1
article
vých Varů 5 K, p. Götz z Mýta 5 K, p. J. Korb
z Olomouce 5 K, p. Th. dr. Sýkora z Prahy 4 K.
p. V. Rusý z Plzně 4 K, p. V. Houka z Prahy 2 K.
Vzdávajíce jménem dětí našich pp. dárcům dík, pro-
síme je, aby i nadále spolku přízeň zachovali.
— Na půdě moři urvané zvala se přednášk
člena »Českého klubu fotografů amatérů v Praze«
pana MUDra. Boh. Klusáčka, městského okresního
lékaře v Praze, která se konala před četným vybra-
ným obecenstvem v úterý dne 7. února v divadel-
ním sále Národního domu na Král. Vinohradech.
Přednáška rozvržena byla na dva oddíly. V prvém
pojednáno o historicky památné Belgii. Nejprvé
předvedeno bylo náměstí Brusselské, kde pověstný
Alba se svou inkvisicí a popravištěm řádil; pak ná-
sledovaly obrázky brusselských památek, kde zvláště
poutala a bouři potlesku vyvolala fontánka »Manne-
ken-pis«. Neméně líbily se genrové obrázky flám-
ských mlékařek a zajímavé památky Gentu a po-
chmurných Brugg. V dalším postupu zobrazen
nesčetnými obrázky malebnými život v mořských
lázních v Ostende, kterými končil prvý oddíl večera.
Götz
J Korb
Th
doktor
Sýkora
V Rusý
V Houk
Mudra
Klusáček
Král
Mýto 5
Olomouc
Praha 4
Plzeň
Praha
Belgie
Bruggy
Ostende
východ Vary
národní dom
2
article
Oddíl druhý věnován byl té vlastní půdě moři v pra-
vém smyslu slova urvané: Hollandsku. Zvláštní to
země, kde není horstva, ani lesů, jen kanály umělou
rukou zřízené brázdí zemi, jež jest výtečnou půdou
pro pastviny, na nichž pečlivě chovaný skot se pase.
Dále míjely krajiny plné vábných pohledů, kde
hlavně zajímavosti zasluhuje život na ostrově Mar-
ken, kde moderní ruch ještě neposkvrnil půdu
rozněž pojednáno dále o průmyslových a obchodních
místech Amsterodamu, Haagu, Rotterdamu a Haar-
lemu, kde zmíněno světoznámých tulipánů. Jako
v pestrém kukátku míjely další obrazy, znázorňující
rušný život mořských lázních Scheweningen a život
rybářů vollendamských. Ke konci přednášky zastavil
přednášející kroky své v Naardemu u mohyly Jana
Amosa Komenského. Přednáška, naplněná živým hu-
morem a svěží barvitostí, provázena byla řadou
uměleckých fotografií, z nichž přemnohé tak se líbily
že nucen byl přednášející ustati, až se bouře potle-
sku uklidnila.
— Z Turnova. Representační ples za-
hradníků z Turnova a okolí. Příští neděl
dne 19. února pořádají páni zahradníci z Turnova
okolí za protektorátu paní Antonie Maškové a čest-
ného předsednictví pana MUDra. Karla Maška, chefa
firmy V. Mašek, ve dvoraně tělocvičny Sokola
elitní ples.
Jan
Ámos
Komenský
Mašek
Mudra
V Mašek
Sokol
Mar
Amsterodam
Haag
Rotterdam
Haar
Naarde
Turnov
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Americký vrah žen. Kolem vraha žen Johna
Hocha spřádá se v duchu zpráv amerických listů le-
genda, dle které jeví se pověstný „rytíř Modrovous
vůči němu jako pravé neviňátko. Kdekoliv v posledních
létech manžel ženu opustil, anebo žena za záhadných
okolností zemřela, svaluje se to nyní na Hocha. Ze
všech končin země hlásí se ženy, které se provdaly
za Hocha, nebo Schmidta, Schultze, Bartla, Kerna
atd., a byly jím o majetek oloupeny a všichni tito
provinilci jsou prý totožni s Johnem Hochem. Mezitím
Hoch sedí v cele hlavní policejní stanice a klidně hledí
další budoucnosti vstříc. První, kdo uvedl policii na
stopu Hocha, byla paní A. Praxmayerová, která zaslala
chicagské policii anonymní dopis, ve kterém ozná-
mila, že Hoch zdržuje se v Nov. Yorku pod jménem
Bartel, a pod tímto jménem byl tam Hoch skutečně
zatčen. Uvádíme zde, citujíce referáty českých ame-
rických listů podrobné zprávy o bližších podrobno-
stech vražedné činnosti Hochovy, připomínajíce,ž
John
Schmidt
Schultz
Bartl
Kern
A Praxmayerová
Bartel
hochův
York
legenda
4
article
v americkém světě působí afféra Hochova sensaci
přímo obrovskou. — Z Chicaga oznamují: John Hoch,
který měl udanlivě 23 manželek, z nichž alespoň
jedna, jak bylo již dokázáno, byla otrávena, byl od
velké poroty žalován pro dvojženství a zahájeno proti
němu řízení v příčině jeho vydání z Nového Yorku,
kde se nalezá ve vazbě. — Z Cincinnati se telegrafuje:
Zde má se za to, že John Schmidt, který zde před 7
roky bydlel, jest totožným s Johnem Hochem v Chi-
cagu. Schmidt oženil se s paní Bartlovou za 4 měsíc
po smrti jejího manžela. Za několik měsíců pí. Bar-
tlová za záhadných okolností zemřela, načež se
Schmidt oženil s paní Doessovou a později konečně
beze stopy zmizel. — Ze St. Paula vyznívá depeše:
Má se zde za to, že John Hoch jest tentýž muž, který
se zde v květnu r. 1902 jakožto bavorský hrabě Otto
von Kern oženil s paní Huldou Naglovou. Po sňatku
pak ji přiměl, aby svůj majetek prodala, načež ji pan
„hrabě“ okradl c 3000 dollarů a zmizel. Sestra paní
John
Schmidt
Bartlův
Doessová
Stanislav
Paul
Kern
Naglův
Chicago
Nový York
5
article
Naglové, která podbiznu Hochovu v časopisech vi-
děla, ujišťuje se vší určitostí, že jest to týž člověk,
za kterého se jeji sestra Naglová provdala. — Z Balti-
more se píše: Zde převládá náhled, že muž, který zde
minulého roku pracoval pod jménem Schultz, není
nikdo jiný nežli John Hoch. Schultz obdržel v květnu
m. r. zaměstnání v jisté továrně na bílý plech. Ředitel
podniku navštívil náčelnika policie Farnana a sdělil
mu, že všichni zrizenci továrny poznávají v podobizně
Hochově onoho Schultze. Schultz oženil se během
zdejšího pobytu s paní Emou Klenkovou a když se
byl zmocnil jejích úspor 100 dollarů, odtud odcestoval
a více ho nikdo nespatřil
= Loterie a pověra v Sicilii. V obci Vizzini ne-
daleko Katanie žije podle líčení římských listů sedlák,
těšící se lidové pověsti, že jest čarodějem a že um
předpovídati čísla, jež budou vytažena v loterii. Zá-
hadný tento muž, jménem Antonio La Presto, byl
před nedávnem vylákán za hranice obce, kdež byl
spoután dvěma bandity a naložen na vůz. Na to jeli
s ním lupiči po celou noc do opuštěné krajiny, kdež
byl pout sproštěn a odveden do domu, ve kterém byl
podroben přísnému dohledu. V domě jej všemožně
nutili, aby jim vyzradil čísla, která prý budou tažena.
Nagl
Naglová
Schultz
John
Ema
Antonio Le Presta
Balti
Sicílie
Vizzini
6
article
Když sice čísla jmenoval, ale v loterii vyšla jiná
zbili jej zuřivci tak nemilosrdně, že klesl bez vlády
k zemi a musil jmenovati jiná. Šťastnou náhodou
podařilo se ubohému muži prchnouti z vězení a do-
stati se do své domoviny, kdež pak jména banditů
udal soudům. Bylo-li tomu tak, že se sedláček vydá-
val za čaroděje a že během doby vysloužil si po-
věst zázračného muže, jistě že mu malá lekce za to
neškodila. Historka však přece jen jest novým důka
zem, jak skleslé jest obyvatelstvo sicilské ve své za-
kořeněné pověře
= Zvláštní případ veřejného násilí obmezová-
ním svobody lidské vyšetřován jest! policií a sou-
dem pařížským. Šedesátiletý hrabě ze Sampigny
d'Issoncourtu byl násilím držán ve svém vlastním
domě na boulevardu Beausejour 17. Jeho dva slu-
hové, kteří u něho zaměstnání byli přes 20 roků.
opanovali slaboduchého hraběte tak, že se vůbec ne-
směl z bytu vzdáliti a že se úplně podříditi musii
jejich vůli a příkazům. Darebové vyhrožovali svému
pánu, že na něho vyzradí jakýsi zločin, hne-li se
bez jich vědomí z příbytku, nebo učiní-li něco proti
jejich vůli. V posledním pořízení byl hrabě přinucen
ustanoviti oba sluhy svými dědici a odkázati jim ve-
škeré jmění obnosem 11/2 millionu franků. Zvláštní
náhodou dověděla se o případu policie i zatkla oba
dareby a hraběte postavila pod kuratelu a dozor
ednoho z příbuzných.
Sampigna d ' Issoncourt
7
article
= K zamýšlenému sňatku helgické princezny
Klementiny oznamuje se »Frankft. Ztgu« z Brusselu
Jak se dovídáme, obrátil se italskýž král jakožto spro-
středkovatel svatebních plánů princezny Klementiny
nikoliv na krále Leopolda, nýbrž na presidenta Lou-
beta za pobytu jeho v Římě. Loubet však nemohl
dáti žádných závazných prohlášení. Když král Leo-
pold obě starší dcery — Louisu a Štěpánku — vy-
dědil, obdaří nejmladší ze svých dětí, princeznu Kle-
mentinu, obrovským věnem. Mluví se cosi o 150
millionech franků. Republikánské vládě nemůže býti
lhostejno, připadne-li tak značná částka členu rodiny
bonapartistické.
Klementina
Leopold
Lou
Louisa
Štěpánek
Brusel
Řím
Leo
8
article
= Telefon ochráncem zloděje. Lyonská veřejnost
baví se událostí, která se těchto dnů v městě ode-
hrála a která nasvědčuje tomu, jže chytrost kriminál-
ních individuí dosud ještě nevymiřela. Povedený da-
reba, před nímž třásl se cizí majetek jako osyka,
podvedl velmi rafinovaně policejního úřadníka města
prostřednictvím telefonu. Jednoho dne úřadníku kdosi
oznamoval, že si s ním přeje mluviti telefonicky
u aparátu rozpředl se následující rozhovor: »Mluvím
se chefem lyonské policie?« »Ano, jsem u telefonu.«
»Zde úřadník policejního komisařství v Marseillu.«
»Co si přejete?« »Bylo mi nařízeno, abych se vás
otázal, nevydal-li jste zatýkací rozkaz na jakéhos
Pierri Corta, jenž v Lyoně spáchal řadu těžkých
zločinů.« »Tak jest a bylo mi hlášeno, že Corti
uprchl do Marseillu.« »Dobrá, shoduje se úplně. Ne-
namáhejte se však více, dnes jsme darebu lapili, není
potřebí, abyste se dále obtěžoval po něm pátrati«...
Bylo by zbytečno zvlášť připomínati, že telefonujícím
úřadníkem policejního komisařství v Marseillu byl
dareba sám, jenž se takto uděleným příkazem zho-
stil následků vydaného zatýkacího rozkazu a tím
nabyl volnosti, po které toužil a která byla jedinou
podmínkou a zárukou další kriminální činnosti pove-
deného ptáčka.
Corti
Marseille
9
article
= Rodinné požehnání. Do Washingtonu přibyl
těchto dnů farmář George Duwill z Nebrasky se svou
rodinou, aby presidenta Roosewelta přesvědčil, že
výčitka, jakoby Američané vymírali, není pravdivou.
Neboť ač občan Duwill čítá 43 roky a jeho žena jest
o pět let mladší, mají spolu 27 dětí, z nichž bylo
nejvíce trojčátek. Z dětí živo jest 25. A poněvadž
manželé Duwillovi jsou posud v nejlepších letecha
Nebraska jest místem klimaticky velmi zdravotním,
dá se asi souditi, že rodina ještě o nějaký přírůstek
se rozmnoží ...
= Banda železničních Iupičů, jež se těchto dnů
objevila na lavici obžalovaných před soudem v Jer-
sey City, byla nadmíru překvapena zvláštním svěde-
ctvím, jehož při líčení proti obviněným poskytl — fo-
nografický přístroj. Žaloba zněla, že lupiči přepadli
nákladní vlak, jímž mimo jiné dopravován byl fono-
graf. Nástroj byl před soudem uveden v činnost a
k nemalému ustrnutí spustil celou rozmluvu, již ob-
vinění ve chvíli páchaného činu vedli. Dva z obža-
lovaných byli tak překvapeni, že krádež ihned do-
znali. Věc vysvětlena byla tím, že v poslední době
stávaly se v místě krádeže ve vlacích velmi častoi
přišla policie na myšlenku, postaviti do nákladního
vozu fonograf, jejž nařídila tak opatrně, aby byl uči-
něn způsobilým zachytiti rozmluvu, kterou by pacha-
telé při provádění krádeže vedli. A věc se podařila
tak znamenitě, že asi zlodějům na delší čas zajde
chuť, aby dlouhoprsťácké řemeslo podruhé prováděli
tak — neopatrně.
= Reklamní hosté. V jednom z berlínských listů
dóčítáme se tohoto insertu: »Rekl amní hosté pro re-
Duwill
Roosewelt
Američan
Washington
Nebraska
Jer
10
article
Okamžik na to bušil již prudce dále tlustým koncem
Okamžik na to bušil již prudce dále tlustým koncem
biče svého na dvéře . ..
Cihlář nechtěl jej vpustiti do vnitř, dokud by sám
nerozsvítil
Mnozí kárali proto muže toho, ale dokud já nepře-
svědčil jsem se sám o sobě, že bych vynikal v případu
takovém větší statečností, váhám se připojiti k řadě ka-
12
article
Doktor křičel a bušil o překot . .
Cihlář tvrdí, že lékař plakal úzkostí, když se dvéře
konečně otevřely.
»Závoru,« děl doktor, »závoru« — ale »závoru před
dvéře« nebyl s to již ze sebe vypraviti.
Pokoušel se pomáhati, ale překážel jen.
Cihlář uzavřel dvéře sám na závoru a doktor musil
se posaditi na nějakou dobu na stolici podle hodin, nežli
se mohl odebrati do jizby, nahoře položené.
»Nevím, jaké jsou to bestie!« opakoval po několi-
krát. »Nevím, jaké to bestie j sou« — se silným důra-
zem na slůvku »jsou«.
Cihlář chtěl mu prý přinésti whisky, *) ale lékař ne-
chtěl zůstati sám v jizbě, kdež nehořelo právě nic, než
jen světlo matné ... A trvalo to velmi dlouho, nežli ci-
hlář mohl jej pohnouti, aby se odebral nahoru .. . Venku,
když plameny dohasly, vrátily se krysy obrovské, zmoc-
nily se koně mrtvého i odvlekly ho hřbitovem k cihelně
a ožíraly jej, až se den rozbřeskl; však také tu neodvá-
žil se ještě nikdo je rušiti ...
Závora
14
article
Byl minul právě jakýs vchod zamřížovaný a v oka-
mžiku tom skočila přední krysa přes křoviny do cesty.
Zvíře skočilo z temna neurčitosti v oslnivé teď jasno a
přímo k němu, tak že viděl zřetelně jeho bystré, chtivé,
kulaté oči, jeho dlouhé tělo, jež zdálo se pohyby svými
ještě větší délky nabývati; a což doktoru bylo tím více ná-
padno, byly přední tlapy zvířete, jako plovadla
16
article
Největší hrůzou působila však tehdy na lékaře okol-
nost, že nemohl naprosto rozpomenouti se, mezi které
zvířecí tvory může přičíst tento zjev. Pro velikost jeho
krysy v něm hned nerozpoznal.
Kůň doktorův vzepjal se, když zvíře skočilo vedle
něho na cestu.
Úzká ulice jen jen se ozývala praskotem biče a do-
ktorovým pokřikem. Tak náhle ocitlo se vše v rozruchu.
Cupy, cupy, prask, prask.
Doktor, jak se zdá, povstal té chvíle, křičel na koně
a šlehal zvíře vší silou.
Krysa skroutila se a hleděla vyhnouti se další ráně
— ve svitu lampy mohl doktor viděti rýhu, kterouž bič
jeho byl způsobil v její kožichu — i práskal ji stále,
znovu a znovu, nepovšimnuv si a nedbaje druhého pro-
následovatele, kterýž byl ho zatím na druhé straně ko-
čáru dohonil.
Lékař pustil oprať a otočil se do zadu, kdež spatřil
třetí krysu, jak jej rovněž stíhá . .
Kůň jeho dal se tryskem vpřed.
Kola kočárku při každém nárazu o hrbol neb ká-
men silnice vysoko vyskakovala. Po nějakou minutu šíle-
ného běhu vše bylo jen samý vzmach a samé skoky.
„Zápas s obry.