ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 69c921f0-7ae9-11dc-88ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 43, place 12, org 7, work 5
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 48. ze dne 17. února 1905.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
= Co zavinila hubička. Zvláštní příhoda stihla obchodníka pana Breskina v Hammondu ve státě In- diana, Nešťastná událost, již zavinilo pokušení, v kterém ocitl se záletný pan Breskin, když těchto dnů vstoupila do jeho závodu s hedvábnými látkami spa- nilá dáma, aby si tam vybrala na šaty. Zatím co dáma vyhledávala barvu látky, vkusu svému laho- dící, zmocnila se pana Breskina, muže jinak velmi klidného a rozvážného, neodolatelná touha, aby spa- nilou dámu — políbil. Pan Breskin snažil se z prvu ze všech sil, aby touhu v sobě potlačil, ale nadarmo. V nestřežené chvíli, právě kdy dáma ponořila zraky do předmětu, jejž bílými prstíky před sebe prostírala, za- pomněl se Breskin a dámu políbil. Kráska nepromluvivší ani slova, nejvýš pohněvána místnost opustila a za krátko na to vyprávělo si celé město, co se v závodu páně Breskinově přihodilo, Uraženy v povznešených citech čistoty, usnesly se všechny dámy hammondské, že obchodníka, hubičky tak čile rozdávajícího, budou na celé čáře boykotovati. A slovu svému dostály tak přesně, že se pan Breskin za dobu několika málo týdnů ocitl v nedostatcích platebních prostředků a že nucen byl ohlásiti konkurs. = Baronessa prodavačkou květín. Krajský soud kremžský provedl nedávno spor zvláštního drubu. V domě zdejšího barona H. bydlila se svými šesti dětmi z téhož manželství baronessa Irma. Nikdo ne- pochyboval po celou řadu let, že baronessa jest dce- rou hlavy domu. Požívala téhož vychování a právě tak se s ní zacházelo, jako s ostatními členy rodiny. Také ve škole zapsána byla pod jmenem baronessy H. a veškerá její vysvědčení zněla na toto jmeno. V dubnu 1903 došlo v domě baronově ke katastrofě.
Breskin Irma Hammond Ina
4 article
Baronessa Irma zapředla se do milostných styků s jakýmsi poručíkem a styky ony nezůstaly bez ná- sledků. Proto byla Irma vypuzena z domu. Při scéně která se na to odehrála, oznámila jí paní baronka, že baronessa není ani dcerou baronovou, ani její a že se Irma nikdy nedoví, kdo byli její rodičové. Za- puzená dcera odebrala se na to do Vídně, kdežsi vynašla zaměstnání v kterémsi zábavním podniku ja- kožto prodavačka květin. Brzy na to, aby zvěděla o původu svých rodičů, svěřila záležitost právnímu zá- stupci a zplnomocnila jej k podání žalobního spisu na barona a baronku H.ovy o zjištění, že jest man- želskou dcerou obou, nebo alespoň nemanželskou dcerou barončinou, v tom případě však že po- zdějším sňatkem rodičů byla legitimována. Právní zástupce baronův a barončin stvrdil, že žalobkyně nazývá se pravým jménem Anna Marie Ha, že jest dcerou barončinou, nikdy však manželskou dcerou obou. Otcem její byl prý jeden z baronových sluhů. Soud vyšetřiv a zjistiv celou řadu vážných okolností, tvořících základ průvodního děje, rozhodl, že žaloba jest plně oprávněna i vyhověl zcela důvodům žalob- ního petitu, uznav, že žalobkyně jest dítkem doda- tečně legitimovaným. Žalovaní uznáni povinnými ku placení značných útrat a prodavačka květin vyhrála proces na celé čáře. = Válka vesnic v Řecku. Jakmile v Evropě povstanou nepokoje a potlačované třídy se domáhají lidských práv, ve všech tak zvaných civilisovaných kruzích probouzí se tak zv. morální účastenství. V Řecku však nikdo si takového hnutí nepovšimne, neboť kdo má peníze nebo revolver a ostrý nůž, má
Irma Anna Marie Vídeň Řecko Evropa
5 article
i právo, či alespoň zjedná si právo. Zásada ta není čistě řecká, neboť Řekové nejsou schopni stanoviti si nové zásady, nýbrž osvojují si vše od jiných národů. Zásada vznikla od anarchisty Mosta, ale slavná ře- cká vláda si ji osvojila. Tím dospěla na nejvyšší stupeň svobody, kterou si ani fanatický anarchista nedovede představiti, která v krátkém čase vyvolá druhý bankrot. Dle zásady té má každý právo dě- lati, co chce a netřeba mu bráti zřetel na ústřední vládu v Athénách, která se o nic jiného nestará než o zaopatření si peněz k nejrozmanitějším účelům. Proto nejen jednotlivci, nýbrž i celé osady vyřizují si samostatně povstalé mezi sebou spory, jak to právě okolnosti vyžadují nebo dovolují. Nejjednodušší způ- sob, rozumí se samo sebou, jest jako u polodivokých národů pomocí zbraně a my jsme již několikráte uvedli takové případy. Posledně upotřebily způsobu toho vesnice Schymatoriu a Delysta. Již dlouhý čas přely se o hranice pastvišť a jelikož slavná vláda v Athénách se obávala rozřešiti spor ten, rozhodly se učiniti tomu konec zbraněmi. Následkem toho povstala krvavá bitva mezi obyvateli, kteří ozbrojeni vytáhli v pole. Bitva trvala delší čas a byla by měla hrozné následky, kdyby se nebylo podařilo taměj- šímu veliteli četnictva usmířiti obě strany přípovědí, že vláda odškodní jednu z vesnic státními pozemky. Přípověď ta jest ovšem smyšlená, ale dosáhla svého cíle alespoň pro okamžik, což dostačí úplně. O zá- konné vyřízení záležitosti té nebude se žádná vláda starati, neboť nemá tolik moci ani vůle mísiti se v soukromé záležitosti a znepřáteliti velký počet vo- ličů, kterých nyní potřebuje.
Řek Mosta Atény
6 article
=Živoucí arsenál, Z Winstedu amerického se oznamuje: Do jídelny paní Phelpsové vešel před tý- dnem z večera šílený muž, který namířiv revolver na pojídajícího syna majitelky restaurace, po- kladníka Národní banky, zvolal: »Mír nebo válka !- Kolem ruky měl šílenec otočený prak, v pasu kolem života dlouhý kuchyňský nůž, ostře nabroušený, v kapse ještě jeden nůž, důtky a trochu papriky a soli. Paní Phelpsová s výkřikem utekla z jídelnya její dcera Judita odebrala se do hořejšího poschodí, aby odtamtud donesla bratrovi dva revolvery k obraně. Ježto však se jí nepodařilo mu je podstrčiti, násle- dovala příkladu matky své a uprchla také, zane- chavši jej se šílencem samotného, Událost záhy se roznesla a několik set lidí shromáždilo se pod okny bytu Phelpsových, jimiž mohli mladého Phelpsaa šílence zcela dobře viděti. Dříve než policie na místo se dostavila, pokusili se tři přátelé Phelpsovi do vnitř vniknouti, avšak šílenec zastavil jim cestu a se slovy: »Má býti mezi námi mír či válka?« mířil z jednoho na druhého revolverem. Hrdinové rozhodli se hned na to pro mír a utekli. »Kde jest vaše sestra ?e tázal se na to šílenec Phelpsa a týž odpověděl: » Půjdu se po ní podívati,« a chtěl se vzdáliti, avšak šílenec při- ložil mu revolver k obličeji, řka, že jej zastřelí, pakli se hne. Mladík snažil se jej rozveseliti a hovořil k němu humoristickým způsobem, nabízeje mu při tom doutníky a jídlo, avšak blázen nepřijal ničeho. Po patnácti minutách poznamenal Phelps, že půjde dolů a podívá se, co je to venku za šramot. Šílenec ni- čeho nenamítal a pokladník vyšel ven. Zatím dosta- vil se již náčelník policie, který zvěděl, že cizinec
Phelps Phelpsová Phelpsův Phelpsaa kladník národní banka
7 article
jmenuje se Baker a že jest kamenníkem, který sem přibyl se ženou a třemi dětmi z Kentu loňského května. Postaviv jednoho policistu přede dvéře, krá- čel náčelník s revolverem v ruce do jídelny, odkudž mu přicházel Baker vstříc, drže rovněž revolver k výstřelu připravený. »Mír či válka?« volal při tom na policistu, který s úsměvem odvětil: »Ale, toť se rozumí, že mír, milý Bakere!« a sklonil zbraň. To- též učinil pak i šílenec a nechal se beze všeho od- poru klidně odzbrojiti. Když pak vyprazdňovali mu kapsy, varoval je úzkostlivě, aby se papriky a soli nedotýkali, že je to všechny vyhodí do povětří. Byl ovšem dopraven do bezpečí. Má se za to, že Baker, který se nalezal již delší dobu bez práce a násled- kem starostí a nedostatku náhle sešílel, se domníval, že rodina Phelpsova má co činiti s jeho propuštěním z práce, Zemřelí v Praze. Dne 11. února 1905: Štruplová Anna, žena obuvníka, 36 roků, 212—II. Traumbová Rozalie, sou- kromnice, 67 roků, 803—II. Bořická Kateři nna, vdova po c. k. finanč, assistentu, 89 roků, 496—III. Raysze- rová Kateřina, vdova po sládkovi, 76 roků, 572—III. Kamberský Vojtěch, c. k. dvorní rada v. v., 78 roků, 598—III. Hendrych Josef, 3 měs., 624—III. — U Mi- losrdných sester: Horáková Marie, žena ma- líře, 68 roků. Krausová Anna, hospodyně, 85 roků. Šťastná Kateřina, služka, 26 roků. — U Alžběti- nek: Kafková Marie, žena obuvníka, 57 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Barda Hynek, pekař- ský pomocník, 25 roků. Dambek Adolf, úřadník, 66r. Budkova Kateřina, služka, 25 roků.
Baker Phelpsův Kateřina Kamberský Hendry Josef Krausová Anna Adolf Budkův Kent Praha Traumbová Rozalie Štruplová Anno Horáková Marie U Alžběť Kafková Marie Bardo Hynek
8 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 117. hra v předpl V pátek dne 17. února. (1. čtvrtka.) Nově studováno. Doňa Sanč a. Tragedie o čtyrech dějstvích. Napsal Julius Zeyer Režisér Josef Šmaha. Konec před půl 10. hod. Začátek o 7. hod.
Král Sanča Julius Zeyer Šmaha Praha národní divadlo . 117
9 article Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 17. února. 28. hra v předplacení. Po čtvrté: Veliká nula. Veselohra o 3 jedn. Napsal G. Schafranek. Přeložil K. L. Machač. Režisér Fr. Hlavatý.
G Schafranek K L Machač Hlavatá Praha Francie lidový divadlo Uranl
10 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. V pátek 17. úpora. 53. hra v předplacení (páteční). Po prvé. Modrovous. Novinka. Velká komická operetta o 4 jednáních. Slova napsali A. Mailhac a L. Halévy. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil J. Offenbach. Režisér Josef Kubík.
Mailhac L Halévy em Züngel J Offenbach Kubík Smíchov Švandův divadlo
11 article Pištěkovo lidové divadlo vnehradeth.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradeth. na Král. Začátek o 7. hod. V pátek 17. února. Lidové představení při malých cenách. Po 60.: Pražské švadlenky. 3676 Fraška se zpěvy a tanci o 6 jedn. Hudbu i slova napsal O. Faster.
Král O Faster Pištěkův lidový divadlo
12 article
»Tak jest. V deseti dnech přibylo o dvě a třetinu libry. Váží skorem čtyři kameny. A teprve šest měsíců staré. Ovšem, spíše budí poplach . . .« »A zdraví ?« »Znamenitě! Kojná odchází, protože jest jako divý v chtivosti své. Dítě vyrůstá ze všeho až hanba. Všechno, víte, musí býti předěláváno, prádelko, skorem všecko. Na kočárku dětském — lehoučkém ovšem — zlomilo se jedno kolo. Ač nejmladší z nás, tento čipera, musil býti dopraven domů na káře mlékařově. Ano. Veliký shluk lidí . .. A Jiřinu Fyllis musili jsme položiti opět do kolébky a jej do Jiřininy postýlky. Jeho matka ovšem — samý ne- pokoj a vtělená úzkost. Nejprvé pyšná na dítě, chtěla Winklesa chváliti, nyní již nikoli. Cití, že věc taková nemůže býti zdravá. Vy víte ovšem nejlépe.« »Domníval jsem se, že chystáte se navykati je menším dávkám.« »Zkusil jsem to.« »Neúčinkovalo to?« »Dítě křičelo hrozně. Již v případech obyčejných jest křik dítěte zvláště hlasitý a rozrušující; jest to tak ku prospěchu odrůdy té — avšak od té doby, co uží- valo Herakleoforbie . . .« »Hm«, děl jen Bensington, pozoruje prsty své, s větší ještě resignací, než jakou byl až doposud jevil. »Prakticky uváženo, věc se musí proklubati na venek. Lidé uslyší o tomto dítěti našem, budou je uvá- děti ve spojení s našimi slepicemi a ostatními zjevya celá věc donesena bude k sluchu mé ženy . . . Jakji přijme, o tom nemám zatím ni nejvzdálenější představy.« »Jest skutečně obtížno«, děl Mr. Bensington, »roz- hodnouti se pro nějaký plán.«
Fyllis Jiřinin Winklesa Mister Bensington
13 article Nepokoj matčin.
Nepokoj matčin. Redwood odebral se příštího rána k jedenácté hodině k Mr. Bensingtonovi, nesa s sebou »zvláštní vydání« tří listů večerních. Bensington vzhledl k návštěvníku svému, vymaňuje se z trapného hloubání svého, v něž se byl pohřížil nad zapomenutými stránkami nejzajímavějších románů, jakýchž byla půjčovna knih na Brompton Roadu vyhledala. »Něco nového?«, tázal se. »Dva lidé u Charthamu žahadlem.« »Měli dáti hnízdo vykouřiti. Ano, tak! Jest to vlastní jejich vina.« »Ano vlastní jejich vina!«, přisvědčil Redwood. »Slyšel jste něco i — ve příčině odkoupení farmy?« »Sprostředkovatel — odpověděl Redwood, jest mluvka veliký a člověk z tuhého dřeva. Tvrdí, že má někoho pro usedlost tu — tak víte, činívá vždycky —a nechce pochopiti, že by věc ta tak tuze spěchala. »Běží o život a smrt!«, pravil jsem mu, ani toho nepochopu- jete?« On přimhouřil oči a pravil: »Proč tedy nepřidáte ještě těch druhých dvě stě liber?« Raději bych chtél ale -Zápas s obry“.
Redwood Bensington