berga, dodaně ještě dnes poslanecké sně- movně. Stane-li se tak, bude pilným návrhem žádáno, aby se celá věc immunitní odbyla říze- ním ústním. Ujišťuje se, že chce promluviti velkou řeč o Sternbergovi poslanec Stein. Všechny listy se vzácnou, v pravdě ne- bývalou jednomyslností odsoudily včerejší attentát hraběte Stern- berga ve vestibulu parlamentního paláce na parlamentního zpravodaje »Národních Listů«. Pokud pronášejí se o kritice, uveřejněné v »Ná- rodních Listech« ve formě odmítnuti kalumnií hrabětem Sternbergem, vržených na českou žurnalistiku, jakoby podplácena byla vládou, uznávají zdejší listy, že »Nár. Listy« chovaly se po té stránce jen korrektně. »Extrablatt« vyslovuje politování nad scénou, která se udála v parlamentě a jejíž smutným hrdinou byl hr. Sternberg a praví dále: »Hr. Sternberg ve své předvčerejší řeči pohaněl českou žurnalistiku šmahem z úplatků. Poslanec dr. Herold toto tvrzení nazval utr- hačným a vídeňský zpravodaj »Nár. Listů« se své strany ve svém listě náležitým způsobem odmítl spílání hraběte Sternberga, při čemž po- chopitelným způsobem také nepopadl hraběte Sternberga v rukavičkách. Kdyby byl hrabě Sternberg od zástupce »Národních Listů« žádal satisfakci tváří v tvář, nedalo by se nic proti tomu namítat. Místo toho však tento hrabě ra- ději volil napadnouti ze zadu pana Penížka, když tento, nic netuše, stál ve sloupoví, při- plížit se k němu, dát mu od zadu holí ránu do hlavy a potom prchnout. Takové jednání, které dokonce není hraběcí, charakterisuje se samo sebou dostatečně a netřeba k němu ztrácet ani slova.«

Telegrafické zprávy. Z úřadního listu. Z Vídně, 17. února. (C.-B.) Správce mi- nisterstva spravedlnosti přeložil notáře Františka Trieba v Ronšperku do Vildštejnu. Ministerstvo vnitra schválilo změny stanov, usnesené na valné hromadě »České grafi cké akciové společnosti Unie, spo jené závody tiskařské a vydavatelské v Praze« konané dne 3. února 1904. Události uherské. Z Pešti, 17. února.(C.-B.) Lidová stra- na konala včera večer za předsednictví hraběte Aladara Zichya konferenci. Předseda sdělil, že po dohodě se stranami většiny má lidová strana jmenovati kandidáta na místo prvního místopředsedy poslanecké sněmovny. Na místo to byl pak kandidován poslanec Štěpán Ra- kovszky. Z Pešti, 17. února. (C.-B.) Rumunšt národní poslanci rokovali včera na dů- věrné konferenci o svém postupu. Dle doslechu bylo usneseno, že poslanci k této skupině nále- žející nebudou podporovati žádnou vládu, pokud se jim nedostane příslušných záruk pro usku- tečnění jich programu. Z Pešti, 17. února. (C.-B.) Strana neod- vislosti měla včera večer za předsednictví posl.

Frant. Košuta konferenci, jíž se zúčastnilo asi 150 členů. Konference radila se o posta- vení kandidátů pro kancelář a výbory sněmovny poslanecké. Košut prohlásil, jelikož strana ne- odvislosti vstupuje do sněmovny jako nejsílnější přináleží jí obsazení místa předsednického. (Všeobecné volání: »Ať žije Appony il«) Předseda prohlásil pak, že hrabě Appony jest jednohlasně kandidován za předsedu posla- necké sněmovny. Hr. Albert Appony však kandidaturu odmítl, prohlásiv, že má za to, že v těžkém zápasu, který nyní straně nastane, bude ji moci prokázati větší služby, bude-li moci vykonávati vliv na vedení záležitostí strany, nežli na místě předsedy sně- movny, které přikazuje samozřejmě chování ne- utrální. Několik řečníků snažilo se hr. Appo- nye přiměti, aby hodnost předsedy přijal, ale on setrval na svém stanovisku. Na to byl je- dnohlasně designován za předsedu poslanecké sněmovny Julius Justh.

Z anglické sněmovny. Z Londýna, 16. února. (C.-B.) V doln sněmovně prohlásil státní tajemník pro Indi Brodrick v odpověď na různé dotazy: Ná- klady výpravy tibetské činily až do 31. prosince 1904 celkem 812.000 lib. šterl., jež ponese vláda indická. Nebylo by v zájmu státu tou dobou podati ústní sdělení o předmětu vy- jednávání v Kabulu anebo uveřejniti o tom spisr. Na to bylo pokračováno v debatě adresní o dodatku Asquitha ve příčině appellu na vo- ličstvo v otázce fiskální. Chamberlain dovozoval, že účelem dodatku Asquithova je povalení minister- stva nikoli pro jeho názory fiskální, nýbrž pro zločin jeho existence. (Veselost.) Dodatek čelí k rozpuštění parlamentu, jehož se však řečník nebojí. Liberálové tvrdí, že prý jeho politika, která je přec docela neofficiální, je tou, o níž má rozhodnouti země. Pokud se týče vztahů řečníka k Balfourovi, není ani jediný zásadní bod v Balfourově prohlášení k fiskální politice, s kterým by nesouhlasil. Fiasko soustavy svo- bodného dovozu, otázka pracovní mzdy a už- šího sloučení mateřské země s osadami jsou prý činiteli na prospěch politiky řečníkovy, který má na své straně velkou většinu velké strany.

Řečník kritisoval pak chování se opposice vůči zamýšlené koloniální konferenci a pravil, že má za to, že k takové konferenci dojde. (Souhlas u přívrženců ministerstva.) Po delším rokování byl dodatek Asqnithův zamítnut 311 hlasy proti 248. Ohlášení výsledku hlasování bylo přijato s hlučnými projevy souhlasu přívrženců mini- sterstva. Před hlasováním ujal se slova premier- ministr Balfour, který prohlásil, že již ta okolnost, že politika, čelící k zavedení retorsních cel, nabyla v zemi tak velkého a rostoucího ohlasu a podpory, měla na obchodní politiku jiných zamí dobrý vliv. Dá-li země vládě plnou moc, kterou řečník žádá, bude země osvobozena dle jeho mínění, aniž by bylo třeba některá cla měniti, od velkého počtu komerčních poškození, jimiž nyní trpí. Anglický obchod jest vysazen tou dobou útokům, které by nikdy nenastaly, kdyby byla anglická vláda dostala plnou moc k obchodně-politickému vyjednávání.

Nový vojenský zákon ve Francii. Z Paříže, 16. února. (C.-B.) Sená schválil veškeré články vojenského zá- kona. Montfort prohlásil, že nesouhlasíse zákonem tím, poněvadž nedává zemi dostatečné jistoty a břemena rozmnožuje. Billot vyslovil naději, že president republiky učiní námitky nežli se zákon uskuteční. (Hlučné protesty na levici.) Předseda skomise pro vojenský zákon Freycinet prohlásil, že komise dala zákonu svůj souhlas teprv tehdy, když nabyla jistoty, že národní obrana nebude ohrožena. Freyci- net líčil pak značné výhody, které má zákon v ohledu morálním i sociálním. Senát může s plnou bezpečností a s plným vědomím míti za to, že vykonal svou povinnost. (Hlučný sou- Ministr války dovozoval pak v delší řeči šťastné následky, jaké bude míti zákon v ohledu sociálním a vojenském. Na konec byl vojenský zákon v celku přijat 239 hlasy proti 37 a schůze skončena. Poněvadž senát učinil různé změny v textu zákona, musí se zákon ještě vrátiti do sněmovny. hlas.)

Mezinárodní konference loďařů. Z Kodaně, 16. února. (C.-B.) Mezinárodní konference loďařů, provozujících plavbu na Se- verním a Baltickém moři, jež se bude zabývati zvláště úpravou dopravních sazeb pro nepravi delné dopravy, byla zde dnes zahájena. Dosta- vilo se asi sto zástupců z Dánska, Švédska. Norska, Německa, Francie, Velké Britanie, Ho- landska a Ruska. Německo-říšská komise pro ochodní smlouvy. Z Berlína, 16. února. (C.-B.) V odpolední schůzi komise říšského sněmu německého pro obchodní smlouvy, přijata byla smlo uv se Srbskem bez debaty. Při poradě o smlouvě se Švýcarskem pojednal poslanec Müller z Fuldy o ustanoveních ke zlepšení do- pravy a radil povšechné zákonné řešení této otázky. Tajný rada Maischl podotýká, že úvahy čelící k novým opatřením, jsou velmi ne- určitými. Posl. Gotheim objasňuje, že zá- konné zlepšení dopravy bude odpovídati zlepšení zájmů průmyslových. Při jednání o švýcar- ských tarifech stěžoval si posl. Gothei m, že systém cel z brutta nebyl odstraněn ve pro- spěch cel z netta. Potom byla i smlouva se Švýcarskem přijata. Pak komise odročena.

Denní zprávy. — O moravských smiřovačkách přináší dnes lidový list brněnský zprávu, kteráž má býti dalším příspěvkem ke kritice našeho pon- dělního dopisu z Brna a dojmů jím způso- bených. Nového zpráva lidová k smiřovačkám nepři-áší nic, positivní význam pro nás má jenom její poslední věta, ve které nás orgán pana dra. Stránského ujišťuje a sice upřímně, že i on ostražitě dbáti bude, aby německá Dalila při smiřovačkách neostříhala českého Samsona. Slovo s to a to slovo má cenu zlata. Upřímně pak doufáme my, že nebude nám třeba, abychom je kdy lidovému listu a jeho straně připomínali. Co nevidět započne se po- slední akt vyrovnávacího dramatu moravského, který hraje se až dosud při spuštěné oponě. O podrobnostech děje za oponou hlediště dosud nezvědělo nic, jenom jeden ze spolu- aktérů předstoupil před gardinu a sdělil, že je to »hnusná komedie«. To ví obecen- stvo velmi dobře, neboť právě proto je opona spuštěna. Ale žádá a bude čím dále tím neústupněji nalehati, aby opona byla vyta- žena a nestane-li se to dost brzo, uspořádá milé obecenstvo takový lomoz, že nezdvořilému ředitelstvu uši zalehnou. Vtip o slepém psaní o barvách nás dojal opravdu komicky, jest totiž snad ještě v dobré paměti, že přede dvěma léty byli jsme to my, kteří dlouho a úsilovně musili vytírati jisté oči na Moravě, než pro- hlédly a než chtěly barvy vůbec rozeznávati . ..

Olomoucký list pokrokový tvrdí dnes, že náš brněnský dopis o smiřovačkách byl do »Národ- ních Listů« vpašován (), poněvadž prý brněnské orgány smiřovací něco podobného otisknouti nesmějí. Odmítáme tvrzení o jakém- koliv podloudnictví, původce dopisu jest nám znám, jest dávným naším dopisovatelem, jeho stanovisko vůči moravským smiřovačkám úplně se s naším kryje, dopis jeho byl nám vítán a vykonal jak vidět svůj účel. — Schůze voličská v Benešově koná se v neděli dne 19. t. m. o 3. hod. odpol. v sále hostince »U knížecího znaku«. Přítomnost slí- bili pp. posl. dr. Engel, dr. Fořt, Karbus a Loula.

— »Pokrokovost.« Na pěkná hesla chytaj se lidé jako mouchy na syrop. Kdo by nechtěl býti »pokrokovým«? Snaha postupovati v před je vrozena všemu tvorstvu, zrovna tak jako snaha množit se a růst. Stát a nehýbat se, znamená smrt, život je hnáti se v před. V poli- tice má »pokrokovost« ovšem poněkud jiný význam. Lépe nežli definicí dá se charakteriso- vati svou negací. Pokrokovost jest opak ztrnu- losti, znamená trvalý vývoj všeho toho, co souvisí s tak zvaným »životem občanským« a s postavením individua ve státě. V našem českém životě, bohudík, stran, které by pokroku se vzpíraly, nemáme. I strana konservativní by protestovala, kdyby se jí vytklo, že je odpůrkyní pokroku. Dokazovala by, že i ona je pokroková, ovšem že temperovaně pokroková. Navzdor tomu kupí se u nás nyní, kdy drobivá manie nabývá poměrů více než povážlivých, kolem hesla »pokro- kového«, frakce nejrůznější svou podstatou i svými konečnými cíli. »Pokrokovost« je nyní zase v modě, tak jako byla doba, kdy kde kdo věšel na sebe kostým »umírněnosti« a »roz- vahy«. Kdybychom pány, kteří domnívají se míti privilej na »pokrokovost«, vyzvali, aby pro- vedli důkaz, že strany ostatní přívlastku toho nezasluhují, ve velkých ocitli by se rozpacích, zrovna tak, kdybychom jim uložili, aby ráčili nám pověděti, v čemž vlastně ta jejich speciální »pokrokovost« spočívá. Sáhli jsme nejednou již v tom směru na zub té naší domácí »pokroko- vosti«, však neuslyšeli jsme nic, než prázdné fráse, jichž jde na tucet dvanáct a několik.

Nevíme to my, co je ta jejich »pokrokovost« a také ti to nevědí, již si ji napsali na svou stand- ardu. Snad na to připadl vtipkář, jenž ve zná- mém německém satyrickém listě, ovšem že v jiném oboru, takto ji charakterisoval: »Jsem pro devítihodinnou práci, oproti dosavadní desíti- hodinné. Zvedne-li se ale kdo a navrhne osmi- hodinnou dobu pracovní, budu rovněž pro ni. Vzpomene-li si kdo plaidovati pro čtyřhodinnou, i já postavím se v bitevní řadu těch, již od- hodláni jsou vésti boj za tento požadavek. A zatrati-li kdo práci vůbec — zatratím ji také, neboť jsem člověk pokrokový.« — Hnáti se vždy za tím, co je smělejší než to, co hlá- sáno dosud, tak rozumějí mnozí — pokro- kovosti. Pokrok skutečný znamená vývoj, ten ale je mnohým příliš zdlouhavý, nechtějí dospěti k cíli přirozeným postupem a na základě efek- tivní práce, nýbrž skokem. To je — pokroko- vost. U mnohých znamená pokrokovost pravý opak toho, co jest v její podstatě. »Pokroko- vými« zovou se na příklad i ty frakce, jež za- sazují se o znovuzřízení institucí z minulých věků. Vývoj kulturní, společenský i politický děje se ostatně v různých směrech, mnohdy zcela protichůdných a na základě zcela odchyl-