ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 68edce90-7632-11dc-ad15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 26, person 84, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVI
2 masthead
V Praze, v úterý 15. prosince 190e.
Praha
3 masthead
d ttee
4 masthead
Číslo 345.
5 article
Ha ranni avečerní listy přodplácí se V Prázo v adniinistracii na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsie. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 50h vo filiálkách- na měsie. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60 a dvojí zásilkoe na měsie rek na čtvrt ieta
6 article Zachráněn před porážkou pro tu chvili.
Zachráněn před porážkou pro tu chvili. Včera měl baron Bienerth svůj parný den. Od božího rána, kdy strávil téměř pů druhé hodiny na slyšení u císaře, až do samé noci sháněl od strany ke straně hlasy pro svůj prozatímní roz počet, za účinné pomoci českého i něme- ckého ministra krajana, nade vše ale býva- lého ministra Gessma nna, Ať totiž počítal jak počítal, nemohl se dopočísti bezpečné dvoutřelinové většiny pro pilné věcné vyřízení rozpočtu na prvé půlletí příštího roku. Měl toliko zaji- štěnu většinu dvoutřetinovou pro praní čtení, moha tp spolehati kromě vždy bez- pečných 90 hlasů křesťanských sociálův na slib Adlerův za 80 sociälních demokratův daný, jakož i na přípověď německých na cionálů (51 hlasů) a německých pokrokářů (15 hlasů) — ovšem pak též Polákův, Jiho slovanův a Vlachův. Ale při věcném projednání (druhém třetím čtení) již nehodlali sociální demokraté konat vládě záchranné služby a tím nadchá- zelo v počtech páně Bienerthových povážlivé »manko«.
Bienerth Gessm Adlerův Polákův slovanův Vlachův Bienerthův
7 article
Jindy býval v podobných tísních před chůdci jeho bar Beckovi vždy — »čle ský Franta z nouze dobrý«. Za dobré slovo, za vlídnou, ale ovšem — zcela nezá vaznou — přípověď spravedlnosti budoucí překonal v podobných krisích ten dobrý český »Franta« všechnu svou nastřádanou hořkost v duši a zachránil svými 65 hlasy povždy obětovně prekerní situaci minister stva, af tomu v Čechách lidé říkali, cokoli ehitěli. Ale všeho do času! Po poslední řeči páně Bienerthově o událo- stech pražských (ze dne 8. t. m) pod dojmem, jaký vládní poli- tika proti 92% českého obyvatel- stva učinila na veškeren český národ, nemůže přirozeně posel stvo české ani panu dru. Žáčkov k vůli hlasovat pro rozpočet proza- tímní, dokonce, když v současně vytaseněm řádném rozpočtu na celý rok 1909, ne- nalezá ani haleře, na českou universitu v Brně, za to ale bodavou položku 70 000 korun na německý krajský soudv
Beck Franta Bienerthův český univerzita v Brno
8 article
Trutnově!! — — Jediné, čím byla by snad mohla vláda Blenerthova mysl delegace české jinak obrá- tit, bylo by bývalo zrušení stanného právaa naprostý zákaz všech dalšlí ch. veřejný pokoj a pořádekv Praze rušících bumlův kulérových buršův po ulicích pražských. Ale k tomu se do včerejška z ohledů na německé veto ne- trovfala odhodlat. Zruší dneškem sice stanné právo, leč příčinu minulého pohor- šeni — neodváží prý se zamezit! — Po- něvadž panuje v Praze klid, bude dnešním jitrem náblý soud s katem i šibenicí z bu- dovy trestního soudu pražského odstraněn — ale s ním zároveň pomine prý též policejní zákaz jakýchkoliv shromáž- dění a průvodů, jakož i nošení spol- kovýchi jinakých odznaků. Tím stalo by se justamentu německých profesoru a obstrukčníkův ovšem takovou měrou za- dost, že by se mohli právem chlubit laci ným vítězstvím; ale kde jest ji stoty a záruky, ze ho nezneužijí co neviděi opět ku svévolnému rušení veřejného klidu a míru, kde jest jistoty a záruky, ze svobody
Blenerthův Trutnov Praha
9 article
sobě dané nenadužijí bezohledně ke zavdání nového pohoršení nesmírné většině domo- rodého občanstva českého naší krásné, ale těžce zkoušené Praby. Neslyšíme do té chvíle o podobné zá- ruce, dané vládě, ani slova z tábora ně- meckých nacionálních stran a proto nemůže logicky také žádná národní strana česká přijati za vděk s pouhým zrušením stanného práva, dokud neuslyší zároveň, že v Praze na dále provokativní bumly po Příkopě zájmu veřejného pokoje a pořádku trpěny nebudou. Bez této jistoty upokojivé nelze žádné české straně národní ve Vídni osvědčiti dnes důvěru vládě, naopak jest nucena dáti jí memento projevem ne- důvěry a nespokojenosti co nejhlubší. Podle všeho byla také vláda p. Bienerthova na tento logický odraz své politiky připravena a proto — po některém marném pokusu — upustila od přemlouvání našich delegátů, z to ale tím snažněji se přičinila a vynasna- žila o získání pomoci u — socialních demokratů. A do noci 14. prosince se jí to také poštěstilo. Sociální demokraté jí slíbili ústy Adlerovými své hlasy pro všechno trojí čtení prozatímního rozpočtu. Sociální demokrate ji spasí a zachrání v nouzi její nevyšší — nechť tomu říká svět co chce a »nechť to v Čechách jak chce chodí , . .« Věříme zprávám vídeňským, že toto hledání a obdržení pomoci u soc. de- mokratů, při němž byli ochotnými pomahači — křesťanští sociálové, způsobilo v kruzích politických úžas, jako paradoxon prvého řádu. »Slát pravděnepodobností« jest oboha- cen o novou raritu polítickou: o minister stvo podepřené současně křesťanskými so- ciály a sociálními demokraty, zachráněné společnou pomocí černé a červené inter nacionály; ale — za jakou asi cenu?Č myslí si svob. pán Bienerth, že jest mu tento dvouhlavý »orel« — (Adler-Lueger) zdarma darován?
Bienerthův Adlerův jítmokrat Bienerth Adler Lueger Praha Vídeň Čechy
10 article Stanné právo odvoláno.
Stanné právo odvoláno. Dnes, 15. prosince, o 5, hodině ranní na lepeno bylo na nárožích pražských toto:
11 article Vyhlášení.
Vyhlášení. Ve srozumění s presidentem c. k. vrch zemského soudu a c. k. vrchním státním zá slupcem v Praze, odvolávám na základě § 446 tr ř stanné právo, ktaré pro král. hlav. město Prahu, jakož i pro soudní okresy: karlínský, s micho vs ký, král-vinohradský, nuselský, vršo- vjcký a žižkovský ve příčině zločinu, vzbouření v § 73. tr. z. uvedeného, zdejš vyhláškou od 2. prosince 1908 bylo ustanoveno, což se ve všeobecnou známost uvádí. Opatření tolo nabývá platnosti v útelrý 15 prosince 1908 o 6. (sesté) h odině ranní. Chovám bezpečnou naději, že klid a po- řádek, kteréž nyní v městě zavládly, trvale budou zachovány. Dovolávám se všech roz- vážných obyvatelů, aby spolupůsobili při dosa žení cíle tohiolo. Kdyby mimo očekávání opět nastaly poměry zákonu se přičicí, neváhala by vláda sáhnout ihned k oněm mimořádným zákonným prostřed kům, které po ruce jsou k zachování veřej ného klidu a pořádku. V PRAZE, 14. prosince 1908 C. k. mistodržitel: Karel hr. Coudenhove.
Karel Coudenhove Praha
12 article
Zrušení zákazu barev a od- znaků. Vyhláška ze dne 2. prosince 1908 č. 23.650 P. P. se timto zrušuje. V PRAZE, 14. prosince 1908. C. k. policejní ředitelství: Křikava v,r.
P P Křikava Praha
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 118.) Ve Vídni, 14. prosince. (Zvláštní telef. zprává »Nár. Listů«.) Dliesní schůze poslanecké sněmovny byl velmi krátkou. Netrvala ani tři hodiny. Skončena proti veškerým disposicím přec 6. hod. večerní, začavši teprve o půl 4. hod. odpolední. pe V době té vystřídali se tři řečníci o roz- počiu. Zájem byl pro to, co děloo se v zasedael sini, skrovný. Veškerý interes skoro byl obrácen jenom: na zákulisní jednání ba Bienertha se zástupei jednotli- vých stran a na situací zahra- n iční. Do parlamentní budovy donesena zvěst,ž chéf vlády byl panovníkem zmocněn dnes, aby zasedání řišské rady, kdyby poslanci odepřeli povoliti zatímný rozpočet na první polovinu roku přištího, prohlásil uzavřeným, čímž by poslanei pozbyli též imunity. Přetřásána velice horlivě posice ministr zahraničních záležitostí bar. Aehrentha la, o kterém vypravovalo se, že v době dozlrne bude nucen odstoupili Posl. dr. Ivaniševič jménem svých soudruhů dalmatsko-chorvatských prohlásil, že tito hlaso- vati budou proti rozpočiu, dr. Bugatto jmé- nem vlašských poslanců, že hlasovali budou pro pilnost rozpočtu, redaktor Václav Mysli ve neprohlásil se určitě, pravě toliko, že v době, kdy v Praze jest náhlý soud, poslanci čeští ne- mohou projeviti vládě důvěru. Tento poslanec a žurnalista dostal se do prudkého konflktu se Všeněmcem Eduardem Stranskym pro pražské události. Proti bi- storickému rázu bumlu německého uvedl posl.
Bienerth Posl doktor Ivaniševič Bugatto Václav mysl Eduard Vídeň Praha poslanecký sněmovna
14 article
Myslivec faktum z katolické clrkve. Vznesl na »Montagsblat!e obžalobu, že tento pon- dělník společně s ostatními něme- ekými listy, v nass melropoli vy dávanými, pokalují dobrou jej p ověst. Tu měl odvahu všeněmecký křikloun zvo lati, že na české straně a mezi českými žurna- listy děje se obdobně totéž proti Němcům. Ale když vyzval jej poslanec a redaktor Myslivec aby udal jed-ný případ, kdy se tak stalo, sta- tečný hrdina mlčel. Pan Eduard Stránský neslavně praž- ský »Montagsblalt« zapřel, tvrdě, že to není list německý, nýbrž židovský. To jest odměna, t jest dík německý za všechno, co pražský »Montagsblait« vykonal pro němectví pražské co vychrlil zášti, nenávisti a kalu na českost Prahy. Posl. Brdlík a soudruzi podali na vládu dolaz v příčině nepravidelnosti v po stupu a služebních poměrech soudnictví království českého. Interpelanti se táži vlády, uvedše požadavky české: 1. Jsou vyličené poměry v soudniciví království českého, zejměna pak u pražskélo zemského trestního soudu ministru práv známy 2. Co hodlá tento ministr učiniti, by nepravi delnostem a porušování zákona učiněn byl konec a zdali hodlá oprávněným požadavkům právni ckého dorostu vyhověti co nejdřive? Bude-li se zejtra hlasovati o pilnosti roz počtu, jest pochybno. Záviseti to bude na tom, jak pokroči a jak dopadnou zejtra porady jedno tlivých stran.
Němec Stránský Posl Brdlík Montagsblat Praha
15 article
Z Vídně, 14. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahějil schů ve 3.15 hod. Podána předloha o novém prodloužení zákona z 31. prosince 1894 o drahách nižšíh řádu a sděleno zároveň, že II dodatek k meziná rodní smlouvě o železničních listech ná kladních nabude plalnosti 22. 1. m. Dále podána předloha o prodeji objektů nemovitého jmění státního. Okr. soud vídeňsko josefovský odvolával žádos za vydání hr. Sternberga. Po přečtení došlých spísů rokovalo se dál o pil ném návrhu stran zatímního rozpočta. Posl. Ivaniševič stěžoval si, že vláda nevyho- vuje hospodářským a kulturním potřebám chorvat- ského národa. V pomocné akci pro Dal- macii doposud se nic nevykonalo. Chor- vatský lid j: rozhořčen, neboť mu hrozí hospodářská katastrofa Vlašská úřadní řeč vnucuje se obyvatel- stvu, z něhož 97 proc. užívá jazyka chorvatského Povud bude větší zřetel na vlašské st žnosti z Monte Cittoria, Chorvaté nemhou důvěřovati rakouské vládě. Otázka vlašské universily v Terstu nesmí býti řešena bez spolu úsobení Chorvatů a Slovinců.
doktor Weiskirchner Sternberg Posl Ivaniševič Chorvat Vídeň Monte Cittoria Terst
16 article
Připojuje se k Fonovu protestu, podotýkaje, že Terst náleží do sléry slovinských měst takže by tan zřizení vlašské university musilo po važovati se za překážku rozvoje živlu chorvatsko slovinského. Řačník žádal za uznání zkoušek odbytych na záhřebské universitě a na konec prohlásil, že vláda nedbajíc vážně podporovati národní a hospodářské zájmy Chorvatů, nema práva od nich žádati, aby odhlasovali důvěru. (Pochvala.) Posl. Bagatto brojil proti ponížení Vlachů při obsazování míst místopředsedů. Citi svou osamoce- cenost v parlamento. Prípoěď min. předsedy o vlašské universitě je bez záruky, že případný jeho nástupce jí dostojí. Vlachové nedají se po druhé oklamati. K udalostem na vídeňské uni- versitě poznamenal řečník, že dle dosavadního vyše- třování střílelo se s obou stran, a žádal, aby do- tyčná akta byla předložena sněmivně. Přim ouvaje se za zřízení vlašské university v Terstu varoval aby se Jihoslovanům všechno věřilo. Vlaši protestují proti umělému rozmnožování moci Jihoslovanů a ze jměna proti zřízení jihoslovanského ministerstva krajanského. Jeho strana bude hlasovati pro pilné projednání zatím- ního rozpočtu, uznávajíc nutnost parlamentarismua prozkoumání stálního ropočtu parlamentem. (Po- chvala Vlachů) Posl. Myslivec protestoval proti nezapisování českých řečí do prolokolu. Čeští poslanci nedají si lo více libiti. Dále protestováno proti způsobu, jakým vláda mluví v poslanecké sněmovně. Jako upřímný stoupenec obecného práva hlasovacího a člen lido- vého parlamento slyděl se, že poslanická sněmo na nedala ostrou odpověď na někdejší hrosbu »Fremden- blattu«, že bule odstraněn parlamentarismus a za- veden absolutismus.
Fonův Chorvat Posl Vlach Jihoslovan Terst
17 article
Poukazuje na dobré účinky obecného práva hla- sovacího v Německu, kde žádný státník neopováži se vysloviti myšlenku, aby všeobecné právo htaso vatí bylo zrušeno. V Rakousku jsou skutečně činitelé, kteří si přejí aby parlamentarismus byl odstraněn a považují tot odstranění za možné. Vzpomíná smutných zkušeno t v dubě jedenácti let, kdy parlament v Rakousku ne pracoval. Tehda vládlo v Rakousku p stránce hospodářské korrupční hospo dářství. Každý zástupce českého národa, který oněmi poměry nejvíce trpěl, musí se brániti, aby ona doba se opakovala. Však do doby hospodářského absolutismu padá také Magenta a Solferino Na min. předsedu, který brozí zkázou parlamenta rismu, třeba zvolati: Chcete v okamžiku, kdy Ra kousko snad opělně stojí před valkou, zavésti absolu- lismus, abyste si mohl peníze na vojnu snáz zaopatřiti? Řečník zabývá se dále stauným právem v Praze Také pro poslance, který neprovozuje demag gckou krajně radikální politiku, je smutno mluvi- o p měrech v Praze. Dne 2. t. m, kdy rakonští ná- rodové odlavovali eís. jubileum, býlo tam vyhlášeno
Solferina Německo Rakousko Praha český národ
18 article
V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkovš ranní čialo. . . . . . . 1o večerní . . . . . . . . 6 b Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul.,3. Tam nacházeji se táž redakce. tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novracuji.
19 article
stanné právo. Vláda tvrdí, že na ulicích bylo voláno »Sláva Srbsku« a byl stržen černožlulý prapora hozen do Vilavy. Je li to pravda, lituji toho a od- suzují takový čin. My slojíme na půdě dynastické, jsme národem. který je věren vladařskému domu Habsburků a dokázal to na bojištích. Nesmí se však zapominati na semeno, z něhož takové plody vy- růstají Řečník vzpomíná na jazykový spor v Chebu Neštěstím Rikouska je, že vždy cizák ruší mír Dualismus vytvořil cizák. Přišel ci ak a postavil se v čelo Němců v Čechách. Doktor Titta z Tř-benic. Na jeho žádost upustili někteří soudcové v městech německé části Čech od praxe, která jest nám od desetileti zaručena právem a zákonem. Tchdejší m. p. Brck uznal, že soudcové nejednali dle zákona a litoval toho dokonce, ale poukazoval na neod- vislost soudcovského stavu Co to však znamená, když min. před seda a ministr spravedi nosti — bohu- žl! byl ministrem spravedinosti žid, za jehož úřadování došlo k tomuto porušení práva — pro- hlašují, že sice uznávají, že zákon jest porušen, avšak nemohon nutit úřadniky, aby jednali dle zákonů, na něž přisahali? To znamená pro státní autoritu prohlášení bankrotu.
Sláva Srbsko Habsburk Němec Titt Brck bůh Cheb Čechy
20 article
Pochvala u Čechů.) Potom přišly události ve sněmu českém a i ti Němei, kt-ří o sobě praví, že stojí na stupních trůnu, stáli v českém sněmu přid obrazem cisaře a zpivali »Wachit am Rhein«. Řečník očekával tehdá, že záslupce císaře rakouského vstane a bude jednati tak jak jednal nejvyšší maršálek pravě: »Po těchto udalostech nemohu déle předsedati,« a schůzi skončil. Oi uznal, že je to nevlastenecká demon- strace, ale místodržitel stál mlčky a ne- nalezl ani jediného slova protestu. Dostal snad pokyn shůry, aby se do věci ne- michal, avšak kdyby byl eísaři věrný úřadník, musil protestovati, ať se to nějakému bar. Beckovi líbí, nebo ne. Tím byl povinen svému charakteru. A nyní buršácký buml.
Čecho Beck Wachit be Rhein
21 article
Ministrprasident naznačil, že by se vlastně nepo- sloužilo jednotě české země, kdyby se německé menšíaě chtěli dělati takové obtíže. Uznávame, že v Čechách bydlí dva miliony Němců, tedy třetina obyvatelstva. A stojime li na jednoté české země, musí se taková menšina cítiti doma také v Praze. To jest naše povinnost. Avšak nedostáli jsme této povinnosti? Pováží li se, co město Praha vynakládá na německé školy, musí se Němcům v Praze závi- děti, vzpomeneme li si zároveň na smutný osud, který musí snášeti česká menšina ve Vídni. Kle jest ve Vídni veřejná česká škola pro české dětí? Chudě služky a chudí obuvničtí učedníci musi zde obětovali poslední halíř, aby mohli styš ti české kázání. Nemáme ničeho proti bumlu ne meckých studentů, avšak na akademi cké půdě. (Souhlas Cechů.) Rčník ohražuje se proti prohlášení pražského policejního ředilele a místodržitele, že bumi nemůže býti zakázán, poněvadž je starým mravem. Německému katolickému studentskému spolku »Saxo Bavarii« v Praze bylo zakázáno nositi barevné odznaky proto, že mhlo by to prý snad se zřetelem na náladu ostat- ních německých studentů věsti ke vzbouření. Když však byl buml v Praze prováděn tak provokačně, že čelé město bylo drzým vyslupováním těchto lidl po- bouřeno, nenalezly úřady ani jednoho důvodu, aby buml v Praze na nějaký čas zakázaly. Němectví a zvláště němectvi německých středoškolských a vy- sokoškolských studentů v Praze je totožné s židov- stvím. Rovněž tak jsou pražské štváčské listy listy židovským. Pražské poměry byly způ so- beny jen provokačním jednánímNěmců a to Němců zastupovaných židy, já pak nabádám Němce v Čechách, aby o tom přemýšieli, kdo v českém sněmu přispěl nejvíce k popuzování.
Němec Čechy Praha Vídeň spolek » Saxo Bavaria
22 article
Ať prohlédnou si též rodokmen svého ministra krajana. Miru potřebujeme my. míru potřebujete vy. Uznejte, že jsou mezi vámi cizí živly, jež přispívajl ke štvaní a jem jist, že národy badou v miru pracovati a též k míru dospějí, budou-li tito cizopásníci vyloučent Račník jednal potom o annexi. Zá tupci české katolické strany ná- rodní jsou pro annexi, především z hospo- dářských důvodů, avšak i proto, že synové českého národa mají lví podíi na krvi, prolité v annektova- ných zem ch. Ohražuje se proti výtce listů národně- sociální strany, že kdo hlasovali v delegacích pro annex, zapřeli své slovanství, neboť učinili tak i Chorvati a Slovinci. A má li řečník na vybranou jednak mezi Srby a na druhé straně mezi Chorvaty a Slovinci, rozhodne se splše pro dobrý a poctivý slovanský národ, než pro Srby, kteří bydlí za brani cemi. Slrana jeho žádá, aby obě annektované zem
Chorvat Srba
23 article FEUILLETON
FEUILLETON Čemu jsme se kdysi smávali, Cirkev ztrácí pomalu vedení naši společ nosti; kláštery, jež bývaly kdysi školami umění dávno již nendchovávají umělců, kapitoly kanov níků, které kdysi pěstovaly skoro výhradně vědu dnes již nemohou konkurovati s našimi univer silami, naše zákonníky a řády nevznikají ji ve shromážděních kleru, na našich školách neuč se již hebrejštině, abychom mohli čísti v origi- nále knihy Mojžišovy — a i řečtině se již ne učíme, jako kdysi Komenský a ještě v minulém století Herbart radil, abychom čili v originále evangelia a epištoly. Veliké dilě, lidstvo, odrůstá matce Cirkvi — a jen v něklerých dobách cl- tíme poesii prvého mládi, svého dětstvl; jsou to právě nyní poslední zbytky poesie Vánoe (vzpomeňme jen nádherných veršů Čecha a Vrehlického, jim věnovaných) — a k nim se druží snad jen ještě Velikonoce. Ale i tyto vánoční (a velkonočn!) nálady, třebas poslední zbytky vlivu Cirkve, svědčí přece jen zřelelně, jak lidstvo stárne. Je to nálada elegická a melaneholická, sentimentálnost ženy, která nalezla první šedý vlas ve svých kadeřich, nálada muže, který houpá na kolenou prvního vnuka; je to vědomí, že ten krásný čas jarní sily je ztracen, zašel na vždy. Jen ta elegie zů siala .
Mojžišův Komenský Herbart Čecho
24 article
Jak zcela jinak žilo lidstvo ve službách Cirkve ve středověku ! Nic z té uplakuné elegie, s jakou dnes operují všechny vánoční povídky. nic z toho velkonočního hlaholu zvonů »Vstalt jest této chvile«, se kterým ještě pracují úvod- níky novin, nenalezneme u mladého lidstva středověkého, jež ještě spokojeně si hovi v měkkém lůně matčině. Je-li divadlo, jak se říká, obrazem žvota a školou mravů, nebylo spokojenějších a veselejších lidí nad staré naše předky. Aspoň sdudime-li z jejich liturgickýeh dramat, jejichž sbírku vydala právě Akademie péčí profesora Máchala. 1) Staročeské skladby dramatické, vyrostlé docela na půdě chrámové, provozované duchov- ními vyšších anebo nižších svěcení, voní jen málo kadidlem, ale za to tím více vínem; málo v nich slyšime zvuk varhan, mnohem častěji chřest kostek a řinčení pohárů. Kypí životem — a to bujným a rozpustilým životem ulice kdežto dnes mezi ulicí a stánkem boha tyčí se vysoká a silná zeď moderních masivních staveb veřejných, do kostela starých Čechů vy- sokými okny gotickými vniká celý ruch pouliční, je slyšet každé slovo, sebe drsnější, je vidě každé gesto, třeba sebe drastičtějšl.
Máchal Čecho
25 article
Latina je v nich jazykem evangelia, osoby i děj čerpány jsou z Pisma. Ale nevěřil by dnešní čtenář, jak mluvil tehdy s jeviště věřící duchovní. Nevěřící Tomáš mluví o apoštolecha Magdalené »Dosti jest věc nepodobná, že má vás svésti žena bubená, aneb chodcové tito dva. ješto sů hovada pravá: chodí po světě, kde by co měli a lidí o statek připravovali. Neb když jim dáš krajic chleba, chcešli, dí, že Boha na nebi není třeba...« Oslavu Kristova z mrtvých vstání ozn muje herec: Dostiť sme již smulni byli, čtyřiceti se dnl postili, jedúc ky elo i hůby. on mohliť nám vyhníti zubi,u nel zapijejíc litoměřickým pivem, jenž vždy smrdí bahnem i dýmem. Buďmež již veseli zase, snědůc plece a k tomu prase : vážené obecenstvo slyší s jeviště: Cos' ty na mě voči vytřeštil? Snad sem tebe cepy nepleštil?
Tomáš Kristův
26 article
1) Jan Máchal: Staročeské skladby dra- matické původu liturgického, V Roz- pravách III. třidy České akademie č. 23. Stran (VI) + 234 s pěti snímky rokopisný mi. Mluvíli takto světci a světice (Kristu oslovuje Magdalenu na př.: »náhle beř mise s oči pryč — nebť zlámu o hlavu tento rýč — a netlač mi po cibuli — ať nedám rýčem po rebuli2) — a nechaj se mnů toho mluvení — nebť mi do toho nic není«), nedivíme se, zže mluví duše v pekle a čerti s nimi někde velmí zřelelně. Luciper odsuzuje na přiklad duši ševeovu: sl psn dl au Káží jej čerlóm dráti sleenne a budem jeho kóži natahovati«; n duši pekařovu: »Toli jest ten nekaj? n Tak jest věrný jako ohař. Ježlo malé precliky pekl, nn bohdaj se ve pekle stekle duší lupičovu »Toli je ten lapka plný zlosti? odl Pohrám s ním bez milosti růče s ním do pekelné školy. ať mu nalém v řit smoly«; duši baby: J o »Toli je. Vrbato, ta bába? so
Máchal Krist Magdaléna Vrbata Český akademie J o
27 article
Ana pruhatá jedem jako žába? Zdála se ústy svatá. ano dosti na ni našeho kata.« Ale kromě zlých bab a šidících femeslníků jimiž se obíral vtip tehdejšího nižšího kleru, nejvíce zkusí židé. Je až neuvěřitelno, jak su- rové jsou někdy žerty, jimž slouží žid jako bezvolná loutka a je naopak teprve z těchto her patrno, jak strašná byla asi vraždění židů, jaká v intervalech třicíti — padesáti let se skoro pravidelně opakovala. Členář vzpominá na Jirá- skovo líčení »Mezi proudy« (kleré přesně se drží Pašije Ješka, sedláka hranatého) — a vidí. jak hluboko byla vkořeněna tehdy nenávist prol židům, mohly-li se scény naších her libjti A libily se — neboť máme je zachovány v ně- kolika rukopisích. V nejstarší takové bře velikonoční (Musej- 1) Rebule (z francouzského) značí — inu značí cnu část těla, o křeré praví Komenský, že maji míti žácí železnou, sic že nic neusedí.
Ana Ješek
28 article
ním Mastiěkáři) mastičkář, prodávající mast třem Marilm, chce dokázati, že jeho mast je zázračná. Vystupuje žid Abraham, nesouci ze- mřelého Izáka. Bylo prý to hodné dítě (» když pivo uzřeše, — na vodu oka neprodřieše«) mástičkář je se svými pomoeníky křísí. A křisl je hodně drasticky: lijí mu kvasnice na — nu, na rebuli. A Izák se vzkřísí a raduje se z navráceného života tak — nu tak, že b ným to dnešní censura škrila. Neboť dnešní censor nemá již nižších svěcení duchovních . Ale nelibí-li se tato scena dnešními censoru, libila se zajistě obecenstvu středověkému; nas předkové jistě se při ni smáli až k slzám, tak jako staři Řekové, když Aischylos nebo Sofo- kles jim předvedl nějakon mastnou hru salye skou. Neboť tito tragičtí básníci, o nichž obenn vládne míněni, že psali jen nemožné a ne- stravné tragedie, psali také satyrská dramat rázu velmi přibuzného s našimi dramaly vánoč- ními a velikonočními. Bohužel se zachovalo z nich jen jediné, Euripidův Kyklops — které arci na Národním nikdy neuvidíme.
Abraham Izák Řek Aischylos Sofo Euripidův Kyklops
29 article
Ale humor těchto skladatelů neměl dost na vtipech, které páchal na staré baby, lakotné pekaře, připisující šenkýře a nenávidéné židy. Ode vždy nejsilněji působily vlipy, čerpané ze života pohlavního — takové, jaké dnes šir podnikavá knihkupectví se svůdným nápisem »Jen pro pány«, obyčejně provázené obrázky. na nichž figury mají sice prsteny, ale jinak jsou bosé až po krk. Z této sféry sexuelní čerpají naše dramata plnou brsti; censury ne- bylo — a nejmastnější farářské historky musily by zahanbeně ustoupit. První vědečti vydavalelé, prof. Gebaver a bibliotékár Palera, ve svých otiscích taková místa slušně vytečkovali; prof. Máchal — docela správně (neboť věda není pr děti) — všechny tyto vtipy otiskl věrně podle originálu. Nyní aspoň v akademickém vydán nalezneme tento humor zastoupen. A všechen tento bujný humor hor vánoč- ních, velikonočních, her »veselé Magdaleny« — a jak je všechny pracně a důkladně zjisti májhet
profesor Gebaver Paler Máchal Magdaléna
30 article
Mácha! — byl přece ještě mnohem smělejší. mnohem drastičtější ve skutečnosti. Neboť není pochybnosti, že se nám zachovaly jistě jen ne- vinnější a krotčí lexty, texty uličničtější že za- hýnuly — ale ani o tom není pochybnosti, že psané lexly byly mnohem krotěí nežli extempore herců. Starší pamětníci vědi, jakým salvám po- lesku se těšívaly v nebožce »aréně na hrad- bách« právě ty vtipy Šamberka, Frankovského a Mošny (posledního dnes Mohykána z toho trojlístku), které nebyly v textu; a právě tak nejveseleji a nejsilněji u publika působily asi ty vtipy, kterě nebyly nikdy zapsány — ale jistě mluveny Co nám dnes zbylo, jest jen ně- kolik sežloutlých kvělů, bez vůně a bez barvy, mrtvých již a rozpadávajících se na slunci Profesor Michal sebral veškeré fragmenty čtrnáctého a patnáctého věku, z těchto bujných her podnes zachované; otiskl je přesně podle rukopisů, d.1es v různých pražských knihovnách, v Mnichově a v Drkolně chovaných. Provedl jejich rozbor, zjistil jejich předlohy a souvislost.
Mácha Šamberk Mošna Michal Mnichov
31 article
Podal krátce knihu velmi užitečnou a velmo pracnou; zakončil definitivně práci skoro celého stoleti. Máme málo knih tak důkladných a tak správných svými výsledky, jako je kniha Má- chalova. Ale díváme-li se na knihu, jež obsahuje všechna dramata naše dvou století, všechno, čemu se kdysi naši předkové smáli a čím se bavili, z větší dálky klidného a nestranného po- zorovatele, vidíme zřetelně dvojí věc. Předkové naši byli mnohem mladší (ti šedobradí a bělo- vlasí) — a mnohem — upřímnější. Neřikáma nechci tvrditi, že jsme snad lepší a rozumnější nežli oni Neboť to, o čem referují noviny na- hoře z nejlepší společnosti německé, francouz- ské, auglické a americké, nesvědí vždy o vyšší ethice vrstev vládnoucích a také ne o větším jejich rozumu. Jen tolik je jisto, dramata loho způsobu nedávají se již — aspoň ne veřejně. Někdo by snad řekl, jsme lepší, stojíme výš. Ae novinářský referent řekne jenom — tempi —v —s. passati.
Neřikám