1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve čtvrték I. května 1913.
Praha
4
article
Earannt a večerní listy
před plákcí se
v Praze v admíni
na svriita: . . : k z
* dvojl donáško
aa ma ěsíe ,
aa dvrieth : . . . k e
a měslo. . . . 2 K m
na mála. Pošton
ss eterleiata : : : :
ne
Praha
6
article
s dvojí záisttlko
ria
7
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o t2
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pátek dne 2. května v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha
8
article
V osudné chvíli.
V osudné chvíli.
Snažili jsme se po všecku dobu těž-
kých zápletek balkánských podporovati
společné klidné vyřešení jejich a vyvarova-
ti se všemu, co by trvající nedorozumění
zhoršiti a klíčící nedůvěru mezi velmoce-
mi ještě více podněcovati mohlo; a proto
jsme i v rozruchu, způsobeném pádem
Skadru opětně pozvedli hlasu svého na
prospěch zachování rozmyslu a dobré vů-
le. Nyní však nabývají události zrychlené-
ho tempa, takže ani nejvytrvalejší opti-
mismus, pozoruje tento střemhlavý postup,
není s to neviděti, jak zlou se stala zahra-
ničná situace a jak nejisté chvíle nejbližší.
Ve Vídní dospělo se k pevnému odho-
dlání a rozhodnutí, ztrestati Černou Horu
za to, že zabrala a hodlá podržeti tureckou
pevnost Skader, jíž dobyla v řádné válce
dříve ještě, než byl uzavřen a podepsán
mír; že tak učinila po právu válečném, me-
zinárodním, kdyžtě byly velmoci na počát-
ku války slavnostně prohlásily, že do vál-
ky zasahovati a plésti se nebudou!
Černé Hoře nebude dopřáno, aby skli-
dila úspěchy svých zbraní, jak to bylo jejím
právem; ale ani se stanoviska ryze mrav-
ního nelze neuznati, že nemohla, obětujíc
před Skadrem plnou desetinu svého náro
da a jsouc vítězem — odstoupiti po šesti
měsících bez výsledku, jako by byla pora-
žená!
Ve Vídni se mluví o urážce, jíž se do-
pustila Černá Hora na velmocech a na Ra-
kousku.
Vídeň
9
article
Máme však za to, kdyby se zavedlo
hlasování, plebiscit, v Rakousku o tom,
kdo jest vlastně uražen tím, že byl Skader
dobyt Černou Horou, že by se řvavému tá-
boru vídeňského tisku dostalo velmi málo
hlasů a to i mezi neslovanskými národy.
Bohužel, že vlastní občanstvo se nedostá-
vá nyní vůbec ke slovu; za ně a jménem
jeho mluví jenom ofic. tisková kancelář
všecky ony časopisy, jež z ní čerpají ducha
své činnosti, onoho ducha, jenž všecky ony
přeslavné orgány a instituce již tak blamo-
val v otázkách Prochaskově a Paličověl
Ani zákonné zastupitelstvo národů ří-
še nedostává se ke slovu a marně se volá
po tom, aby se svolala poslanecká sně-
movna, takže ani cizina, ba ani ony kruhy.
kteréž u nás berou na sebe strašnou
odpovědnost rozhodnutími, jejichž dosah
nelze změřiti, nemají ani možnosti zvědě-
ti, co chtějí a cítí národové zdejší, od nichž
budou snad již v několika hodinách žádá-
ny oběti jak na statcích, tak na životech.
Těžkou, strašnou odpovědnost berou
na sebe ti, kdož takto rozhodují o své
vlastní ujmě. Jsou si úplně a jasně vědomi,
kde přestane, kam až povede kruté roz-
hodnutí proti malé Černé Hoře? Jsou si
tím jisti, že bude se jednatí jenom o vojen-
skou procházku ke Skadru a na hranice
černohorsko-hercegovské?
Jsou jisti, že celý svět zůstane klidný
budou-li se Černohorci zoufale brániti pro-
ti ohromné přesile? Jest možno podniknou-
ti a učiniti krok tak osudný snad v důvěře.
že postavení pana Sazonova jest pevné?
Zdaliž není nebezpečno vyvolávati uměle
Skader
Černohorec
Sazonov
Rakousko
Prochaskův
10
article
hnutí, kteréž může býti mnohem silnější
než všici Sazonové a společníci!?
A dejme tomu, že vše skončí brzo, bez
požáru na jiných stranách — jaký výsledek
bude z tohoto osudného rozhodnutí?
že Rakousko se ukáže býti silnějším než
Černá Hora! Toho snad ani netřeba uka-
zovati. Či pomůže to Rakousku pro bu-
doucno, bude to prospěšné politice vídeň-
ské při řešení celého balkánského pro-
blému? Není ještě dosti oné nenávisti, kte-
ré jsou plny naproti nám právě ony země.
kteréž by mohly býti nejlepším odbyti-
štěm našeho těžce strádajícího průmyslu?
Má se vešlehati a vbičovati potom nená-
vist do takové výše, že smíření nebude již
možné? Co Rakousko v posledních letech
zakusilo hospodářsky, jak úžasně utrpěly
státní finance dosavadní naší balkánskou
politikou, o tom jest již marno mluviti. Ale
jděte mezi lid a poslouchejte jeho zoufalé
hlasy o hospodářské bídě, do níž se dostal.
A nyní, kdy očekával, že se mu ko-
nečně dostane vysvobození z těchto zlých
poměrů, podnikne se snad vojenská výpra-
va za to, aby Skader se stal — albánskýmí
Vědí ve Vídni, co vůbec v Albanii bude?
Vždyť episoda s Essadem pašou jest pouze
první, kolik jich a jaké budou dále násle-
dovati, o tom by dobří znalci Albanie mo-
hli podati informace již dnes; a konec!?.
Rakousko
Vídeň
Albánie
11
article
Rakousko béře na sebe všecku nenávist a
Italie „jen nuceně a nerada jde s sebou.“
Ve Vídni se radují, že se bude opakovati
Šlesvik-Holštýn, že zase někdo s námi
půjde; tehdy to bylo Prusko, dnes Italie.
Tam to byly šance Düppelu, zde to může
býti Skader. Taraboš. Ale, což kdyby se
historie opakovala až do konce!? Zdá se.
že jest mnoho těch, kdož to přímo pova-
žují za pravdě nejpodobnější.
Nechať je však jakkoliv, mravní odpo-
vědnost za vše, co se podniká, nese Rakou-
sko, kdežto Italie bude sbírati jen plody
při své macchiavelistické chytrosti zajisté
bude sbírati jen plody nejlepší — zdravé.
nečervivé a nenahnilé. Italská politika po-
slední doby není sice ideálně ušlechtilá.
ale jest neobyčejně prohnaná. „Nie hono-
rowo a zdrówo!“
A ve Vídni mají za to, že všecku tut
svou politiku musí provozovati, poněvadž
je k tomu zavazuje věrnost ke smlouvě,
kterou kdysi hr. Goluchowski uzavřel za
jiných poměrů. Avšak kázati dnes Vídni
rozum, zdá se už býti marným počínáním.
Kéž nám zbude aspoň naděje, že stařičký
mocnář, na něhož všichni jsme se dívali ja-
ko na nejpevnější záruku míru, uchrání
svou říši od nebezpečného činu, jehož ná-
sledky nelze dohlédnouti. Možná, že by šo-
vinistické listy vídeňské, kteréž ovšem ne-
budou míti valné škody z války, nazývaly
takovéto moudré řešení — slabostí, ale
většina rakouských národů by žehnala
mocnáři za zachování míru nejen —u
Skadru.
Italia
Skader
Rakousko
Vídeň
Prusko
Italia
12
article
Skaderská otázka.
Skaderská otázka.
Z Paříže, 30. dubna. (K. k.) „Journa
des Débats“ oznamuje: Velvyslanci trojspol-
kových mocností podníkli včera zde a u
druhých vlád trojdohody krok, při čemžs
důrazem poukázali na Rakousko-Uherskem
projevenou váli, co nejrychleji vyříditi ska-
derský případ, který je prý pro velmoci
urážlivý. Nevyhoví-li král Mikuláš v neděli
oznámené výzvě, musilo by se mu zaslatí
řádné ultimatum, které by stanovilo zcela
krátkou lhůtu. Pak by nezbylo než sáh-
nouti k prostředkům provedení, Rakousko-
Mikuláš
Paříž
Rakousko
Uhersko
13
article
Uhersko by provedlo samo ozbrojenou de-
monstraci, kdyby ostatní mocnosti nepo-
skytly žádné pomoci.
Ruští velvyslanci podnikli všude kroky
které byly odpovědí na zakročení rakousko-
uherských kolegů a prohlásili, že Rusko, po-
depsavší nátu, odevzdanou v Cetyni, odpírá
i nadále Černohorcům Skader, ale soudí, ž
každá vojenská akce byla by předčasnou
dostačilo by zakročení, aby král Mikuláa
byl pohnut k povolnosti. Kdyby se všal
mocností domnívaly, že je nutnou vojenská
akce, nemohlo by se jí Rusko skutečn
zúčastnit.
„Echo de Paris“ soudí, že by byl
věcí Bulharska. Srbska a Řecka neprodleně
učiniti potřebné kroky, aby král Mikuláš byl
pohnut vykliditi Skader.
„Figaro“ píše: Rakousko-Uhersko je
právem nespokojeno s jednáním krále Miku-
láše, který odkladem odpovědi ukazuje málo
respektu před velmocemi a mnoho lehkomysl-
nosti. Přece však je naděje, že harmo-
nie mezi mocnostmi potrv á.
„Petite République“ odsuzuje ú-
mluvu krále Mikuláše s Essadem pašou. Bylo
by prý pobuřující, kdyby Evropa byla stržena
do velice nebezpečných konflikto.
Černohorec
Skader
Paris
Mikuláš
Figaro
Petit République
Essad
Uhersko
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
RakouskoUhersko
Evropa
král Mik
14
article
Porady přes porady.
Z Vídně, 30. dubna. Italský velvyslanee
vévoda z Avarny dostavil se dnes o půl
11. hod. do ministerstva zahraničních, věcí,
kde měl s hr. Berchtoldem konferenci,
která trvala několik hodin. V diploma tických
kruzích se přikládá této konferenci velký vý-
znam. Není pochyby, že šlo nejen o cvent.
kooperaci Italie s Rakouskem proti Černé
Hoře. O půl 3. hod. odpolední dostavil se k
ministru zahr. záležitostí hr. Stürgkh a mi-
nistr vojenství ryt. Krobatin. Jejich kon-
ference se správcem zahraniční rakousko-
uherské říše rvala rovněž dlouho. Ministr vo-
jenství dlel dopoledne déle než dvě hodiny
ve vojenské kanceláři. O 4. hod. odpolední
příjal hr. Berchtold zdejší diploma tic ký
sbor. Tato poslední návštěva u hr. Berch-
tolda je přirozeně bezvýznamna, poněvadž děje
se každé druhé středy, ale bez zajímavosti
jistě dnes nebyla.
Berchtold
Stürgkh
Vídeň
Rakousko
15
article
Večerní noviny konstatují, že situ a c
v záležitosti skaderské se nikte-
rak nezměnila. Rozhodně zdá se však
jistým, že král Mikuláš nejeví žádne
ochoty k povolnosti. Rakousko-uher-
ská vláda sdělila velmocem, jakých prostřed-
ků hodlá použit, aby docílila vyklizení Ska-
dru. Změna rozhodnutí Rakousko-Uherska na
zítřejší poradě londýnské velvyslanecké kon-
ference — praví „W. Allg. Ztg.“ — je naprosto
vyloučena.
Z Londýna, 30. dubna. (K. k.) Rakousko-
uherský velvyslanec hr. Mensdorří měl
2hodinnou rozmluvu s ministrem Greyem.
jehož ruský velvyslanec hr. Benkendorí
navštíví odpoledne. Černohorský zmocněne
Popovič dostaví se rovněž k ministr
Grevovi.
Z Paříže, 30. dubna. „Temps“ prohla-
šuje z nejlepšího vídeňského pramene, že
Rakousko nepodnikne žádnou akci, dokud ne-
obdrží dejinitivní odpověď černé Hory a ne-
bude mít zevrubné zprávy o zejtřejší konfe-
rencí velvyslanců.
Z Paříže, 30. dubna. Ministr Pichon zaslal
dnes londýnskému velvyslanci nové in-
strukce pro zítřejší schůzi. Otázkakom-
pensací je nyní předmětem pora
evropských státních kanceláří.
Rozhodný obrat očekává se zejtra a je do-
mněnka, že zejtřejší konference bude mít hlad-
ký průběh.
Mikuláš
W Allg
Grey
Popovič
Grev
Pichon
Rakousko
RakouskoUhersko
Londýn
Paříž
16
article
Usudky uherských novin o skaderské
záležitosti.
Z Pešti, 30. dubna. Také uherské noviny
zabývají se téměř výlučně jen skaderskou zá-
ježitostí. Vládní listy jásají nad rozhodným
postupem zahraničního úřadu. Tak na př. „Az
Ujsag“ praví, že veškeré sny Chorvatů.
Srbů a Slováků by se uskutečnily, kdyby mon-
archie z nynější krise vyšla poražena. „P e st.
Lloy d“ dokonce obviňuje Srby z celé nynější
velké aféry.
Naproti tomu jsou však listy, které ne-
sdíleji stanovisko vládních listů. Tak na př.
„Pesti Naplé“ považuje válku proti Černé
Hoře za naprosto nemožnou, jakkoli by ji ra-
kousko-uherská diplomacie a továrníci na
zbraně rádi měli. Leč tři kapitalistické vel-
moci Německo, Francie a Anglie perhoreskují
válku pro Skader a proto hr. Berchtold ne-
může ani pomyslit na samostatnou cestu. Ná-
leží dík vzdáleným velmocem západu, že mon-
archie hr. Berchtoldovi zapoví zahájit válku.
Rozčilení i střízlivých uherských občanů proti
Černé Hoře. Srbsku a Jihoslovanům je na-
prosto nepopsatelné. Co má uherský průmysl
který společným celním územím je ve vlastní
zemi škrcen společného se Skadrem, Albanií
a Černou Horou? Také „Villa g“ se táže,
proč takové energické kroky monarchie? C
získáme, jestli Skader s velkými obětmi na
statcích a krvi učiníme konečně albanským
Nebo zůstane snad monarchii? Přehnané am-
bice hr. Berchtolda setkávají se s neúspěchem
za neúspěchem. Ministr novou akcí opět jen
utrží blamáž. „Nepszava“ prudce útočí na
listy pro válečné štvanice a praví ke konci,
že malá válka s Černou Horou bude naposled
míti v zápětí velkou válku s Ruskem, nebot
v expedici proti Černé Hoře tají se nebezpečí
světové války.
Chorvat
Srba
Slovák
Naplá
Berchtold
Jihoslovan
Villa
Pešť
Německo
Francie
Anglie
Srbsko
Albánie
Rusko
Aza Ujsag
17
article
Italie půjde s Rakouskem proti
Černé Hoře.
Italie půjde s Rakouskem proti
Černé Hoře.
Z Paříže, 30. dubna. „Temps“ oznamuje
z Říma: Přes odpor, se kterým setkává se
San Giuliano o připojení Italie k event. aktiv-
ním operacím Rakousko-Uherska proti Černě
Hoře, považuje vynikající státník připojení
Italie k rakousko-uherské akci vzhledem na
dohodu o Albansku, která je považována za
dodatek ke trojspolkové smlouvě, za jisté.
neboť by Italie nemohla býti považována za
člena trojspolku, kdyby se k intervenci ne-
připojila.
Albansko
Rakousko
Paříž
Řím
Uhersko
Sana Giuliana
18
article
Dojem v Anglii. .
Dojem v Anglii. .
Z Londýna, 30. dubna. (Pův. tel. „Nár
Listů“.) Oficiální komuniké rakouské vlá-
dy vídeňskému tisku a „Daily Mail“ působí
v Anglii živou sensaci a prvním jeho úči-
kem je, že Rakousko pozbývá sympatií a-
glického národa, v diplomatických kruzích
pak způsobilo skutečné rozhořčení. Postup.
záležející v tom, že se sděluje tisku tak váž-
né rozhodnutí dříve než se o něm informuíí
vlády, které po tolik měsíců loválně spolu-
pracují s Rakouskem k zachování míru, zdl
se z počátku neuvěřitelným, později však
bylo nutno uznati skutečnost.
Je to jen hrozba, která má utvořit
atmosféru, jež by mohla míti vliv na rozhod-
nutí konference velevyslanců ve čtvrtek,
nebo, jak prohlašuje oficiosní vídeňský tisk,
rozhodlo se Rakousko jednati a to v oka-
mžiku, kdy trojdohoda vážně doufala, že
odvážný čin Essada paše dovolí věci urov-
nati? Ježto Evropa je shodna o nutnosti,
aby Černohorci vyklidili Skader, zbývalo jen
nalézti způsob akce, aby se dospělo k to-
muto cíli. Náhlé gesto Rakouska komplikuje
Černohorec
Skader
Anglie
Londýn
Rakousko
Evropa
19
article
V drobném prodeji.
ranní čislo v spbě . ze l k
večer ns
Ve fllálkách na venkově
ranní dialo
lee
Inseráty
plati se hosové napřea
Předplacení a inasrty.
dministrace v Mínrianskě l.. a
Tam nacházejí se vál
rodakce .
árodnich xpedlc.
Rakoplay se novrace i
Mínriansk l
20
article
zvláštním způsobem situaci, která se zde
nyní pokládá za kritickou. J. Coudurier.
Trojspolková demarche u vlád
trojdohody.
Z Vídně, 30. dubna. Jak se dovídámez
dobře zpraveného pramene diplomatického
podnikly dnes vlády trojspolku demarchi u
vlád trojdohody v tom směru, aby z ejtřejší
konference velvyslanců v Londýně striktně a
neodkladně se usnesla na rozhodných opatře-
ních proti Černé Hoře. Demarche tato nasvěd-
čuje, jak pochybna je zejtřejší konference, po-
kud jde o zakročení proti Černé Hoře. Vy-
skytá se totiž již v prudkých skrytých útocích
oficiosních listů vídeňských mínění, že Rusko
zejména není naprosto přítelem jakéhokoliv
vojenského zakročení proti Černé Hoře, ba vy-
skytly se i hlasy, že Rusko sotva je d-
nostrannou vojenskou akci proti
Černé Hoře by dopustilo. Je známo,
že včera dostavil se k hr. Berchtoldovi ruský
velvyslanec ve Vídni šl. Giers, a docela roz-
hodně prohlásil, že Rusko si vojens ké
akce proti Černé Hoře rozhodně
nepřeje. Jakou odpověď dostal, dosud není
známo. Jisto však je, že po této rozmluvě vá-
lečná nálada na Ballhausplatze poněkud
ochabla. Demarche trojspolku zůstala dosud
bez odpovědi. Proto není dnes jasno, zda zítřejší
konference velvyslanců skončí positivním ná-
vrhem ve smyslu tužeb Rakousko-Uherska.
Stejně je neznámo, zda v opačném případě za-
hájí Rakousko-Uhersko zvláštní, samostatnou
akci.
J Coudurier
Berchtold
Vídeň
Londýn
Rusko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
21
article
(Viz poslední zprávy.)
Práce finanční komise sně-
movní skončeny.
Dne 25. dubna schválila finanční komise sněmu
království Českého návrhy, obsahující finanční plán
zemský, ovšem mimo projekt nové řádné výpůjčky
zemské. Nevyřízena zůstala jen otázka differen-
cování hudebného a konečná stylisace odpovědí
finanční komise komisi školaké. Tyto dvě věci zů-
staveny byly devitičlennému komitétu finanční ko-
mise, který se včera sešel a vyřídll je.
Pokud jde o hudebné, dosud — jak známo —
dvojí, všeobecné, jež platí každý hostinský, pořá-
dajíci zábavy, a hudebné zvlášiní, placené za jed-
nu každou zábavu zvlášť, usnesla se finanční ko-
mise zvýšiti všeobecné hudebné, ale zrušiti hu-
debné zvláštní. Potom žádáno ve finanční komisi,
aby vedle všeobecného zůstalo i zvláštní hudebné.
a aby bylo differencováno dle počtu zábav, jež
hostinský pořádá. Návrh tento byl věera komitétem
finanění komise zamítnut, takže zůstává rachováno
původní usnesení plena komise o zvýšení vše-
obeeného a o zružení zvláštního hudebného.
22
article
Hlavním včerejším úkolem komitétu bylo
schválení odpovědi finanční komise komisi škol-
ské. Odpověď, komitétem schválená, je sice stručná.
ale velmi obsažná: nejen základními číslicemi, zná-
zorňujícími vzestup potřeby a úhrady zemské,
nýbrž také ohláškou zvýšení přirážek zemských
a mimo to svým — politickým jádrem. prostým
však politické výpravy. Odpověď finanční komise
totiž krátce, ale jasně a bezvýhradně prohlašuje,
že o úhradě výdajů na nové učitelské platy lze
mluviti jen tehdy, bude-li odstraněn a uhražen scho-
dek v hospodářství zemském, a budou-li na stálé
potřeby zemské opatřeny stálé prostředky. Touto
větou svojí finanění komise smetla všecky něme-
cké politické projekty částečné, dočasné a krátko-
dobé úhrady zemských výdajů, a němečtí členové
klidně hlasovali pro tuto větu. V tom záleží jeit
politický význam, ostatně úměrný celému jednání
Hinanční komise sněmovní, jehož se Němci zúčast-
nili zeela positivně.
Němec
24
article
Z výstavy „Manesa“.
Z výstavy „Manesa“.
Výstavní plakát Brunnerův ladí velm
melancholicky. Do minulosti, vyvolávaje
vzpomínky na radostnou dekorativnost a ži-
voucí ušlechtilost litografovaných oznamů
Hofbauerových. Županského a Švabinského.
a do přítomnosti, neboť toto horentní hors
d'oeuvre asi připravuje na neméně chutná
jídla hostiny v pavilonu »Manesa« nabízené.
Brunnerova čmáranice, kterou snad opravdu
někteří považují za výtvor vysokého, nebo
lépe hned již nejvyššího umění, napovídá
znovu, co dobrého ztrácíme a kolik pěkných
nadějí máme pohřbiti, a na jaké necesty
máme vší mocí býti vlečeni, a jsou už vle-
čeni všichni, kdo se tetelí slabošským stra-
ehem, aby nebyli vyhlášeni ještě za reakcio-
náře, když už platí za neumělce, a nedostali
potupný odznak duševních a estetických
opozdilců, ne-li hlupců, nechápajíce závratnou
vyspkost nejsvětějšího kubísmu. Osud jejich
je smutný a všeho politování hodný: žijí
v licoměrností. Buď skrývají své pravé my-
šlenky a umlčují své přesvědčení, nebo tváří
se jakoby oceňovali, co vlastně zavrhují
Kdyby mi dána byla úloha vymysliti nále-
žitý trest za tento hřích proti morálce, od-
soudil bych je k samovazbě do cely, jejíž
stěny bych dal pokrýti nejpodařenějšími
kubistickými malbami a prostory vyplniti
nejrohatějším krystalografním nábytkem. Mů-
žete býti přesvědčeni, že by jen nejsílnější
konstituce opustily komůrku se zdravými
smysly a já byl prohlášen za nejukrutnějšího
a nejrafinovanějšího inkvisitora.
Vstoupíte dovnitř a ihned postrádáte
starou dobrou známou z výstav »Manesae
jednotnost, jednosměrnou programovost.
Manesa
Brunnerův
Hofbauerův
Švabinský
25
article
Místo ní svorně nebo svárlivě vedle sebe
realismus, akademismus, impresionísmus, gau-
guinismus, expresionismus, kubismus a snad
fauvismus nebo orfismus, co nemobu zaru-
čiti, poněvadž mi nejsou ještě nejjemnější
odstiny už dvou ano i třiletých proudů dosti
známy a postižitelny. »Manes«, který si
tolik zakládal na tom, že vychovává a vede
obecenstvo k umění a chtěl propagovati
jen sílu a zdravost, ztrácí nyní veslo i ko-
midlo a svoji laickou obec odevzdává úplne
desorientaci. Anebo snad už považuje svoji
úlohu umělecky osvětnou za vyplněnoua
miní, že své věrné poučil do té míry o pra-
vých jakostech uměleckých, o plnosti uměle-
ckého díla, o mocnostech ducha je rodíciho.
o pevné kráse jeho formy, o kráse jeho po-
měru k tvůrci, přírodě a vzrušenému di-
váku, že tento může býti prohlášen za plno-
letého, který si v přítomných zmatcich sám.
ví nejlepší rady a umění odlišuje od ne-
umění hravě jako ztno od plev? Bylo by
to krásné, kdyby tomu tak bylo.
Kmen »Manesa« tentokráte schází
členská jeho výstava, nad to v sobě rožpol-
těná, žije vlastně z hostů, označených po
výtce hvězdičkou, znamením hodnosti do-
pisujících členů, aby jednota spolkové pří-
slušnosti byla na venek udržena. Němci
a Francouzi jsou na řadě, velmi nerovní
mezi sebou v cílech, přesvědčeních a formě.
L. von Hoffmann stojí tu proti Lieberman-
novi a oba zase proti francouzským expre-
sionistům — platí-li dosud toto označení.
Němec
Francouz
Hoffmann
Lieberman
26
article
Budovací forma Hoffmannova je linie pev-
ného sestrojení a výrazné pružnosti; jeho
svět jest ideálný mimo všední realitu; jeho
barva nositelem dekorativných hodnota
účinků. Max Liebermann rozbijí, ničí a po-
pírá každou obrysnost; plastiku formy roz-
pouští ve vzduchu a světle: okem i duchem
ipí na jevové skutečnosti a malebnost
prchavého momentu staví výše nežli roz-
vahu dekorativní komposice. Proti snilkovi
a dumnému poetovi Hoffmannovi stojí Lieber-
manu jako neochvějný zapisovatel a někdy
i opisovatel prostné reality. Jako maliřský
organismus a malebná výkonnost vyšší Holí-
manna. Stěží však jako mohutnost tvůrčí
umělecká. Liebermannovo umění poslední
fase, kdy jeho impresionismus vyrostl do
prudkosti letmých záznamů, v nichž jen
světlo a ton na stupnici hodnocující vede
slovo, možno na vystavených třiceti kres-
bách, pastelech, litografiich, leptech a olejích
pozorovati se všech stran. »Simson a Da-
lila« největší obraz není arci nejprvnějším.
ba ani ne lepším nežli jeho první redakce.
Hoffmannův
Liebermann
Hoffmann
Lieber
Liebermannův
Simson
27
article
Nejspíše ještě vypovidá o kletbě, tížící
modelový realismus, má-li tento snahu do-
býti vyšších sfér. Za to »Při vjezdu krá-
lovny v Amsterodamu« řeší problém opti-
ckého dojmu vzrušeného množstvím, myslím
piněji nežli při prvním Liebermannově po-
kusu »Žehnání v kapli sixtinské«. Serie pa-
stelů z Nordwijku dává bleskurychlý kaleido-
skop života lázeňského na pláži, z něhož umělec
zaznamenává se závratnou jistotou světelné
a barevné tony v odstínech nesmírné by-
strosti, do nichž se před jeho pohledem,
chladným a pronikavým, utíká všechna
rušnost a malebnost života, z nichž se mu
skládá všechna vnitřní konstrukce obrazu
jako díla maliřského. Grafiky dávají jim prů-
vod. grafiky založené na témže postřehu
vnímání hodnot malebně tonových, jimiž
Liebermann postihuje životnou podstatu
formy ve vzduchu a prostoru. Ztěží při tom
cítí jeho srdce ve zvýšené temperatuře a
jistě jeho duch soustřeďuje své sily a na-
pietí jenom na zbystření postřehu, na uchvá-
cení malebnosti a všechna ústrojnost tohoto
uměleckého zjevu záleží v oku a ruce a oba
tyto orgány vychoval a vycvičil M. Lieber-
mann k dokonalosti nejjemnějších nástrojů.
»Dionysijský průvod« L. von Hoffmanna,
hrnoucí se příkrým zeleným svahem dolů
v před, zdá se mi velmi karakteristickým
pro tohoto umělce, v duchu a formě, jimiž
podkládá a buduje svoji scénu ne jako bac-
chickou změť a rozvášněnou divokost, nýbrž
v isolovaném rozptýlení jednotlivých postav
a dvojic, poněvadž umělci jde o rozdělení
variace rozradostněného rytmu živé silucty.
co také tvoří základnu »Dlouhých stinů«,
co ale také ustrnuje v přituhlé plastice tří
aktů »Pramene«.
Liebermannův
Liebermann
M Lieber
L Hoffmann
Amsterodam
Seria
28
article
Také Böttingerovy dva obrazy »Baccha-
nale« a »Diana« mají svůj život v rytmickém
hnutí a pohnutí svěllých siluet nahých těl,
dva lehce vržené náčrty, držící v sobě pěkné
možnosti dionysijskou radosti nesených kom-
posíc. Jakou protilehlost tvoří s Ullmanno-
vými živě pestrými čluny v nějakém malém
přístavu jižního městyse vůči těžkomyslným
a těžkopádným obrazům Karla Mvslbeka.
ponurých, nepohyblivých tonů, úzké šedo-
hnědé toniny, v nichž leží mnoho soucitu
s trudem a potem života a práce! Odpočí-
vající dělníci »U lomu«, ne docela zmožení
v kresbě, působí ve zmenšené transkripci
leptu hutněji a také »Starý lom« s těžkou
a dusící náladou dal lept znamenité inten-
sity a hotovosti grafické. Také V. Stretti
vystupuje na obou polich a z maleb jeho
»Kout atelieru« znamená kus zdatné malby
impresionistní, bohaté zevně i uvnitř a sil-
něji ovládnuté nežli na příklad »Ruský ba-
let«. Kdežto B. Wachsmanna »Sklárna
podává dobrý záznam osvětlených dojmů.
Hudeček je přítomen jenom v obrazu R.
Diana
Mvslbek
V Stretti
Kout
Wachsmann
Hudeček
Bacch
Ullmanno
U lom
29
article
Laudy »Jarní krajině«, Slavíček posledního
stadia v Honsových črtách šírokých skvrn
bez prostorových dálek. Dnes O. Nejedlý
už málem ničím nepřipomíná zdravou kon-
stituci své »Neděle«. Jedním momentem
přece: jadrnou svítivostí svého barevného
cítění a smyslu. S tímto věnem vydal se na .
dobrodružnou pouť na jih a na východ. Uz
na Sicilii intensita barevné skvrny, sálavost
a oslnívost tryskavého tonu rozrušovala mu
tvarovou osnovu a přebijela svým optickým
dojmem každou působivost tvarového ob-
jemu. V indických tropech vyvstal mu před
očima hypnotisující zjev Gauguinův a za jeho
vedení usiluje o nový řád ve své umělecké
práci. Znovu podřizuje barevné řady dis-
ciplině tvarové, za to však odmitá všechnu
plastiku a převádí každý zjev o sobě a v
souboru v plošný obrazec, ve stylisaci de-
formující a místo obrazů rodi se mu pod
rukama pouhý ornament, vyvozený z dojmů
exotického světa. Jsme svědky toho, kterak
talent krásný a druhdy zdravý, který mohl
býti udržovatelem a snad i rozmnožovatelem
tradice, zahájené kapitolou Slavíčkovou, vy-
rval všecky svoje kořeny z domácí půdy a
tuto ztratil úplně pod nohama. Jeho obrazy
koupele, rybářů, poutníků, buddhistických
kněží z Indie tvoří jen barevné ornamentiky
zdětinělé kresby.
Lauda
Honsův
O Nejedlá
Gauguinův
Slavíčkův
Sicílie
Indie
30
article
V. Strettiho a T. F. Šímona lepty no-
vého data stačí jen uvést jménem, a hned
zase nestačí, pohlédneme-li na spleť archi-
tektury rouenské malebně procitěnou, nebo
na změť zástupu před pařížskou bursou gra-
ficky dokonale ovládnutou, na dva doklady
Šímonova stálého vzrůstu a prohlubování.
Vedle něho vyrůstá nám nový akvafortista
nevšedních kvalit: Jan C. Vondrouš, jenž
silně vycítěné a prožité malebnosti přednáší
grafickou hotovostí anglo-americké výchovy
a techniky, zjev umělecký dosud málo vší-
maný a přece už tak vykrystalisovaný, že
bude slušno o něm volněji a šiře pohovořiti,
nežli možno při souborném referátu spol-
Karel B. M á dl.
kové výstavy
V Stretti
F Šímon
Šímonův
Jan
Vondrouš
Karel