ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 68f4fa80-7632-11dc-913b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 34 celkem · entity: person 59, place 94, org 18, work 3
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. prosince 1908. Císlo 345
4 article Nehezpečí války na Balkáně.
Nehezpečí války na Balkáně. Naše zprávy z Bélehradu. Sp. Z Bělehradu, 14. prosince. (Zvl. tel. »N. L.«) Včera položen a posvěcen základný kámen památníku velikému voje- vůdci srbskému Karadjordjovi na baštách bělehradské tvrze za přítomnosti jeho vnuka krále Petra a pravnuků násled- níka Djordje a prince Pavla, vlády. generálů, důstojníků, národních poslanců, dipl - matů a občanů. Metropolit Dimitrije promluvil skvělé slovo, potom generál Nikodije Stefanovič velebil význam Karadjordjův jako vojevůdce, junáka a vlastence. Založení pozdraveno střelbou z děl. Při té příležitost povýšeno a vyznamenáno mnoho důstojníků. Pašič napsal referát o výkon své misie v Petrohradě. Referát bude otištěn a rozdílen poslancům. Proti hranici srbské v Bosně. Srěmu a Banátu sesiluje se rakousko- uherské vojsko. Nové požadavky Turecka. Z Berlína, 14. prosince. »Vossische Zlg oznamuje z Cařihradu: Hned po obnoveném vyjednávání mezi Rakouskem a Tureckem sděli velkovezír nové požadavky Turecka, mezi nim žádost, aby Rakousko převzalo část státníh dluhu tureckého. Velevyslanec Pallavicini pro blásil, že podá o tomto požadavku zprávu de Rakousko-Uhersko se vzdalo pří- krého stanoviska v příčině Bosny a Hercegoviny.
Petro Pavel Dimitrij Stefanovič Karadjordjův Pašič Velevyslanec Pallavicini Balkán Bělehrad Petrohrad Boseň Banát Turecko Berlín Cařihrad Rakousko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina
5 article
Rakousko-uherské zahraničné ministerstve zaslalo ruskému nótu, v které prohlašuje, že jest ochotno vzíti na přetřes otázku bosensko- hercegovskou s jednotlivými velmocemi, pode- psavšími berlínskou smlouvu. Přetřes bude se díti písenně. Výsledek toboto přetřesu bude formulován a předložen k posouzení evropské konferenci, jež ale nezahájí rokování nové, ný brž formuli pouze vezme na vědomí a zaproto- koluje. „Novoje Vremja“ o této změně Aehrenth lova stanoviska píše: Vídeňská vláda upustila od nesmiřlivosti na které stála s počátku. Bar. Aehrenthal uznal konečně, že tak slabá posice, na kterou se po- stavil, nedá se držeti proti spojeným silám Evro- py a balkánských států. Tím přešel se stanovi- ska, které nelze nenazvati uchvatitelným, na ne- utralnou půdu mezinárodního práva. Opravdu i Rakousko-Uhersko jen na této půdě může do- síci uspokojení svých nároků. Rozumní lidé v rozhodujících kruzích vídeňských nabyli vrchu nad dobrodruhy, kteří se pokoušeli zkaliti po- slední leta panování stařičkého mocnáře poruše- ním příkazů elementárně politické morálky a př- tom bez všeliké naděje na úspěch. Zbývási přáti, aby dobrodruzi docela byli odklizeni s je- viště; to by usnadnilo Rakousku i Evropě du- sažení žádoucího všem mírného konce.
Novoj Vremja Rakousko Uhersko Evropa
6 article
Tolik co do věci. Co do formy petrohradsk list, diplomatickým kruhům ruským blízký, sou- dí, že by Rakousko-Uhersko bylo učinilo lépe. kdyby se bylo vzdalo nejen příkrostí svého pů- vodního stanoviska, nýbrž, když poznalo jeho pochybenost, přešlo zjevně a upřímně na stano- visko jiné, správné. Nebyla by v tom slabost nýbrž sila i prospěch. Písemný přetřes mez kabinely potrvá měsíce, a zatím bojkot rakou- sko-uherských tovarů v Turecku, v Srbsku, n Černé Hoře i v Italii bude trvati bez úlevy. Už nyní majitelé německých lodí nepřijímají ná- kladů rakousko-uherských tovarů a německým obchodníkům dán příkaz nenakládati svých to- varů na lodi rakousko-uherské. Politický spoje- nec Rakousko-Uherska neztrácí ani minuty, aby potopil jeho obchod i plavbu. List ukazuje rakousko-uherským politikům na rozdíl, který se jeví v chování Německa Ruska, a praví: „Rakousko-Uhersko nemůže ne- viděti, že v našem protestě proti němu jednáme otevřeně a loyálně. Němečtí přátelé drží mu na oko palec, ale za zády potápějí jeho obchod. My napadáme na ně, ale prví jsme ochotni po- dati mu ruku, vzdá-li se upřímně politiky, která beztoho neslibuje žádného úspěchu ani Rakou- sko-Uhersku. Nezdar politiky rakousko-uher- ských dobrodruhů jest především dílem ruského tisku a ruského veřejného mínění. Rakousko- Uhersko dopustilo by se veliké chyby, kdyby se spoléhalo na neobyčejnou poddajnost ruské off - ciálné diplomacie. Na pevný úspěch může počí- tati jen v tom případě, stane-li ruské veřejné mínění úplně na jeho stranu. Časové kabinetního politikánstva minuli, nastala doba národní poli-
Rakousko Uhersko Turecko Srbsko Německo Rusko RakouskoUhersko
8 article
tiky.“ O východní dráhu. Ze Sofije, 14. prosince. (K.k.) Naproti růz- ným nepřesným zprávám o stavu otázky dral východních budiž konstatováno, že na poslední infermativní kroky, podniknuté zdejšími zástupe- Rakousko-Uherska a Německa u vlády bulhar- ské, odpověděla tato včera verbální nětou, ve které vyslovuje v zásadě ochotu za podmínky předchozi dohody s Tureckem opětně zahájit se společnosti této dráhy vyjednávání o výkupu. Turecké hlasy o vyjednávání s Rakouskem. Z Cažihiradu, 14. prosince. (K. k.) „Jeni Gazetla“ pravi k zahájenému vyjednávání s Ra- kousko-Uherskem, že nemůže býti sáhnute k žádným opatřením proti boykotu vzniknuvšímu z vůle lidu. Protože však nepřijímání zboží rakcuského uherského úřady celními se příčí smlouvám byla učiněna potřebná opatření List soudí, že vyjednávání brzy příznivě skoně a že Rakousko-Uhersko nepřekazí vyjednávání tín že by žádalo náhradu za boykot. „Sabath“ praví, že je nutno a důležito, a by Porta při vyjednávání sledovala poli- tiku pevnou a vážnou a použila všeho by porušená práva národa zajistila, ja by to vyhovovalo svobodě a cti. Úvodní článek výborového orgánu „Šurai Um- met“ praví, že Porta nechovala válečných úmyslů že nežádala samosprávy pro Bosnu. Oltomani vzdá vají se immaginérní politiky. Podmínky Porty jsou kromě podílu na dluhu státním cel- ní tarif, odstranění oněch hodů, ktero omezují justici ottomanskou, zrušení poštov- ních úřadů rakouskouherských a pod- pora turecké žádosti ve příčině konle rence. Je možno, že tato hospodářská dchoda bude sesilována jistými příznivými dohodami zvláštními Podmínky Porty jsou velmi mírné. Bylo by však ve- likou chybou, kdyby vyjednávání ve příčině dohody bylo přílis odkládáno, protože obě strany jsou pre dohodu.
Gazetl Port Sofijá RakouskoUhersko Německo Turecko Rakousko Cažihirad kouskoUhersko Uhersko Bosna
9 article
Smířlivější tvář Turecka. Z Cařihradu, 13. prosince. Ze Soluna při- byl sem dnes rakousko-uherský civilní jednatel šl. Oppenheimer z Vídně a přinesl nótu ministra bar. Aehrenthala v příčině nového vyjed- návání s Tureckem. Tuto nótu odevzda velevyslanec markrabě Pallaviciní odpoledne velkému vezírovi Kiamilu pašovi. Rakousko- uherská vláda projevuje ochotu, zahájiti vyjed- návání a nabízí finanční náhradu. Následkem této něty ukázala Porta ihned tvář smířlivější. Stav vyjednávání o balkánských otázkách. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) V minulém dopise jsem vysvětlil, jak se jeví diplomatická situace dle toho, co srbšti diplomsté zvěděli od vlád, které jim slíbily podporu. Vše záleží nyní na tom, aby se dosáhlo territoriální kompen- sace pro Srbsko a Černou Horu, bez níž mocnost peuznají annexi Bosny a Hercegoviny, tak že by se objevila na obzoru možnost evropské války. Jinak jeví se situace, přihližíme-li k vyjedná- vání, které se vede mezi Vídní a Petrohradem za účelem svolání konference. Tu prý se vůbec nejedné o territoriální kompensací pro Srbsko a Černou Horu. Rakousko by vůbec nechtě o ani slyšeti podobný navrh. Veškeré vyjednávání směřuje prý pouze k uznání annexe Bosny a Hercegoviny. Tak aspo tvrdí osoby, jež by mohly býti zasvěceny do po- měrd. Jest zajisté velmi nesnadno uvésti obě tyto verse v souhlas, neboť jsou-li opravdu některé velmoci od- hodlány uznati annexi pouze na základě territoriální kompensace, nelze pochopiti, proč by o tom nemlu- vily ve svém vyjednávání s Vídní. Velmoci ovšem jen slíbily, že budou podporovati srbské požadavky.
Oppenheimer Port Turecko Cařihrad Vídeň Srbsko Černá Hora Bosna a Hercegovina Petrohrad Rakousko
10 article
Srbové pak jsou přesvědčeni, že jinak annexi n uznají, ale nemají o tom úplné jistoty. Něktetí při pouštějí možnost kompensace nelerritorální, s níž by se snad velmoci spokojily, kdyby seznaly, že territo- riální kompensace není možna. Jedině pokud se týče Ruska jsou v Bělehradě jisti, že bez territoriální kompensace annexi neuzná. Z toho je viděti, jaký zmatek a nejistota panuje v kruzích diplomatických vzhledem k nynější krisi. Formálně se vyjednává všude pravidelně a vyjedná- vání má přátelský průběh, ba projevuje se i naděje v úspěch. Stejně je tomu také, pokud se týče vyjed- návání mezi Vídní a Petrohradem. Při tom však žádné vyjednávání posud nedospělo ke konečnému výsledku, ani jednání mezi Srbskem, Lureckem Černou Horou, ač mezi nimi panuje velká ardečnost. Vyjednávání mezi Bulharskem a Tureckem, ačkoli je v zásadě rozhodnuto, nyní právě uvízlo, mezi Ra- kouskem a Tureckem pak se v jednání pokračuje. Vyjednávání s Rakouskem nedospělo na žádné straně k nějakému výsledku, jiná vyjednávání do- spěla k úplné dobodě, ale právě v okamžiku, kdy mělo býti ujednání podepsáno, uvázlo vše a zdá se, že se na něco čeká. Proto těžiště situace nespočívá v tom, oč se vyjednává, nýbrž ve výhradách a taj- ných úmyslech i různých intrikách, které se prová- dějí za kulisami.
Srba Rusko Bělehrad Vídeň Petrohrad Srbsko Bulharsko Turecko Rakousko Lurecko Černá Hora
11 article
Taková siluace však nemůže trvati dlouhoa sice v zájmu evropského míru. Přes to, že se válka očekává nanejvýše teprve z jara, konají se válečné přípravy, které stojí mnoho peněz a dolehají těžce na obchod. Trpí především země balkánské, ale ostatní počínají rovněž pociťovati následky tohoto stavu. Jistý bulharský ministr pravil nedávno, že nynější nejistý stav stojí Bulharsko denně 21/2 mil., kterýžto obnos ztrácí bulharský obchod. Zástupce velkého obchodního domu v Sofiji mi pravil, že na 36 listů, jež poslal v posledním týdnu do ciziny, ob- držel jen dvě odpovědi, v nichž se praví, že vzhle- dem k nynějšímu nejistému stavu věcí nelze vchá- zeti v obchodní styky se zeměmi balkánskými- V Srbsku a Turecku pak jest ještě hůře. Následky situace pocítí se však zajisté brzv také v Rakousku. Doprava vojska a materiálu do Bosny a Hercegoviny pohltila již mnoho milionů a bude-li se pokračovati v odpověď na nové zbrojení Srbska i Turecka, bude to státi skoro tolik jako válka na Balkáně. Evropský obchod bude rovněž cititi, že se konají horlivé přípravy k válce. Takový stav není na dlouho možný a proto lze tím méně pochopiti. proč se vyjednávání tak protabuje. Skoro celý svět čeká netrpělivě na svolání konference, ale do toho je dnes ještě daleko. Je stále zřejmější, že klíč k situaci má v rukou jediná velmoc, toliž Anglie. Vliv její je cítiti všude a vyvíjí borečnou činnost, ale tato činnost nepřispí- vala posud ke smírné dohodě. Budí to dojem, že Anglie, ačkoli činí vše možné, aby zabránila válce. přece nečiní nic, co by mohlo odstraniti nynější krisi, naopak přispivá značně, snad mimovolně, k je jímu udržení. Jest jisto, že má nějaký plán, který vyžaduje této taktiky, ale jaký je to plán, nevědí ani někleré mocnosti.
Bulharsko Srbsko Turecko Rakousko Bosna Hercegovina Balkán Anglie
12 article
Jisto jest na příklad, že boykot rakouského zbož v Turecku by přestal hned, kdyby jej anglická vlád odsoudila. V Cařihradě sice se v té věci postavilo veřejné mínění i proti rozkazu velkovezíra, ale vše by se podrobilo určitě vyslovené vůli Anglie. Nikdy nebyla u lidu tureckého žádná země v takové ne vážnosti jako nyní Rakousko. Myslí, že vůči němu je možno dovoliti si všechno a důstojníci i prostí dělníci říkají pyšně: »Rakousko nám nic neudělá. musí od nás sněsti všechno,« poněvadž jsou pře- svědčeni, že je Anglie na jejich straně a nedovolí aby se jim něco stalo.
Turecko Cařihrad Anglie Rakousko
13 article
Anglie se své strany říká, že nemůže učiniti nio proti veřejnému mínění tureckémo, neboť potřebuje sympatií Mladoturků a musí udržeti stůj co stůj nový režím v Turecku ve svém vlastním zájmu. Při tom však londýnský tisk je přímo hlasatelem tozhořčení v tureckém lidu, proti němuž se zda Angtie bez mocnou. Jak otomanský tisk, který podnitil hněv lidu, je závislým na tisku londýnském, viděti jižz toho, že v době největšího rozhořčení proti Rakousku oliskovaly cařihradské žurnály z angtických jislů celé obdivuplné články o císaři rakouském k jeho jubilen, což na přiklad neučinil žádný líst srbský. Z počátku obracei se hněv Turků více proti Bulharsku než proti Rakousku, ale vliv anglického tisku způsobil že na Bulharsko se v tureckém tisku již neútočía všechen hněv se obrací proti Rakousku. Ředitel listu »Jeni Gazeta«, jenž horlivě hlásá boykol, mi pravil: »Kdyby došlo k dohodě mezi Ruskem a Rakouskem a kdybychom viděli, že se spřátelené velmoci s Ra- kouskem smířily, pak zmizí naše odvaha a budeme kapitulovati na celé čáře.« Tak jest veškerá energie Turků založena jen na přesvědčení, že Turecko jest velmocemi chráněno proti jakémukoli zakročení. Jest nepochybno, že Anglie sleduje velký plán a pokud není určitě znám, nelze se bezpečné orientovati nynější satuaci.
Turek Anglie Turecko Rakousko Bulharsko Rusko
14 article
Achmed Riza beg přijel do Lendýna s poselstvm mladotureckého komitétu anglické vládě. Angličané při něm pozorují, že si ostřeji stěžuje na Rakousko- Uhersko a nepronáší už žádných žalob na Bulharsko Co se týče Bulharska, mladoturecký politik přejesi aby vstoupilo do politického a hospodářského spolk všech balkánských zemí. Bulharsko zajisté se z to hoto spolku nevymkne, budou-li proň všechny bal kánské státy, neboť by to byla také nejlepší cesla aby po dobrém upravilo svůj finanční poměr k T recku
Achmed Riza Lendýn Angličan Rakousko Uhersko Bulharsko
15 article
Srbští rolníci z Posáví a Podriní sepsali pro an- zlického vyslance v Bělehradě známý spis, prosíce aby jej tlumočil svému králi. V něm si stěžují na ho- spodářský útisk Rakousko-Uherska, soustavně pro- váděný od počátku okupace bosenské. Od tě doby srhské rolnictvo v krajích, s rakousko uherským pan stvím sousedných, druhdy zámožně, přichází na mi zinu, od níž nepomáhá ani 18hodinná denní práce Hospodářský útisk záleží v tom, že Rakousko- Uher sko prodává srbským rolníkům své velmi drahé a pr tom nedokonalé a nesolidné fabrikáty. Od Srbů b chtělo suroviny zadarmo a samo jim výrobky pro- dává tuza draho. My víme, praví srbští rolníci, kan to směřuje: Rakousko-Uhersko chtělo by nás porobit hospodářsky, aby nás později porobilo politicky. Oče kávali jsme, že je přostane, až vyprší mandát k oku paci. Ale když Rakousko-Uhersko prohlásilo zábor jsme jím vehnáni v zoufalství. (Vypočítávají se ško dy, které okupace přinesla Bosně a Hercegovině z toho srbětí sedláci uzavírají: Rakousko-Uhersko nezná lásky k bližnímu, nezná národní svobody, ne- stará se o národní blahobyt. „Austria je inkvisitork a nikoli civilisátorka.“ Ale horší ještě jest, že za Rakousko-Uherskem jako lavina se valí Německo. Podpisatelé prosí anglického krále, aby vzal cchranu osud Bosny a Hercegoviny a prohlašují,ž jsou vždycky za tím účeleny hotovi obělovati hrdla i statky.
Srba Posáví Bělehrad RakouskoUhersko Rakousko Uhry Uhersko Boseň a Hercegovina Německo Bosna a Hercegovina národní svoboda Austria
16 article
Protirakouské meelingy v Rumunsku konají se téměř denně za velkého účastenství obecenstva. Zvl- ště hojně byl navštíven meeting v Krajové, konavš so minulou neděli v tamějším divadle. Rečnili ná rodní poslanci: Milescu, Pop, Vrabescu, Bornanescu Kitsu, Talpean, Otelešan, Metalescu a advokáti P pilean a Deogenide. Řečníci vzbudili takově rozhor čení na Rakousko- Uhersko, že dav po schůzi táh na rakousko-uherský konsulát, aby demonstroval Vojsko musilo zakročiti na obranu konsulátu, jejž b lid byl roznesl. Vojsko užilo bodáku i olova. Raně ných je mnaho. Ale vojsko bylo slabé, protože lidu stále přibývalo a křiky: „Dolů Rakousko!“ byly stále hrozivější. Žandarmerie musila být povolána vojsku na pomoc. Teprve ona lid od rak -uher. konsuláti odehnala. Lid ale se nerozešel, nýbrž táhl ku poli- cejní prefektuře a demonstroval proti policii. Kdy ranění byli odnášeni do nemocnice, lid je doprováze a teprve pozdě v noci se rozešel. Téhož dne konal se velký meetinz v Buzeu Předsedal Demetriade, řečnili: Zimničan, Zacha rescu Vernescu, Filoti a Joanicescu. Když advokát Barbu lescu četl protirakouskou resoluci, rozčilení neměle mezí. V resoluci se žádá, aby rumunská vláda ihne přerušila každé spojení s Rakcusko- Uherskem a za- nechala své slabošské trpělivosti a nepochopitelne lhostejnosti k terroru, jaký Maďaři provozují pro Rununům v Sedmihradech i Uhrách. Když se mee- ting o 6. hod. večerní rozcházel, voláno po ulicích „Dolů Rakousko- Uhersko! Chceme spolek se Srb semi At zijou naše Sedmihrady a Bukovinal
Otelešan Metalescu Zimničan Zach Vernescu Filot Joanicescu Maďar Srb Rumunsko RakouskoUhersko Rakousko Buzeu Uhry Bornanesko Kits Talpean RakcuskýUhersko
17 article Wekerlova obrana proti poslanc Polonyovi v říš, sněmu uherském.
Wekerlova obrana proti poslanc Polonyovi v říš, sněmu uherském. Pešu, 14. prosince. (K. k) Poslanecká sněmovna pokračovala povšechné rozpravě o finančním zákonu na rok 1909 Posl. Bozoky (lev.) a jeho strana mají nedo věru k vládě, protože min. předseda v prohlášen o cís. jubileu zaujal stanovisko, příčící se maďar skému názeru. Annexe Bosny proměnila přátel ství sousedních států v neplátelství k Uhrám. Čin návrh, že sněmovna považuje zřízení samostatne národní banky za nutné a vyzývá vládu, by podala příslušnou předlohu, aby banka mohla 1. lední 1911 skutečně zahájiti činnonl Posl. Koje (Chorval) vilh annexi Bosny a vytýká jednání vlády v Chorvalsku, pročež pochopitelno,ž bosenské obyvatelstvo by nerado vidělo spojen s Uhrami. Vždyť i v Chorvatsku se ozývají hlasy pr odluku Chorvalska od Uher a pro spojení s Ra kouskem. Přimlouvá se za spojení Bosny s Chor vatskem.
Wekerlův Peša Posl Chorvat Uhry Bosna Chorvalsko Chorvatsko poslanecký sněmovna sněmovna
18 article
Posl. hr. Th. Batihyany (str. neodv.) jest úplno srozuměn, že neodv. levice je pro samostat. ban ku. Strana neodvislosti prohlásila se úplně pro sa mostatnou banku a jejím jménem podal Košut svýn časem příslušný návrh. (říluk na neodvislé levici Kdo si vážně přeje neodvislé banky, musí na to po mýšleti, že pouhými návrhy ji nelze zříditi. Ban kovní výbor vyslechl odborníky, nejen stoupence nýbrž i odpůrce samostatné banky. Banka má zá konné právo požádati do konce roku za prodloužen privileje a prolo sluší do té doby vyčkati. Ostatn svolá výbor v nejbližších dnech a podá sněmovní zprávu. Pro výbor bylo by urážkou, kdyby sněmovna přijala dnes Bozokův návrh. Řečník byl by v tomie případě nucen vzdáti se své hodnosti jako předseda výboru. Nepochybuje o dobré vůli neodvislé levice navrhuje tudíž, aby návrh byl přikázán bankovním výboru. (Pochvala.) Posl. Nagy (neodv lev) soudí, že celá sněmovn musí zasaditi se o zřízení samostatné banky. Jsou- ministři odpůrci samoslatné banky, ať opustí svá místa. Řečník vyslovuje se rozhodně proli plurál nímu právu volebnímu. Četné schůze lidu dokazují, že veřejné mínění celé země jest proti téte volební opravě. M.-p. dr. Wekerle zabýval se nejdříve
Posl Košut Bozokův doktor Wekerle Bana Naga Batihyany
19 article
olázkou finanční Také jeho prý naplňuje obavami stálý vzrůsí vy dajů. Proto opětně nabádal ke spořivosti a obezřelno sti. Vždy kladl důraz, že třeba povznésti hospodářske a národní síly. Vláda sleduje v tomto směru cíle v domou politiku. Stát čistě zemědělský nen s to, nésti břemeno moderního státu (Hlučný souhlas.) Rozpočet je v každém směr reclní. V prvních deseti měsících t. r. bylo přijat o 70 milionů víc, než bylo rozpočtěno. Avšak vlád nedá se zmásti ve své činnosti, aby zvýšeny byly příjmy státu a byl zachován pořádek v jeho linan čním hospodářství. Řečník zabýval se potom obšír Polonyovou řečí. Posl. Polonyi tvrdil, že břemeno, které strana neodvislosti vzala na sebe, nesmírně vzrostlo, ale že zabezpečené jí výhody nebyly splněny, pročežj nadešla chvíle činu. Kdyby uskutečnílo se vše, jak tomu chce p. poslanec, znamenalo by to úplný pře- vrat situace. (Pohnutí.) On uvedl podrobnosti smlouvy nazvané paktem, po případě punktací, které byly své doby stanoveny před zřízením nynější vlády a také na nejvyšším místě schváleny a přijaty. Pova- žuji za úplně nesprávné tvrzení p. poslance, že lze mluviti o zatížení strany Všichni, kdo sedí na vládních lavicích, snažili s poctivě a svědomitě, aby otázky se vyskylnuvší roz- řešili tak, aby se to stalo bez porušení zásad někter strany, ano, vzali jsme velmi často zřetel právě na zásady strany neodvislosti a strany osmačtyřicálníků protože je to nejen největší ze stran koaličních, n brž též absolutní většinou říšského sněmu a tote stanovisko jsme také s obětmi uskutečňovali.
Posl Polonyi
20 article
Pustili jsme se do boje, abychom vyhověli st novisku strany neodvislosti a osmatyřicátníků, kte- rýžlo boj v Rakousku vedl dokonce k ministerské krisi. Od té doby, co jsem min, předsedou a za pod- pory různých stran řídím veslo vlády, snažil jsem s s velkou svědomitostí, aby neuskutečňovala se jedno- stranná stanoviska různých stran a odporující si zá- sady a osobní názory byly vyrovnány. Vedla mne myšlénka, abych práva a aspirace mad ar ského národa uplatnil v cizině a v ka- ždém kruhu je hájil a zároveň připra- vil pro ně porozumění. Vedla mne myšlenka že všeobecné cítění národa přivádím na vědomí krá- le, neboť měl jsem na zřeleli ona vyšší hlediska. T byly moje politické snahy. To jest i dnes non plus ulfra mě politické cl- žádosti, abychom v okamžiku, jak doufám, nikoliv dalekém, až rozřešíme své úlohy a odejdeme se svýci míst, nezanechali nejistý chaos, nýbrž zabezpečil nerušenou kontinuitu ústavního živola. Zdali p. pe slanec řídil se těmito vyššími hledisky, když zača zvoniti na poplach? (Veselost) Chci se nyní zabývati jednollivými čásími paktu. Pan poslanec uznal za dobré sdělit je veřejnosti Nenamítám proti tomu ničeho, naopak v mnohém směru se z toho raduji, neboť je to důkaz pro bez podstatnost obžalob, že jsme převzali neznámé nedoznané tajné závazky. Nicméně shledávám to po divým, že p. poslanec tak zv. pakt sdělil s veřejnost Nechci ani ne to poukazovati, že když za doby nas společné práce některé body paktu dostaly se ná sledkem indiskrelnosti s jiné strany na veřejnost byl to právě p. poslanec, který co nejenergičtěji o suzoval tuto indisk retnost.
Rakousko
21 article
Posl. Polonyi: Kdy to bylo? Nevím o ton ničeho. (Hluk.) Dr. Wekerle: Nechme tento argument stra nou. Nemám právu odsuzovat jednání p. poslance Pravím jen, proč toho lituji. To proto, že o prove- dení punklací byly učiněny jisté úmluvý, kleré jso neznámy oněm, kdo znají pouze punktace. Zejmén tenkrát, nemá-li někdo zároveň velmi dobrou pamět Pan poslanec zmínil se o tom, že vyloučen byla velicí řeč a pruvil, že ve spojení s tím smluver byl manifest, v němž úslavní práva národa měl býti přesně vymezena. V příčině fohoto manifestu měla vláda, jež měla býti jmenována, učiniti podáni panovníkovi. To je úplně správné. Nebyl jsem tai šťasten, abych spolupůsobil na přípravě tohoto pak- tu. Pan poslanec měl na něm vělší podíl než já. Kdo pakt tento schválili, dostali operát u hotový. (Velký nepokoj.) Když jsme přislíbili u provedení toholo paktu, tázali jsme se: O jaký mani- fest může se jednati? Manifest ústavní vlády tvo přec její program a trůnní řeč. Postavili jsme se n stanovisko, že manifest nepovažujeme za nutný nevrátili jsme se ještě z Vídně do Pešti, když už všichní členové kabinetu prohlásili, ž bez újmy svých zásad převzali vládu
Posl doktor Wekerle Vídeň Pešť
22 article
Vydán byl tedy nejpronikavější a nejsilnější mani- fest, neboť v tomlo programu jsou chsažena všechna práva národa. Mohli jsme něco jiného prohlásiti právech národa, než co tvoří základy našeho úslav- ního života, že totiž každé právo pochází z národa. že neuznáváme absolutních práv vladařských a ž vladařská práva smějí býti prováděna jen úslavně Bylo k tomu nutno zvláštního manifestu? Ne, to jee obsaženo také v zákonech a nebylo treba je opako- vati, neboť to jsme všichni proklamovali ustavičně a prohlašujeme to také nyní a zachováváme to bz jakéhokoliv zkracování. Nelze proto řci, že by se zde bylo jednalo o učiněný, ale nedodržený slib, ne- boť jsme tomuto slibu dostáli v celém jeho dosuhu
23 article
Po celou dobu naší činnosti nezadali jsme ničeh z práv národa, nýbrž zachovali jsme své zásady ne změněné. (Ilučná pochvala.) Druhý bod paktu týká se schvslení indemni- ty a kontingenlu nováčků na rok 1905 r. 1906. Nebylo to tak myšleno, že by se bylo jed- nalo jen o povolení kontingentu nováčků na rok 1905 a 1906, nýbrž o kontingent nováčků na dobu naší činnosti. Chci jen konstatovati, že jsme řekli, že povoiíme zvyšený kontingent jen, bu- dou-li uskutečněny nebo uplatněn určité národní, a to jazykové požadav- ky. Tato podmínka nebyla obsažena v p- vodním paktu. Tuto podmínku nepřipojil pan poslanec, jenž pakt připravil, nýbrž bod tento byl později připojen. (Velký povyk a volání: Slyšte Styšte!) Pan poslanec přijal též samozřejmě poton tuto podnínku, nechopil se však přislušné iniciativy Posl. Polonyi připravil tudíž pakt bez této podmínky a my jsme paki přijali s touto podmín kou. Třetí bod týká se vyrovnání s Rakou- skem. K němu vrátí se později ve spojení s ban- kovní otázkou. Pan poslanec tvrdil, že měli jsme právo na to, aby zachován byl tehdejší status quo. kdyby vyrovnání se ztroskotalo. To jest úplná prav- da, ale nám všem bylo jasno, že toto právo byl vlastně bezcenným. Bezcenným bylo proto, že r- kouská vláda zahájila tenkrát vyjednávání tím, ž tento závazek uznává pouze tou měrou za závazný pro sebe, pokud předpisují jí to obchodní smlouvy uzavřené s cizinou, ale jinak v žádném dalším smě- ru. Tak se věci měly. Jaké záruky měli jsme všal vůči Rakousku? Jedinou zárukou bylo, že tento bo byl schválen císařem.
Posl Rakousko slyšet Styšte
24 article
Pokud jde o čivrtý bod, totiž o věenou zod- povědnost obou dřívějších vlád, bylo vymíněno že poslanecká sněmovna bude domáhati se práva. aby pijala zásadní uonesení o politickém směru svrchu zmíněných vlád. Touto otázkou zabýval s právní a výbor pro účetní závěrku a — jaík vím — slanovili jsme společnou dohodou s poslancem kdys text, v němž poslanecká sněmovna projeví svou ne- libost. (Veselost.) Splnění tohoto bodu pakta nekladl jsem nikdy překážky. Snad jsem se jen snažil, aby neužívalos výrazů, hodicích se sice na lakově jednání, nesrov návajících se však s důstojností sněmovny
25 article
Hlavním účelem Polonyovy řeči bylo doká zai že předloha volební reformy ministra vnitra nesrov nává se s paktem, a ministr nedostál svému tehdej šímu slovu, že jle zde o mravní závazek ministr vnitra a nás všech, a že tomuto mravnímu závazku chceme se vyhnouti. Pan poslanec nám vytýká, ž při volební reformě vynechali jsme slovo „tajné a navrhli jsme pluralitu; soudí, že pluralita nesrov- nává se pojmem obecného volebního práva. Již na první konferenci koalovaných stran v hotelu „Royal“ na niž dostavil se také pan poslanec, prohlásili jsme že zavedeme obecné volební právo. Totéž stanovisko zaujíali jsme, kdykoliv byl úmysl vyprovokovati nás ve sněmovně k prohlášení, zavedeme-li lajne a rovné volební právo. Také v trůnní řečí, na jejíž zredigování měl p. poslanec účinný podíl, mluví se o „osnovách, týkajicích se zavedení obecného vo- lebního práva, jež budou vybovovati jak časovýn nárokům myšlenky demokratické, tak hájoní národ- ního rázu maďarského státu“ V otázce bankovní vystupoval jsem až do kraj nosti a rozhodně. Bankovní otázka uvádí se vždly v souvislost se zvýšením kvety. (Volání: Slyšle Slyšte!) Když zahájili jsme s rakouskou vládou jed- nání, stála talo na slanovisku, že kromě závazků vyplynuvších ze smluv, uzavřených s cizími státy neumnává vůči nám žádných závazků, nýbrž vyhra- žuje si, poslavíme-li se na stanovisko tak zv. reci- procity, volnou ruku a prohlašuje, že tuto volnou ruku uplatní.
Polonyův Slyšl slyšet
26 article
Za takových poměrů rozhodli jsme se raděj pro uzavření vyrovnání ve formě smlouvy a pr schválení inartikulace samostatného autonomního cel ního tarifu se zárukou, že po r. 1917 nebudou moc býti uzavřeny žádné smlouvy, že smlouvy, jež do t doby uplynou, nesmějí se prodloužili přes rok 1917 a že, což bylo dosud vždy sporným, budou moci býl mlouvy s naší strany též jednostranně vypovězeny že do smluv budou pojaty korektní, s naší státoprávn situací se srovnávající výroky a že ve smlouvách uzavřených „ cizími státy, bude naše slátoprávn situace náležitě přesným způsobem vyjádřena. Z to schválili jsme 2% zvýšení kvoty, nikoli však z vyloučení bankovní olázky. (Velký povyk na levici. V protokolu o schůzi praví se výslovně, že povo lujeme 2% zvýšení kvoty pro celní a obchodn smlouvu v její celistvosti. Toto stanovisko zaujal též Košut ve své tehdej řeči. Tvrdí-li se, že povolili jsme 26 zvýšení kvoty za právo, jež nám beztak příslušelo, nesrovnává s to ani se skutečnostmi, ani s důvody, jimiž jsmes Privilej Ra.uherské banky trvá do konce roku 1910 a její žádost za obnovení privileje sluší oče kávati nejdéle ke konci t. r. Na základé této žádose bude třeba rozhodnout o obnovení privileje. Jednání se přerušuje. Ministr vyučování hr. Apponyi podává osnov zákona o úpravě kongruv. Příští schůze bude zejtra řídili.
Košut é banka
27 title
Telefonické a telegraf, zprávy „Národních Listů
29 article
Z Vídně, 14. prosince. Opět odklad. Ne stalo se dnes vůbce žádné rozlednuti. Parla mentní komise Národního klubu zasedala za při tomnosti ministra dra. Žáčka přes tři hodiny nedospěla však k žádnému taktickému usnesen jednotnému. Hlasy a soudy o tom, jak za chovati se mají poslanci čeští, sjednocení v Nš- rodním klubě při hlasování o pilnosti a me- ritu zatímního rozpočtu na první polovinu r. 1909, rozcházely se velice pod- statně! Jedni byli pro to, by se delegace česká — „neosamocovala“ (!), druzí však byli pro zamilavé stanovisko. Naposledy bylo vysloveno, že bude nejlépe, svolají-li se na zejtra dopoledne všechny skupiny, z kterých Národní klub jest složen. To se také stalo: se- jde se Český klub, klub českých agrárníkůa klub katolicko-národní. Do všech těchto schůzí dostaví se ministr dr. Žáček. Potom svoláno bude plenum Národního klubu. Jest také projek- tována schůze parlamentní komise svazu národ- ních poslanců českých, po případě plenum t- hoto svazu. Po poradě parlamentní komise Národního klubu měl ministr dr. Žáček večer v parlamentě ještě rozmluvu s ministerským předsedou bar. Bienerthem. Tento po celé odpoledne měl rozpravy s jed- notlivými skupinami: s předsednictvem něme- ckých stran, se kterým jedne! též o poměrech pražských, s Rusy haličskými, zvláště však se sociálními demokraty. Rusové ne- dali bar. Bienerthovi žádné určité odpovědi o tom, jak zachovají se při hlasování o rozpočtu. Svolali na zejtří dopoledne celý klub.
Žáček Bienerth Rus Vídeň národní klub Český klub , klub český agrárníků klub katolickýnárodní svaz národ
30 article
Velikou pozornost v celé sněmovně působíly dnes důvodně a právem transakce, které se ko- naly po žádosti a přání bar. Bienertha me zi křesťanskými sociály a sociální- mi demokrzty. Bylo by to zajisté poprvé, co tyto oba největší svazy poslanecké sně- movny vešly ve společné porady. Jak povědomo, prohlásil dr. Adler jménem sociálně-demokrati- ekého svazu, že tento hlasovati bude pro pll- nost pouze prvního čtení budžetního pro- visoria, nikoli však pro pilnost čtení druhéh a třetího. Sotva sešlo se plenum poslanecké sněmovny, bylo viděti bývalébo sninistra pro vořejné práce dra. Gessmanna státi s drem. Adlerem, Pernerstorfrem, drem. Rennerem a Seitzem. Bylo pozorovati, jak dr. Gessmann činí velmi čilé pohyby a hlasitě soeiálním de- mokratům domlouvá. Co — jest snadno uhod- nouti: aby ustali od svého odporu proti nepro- dlenému a pilnému druhému a třetímu čtení zu- tímníbo rozpočtu. Tyto pokusy dra. Gessmanna u sociálních demokratů minuly se účinkem Proto rázem 6. hodiny, sotva předěnsně skon- čena plenární schůze poslanecké sněmovny, se- šli se v presidiální kanceláři u dra. Welskirch- nera ministerský predsedh bar. Bienerth, prine Al. Liechtenstein, dr. Gessma nn a — jmenovaní čtyři sociální demokraté ke společné konferenci, která trvala do pozdní noci.
Adler Pernerstorfr Renner Seitz doktor Gessmann Bienerth Liechtenstein poslanecký sněmovna Gessma NN
31 article
Bar. Bienerth assekuruje se u sociálně- demokratického svazu pro případ, že by po- slanci Národního klubu zejtra nebo pozejtří, den není ještě na jisto stanoven, př pilném a meritorním hlasování o zatímním rozpočtu své votum pro něj nepoložili. Ve sně- movně všeobecně přisuzován velký dosah faktu, že vláda způsobem oficiálníma docela nepoknytým obrací se o po- moc k sociálně-demokratickým po- slancům, k tomu ještě za intorvence křesťan- ských sociálů vůbec a dra. Gessmanna zvláště, jenž poraziv kabinet bar. Becka, pokládá svojí povinností podporovati provisorium bar. Biener- tha. Situace po celý den npjatá stala se po- zději večer ještě napjatější.
Bienerth Beck Biener demokratický svaz
32 article
Určitou předpověď o tom, jak dopadne ve sněmovně hlasování o zatímním rozpočtu, ne- troufá si učiniti nikdo. Němečtí poslanei, vyjma německé radikály, jsou odhodláni hlasovati pro zatímní rozpočet, o ruských myslí se, že naposledy odejdou. Vů- bec jest dojem, že vláda může zvítěziti jenom četnými absencemi. Demonstrační stávka techniků ve Lvove. Ze Lvova, 14. prosince. (K. k.) Posluchači zdejií vysoké školy polytochnické oznámili vy- hláškami, že dnes zahajují dvoudenní des monstrační stávku, poněvadž obnos, který byi zaraděn pro tento ústav do investicí ve státním rozpočtu, jest nedosťatečný. Posluchači prohlašují, že v letním semestru přestanou na- vštěvovati přednášky v tom případě jestliže nebude dbáno na požadavky lvovské polys techniky. Dnes se v polytechnice nekonaly žádné předná šky.
Lvov
33 article
Sociální demokraté budou hlasovati pro všechna tři ötení rozpočtu. Z Vídně, 14. prosince. V 10 hod. večer vy- dala sociálně-demokratická korespodence toto communiqué: „Až do včerejška bylo hotovou věcí, že se vyčkává toliko neděle, aby byl zru- šen náhlý soud. Od včerejška se však situace podstatně změnila a dnes odpoledne ujišťovali vládé blízcí politikové, že vláda nechce náhlý soud zrušiti zejména také proto, že jednotlivým stranám jak českým tak německým otázka bumlu jest důležitější, nežli otázka náhlého sou- du. Sociální demokraté měli příležitost oznámiti odpoledne vládě, že kdyby stanně právo nebylo zrušeno, nehlasovali by ani pro pilnost prvního čtení. V 6 hod. večer bylo předsednictvo soci- álně-demokratické frakce pozváno k presidentovi poslanecké sněmovny dru. Weiskirchnerovi, kte- réžto porady zůčastnil se ministerský předseda bar. Bienerth. Ministerský předseda oznámil, že jest nyní odhodlán náhlý soud a ostatní přísluš- ná opatření zrušit a že místodržitel v Praze do- stal k tomu příslušné instrukce. Bar. Bienerth
Bienerth Vídeň Praha poslanecký sněmovna
34 article
apeloval na předsednictvo sociálně-demokratické strany. Dovozoval, že jednotlivé strany nechaly jej dnes ještě úplně v nejasnu o tom, jak bu- dou hlasovati, ba že panuje úplná nejistola o tom, zdali tyto strany i po zrušení náhlého soudu budou pro pilnost všech tři čtení hlaso- vati. Za takových okolností jest tedy žádoueno, aby sociálně-demokratická strana upustila od ob- tiží, které doposud kladla vyřízení všech trr čtení najednou. Členové předsednictra prohlásili na to, že za takových okolností samo- zřejmě nebude strana klásti obtíže provedení pilnosti prvního čtení a že přelsednictvo jest ochotno se svazem jednati o tom, zdali změněnt situace nevyžaduje také změněného postupu strany. V další schůzi svazu referovalo před- sednictvo o této poradě. V debatě bylo zjišténo, že zejména agrární strany využívají oblíží, které se staví v cestu rozpočtu, aby na vládě vynutily ústupky v příčině obchodních smluv, dále byle zjištěno, že skutečně ovšem za spoluviny vlád
sociálnodemokratický strana