2
masthead
V Praze, v úterý 15. prosince 190e.
Praha
5
article
Ha ranni avečerní listy
přodplácí se
V Prázo v adniinistracii
na měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsie. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
vo filiálkách-
na měsie. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsie. . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
a dvojí zásilkoe
na měsie
rek
na čtvrt ieta
6
article
Zachráněn před porážkou pro
tu chvili.
Zachráněn před porážkou pro
tu chvili.
Včera měl baron Bienerth svůj parný
den. Od božího rána, kdy strávil téměř pů
druhé hodiny na slyšení u císaře, až do
samé noci sháněl od strany ke straně
hlasy pro svůj prozatímní roz
počet, za účinné pomoci českého i něme-
ckého ministra krajana, nade vše ale býva-
lého ministra Gessma nna,
Ať totiž počítal jak počítal, nemohl se
dopočísti bezpečné dvoutřelinové většiny pro
pilné věcné vyřízení rozpočtu na
prvé půlletí příštího roku. Měl toliko zaji-
štěnu většinu dvoutřetinovou pro praní
čtení, moha tp spolehati kromě vždy bez-
pečných 90 hlasů křesťanských sociálův na
slib Adlerův za 80 sociälních demokratův
daný, jakož i na přípověď německých na
cionálů (51 hlasů) a německých pokrokářů
(15 hlasů) — ovšem pak též Polákův, Jiho
slovanův a Vlachův.
Ale při věcném projednání (druhém
třetím čtení) již nehodlali sociální demokraté
konat vládě záchranné služby a tím nadchá-
zelo v počtech páně Bienerthových povážlivé
»manko«.
Bienerth
Gessm
Adlerův
Polákův
slovanův
Vlachův
Bienerthův
7
article
Jindy býval v podobných tísních před
chůdci jeho bar Beckovi vždy — »čle ský
Franta z nouze dobrý«. Za dobré
slovo, za vlídnou, ale ovšem — zcela nezá
vaznou — přípověď spravedlnosti budoucí
překonal v podobných krisích ten dobrý
český »Franta« všechnu svou nastřádanou
hořkost v duši a zachránil svými 65 hlasy
povždy obětovně prekerní situaci minister
stva, af tomu v Čechách lidé říkali, cokoli
ehitěli. Ale všeho do času! Po poslední
řeči páně Bienerthově o událo-
stech pražských (ze dne 8. t. m)
pod dojmem, jaký vládní poli-
tika proti 92% českého obyvatel-
stva učinila na veškeren český
národ, nemůže přirozeně posel
stvo české ani panu dru. Žáčkov
k vůli hlasovat pro rozpočet proza-
tímní, dokonce, když v současně vytaseněm
řádném rozpočtu na celý rok 1909, ne-
nalezá ani haleře, na českou universitu
v Brně, za to ale bodavou položku 70 000
korun na německý krajský soudv
Beck
Franta
Bienerthův
český univerzita v Brno
8
article
Trutnově!! — —
Jediné, čím byla by snad mohla vláda
Blenerthova mysl delegace české jinak obrá-
tit, bylo by bývalo zrušení stanného právaa
naprostý zákaz všech dalšlí ch.
veřejný pokoj a pořádekv
Praze rušících bumlův kulérových
buršův po ulicích pražských. Ale k tomu se
do včerejška z ohledů na německé veto ne-
trovfala odhodlat. Zruší dneškem sice stanné
právo, leč příčinu minulého pohor-
šeni — neodváží prý se zamezit! — Po-
něvadž panuje v Praze klid, bude dnešním
jitrem náblý soud s katem i šibenicí z bu-
dovy trestního soudu pražského odstraněn —
ale s ním zároveň pomine prý též
policejní zákaz jakýchkoliv shromáž-
dění a průvodů, jakož i nošení spol-
kovýchi jinakých odznaků. Tím
stalo by se justamentu německých profesoru
a obstrukčníkův ovšem takovou měrou za-
dost, že by se mohli právem chlubit laci
ným vítězstvím; ale kde jest ji stoty
a záruky, ze ho nezneužijí co neviděi
opět ku svévolnému rušení veřejného klidu
a míru, kde jest jistoty a záruky, ze svobody
Blenerthův
Trutnov
Praha
9
article
sobě dané nenadužijí bezohledně ke zavdání
nového pohoršení nesmírné většině domo-
rodého občanstva českého naší krásné, ale
těžce zkoušené Praby.
Neslyšíme do té chvíle o podobné zá-
ruce, dané vládě, ani slova z tábora ně-
meckých nacionálních stran a proto nemůže
logicky také žádná národní strana česká
přijati za vděk s pouhým zrušením stanného
práva, dokud neuslyší zároveň, že v Praze
na dále provokativní bumly po Příkopě
zájmu veřejného pokoje a pořádku
trpěny nebudou. Bez této jistoty
upokojivé nelze žádné české straně národní
ve Vídni osvědčiti dnes důvěru vládě, naopak
jest nucena dáti jí memento projevem ne-
důvěry a nespokojenosti co nejhlubší. Podle
všeho byla také vláda p. Bienerthova na
tento logický odraz své politiky připravena
a proto — po některém marném pokusu —
upustila od přemlouvání našich delegátů, z
to ale tím snažněji se přičinila a vynasna-
žila o získání pomoci u — socialních
demokratů.
A do noci 14. prosince se jí to také
poštěstilo. Sociální demokraté jí slíbili ústy
Adlerovými své hlasy pro všechno trojí čtení
prozatímního rozpočtu. Sociální demokrate
ji spasí a zachrání v nouzi její nevyšší —
nechť tomu říká svět co chce a »nechť to
v Čechách jak chce chodí , . .«
Věříme zprávám vídeňským, že toto
hledání a obdržení pomoci u soc. de-
mokratů, při němž byli ochotnými pomahači
— křesťanští sociálové, způsobilo v kruzích
politických úžas, jako paradoxon prvého řádu.
»Slát pravděnepodobností« jest oboha-
cen o novou raritu polítickou: o minister
stvo podepřené současně křesťanskými so-
ciály a sociálními demokraty, zachráněné
společnou pomocí černé a červené inter
nacionály; ale — za jakou asi cenu?Č
myslí si svob. pán Bienerth, že jest mu tento
dvouhlavý »orel« — (Adler-Lueger) zdarma
darován?
Bienerthův
Adlerův
jítmokrat
Bienerth
Adler
Lueger
Praha
Vídeň
Čechy
10
article
Stanné právo odvoláno.
Stanné právo odvoláno.
Dnes, 15. prosince, o 5, hodině ranní na
lepeno bylo na nárožích pražských toto:
11
article
Vyhlášení.
Vyhlášení.
Ve srozumění s presidentem c. k. vrch
zemského soudu a c. k. vrchním státním zá
slupcem v Praze, odvolávám na základě
§ 446 tr ř stanné právo, ktaré pro
král. hlav. město Prahu, jakož i pro
soudní okresy: karlínský, s micho vs ký,
král-vinohradský, nuselský, vršo-
vjcký a žižkovský ve příčině zločinu,
vzbouření v § 73. tr. z. uvedeného, zdejš
vyhláškou od 2. prosince 1908 bylo ustanoveno,
což se ve všeobecnou známost uvádí.
Opatření tolo nabývá platnosti v útelrý
15 prosince 1908 o 6. (sesté) h odině
ranní.
Chovám bezpečnou naději, že klid a po-
řádek, kteréž nyní v městě zavládly, trvale
budou zachovány. Dovolávám se všech roz-
vážných obyvatelů, aby spolupůsobili při dosa
žení cíle tohiolo.
Kdyby mimo očekávání opět nastaly poměry
zákonu se přičicí, neváhala by vláda sáhnout
ihned k oněm mimořádným zákonným prostřed
kům, které po ruce jsou k zachování veřej
ného klidu a pořádku.
V PRAZE, 14. prosince 1908
C. k. mistodržitel:
Karel hr. Coudenhove.
Karel
Coudenhove
Praha
12
article
Zrušení zákazu barev a od-
znaků.
Vyhláška ze dne 2. prosince 1908
č. 23.650 P. P. se timto zrušuje.
V PRAZE, 14. prosince 1908.
C. k. policejní ředitelství:
Křikava v,r.
P P
Křikava
Praha
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 118.)
Ve Vídni, 14. prosince.
(Zvláštní telef. zprává »Nár. Listů«.)
Dliesní schůze poslanecké sněmovny byl
velmi krátkou. Netrvala ani tři hodiny.
Skončena proti veškerým disposicím přec
6. hod. večerní, začavši teprve o půl 4. hod.
odpolední. pe
V době té vystřídali se tři řečníci o roz-
počiu. Zájem byl pro to, co děloo se v zasedael
sini, skrovný. Veškerý interes skoro byl obrácen
jenom: na zákulisní jednání ba
Bienertha se zástupei jednotli-
vých stran a na situací zahra-
n iční.
Do parlamentní budovy donesena zvěst,ž
chéf vlády byl panovníkem zmocněn dnes, aby
zasedání řišské rady, kdyby poslanci odepřeli
povoliti zatímný rozpočet na první polovinu roku
přištího, prohlásil uzavřeným, čímž by poslanei
pozbyli též imunity.
Přetřásána velice horlivě posice ministr
zahraničních záležitostí bar. Aehrentha la,
o kterém vypravovalo se, že v době dozlrne
bude nucen odstoupili
Posl. dr. Ivaniševič jménem svých soudruhů
dalmatsko-chorvatských prohlásil, že tito hlaso-
vati budou proti rozpočiu, dr. Bugatto jmé-
nem vlašských poslanců, že hlasovali budou pro
pilnost rozpočtu, redaktor Václav Mysli ve
neprohlásil se určitě, pravě toliko, že v době,
kdy v Praze jest náhlý soud, poslanci čeští ne-
mohou projeviti vládě důvěru.
Tento poslanec a žurnalista dostal se do
prudkého konflktu se Všeněmcem Eduardem
Stranskym pro pražské události. Proti bi-
storickému rázu bumlu německého uvedl posl.
Bienerth
Posl
doktor
Ivaniševič
Bugatto
Václav mysl
Eduard
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
14
article
Myslivec faktum z katolické clrkve. Vznesl na
»Montagsblat!e obžalobu, že tento pon-
dělník společně s ostatními něme-
ekými listy, v nass melropoli vy
dávanými, pokalují dobrou jej
p ověst.
Tu měl odvahu všeněmecký křikloun zvo
lati, že na české straně a mezi českými žurna-
listy děje se obdobně totéž proti Němcům. Ale
když vyzval jej poslanec a redaktor Myslivec
aby udal jed-ný případ, kdy se tak stalo, sta-
tečný hrdina mlčel.
Pan Eduard Stránský neslavně praž-
ský »Montagsblalt« zapřel, tvrdě, že to není list
německý, nýbrž židovský. To jest odměna, t
jest dík německý za všechno, co pražský
»Montagsblait« vykonal pro němectví pražské
co vychrlil zášti, nenávisti a kalu na českost
Prahy.
Posl. Brdlík a soudruzi podali na vládu
dolaz v příčině nepravidelnosti v po
stupu a služebních poměrech
soudnictví království českého.
Interpelanti se táži vlády, uvedše požadavky
české: 1. Jsou vyličené poměry v soudniciví
království českého, zejměna pak u pražskélo
zemského trestního soudu ministru práv známy
2. Co hodlá tento ministr učiniti, by nepravi
delnostem a porušování zákona učiněn byl konec
a zdali hodlá oprávněným požadavkům právni
ckého dorostu vyhověti co nejdřive?
Bude-li se zejtra hlasovati o pilnosti roz
počtu, jest pochybno. Záviseti to bude na tom,
jak pokroči a jak dopadnou zejtra porady jedno
tlivých stran.
Němec
Stránský
Posl
Brdlík
Montagsblat
Praha
15
article
Z Vídně, 14. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahějil schů
ve 3.15 hod. Podána předloha o novém prodloužení
zákona z 31. prosince 1894 o drahách nižšíh
řádu a sděleno zároveň, že II dodatek k meziná
rodní smlouvě o železničních listech ná
kladních nabude plalnosti 22. 1. m.
Dále podána předloha o prodeji objektů
nemovitého jmění státního.
Okr. soud vídeňsko josefovský odvolával žádos
za vydání hr. Sternberga.
Po přečtení došlých spísů rokovalo se dál o pil
ném návrhu stran
zatímního rozpočta.
Posl. Ivaniševič stěžoval si, že vláda nevyho-
vuje hospodářským a kulturním potřebám chorvat-
ského národa. V pomocné akci pro Dal-
macii doposud se nic nevykonalo. Chor-
vatský lid j: rozhořčen, neboť mu hrozí hospodářská
katastrofa Vlašská úřadní řeč vnucuje se obyvatel-
stvu, z něhož 97 proc. užívá jazyka chorvatského
Povud bude větší zřetel na vlašské st žnosti z Monte
Cittoria, Chorvaté nemhou důvěřovati rakouské vládě.
Otázka vlašské universily v Terstu nesmí
býti řešena bez spolu úsobení Chorvatů a Slovinců.
doktor
Weiskirchner
Sternberg
Posl
Ivaniševič
Chorvat
Vídeň
Monte Cittoria
Terst
16
article
Připojuje se k Fonovu protestu, podotýkaje, že
Terst náleží do sléry slovinských měst
takže by tan zřizení vlašské university musilo po
važovati se za překážku rozvoje živlu chorvatsko
slovinského. Řačník žádal za uznání zkoušek
odbytych na záhřebské universitě a na
konec prohlásil, že vláda nedbajíc vážně podporovati
národní a hospodářské zájmy Chorvatů, nema práva
od nich žádati, aby odhlasovali důvěru. (Pochvala.)
Posl. Bagatto brojil proti ponížení Vlachů při
obsazování míst místopředsedů. Citi svou osamoce-
cenost v parlamento. Prípoěď min. předsedy
o vlašské universitě je bez záruky, že
případný jeho nástupce jí dostojí. Vlachové nedají
se po druhé oklamati. K udalostem na vídeňské uni-
versitě poznamenal řečník, že dle dosavadního vyše-
třování střílelo se s obou stran, a žádal, aby do-
tyčná akta byla předložena sněmivně. Přim ouvaje
se za zřízení vlašské university v Terstu varoval
aby se Jihoslovanům všechno věřilo. Vlaši protestují
proti umělému rozmnožování moci Jihoslovanů a ze
jměna proti zřízení jihoslovanského
ministerstva krajanského. Jeho strana
bude hlasovati pro pilné projednání zatím-
ního rozpočtu, uznávajíc nutnost parlamentarismua
prozkoumání stálního ropočtu parlamentem. (Po-
chvala Vlachů)
Posl. Myslivec protestoval proti nezapisování
českých řečí do prolokolu. Čeští poslanci nedají si
lo více libiti. Dále protestováno proti způsobu, jakým
vláda mluví v poslanecké sněmovně. Jako upřímný
stoupenec obecného práva hlasovacího a člen lido-
vého parlamento slyděl se, že poslanická sněmo na
nedala ostrou odpověď na někdejší hrosbu »Fremden-
blattu«, že bule odstraněn parlamentarismus a za-
veden
absolutismus.
Fonův
Chorvat
Posl
Vlach
Jihoslovan
Terst
17
article
Poukazuje na dobré účinky obecného práva hla-
sovacího v Německu, kde žádný státník neopováži
se vysloviti myšlenku, aby všeobecné právo htaso
vatí bylo zrušeno.
V Rakousku jsou skutečně činitelé, kteří si přejí
aby parlamentarismus byl odstraněn a považují tot
odstranění za možné. Vzpomíná smutných zkušeno t
v dubě jedenácti let, kdy parlament v Rakousku ne
pracoval. Tehda vládlo v Rakousku p
stránce hospodářské korrupční hospo
dářství. Každý zástupce českého národa, který
oněmi poměry nejvíce trpěl, musí se brániti, aby
ona doba se opakovala. Však do doby hospodářského
absolutismu padá také Magenta a Solferino
Na min. předsedu, který brozí zkázou parlamenta
rismu, třeba zvolati: Chcete v okamžiku, kdy Ra
kousko snad opělně stojí před valkou, zavésti absolu-
lismus, abyste si mohl peníze na vojnu snáz
zaopatřiti?
Řečník zabývá se dále
stauným právem v Praze
Také pro poslance, který neprovozuje demag
gckou krajně radikální politiku, je smutno mluvi-
o p měrech v Praze. Dne 2. t. m, kdy rakonští ná-
rodové odlavovali eís. jubileum, býlo tam vyhlášeno
Solferina
Německo
Rakousko
Praha
český národ
18
article
V drobném prodejit
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkovš
ranní čialo. . . . . . . 1o
večerní . . . . . . . . 6 b
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul.,3.
Tam nacházeji se táž
redakce. tiskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se novracuji.
19
article
stanné právo. Vláda tvrdí, že na ulicích bylo voláno
»Sláva Srbsku« a byl stržen černožlulý prapora
hozen do Vilavy. Je li to pravda, lituji toho a od-
suzují takový čin. My slojíme na půdě dynastické,
jsme národem. který je věren vladařskému domu
Habsburků a dokázal to na bojištích. Nesmí se však
zapominati na semeno, z něhož takové plody vy-
růstají
Řečník vzpomíná na
jazykový spor v Chebu
Neštěstím Rikouska je, že vždy cizák ruší mír
Dualismus vytvořil cizák. Přišel ci ak a postavil se
v čelo Němců v Čechách. Doktor Titta z Tř-benic.
Na jeho žádost upustili někteří soudcové v městech
německé části Čech od praxe, která jest nám
od desetileti zaručena právem a zákonem. Tchdejší
m. p. Brck uznal, že soudcové nejednali dle zákona
a litoval toho dokonce, ale poukazoval na neod-
vislost soudcovského stavu Co to však znamená,
když min. před seda a ministr spravedi nosti — bohu-
žl! byl ministrem spravedinosti žid, za jehož
úřadování došlo k tomuto porušení práva — pro-
hlašují, že sice uznávají, že zákon jest porušen,
avšak nemohon nutit úřadniky, aby jednali dle
zákonů, na něž přisahali? To znamená pro
státní autoritu prohlášení bankrotu.
Sláva Srbsko
Habsburk
Němec
Titt
Brck
bůh
Cheb
Čechy
20
article
Pochvala u Čechů.) Potom přišly události ve sněmu
českém a i ti Němei, kt-ří o sobě praví, že stojí na
stupních trůnu, stáli v českém sněmu přid obrazem
cisaře a zpivali »Wachit am Rhein«. Řečník očekával
tehdá, že záslupce císaře rakouského vstane a bude
jednati tak jak jednal nejvyšší maršálek pravě: »Po
těchto udalostech nemohu déle předsedati,« a schůzi
skončil. Oi uznal, že je to nevlastenecká demon-
strace, ale místodržitel stál mlčky a ne-
nalezl ani jediného slova protestu.
Dostal snad pokyn shůry, aby se do věci ne-
michal, avšak kdyby byl eísaři věrný úřadník, musil
protestovati, ať se to nějakému bar. Beckovi líbí,
nebo ne. Tím byl povinen svému charakteru.
A nyní
buršácký buml.
Čecho
Beck
Wachit be Rhein
21
article
Ministrprasident naznačil, že by se vlastně nepo-
sloužilo jednotě české země, kdyby se německé
menšíaě chtěli dělati takové obtíže. Uznávame, že
v Čechách bydlí dva miliony Němců, tedy třetina
obyvatelstva. A stojime li na jednoté české země,
musí se taková menšina cítiti doma také v Praze.
To jest naše povinnost. Avšak nedostáli jsme této
povinnosti? Pováží li se, co město Praha vynakládá
na německé školy, musí se Němcům v Praze závi-
děti, vzpomeneme li si zároveň na smutný osud,
který musí snášeti česká menšina ve Vídni.
Kle jest ve Vídni veřejná česká škola pro české
dětí? Chudě služky a chudí obuvničtí učedníci musi
zde obětovali poslední halíř, aby mohli styš ti české
kázání. Nemáme ničeho proti bumlu ne
meckých studentů, avšak na akademi
cké půdě. (Souhlas Cechů.)
Rčník ohražuje se proti prohlášení pražského
policejního ředilele a místodržitele, že bumi nemůže
býti zakázán, poněvadž je starým mravem. Německému
katolickému studentskému spolku »Saxo Bavarii«
v Praze bylo zakázáno nositi barevné odznaky proto,
že mhlo by to prý snad se zřetelem na náladu ostat-
ních německých studentů věsti ke vzbouření. Když
však byl buml v Praze prováděn tak provokačně, že
čelé město bylo drzým vyslupováním těchto lidl po-
bouřeno, nenalezly úřady ani jednoho důvodu, aby
buml v Praze na nějaký čas zakázaly. Němectví
a zvláště němectvi německých středoškolských a vy-
sokoškolských studentů v Praze je totožné s židov-
stvím. Rovněž tak jsou pražské štváčské listy listy
židovským. Pražské poměry byly způ so-
beny jen provokačním jednánímNěmců
a to Němců zastupovaných židy, já pak
nabádám Němce v Čechách, aby o tom přemýšieli,
kdo v českém sněmu přispěl nejvíce k popuzování.
Němec
Čechy
Praha
Vídeň
spolek » Saxo Bavaria
22
article
Ať prohlédnou si též rodokmen svého ministra krajana.
Miru potřebujeme my. míru potřebujete vy. Uznejte,
že jsou mezi vámi cizí živly, jež přispívajl ke štvaní
a jem jist, že národy badou v miru pracovati a též
k míru dospějí, budou-li tito cizopásníci vyloučent
Račník jednal potom
o annexi.
Zá tupci české katolické strany ná-
rodní jsou pro annexi, především z hospo-
dářských důvodů, avšak i proto, že synové českého
národa mají lví podíi na krvi, prolité v annektova-
ných zem ch. Ohražuje se proti výtce listů národně-
sociální strany, že kdo hlasovali v delegacích pro
annex, zapřeli své slovanství, neboť učinili tak
i Chorvati a Slovinci. A má li řečník na vybranou
jednak mezi Srby a na druhé straně mezi Chorvaty
a Slovinci, rozhodne se splše pro dobrý a poctivý
slovanský národ, než pro Srby, kteří bydlí za brani
cemi. Slrana jeho žádá, aby obě annektované zem
Chorvat
Srba
23
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Čemu jsme se kdysi smávali,
Cirkev ztrácí pomalu vedení naši společ
nosti; kláštery, jež bývaly kdysi školami umění
dávno již nendchovávají umělců, kapitoly kanov
níků, které kdysi pěstovaly skoro výhradně vědu
dnes již nemohou konkurovati s našimi univer
silami, naše zákonníky a řády nevznikají ji
ve shromážděních kleru, na našich školách neuč
se již hebrejštině, abychom mohli čísti v origi-
nále knihy Mojžišovy — a i řečtině se již ne
učíme, jako kdysi Komenský a ještě v minulém
století Herbart radil, abychom čili v originále
evangelia a epištoly. Veliké dilě, lidstvo, odrůstá
matce Cirkvi — a jen v něklerých dobách cl-
tíme poesii prvého mládi, svého dětstvl; jsou
to právě nyní poslední zbytky poesie Vánoe
(vzpomeňme jen nádherných veršů Čecha a
Vrehlického, jim věnovaných) — a k nim se
druží snad jen ještě Velikonoce.
Ale i tyto vánoční (a velkonočn!) nálady,
třebas poslední zbytky vlivu Cirkve, svědčí přece
jen zřelelně, jak lidstvo stárne. Je to nálada
elegická a melaneholická, sentimentálnost ženy,
která nalezla první šedý vlas ve svých kadeřich,
nálada muže, který houpá na kolenou prvního
vnuka; je to vědomí, že ten krásný čas jarní
sily je ztracen, zašel na vždy. Jen ta elegie
zů siala .
Mojžišův
Komenský
Herbart
Čecho
24
article
Jak zcela jinak žilo lidstvo ve službách
Cirkve ve středověku ! Nic z té uplakuné elegie,
s jakou dnes operují všechny vánoční povídky.
nic z toho velkonočního hlaholu zvonů »Vstalt
jest této chvile«, se kterým ještě pracují úvod-
níky novin, nenalezneme u mladého lidstva
středověkého, jež ještě spokojeně si hovi
v měkkém lůně matčině. Je-li divadlo, jak se
říká, obrazem žvota a školou mravů, nebylo
spokojenějších a veselejších lidí nad staré naše
předky. Aspoň sdudime-li z jejich liturgickýeh
dramat, jejichž sbírku vydala právě Akademie
péčí profesora Máchala. 1)
Staročeské skladby dramatické, vyrostlé
docela na půdě chrámové, provozované duchov-
ními vyšších anebo nižších svěcení, voní jen
málo kadidlem, ale za to tím více vínem; málo
v nich slyšime zvuk varhan, mnohem častěji
chřest kostek a řinčení pohárů. Kypí životem
— a to bujným a rozpustilým životem ulice
kdežto dnes mezi ulicí a stánkem boha tyčí
se vysoká a silná zeď moderních masivních
staveb veřejných, do kostela starých Čechů vy-
sokými okny gotickými vniká celý ruch pouliční,
je slyšet každé slovo, sebe drsnější, je vidě
každé gesto, třeba sebe drastičtějšl.
Máchal
Čecho
25
article
Latina je v nich jazykem evangelia, osoby
i děj čerpány jsou z Pisma. Ale nevěřil by
dnešní čtenář, jak mluvil tehdy s jeviště věřící
duchovní. Nevěřící Tomáš mluví o apoštolecha
Magdalené
»Dosti jest věc nepodobná,
že má vás svésti žena bubená,
aneb chodcové tito dva.
ješto sů hovada pravá:
chodí po světě, kde by co měli
a lidí o statek připravovali.
Neb když jim dáš krajic chleba,
chcešli, dí, že Boha na nebi není třeba...«
Oslavu Kristova z mrtvých vstání ozn
muje herec:
Dostiť sme již smulni byli,
čtyřiceti se dnl postili,
jedúc ky elo i hůby.
on mohliť nám vyhníti zubi,u nel
zapijejíc litoměřickým pivem,
jenž vždy smrdí bahnem i dýmem.
Buďmež již veseli zase,
snědůc plece a k tomu prase :
vážené obecenstvo slyší s jeviště:
Cos' ty na mě voči vytřeštil?
Snad sem tebe cepy nepleštil?
Tomáš
Kristův
26
article
1) Jan Máchal: Staročeské skladby dra-
matické původu liturgického, V Roz-
pravách III. třidy České akademie č. 23. Stran (VI)
+ 234 s pěti snímky rokopisný mi.
Mluvíli takto světci a světice (Kristu
oslovuje Magdalenu na př.: »náhle beř mise
s oči pryč — nebť zlámu o hlavu tento rýč —
a netlač mi po cibuli — ať nedám rýčem po
rebuli2) — a nechaj se mnů toho mluvení —
nebť mi do toho nic není«), nedivíme se, zže
mluví duše v pekle a čerti s nimi někde velmí
zřelelně. Luciper odsuzuje na přiklad
duši ševeovu:
sl psn dl
au Káží jej čerlóm dráti sleenne
a budem jeho kóži natahovati«; n
duši pekařovu:
»Toli jest ten nekaj?
n Tak jest věrný jako ohař.
Ježlo malé precliky pekl,
nn
bohdaj se ve pekle stekle
duší lupičovu
»Toli je ten lapka plný zlosti?
odl
Pohrám s ním bez milosti
růče s ním do pekelné školy.
ať mu nalém v řit smoly«;
duši baby:
J o
»Toli je. Vrbato, ta bába?
so
Máchal
Krist
Magdaléna
Vrbata
Český akademie
J o
27
article
Ana pruhatá jedem jako žába?
Zdála se ústy svatá.
ano dosti na ni našeho kata.«
Ale kromě zlých bab a šidících femeslníků
jimiž se obíral vtip tehdejšího nižšího kleru,
nejvíce zkusí židé. Je až neuvěřitelno, jak su-
rové jsou někdy žerty, jimž slouží žid jako
bezvolná loutka a je naopak teprve z těchto her
patrno, jak strašná byla asi vraždění židů, jaká
v intervalech třicíti — padesáti let se skoro
pravidelně opakovala. Členář vzpominá na Jirá-
skovo líčení »Mezi proudy« (kleré přesně se
drží Pašije Ješka, sedláka hranatého) — a vidí.
jak hluboko byla vkořeněna tehdy nenávist prol
židům, mohly-li se scény naších her libjti
A libily se — neboť máme je zachovány v ně-
kolika rukopisích.
V nejstarší takové bře velikonoční (Musej-
1) Rebule (z francouzského) značí — inu
značí cnu část těla, o křeré praví Komenský, že
maji míti žácí železnou, sic že nic neusedí.
Ana
Ješek
28
article
ním Mastiěkáři) mastičkář, prodávající mast
třem Marilm, chce dokázati, že jeho mast je
zázračná. Vystupuje žid Abraham, nesouci ze-
mřelého Izáka. Bylo prý to hodné dítě (» když
pivo uzřeše, — na vodu oka neprodřieše«)
mástičkář je se svými pomoeníky křísí. A křisl
je hodně drasticky: lijí mu kvasnice na —
nu, na rebuli. A Izák se vzkřísí a raduje se
z navráceného života tak — nu tak, že b
ným to dnešní censura škrila. Neboť dnešní
censor nemá již nižších svěcení duchovních .
Ale nelibí-li se tato scena dnešními censoru,
libila se zajistě obecenstvu středověkému; nas
předkové jistě se při ni smáli až k slzám, tak
jako staři Řekové, když Aischylos nebo Sofo-
kles jim předvedl nějakon mastnou hru salye
skou. Neboť tito tragičtí básníci, o nichž obenn
vládne míněni, že psali jen nemožné a ne-
stravné tragedie, psali také satyrská dramat
rázu velmi přibuzného s našimi dramaly vánoč-
ními a velikonočními. Bohužel se zachovalo
z nich jen jediné, Euripidův Kyklops — které
arci na Národním nikdy neuvidíme.
Abraham
Izák
Řek
Aischylos
Sofo
Euripidův Kyklops
29
article
Ale humor těchto skladatelů neměl dost
na vtipech, které páchal na staré baby, lakotné
pekaře, připisující šenkýře a nenávidéné židy.
Ode vždy nejsilněji působily vlipy, čerpané ze
života pohlavního — takové, jaké dnes šir
podnikavá knihkupectví se svůdným nápisem
»Jen pro pány«, obyčejně provázené obrázky.
na nichž figury mají sice prsteny, ale jinak
jsou bosé až po krk. Z této sféry sexuelní
čerpají naše dramata plnou brsti; censury ne-
bylo — a nejmastnější farářské historky musily
by zahanbeně ustoupit. První vědečti vydavalelé,
prof. Gebaver a bibliotékár Palera, ve svých
otiscích taková místa slušně vytečkovali; prof.
Máchal — docela správně (neboť věda není pr
děti) — všechny tyto vtipy otiskl věrně podle
originálu. Nyní aspoň v akademickém vydán
nalezneme tento humor zastoupen.
A všechen tento bujný humor hor vánoč-
ních, velikonočních, her »veselé Magdaleny« —
a jak je všechny pracně a důkladně zjisti
májhet
profesor
Gebaver
Paler
Máchal
Magdaléna
30
article
Mácha! — byl přece ještě mnohem smělejší.
mnohem drastičtější ve skutečnosti. Neboť není
pochybnosti, že se nám zachovaly jistě jen ne-
vinnější a krotčí lexty, texty uličničtější že za-
hýnuly — ale ani o tom není pochybnosti, že
psané lexly byly mnohem krotěí nežli extempore
herců. Starší pamětníci vědi, jakým salvám po-
lesku se těšívaly v nebožce »aréně na hrad-
bách« právě ty vtipy Šamberka, Frankovského
a Mošny (posledního dnes Mohykána z toho
trojlístku), které nebyly v textu; a právě
tak nejveseleji a nejsilněji u publika působily
asi ty vtipy, kterě nebyly nikdy zapsány — ale
jistě mluveny Co nám dnes zbylo, jest jen ně-
kolik sežloutlých kvělů, bez vůně a bez barvy,
mrtvých již a rozpadávajících se na slunci
Profesor Michal sebral veškeré fragmenty
čtrnáctého a patnáctého věku, z těchto bujných
her podnes zachované; otiskl je přesně podle
rukopisů, d.1es v různých pražských knihovnách,
v Mnichově a v Drkolně chovaných. Provedl
jejich rozbor, zjistil jejich předlohy a souvislost.
Mácha
Šamberk
Mošna
Michal
Mnichov
31
article
Podal krátce knihu velmi užitečnou a velmo
pracnou; zakončil definitivně práci skoro celého
stoleti. Máme málo knih tak důkladných a tak
správných svými výsledky, jako je kniha Má-
chalova.
Ale díváme-li se na knihu, jež obsahuje
všechna dramata naše dvou století, všechno,
čemu se kdysi naši předkové smáli a čím se
bavili, z větší dálky klidného a nestranného po-
zorovatele, vidíme zřetelně dvojí věc. Předkové
naši byli mnohem mladší (ti šedobradí a bělo-
vlasí) — a mnohem — upřímnější. Neřikáma
nechci tvrditi, že jsme snad lepší a rozumnější
nežli oni Neboť to, o čem referují noviny na-
hoře z nejlepší společnosti německé, francouz-
ské, auglické a americké, nesvědí vždy o vyšší
ethice vrstev vládnoucích a také ne o větším
jejich rozumu. Jen tolik je jisto, dramata loho
způsobu nedávají se již — aspoň ne veřejně.
Někdo by snad řekl, jsme lepší, stojíme výš.
Ae novinářský referent řekne jenom — tempi
—v —s.
passati.
Neřikám