1
masthead
V Praze, v pátek dne 3. února.
Praha
2
masthead
K číslu 34.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K' — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou-
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Hnutí na Rusi.
Hnutí na Rusi.
Bouře ve Varšavě.
Z Varšavy, 2. února. (C.-B.). Počet osob
za bouří varšavských usmrcených jest velmi
značný. Dle údajů lékařů bylo mrtvých
na 600 osob, zraněných více než 1000.
Pochování mrtvých stalo se za
noci při vojenské stráži. Zraněno bylo
mnoho osob, jež neměly na bouřích podílu. So-
cialisté prohlašují, že lidé, kteří drancovali
krámy, zjednáni byli k tomu policií. V jednom
provolání dělníků stojí: »Chraňte se všeho, čeho
by vláda mohla využitkovati ku zneuctění revo-
luční korouhve!« Pustošení krámů stalo se
zvláště u majitelů ruských a ruských židů. Ulice
Maršakovskaja utrpěla nejvíce.
Bulygin, nástupce Mirského.
Z Petrohradu, 2. února. Alexandr Grigorě-
vič Bulygin, jehož jmenování nástupcem
knížete Mirského stane se v nejbližších
dnech, jest muž, o němž jako o státníkovi nedá
se mnoho říci, neboť v té příčině jeho život
jest »tabula rasa«. Vystudoval v Petrohradě,
prošel řadou právnických úřadů, až v r. 1887
stal se guvernérem v Kaluze. Známo o něm
pouze, že jest smýšlení přísně konservativního.
Jest dnes 55 let starý a mužem zámožným.
Dosud jest v Moskvě, ale připravuje se již
k přesídlení.
Pohřbívání obětí varšavských
bouří.
Z Varšavy, 2. února. (C.-B.) Na hřbitovech
zjišťována včera totožnost zastřelených osob.
Mrtvoly byly vydány příbuzným s tou podmin-
kou, že tito neprodleně je pochovají. Dvacet
čtyři mrtvol nemohlo býti zjištěno. V osadách
kolem Varšavy byla stávka zahájena.
Uklidnění v Mitavě.
Z Mítavy, 2. února. (C.-B.) Ve většině to
váren byla včera práce opět zahájena. Stávka
není však až dosud ukončena.
Maršakovskaja
Mirský
Alexandr Grigor
Rus
Varšava
Petrohrad
Kaluga
Moskva
Mitava
5
article
Válka.
Válka.
Zprávy z Vladivostoku.
Z Petrohradu, 3. února. Z Vladivostoku
sdělují dne 28. ledna: Ženy a děti opustily
Vladivostok
Petrohrad
6
article
město. Ceny potravin klesají. Zima je mírná.
Led na moři jest jenom polovinu tak silný jako
jindy. Následkem toho bořiči ledu mají snadnou
práci.
Útrapy vojsk na bojišti
mandžurském.
Z Petrohradu, 3. února. »No vém
Vremeni« oznamují 31. ledna z bojiště
Ruská děla byla malomocna
proti pevným posicím japonským.
Japonci byli chráněni ledem. Střelci naši ne-
mohli ničeho poříditi bez melinitových pumaa
jen hmoždýře, které Rusové mají, budí naději
v úspěch. 17stupňová zima jest ještě nesnesi-
telnější než 40stupňové vedro. Ruce a nohy
tuhnou. Prach sněhový dere se do očí a pů-
sobí bolesti v obličeji. Krev z ran prýštící
okamžitě tuhne a ledovatí, následkem toho mu-
sejí býti ranění neprodleně odklizeni. Nechají-li
se několik hodin na bojišti, jsou ztraceni. Lé-
kaři pracují za poměrů hrozných. Bez rukavie
nemohou operovat a svléknou-li rukavice, tuhnou
prsty za několik vteřin. Všechna možná opa-
tření k úlevě osudu raněných se stala; ale lidé
jsou vůči přírodě malomocni. Boj je dosu
bezvýsledný. Oba odpůrci se-
trvali na svých posicích. Ruská
jízda se vyznamenala stiháním několika menších
nepřátelských oddílů.
Na cestě z Port Arturu.
Z Čifu, 2. února. (C.-B.) Dva parníky
s 800 vystěhovalci z Port Arturu sem dnes
přibyly.
Rus
Artur
Petrohrad
Port Artur
7
article
K situaci v Uhrách.
K situaci v Uhrách.
Tisza a Andrássy.
Z Pešti oznamuje se ze dne včerejšího
Ministerský předseda hrabě Tisza navštívil dnes
hraběte Julia Andrássyho v jeho paláci
podal mu zprávu, že jej císař zve k au-
dienci do Vídně. Audience hr. Andrássyho
je položena na dnešek na 10. hodinu
dopolední. Jiných určitých sdělení o této
schůzce ministerského předsedy s jeho nástup-
cem není. Bylo to první setkání obou státníků
od výbuchu známého politického sporu mez
nimi. Vypravuje se, že hr. Tisza hrab. András-
symu zevrubně vyložil, co císaři o politické
Tisza
Andrássy
Uhry
Pešť
Vídeň
8
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
situaci v Uhrách a o tom, čeho asi za nasta-
lých poměrů nejvíce bude potřebí, pověděl a že
hr. Andrássyho jakožto státníka označil, jemuž
náleží, aby se o urovnání věcí uherských nyní
pokusil. Za několik hodin po Tiszově
návštěvě odejel hrabě Andrássy
do Vídně.
Hrabě Andrássy rokoval tyto dni s různými
politickými osobnostmi, zejmena se svými nej-
bližšími politickými přáteli, ale také s vůdčími
politiky opposice, zejmena s Františkem Ko-
šutem, aby si zjednal jistotu o smýšlení, jež
v těchto kruzích zavládlo. Pevných úmluv
s opposicí prý Andrássy žádných
neučinil, ježto politické vyznání jeho všeliký
jiný základ dalšího vývoje věcí uherských, než
vyrovnání z roku 1867 vylučuje.
O 1. hodině odpolední konala se mini-
sterská rada. Účelem jejím bylo vyhoto-
vení písemnéžádosti za propuštění,
kterouž všichni členovéminister-
stva podepsali. Ministerský předseda hr.
Tisza odejel v noci také do Vídně,
aby písemnoužádost ministerstva
za propuštění císaři odevzdal.
Ve všech politických kruzích uherských
jsou přesvědčeni, že se hrabě Andrássy
uváže v úkol, aby se všemi stranami vy-
jednávání zahájil, o zřízení většiny v říš-
ském sněmu, jakož i o sestavení nového mini-
sterstva se pokusil a pak o tom císaři zprávu
podal. Proslýchá se však, kdyby se mu to vše
nepodařilo, že doporučí hrabě Andrássy císaři,
aby týmž úkolem pověřeni byli buď Koloman
Szell anebo dr. Wekerle.
Andrássy
Tiszův
ko
Tisza
Szell
doktor
Wekerle
Uhry
Vídeň
10
article
Audience u císaře.
Z Vídně, 3. února. (Telefon. zpráva.) Do-
savadní uherský ministerský předseda hr. Ště-
pán Tisz a sem přijel. Současně přibyl sem
také hrabě Julius Andrássy. Zajímavo je, že
hr. Andrássy doporučil císaři hr. Tiszu, nyní
pak hr. Tisza doporučuje hr. Andrássya jako
svého nástupce.
Dopoledne bude přijat císařem ve slyšen
hr. Tisza; taktéž pak hr. Khuen Heder-
váry. Hr. Andrássy bude přijat teprveo
1 hodině polední. Před svým odjezdem z Pešti
měl hr. Andrássy dlouhou poradu s hr. Tiszou,
Tisza
Julius Andrássy
Andrássy
Vídeň
Šta
Hradec
Pešť
Tisza
Tisza
Khuen Heder
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kníže pán.
12
article
Napsal Viktor Janota.
„... A máme pevnou naději, že Vaše Jas-
nost nezapomene na městečko, v němž se zro
dila a že laskavě podporovati bude podniky ke
zvelebení jeho čelící a že neodepře též pomocné
ruky jeho chudině!“
Tato slova pronesl starosta městečka X
v čele deputace, uctivě se skláněje před Jeho
Jasností, knížetem V. Kníže totiž po dlouhé
době přijel do svého rodného zámku, hodlaje
tu pobyti delší dobu.
Kníže pán blahosklonným pohledem obla
žil mluvčího a lehce se ukloniv, pravil:
„Buďte ujištěni o mé přízni. Pozoroval jsem n
příklad, že dláždění a chodníky městečka jsou
ve špatném stavu. Já sám se postarám o ná-
pravu. Vím, že na to městská pokladna nestačí
A též vás ujišťuji, že chudině dostane se ode
mne co nejdříve vydatné podpory!“
Pak zakoktal pan starosta několik slov díků
a deputace, hluboce se uklánějíc, vyklopýtala se
ze dveří.
A šla potom o panu knížeti jedna chvála.
„Z vočí mu to kouká, že to je hodnej pán, šak
mu to pánbu vodplatí, co pro nás chudý lidi
udělá!“ prohlásila jedna babka, která se živila
hlavně tím, že chodila do panských lesů na ja-
hody, maliny a houby. „Snad nám dovolí kníže
pán chrastí sbírat, věru, je mu to podobný.
Z vočí mu to kouká jak povídám. Pák by mohla
Janota
V Kníže
13
article
bejt zima třeba celej rok!“ A babka se blaženě
usmála.
„Peníze jistě taky dá ňáký na podělení!“
tvrdila jiná stařena.
„Inu, takovýmu pánovi, tomu je tisícka
jako nám trojník!“ Radostnému povídání ne-
bylo konce.
Pan starosta zase a městští radní mnulis
vesele ruce, kojíce se blahou nadějí, že časté
případy vyvrtnutí, ba i zlámání nohou a rukou
na městské dlažbě nebudou se již za nedlouho
vyskytovati, že kníže pán milostivě se o to po-
stará.
Kníže zatím nevěda nijak o nadějích, jež
svou řečí vzbudil, hrozně se nudil. Zámek
v barokním slohu, nádherný, rozsáhlý sad angli-
ckého způsobu, vše to ho přestalo bavit. Ten
klid, který všude vládl, přiváděl ho k zoufání.
Přicházel mu na mysl život v Paříži. A zde
ten klid, ta nuda!
Jednoho srpnového odpůldne, když už ne-
věděl, co by dělal a zívání ho již omrzelo, dal
si zavolati nadlesního a v průvodu jeho a lo-
vecké pušky šel si hledat zábavu v blízkém
V lese bylo krásně. Srpnové slunce do-
dávalo stromům zvláštního vzezření. A na pa-
sekách zažloutlá tráva leskla se jako zlato.
Jehličí vonělo. Kníže si toho všeho nevšímal.
Nebyl v dobré míře. Přemítal asi o statisících,
prohraných v Monte Carlu a nemluvil proto ani
slova. Nadlesní uctivě kráčel opodál něho.
V tom připletlo se knížeti cosi před nohy
a on klopýtl. Málem by byl upadl. Zrak jeho
svezl se dolů. To „cosi“ byl malý hošík, bosý
a v chatrném oděvu. Kníže nearistokraticky za-
lese.
Kníže
Paříž
Monte Carlo
14
article
klel a odkopl, rozhorlen, hošíka stranou. Hoší-
kovi vytryskly z očí slzy.
„Co tady tropíš?“ rozkřikl se na něho
kníže.
Hošík usedavě plakal a mlčel.
„Neslyšíš, Jeho Jasnost se tě ptá!“ ozval
se nadlesní.
„Sbírám houby!“ děl hošík, všecek ulekán.
„Tak teď se seber a běž domů, a už se
tady neukazuj!“ rozkřikl se na něho kníže. Pak
obrátil se k nadlesnímu.
„Co tu bandu zde trpíte? Prolézá houštiny,
křičí, plaší zvěř a snad dokonce i krade. Ať tu
vícekráte nikoho neuvidím, rozumíte!“
„Nechť ráčí dovolit, Vaše Jasnost, chci
jenom připomenouti, že je to těch chudáků tak-
řka jediná obživa,“ osmělil se říci nadlesní.
„Jest to snad mojí povinností, abych tu
luzu živil? Čí jsou to lesy, moje nebo jejich?
Dle mých slov se řiďte!“ Kníže byl velice po-
bouřen.
Nadlesní se němě uklonil.
A brzy na to vydána byla knížecí lesní
zprávou vyhláška, že sbírati v lesích panských
jahody i houby přísně se zapovídá. Že prý se
tím plaší zvěř atd.
A děti vracely se pak z lesů se zapachlými
tvářemi a rozšlapanými košíčky. Knižecí hajní
se činili . ..
To byl slíbený dar chudině. Pan starosta
však s městskou radou dosud marně čekají na
nové dláždění. Kníže si nějak nemůže vzpo-
menouti na svůj slib. Ostatně odjel brzy potom
do Daříže a tam nemá snad kdy, mysliti na po-
dobné malichernosti, jako jsou nějaké sliby.
Kníže
Daříž