ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69fc3280-8f0f-11dd-9af8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 56, person 68, work 4, org 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrték I. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 118.
4 article
Earannt a večerní listy před plákcí se v Praze v admíni na svriita: . . : k z * dvojl donáško aa ma ěsíe , aa dvrieth : . . . k e a měslo. . . . 2 K m na mála. Pošton ss eterleiata : : : : ne
Praha
6 article
s dvojí záisttlko ria
7 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o t2 stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pátek dne 2. května v ob- vyklou hodinu polední.
Praha
8 article V osudné chvíli.
V osudné chvíli. Snažili jsme se po všecku dobu těž- kých zápletek balkánských podporovati společné klidné vyřešení jejich a vyvarova- ti se všemu, co by trvající nedorozumění zhoršiti a klíčící nedůvěru mezi velmoce- mi ještě více podněcovati mohlo; a proto jsme i v rozruchu, způsobeném pádem Skadru opětně pozvedli hlasu svého na prospěch zachování rozmyslu a dobré vů- le. Nyní však nabývají události zrychlené- ho tempa, takže ani nejvytrvalejší opti- mismus, pozoruje tento střemhlavý postup, není s to neviděti, jak zlou se stala zahra- ničná situace a jak nejisté chvíle nejbližší. Ve Vídní dospělo se k pevnému odho- dlání a rozhodnutí, ztrestati Černou Horu za to, že zabrala a hodlá podržeti tureckou pevnost Skader, jíž dobyla v řádné válce dříve ještě, než byl uzavřen a podepsán mír; že tak učinila po právu válečném, me- zinárodním, kdyžtě byly velmoci na počát- ku války slavnostně prohlásily, že do vál- ky zasahovati a plésti se nebudou! Černé Hoře nebude dopřáno, aby skli- dila úspěchy svých zbraní, jak to bylo jejím právem; ale ani se stanoviska ryze mrav- ního nelze neuznati, že nemohla, obětujíc před Skadrem plnou desetinu svého náro da a jsouc vítězem — odstoupiti po šesti měsících bez výsledku, jako by byla pora- žená! Ve Vídni se mluví o urážce, jíž se do- pustila Černá Hora na velmocech a na Ra- kousku.
Vídeň
9 article
Máme však za to, kdyby se zavedlo hlasování, plebiscit, v Rakousku o tom, kdo jest vlastně uražen tím, že byl Skader dobyt Černou Horou, že by se řvavému tá- boru vídeňského tisku dostalo velmi málo hlasů a to i mezi neslovanskými národy. Bohužel, že vlastní občanstvo se nedostá- vá nyní vůbec ke slovu; za ně a jménem jeho mluví jenom ofic. tisková kancelář všecky ony časopisy, jež z ní čerpají ducha své činnosti, onoho ducha, jenž všecky ony přeslavné orgány a instituce již tak blamo- val v otázkách Prochaskově a Paličověl Ani zákonné zastupitelstvo národů ří- še nedostává se ke slovu a marně se volá po tom, aby se svolala poslanecká sně- movna, takže ani cizina, ba ani ony kruhy. kteréž u nás berou na sebe strašnou odpovědnost rozhodnutími, jejichž dosah nelze změřiti, nemají ani možnosti zvědě- ti, co chtějí a cítí národové zdejší, od nichž budou snad již v několika hodinách žádá- ny oběti jak na statcích, tak na životech. Těžkou, strašnou odpovědnost berou na sebe ti, kdož takto rozhodují o své vlastní ujmě. Jsou si úplně a jasně vědomi, kde přestane, kam až povede kruté roz- hodnutí proti malé Černé Hoře? Jsou si tím jisti, že bude se jednatí jenom o vojen- skou procházku ke Skadru a na hranice černohorsko-hercegovské? Jsou jisti, že celý svět zůstane klidný budou-li se Černohorci zoufale brániti pro- ti ohromné přesile? Jest možno podniknou- ti a učiniti krok tak osudný snad v důvěře. že postavení pana Sazonova jest pevné? Zdaliž není nebezpečno vyvolávati uměle
Skader Černohorec Sazonov Rakousko Prochaskův
10 article
hnutí, kteréž může býti mnohem silnější než všici Sazonové a společníci!? A dejme tomu, že vše skončí brzo, bez požáru na jiných stranách — jaký výsledek bude z tohoto osudného rozhodnutí? že Rakousko se ukáže býti silnějším než Černá Hora! Toho snad ani netřeba uka- zovati. Či pomůže to Rakousku pro bu- doucno, bude to prospěšné politice vídeň- ské při řešení celého balkánského pro- blému? Není ještě dosti oné nenávisti, kte- ré jsou plny naproti nám právě ony země. kteréž by mohly býti nejlepším odbyti- štěm našeho těžce strádajícího průmyslu? Má se vešlehati a vbičovati potom nená- vist do takové výše, že smíření nebude již možné? Co Rakousko v posledních letech zakusilo hospodářsky, jak úžasně utrpěly státní finance dosavadní naší balkánskou politikou, o tom jest již marno mluviti. Ale jděte mezi lid a poslouchejte jeho zoufalé hlasy o hospodářské bídě, do níž se dostal. A nyní, kdy očekával, že se mu ko- nečně dostane vysvobození z těchto zlých poměrů, podnikne se snad vojenská výpra- va za to, aby Skader se stal — albánskýmí Vědí ve Vídni, co vůbec v Albanii bude? Vždyť episoda s Essadem pašou jest pouze první, kolik jich a jaké budou dále násle- dovati, o tom by dobří znalci Albanie mo- hli podati informace již dnes; a konec!?.
Rakousko Vídeň Albánie
11 article
Rakousko béře na sebe všecku nenávist a Italie „jen nuceně a nerada jde s sebou.“ Ve Vídni se radují, že se bude opakovati Šlesvik-Holštýn, že zase někdo s námi půjde; tehdy to bylo Prusko, dnes Italie. Tam to byly šance Düppelu, zde to může býti Skader. Taraboš. Ale, což kdyby se historie opakovala až do konce!? Zdá se. že jest mnoho těch, kdož to přímo pova- žují za pravdě nejpodobnější. Nechať je však jakkoliv, mravní odpo- vědnost za vše, co se podniká, nese Rakou- sko, kdežto Italie bude sbírati jen plody při své macchiavelistické chytrosti zajisté bude sbírati jen plody nejlepší — zdravé. nečervivé a nenahnilé. Italská politika po- slední doby není sice ideálně ušlechtilá. ale jest neobyčejně prohnaná. „Nie hono- rowo a zdrówo!“ A ve Vídni mají za to, že všecku tut svou politiku musí provozovati, poněvadž je k tomu zavazuje věrnost ke smlouvě, kterou kdysi hr. Goluchowski uzavřel za jiných poměrů. Avšak kázati dnes Vídni rozum, zdá se už býti marným počínáním. Kéž nám zbude aspoň naděje, že stařičký mocnář, na něhož všichni jsme se dívali ja- ko na nejpevnější záruku míru, uchrání svou říši od nebezpečného činu, jehož ná- sledky nelze dohlédnouti. Možná, že by šo- vinistické listy vídeňské, kteréž ovšem ne- budou míti valné škody z války, nazývaly takovéto moudré řešení — slabostí, ale většina rakouských národů by žehnala mocnáři za zachování míru nejen —u Skadru.
Italia Skader Rakousko Vídeň Prusko Italia
12 article Skaderská otázka.
Skaderská otázka. Z Paříže, 30. dubna. (K. k.) „Journa des Débats“ oznamuje: Velvyslanci trojspol- kových mocností podníkli včera zde a u druhých vlád trojdohody krok, při čemžs důrazem poukázali na Rakousko-Uherskem projevenou váli, co nejrychleji vyříditi ska- derský případ, který je prý pro velmoci urážlivý. Nevyhoví-li král Mikuláš v neděli oznámené výzvě, musilo by se mu zaslatí řádné ultimatum, které by stanovilo zcela krátkou lhůtu. Pak by nezbylo než sáh- nouti k prostředkům provedení, Rakousko-
Mikuláš Paříž Rakousko Uhersko
13 article
Uhersko by provedlo samo ozbrojenou de- monstraci, kdyby ostatní mocnosti nepo- skytly žádné pomoci. Ruští velvyslanci podnikli všude kroky které byly odpovědí na zakročení rakousko- uherských kolegů a prohlásili, že Rusko, po- depsavší nátu, odevzdanou v Cetyni, odpírá i nadále Černohorcům Skader, ale soudí, ž každá vojenská akce byla by předčasnou dostačilo by zakročení, aby král Mikuláa byl pohnut k povolnosti. Kdyby se všal mocností domnívaly, že je nutnou vojenská akce, nemohlo by se jí Rusko skutečn zúčastnit. „Echo de Paris“ soudí, že by byl věcí Bulharska. Srbska a Řecka neprodleně učiniti potřebné kroky, aby král Mikuláš byl pohnut vykliditi Skader. „Figaro“ píše: Rakousko-Uhersko je právem nespokojeno s jednáním krále Miku- láše, který odkladem odpovědi ukazuje málo respektu před velmocemi a mnoho lehkomysl- nosti. Přece však je naděje, že harmo- nie mezi mocnostmi potrv á. „Petite République“ odsuzuje ú- mluvu krále Mikuláše s Essadem pašou. Bylo by prý pobuřující, kdyby Evropa byla stržena do velice nebezpečných konflikto.
Černohorec Skader Paris Mikuláš Figaro Petit République Essad Uhersko Rusko Bulharsko Srbsko Řecko RakouskoUhersko Evropa král Mik
14 article
Porady přes porady. Z Vídně, 30. dubna. Italský velvyslanee vévoda z Avarny dostavil se dnes o půl 11. hod. do ministerstva zahraničních, věcí, kde měl s hr. Berchtoldem konferenci, která trvala několik hodin. V diploma tických kruzích se přikládá této konferenci velký vý- znam. Není pochyby, že šlo nejen o cvent. kooperaci Italie s Rakouskem proti Černé Hoře. O půl 3. hod. odpolední dostavil se k ministru zahr. záležitostí hr. Stürgkh a mi- nistr vojenství ryt. Krobatin. Jejich kon- ference se správcem zahraniční rakousko- uherské říše rvala rovněž dlouho. Ministr vo- jenství dlel dopoledne déle než dvě hodiny ve vojenské kanceláři. O 4. hod. odpolední příjal hr. Berchtold zdejší diploma tic ký sbor. Tato poslední návštěva u hr. Berch- tolda je přirozeně bezvýznamna, poněvadž děje se každé druhé středy, ale bez zajímavosti jistě dnes nebyla.
Berchtold Stürgkh Vídeň Rakousko
15 article
Večerní noviny konstatují, že situ a c v záležitosti skaderské se nikte- rak nezměnila. Rozhodně zdá se však jistým, že král Mikuláš nejeví žádne ochoty k povolnosti. Rakousko-uher- ská vláda sdělila velmocem, jakých prostřed- ků hodlá použit, aby docílila vyklizení Ska- dru. Změna rozhodnutí Rakousko-Uherska na zítřejší poradě londýnské velvyslanecké kon- ference — praví „W. Allg. Ztg.“ — je naprosto vyloučena. Z Londýna, 30. dubna. (K. k.) Rakousko- uherský velvyslanec hr. Mensdorří měl 2hodinnou rozmluvu s ministrem Greyem. jehož ruský velvyslanec hr. Benkendorí navštíví odpoledne. Černohorský zmocněne Popovič dostaví se rovněž k ministr Grevovi. Z Paříže, 30. dubna. „Temps“ prohla- šuje z nejlepšího vídeňského pramene, že Rakousko nepodnikne žádnou akci, dokud ne- obdrží dejinitivní odpověď černé Hory a ne- bude mít zevrubné zprávy o zejtřejší konfe- rencí velvyslanců. Z Paříže, 30. dubna. Ministr Pichon zaslal dnes londýnskému velvyslanci nové in- strukce pro zítřejší schůzi. Otázkakom- pensací je nyní předmětem pora evropských státních kanceláří. Rozhodný obrat očekává se zejtra a je do- mněnka, že zejtřejší konference bude mít hlad- ký průběh.
Mikuláš W Allg Grey Popovič Grev Pichon Rakousko RakouskoUhersko Londýn Paříž
16 article
Usudky uherských novin o skaderské záležitosti. Z Pešti, 30. dubna. Také uherské noviny zabývají se téměř výlučně jen skaderskou zá- ježitostí. Vládní listy jásají nad rozhodným postupem zahraničního úřadu. Tak na př. „Az Ujsag“ praví, že veškeré sny Chorvatů. Srbů a Slováků by se uskutečnily, kdyby mon- archie z nynější krise vyšla poražena. „P e st. Lloy d“ dokonce obviňuje Srby z celé nynější velké aféry. Naproti tomu jsou však listy, které ne- sdíleji stanovisko vládních listů. Tak na př. „Pesti Naplé“ považuje válku proti Černé Hoře za naprosto nemožnou, jakkoli by ji ra- kousko-uherská diplomacie a továrníci na zbraně rádi měli. Leč tři kapitalistické vel- moci Německo, Francie a Anglie perhoreskují válku pro Skader a proto hr. Berchtold ne- může ani pomyslit na samostatnou cestu. Ná- leží dík vzdáleným velmocem západu, že mon- archie hr. Berchtoldovi zapoví zahájit válku. Rozčilení i střízlivých uherských občanů proti Černé Hoře. Srbsku a Jihoslovanům je na- prosto nepopsatelné. Co má uherský průmysl který společným celním územím je ve vlastní zemi škrcen společného se Skadrem, Albanií a Černou Horou? Také „Villa g“ se táže, proč takové energické kroky monarchie? C získáme, jestli Skader s velkými obětmi na statcích a krvi učiníme konečně albanským Nebo zůstane snad monarchii? Přehnané am- bice hr. Berchtolda setkávají se s neúspěchem za neúspěchem. Ministr novou akcí opět jen utrží blamáž. „Nepszava“ prudce útočí na listy pro válečné štvanice a praví ke konci, že malá válka s Černou Horou bude naposled míti v zápětí velkou válku s Ruskem, nebot v expedici proti Černé Hoře tají se nebezpečí světové války.
Chorvat Srba Slovák Naplá Berchtold Jihoslovan Villa Pešť Německo Francie Anglie Srbsko Albánie Rusko Aza Ujsag
17 article Italie půjde s Rakouskem proti Černé Hoře.
Italie půjde s Rakouskem proti Černé Hoře. Z Paříže, 30. dubna. „Temps“ oznamuje z Říma: Přes odpor, se kterým setkává se San Giuliano o připojení Italie k event. aktiv- ním operacím Rakousko-Uherska proti Černě Hoře, považuje vynikající státník připojení Italie k rakousko-uherské akci vzhledem na dohodu o Albansku, která je považována za dodatek ke trojspolkové smlouvě, za jisté. neboť by Italie nemohla býti považována za člena trojspolku, kdyby se k intervenci ne- připojila.
Albansko Rakousko Paříž Řím Uhersko Sana Giuliana
18 article Dojem v Anglii. .
Dojem v Anglii. . Z Londýna, 30. dubna. (Pův. tel. „Nár Listů“.) Oficiální komuniké rakouské vlá- dy vídeňskému tisku a „Daily Mail“ působí v Anglii živou sensaci a prvním jeho úči- kem je, že Rakousko pozbývá sympatií a- glického národa, v diplomatických kruzích pak způsobilo skutečné rozhořčení. Postup. záležející v tom, že se sděluje tisku tak váž- né rozhodnutí dříve než se o něm informuíí vlády, které po tolik měsíců loválně spolu- pracují s Rakouskem k zachování míru, zdl se z počátku neuvěřitelným, později však bylo nutno uznati skutečnost. Je to jen hrozba, která má utvořit atmosféru, jež by mohla míti vliv na rozhod- nutí konference velevyslanců ve čtvrtek, nebo, jak prohlašuje oficiosní vídeňský tisk, rozhodlo se Rakousko jednati a to v oka- mžiku, kdy trojdohoda vážně doufala, že odvážný čin Essada paše dovolí věci urov- nati? Ježto Evropa je shodna o nutnosti, aby Černohorci vyklidili Skader, zbývalo jen nalézti způsob akce, aby se dospělo k to- muto cíli. Náhlé gesto Rakouska komplikuje
Černohorec Skader Anglie Londýn Rakousko Evropa
19 article
V drobném prodeji. ranní čislo v spbě . ze l k večer ns Ve fllálkách na venkově ranní dialo lee Inseráty plati se hosové napřea Předplacení a inasrty. dministrace v Mínrianskě l.. a Tam nacházejí se vál rodakce . árodnich xpedlc. Rakoplay se novrace i
Mínriansk l
20 article
zvláštním způsobem situaci, která se zde nyní pokládá za kritickou. J. Coudurier. Trojspolková demarche u vlád trojdohody. Z Vídně, 30. dubna. Jak se dovídámez dobře zpraveného pramene diplomatického podnikly dnes vlády trojspolku demarchi u vlád trojdohody v tom směru, aby z ejtřejší konference velvyslanců v Londýně striktně a neodkladně se usnesla na rozhodných opatře- ních proti Černé Hoře. Demarche tato nasvěd- čuje, jak pochybna je zejtřejší konference, po- kud jde o zakročení proti Černé Hoře. Vy- skytá se totiž již v prudkých skrytých útocích oficiosních listů vídeňských mínění, že Rusko zejména není naprosto přítelem jakéhokoliv vojenského zakročení proti Černé Hoře, ba vy- skytly se i hlasy, že Rusko sotva je d- nostrannou vojenskou akci proti Černé Hoře by dopustilo. Je známo, že včera dostavil se k hr. Berchtoldovi ruský velvyslanec ve Vídni šl. Giers, a docela roz- hodně prohlásil, že Rusko si vojens ké akce proti Černé Hoře rozhodně nepřeje. Jakou odpověď dostal, dosud není známo. Jisto však je, že po této rozmluvě vá- lečná nálada na Ballhausplatze poněkud ochabla. Demarche trojspolku zůstala dosud bez odpovědi. Proto není dnes jasno, zda zítřejší konference velvyslanců skončí positivním ná- vrhem ve smyslu tužeb Rakousko-Uherska. Stejně je neznámo, zda v opačném případě za- hájí Rakousko-Uhersko zvláštní, samostatnou akci.
J Coudurier Berchtold Vídeň Londýn Rusko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko
21 article
(Viz poslední zprávy.) Práce finanční komise sně- movní skončeny. Dne 25. dubna schválila finanční komise sněmu království Českého návrhy, obsahující finanční plán zemský, ovšem mimo projekt nové řádné výpůjčky zemské. Nevyřízena zůstala jen otázka differen- cování hudebného a konečná stylisace odpovědí finanční komise komisi školaké. Tyto dvě věci zů- staveny byly devitičlennému komitétu finanční ko- mise, který se včera sešel a vyřídll je. Pokud jde o hudebné, dosud — jak známo — dvojí, všeobecné, jež platí každý hostinský, pořá- dajíci zábavy, a hudebné zvlášiní, placené za jed- nu každou zábavu zvlášť, usnesla se finanční ko- mise zvýšiti všeobecné hudebné, ale zrušiti hu- debné zvláštní. Potom žádáno ve finanční komisi, aby vedle všeobecného zůstalo i zvláštní hudebné. a aby bylo differencováno dle počtu zábav, jež hostinský pořádá. Návrh tento byl věera komitétem finanění komise zamítnut, takže zůstává rachováno původní usnesení plena komise o zvýšení vše- obeeného a o zružení zvláštního hudebného.
22 article
Hlavním včerejším úkolem komitétu bylo schválení odpovědi finanční komise komisi škol- ské. Odpověď, komitétem schválená, je sice stručná. ale velmi obsažná: nejen základními číslicemi, zná- zorňujícími vzestup potřeby a úhrady zemské, nýbrž také ohláškou zvýšení přirážek zemských a mimo to svým — politickým jádrem. prostým však politické výpravy. Odpověď finanční komise totiž krátce, ale jasně a bezvýhradně prohlašuje, že o úhradě výdajů na nové učitelské platy lze mluviti jen tehdy, bude-li odstraněn a uhražen scho- dek v hospodářství zemském, a budou-li na stálé potřeby zemské opatřeny stálé prostředky. Touto větou svojí finanění komise smetla všecky něme- cké politické projekty částečné, dočasné a krátko- dobé úhrady zemských výdajů, a němečtí členové klidně hlasovali pro tuto větu. V tom záleží jeit politický význam, ostatně úměrný celému jednání Hinanční komise sněmovní, jehož se Němci zúčast- nili zeela positivně.
Němec
23 title
FEUILLETON.
24 article Z výstavy „Manesa“.
Z výstavy „Manesa“. Výstavní plakát Brunnerův ladí velm melancholicky. Do minulosti, vyvolávaje vzpomínky na radostnou dekorativnost a ži- voucí ušlechtilost litografovaných oznamů Hofbauerových. Županského a Švabinského. a do přítomnosti, neboť toto horentní hors d'oeuvre asi připravuje na neméně chutná jídla hostiny v pavilonu »Manesa« nabízené. Brunnerova čmáranice, kterou snad opravdu někteří považují za výtvor vysokého, nebo lépe hned již nejvyššího umění, napovídá znovu, co dobrého ztrácíme a kolik pěkných nadějí máme pohřbiti, a na jaké necesty máme vší mocí býti vlečeni, a jsou už vle- čeni všichni, kdo se tetelí slabošským stra- ehem, aby nebyli vyhlášeni ještě za reakcio- náře, když už platí za neumělce, a nedostali potupný odznak duševních a estetických opozdilců, ne-li hlupců, nechápajíce závratnou vyspkost nejsvětějšího kubísmu. Osud jejich je smutný a všeho politování hodný: žijí v licoměrností. Buď skrývají své pravé my- šlenky a umlčují své přesvědčení, nebo tváří se jakoby oceňovali, co vlastně zavrhují Kdyby mi dána byla úloha vymysliti nále- žitý trest za tento hřích proti morálce, od- soudil bych je k samovazbě do cely, jejíž stěny bych dal pokrýti nejpodařenějšími kubistickými malbami a prostory vyplniti nejrohatějším krystalografním nábytkem. Mů- žete býti přesvědčeni, že by jen nejsílnější konstituce opustily komůrku se zdravými smysly a já byl prohlášen za nejukrutnějšího a nejrafinovanějšího inkvisitora. Vstoupíte dovnitř a ihned postrádáte starou dobrou známou z výstav »Manesae jednotnost, jednosměrnou programovost.
Manesa Brunnerův Hofbauerův Švabinský
25 article
Místo ní svorně nebo svárlivě vedle sebe realismus, akademismus, impresionísmus, gau- guinismus, expresionismus, kubismus a snad fauvismus nebo orfismus, co nemobu zaru- čiti, poněvadž mi nejsou ještě nejjemnější odstiny už dvou ano i třiletých proudů dosti známy a postižitelny. »Manes«, který si tolik zakládal na tom, že vychovává a vede obecenstvo k umění a chtěl propagovati jen sílu a zdravost, ztrácí nyní veslo i ko- midlo a svoji laickou obec odevzdává úplne desorientaci. Anebo snad už považuje svoji úlohu umělecky osvětnou za vyplněnoua miní, že své věrné poučil do té míry o pra- vých jakostech uměleckých, o plnosti uměle- ckého díla, o mocnostech ducha je rodíciho. o pevné kráse jeho formy, o kráse jeho po- měru k tvůrci, přírodě a vzrušenému di- váku, že tento může býti prohlášen za plno- letého, který si v přítomných zmatcich sám. ví nejlepší rady a umění odlišuje od ne- umění hravě jako ztno od plev? Bylo by to krásné, kdyby tomu tak bylo. Kmen »Manesa« tentokráte schází členská jeho výstava, nad to v sobě rožpol- těná, žije vlastně z hostů, označených po výtce hvězdičkou, znamením hodnosti do- pisujících členů, aby jednota spolkové pří- slušnosti byla na venek udržena. Němci a Francouzi jsou na řadě, velmi nerovní mezi sebou v cílech, přesvědčeních a formě. L. von Hoffmann stojí tu proti Lieberman- novi a oba zase proti francouzským expre- sionistům — platí-li dosud toto označení.
Němec Francouz Hoffmann Lieberman
26 article
Budovací forma Hoffmannova je linie pev- ného sestrojení a výrazné pružnosti; jeho svět jest ideálný mimo všední realitu; jeho barva nositelem dekorativných hodnota účinků. Max Liebermann rozbijí, ničí a po- pírá každou obrysnost; plastiku formy roz- pouští ve vzduchu a světle: okem i duchem ipí na jevové skutečnosti a malebnost prchavého momentu staví výše nežli roz- vahu dekorativní komposice. Proti snilkovi a dumnému poetovi Hoffmannovi stojí Lieber- manu jako neochvějný zapisovatel a někdy i opisovatel prostné reality. Jako maliřský organismus a malebná výkonnost vyšší Holí- manna. Stěží však jako mohutnost tvůrčí umělecká. Liebermannovo umění poslední fase, kdy jeho impresionismus vyrostl do prudkosti letmých záznamů, v nichž jen světlo a ton na stupnici hodnocující vede slovo, možno na vystavených třiceti kres- bách, pastelech, litografiich, leptech a olejích pozorovati se všech stran. »Simson a Da- lila« největší obraz není arci nejprvnějším. ba ani ne lepším nežli jeho první redakce.
Hoffmannův Liebermann Hoffmann Lieber Liebermannův Simson
27 article
Nejspíše ještě vypovidá o kletbě, tížící modelový realismus, má-li tento snahu do- býti vyšších sfér. Za to »Při vjezdu krá- lovny v Amsterodamu« řeší problém opti- ckého dojmu vzrušeného množstvím, myslím piněji nežli při prvním Liebermannově po- kusu »Žehnání v kapli sixtinské«. Serie pa- stelů z Nordwijku dává bleskurychlý kaleido- skop života lázeňského na pláži, z něhož umělec zaznamenává se závratnou jistotou světelné a barevné tony v odstínech nesmírné by- strosti, do nichž se před jeho pohledem, chladným a pronikavým, utíká všechna rušnost a malebnost života, z nichž se mu skládá všechna vnitřní konstrukce obrazu jako díla maliřského. Grafiky dávají jim prů- vod. grafiky založené na témže postřehu vnímání hodnot malebně tonových, jimiž Liebermann postihuje životnou podstatu formy ve vzduchu a prostoru. Ztěží při tom cítí jeho srdce ve zvýšené temperatuře a jistě jeho duch soustřeďuje své sily a na- pietí jenom na zbystření postřehu, na uchvá- cení malebnosti a všechna ústrojnost tohoto uměleckého zjevu záleží v oku a ruce a oba tyto orgány vychoval a vycvičil M. Lieber- mann k dokonalosti nejjemnějších nástrojů. »Dionysijský průvod« L. von Hoffmanna, hrnoucí se příkrým zeleným svahem dolů v před, zdá se mi velmi karakteristickým pro tohoto umělce, v duchu a formě, jimiž podkládá a buduje svoji scénu ne jako bac- chickou změť a rozvášněnou divokost, nýbrž v isolovaném rozptýlení jednotlivých postav a dvojic, poněvadž umělci jde o rozdělení variace rozradostněného rytmu živé silucty. co také tvoří základnu »Dlouhých stinů«, co ale také ustrnuje v přituhlé plastice tří aktů »Pramene«.
Liebermannův Liebermann M Lieber L Hoffmann Amsterodam Seria
28 article
Také Böttingerovy dva obrazy »Baccha- nale« a »Diana« mají svůj život v rytmickém hnutí a pohnutí svěllých siluet nahých těl, dva lehce vržené náčrty, držící v sobě pěkné možnosti dionysijskou radosti nesených kom- posíc. Jakou protilehlost tvoří s Ullmanno- vými živě pestrými čluny v nějakém malém přístavu jižního městyse vůči těžkomyslným a těžkopádným obrazům Karla Mvslbeka. ponurých, nepohyblivých tonů, úzké šedo- hnědé toniny, v nichž leží mnoho soucitu s trudem a potem života a práce! Odpočí- vající dělníci »U lomu«, ne docela zmožení v kresbě, působí ve zmenšené transkripci leptu hutněji a také »Starý lom« s těžkou a dusící náladou dal lept znamenité inten- sity a hotovosti grafické. Také V. Stretti vystupuje na obou polich a z maleb jeho »Kout atelieru« znamená kus zdatné malby impresionistní, bohaté zevně i uvnitř a sil- něji ovládnuté nežli na příklad »Ruský ba- let«. Kdežto B. Wachsmanna »Sklárna podává dobrý záznam osvětlených dojmů. Hudeček je přítomen jenom v obrazu R.
Diana Mvslbek V Stretti Kout Wachsmann Hudeček Bacch Ullmanno U lom
29 article
Laudy »Jarní krajině«, Slavíček posledního stadia v Honsových črtách šírokých skvrn bez prostorových dálek. Dnes O. Nejedlý už málem ničím nepřipomíná zdravou kon- stituci své »Neděle«. Jedním momentem přece: jadrnou svítivostí svého barevného cítění a smyslu. S tímto věnem vydal se na . dobrodružnou pouť na jih a na východ. Uz na Sicilii intensita barevné skvrny, sálavost a oslnívost tryskavého tonu rozrušovala mu tvarovou osnovu a přebijela svým optickým dojmem každou působivost tvarového ob- jemu. V indických tropech vyvstal mu před očima hypnotisující zjev Gauguinův a za jeho vedení usiluje o nový řád ve své umělecké práci. Znovu podřizuje barevné řady dis- ciplině tvarové, za to však odmitá všechnu plastiku a převádí každý zjev o sobě a v souboru v plošný obrazec, ve stylisaci de- formující a místo obrazů rodi se mu pod rukama pouhý ornament, vyvozený z dojmů exotického světa. Jsme svědky toho, kterak talent krásný a druhdy zdravý, který mohl býti udržovatelem a snad i rozmnožovatelem tradice, zahájené kapitolou Slavíčkovou, vy- rval všecky svoje kořeny z domácí půdy a tuto ztratil úplně pod nohama. Jeho obrazy koupele, rybářů, poutníků, buddhistických kněží z Indie tvoří jen barevné ornamentiky zdětinělé kresby.
Lauda Honsův O Nejedlá Gauguinův Slavíčkův Sicílie Indie
30 article
V. Strettiho a T. F. Šímona lepty no- vého data stačí jen uvést jménem, a hned zase nestačí, pohlédneme-li na spleť archi- tektury rouenské malebně procitěnou, nebo na změť zástupu před pařížskou bursou gra- ficky dokonale ovládnutou, na dva doklady Šímonova stálého vzrůstu a prohlubování. Vedle něho vyrůstá nám nový akvafortista nevšedních kvalit: Jan C. Vondrouš, jenž silně vycítěné a prožité malebnosti přednáší grafickou hotovostí anglo-americké výchovy a techniky, zjev umělecký dosud málo vší- maný a přece už tak vykrystalisovaný, že bude slušno o něm volněji a šiře pohovořiti, nežli možno při souborném referátu spol- Karel B. M á dl. kové výstavy
V Stretti F Šímon Šímonův Jan Vondrouš Karel