ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ca34e80-8f41-11dd-98e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 101, place 56, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. května 1913. Číslo 118.
4 article
Vyřízením včerejšího programu finančního ko- mitétu jsou práce finanční komise sněmovní pro nynější oddíl dorozumívací akce úplně skončeny. Závěrem schůze tedy byly vzájemné děkovné projevy, především předsedovi komise dru. Pa- zderkovi a jejímu zpravodajovi dru. Preissoví. Jestlíže kdo, oba tito čeští poslanci si vskutku za- sloužili uznání, jehož se jim včera dostalo. Elaboráty finanční komise budou nyní dodány vídeňské vládě, jež se o nich vysloví. Zvláště vý- znamno bude její stanovisko k usnesení komise že pivní dávka nemá býti časově obmezena. Kdyby školská komise zodpověděla včerejší odpověd ko- mise finanční, nebude dle dosavadních disposlo finanční komise svolána, by se radila o eventuel- ním novém projevu komise školské. O zvýšení zemských přirážek a o otázce jich differencování se včera nemluvilo. Ale bude se o tom jednati, ovšem jen v případě, že sněm bude dělný, a že vezme v úvahu i zvýšení zemských při- rážek. V tomto případě by projekt ten byl odká- zán rozpočtové komisi sněmovní, a při komisionel- ním jednání o něm doporučí někteří její členové differencování přirážky na daň činžovní, pro kte- roužto myšlenku je značný proud již v nynějš permanentní finanční komisi sněmovní.
doktor
5 article O včerejší schůzi komitétu byla vydána tat
O včerejší schůzi komitétu byla vydána tat officielní zpráva: Devitičlenný subkomitét perm, komise finanční konal schůzi dne 30. dubna o 3. hod. odpol. z předsednictví posl. dra. Pazderky, za přítom- nosti zástupce vlády presidenta zem. finančního ředitelství ryt. Tersche a zástupců zemského výboru rady z. v. dra. Pilaře a tajemníků z. v. dra. Černého a dra. Maschka. Předseda oznamuje, že na programu dnešní schůze jest otázka diferencování všeobec- ného hudebného dle počtu uspořádaných zábav a pak usnesení odpovědi komisi školské. O prvním bodu programu mluvil referent posl. dr. Prelss a dal přečistí protokoly a dosavadní usnesení o této záležitosti učiněná. Debaty zúčastnili se posl. Hütter, dr. So- botka, dr. Hackel; návrh na diferencovánt všeobecného hudebného zamítnut, tak že zů- stává při původním usnesení komise. Na to jednáno o textu odpovědi ko- mise školské, o kterémž předmětu mluvil dr.
Tersch Pilař Černý Maschek doktor Prelss Hütter so Hackel
6 article
Herrmann, předseda dr. Pazderka a jiní Po podrobné úradě přijat definitivní text odpovědi komisi školské, která zní Stálé komisi školské na sněmu král. Českého v Prazel Stálá komise finanční dovoluje si po proza- tímním skončení svých prací sděliti odpověď na ctěný přípis školské komise následu- jící: V řadě schůzí uvažováno bylo o možno st úhrady sl. stálou komisí školskou vyjádřených 23.230.000 K. Aěkoliv stálá finanční komise dále měla na zřeteli opatření nutně úhrady pro úpravu učitelských platů, musila na druhé straně vycházeti z hlediska, že o úhradě možno jen tehdy mluviti, bude-li odstraněn a kryt schodek v řádném rozpočtu zemském, poněvadž pouze v tomto případě budou opatřeny prostředky stálé na stál potřeby. Poněvadž pak rozpočet zemský na r. 1913 je passivní circa 33 mil. K, a nových příjmů podařilo se opatřiti 45 mil. K ja to i přes respektování velmi optimistických vý- počtů o zvýšených údělech státních), vybý vá volných 12 mil. K. které by bylo možno dáti sněmu král. Českého pro zvýšení učitel- ských platů a úhradu nových dalších potřeb k disposici
Herrmann doktor Pazderka
7 article
Vzhledem k tomuto výsledku nabyla finanční komise přesvědčení o nutnosti zvýšení při- rážek zemských a usnesla se jedno- myslně sněmu král. Českého zvýšen toto doporučiti, nevytknouti však výše jeho. Při tom byla si stálá finanční ko- mise vědoma, že zvýšení zemských při- rážek ukládá obyvatelstvu značné oběti a mohlo by vésti k těžkýmhospodář- ským důsledkům, kdyby provedeno bylo mě- rou pronikavější, nežli by dnešní, bez toho dosti značné hospodářské zatížení našeho obyva- telstva bez větších poruch snésti mohlo. Nutno tedy v příčině opatření dalších nových zdrojů pří- jmových vyčkati usnesení sl. sněmu král. Českého. V Praze, 30. dubna 1913. Ke konci schůze poděkoval dr. Herrma nn předsedovi za neobyčejnou ochotu a ne- strannost ke všem členům komise ve schůzích na jevo dávanou a zmínil se o píli a pracovi- tosti referenta posl. dra. Preisse. Posl. dr. Hackel vzdal díky též zástupei vlády, ke kterémuž prohlášení i referent s připojil, a dále vřelé díky přednesl za spolu- práci zástupců zemského výboru, kteří jeho úlohu neobyčejnou pílí při vyhledávání ma- teriálu a stylisaci návrhů zákona podporovali ulehčili. Za učiněně projevy zástupci vlády i zem. vý- boru vzdali díky, a projevem uznání posl. Hüt- terov jako zapisovateli skončena schůze Na stupňované utiskování českého živlu v D- nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod- porou spolku „Komenský“ ve Vidni, který pečuje o české školy pro české děti dolnorakouské.
Preiss Posl doktor Hackel Komenský Videň Praha
8 title
Politický přehled.
9 article Země české.
Země české. Ještě o učitelské deputaci u vlády. »Čas« neopovažuje se sice už opakovati, že česká učitelská deputace vedením posl. dra. Ra- šina prosila hr. Stürgkha za částečné vyrovnání podle projektu Stürgkh-Hochenburgerova, že dr Rašín prostřednictvím učitelstva vládě oznámil, že Češi jsou přes janctím z r. 1911 ochotni o čá- stečné dohodě jednat a dojednat, a že učitel Skála přednášel předsedovi německého sněmovního svazu prosebné a jakékoli jiné nabídky za če- ské poslance, ale ještě stále tvrdí, že se dr. Rašín »dopustil neslýchaného činu, že za zády Svazu českých poslanců uvedl ke Stürgkhovi k Pacherovi (!) deputaci oficiálního vedení českých učitelských deputací«. Uvede-li český poslanec deputaci kterékoli české organisace ke kterémukoli ministru, není to ani samo sebou neslýchaným činem, aniž je to neslýchaným učinem, učiní-li tak, neoznámiv to napřed Svazu českých poslanců, neboť statut Svazu nic podobného členům jednotlivých klubů neukládá, aniž to žádají kluby na svých čle- nech. — Neslýchaným činem by zajisté bylo kdyby český poslanec odborné organisace če- ské, v níž jsou zastoupeni příslušníci všech če- ských stran, pod jakoukoli výmluvou odepřel uvésti její deputaci ke vládě a kdyby se byl za- choval takto dr. Rašín v tomto případě, byl by býval provlečen realistickým blátem ještě dě- kladněji.
Stürgkh Rašín Čech Skála doktor Pacher Ra
10 article
Kdyby čin dra. Rašína býval stižen jenom stinem nekorektnosti ve směru závazků ke Svazu. není nejmenší pochyby, že by Svaz, anebo ně- která strana jeho byla mu to vytkla, ale » Čase se svými výtkami neslýchanosti dru. Rašínovi zú- stává sám. Že by byl dr. Rašín uváděl deputaci českého učitelstva k Pacherovi, jest pak dalšt infámní lež »Časova«, kteráž tímto konstatováním jest vlastně odbyta. Za své oslovení posl. Pachera zodpovídá p. učítel Skála sám, kompromitujícího není v něm nic. Že poslancí čeští jsou ochotni každé chvíle k vyrovnání, provnávajícímu se se cti českého národa a a jeho prospěchem, podle zná- mých, tisíckráte opakovaných zásad, ví a může říci komukoli každý, kdo čte noviny, nejenom p. učitel Skálaj nerozlučné junctím reformy zem- ského zřízení s úpravou jazykových poměrů před úřady státními a orgány samosprávnými bylo pak na sjezdu zemských důvěrníků strany opětně zdů- razněno. Proti těmto zásadám nebylo prohřešeno při sobotním jednání učitelské deputace české ani slovem, nejméně pak se strany dra. Rašína.
Rašín Pacher Skála
11 article „Schlaraffla.
„Schlaraffla. Děčínský „Nordböhmisches Tagblatt“ je toho názoru, že se němečtí právníci nemusí červenati za jeho žádost, aby jim byla promijena polovina praxe a polovina soudcovské zkoušky, aby takto bylo odpomoženo nedostatku německých soudcův Čechách. Nejsme opravdu povoláni k tomu, aby- chom bránili schopnost studu německých právní- ků proti jejimu podněcování v děčinské redakci Připouštíme, že jest dokonce i možno, že němečtí právníci pošlou do „Nordb. Tagblattu“ hromadnou adresu oddaných díků za to, že takovým způsobem vyhledává pro ně vnady soudcovské služby, a dosud prý jim zhnusené — nepochybně těmi soud- covskými zkouškami. Přiznáváme dokonce i tolik. že by se úplným prominutím soudcovské zkoušky teprve ukázal dnes docela netušený nadbytek ně- meckých čekatelů soudcovské služby v Čechách. A což teprva kdyby se nezkoušeným německým auskultantům za jich ochotu, že se dali jmenovati. nabídly zvláštní atkivitní přídavky, jež by stanovil „Volksrat“ a vyplácela státní pokladna?! Nebyla by to hotová „Schlaraffia“?
Čechy Nordböhmisches Tagblatt
12 article
Z Moravy.
Morava
13 article
(Troufají si na českou Moravu. — Kan- didatura dra. Bulína. — Posl. Starošt í k.) Pan poslanec Fischer těžce nese naši výtku. týkající se germanisace při poště v Litovli. Pustil se proto zle do „Nár. Listů“, aby „japnosti“ svou — vytýká „Nár. L.“ nejapnost — zakryl druhou věc, kterou „Nár. Listy“ přibily, totiž tu posla- neckou důkladnost, o kteréž ani muk. Prostě kon- statujeme, že dává nám v sáhodlouhém úvodníku odpověď — pro nejnovější provokaci české Mo- ravy, kteráž dosazením Němce Appla za ředitele železničního v Olomouci má jen povídání, že se dle činů jeho k němu Čechové zachovají. Inu, pravý radikál! Litujeme, že musíme panu posl. Fischerovi říci, že Morava pokroková se v něm velmi zkla- mala. — Na Moravě to jde dnes vzhůru nohama. Německé úřady mají kuráž ke každé, sebe smělejší provokaci. Není dne, abychom nebylí kopnuti. Do Uher. Hradiště přijede komise železniční z Vídně v salonním voze — a zařídí, aby česko-německý nápis na pokladně pro zboží byl ihned zaměněnv německo-český. Nechceme ani pravého slova užíti.
Bulín Posl Fischer Němec Appl Čecho Morava Kanada Litovel Olomouc Uhry Hradiště Vídeň
14 article
Uher. Hradiště je dnes zastupováno poslancem li- dovo-pokrokovým. Má naše germanisační vláda respekt před námi jaký čilí ne? Je viděti, že jí pranic neimponuje strana, která při každé příle- žitosti se jen otírá o Mladočechy a ostatní po- slance české, ale sama nemá špetku váhy u kte- réhokoliv úřadu. Jdeme to pěkným koncům vstříc. — Dr. Bulín konal zdařilou voličskou schůzi v Tře- bíči, kteráž jeho kandidaturu schválila. Zajíma- vým dokladem „umravněnosti“ lidovo-pokroko- vého vedení strany je, že dala do veřejnosti zprá- vu, že schůze důvěrníků celé skupiny měst, v níž dr. Bulín kandiduje, v Jihlavě konaná, schválila kandidaturu dra. Chluma. A zatím se konstatovalo, že na schůzi té byli pouze lidé Chlumovi z Jihlavy a 2 jeho lidé z Hrotovic. Města Třebíč, Náměšť Rosice vůbec tam nikým zastoupena nebyla. Po- věstná čestná zbraň lidovo-pokrokové stranyl — Na Litovelsku byl dosavadní místopředseda agrární strany, přísedící Staroštík, hozen přes palubu. Po- krokové křídlo agrární našlo tam většinu a pro- hlásilo oficiálním kandidátem na Litovelsku rolníka Dudu. Staroštík ovšem kandiduje dále.
Uher doktor Bulín Chlum Staroštík Duda Hradiště Jihlava Hrotovice Třebíč Náměšť Rosice Litovelsko
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Lex Kolisko a balkánská krise.
Lex Kolisko a balkánská krise. Od r. 1896, když dr. Kolisko podal dolnorakouském sněmě poprvé návrh, aby n všech dolnorakouských obecných a měšťan- ských školách s právem veřejnosti němčina byla prohlášena za výhradný vyučovací jazyk neminulo téměř roku, aby na sněmě tento návrh nebyl opakován a později, když byl několikrát sněmem přijat, aby Jeho sankce nebyla urgována. Letos dolnorakouský sněm zasedá už čtyří měsíce a bylo nápadno, že se na jeho jednacím pořadu nenacházel dosud zákon Kolískův. Co se nestalo dříve, mělo býti napraveno ve schůzi středové. Křesťanští sociálové společně s německými nacionály podali pilný návrh, v němž se opětně žádá za sankci Kolfskova zákona, návrh byl pře- čten a měla již o něm začít rozprava. Ale tu místodržitel bar. Bienerth spolu se zemským maršálkem kn. Liechtensteinem po- zvali navrhovatele na poradu, a po dlouhé konferenci pilný návrh odvolán. Stalo se to prý po domluvě bar. Bienertha, jenž ukazoval na nebezpečnou zahranič- ní situaci, která nedovoluje drá- žditi rakouské Slovany.
Lex Kolisko doktor Kolisko Kolískův Bienerth Liechtenstein Slovan
17 article V Halíči se připravují k novým volbám.
V Halíči se připravují k novým volbám. Jako nevedly k cíli dvoudenní porady klubu konservativního, v němž se ostře sra- zily obě skupiny, krakovská a podolská, tal zůstala bezvýslednou také konference mini- stra Zaleského s oposičným klubem stře- du, který přese všechny domluvy ministra f- nancí setrval na svém odporu proti smluvené haličské volební reformě. Tím jsou asi vyčer- pány prostředky, jimiž hr. Stürgkh chtěl v Lvově navázati vyjednávání a umožniti něja- ký kompromis mezi polsko-ukrajinskou větši- nou, příznivou reformě a oposicí biskupsko- národnědemokraticko-centrovskou. Zbývá te- dy už jen poslední krok, rozpustiti sněma vypsati nové volby. Poněvadž místodržitel dr. Bobrzyňski se nachází ve stavu de- mise a politické správy zemské se už neúčast. ní, není známo, kdo bude v Haliči říditi nové volby.
Stürgkh doktor Bobrzyňski jítmise Lvov Halič
18 article
Vůdce lidovců posl. Stapiňski zaháji ve svém orgánu „Przyjacieli ludu“ již volební agitaci. Žádá, aby volby se provedly hne a ne až na podzim a hrozí, že jeho strana před ukončením sněmovních voleb nepřipusti na říšské radě přijetí nijakých nových daní. Venkovský lid v Haliči, polský společně s maloruským musí se prý smluviti a tak zor- ganisovati, aby ani jediný mandát z venkov- ských obcí nepadl již do rukou šlechtických. To bude odpovědí polským biskupům, Vše- polákům a šlechticům z centra na jich odpor proti volební reformě. V novém sněmě lidov- ci, kteří s Malorusy mohou získati 74 man- dáty, vystoupí pak s požadavkem takového volebního práva, jaké platí pro říšskou radu a odmítnou v novém zemském zřízení i viri- listy. Lidovci budou mimo to žádati zrušení nynějších okresních zastupitelstev, která jsou výhradnou doménou šlechty a podobně i zru- šení výsadního postavení panských dvorů Lidstvo — volá Stapiňski — jde vpřed a ne nazpět. Jako padla robota, tak musí přestat i nadvláda šlechty. Vítězem musí býti lid.
Halič
19 title
Za hranicemi.
20 article Církevní ruch na Rusí.
Církevní ruch na Rusí. V ruském církevním životě je plno nadějí. Již delší dobu pronikají do veřejnosti zprávy, že konečně bude svolán církevní sbor ruské pravo- slavné církve, že po dvěstěleté přestávce bude též obnovena hodnost ruského patriarchy. Ke každé významnější události v ruském životě při- pínají se naděje, že konečně přání pravoslavných bude splněno. Čekali, že o jubileu Romanovců bude svolán církevní sbor a jmenován patriarcha z daleké Antiochie přibyl dokonce patriarcha Grigorij, ale čekali marně. Opět před nynějšími ruskými velkonocemi, paschou, zahovořili, že ko- nečně bude jmenován patriarcha; na toto místo prý je vybrán metropolita petrohradský Vladimír který podrží prý titul petrohradského metropolity. ale bude zbaven správy arcidiecézní, kterou bude
Grigorij Vladimíra Rus Antiochie
21 article
pověřen arcibiskup finský Sergij. Ale ani na paschu nebyl patriarcha jmenován. Čeká se tedy dále, že snad o nastávajícím vyhlášení patriarchy Hermogena svatým, kdy do Moskvy prý zavítaj čtyři východní patriarchové, bude ruský patri- archát obnoven. Asi tyto naděje také zklamou Postup bude zdlouhavější. Nejprve bude vypra- cován návrh o obnovení patriarchátu, který defi- nitivně bude přijat teprve ve sboru ruských bi- skupů. Ale svolání biskupského sboru závisí o rozhodnutí panovníkova. Teprve po skončení prací tohoto sboru může být jmenován patriarcha. Církevní sbor odvolá prý též církevní klatbu, která od r. 1667 spočívá na staroobřadcích, čím by urovnal cestu staroobřadcům k opětnému spo- jení s pravoslavnou církví. Mezi staroobřadci jeví se též nový ruch. který směřuje k tomu, aby sami staroobřadcisi zvolili svého patriarchu. Za tím účelem prý vy- jednávají s rumunskými církevními hodnosty, zda by byli ochotní asistovat při vysvěcení a nasto- lení patriarchově. Ovšem, ruská vláda sotva bude příznivěji se dívat na staroobřadeckého patriarchu než na patriarchu pravoslavného.
Sergij Moskva
22 article
čína a velmoci
23 article
Republikánská, unionistická a demokratická strana v Čině spojily se v demokratickou stranu pod vedením Juanšikaje. Nová strana má převahu nad nacionalisty, ale sotva zvítězila při volbách předsedy dolní sněmovny. Francie prý uznala republiku činskou hned po zvolení presl- denta. Časopis »faňczinžibao« sděluje, že uznání republiky Anglií, Francií, Ruskem, Japonskem Německem je podmíněno různými požadavky. Anglie žádá postoupení Taňma a výsady v Tibetě, Francie železniční koncese v Junaně, Rusko uznání rusko-mongolské smlouvy. Japonsko svobodné plavby po Sungari a zvýšení ochrany Jihoman- džurské železnice, Německo ořevření dveří do Mongolska.
Francie Anglie Rusko Japonsko Německo Tibet Mongolsko dolní sněmovna Juanšikaj
24 article Kalifornie proti Japoncům.
Kalifornie proti Japoncům. Hrozba státu Kalifornie, že nebude dbáti smluv Spojených států s Japonskem a přijme zákon, za- povídající Japoncům držení půdy, znepokojuje stá- le více veřejné mínění i vládu Spojených států Státní sekretář Bryan odejel do Kalifornie. aby přesvědčil guvernéra Johnsona i zákonodárce o nebezpečí tohoto opatření a přiměl je k nějaké- mu kompromisu. President Wilson požádal telegra- ficky guvernéra kalifornského, aby zdržel vydán nového zákona, než Bryan přijede a vysvětlí si- tunci. Kalifornské zněmovny, zasedající v Sakramen- tu, přijaly na depeši Wilsonovu resoluci, v níž trva- jí sice na právu státu, vydávati zákony o majetku pozemkovém, ale prohlašují, že návštěva státního sekretáře jim bude velmi mílá. Přes to však od- mítly jmenovati komisi, která by Bryana přijala, pod záminkou, že je osobním hostem guvernéro- Také bývalý president Roosevelt používá své- ho značného vlivu v Kalifornii v tom směru, aby se zabránilo koníliktu s Japonskem a telegrafova rovněž guvernéru Johnsonovi, kterého žádal stejně jako jiné předáky progressistů, aby se vzepřel každému výminečnému zákonu proti cizincům. V Tokiu konala se porada obchodních komo japonských o chystaném zákonu proti Japoncůmv Kalifornii, na níž ministr zahraničních záležitost baron Makino prohlásil, že nemůže sděliti postup vyjednávání se Spojenými státy, které dospělo nejchoulostivějšímu bodu. vým.
Japonec Bryan Johnson Wilson Wilsonův Roosevelt Kalifornie Makino Kalifornie spojený stát Japonsko Sakramen Tokio
25 article Poslanec Kunětická v Berlíně.
Poslanec Kunětická v Berlíně. (Pův. dopís „Nár. Listů“) Zájezd pí. posl. Boženy Vikové-Kunětické do Berlína, tuto neděli na žádost i pozvání sdru- žených českých spolků berlínských uskutečněný vydařil se v každém směru. Jsa spojen s diva- delním představením dvou nejoblíbenějších dosud scenických prací autorčiných (»Copu« i »Holčičkve a s povzbudivě informativnou přednáškou spiso- vatelčinou, přivábil do prostorných místnost. v Neue Filharmonie značnou část menšiny česko- berlínské. Přednáška a představení byly také vlastním středem večera, který měl ráz v pravdě slavnostní a jaksi sváteční. O zdar programu divadelního velmi čestně přičinily se spojené dramatické odbory místních českých spolků. Ně- které výkony vymykaly se dokonce z obvyklého rámce, vytýčeného ochotnickým průměrem hraničily skoro s podáním běžným u divadel stálých. Souhra nevykazovala mezer a výprava v celku dobře přiléhala duchu obou kusů, jež u obecenstva, zřejmě naladěného slavnostně vy- stupňovaným citovým entusiasmem a proniknu- tého opravdovým ideovým zájmem o věc, setkaly se s bouřlivým přímo přijetím.
Božena Cop Holčičkve Berlín Neue
26 article
Srdečnost i bouřlivost tohoto mimořádného příjetí byla zvýšena ve skutečné nadšení, když po přiměřeném proslovu spisovatele Václ. Dresler vystoupila na tribunu řečnickou pí. poslankyně jala se svým srdečným, sympaticky se vemlouva- jicím způsobem hovořiti o dnešním postavení budoucích úkolech i národně - společenských vztazích zahraničních menšin českých k domáci veřejnosti v staré vlasti. Z autorčiných vývodů nejsilněji působila zejména dvě místa. Předně vroucný apel, aby každičký jednotlivec v rámei zahraničních spolků krajanských hleděl se du- ševně rozvinouti, mravně prohlubovat a karakte- rově růst, za druhé pak zdůrazněný požadavek že nestačí, jsou-li a zůstávají-li dnešní generace naší zahraniční emigrace v cizině opravdově če- skými, ale že nutno pro českou věc trvale za- bezpečití i dorost, děti těchto emigrantů. A mohu ujistiti, pokud jsem na místě stačil skontrolovati účinek obou spisovatelčiných výzev. že slova paní poslankyně v obou těchto směrech padla v Berlíně na úrodnou půdu i přinesou zcela nepochybně své chutné ovoce. Dobré ovoce vydá ostatně berlínská návštěva pí. Bož. Vikové- Kunětické vůbec, neboť znamená morální posilu a citové povzbuzení oněch tisíců, jež vzdáleny o prvotné vlasti, ani v sídelním velkoměstě říše německé nezapomínají svého národního původua jsou si vědomy vztahů svých k rodné zemi i če- ským krajanům doma.
Václ Dresler Bož Berlín
27 article
pevně, že velké slovanské hnutí poslední doby, po- svěcené vítěznou válkou za svobodu našich bratří balkánských odvěje i z našeho uměleckého a so- ciálního života cizorodé součástky a že dovedeme z něho vytěžiti tolik národního sebevědomí, kolik stačí k našemu vývojovému postupu proti německé- mu přívalu, abychom v něm neutonuli nejen politi- cky, ale hlavně duchovně a sociálně. Drazí přátelé, bratří a sestryl Český národ ne- může bez otřesu ztratiti ani jediného svého člene, poněvadž ve svém těžkém a výlučném postavení potřebuje nutně mravní vědomí, že co z něho vy- šlo, žije dál velikým zákonem přirozeného sebe- zachování. Jako jsem přesvědčena, že všecko, co vyvře z našeho národního středu, jest zřídlem ži- vota vašeho, tak také jsem přesvědčena, že každý z vás má být dokladem naší národní síly a zárukou naší národní budoucnosti.
28 article
Zde na půdě velmocenské říše německé nemo- hu mluviti o politickém významu české menšin berlinské, ale mohu mluviti o důležitém významu každého z vás pro český národ, neboť význam je- dince ve složitém útvaru národním jest větší a bez- prostřednější než význam spolků, organisací a stati- stických čísel. Ani spolky, aní organisace, ani sta- tistika nejsou zárukou národního trvání, nebot zodpovědnost jejich vlastně spočívá hlavně na mravní síle jedince. Je-li tato síla chabá a nedo- statečná, je chabá a nedostatečná i jeho veřejná zodpovědnost. Je-li uvědomělá, nezdolná a tvůrčí, jest každý z nás tvrzí, zákonem a vladařem. Pama- tujme, že není zákona na světě, který by mohl kohokoliv z nás snížiti na otroka a vyděděnce, když neseme v sobě pvšnou víru v život, v právo a sebe- určení. Nikdo z nás se nemůže ztratit, kdo má schopnost být. Školy, prostředí, povolání nemohou přetvořiti a zmrzačiti v nás to, co je schopno žit z kořenů, jimiž tkvíme v půdě národního celku. jestliže chápeme svůj vztah k němu nejen jako povinnost, ale také jako záruku života.
Pam
29 article
Mohu poukázati jen na úžasné sebevědomí poznaňských Poláků, které nedovedlo zničit pra- nic v jejich houževnaté, životní síe a které pře- nese je jistě přes politické i sociální proudy v říi německé pro všecky časy. Pořadatelstvo dnešního večera pozvalo mne abych přijela posílit vás ve vašem postavení. Ne v boji, neboť váš zápas nemá politického pozadí ve smyslu všeobecném a rozhodujícím. A přece ve slově postavení je větší důležitost než v celém politickém i sociálním hnutí, jímž byste se snažili dokázati zde svou přítomnost. Vaše postavení zde není eložkou politickou. ani sociální, která podléhá kontrole a paragrafům — avšak je daleko víc. Je krásným zákonem trván člověka jako zakladatele života, rodiny i národa. Všecko, co nesete ve své duši, je vaším majetkem. Nic z toho nepatří státu a nepodléhá zákonům.
Polák
30 article
Ani krůpěj z tohoto soukromého duchovního ma- jejku nemůže vám nikdo vzít bez vašeho svolení. A tak se dívám na otázku českých menšin vůbec. V nich se rodí heroové, kteří povznášejí člověka na vladaře a na zákon. Není jiných hranic, než hra- nice sebevědomí, není jiné povinnosti, než kterou nám diktuje přirozená podmínka života. Narodil jste se Čechy a nemůžete být ani Angličany, ani Italy, ani — Němci. Ani vaše děti nemohou jimi být. jako nemůže jabloň míti třešně a z pšeničného zrna nemůže vzejít žitný klas. Kdyby kdokoliv se prohřešil proti tomuto zákonu přirozeného ži- vota — umírá sám v sobě, umírá ve svých dětech. umírá v celých pokoleních a cesta jeho života končí bez cíle. Mohla bych k vám mluviti jiným způsobem. Mohla bych zodpovědnost za váš úspěch a vaši ná- rodní existenci učiniti otázkou politickou anebo sociální, ale vím, že toho ode mne nečekáte. Tak sůže mluviti ten, kdo cení člověka jen ja- ko programovou složku a ne jako bytost nezávislou a tvůrčí. Vím, že otázka zahraničních Čechů spo- čívá jen v sebevědomí jedince. Bylo by ovšem nej- lépe, kdyby národ český nemusel propustiti ani jedinou duši ze svého středu, ale děje-li se tak. propouští ji s přesvědčením, že ta duše pro něj není ztracena, ale že žije s ním ve spojení, které ji k němu zavazuje na věky a pro všecka pokolení. Ja- kým způsobem udržuje tento kontakt s ním a jakým způsobem se podaří vám uchovat generace pro ná- red, je věcí vaší inteligence, věcí vašeho svědomí a věcí vašeho rozumu. Ovšem, že musíte být učiteli vedle učitelů, zákonodárci vedle zákonodárců, vůd- ci vedle vůdců. Je nutno, abyste rovnali, co cizí vlivy zkříví, naplňovali, co cizina zanedbá a na- sytili, kde vaše děti trpí nedostatkem přesvědčení i poznání.
Heros Čecho Angličan Italos Němec
31 article
Ale to všecko stane se i pro vás pramenem silného a radostného života, v němž se vztýčíte nad poměry, nad osamocení i nad křivdy. Tisíckrát lépe je žít dny a léta v tomto čest- ném zápase o své češství, než dobrovolně skloniti šíj do služeb cizího kmene a propůjčiti své gene- race ke vzrůstu a k trvání, aniž byste nalezli sobě zadostiučinění za to, že žijete a dáváte žít. že vítězíte a umožňujete vítězství. Nejspíš se vám zdá, že přece jen poučuji, ale tomu není tak. Přináším vám pouze své srdce, kte- ré hledá pro vás cesty, kudy by se vám šlo nej- bezpečněji a nejčestněji Politické poměry českého národa jsou rok o roku těžší, svízelnější a trpčí. Kdybychom neměli věřit, že naše menšiny tvoří s námi nerozlučný ce- lek ve velkém světě slovanském, v němž kotví zá- ruka naší budoucnosti, musili bychom zoufat nade vším. Avšak po staletí vede nás krok za krokem světlo svobody z poroby k žívotu samostatnému není možno, abychom nebyli naplněni vírou v cí našeho snažení a našich tužeb. Rosteme v sobě, osvobozujeme se v sobě, vítězíme v sobě. Je to revoluce vnitřní síly, která tvoří z malých, ujařme- ných národů hráze, o které se rozráží vlnobití sou- časných dějin evropských. A nepovolí-li kámenv těchto žulových, nedobytných hrázích, přečkáme nejtěžší bouře, aniž by nám urvaly jediný život. který vznikl v požehnané půdě naší milované vla- sti. Buďte zdrávi a vaše děti ať rostou k slávě a cti českého národa. (Bouřlivý potlesk.)
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Růžena Jesenská: Paní z Rosen- waldu. Společenská komedie o třech děj- stvích. Tiskem v Repertoiru českých divadel 181. (Praha, Šímáček 1913, za 1 K 50 h). Po- prvé na Národním divadle v úterý 29. dubna. Režisér J. Kvapil. Autorka napsala ke své hře malý histo- rický výklad o jejím rekovi. Rudolf Grossing. tajemník císařovny Marie Terezie, jenž byl po smrti své panovnice vypovězen z Vídně. byl muž ctižádostivý, vzdělaný a obratný Stal se z něho dobrodruh velkého stylu, jako Cagliostro, Casanova, muži, kteří pochopil slabosti své doby a dovedli z nich obratně tě- žiti. Založil „Řád Růží“, předstíral tajemnou zakladatelku řádu, paní z Rosenwaldu, vydá- val pro členy řádu časopis Floru, psal a vy- kládal názory, na svou dobu smělé a pokro- kové, dovedl si všemi prostředky získávat přízeň žen i mužů společnosti a uměl vždy uniknout, i když jeho úskoky byly odhaleny Hra slečny Jesenské vykládá vznika rozklad řádu růží v Hale nad Sálou r. 1786 Grossing obratně láká bohaté členy měšťan- ské i šlechtické společnosti, aby přistupovali k jeho řádu, skládali hojné příspěvky „na chudé“ a dopisovali si s tajemnou Paní z Ro- senwaldu, která jim jeho prostřednictvím po- sílá lichotivé odpovědi. Jeho milenka Julie je obratnou, ale žárlivou pomocnicí v této korespondenci. První akt kreslí řadu figurek řádových, jež přicházejí na návštěvu do Gros- singova bytu: zamilované, sentimentální smyslné dámy, ctižádostivé a marnivé pány pedanta, učenou ženu, nezbednou dcerku, Grossing vyhovuje všem jejich slabostem. Nebezpečí vzniká z dvou nových člení řádu. Jan Kolovrat, český šlechtic, přichází
Jesenská J Kvapil Grossing Marie Terezia Cagliostro Casanova Jesenský Julie Gros Kolovrat Praha Šímáček Vídeň Rosenwald Hal nad Sála Flor paní z Rosen
33 article
blouznivě zamilován do neznámé paní z Ro- senwaldu, a Marta Setunská, společnice bo- haté vdovy, chudá dívka z Prahy, dívá se s podezřením na Grossingovy machinace. Mi- lovala kdysi mladého doktora, jejž však na- lézá v saloně Grossingově jako milence zá- letné paní. Vzdává se ho, ale je hluboce do- jata blouznivým Kolovratem. Odhodlává se. že odhalí, aby jej vyléčila, podvod s paní z Rosenwaldu, v jejíž existenci nevěří. V druhém aktu je v zahradě její pan večerní slavnost a na ní roste, dosti kompli- kovaně, zápletka. Mladý doktor i Kolovrat milují Martu. Marta pobízí všechny členy řá- du, aby naléhali na seznání tajemné zaklada- telky řádu. Grossing, jenž v Berlíně usiloval o přijetí u dvora, snaží se milostnými záplet- kami uniknout hrozícímu nebezpečí, ale vy- volá žárlivost své milenky. V třetím aktu vrací se Grossing z Berlína se svojí milenkou. Prohrál, je stíhán zatykačem pro podvody, chce ujeti do ciziny, ale navštěvuje na chvili svůj řád v Halle. Kolovrat seznal zatím, že je milován, Marta nechce zničit štvaného do- brodruha, jenž vzbudil v ní přes své chyby. sympatii svými knihami, svým neblahým osu- dem a svými názory, jež ve světlých chvílích upřímného nadšení hlásá. Zatím mladý doktor přinesl zprávu, že Grossing je dobrodruh. Ale Grossing odolává. Překonává doktora smělým vystoupením a získává sympatie ohromené společnosti odvážným tvrzením, že všichni stejně jako Marta jistě byli dosti dů- vtipní, aby věděli, že paní z Rosenwaldu byla pouhou ilusí, které se dobrovolně oddávali jako žertu, jenž jim skytal společenskou zá- bavu. Pomocí Martinou získává dokonce značný peněžitý příspěvek na cestu a od- chází se svojí milenkou — založit nový spo- lek „Harmonii“.
Mars Setunská Grossingův Kolovrat Mart Mars Grossing Martina Praha Rosenwald Berlín Halle
34 article
Látka veselohry je velmi vděčná a také prostředí, rozmarný, znuděný, požívačný lehkověrný svět na sklonku 18. věku, odumí- rání staré absolutistické kultury, je případným podnětem pro veseloherní thema. Sl. Jesenská se zvláštní zálibou zdůraznila sklonnost k zá- hadnému, mystickému a vedle toho zcela smyslné požitkářství i povrchní cynism. D toho světa malicherného požitkářství a ještě malichernější blouznivosti postavila dvě silné duše: nadaného dobrodruha, jejž nakažené prostředí svedlo k mravním slabostem, a če- skou dívku, přirozenou, zdravé mysli a či- stých citů. Rozvrh látky, seskupení podruž- ných figur, vázání výjevů a skupinování děje je již technicky lépe řešeno, než v „Estheře“ již sehrálo vinohradské divadlo před třem lety. Ovšem slibná látka mohla být rozvita dramaticky výrazněji a kresba postav účin- něji. Autorka zápasí ještě s dialogem a lec- která scena pouhým formálním vytříbením byla by nabyla ostřejších obrysů. Přes to však lehce nanášené úvodní návštěvy prvního aktu na příklad, nebo němé vyznání lásky druhého dějství, konečně i — v úpravě trochu precisnější — závěrečný výjev jsou účinné. Čistší souhra, nerozvlékající podružné vý- jevy, byla by účinnost hry mohla zdvihnout Požadavek, aby úlohy premiery byly pevně memorovány, je to nejmenší, co možno o ensemblu naší první sceny žádat. A není pří- pustno, aby jednotlivé podružné úlohy byly přeháněny a karikovány na vlastní pěst, beze všeho ohledu na celek. Scenická výprava zvláště prvního aktu vystihla dobové pro- středí, ale mimika a gesta jevily víc bezradné afektace než studia. Výjimkou bylo několik zdařilých figurek, z nichž nejpůvabnější byla Marta paní Dostálové rozkošným zjevem přirozenou hrou.
Jesenská Mars Dostál Esthera
35 article
Řeč pí. posl. Vikové-Kunětické podáváme širším znění: Drazí přátelé! Nejprve vám tlumočím vřelý pozdrav národa českého, jehož jste pokrevným členy a který vaše snahy za rodové zachování n cizí půdě sleduje s velkou radostí a s velkým po- rozuměním. Na programu dnešního večera jest uvedena m přednáška jako číslo tohoto programu, avšak ně- kolik slov, jimiž chci k vám promluviti, není mož- no nazvati přednáškou, neboť nehodlám k ván mluviti thematicky ani poučně. Můj příjezd k vám jest opět jen důkazem, jal velice nám všem v Čechách na tom záleží, aby- chom styky kulturními i národními utužili společné svazky a společné zájmy. Že právě pořadatelstvo tohoto večera vyzvedl kulturní význam našich vztahů, jest radostným do- kladem, že věříte v individuální kulturní i uměle- ckou schopnost národa českého, která pro všecky Čechy může býti zdrojem veliké mravní síly a pod- porou samostatného vývoje, třeba by je osud za- vál tak, jako vás, za hranice naší společné vlasti Bylo by si jen přáti, aby české snahy umělecké i kulturní nesly v sobě národní karakter naší slav- né minulosti i naší bolestné přítomnosti, tak, aby dovedly nás spojiti za všech poměrů politických i sociálních ve svérázný, samostatný a volný celek. Bohužel těsné sousedství českého národa německou říší ohrozilo právě v posledních desíti- letích umělecký i sociální karakter národa české- ho, takže jest obava, že zahraniční větve česk dostanou pozvolna slabý odvar kultury i umění ně- meckého. Bylo by to větším neštěstím, než kdybychom prohráli svou politickou posici právě proto, že du- chovní spojitost naše by ztratila svou původnosta svou nejdůležitější podmínku života. Doufám všal
Čecho Čechy
36 article Ze strany.
Ze strany. IV. květnová slavnost svobodomyslného dělnl- ctva a zřízenectva v Praze 1913. Dnes 1. května o půl 10. hod. dopolední koná se manifestační schůze ve dvoraně »U labutě«. Praha, Na Poříčí Program: »O poslání národní strany svobodo- myslné v českém národě« promluví poslanci strany zástupci akčního výboru a dělnicko-zřízeneck organisace strany. — Odpoledne v útulné zahrade hotelu »U labutě«. v případu nepříznivého počast ve dvoraně tamtéž velká lidová slavnost za účin- kování předních uměleckých sil a hudby. Začátel o 3. hodině. Ústřední organisační komise konala schů zi praesidiální v úterý dne 29. dubna za před- sednictví p. řed. Karbusa. Vzata k vědomí zpráva ze schůze okrskových důvěníků, konané za velmi četné účasti dne 27. dubna přislušné návrhy předloženy akčnímu výboru. Re- ferentům přikázán materiál jejich veleb. okresů. Paní Eliška z Purkyňů přednesla organi- sační statut zemské organisace ženské a ženských odborů místních organisací, který schválen. Pan pres. pokladník Groh podal zprávu o činnosti organisační komise pro Prahu a okolí, kterás povděkem vzata na vědomí. Zásadně usneseno doporučiti organisacím krajským, aby krajské sjezdy svolávaly vždy v dohodě s kraji soused- ními a rozhodnuto, že sjezdů má se zúčastniti vždy jeden poslanec říšský a jeden zemský. Schváleno vyslání delegace na sjezd v N. Městě nad M. Vzato k vědomí nstavení místních organi- sací v Hostomicích, Hronově, Březových Horách, Červ. Kostelci. Karlín. Předsednictvo místní organisace nár strany svobodomyslné prosí členy organisace, aby se zúčastnili pohřbu váženého stoupence naší strany pana J. Zalabáka, ředitele pokladen Vše- obecné záložny. Pohřeb koná se dnes o 4. hod. odpolední z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje Karlíně na hřbitov olšanský.
Eliška Purkyně Groh Hronův Březův J Zalabák Cyrill Praha Re Hostomice Kostelec Karlín Olšanský národní strana svoboda Methoděj Karlín