ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 68f066a0-7632-11dc-88de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 139, place 48, org 8, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
15. prosince 1908. Císlo 345.
4 article
byly přičleněny k Chorvatsku a tvořily spolu s Dal macií spojené království. Očekáváme, že dnalismus chýlí se ke konci. At zhyne, bude možno přikročiti v Rakousku k federa- tivní ústavě. Pak bude třeba vzpomenouti si také n český stát, neboť my nebyli annektováni, nýbrž dobrovolnou smluvou dostali jsme se pod habsburskou dynastii Pak budou vyplněna také naše přání, která spolu budou i přáními německého obyvatelstva Čech. Řeč- ník poukazuje na prospěch federativní ústavy v Ně- mecku a prohlašuje: Co bylo možno tam, musí být možným také v říši habsburské, má-li Rakousko vůbec míli budoncnost. My chceme velké Rakousko ale chceme také svoji vlast, své velké království mít v této říší. Řečník brojí pak proli volební opravě, předloženo českémů sněmu, kterou zostřuje ne ještě staré bez práví, a vytýká, že v letošním rozpočtu zařaděn nen ani dost malý obnos na zlízení II. české university Vláda zřejmě chce, aby také Češí počali stříleti, aby došli k cíli. To neni všsk cesta, na níž obnoví se v Rakousku mír, nýbrž cesta, jež vedla by národy a zvláště nejsilnější národ vříšt, Čechy, k největšímu rozholčení.
Dal Čecho Chorvatsko spojený království Ata Rakousko Čechy
5 article
Doufá, že správce ministerstva financí uchopí s též prostředků, aby rozhodně špatnou sithací země- dělství zlepšil, a podotýká, že češti poslanci vyna- snaží se, seč budou, aby uskutečnily předlohu o za- vedení obecného starobního pojišťování s tou pod- mínkou, že nebudou provokováni takovým způ s obem, jak stalo se to v posledních dnech řízením ryze německého krajského soudu v Trutnově. Jsme ocbotni podporovati vladu ve všem, co podnikne ke zlepšení hospodářské a kulturní situace obyvatelstva, avšak ne v době, kdy na hlavní město království českého uvaleno je stanné právo. Nemínime vládě se zřefelem na zahraniční sitnaci dělati žádných obliží. Dáváme císaři, co jest císařovo, a říši, co říší patří.
Trutnov
6 article
Žádáme však co nejdörazněji, aby též vláda dala ňašemu národu, našemu lidu, co mu palř. (Hl učná pochvala a potlesk u sloupenců řečníkových.) J. dnání bylo přerušeno a potom čteny došle spisy. Po jejich přečtení odpověděl předseda sociálně politického výboru dr. Mayr na dotaz poslance Statka po projednávání zákona na ochranu děl- nictva, že tato předloha byla již předložena zúčast- něným ministerstvům a že v přištích dnech bude podána sněmovně. Konec schůze o 6. hodině; příští bude z ejtra dopoledne. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909. (I. dle n). Starosta p. dr. K. Grož zahájil schůzi před 5. hod. odpol. Leže i galerie přeplněny byly obecen- stvem. V loži zaujaly místa zejména dámy ze Žen ského klubu českého.
doktor Mayr Statka Praha
7 article
O buršáckých bumlech. Řadu dotazů zahájil p. m. r. dr. Pinkas: Dne 2. prosince 1908 prohlášeno bylo v Praze stanné prá- vo a zároveň vykonána policejní opatření různého druhu, zejména pokud se týče zákazu nošení od- znaků. Včasnou intervencí starosty dra. Groše a ná- městka dra. Štycha ve Vídni podařilo se od Prahy odvrátit ještě horší opatřeni. Řečník považuje z vhodné, aby oběma pp. za to dlky byly vysloveny (Pochvala.) Události, kleré zavdaly příčinu k těmte opatřením, jsou známé zejména z debaty na řišské radě, ústy četných českých poslanců. (Březnovský volá: Ale ne pražských!) Události ty byly přiroze- ným a neodvratným následkem celého řetězu zjevů, začínajících obstrukcí německou na sněmu král. če- ského, pokračujících v pronáslodování českých men- šin a končících provokativním počínáním německých studentů kulérových, porádajících bumly na Příkopě.
doktor Pinkas Groš Štych Březnovská Praha Vídeň
8 article
Chování se vlády při těchto událostech nelze nazvati ani vhodným, ani včasným. Misto aby, počílajíc s ro- zechvěním širokých mass, vláda zakročila, neodhod- lala se k tomu, aby zakázala protizákonné bumly, neb zakázala nešení barev. Bylo pochopitelno, že česká veřejnost vzeořela se konání humlů. To skon- čilo prohlášením stanného práva. Řečník s trpkosti vytýká, že opatření to bylo provedeno právě v den 2. presince, v den panovnického jubilea. Konstatuje nepopíratelný fakt, že po 12 dnů byl v Praze úpiný klid! (Tak jest!) Kdo přijde do našeho města a ne- viděl by vyhlášku o stanném právu a nezvyklé pa- troly četnicko-policejní, ani by netušil, že se nalézá ve městě, kde jsou učiněna opahení stanného práva. Zdálo by se, že stanné právo je nevinné, ale není tomu tak. Následkem stanného práva trpi dobrá po- věst našeho města nejen v Rakousku, ale i za hra- nicemi. O Praze šířeny jsou hanlivé a nepravdivé zprávy, které by nutno bylo na pravou míru uvěsti Rečník touží po tom, aby nejen stanné právo bylc odvoláno, nýbrž aby také odstraněny byly příčiny bouří, aby z ulic pražských úvlně zmizely bumly! (Hlučná pochvala.
Praha Rakousko
9 article
Táže se p. starosty, zdali je ochoten podniknouli opětně vhedné kroky u vlády, aby bumly vůbec byly z ulice odstraněny, dále navrhoval, aby presidiu dána byla plná moc, aby ve všech připadech těchto udá- losti vhodné opatření učinilo ihned, jakmile toho petřoba káže, aniž by nutno bylo svolávati schůzi sboru. Řečník končí prohlášením, že proti této obraně Němci nemohou činit námitky. (Pochvala) Starosta p. dr. K. Groš uvedl v odpovědi: „Slavný sbore! V minulé schůzi své usnesl se slavný sbor obecních starších na tom, aby prolesto- váno bylo proti konám Lumlů německého studentstva na nejžlvější lřídě našeho Erälovského hlavního mě- sta, ježto tím zejměna v pohnutých dobách ruší se volnost důležité kommunikační tepny a ježto násled- kem nepokojů, při bumlech těch vznikajících, ohro žuje se klid celého města. Žádost tato byla podána u příslušných činitelů, vyřízení jejího však doposu radě městské se nedostalo. Zatím konaly se bumly německých studentů dále a také nepokoje v městě neutuchly, až v den 2. prosince t. r., kdy prohlášene bylo nad Prahou a okolím právo stanné a zároven vyhlášen zákaz bumlů, nošení barev a spolkových odznaků. Deputace, která v této věci intervenovala ve Vídni, žádala po prohlášení stanného práva, aby se upustilo od dalších výminečných opatření proti Praze a snaze této depulace, jakož i vydatné pomoci Národního klubu a ministra dra. Žáčka se podařilo. že další výminečná opatření od Prahy byla odvrá- cena. Mám za svoji povinnost, abych opětně z toholo místa podporoval, aby bylo žádáno, aby bumlyv král, hlav. městě Praze povolovány nebyly a zejména aby kommunikace v nejhlavnějších třídách našeho města nebyla stěžovéna zcela zbylečnou závadou.
K Groš Žáček Praha Vídeň národní klub
10 article
Rozhodně poukazuji k tomu, že vynakládáiním vší síly bezpečnostní a branné moci na to, aby se pro- vodl buml německých studentů, jest nadbytečnou ochranou domnělého práva na buml německých stu- dentů proti nespornému právu všeho ostatního oby- vatelstva na volně užívání všech kommunikací ce lého města. (Hlučný souhlas.) Poměry tyto jsou ne zdravé a zejména v dobách, kdy zavládne rozčilení v obyvatelstvu nad bezprávím z toho neb onohe důvodu národu našemu učiněným, stávají se i znač ným nebeznečenstvím pro porušení klidu v našem městě. (Tak jest!) Zastupitelstvu našemu, kterému na tom záležeti musí, aby život v král. hlav. městi Praze rozvíjel se způsobem volným, rozkvělu města stoužícím, záležeti musí též na tom, aby v ulicích tohoto města panoval klid a aby chráněna byla bez pečnost všech klidných obyvatelů toholo města. Prolo také zastupitelstvo naše a jmenovitě naše rada měst- ská obrátila se, když nepokoje počaly, vyhláškou k obyvatelstvu s důtklivou prosbou, aby klid v měste byl zachován. Nelze přehlédnouti, že tato naše snaha po zachování klidu v našem měslě nebyla pod- porována na straně druhé a že zejména nikdo z profesorů německých a poslan- ců německých nepůsobil u německých studentů o to, aby, hledíce ku pohnuté době, o různých projevů svých, jimiž české obyvatelstvo mě sta bylc drážděno, upustili. (Slyštel)
Praha
11 article
Jestliže s německé strany se v některých inter pelacích poukazuje na to, že zastupilelstvo málo uči nilo na zjednání klidu v měslě, musum výtku tutoee nejrozhodněji odmitnouti a naopak opětně poukazu, na to, že ničeho ke zjednání klidu se ne podniklo se strany německé. (Slyšte!) Čet ní nepřálelé našeho měsla, zejména též nepřátelé za hraniční, použili prohlášení slanného práva k divo kým útokům na naše hlavní město. (Pan Soukup Borlínští buršáci!) Mám za to, že třebas by útoky ty vykonaly jen do jisté míry svůj úkol: poskvrniti čistý štít našeho města, že přece jenom mezi soudnými lidmi slyšána bude i naše obrana, o kterou se starali musíme v tisku zahraničním a mám za t že ti, kteří doposud jako přátelé chovali se k zlaté stovanské naší matičce Praze, že i nadále setrvaji ve svých sympatiich k našemu městu. Mluvi se o tom, ač neni posud zabezpečených zpráv v téte příčině, že zákaz bumlů v našem městě opělněv době nejkratší má býli odvolán. Mám za to, že byl by te experiment velmi nebezpečný! Bylo by vhodno, aby dožádán byl jak Národní klub na radč říšské (Illasy: Zejména poslanci za Prahu!), tak i pííslušní ministti, aby od nebezpeč ného tohoto pokusu bylo upuštěno a aby raději vše mežně působeno bylo k zabezpečení naprostého a trvalého klidu v našem městě. (Hlučná pochvala.
Soukup Praha národní klub
12 article
Pan ob. st. Matiuš uvedl, že jest třeba celému světu ukázati, jaký je vlastně poměr mezi Čechya Němci v Praze a že celý svět je z německých pramenů velmi falešně a hanebně in- formován. Vylíčiv poměry pražské dle pravdy. praví řečník, že Němci musí něsti toho důsledky, že jsou zde v menšině mizicí a že dávno by úplně zm zela, kdyby menšina tato nebyla protežována přízní vlády a přízní českého obyvatelstva! (Pochvala.) Na celém světě není města, kde by se s menšinou tak blasklonně zacházelo, jako s Němci v Praze. O ně- mecké školy je zde lépe postaráno, než Němci ve svých městech se starají. Vždyť začaslě slyšíme výt ky, že ani české školy nejsou v Praze tak opatřeny jako německé! (Tak jest Je to evropský škandál že říše, která chce zanášeli kulturu na Balkán, do- pustí aby 15.000 dítek školních zahájilo slávku a domáhalo se škol! (Hlučná pochvala.) Řečník zmi- ňuje se o strašlivém pronásledování českých rodičů, že posílají své dítky do škol českých. Těm ubohým lidem ani práva, ani spravedlno ti se nedostává. A co se zde v Praze děje menšině německé? Ta poživá na- prosté volnosti! Ve príčině pumlů praví řečník, že z nich byla udělána politická demonstrace s poslaneci v čete. Dlužno také vzpomenouti toho, jak vládu stále vyjednává s německými poslanci, jestli pak také mluvila s representaci našeho města? Vláda mluví s poslanci, kteří zastupují několik set „Českou“ spo- řitelnou do Prahy impartovaných buršáků, kdežto se zástupci půl milionu obyvatelstva nejedná! Tak da- leko to došlo, že i koryfeové německé vědy uvěřili ne- pravdivým zprávám o Praze a vyhlašují nám boj
Matiuš Němec Čechya Praha Balkán
13 article
Rečník promluvil pak o činnosti prof. Bachmanna. který se buršáků zastává a dovozuje z kritik něme- ených učenců, že je to vědátor velmi mělkého rázu Ke konci táže se řečník p. starosly, zda jest ochoten zprávy v zahraničním tisku na pravou míru uvésti? (Souhlas) Starosta p. dr. Groš odpověděl, že přijetím ná- vrhu dra. Pínkasa bude vyhověno i návrhu p. Mak tuše. Dále sdělil, že kromě jednání, které měl ve Vídn se zástupci vlády, jindy vláda se zástupe obce vůbec nevyjednávalal (Hlučné pro- jevy.
Bachmann doktor Groš Mak
14 article Návrh dra. Pinkasa byl pak jednomyslně schválen.
Návrh dra. Pinkasa byl pak jednomyslně schválen. Různé záležitosti. Pan ob. st. Schick žádá presidium, aby se vhod- ným způsobem ujalo zájmů obchodníků ve příčině chystaného zvýšení dopravních tarifů státních drah a zvýšení kolkovních poplaíků z nákladních listů. Návrhy odkázány radě městské. Pan ob. st. dr. Jeřábek vzpomenul nařízení obc na uzavření škol obecných a měšťanských a trpké pocity, jaké se zmocnily obyvatelstva po rozhodnulí zemské zdravotní rady, která se vyslovila proti za- vření škol. Řečník žádá, aby zahájeny byly kroky k tomu cíli, aby ode dne 2C. prosince byly zavřeny také veškoré střední školy v Praze i v předhněstích za účelem provedení řádné desinfekce. — Dále vy- týká řečník, že obec zavádí oboujazyčnost ve směru kde to je úplně zbytečno a sice na plaketách, vydáva ných chudinským úřadem. Jest to skufek nepocho- pitelný a táže se starosty, zda tomu chce učinit přítrž. — Řečník upozorňuje, že bývalí předsedové municipální rady pařížské tvoří komitét, jehož úkelem je, uvésti veledilo Smetanov „Prodanou nevěstu“, příštího roku d divadla „de la Gaité“. Komitět pařížský oče- kává podporu s naší strany a táže se řečník, zda bude i zde svolán komitét k vykonání vhodným příprav Stejně nutno jest ufvořit komitét pro přípravy k obeslání výstavy v Nancy, k níž jest po- zván pouze Londýn a Praha. — Návrhy přikázány radě möstské; stižnosti dá starosta vy- šetri. Pan ob. st. Slavík releroval o schůzi poštovních zřízenců, kteři žádají radu městskou o podporu svých požadavků u ministerstva obchodu a financí. — Pan ob. st. Maděra žádal, aby regulační kanceláři bylo nařízeno, zabývati se úpravou čtvrti svatopetrské.
Schick doktor Jeřábek jít le Gaitý Slavík Maděra Praha Nancy Londýn
15 article
Verifikace užších voleb. Referent verifikační komise p. ob. st. Malin podával zprávu o výsledku užších voleb do sboru navrhoval, aby schváleny byly volby pp. M. Kozla Štěvánka, dra. Př Šámala, arch. Č. Gregora, dra Ed. Baštýře a Al. Wilimanna. Slova ujal se pan ob. st.adj Krouský V úvodu praví, že jest správným a spravedlivým po žadavek, aby korrigován byl výklad verifikační ko mise, pokud se totiž jedná o výsledek užší volby v l.
Malin Štěvánka Šámal Gregor Ed Baštýř Al Krouská
16 article
sboru novoměstském. Rečník s povděkem zmiňuje se o plipadě, kdy verifikační komise řídila se správ nou zásadou — vykládati projev vůle voličů způse- bem liberálním. Jest nesporno, že při užší volbě kdy lze volili jen kandídáty do užší volby výslovně pojalé, nutno pokládnti za řádný projev vůle voli- čovy každé označení takové volené osoby již její jměnem. Tak tomu ehce přirozený smysl. pro právo, ovládaný duchem liberálním. Prolo tím více překvapilo, že nebylo šetřeno liberálního výkladu také pokud šlo o jeden hlásovací lístek, který zněl na správná jména Gregor. Voitl, Kašpárek, Havel. Ten- to lístek ale, při výsledku volebním právě rozhodu- jící, vzdor protestu ve volební komisi za plalný uznán nobyl. Řečník pak, s právnického stanoviska opíraje se o znění dotyčných zákonných přodpisů v další řeli dovozuje, že nelze mluvili o nejasnosti užil-li volič k označení volených v užší volbě kandi- dátů pouze jejich jmén, dovolává se souhlasného ná- zoru autority veřejného práva profesora Pražáka cituje ladu rozhodnutí správního soudu, dle nichž může býti lístek prohlášen za neplatný jen tehdy je-li pochybno, ve prospěch které z více osob téhož jména hlas byl podán a v závěru dovozuje, že nelz v konkretním případě o nejasnosti mluviti, poněvadž všech osm do užší volby pojatých kandidátů bylo jména různého. Řečník poukazuje k tomu, že zamit- nutí poslěze uvedeného listku odpírá vší logice a prá- vu. Jedná se nejen o správně zásadové rozhodnut v tomto připadě, nýbrž i případnou změnu volebního výsledku, neboť lístek anen jest jazýčkem na váze a bude-li uznán za plátný, připadne rovnost hlasů (377) p. dru. Baštýřoví a rovněž 377 o. inž. Václ
Gregor Voitl Kašpárek Havel Baštýřový Ing Václ profesor Pražák
17 article
Havlovi. Dle § 54. obecního řádu pak v tomtc připade mezi oběma rozhodne los. Na to řečník s důrazem uvádí, že se nejedná o to, má-lí lé či oné skupině při- býti či ubýti jeden hlas ve sboru. Záleží na tom, aby vůle voličů byla rozhodující, aby vše, co se na rad- nici děje, dálo -e přesně, svrávně, objektivně a v du- chu liberálním, aby rozhodnulí stalo se v intencích a dle vůle voliče, který onen hlasovací lístek do urny volební odevzdal. S apelem na sbor formuluje návrh. Řeč sledována s napjetím a po její ukončení roz- lehl se hlučný potlesk i na galerii. Pan měst r. dr. Podlipný rozebíral případ rovněž s právnického stanoviska a podporoval návrh p. Krou ského. — Po doslovu relerenta, jenž upozornil. že proti užší volbě nebyl podán prolest a že verifi kační komise jednomyslně volbu schválila, přikro čeno k hlasování. Pro návrh p. Krouského vyslovilo se 2 obecních starších (skupina dra. Podlipného, někteř člencvé malostranští a mnozí členové klubu svobodo- myslného a někteří Staročeši), proti návrhu bylo 26 hlasů, byl tedy návrh p. adj. Krovského zamitnut Návrh referenta přijat byl 18 hlasy. Starosta p. dr. Groš oznámil, že po schválení těchto voleb přestal býti členem sboru p. cís. r. Voill, který platné služby obci prokazoval a také po dva roky byl členem presidia. Sbor vzdal mu po vstáním díky Na to uvedeni byli do zasedací síně noví obecn starší pp. M. Kozel, Václ. Štěpánek, dr. Př. Šámal
Havel doktor Podlipná Kroa Krouský Podlipný Groš Voill Václ Štěpánek Šámal klub svoboda
18 article
A. Wilímann. Pan starosta dr. Groš tyto nově členy sboru uvítal a žádal je, aby se horlivě zúčastnil obecních prací ve sboru, který je veden jednou sna hou: prospěti král. Praze Noví členové sboru slíbili tak učiniti podánín pravice Oposiční členové podali presidiu foto prohlá šení, které přiloženo bylo k protokolu Slavný sbore! Po dlouhou ladu let konaly se volby do obecního zastupitelstva král. hlav, měst Prahy pod heslem stran, ovládajících současný poli- tický život český. Poprvé letos prolomilo voličstv samo zásadu tuto a svobodnou volbou vyslal nás do tohoto sl. sboru, vyslovivší jasně přání, aby do sboru obecních starších vstoupili nuži od dosa- vadních vládnoucích stran neodvislí. Události poslední doby zavdaly samy voličstvu podnět nepo- krytě žádati, aby pri správě nejvělšího města če- ského, v němž český národní ráz rozum se sam sebou, dbalo se více otázek kultur ních, sočiálně-politických a hus po- dářských než děje se dopozud. Jsouce si vědomi úkolů voličslvem na ně vložených, vslupují pode- poaní do tohoto sl. sboru bez zájmů osobních, prosti předudků, svobodni na vše strany, s upřímnou vůl skromnými silami svými domáhali se splnění jich a vyslovují pevné přesvědčení, že v télo snaze od všech členů sboru budou podporováni. Jako Praho jest a chce býti středem a obrazem celého národa budou podepsaní domáhati se toho, aby ve sprá- vě obce dostalo se zasloužené úča st a zastoupení i těm tisícům českého lidu pražského, kteří nepochopením doby dosud z ní byli vyloučeni. — V Pra- ze, 14. prosince 1908. Jan Krouský, dr. Přemysl Šá- mal, Váckav Štěpá nek.“ Vyřízení programu
A Wilímann doktor Groš Krouská Šá Praha
19 article
Po přímluvě pp. Lady a Weissa vybověno slíž- nosti p. Ludv. Bureše ve příčině propůjčení uličního pozemku pro výkladní skříň v čís. 556—I. v Celetné ulici. — Dále po přímluvě p. ob. st. Brolta vyho věno stavebním stížnostem p. Ant. Součka v záleži tostech podzemních bytů v domech 332 a 333 v trídě Podskalské. — Další stížnosli stavební byl- zamilnuty Do správní a dozorčí rady společně vodárny zvolen p. ob. st. F. Portík, do dozorčí rady téže ve dárny p. ob. st. Paylas Jos. Schváleny převody práv a závazků z nájemn smlouvy hostinských místnosti v tržnici stareměstske s p. J. Kamenského na p. Jana Mikulu. Přijat návrh, aby na místě slavnostního osvě tlení na počest vanovnického jukilea věnován by obnos 10.000 K fondu městského sirotčince arciv Gisely. O úpravě požitků písařů a praktikantů jakož i zřízení některých míst úřadnických referoval p. mag. rada Boháček. Návrhy byly jednomyslně schváleny: aby k urychlení postupu zřízeno byle po 1 místě v VI.—VIII. tř., 4 místa v IX. se zrušením 2 míst v X. třídě a 5 mist praktikantských, aby po výšení byli pp. mag radové A. Vodička a JUDr. Švejda do VII. a koncipista K. Mašek do IX. tř. hodn a aby mag. sekret. F. Vlkovi udělen byl přídavek 648 K, aby upravena byla adjula tím způsobem, aby dosavadní vyšší stupnice 1600 K míslo po 2 lelecl udílena byla napríště po jmenování delinitivním. Dále usneseno, aby následujícím úřadníkům, kte- ří nenáleží do systemisovaného statu, povoleny byly vyšší hodnostní třídy ad personam, a sice pp.: stav. archiváři J. Herainovi VIII., arch. adjunktu dru. Še- besbovi, oficiálu V. Wagnerovi, přednostovi P. Proj- sovi, správcům F. Hákovi a J. Riedlovi a obročnímu A. Motyčkevi IX. tř. hodn., akcesistovi J. Hlorešov- skému a asistentu V. Smrtákovi X. tř. hodn. a Proškovi přídavek 300 K.
Weissa Bureš Brolt Souček Podskalský F Portík Jos J Kamenský Mikul Gisela Boháček A Vodička Švejda K Mašek F Vlk J Herain V Wagner P Proj F Hák J Riedl J Hlorešov V Smrták Prošek Celetná ulice
20 article
Plo delinitivní sluhy zavedeny starobní přídav- ky po 100 K po celkové době služební 20leté a pre def, strážníky nadlepšení přibytečného po 50 kor Vyšší náklad, toulo úpravou spojený, činí ročně 162.426 K Dále povýšeni do VIII. třídy hodnestní pp. Jind Pazelt, Ant. Plichta a Vilém Sykyta, do IX. tř. ofi- ciálové pp. Fr. Souček a Josef Žák, kancel. adjunktu p. K. Gassauerovi udělen roční přídavek 600 K: ne VIII. břídy povýšení revidonti pp. J. Baudiš, Ant Jindra, Václav Gmach, Boh. Klapka a Jan Schön- bach, dále do VIII. tř. dr. Jar. Reichert a do IX. tr. dr. Jos. Kristen. Do VII. třídy stav. radové pp. V Ryvola, V. Suchánek, J. Heide, J. Skokan, F. Mina- řík a Jos. Hajský. Inž. Jos. Kavalír dán na odpo činek. Dále upraveno služné písarů a praktikantů. Stavební záležitosti. Schválen návrh, aby vypsána byla nová soutéž na ideově řešení přestavby a přistavby staroměstské radnice a na ceny povolen obnos 9000 K. Pan dr Podlipný vzpomenul při té příležitosti, že již pře 10 lety otázka ta byla na jednacim pořadu, před 7 lety byl vypsán první konkurs a proto s trpkosl nese, že po tolika letech nedošlo se dále. Doufá, ze nyní jest to konečně poslední lhůta Bez debaty schválen návrh, aby na řešení vstu pu do průkopu letenského buď branou nebo přemo- stěním neb tunelem či jiným způsobem vypsána byla veřejná soutěž. Na zakoupení tří nejlepších na- vrhů bylo povoleno 12.000 K. Galerie mísí se do jednán Následoval návrh, aby na ten čas kylo upuštěne od provedení usnesení sboru obecních starších z 2 prosince 1906, aby v Libni vybírána byla nápojová dávka z piva a lihovin. Slova ujal se p. dr. Podlipný Vzpomenul doby, kdy za jeho starostenství byla Li beň připojena ku Praze a kdy libeňšti zástupci sou hlasili s podmínkou, že bude se v Praze VIII. vy bírati pivní dávka
Pla Pazelt Antonín Plichta Sykyta František Souček Žák K Gassauer J Baudiš Jindra Gmach Schön Reichert doktor Jos Kristen Ryvola V Suchánek J Heide F Min Kavalír Podlipná Jos Libeň Praha
21 article
Jakmile se zmínil o télo povinnosti, vypukli čelní posluchači na galerii v hlučný povyk, z kterého jen některý výkřiky byly srozumitelně „Co z toho máme? Vysoké boty musíme nesit, abychom se v blátě neutopili! Vy pořádáte bankety a na nás chcete úhradu! Marně náměstek p. dr. Štych zvoněním hleděl zjednati klid. Ve všeobecném rozruchu ozývali se také zástupci Holešovi Pan cís. r. Schiller volal: My musíme platit mostné a vy máte nádhernou asanaci!“ Pan dr. Podlipný: Až nastane okamžik, kdy se najde úhrada za 800.000 K ročně mostného, pak bu- du první, jenž se ozve pro zrušení mostného! Mně jde pouze o to, abych uplatnil to, k čemu se libeň- ští zástupci před lety zavázali. (Opětný hluk a ne- pokoj na galerii. Pro návrh rady městské vřele se vyslovilp m. r. Filip a vývody jeho provázeny byly hlučnou pochvalou v zasedací sini i na galerii Při hlasování návrh rady městské byl přijat. (Pochvola na galerii.) Záležitost pronajetí 8 místností v paláci hr. Sylva-Tarouccy na Přikopě p. Alf. Fériaudovi byla odročena. O 128. hoď. večerní schůze odročena na dnešek. kdy se začne s projednáváním rozpočtů obecních na rok 1909.
Štych Holeš Schiller doktor Podlipná Filip Taroucca
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 14. prosince. (Rakousko Slované.)Dva nedělní slovanské listy, jeden pešťský, druhý terstský, rozepsaly se současně o budoucnosti rakouského mocnářství a vidí ji zabezpečenu jedině v tom připadě, bude-li ve- škera politika této říše, vnitřní i vnější, vedena v duchu Slovanstvu přátelském. Terstská „Edi- nost“ připouští jihovýchodní směr říšské poli- tiky, ale s jedinou podmínkou, že tato politika nesmí býti Slovanstvu nepřátelská, nýbrž při- telská. „Jest třeba — praví — obrození a nikoli zřícení staré rakouské budovy. Rakousko musí se státi přirozeným spojencem Balkánu a Ruska. Přijeme si mocného a ve světě váženého Ra- kouska. Takovým však bude teprve tehdy, až my Slované budeme v Rakousku mocni a vá- žení, Jen Slovanstvu přátelské Rakousko má právo na existenci. Zůstane-li však takové, jaké je bohužel nyní, budou se nad jeho hlavou stále stahovati následky jeho starého, prvopočáteč- ného hříchu, že chce býti přední stráží panger- manis mu.
Slovan Praha Rakousko Ed Balkán Rusko
23 article
Hodžův „Slov. Týžden.“ brání rakouské uherské Slovany proti nařčení z velezrádných zámyslů. „Držíme se pevně — píše — hiabs burské říše a jejich politických hranic, chceme však, aby tato říše byla nám opravdu otčinou. dobrou a spravedlivou. Ani nemyslíme o sply- nutí se zahraničnými slovanskými národy. Jsme však přesvědčeni, že evropský mír bude zabez- pečen jmenovitě tehdy, až vedle velikého ru- ského státu bude tu na místě naší říše také moc ný stát, který ani jednomu svému slovanskému občanu nezavdá příčiny k nespokojenosti. A my víme, že naše habsburská říše by mohla býti silná a mezi národy etěná a vážená, kdyby své slovanské základy nepodkopávala, nýbrž upen ňovala. Taková politika uvnitř i na venek za- chránila by nás od všelikých sporů s Ruskem, a kdyby Rusko v nynější krisi nestálo proti nám, nestavěli by se proti nám ani ostatní. Ve střední Evropě nebude mezinárodního pokoje, dokud v rakouské říši slovanské národy neoh- drží své.
Hodžův Týžden Rusko Evropa
24 article
V Praze, 14. prosince. (K demonstra- cím proti místodržiteli dru. Bobr- zyňskému.) Příčinu k demonstraci, kterou všepolské studentské křídlo strany národně de- mokratické provedlo ve lvovské universitě a po- zději též na ulici proti místodržiteli dru. Bobr- zyňskému, zavdal, jak už telefonicky sděleno, státní rozpočet na r. 1909, v němž se při úvěru na lvovskou universitu nalézají položky na zří- zení několika nových stolic, většinou polských, ale také dvou maloruských (pro zeměpis a ob- čanský soudní řád). Předsednictvo polského kola, jemuž také činěna výtka, že dovolilo zří- zeni dvou nových maloruských stolic na pol- ské universitě, zaslelo „Slowu polskému“ ná- sledující vysvětlení: Ústřední vláda zřizuje tyto dvě mimořádné stolice od 1. října 1909 z toho důvodu, že aka- demický senát lvovské university, zamitaje zří- zení ruské stolice chemie a stolic práva řím- ského a obchodního, projevil mínění, že se mohou již v nejbližší době zříditi stolice pro povrzené už ruské docenty země- pisu a občanského soudního řádu. Ústředni vlá- da pokládala toto dopré zdání akademického se nátu za dostatečný důvod pro rozpočtové polož- ky na ony dvě mimořádné stolice. K tomu dodává redakce dle informace, ob- držené z university, že senát nenavrhoval oka- mžitě zřízení oněch ruských stolic, nýbrž upo- zornil jen vládu, že nově habilitovaní ruští do- centi poskytují svou vědeckou prací naději, že ča- sem, budou-li vědecky tak pracovati, jako do- sud, mohou býti pokládáni za vhodné kandi- dáty dvou mimořádných ruských stolie.
jítmokratický Praha
25 article
Rozdíl tu je, ale nikoli tak značný, aby malá ochota, kterou vláda — snad i na přímou přímluvu místodržitele Bobrzyňského — pro- jevila vědeckým snahám haličských Rusů, mohla býti dostatečným ospravedlněním hrubého útoku na místodržitele, který nepamatoval toliko na docenty ruské, nýbrž vymohl také úvěry na nové stolice polské. Výtržnost všepolských radi- kálů odsuzují ostatně všechny polské listy, ne- vyjímaje ani národně-demokratického „Slowa Z Pešti, 8. prosince. (Stinné stránky uherské kolonisace.) [Pův. zpr. »N. L Stíny kolonisační politiky uherské vycházejí vždy více na veřejnost. Ukázali jsme na ně před několika týdny a můžeme na ně ukázati opět dnes. Vláda uherská zakoupíla k parcelačním účelům několik velkostatků, ale z těchto koupí je zřejmo, že sleduje cíl, pomoci zadluženým velkostatkářům a maďarským magnátům. Od maďarského magnáta Gabr. Szentivanye koupila velkostatek s fundem instruktem za 420.000 K ač bylo zřejmo, že veškerým kupcům, kteří se o koupi ucházeli, zdála se zaň cena 210..000 K přemrštěnou. Tibor Barcsay prodal k témže účelům svůj zanedbaný dvůr v Alpeslesi za 420 000 K, ač ceněn nejvýše na 300.000 K. Magnát Kovacs prodal velkostatek vládě k úče- lům kolonisačním bez fundu instruktu za 424.000 korun ač koupil ho s fundem instruktem za 260.000 K. Také ostatní rozlohy půdy zakou- peny za 5 milionů K vládou uherskou proto, aby prý »nepřišli do cizích rukou«. Pro tyto stran- nické cíle došlo v uherské sněmovně k bouřli- vým výstupům a je ku podivu, že právě ně- mecká žurnalistika ukazuje naž tyto nepředlo-
Rus Barcsay Kovacs Pešť stinný stránka
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Národní divadlo Shakespearův »Ote llo« po delší přestávce! A zcela novou jevištní po- dobou, rozumí se! Drama abenátského mouře- nina« je z nejmohutnějších obrazů, jaké divadlo zná. Opáčite si v duchu zažité dojmy a vracíte se k otázce dávno přetřásané: v čem je vlastně podstata divadelní — zábavy? Otello miluje svou Desdemonu a trpí hrozně zažehnutým plamenem vášně. Zažárli, pozbývá rozvahy a ve zmatku smyslů uškrti milovanou — nevinnou ženu. A to se vám — libí? Aspoň jste s napjetím sledovali pohnutý děj a dojati — tleskále představení. Jste svědky trapných věci. Obraz je tak věrně líčen, tak životně podán ! Zapomináte sebe. Zdá se vám, trpíte sami! Rozčiluje vás bolestné rozčilení hrdinovo, strachujete se o jeho obět, tajíte hrůzou doch. A když odehráno, libujete si spokojeně, chválite hru, tleskáte. Ba vil jste se dobřel Jak to? Je vám snad příjemno, co je trapné Trpite snad rádi? Přáli byste si snad prodělae vživotě hodně trapných pocitů? Snášet bolest, hrůzu, strach, rozčilení, smrielnou úzkost? Ani zdání! Nikdo si nepřeje trpět ! Naopak, prcháme přede vším, co je trapno, kde možno, vylineme se zdaleka. Ale do divadla — se hrnem. Čeho se lekáme v životě, vábí nás na di- vadle! Tu chiceme vidět a zažit, z čeho máme v životé hrůzu; neštěsti, bolest, strast, nejhilubšl otřesy nítra! A čím je obraz dokonaleji po- řlzen, čím je bližší pravdě, čím nás opravdověji jímá, zdreuje, tím hlasitěji vzdáváme svoji chválu a spokujenost. ělo Divný rozporl Anebo snad v tom záleží vlastní rozkoš. že jsme svědky utrpení — cizlho? Dvojí pocit se v nás probouzí! Uvědomu- jeme sobě neštěsti druhého, prožíváme je mocně,
Shakespearův Ote llo Otello Desdemona Drama národní divadlo
27 article
ale zároveň máme jistý blahocit své vlastní — bezpečnosti? Vlastní podšivkou našeho »uměleckého- zápalu byl by tedy jen — dráždivě pošimraný sebecit? Něco je jisto! Není dramatu v literatuře aby předslavovalo něčí klidný, spokojený šťastný život! Nechceme cizé štěstí viděl, nechceme vidět radost, spokojenost, jasnou, bezstarostnou mysl — druhého. Nebavilo by nás to! Básník, který by ehtěl takovou věc postavit na jeviště, strašně by nás nudil. Byl by dojista vypískán. A divadlo které by chtělo pěstovat takový pořad idylický by prostě udělalo bankrot. Chceme se dráždit, rozčilovat, rozpěňovat svou krev, chceme se pá- sti cizou strastí a bolestí, ukájet na ní své dra vecké pudy a protože nám v tom divadlo vý borně vyhovuje, ochotně je prohlašujeme z ušlechtilou zábavu. Staří si v arénách pořádali štvanice šelem, zápasy gladiatorů, chtěli vidět a cítit skutečnou krev. V tom jsme skrotli. Tak zvaný pokrok kultury (achich !) dnes už nedovoluje, pro pou- hou zábavu prolévat krev. Ale vše ostatní, zdaž se nezachovalo? A především touha, aby šlo hodně do živého! Čím věrněji a těsněji k ži- votu, tím lépe! Jsme rafinovanější, nežli staří.
28 article
Snad také zbabělejší. Skutečná krev by nás poplašila, avšak co do zápasu a bolesti nedaru- jeme ani odstin, ani škubnutí nervu. A zásluhu umělce měříme podle schopnosti, jak dovedl vyhovět naši touze. A běda tomu, kdo projevil nějský nedostatek věrnosti a pravdy! Opona spadla. Panička, která představovala nešťastnou Desdemonu, zůstala sice na živu, s úsměvem se přichází děkovat za náš potlesk Nevadí! Jsme příliš zabráni do své rozkoše krvelačně, přehlížíme to. Svoji zábavu měli jsme přec. V našich očích je Desdemona do opravdy mrtva lá. Také Otello je mrtev. Půjdeme spokojení na lože. Takoví jsme po své přirodě dravčl. Ovšem dá se i dravec vychovat k vděč nosti. A tak bývali vždy u veliké vážnosti, kde obecenstvu dovedli připravovat rozkoše dramati ckého požitku. Skladatelé divadelních her, před stavitelé roli, mistři divadelní mašinerie a vše co s divadlem sonviselo! Vše zbožňováno, pře třásány horlivě jejich výkony a rozbírány usi lovně jako státní akce. A zůstáváme věrni starým zvykům.
Desdemona Otello
29 article
Také nedělní premiéra nově nacvičené vele- hry zanechala silný dojem. O nové výpravě už nám pověděla předběžná zpráva, jaký má vý- znam, jaké záměry a zásluhu jakou. Výjev z výjevem zažírále s radostným obdivem. Benátská rada, vílání na. Cypru, večer před hostincem, na terase velitelova palšeel: sám živý obran skvostně životný přes všechinu schválnou měl- kost svého jižního vzduchu! A v popředí po- zornosti po celý večer ovšem hrdina hry! O »be nátském mauru« máte svoje utkvělé představy Jistou nadměrnost zjevu, kterou na prvý pohle převyšuje Olello všecko své okolí. Postavou, hla- sem, krokem i pósou, při vší prostotě a nenu- cenosti osoby hrdina, velitel, víiěz, lev! V ton se nový Otello liší. Pan Vojan převedl postavu v proporce daných prostředků. Jakýs zmoderni- sovaný Otello. Moderniem nepřeje velkým roz- měrům, rozráží hrdinnost zjevu, tlumi hlas, pře- lamuje pósu. Otello na pohled mizí ve svém okoli, tiše ujímá se slova, jakoby se bál vzbudit pozornost. Však proto nedaruje diváku žádný obrat bouřlivých dějů svého nitra. Naopak Skoupá zdánlivě manýra má svoji nepochybnou účinnost! Zbystřuje mysl diváka, napíná jeho pozornost! Kde jen se chvíle naskytne, jeviště hlučně dává na jevo, jak živě se zaujalo pro Otellovu věc! Desdemona slečny Suchánkovy je líbezná paní s křehounkým hláskem. Padoucha Jaga počítáme do třídy theoretických ničemů kteří byli zvláštností divadla Shakespearovy doby.
Otello Vojan Skoupá Otellův Desdemona Suchánkův Jaga Shakespearův doba
30 article
Provozuje své řemeslo z filosofického přesvěd- čení, s jakousi perfidně rozvláčnou výmluvností Pan Hurt představil a rozebral s pěkným roz- myslem toho úlisného nakapávače jedu. Nešťaslný láskou Cassio páně Deylův ve scéně opičkove vyklouzl trošinku ze stylu rámee. Postavy otce Brabantia, dóžete i jiných senátorů a pánů z ko monstva velitelova i družky Dusdemoniny Emilie pevně se rýsují v pozadí. Nový text hry má svoji ušlechtilou zřetelnost a plynnost slova. Ven i uvnitř mohutný večer! Není pochyby, hřek saisony!
Hurt Deylův Brabantia Dusdemonina Emilie
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Memeiry Kuropatkinovy. Z Petrohradu 14. prosince. Hr. Vitte dává prohlašovati, že liché jsou všechny pověsti, jakoby byl učinil sensační od halení k memoirům Kuropatkinový m. = Kojenec otráven v nemocnici. Ve Visbadenu bylo půl druhého měsíce staré dítě švadleny v měst- ské nemocnici otráveno lysolem v okamžiku, kdy ošetřovatelka na krátkou dobu odešla ze svělnice Soudí se, že ditěti nalil jed do úst někdo, kdo se do nemocnice vplížil, poněvadž dítě bylo jenom kojene a nepožívalo nic jiného, zvláště také žádného léku takže záměna jest vyloučena. Přes úsilovné pátrán nebyl přípod posud vysvětlen. = Král Manuol zetěm císaře Viléma? Z Paříže se sděluje: Dle berlinské depeše „Petit Journalu šíří se ve dvorních a diplomatických kruzích zpráva že portugalský král Manuel se stane chotěm princez ny Viktorie Louisy, dcery císaře Viléma = Moderní lupičství. Z Paříže, 14. prosince V Nizze vnikli v noci na neděli lupiči do klenolni ckého závodu, vypálili acetylenovým plamenem, kte- rý vyfukovali rourkou, do 15 cm tlusté stěny poklad- ny otvor, jímž mohl prostrčiti ruku a uloupili špen- ky v ceně 60.000 franků. Zlato se však velkým žá- rem, způsobeným acetylenovým plamenem, roztavil a několik kamenů bylo zničeno. Po zlodějích není stopy.
Vilém Petit Manuel Petrohrad Hradec Kuropatkinový m Paříž Nizza Memeira Kuropatkinův Viktoria Louis centimetr
32 article
= Balon uletěl. Z Wiesbadenu, 14. pro- since. (K. k.) Odletlý balon dolnorýnského spolku pro vduchoplavbu Mohuč-Visbaden byl nalezen Merkenfritze v hoř. Hessensku. = Zemětřesení. Z Terstu, 14. prosince. (K. k. Ve zdejší námořní observatoři zaznamenaly přede- věírem seismografické přistroje vzdálené zemětře- sení. Začátek ve 2.05 hod. odp., největší rozkyv 11.2 mm o 2.19, konec o 3.41 hod. odp. = Záhadná smrt. Z Grimsby, 14. prosince. (K. k.) Parník „Ashton“ sdělil včeru večer při svěm příjezdu, že za plavby z Amsterodamu zemřelo na něm za záhadných příznaků 5 ruských židů, během prý 10 minut. Obsah jich žaludku byl zaslán do Londýna, kde bude bakteriologicky prozkoumán. Lo zůslano v kuranténě až šelření bude ukončeno. polsk.
Ashton Wiesbaden Mohuč Hessensko Terst Grimsby Amsterodam Londýn mm