2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. května 1913. Číslo 118.
4
article
Vyřízením včerejšího programu finančního ko-
mitétu jsou práce finanční komise sněmovní pro
nynější oddíl dorozumívací akce úplně skončeny.
Závěrem schůze tedy byly vzájemné děkovné
projevy, především předsedovi komise dru. Pa-
zderkovi a jejímu zpravodajovi dru. Preissoví.
Jestlíže kdo, oba tito čeští poslanci si vskutku za-
sloužili uznání, jehož se jim včera dostalo.
Elaboráty finanční komise budou nyní dodány
vídeňské vládě, jež se o nich vysloví. Zvláště vý-
znamno bude její stanovisko k usnesení komise
že pivní dávka nemá býti časově obmezena. Kdyby
školská komise zodpověděla včerejší odpověd ko-
mise finanční, nebude dle dosavadních disposlo
finanční komise svolána, by se radila o eventuel-
ním novém projevu komise školské.
O zvýšení zemských přirážek a o otázce jich
differencování se včera nemluvilo. Ale bude se
o tom jednati, ovšem jen v případě, že sněm bude
dělný, a že vezme v úvahu i zvýšení zemských při-
rážek. V tomto případě by projekt ten byl odká-
zán rozpočtové komisi sněmovní, a při komisionel-
ním jednání o něm doporučí někteří její členové
differencování přirážky na daň činžovní, pro kte-
roužto myšlenku je značný proud již v nynějš
permanentní finanční komisi sněmovní.
doktor
5
article
O včerejší schůzi komitétu byla vydána tat
O včerejší schůzi komitétu byla vydána tat
officielní zpráva:
Devitičlenný subkomitét perm, komise finanční
konal schůzi dne 30. dubna o 3. hod. odpol. z
předsednictví posl. dra. Pazderky, za přítom-
nosti zástupce vlády presidenta zem. finančního
ředitelství ryt. Tersche a zástupců zemského
výboru rady z. v. dra. Pilaře a tajemníků z. v.
dra. Černého a dra. Maschka.
Předseda oznamuje, že na programu dnešní
schůze jest otázka diferencování všeobec-
ného hudebného dle počtu uspořádaných
zábav a pak usnesení odpovědi komisi školské.
O prvním bodu programu mluvil referent posl.
dr. Prelss a dal přečistí protokoly a dosavadní
usnesení o této záležitosti učiněná.
Debaty zúčastnili se posl. Hütter, dr. So-
botka, dr. Hackel; návrh na diferencovánt
všeobecného hudebného zamítnut, tak že zů-
stává při původním usnesení komise.
Na to jednáno o textu odpovědi ko-
mise školské, o kterémž předmětu mluvil dr.
Tersch
Pilař
Černý
Maschek
doktor
Prelss
Hütter
so
Hackel
6
article
Herrmann, předseda dr. Pazderka a jiní
Po podrobné úradě přijat definitivní text odpovědi
komisi školské, která zní
Stálé komisi školské na sněmu král. Českého
v Prazel
Stálá komise finanční dovoluje si po proza-
tímním skončení svých prací sděliti
odpověď na ctěný přípis školské komise následu-
jící: V řadě schůzí uvažováno bylo o možno st
úhrady sl. stálou komisí školskou vyjádřených
23.230.000 K. Aěkoliv stálá finanční komise dále
měla na zřeteli opatření nutně úhrady pro úpravu
učitelských platů, musila na druhé straně vycházeti
z hlediska, že o úhradě možno jen tehdy
mluviti, bude-li odstraněn a kryt
schodek v řádném rozpočtu zemském,
poněvadž pouze v tomto případě budou
opatřeny prostředky stálé na stál
potřeby. Poněvadž pak rozpočet zemský na
r. 1913 je passivní circa 33 mil. K, a nových
příjmů podařilo se opatřiti 45 mil. K
ja to i přes respektování velmi optimistických vý-
počtů o zvýšených údělech státních), vybý vá
volných 12 mil. K. které by bylo možno dáti
sněmu král. Českého pro zvýšení učitel-
ských platů a úhradu nových dalších
potřeb k disposici
Herrmann
doktor
Pazderka
7
article
Vzhledem k tomuto výsledku nabyla finanční
komise přesvědčení o nutnosti zvýšení při-
rážek zemských a usnesla se jedno-
myslně sněmu král. Českého zvýšen
toto doporučiti, nevytknouti však
výše jeho. Při tom byla si stálá finanční ko-
mise vědoma, že zvýšení zemských při-
rážek ukládá obyvatelstvu značné
oběti a mohlo by vésti k těžkýmhospodář-
ským důsledkům, kdyby provedeno bylo mě-
rou pronikavější, nežli by dnešní, bez toho
dosti značné hospodářské zatížení našeho obyva-
telstva bez větších poruch snésti mohlo. Nutno
tedy v příčině opatření dalších nových zdrojů pří-
jmových vyčkati usnesení sl. sněmu král.
Českého.
V Praze, 30. dubna 1913.
Ke konci schůze poděkoval dr. Herrma nn
předsedovi za neobyčejnou ochotu a ne-
strannost ke všem členům komise ve schůzích
na jevo dávanou a zmínil se o píli a pracovi-
tosti referenta posl. dra. Preisse.
Posl. dr. Hackel vzdal díky též zástupei
vlády, ke kterémuž prohlášení i referent s
připojil, a dále vřelé díky přednesl za spolu-
práci zástupců zemského výboru, kteří
jeho úlohu neobyčejnou pílí při vyhledávání ma-
teriálu a stylisaci návrhů zákona podporovali
ulehčili.
Za učiněně projevy zástupci vlády i zem. vý-
boru vzdali díky, a projevem uznání posl. Hüt-
terov jako zapisovateli skončena schůze
Na stupňované utiskování českého živlu v D-
nich Rakousich odpovi český národ zvýšenou pod-
porou spolku „Komenský“ ve Vidni, který pečuje
o české školy pro české děti dolnorakouské.
Preiss
Posl
doktor
Hackel
Komenský
Videň
Praha
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Ještě o učitelské deputaci u vlády.
»Čas« neopovažuje se sice už opakovati, že
česká učitelská deputace vedením posl. dra. Ra-
šina prosila hr. Stürgkha za částečné vyrovnání
podle projektu Stürgkh-Hochenburgerova, že dr
Rašín prostřednictvím učitelstva vládě oznámil,
že Češi jsou přes janctím z r. 1911 ochotni o čá-
stečné dohodě jednat a dojednat, a že učitel
Skála přednášel předsedovi německého sněmovního
svazu prosebné a jakékoli jiné nabídky za če-
ské poslance, ale ještě stále tvrdí, že se dr.
Rašín »dopustil neslýchaného činu, že za zády
Svazu českých poslanců uvedl ke Stürgkhovi
k Pacherovi (!) deputaci oficiálního vedení českých
učitelských deputací«.
Uvede-li český poslanec deputaci kterékoli
české organisace ke kterémukoli ministru, není to
ani samo sebou neslýchaným činem, aniž je to
neslýchaným učinem, učiní-li tak, neoznámiv to
napřed Svazu českých poslanců, neboť statut
Svazu nic podobného členům jednotlivých klubů
neukládá, aniž to žádají kluby na svých čle-
nech. — Neslýchaným činem by zajisté bylo
kdyby český poslanec odborné organisace če-
ské, v níž jsou zastoupeni příslušníci všech če-
ských stran, pod jakoukoli výmluvou odepřel
uvésti její deputaci ke vládě a kdyby se byl za-
choval takto dr. Rašín v tomto případě, byl by
býval provlečen realistickým blátem ještě dě-
kladněji.
Stürgkh
Rašín
Čech
Skála
doktor
Pacher
Ra
10
article
Kdyby čin dra. Rašína býval stižen jenom
stinem nekorektnosti ve směru závazků ke Svazu.
není nejmenší pochyby, že by Svaz, anebo ně-
která strana jeho byla mu to vytkla, ale » Čase
se svými výtkami neslýchanosti dru. Rašínovi zú-
stává sám. Že by byl dr. Rašín uváděl deputaci
českého učitelstva k Pacherovi, jest pak dalšt
infámní lež »Časova«, kteráž tímto konstatováním
jest vlastně odbyta. Za své oslovení posl. Pachera
zodpovídá p. učítel Skála sám, kompromitujícího
není v něm nic. Že poslancí čeští jsou ochotni
každé chvíle k vyrovnání, provnávajícímu se se cti
českého národa a a jeho prospěchem, podle zná-
mých, tisíckráte opakovaných zásad, ví a může
říci komukoli každý, kdo čte noviny, nejenom p.
učitel Skálaj nerozlučné junctím reformy zem-
ského zřízení s úpravou jazykových poměrů před
úřady státními a orgány samosprávnými bylo pak
na sjezdu zemských důvěrníků strany opětně zdů-
razněno. Proti těmto zásadám nebylo prohřešeno
při sobotním jednání učitelské deputace české
ani slovem, nejméně pak se strany dra. Rašína.
Rašín
Pacher
Skála
11
article
„Schlaraffla.
„Schlaraffla.
Děčínský „Nordböhmisches Tagblatt“ je toho
názoru, že se němečtí právníci nemusí červenati
za jeho žádost, aby jim byla promijena polovina
praxe a polovina soudcovské zkoušky, aby takto
bylo odpomoženo nedostatku německých soudcův
Čechách. Nejsme opravdu povoláni k tomu, aby-
chom bránili schopnost studu německých právní-
ků proti jejimu podněcování v děčinské redakci
Připouštíme, že jest dokonce i možno, že němečtí
právníci pošlou do „Nordb. Tagblattu“ hromadnou
adresu oddaných díků za to, že takovým způsobem
vyhledává pro ně vnady soudcovské služby, a
dosud prý jim zhnusené — nepochybně těmi soud-
covskými zkouškami. Přiznáváme dokonce i tolik.
že by se úplným prominutím soudcovské zkoušky
teprve ukázal dnes docela netušený nadbytek ně-
meckých čekatelů soudcovské služby v Čechách. A
což teprva kdyby se nezkoušeným německým
auskultantům za jich ochotu, že se dali jmenovati.
nabídly zvláštní atkivitní přídavky, jež by stanovil
„Volksrat“ a vyplácela státní pokladna?! Nebyla
by to hotová „Schlaraffia“?
Čechy
Nordböhmisches Tagblatt
12
article
Z Moravy.
Morava
13
article
(Troufají si na českou Moravu. — Kan-
didatura dra. Bulína. — Posl. Starošt í k.)
Pan poslanec Fischer těžce nese naši výtku.
týkající se germanisace při poště v Litovli. Pustil
se proto zle do „Nár. Listů“, aby „japnosti“ svou
— vytýká „Nár. L.“ nejapnost — zakryl druhou
věc, kterou „Nár. Listy“ přibily, totiž tu posla-
neckou důkladnost, o kteréž ani muk. Prostě kon-
statujeme, že dává nám v sáhodlouhém úvodníku
odpověď — pro nejnovější provokaci české Mo-
ravy, kteráž dosazením Němce Appla za ředitele
železničního v Olomouci má jen povídání, že se
dle činů jeho k němu Čechové zachovají. Inu, pravý
radikál! Litujeme, že musíme panu posl. Fischerovi
říci, že Morava pokroková se v něm velmi zkla-
mala. — Na Moravě to jde dnes vzhůru nohama.
Německé úřady mají kuráž ke každé, sebe smělejší
provokaci. Není dne, abychom nebylí kopnuti. Do
Uher. Hradiště přijede komise železniční z Vídně
v salonním voze — a zařídí, aby česko-německý
nápis na pokladně pro zboží byl ihned zaměněnv
německo-český. Nechceme ani pravého slova užíti.
Bulín
Posl
Fischer
Němec
Appl
Čecho
Morava
Kanada
Litovel
Olomouc
Uhry
Hradiště
Vídeň
14
article
Uher. Hradiště je dnes zastupováno poslancem li-
dovo-pokrokovým. Má naše germanisační vláda
respekt před námi jaký čilí ne? Je viděti, že jí
pranic neimponuje strana, která při každé příle-
žitosti se jen otírá o Mladočechy a ostatní po-
slance české, ale sama nemá špetku váhy u kte-
réhokoliv úřadu. Jdeme to pěkným koncům vstříc.
— Dr. Bulín konal zdařilou voličskou schůzi v Tře-
bíči, kteráž jeho kandidaturu schválila. Zajíma-
vým dokladem „umravněnosti“ lidovo-pokroko-
vého vedení strany je, že dala do veřejnosti zprá-
vu, že schůze důvěrníků celé skupiny měst, v níž
dr. Bulín kandiduje, v Jihlavě konaná, schválila
kandidaturu dra. Chluma. A zatím se konstatovalo,
že na schůzi té byli pouze lidé Chlumovi z Jihlavy
a 2 jeho lidé z Hrotovic. Města Třebíč, Náměšť
Rosice vůbec tam nikým zastoupena nebyla. Po-
věstná čestná zbraň lidovo-pokrokové stranyl —
Na Litovelsku byl dosavadní místopředseda agrární
strany, přísedící Staroštík, hozen přes palubu. Po-
krokové křídlo agrární našlo tam většinu a pro-
hlásilo oficiálním kandidátem na Litovelsku rolníka
Dudu. Staroštík ovšem kandiduje dále.
Uher
doktor
Bulín
Chlum
Staroštík
Duda
Hradiště
Jihlava
Hrotovice
Třebíč
Náměšť
Rosice
Litovelsko
15
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16
article
Lex Kolisko a balkánská krise.
Lex Kolisko a balkánská krise.
Od r. 1896, když dr. Kolisko podal
dolnorakouském sněmě poprvé návrh, aby n
všech dolnorakouských obecných a měšťan-
ských školách s právem veřejnosti němčina
byla prohlášena za výhradný vyučovací jazyk
neminulo téměř roku, aby na sněmě tento
návrh nebyl opakován a později, když byl
několikrát sněmem přijat, aby Jeho sankce
nebyla urgována. Letos dolnorakouský sněm
zasedá už čtyří měsíce a bylo nápadno, že
se na jeho jednacím pořadu nenacházel dosud
zákon Kolískův. Co se nestalo dříve, mělo
býti napraveno ve schůzi středové. Křesťanští
sociálové společně s německými nacionály
podali pilný návrh, v němž se opětně žádá
za sankci Kolfskova zákona, návrh byl pře-
čten a měla již o něm začít rozprava. Ale
tu místodržitel bar. Bienerth spolu se
zemským maršálkem kn. Liechtensteinem po-
zvali navrhovatele na poradu, a po dlouhé
konferenci pilný návrh odvolán. Stalo
se to prý po domluvě bar. Bienertha, jenž
ukazoval na nebezpečnou zahranič-
ní situaci, která nedovoluje drá-
žditi rakouské Slovany.
Lex Kolisko
doktor
Kolisko
Kolískův
Bienerth
Liechtenstein
Slovan
17
article
V Halíči se připravují k novým volbám.
V Halíči se připravují k novým volbám.
Jako nevedly k cíli dvoudenní porady
klubu konservativního, v němž se ostře sra-
zily obě skupiny, krakovská a podolská, tal
zůstala bezvýslednou také konference mini-
stra Zaleského s oposičným klubem stře-
du, který přese všechny domluvy ministra f-
nancí setrval na svém odporu proti smluvené
haličské volební reformě. Tím jsou asi vyčer-
pány prostředky, jimiž hr. Stürgkh chtěl v
Lvově navázati vyjednávání a umožniti něja-
ký kompromis mezi polsko-ukrajinskou větši-
nou, příznivou reformě a oposicí biskupsko-
národnědemokraticko-centrovskou. Zbývá te-
dy už jen poslední krok, rozpustiti sněma
vypsati nové volby. Poněvadž místodržitel
dr. Bobrzyňski se nachází ve stavu de-
mise a politické správy zemské se už neúčast.
ní, není známo, kdo bude v Haliči říditi nové
volby.
Stürgkh
doktor
Bobrzyňski
jítmise
Lvov
Halič
18
article
Vůdce lidovců posl. Stapiňski zaháji
ve svém orgánu „Przyjacieli ludu“ již volební
agitaci. Žádá, aby volby se provedly hne
a ne až na podzim a hrozí, že jeho strana
před ukončením sněmovních voleb nepřipusti
na říšské radě přijetí nijakých nových daní.
Venkovský lid v Haliči, polský společně
s maloruským musí se prý smluviti a tak zor-
ganisovati, aby ani jediný mandát z venkov-
ských obcí nepadl již do rukou šlechtických.
To bude odpovědí polským biskupům, Vše-
polákům a šlechticům z centra na jich odpor
proti volební reformě. V novém sněmě lidov-
ci, kteří s Malorusy mohou získati 74 man-
dáty, vystoupí pak s požadavkem takového
volebního práva, jaké platí pro říšskou radu
a odmítnou v novém zemském zřízení i viri-
listy. Lidovci budou mimo to žádati zrušení
nynějších okresních zastupitelstev, která jsou
výhradnou doménou šlechty a podobně i zru-
šení výsadního postavení panských dvorů
Lidstvo — volá Stapiňski — jde vpřed a ne
nazpět. Jako padla robota, tak musí přestat
i nadvláda šlechty. Vítězem musí býti lid.
Halič
20
article
Církevní ruch na Rusí.
Církevní ruch na Rusí.
V ruském církevním životě je plno nadějí.
Již delší dobu pronikají do veřejnosti zprávy, že
konečně bude svolán církevní sbor ruské pravo-
slavné církve, že po dvěstěleté přestávce bude
též obnovena hodnost ruského patriarchy. Ke
každé významnější události v ruském životě při-
pínají se naděje, že konečně přání pravoslavných
bude splněno. Čekali, že o jubileu Romanovců
bude svolán církevní sbor a jmenován patriarcha
z daleké Antiochie přibyl dokonce patriarcha
Grigorij, ale čekali marně. Opět před nynějšími
ruskými velkonocemi, paschou, zahovořili, že ko-
nečně bude jmenován patriarcha; na toto místo
prý je vybrán metropolita petrohradský Vladimír
který podrží prý titul petrohradského metropolity.
ale bude zbaven správy arcidiecézní, kterou bude
Grigorij
Vladimíra
Rus
Antiochie
21
article
pověřen arcibiskup finský Sergij. Ale ani na
paschu nebyl patriarcha jmenován. Čeká se tedy
dále, že snad o nastávajícím vyhlášení patriarchy
Hermogena svatým, kdy do Moskvy prý zavítaj
čtyři východní patriarchové, bude ruský patri-
archát obnoven. Asi tyto naděje také zklamou
Postup bude zdlouhavější. Nejprve bude vypra-
cován návrh o obnovení patriarchátu, který defi-
nitivně bude přijat teprve ve sboru ruských bi-
skupů. Ale svolání biskupského sboru závisí o
rozhodnutí panovníkova. Teprve po skončení
prací tohoto sboru může být jmenován patriarcha.
Církevní sbor odvolá prý též církevní klatbu,
která od r. 1667 spočívá na staroobřadcích, čím
by urovnal cestu staroobřadcům k opětnému spo-
jení s pravoslavnou církví.
Mezi staroobřadci jeví se též nový ruch.
který směřuje k tomu, aby sami staroobřadcisi
zvolili svého patriarchu. Za tím účelem prý vy-
jednávají s rumunskými církevními hodnosty, zda
by byli ochotní asistovat při vysvěcení a nasto-
lení patriarchově. Ovšem, ruská vláda sotva bude
příznivěji se dívat na staroobřadeckého patriarchu
než na patriarchu pravoslavného.
Sergij
Moskva
22
article
čína a velmoci
23
article
Republikánská, unionistická a demokratická
strana v Čině spojily se v demokratickou
stranu pod vedením Juanšikaje. Nová strana má
převahu nad nacionalisty, ale sotva zvítězila při
volbách předsedy dolní sněmovny. Francie prý
uznala republiku činskou hned po zvolení presl-
denta. Časopis »faňczinžibao« sděluje, že uznání
republiky Anglií, Francií, Ruskem, Japonskem
Německem je podmíněno různými požadavky.
Anglie žádá postoupení Taňma a výsady v Tibetě,
Francie železniční koncese v Junaně, Rusko uznání
rusko-mongolské smlouvy. Japonsko svobodné
plavby po Sungari a zvýšení ochrany Jihoman-
džurské železnice, Německo ořevření dveří do
Mongolska.
Francie
Anglie
Rusko
Japonsko
Německo
Tibet
Mongolsko
dolní sněmovna
Juanšikaj
24
article
Kalifornie proti Japoncům.
Kalifornie proti Japoncům.
Hrozba státu Kalifornie, že nebude dbáti smluv
Spojených států s Japonskem a přijme zákon, za-
povídající Japoncům držení půdy, znepokojuje stá-
le více veřejné mínění i vládu Spojených států
Státní sekretář Bryan odejel do Kalifornie.
aby přesvědčil guvernéra Johnsona i zákonodárce
o nebezpečí tohoto opatření a přiměl je k nějaké-
mu kompromisu. President Wilson požádal telegra-
ficky guvernéra kalifornského, aby zdržel vydán
nového zákona, než Bryan přijede a vysvětlí si-
tunci.
Kalifornské zněmovny, zasedající v Sakramen-
tu, přijaly na depeši Wilsonovu resoluci, v níž trva-
jí sice na právu státu, vydávati zákony o majetku
pozemkovém, ale prohlašují, že návštěva státního
sekretáře jim bude velmi mílá. Přes to však od-
mítly jmenovati komisi, která by Bryana přijala,
pod záminkou, že je osobním hostem guvernéro-
Také bývalý president Roosevelt používá své-
ho značného vlivu v Kalifornii v tom směru, aby
se zabránilo koníliktu s Japonskem a telegrafova
rovněž guvernéru Johnsonovi, kterého žádal stejně
jako jiné předáky progressistů, aby se vzepřel
každému výminečnému zákonu proti cizincům.
V Tokiu konala se porada obchodních komo
japonských o chystaném zákonu proti Japoncůmv
Kalifornii, na níž ministr zahraničních záležitost
baron Makino prohlásil, že nemůže sděliti postup
vyjednávání se Spojenými státy, které dospělo
nejchoulostivějšímu bodu.
vým.
Japonec
Bryan
Johnson
Wilson
Wilsonův
Roosevelt
Kalifornie
Makino
Kalifornie
spojený stát
Japonsko
Sakramen
Tokio
25
article
Poslanec Kunětická v Berlíně.
Poslanec Kunětická v Berlíně.
(Pův. dopís „Nár. Listů“)
Zájezd pí. posl. Boženy Vikové-Kunětické do
Berlína, tuto neděli na žádost i pozvání sdru-
žených českých spolků berlínských uskutečněný
vydařil se v každém směru. Jsa spojen s diva-
delním představením dvou nejoblíbenějších dosud
scenických prací autorčiných (»Copu« i »Holčičkve
a s povzbudivě informativnou přednáškou spiso-
vatelčinou, přivábil do prostorných místnost.
v Neue Filharmonie značnou část menšiny česko-
berlínské. Přednáška a představení byly také
vlastním středem večera, který měl ráz v pravdě
slavnostní a jaksi sváteční. O zdar programu
divadelního velmi čestně přičinily se spojené
dramatické odbory místních českých spolků. Ně-
které výkony vymykaly se dokonce z obvyklého
rámce, vytýčeného ochotnickým průměrem
hraničily skoro s podáním běžným u divadel
stálých. Souhra nevykazovala mezer a výprava
v celku dobře přiléhala duchu obou kusů, jež
u obecenstva, zřejmě naladěného slavnostně vy-
stupňovaným citovým entusiasmem a proniknu-
tého opravdovým ideovým zájmem o věc, setkaly
se s bouřlivým přímo přijetím.
Božena
Cop
Holčičkve
Berlín
Neue
26
article
Srdečnost i bouřlivost tohoto mimořádného
příjetí byla zvýšena ve skutečné nadšení, když po
přiměřeném proslovu spisovatele Václ. Dresler
vystoupila na tribunu řečnickou pí. poslankyně
jala se svým srdečným, sympaticky se vemlouva-
jicím způsobem hovořiti o dnešním postavení
budoucích úkolech i národně - společenských
vztazích zahraničních menšin českých k domáci
veřejnosti v staré vlasti. Z autorčiných vývodů
nejsilněji působila zejména dvě místa. Předně
vroucný apel, aby každičký jednotlivec v rámei
zahraničních spolků krajanských hleděl se du-
ševně rozvinouti, mravně prohlubovat a karakte-
rově růst, za druhé pak zdůrazněný požadavek
že nestačí, jsou-li a zůstávají-li dnešní generace
naší zahraniční emigrace v cizině opravdově če-
skými, ale že nutno pro českou věc trvale za-
bezpečití i dorost, děti těchto emigrantů.
A mohu ujistiti, pokud jsem na místě stačil
skontrolovati účinek obou spisovatelčiných výzev.
že slova paní poslankyně v obou těchto směrech
padla v Berlíně na úrodnou půdu i přinesou zcela
nepochybně své chutné ovoce. Dobré ovoce vydá
ostatně berlínská návštěva pí. Bož. Vikové-
Kunětické vůbec, neboť znamená morální posilu
a citové povzbuzení oněch tisíců, jež vzdáleny o
prvotné vlasti, ani v sídelním velkoměstě říše
německé nezapomínají svého národního původua
jsou si vědomy vztahů svých k rodné zemi i če-
ským krajanům doma.
Václ
Dresler
Bož
Berlín
27
article
pevně, že velké slovanské hnutí poslední doby, po-
svěcené vítěznou válkou za svobodu našich bratří
balkánských odvěje i z našeho uměleckého a so-
ciálního života cizorodé součástky a že dovedeme
z něho vytěžiti tolik národního sebevědomí, kolik
stačí k našemu vývojovému postupu proti německé-
mu přívalu, abychom v něm neutonuli nejen politi-
cky, ale hlavně duchovně a sociálně.
Drazí přátelé, bratří a sestryl Český národ ne-
může bez otřesu ztratiti ani jediného svého člene,
poněvadž ve svém těžkém a výlučném postavení
potřebuje nutně mravní vědomí, že co z něho vy-
šlo, žije dál velikým zákonem přirozeného sebe-
zachování. Jako jsem přesvědčena, že všecko, co
vyvře z našeho národního středu, jest zřídlem ži-
vota vašeho, tak také jsem přesvědčena, že každý
z vás má být dokladem naší národní síly a zárukou
naší národní budoucnosti.
28
article
Zde na půdě velmocenské říše německé nemo-
hu mluviti o politickém významu české menšin
berlinské, ale mohu mluviti o důležitém významu
každého z vás pro český národ, neboť význam je-
dince ve složitém útvaru národním jest větší a bez-
prostřednější než význam spolků, organisací a stati-
stických čísel. Ani spolky, aní organisace, ani sta-
tistika nejsou zárukou národního trvání, nebot
zodpovědnost jejich vlastně spočívá hlavně na
mravní síle jedince. Je-li tato síla chabá a nedo-
statečná, je chabá a nedostatečná i jeho veřejná
zodpovědnost. Je-li uvědomělá, nezdolná a tvůrčí,
jest každý z nás tvrzí, zákonem a vladařem. Pama-
tujme, že není zákona na světě, který by mohl
kohokoliv z nás snížiti na otroka a vyděděnce, když
neseme v sobě pvšnou víru v život, v právo a sebe-
určení. Nikdo z nás se nemůže ztratit, kdo má
schopnost být. Školy, prostředí, povolání nemohou
přetvořiti a zmrzačiti v nás to, co je schopno žit
z kořenů, jimiž tkvíme v půdě národního celku.
jestliže chápeme svůj vztah k němu nejen jako
povinnost, ale také jako záruku života.
Pam
29
article
Mohu poukázati jen na úžasné sebevědomí
poznaňských Poláků, které nedovedlo zničit pra-
nic v jejich houževnaté, životní síe a které pře-
nese je jistě přes politické i sociální proudy v říi
německé pro všecky časy.
Pořadatelstvo dnešního večera pozvalo mne
abych přijela posílit vás ve vašem postavení. Ne
v boji, neboť váš zápas nemá politického pozadí
ve smyslu všeobecném a rozhodujícím. A přece
ve slově postavení je větší důležitost než v celém
politickém i sociálním hnutí, jímž byste se snažili
dokázati zde svou přítomnost.
Vaše postavení zde není eložkou politickou.
ani sociální, která podléhá kontrole a paragrafům
— avšak je daleko víc. Je krásným zákonem trván
člověka jako zakladatele života, rodiny i národa.
Všecko, co nesete ve své duši, je vaším majetkem.
Nic z toho nepatří státu a nepodléhá zákonům.
Polák
30
article
Ani krůpěj z tohoto soukromého duchovního ma-
jejku nemůže vám nikdo vzít bez vašeho svolení.
A tak se dívám na otázku českých menšin vůbec.
V nich se rodí heroové, kteří povznášejí člověka
na vladaře a na zákon. Není jiných hranic, než hra-
nice sebevědomí, není jiné povinnosti, než kterou
nám diktuje přirozená podmínka života. Narodil
jste se Čechy a nemůžete být ani Angličany, ani
Italy, ani — Němci. Ani vaše děti nemohou jimi být.
jako nemůže jabloň míti třešně a z pšeničného
zrna nemůže vzejít žitný klas. Kdyby kdokoliv
se prohřešil proti tomuto zákonu přirozeného ži-
vota — umírá sám v sobě, umírá ve svých dětech.
umírá v celých pokoleních a cesta jeho života
končí bez cíle.
Mohla bych k vám mluviti jiným způsobem.
Mohla bych zodpovědnost za váš úspěch a vaši ná-
rodní existenci učiniti otázkou politickou anebo
sociální, ale vím, že toho ode mne nečekáte.
Tak sůže mluviti ten, kdo cení člověka jen ja-
ko programovou složku a ne jako bytost nezávislou
a tvůrčí. Vím, že otázka zahraničních Čechů spo-
čívá jen v sebevědomí jedince. Bylo by ovšem nej-
lépe, kdyby národ český nemusel propustiti ani
jedinou duši ze svého středu, ale děje-li se tak.
propouští ji s přesvědčením, že ta duše pro něj není
ztracena, ale že žije s ním ve spojení, které ji k
němu zavazuje na věky a pro všecka pokolení. Ja-
kým způsobem udržuje tento kontakt s ním a jakým
způsobem se podaří vám uchovat generace pro ná-
red, je věcí vaší inteligence, věcí vašeho svědomí
a věcí vašeho rozumu. Ovšem, že musíte být učiteli
vedle učitelů, zákonodárci vedle zákonodárců, vůd-
ci vedle vůdců. Je nutno, abyste rovnali, co cizí
vlivy zkříví, naplňovali, co cizina zanedbá a na-
sytili, kde vaše děti trpí nedostatkem přesvědčení
i poznání.
Heros
Čecho
Angličan
Italos
Němec
31
article
Ale to všecko stane se i pro vás pramenem
silného a radostného života, v němž se vztýčíte
nad poměry, nad osamocení i nad křivdy.
Tisíckrát lépe je žít dny a léta v tomto čest-
ném zápase o své češství, než dobrovolně skloniti
šíj do služeb cizího kmene a propůjčiti své gene-
race ke vzrůstu a k trvání, aniž byste nalezli
sobě zadostiučinění za to, že žijete a dáváte žít.
že vítězíte a umožňujete vítězství.
Nejspíš se vám zdá, že přece jen poučuji, ale
tomu není tak. Přináším vám pouze své srdce, kte-
ré hledá pro vás cesty, kudy by se vám šlo nej-
bezpečněji a nejčestněji
Politické poměry českého národa jsou rok o
roku těžší, svízelnější a trpčí. Kdybychom neměli
věřit, že naše menšiny tvoří s námi nerozlučný ce-
lek ve velkém světě slovanském, v němž kotví zá-
ruka naší budoucnosti, musili bychom zoufat nade
vším. Avšak po staletí vede nás krok za krokem
světlo svobody z poroby k žívotu samostatnému
není možno, abychom nebyli naplněni vírou v cí
našeho snažení a našich tužeb. Rosteme v sobě,
osvobozujeme se v sobě, vítězíme v sobě. Je to
revoluce vnitřní síly, která tvoří z malých, ujařme-
ných národů hráze, o které se rozráží vlnobití sou-
časných dějin evropských. A nepovolí-li kámenv
těchto žulových, nedobytných hrázích, přečkáme
nejtěžší bouře, aniž by nám urvaly jediný život.
který vznikl v požehnané půdě naší milované vla-
sti. Buďte zdrávi a vaše děti ať rostou k slávě a cti
českého národa. (Bouřlivý potlesk.)
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Růžena Jesenská: Paní z Rosen-
waldu. Společenská komedie o třech děj-
stvích. Tiskem v Repertoiru českých divadel
181. (Praha, Šímáček 1913, za 1 K 50 h). Po-
prvé na Národním divadle v úterý 29. dubna.
Režisér J. Kvapil.
Autorka napsala ke své hře malý histo-
rický výklad o jejím rekovi. Rudolf Grossing.
tajemník císařovny Marie Terezie, jenž byl
po smrti své panovnice vypovězen z Vídně.
byl muž ctižádostivý, vzdělaný a obratný
Stal se z něho dobrodruh velkého stylu, jako
Cagliostro, Casanova, muži, kteří pochopil
slabosti své doby a dovedli z nich obratně tě-
žiti. Založil „Řád Růží“, předstíral tajemnou
zakladatelku řádu, paní z Rosenwaldu, vydá-
val pro členy řádu časopis Floru, psal a vy-
kládal názory, na svou dobu smělé a pokro-
kové, dovedl si všemi prostředky získávat
přízeň žen i mužů společnosti a uměl vždy
uniknout, i když jeho úskoky byly odhaleny
Hra slečny Jesenské vykládá vznika
rozklad řádu růží v Hale nad Sálou r. 1786
Grossing obratně láká bohaté členy měšťan-
ské i šlechtické společnosti, aby přistupovali
k jeho řádu, skládali hojné příspěvky „na
chudé“ a dopisovali si s tajemnou Paní z Ro-
senwaldu, která jim jeho prostřednictvím po-
sílá lichotivé odpovědi. Jeho milenka Julie
je obratnou, ale žárlivou pomocnicí v této
korespondenci. První akt kreslí řadu figurek
řádových, jež přicházejí na návštěvu do Gros-
singova bytu: zamilované, sentimentální
smyslné dámy, ctižádostivé a marnivé pány
pedanta, učenou ženu, nezbednou dcerku,
Grossing vyhovuje všem jejich slabostem.
Nebezpečí vzniká z dvou nových člení
řádu. Jan Kolovrat, český šlechtic, přichází
Jesenská
J Kvapil
Grossing
Marie Terezia
Cagliostro
Casanova
Jesenský
Julie
Gros
Kolovrat
Praha
Šímáček
Vídeň
Rosenwald
Hal nad Sála
Flor
paní z Rosen
33
article
blouznivě zamilován do neznámé paní z Ro-
senwaldu, a Marta Setunská, společnice bo-
haté vdovy, chudá dívka z Prahy, dívá se
s podezřením na Grossingovy machinace. Mi-
lovala kdysi mladého doktora, jejž však na-
lézá v saloně Grossingově jako milence zá-
letné paní. Vzdává se ho, ale je hluboce do-
jata blouznivým Kolovratem. Odhodlává se.
že odhalí, aby jej vyléčila, podvod s paní z
Rosenwaldu, v jejíž existenci nevěří.
V druhém aktu je v zahradě její pan
večerní slavnost a na ní roste, dosti kompli-
kovaně, zápletka. Mladý doktor i Kolovrat
milují Martu. Marta pobízí všechny členy řá-
du, aby naléhali na seznání tajemné zaklada-
telky řádu. Grossing, jenž v Berlíně usiloval
o přijetí u dvora, snaží se milostnými záplet-
kami uniknout hrozícímu nebezpečí, ale vy-
volá žárlivost své milenky. V třetím aktu
vrací se Grossing z Berlína se svojí milenkou.
Prohrál, je stíhán zatykačem pro podvody,
chce ujeti do ciziny, ale navštěvuje na chvili
svůj řád v Halle. Kolovrat seznal zatím, že
je milován, Marta nechce zničit štvaného do-
brodruha, jenž vzbudil v ní přes své chyby.
sympatii svými knihami, svým neblahým osu-
dem a svými názory, jež ve světlých chvílích
upřímného nadšení hlásá. Zatím mladý doktor
přinesl zprávu, že Grossing je dobrodruh.
Ale Grossing odolává. Překonává doktora
smělým vystoupením a získává sympatie
ohromené společnosti odvážným tvrzením, že
všichni stejně jako Marta jistě byli dosti dů-
vtipní, aby věděli, že paní z Rosenwaldu byla
pouhou ilusí, které se dobrovolně oddávali
jako žertu, jenž jim skytal společenskou zá-
bavu. Pomocí Martinou získává dokonce
značný peněžitý příspěvek na cestu a od-
chází se svojí milenkou — založit nový spo-
lek „Harmonii“.
Mars Setunská
Grossingův
Kolovrat
Mart
Mars
Grossing
Martina
Praha
Rosenwald
Berlín
Halle
34
article
Látka veselohry je velmi vděčná a také
prostředí, rozmarný, znuděný, požívačný
lehkověrný svět na sklonku 18. věku, odumí-
rání staré absolutistické kultury, je případným
podnětem pro veseloherní thema. Sl. Jesenská
se zvláštní zálibou zdůraznila sklonnost k zá-
hadnému, mystickému a vedle toho zcela
smyslné požitkářství i povrchní cynism. D
toho světa malicherného požitkářství a ještě
malichernější blouznivosti postavila dvě silné
duše: nadaného dobrodruha, jejž nakažené
prostředí svedlo k mravním slabostem, a če-
skou dívku, přirozenou, zdravé mysli a či-
stých citů. Rozvrh látky, seskupení podruž-
ných figur, vázání výjevů a skupinování děje
je již technicky lépe řešeno, než v „Estheře“
již sehrálo vinohradské divadlo před třem
lety. Ovšem slibná látka mohla být rozvita
dramaticky výrazněji a kresba postav účin-
něji. Autorka zápasí ještě s dialogem a lec-
která scena pouhým formálním vytříbením
byla by nabyla ostřejších obrysů. Přes to
však lehce nanášené úvodní návštěvy prvního
aktu na příklad, nebo němé vyznání lásky
druhého dějství, konečně i — v úpravě trochu
precisnější — závěrečný výjev jsou účinné.
Čistší souhra, nerozvlékající podružné vý-
jevy, byla by účinnost hry mohla zdvihnout
Požadavek, aby úlohy premiery byly pevně
memorovány, je to nejmenší, co možno o
ensemblu naší první sceny žádat. A není pří-
pustno, aby jednotlivé podružné úlohy byly
přeháněny a karikovány na vlastní pěst, beze
všeho ohledu na celek. Scenická výprava
zvláště prvního aktu vystihla dobové pro-
středí, ale mimika a gesta jevily víc bezradné
afektace než studia. Výjimkou bylo několik
zdařilých figurek, z nichž nejpůvabnější byla
Marta paní Dostálové rozkošným zjevem
přirozenou hrou.
Jesenská
Mars
Dostál
Esthera
35
article
Řeč pí. posl. Vikové-Kunětické podáváme
širším znění:
Drazí přátelé! Nejprve vám tlumočím vřelý
pozdrav národa českého, jehož jste pokrevným
členy a který vaše snahy za rodové zachování n
cizí půdě sleduje s velkou radostí a s velkým po-
rozuměním.
Na programu dnešního večera jest uvedena m
přednáška jako číslo tohoto programu, avšak ně-
kolik slov, jimiž chci k vám promluviti, není mož-
no nazvati přednáškou, neboť nehodlám k ván
mluviti thematicky ani poučně.
Můj příjezd k vám jest opět jen důkazem, jal
velice nám všem v Čechách na tom záleží, aby-
chom styky kulturními i národními utužili společné
svazky a společné zájmy.
Že právě pořadatelstvo tohoto večera vyzvedl
kulturní význam našich vztahů, jest radostným do-
kladem, že věříte v individuální kulturní i uměle-
ckou schopnost národa českého, která pro všecky
Čechy může býti zdrojem veliké mravní síly a pod-
porou samostatného vývoje, třeba by je osud za-
vál tak, jako vás, za hranice naší společné vlasti
Bylo by si jen přáti, aby české snahy umělecké
i kulturní nesly v sobě národní karakter naší slav-
né minulosti i naší bolestné přítomnosti, tak, aby
dovedly nás spojiti za všech poměrů politických
i sociálních ve svérázný, samostatný a volný celek.
Bohužel těsné sousedství českého národa
německou říší ohrozilo právě v posledních desíti-
letích umělecký i sociální karakter národa české-
ho, takže jest obava, že zahraniční větve česk
dostanou pozvolna slabý odvar kultury i umění ně-
meckého.
Bylo by to větším neštěstím, než kdybychom
prohráli svou politickou posici právě proto, že du-
chovní spojitost naše by ztratila svou původnosta
svou nejdůležitější podmínku života. Doufám všal
Čecho
Čechy
36
article
Ze strany.
Ze strany.
IV. květnová slavnost svobodomyslného dělnl-
ctva a zřízenectva v Praze 1913. Dnes 1. května
o půl 10. hod. dopolední koná se manifestační
schůze ve dvoraně »U labutě«. Praha, Na Poříčí
Program: »O poslání národní strany svobodo-
myslné v českém národě« promluví poslanci strany
zástupci akčního výboru a dělnicko-zřízeneck
organisace strany. — Odpoledne v útulné zahrade
hotelu »U labutě«. v případu nepříznivého počast
ve dvoraně tamtéž velká lidová slavnost za účin-
kování předních uměleckých sil a hudby. Začátel
o 3. hodině.
Ústřední organisační komise konala schů zi
praesidiální v úterý dne 29. dubna za před-
sednictví p. řed. Karbusa. Vzata k vědomí
zpráva ze schůze okrskových důvěníků,
konané za velmi četné účasti dne 27. dubna
přislušné návrhy předloženy akčnímu výboru. Re-
ferentům přikázán materiál jejich veleb. okresů.
Paní Eliška z Purkyňů přednesla organi-
sační statut zemské organisace ženské a ženských
odborů místních organisací, který schválen. Pan
pres. pokladník Groh podal zprávu o činnosti
organisační komise pro Prahu a okolí, kterás
povděkem vzata na vědomí. Zásadně usneseno
doporučiti organisacím krajským, aby krajské
sjezdy svolávaly vždy v dohodě s kraji soused-
ními a rozhodnuto, že sjezdů má se zúčastniti
vždy jeden poslanec říšský a jeden zemský.
Schváleno vyslání delegace na sjezd v N. Městě
nad M. Vzato k vědomí nstavení místních organi-
sací v Hostomicích, Hronově, Březových Horách,
Červ. Kostelci.
Karlín. Předsednictvo místní organisace nár
strany svobodomyslné prosí členy organisace, aby
se zúčastnili pohřbu váženého stoupence naší
strany pana J. Zalabáka, ředitele pokladen Vše-
obecné záložny. Pohřeb koná se dnes o 4. hod.
odpolední z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje
Karlíně na hřbitov olšanský.
Eliška
Purkyně
Groh
Hronův
Březův
J Zalabák
Cyrill
Praha
Re
Hostomice
Kostelec
Karlín
Olšanský
národní strana svoboda
Methoděj Karlín