2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
15. prosince 1908. Císlo 345.
4
article
byly přičleněny k Chorvatsku a tvořily spolu s Dal
macií spojené království.
Očekáváme, že dnalismus chýlí se ke konci. At
zhyne, bude možno přikročiti v Rakousku k federa-
tivní ústavě. Pak bude třeba vzpomenouti si také n
český stát,
neboť my nebyli annektováni, nýbrž dobrovolnou
smluvou dostali jsme se pod habsburskou dynastii
Pak budou vyplněna také naše přání, která spolu
budou i přáními německého obyvatelstva Čech. Řeč-
ník poukazuje na prospěch federativní ústavy v Ně-
mecku a prohlašuje: Co bylo možno tam, musí být
možným také v říši habsburské, má-li Rakousko
vůbec míli budoncnost. My chceme velké Rakousko
ale chceme také svoji vlast, své velké království mít
v této říší.
Řečník brojí pak proli volební opravě, předloženo
českémů sněmu, kterou zostřuje ne ještě staré bez
práví, a vytýká, že v letošním rozpočtu zařaděn nen
ani dost malý obnos na zlízení II. české university
Vláda zřejmě chce, aby také Češí počali stříleti, aby
došli k cíli. To neni všsk cesta, na níž obnoví se
v Rakousku mír, nýbrž cesta, jež vedla by národy
a zvláště nejsilnější národ vříšt, Čechy, k největšímu
rozholčení.
Dal
Čecho
Chorvatsko
spojený království
Ata
Rakousko
Čechy
5
article
Doufá, že správce ministerstva financí uchopí s
též prostředků, aby rozhodně špatnou sithací země-
dělství zlepšil, a podotýká, že češti poslanci vyna-
snaží se, seč budou, aby uskutečnily předlohu o za-
vedení obecného starobního pojišťování s tou pod-
mínkou, že nebudou provokováni takovým způ s obem,
jak stalo se to v posledních dnech řízením ryze
německého krajského soudu v Trutnově. Jsme ocbotni
podporovati vladu ve všem, co podnikne ke zlepšení
hospodářské a kulturní situace obyvatelstva, avšak
ne v době, kdy na hlavní město království českého
uvaleno je stanné právo. Nemínime vládě se zřefelem
na zahraniční sitnaci dělati žádných obliží. Dáváme
císaři, co jest císařovo, a říši, co říší patří.
Trutnov
6
article
Žádáme však co nejdörazněji, aby též vláda dala
ňašemu národu, našemu lidu, co mu palř. (Hl učná
pochvala a potlesk u sloupenců řečníkových.)
J. dnání bylo přerušeno a potom čteny došle
spisy.
Po jejich přečtení odpověděl předseda sociálně
politického výboru dr. Mayr na dotaz poslance
Statka po projednávání zákona na ochranu děl-
nictva, že tato předloha byla již předložena zúčast-
něným ministerstvům a že v přištích dnech bude
podána sněmovně.
Konec schůze o 6. hodině; příští bude z ejtra
dopoledne.
Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy
vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909.
(I. dle n).
Starosta p. dr. K. Grož zahájil schůzi před 5.
hod. odpol. Leže i galerie přeplněny byly obecen-
stvem. V loži zaujaly místa zejména dámy ze Žen
ského klubu českého.
doktor
Mayr
Statka
Praha
7
article
O buršáckých bumlech.
Řadu dotazů zahájil p. m. r. dr. Pinkas: Dne
2. prosince 1908 prohlášeno bylo v Praze stanné prá-
vo a zároveň vykonána policejní opatření různého
druhu, zejména pokud se týče zákazu nošení od-
znaků. Včasnou intervencí starosty dra. Groše a ná-
městka dra. Štycha ve Vídni podařilo se od Prahy
odvrátit ještě horší opatřeni. Řečník považuje z
vhodné, aby oběma pp. za to dlky byly vysloveny
(Pochvala.) Události, kleré zavdaly příčinu k těmte
opatřením, jsou známé zejména z debaty na řišské
radě, ústy četných českých poslanců. (Březnovský
volá: Ale ne pražských!) Události ty byly přiroze-
ným a neodvratným následkem celého řetězu zjevů,
začínajících obstrukcí německou na sněmu král. če-
ského, pokračujících v pronáslodování českých men-
šin a končících provokativním počínáním německých
studentů kulérových, porádajících bumly na Příkopě.
doktor
Pinkas
Groš
Štych
Březnovská
Praha
Vídeň
8
article
Chování se vlády při těchto událostech nelze nazvati
ani vhodným, ani včasným. Misto aby, počílajíc s ro-
zechvěním širokých mass, vláda zakročila, neodhod-
lala se k tomu, aby zakázala protizákonné bumly,
neb zakázala nešení barev. Bylo pochopitelno, že
česká veřejnost vzeořela se konání humlů. To skon-
čilo prohlášením stanného práva. Řečník s trpkosti
vytýká, že opatření to bylo provedeno právě v den
2. presince, v den panovnického jubilea. Konstatuje
nepopíratelný fakt, že po 12 dnů byl v Praze úpiný
klid! (Tak jest!) Kdo přijde do našeho města a ne-
viděl by vyhlášku o stanném právu a nezvyklé pa-
troly četnicko-policejní, ani by netušil, že se nalézá
ve městě, kde jsou učiněna opahení stanného práva.
Zdálo by se, že stanné právo je nevinné, ale není
tomu tak. Následkem stanného práva trpi dobrá po-
věst našeho města nejen v Rakousku, ale i za hra-
nicemi. O Praze šířeny jsou hanlivé a nepravdivé
zprávy, které by nutno bylo na pravou míru uvěsti
Rečník touží po tom, aby nejen stanné právo bylc
odvoláno, nýbrž aby také odstraněny byly
příčiny bouří, aby z ulic pražských
úvlně zmizely bumly! (Hlučná pochvala.
Praha
Rakousko
9
article
Táže se p. starosty, zdali je ochoten podniknouli
opětně vhedné kroky u vlády, aby bumly vůbec byly
z ulice odstraněny, dále navrhoval, aby presidiu dána
byla plná moc, aby ve všech připadech těchto udá-
losti vhodné opatření učinilo ihned, jakmile toho
petřoba káže, aniž by nutno bylo svolávati schůzi
sboru. Řečník končí prohlášením, že proti této obraně
Němci nemohou činit námitky. (Pochvala)
Starosta p. dr. K. Groš uvedl v odpovědi:
„Slavný sbore! V minulé schůzi své usnesl se
slavný sbor obecních starších na tom, aby prolesto-
váno bylo proti konám Lumlů německého studentstva
na nejžlvější lřídě našeho Erälovského hlavního mě-
sta, ježto tím zejměna v pohnutých dobách ruší se
volnost důležité kommunikační tepny a ježto násled-
kem nepokojů, při bumlech těch vznikajících, ohro
žuje se klid celého města. Žádost tato byla podána
u příslušných činitelů, vyřízení jejího však doposu
radě městské se nedostalo. Zatím konaly se bumly
německých studentů dále a také nepokoje v městě
neutuchly, až v den 2. prosince t. r., kdy prohlášene
bylo nad Prahou a okolím právo stanné a zároven
vyhlášen zákaz bumlů, nošení barev a spolkových
odznaků. Deputace, která v této věci intervenovala
ve Vídni, žádala po prohlášení stanného práva, aby
se upustilo od dalších výminečných opatření proti
Praze a snaze této depulace, jakož i vydatné pomoci
Národního klubu a ministra dra. Žáčka se podařilo.
že další výminečná opatření od Prahy byla odvrá-
cena. Mám za svoji povinnost, abych opětně z toholo
místa podporoval, aby bylo žádáno, aby bumlyv
král, hlav. městě Praze povolovány nebyly a zejména
aby kommunikace v nejhlavnějších třídách našeho
města nebyla stěžovéna zcela zbylečnou závadou.
K Groš
Žáček
Praha
Vídeň
národní klub
10
article
Rozhodně poukazuji k tomu, že vynakládáiním vší
síly bezpečnostní a branné moci na to, aby se pro-
vodl buml německých studentů, jest nadbytečnou
ochranou domnělého práva na buml německých stu-
dentů proti nespornému právu všeho ostatního oby-
vatelstva na volně užívání všech kommunikací ce
lého města. (Hlučný souhlas.) Poměry tyto jsou ne
zdravé a zejména v dobách, kdy zavládne rozčilení
v obyvatelstvu nad bezprávím z toho neb onohe
důvodu národu našemu učiněným, stávají se i znač
ným nebeznečenstvím pro porušení klidu v našem
městě. (Tak jest!) Zastupitelstvu našemu, kterému
na tom záležeti musí, aby život v král. hlav. městi
Praze rozvíjel se způsobem volným, rozkvělu města
stoužícím, záležeti musí též na tom, aby v ulicích
tohoto města panoval klid a aby chráněna byla bez
pečnost všech klidných obyvatelů toholo města. Prolo
také zastupitelstvo naše a jmenovitě naše rada měst-
ská obrátila se, když nepokoje počaly, vyhláškou
k obyvatelstvu s důtklivou prosbou, aby klid v měste
byl zachován. Nelze přehlédnouti, že tato naše snaha
po zachování klidu v našem měslě nebyla pod-
porována na straně druhé a že zejména
nikdo z profesorů německých a poslan-
ců německých nepůsobil u německých
studentů o to, aby, hledíce ku pohnuté době, o
různých projevů svých, jimiž české obyvatelstvo mě
sta bylc drážděno, upustili. (Slyštel)
Praha
11
article
Jestliže s německé strany se v některých inter
pelacích poukazuje na to, že zastupilelstvo málo uči
nilo na zjednání klidu v měslě, musum výtku tutoee
nejrozhodněji odmitnouti a naopak opětně poukazu,
na to, že ničeho ke zjednání klidu se ne
podniklo se strany německé. (Slyšte!) Čet
ní nepřálelé našeho měsla, zejména též nepřátelé za
hraniční, použili prohlášení slanného práva k divo
kým útokům na naše hlavní město. (Pan Soukup
Borlínští buršáci!) Mám za to, že třebas by útoky ty
vykonaly jen do jisté míry svůj úkol: poskvrniti čistý
štít našeho města, že přece jenom mezi soudnými
lidmi slyšána bude i naše obrana, o kterou se starali
musíme v tisku zahraničním a mám za t
že ti, kteří doposud jako přátelé chovali se k zlaté
stovanské naší matičce Praze, že i nadále setrvaji
ve svých sympatiich k našemu městu. Mluvi se
o tom, ač neni posud zabezpečených zpráv v téte
příčině, že zákaz bumlů v našem městě opělněv
době nejkratší má býli odvolán. Mám za to, že byl
by te experiment velmi nebezpečný!
Bylo by vhodno, aby dožádán byl jak Národní
klub na radč říšské (Illasy: Zejména poslanci za
Prahu!), tak i pííslušní ministti, aby od nebezpeč
ného tohoto pokusu bylo upuštěno a aby raději vše
mežně působeno bylo k zabezpečení naprostého a
trvalého klidu v našem městě. (Hlučná pochvala.
Soukup
Praha
národní klub
12
article
Pan ob. st. Matiuš uvedl, že jest třeba celému
světu ukázati, jaký je vlastně poměr mezi Čechya
Němci v Praze a že celý svět je z německých
pramenů velmi falešně a hanebně in-
formován. Vylíčiv poměry pražské dle pravdy.
praví řečník, že Němci musí něsti toho důsledky, že
jsou zde v menšině mizicí a že dávno by úplně zm
zela, kdyby menšina tato nebyla protežována přízní
vlády a přízní českého obyvatelstva! (Pochvala.) Na
celém světě není města, kde by se s menšinou tak
blasklonně zacházelo, jako s Němci v Praze. O ně-
mecké školy je zde lépe postaráno, než Němci ve
svých městech se starají. Vždyť začaslě slyšíme výt
ky, že ani české školy nejsou v Praze tak opatřeny
jako německé! (Tak jest Je to evropský škandál
že říše, která chce zanášeli kulturu na Balkán, do-
pustí aby 15.000 dítek školních zahájilo slávku a
domáhalo se škol! (Hlučná pochvala.) Řečník zmi-
ňuje se o strašlivém pronásledování českých rodičů,
že posílají své dítky do škol českých. Těm ubohým
lidem ani práva, ani spravedlno ti se nedostává. A co
se zde v Praze děje menšině německé? Ta poživá na-
prosté volnosti! Ve príčině pumlů praví řečník, že
z nich byla udělána politická demonstrace s poslaneci
v čete. Dlužno také vzpomenouti toho, jak vládu stále
vyjednává s německými poslanci, jestli pak také
mluvila s representaci našeho města? Vláda mluví
s poslanci, kteří zastupují několik set „Českou“ spo-
řitelnou do Prahy impartovaných buršáků, kdežto se
zástupci půl milionu obyvatelstva nejedná! Tak da-
leko to došlo, že i koryfeové německé vědy uvěřili ne-
pravdivým zprávám o Praze a vyhlašují nám boj
Matiuš
Němec
Čechya
Praha
Balkán
13
article
Rečník promluvil pak o činnosti prof. Bachmanna.
který se buršáků zastává a dovozuje z kritik něme-
ených učenců, že je to vědátor velmi mělkého rázu
Ke konci táže se řečník p. starosly, zda jest ochoten
zprávy v zahraničním tisku na pravou míru uvésti?
(Souhlas)
Starosta p. dr. Groš odpověděl, že přijetím ná-
vrhu dra. Pínkasa bude vyhověno i návrhu p. Mak
tuše. Dále sdělil, že kromě jednání, které měl ve Vídn
se zástupci vlády, jindy vláda se zástupe
obce vůbec nevyjednávalal (Hlučné pro-
jevy.
Bachmann
doktor
Groš
Mak
14
article
Návrh dra. Pinkasa byl pak jednomyslně
schválen.
Návrh dra. Pinkasa byl pak jednomyslně
schválen.
Různé záležitosti.
Pan ob. st. Schick žádá presidium, aby se vhod-
ným způsobem ujalo zájmů obchodníků ve příčině
chystaného zvýšení dopravních tarifů státních drah
a zvýšení kolkovních poplaíků z nákladních listů.
Návrhy odkázány radě městské.
Pan ob. st. dr. Jeřábek vzpomenul nařízení obc
na uzavření škol obecných a měšťanských a trpké
pocity, jaké se zmocnily obyvatelstva po rozhodnulí
zemské zdravotní rady, která se vyslovila proti za-
vření škol. Řečník žádá, aby zahájeny byly kroky
k tomu cíli, aby ode dne 2C. prosince byly zavřeny
také veškoré střední školy v Praze i v předhněstích
za účelem provedení řádné desinfekce. — Dále vy-
týká řečník, že obec zavádí oboujazyčnost ve směru
kde to je úplně zbytečno a sice na plaketách, vydáva
ných chudinským úřadem. Jest to skufek nepocho-
pitelný a táže se starosty, zda tomu chce učinit
přítrž. — Řečník upozorňuje, že bývalí předsedové
municipální rady pařížské tvoří komitét, jehož
úkelem je, uvésti veledilo Smetanov
„Prodanou nevěstu“, příštího roku d
divadla „de la Gaité“. Komitět pařížský oče-
kává podporu s naší strany a táže se řečník, zda bude
i zde svolán komitét k vykonání vhodným příprav
Stejně nutno jest ufvořit komitét pro přípravy
k obeslání výstavy v Nancy, k níž jest po-
zván pouze Londýn a Praha. — Návrhy
přikázány radě möstské; stižnosti dá starosta vy-
šetri.
Pan ob. st. Slavík releroval o schůzi poštovních
zřízenců, kteři žádají radu městskou o podporu svých
požadavků u ministerstva obchodu a financí. — Pan
ob. st. Maděra žádal, aby regulační kanceláři bylo
nařízeno, zabývati se úpravou čtvrti svatopetrské.
Schick
doktor
Jeřábek
jít le Gaitý
Slavík
Maděra
Praha
Nancy
Londýn
15
article
Verifikace užších voleb.
Referent verifikační komise p. ob. st. Malin
podával zprávu o výsledku užších voleb do sboru
navrhoval, aby schváleny byly volby pp. M. Kozla
Štěvánka, dra. Př Šámala, arch. Č. Gregora, dra
Ed. Baštýře a Al. Wilimanna.
Slova ujal se pan ob. st.adj Krouský
V úvodu praví, že jest správným a spravedlivým po
žadavek, aby korrigován byl výklad verifikační ko
mise, pokud se totiž jedná o výsledek užší volby v l.
Malin
Štěvánka
Šámal
Gregor
Ed
Baštýř
Al
Krouská
16
article
sboru novoměstském. Rečník s povděkem zmiňuje
se o plipadě, kdy verifikační komise řídila se správ
nou zásadou — vykládati projev vůle voličů způse-
bem liberálním. Jest nesporno, že při užší volbě
kdy lze volili jen kandídáty do užší volby výslovně
pojalé, nutno pokládnti za řádný projev vůle voli-
čovy každé označení takové volené osoby již její
jměnem. Tak tomu ehce přirozený smysl. pro
právo, ovládaný duchem liberálním. Prolo tím více
překvapilo, že nebylo šetřeno liberálního výkladu
také pokud šlo o jeden hlásovací lístek, který zněl na
správná jména Gregor. Voitl, Kašpárek, Havel. Ten-
to lístek ale, při výsledku volebním právě rozhodu-
jící, vzdor protestu ve volební komisi za plalný
uznán nobyl. Řečník pak, s právnického stanoviska
opíraje se o znění dotyčných zákonných přodpisů
v další řeli dovozuje, že nelze mluvili o nejasnosti
užil-li volič k označení volených v užší volbě kandi-
dátů pouze jejich jmén, dovolává se souhlasného ná-
zoru autority veřejného práva profesora Pražáka
cituje ladu rozhodnutí správního soudu, dle nichž
může býti lístek prohlášen za neplatný jen tehdy
je-li pochybno, ve prospěch které z více osob téhož
jména hlas byl podán a v závěru dovozuje, že nelz
v konkretním případě o nejasnosti mluviti, poněvadž
všech osm do užší volby pojatých kandidátů bylo
jména různého. Řečník poukazuje k tomu, že zamit-
nutí poslěze uvedeného listku odpírá vší logice a prá-
vu. Jedná se nejen o správně zásadové rozhodnut
v tomto připadě, nýbrž i případnou změnu volebního
výsledku, neboť lístek anen jest jazýčkem na váze
a bude-li uznán za plátný, připadne rovnost hlasů
(377) p. dru. Baštýřoví a rovněž 377 o. inž. Václ
Gregor
Voitl
Kašpárek
Havel
Baštýřový
Ing
Václ
profesor Pražák
17
article
Havlovi. Dle § 54. obecního řádu pak v tomtc připade
mezi oběma rozhodne los. Na to řečník s důrazem
uvádí, že se nejedná o to, má-lí lé či oné skupině při-
býti či ubýti jeden hlas ve sboru. Záleží na tom, aby
vůle voličů byla rozhodující, aby vše, co se na rad-
nici děje, dálo -e přesně, svrávně, objektivně a v du-
chu liberálním, aby rozhodnulí stalo se v intencích
a dle vůle voliče, který onen hlasovací lístek do urny
volební odevzdal. S apelem na sbor formuluje návrh.
Řeč sledována s napjetím a po její ukončení roz-
lehl se hlučný potlesk i na galerii.
Pan měst r. dr. Podlipný rozebíral případ rovněž
s právnického stanoviska a podporoval návrh p. Krou
ského. — Po doslovu relerenta, jenž upozornil.
že proti užší volbě nebyl podán prolest a že verifi
kační komise jednomyslně volbu schválila, přikro
čeno k hlasování.
Pro návrh p. Krouského vyslovilo se 2
obecních starších (skupina dra. Podlipného, někteř
člencvé malostranští a mnozí členové klubu svobodo-
myslného a někteří Staročeši), proti návrhu bylo 26
hlasů, byl tedy návrh p. adj. Krovského zamitnut
Návrh referenta přijat byl 18 hlasy.
Starosta p. dr. Groš oznámil, že po schválení
těchto voleb přestal býti členem sboru p. cís. r.
Voill, který platné služby obci prokazoval a také po
dva roky byl členem presidia. Sbor vzdal mu po
vstáním díky
Na to uvedeni byli do zasedací síně noví obecn
starší pp. M. Kozel, Václ. Štěpánek, dr. Př. Šámal
Havel
doktor
Podlipná
Kroa
Krouský
Podlipný
Groš
Voill
Václ
Štěpánek
Šámal
klub svoboda
18
article
A. Wilímann. Pan starosta dr. Groš tyto nově členy
sboru uvítal a žádal je, aby se horlivě zúčastnil
obecních prací ve sboru, který je veden jednou sna
hou: prospěti král. Praze
Noví členové sboru slíbili tak učiniti podánín
pravice
Oposiční členové podali presidiu foto prohlá
šení, které přiloženo bylo k protokolu
Slavný sbore! Po dlouhou ladu let konaly se
volby do obecního zastupitelstva král. hlav, měst
Prahy pod heslem stran, ovládajících současný poli-
tický život český. Poprvé letos prolomilo voličstv
samo zásadu tuto a svobodnou volbou vyslal
nás do tohoto sl. sboru, vyslovivší jasně přání, aby
do sboru obecních starších vstoupili nuži od dosa-
vadních vládnoucích stran neodvislí. Události
poslední doby zavdaly samy voličstvu podnět nepo-
krytě žádati, aby pri správě nejvělšího města če-
ského, v němž český národní ráz rozum
se sam sebou, dbalo se více otázek kultur
ních, sočiálně-politických a hus po-
dářských než děje se dopozud. Jsouce si vědomi
úkolů voličslvem na ně vložených, vslupují pode-
poaní do tohoto sl. sboru bez zájmů osobních, prosti
předudků, svobodni na vše strany, s upřímnou vůl
skromnými silami svými domáhali se splnění jich
a vyslovují pevné přesvědčení, že v télo snaze od
všech členů sboru budou podporováni. Jako Praho
jest a chce býti středem a obrazem celého národa
budou podepsaní domáhati se toho, aby ve sprá-
vě obce dostalo se zasloužené úča st
a zastoupení i těm tisícům českého
lidu pražského, kteří nepochopením
doby dosud z ní byli vyloučeni. — V Pra-
ze, 14. prosince 1908. Jan Krouský, dr. Přemysl Šá-
mal, Váckav Štěpá nek.“
Vyřízení programu
A Wilímann
doktor
Groš
Krouská
Šá
Praha
19
article
Po přímluvě pp. Lady a Weissa vybověno slíž-
nosti p. Ludv. Bureše ve příčině propůjčení uličního
pozemku pro výkladní skříň v čís. 556—I. v Celetné
ulici. — Dále po přímluvě p. ob. st. Brolta vyho
věno stavebním stížnostem p. Ant. Součka v záleži
tostech podzemních bytů v domech 332 a 333 v
trídě Podskalské. — Další stížnosli stavební byl-
zamilnuty
Do správní a dozorčí rady společně vodárny
zvolen p. ob. st. F. Portík, do dozorčí rady téže ve
dárny p. ob. st. Paylas Jos.
Schváleny převody práv a závazků z nájemn
smlouvy hostinských místnosti v tržnici stareměstske
s p. J. Kamenského na p. Jana Mikulu.
Přijat návrh, aby na místě slavnostního osvě
tlení na počest vanovnického jukilea věnován by
obnos 10.000 K fondu městského sirotčince arciv
Gisely.
O úpravě požitků písařů a praktikantů
jakož i zřízení některých míst úřadnických referoval
p. mag. rada Boháček. Návrhy byly jednomyslně
schváleny: aby k urychlení postupu zřízeno byle
po 1 místě v VI.—VIII. tř., 4 místa v IX. se zrušením
2 míst v X. třídě a 5 mist praktikantských, aby po
výšení byli pp. mag radové A. Vodička a JUDr.
Švejda do VII. a koncipista K. Mašek do IX. tř. hodn
a aby mag. sekret. F. Vlkovi udělen byl přídavek
648 K, aby upravena byla adjula tím způsobem, aby
dosavadní vyšší stupnice 1600 K míslo po 2 lelecl
udílena byla napríště po jmenování delinitivním.
Dále usneseno, aby následujícím úřadníkům, kte-
ří nenáleží do systemisovaného statu, povoleny byly
vyšší hodnostní třídy ad personam, a sice pp.: stav.
archiváři J. Herainovi VIII., arch. adjunktu dru. Še-
besbovi, oficiálu V. Wagnerovi, přednostovi P. Proj-
sovi, správcům F. Hákovi a J. Riedlovi a obročnímu
A. Motyčkevi IX. tř. hodn., akcesistovi J. Hlorešov-
skému a asistentu V. Smrtákovi X. tř. hodn. a
Proškovi přídavek 300 K.
Weissa
Bureš
Brolt
Souček
Podskalský
F Portík
Jos
J Kamenský
Mikul
Gisela
Boháček
A Vodička
Švejda
K Mašek
F Vlk
J Herain
V Wagner
P Proj
F Hák
J Riedl
J Hlorešov
V Smrták
Prošek
Celetná ulice
20
article
Plo delinitivní sluhy zavedeny starobní přídav-
ky po 100 K po celkové době služební 20leté a pre
def, strážníky nadlepšení přibytečného po 50 kor
Vyšší náklad, toulo úpravou spojený, činí ročně
162.426 K
Dále povýšeni do VIII. třídy hodnestní pp. Jind
Pazelt, Ant. Plichta a Vilém Sykyta, do IX. tř. ofi-
ciálové pp. Fr. Souček a Josef Žák, kancel. adjunktu
p. K. Gassauerovi udělen roční přídavek 600 K: ne
VIII. břídy povýšení revidonti pp. J. Baudiš, Ant
Jindra, Václav Gmach, Boh. Klapka a Jan Schön-
bach, dále do VIII. tř. dr. Jar. Reichert a do IX. tr.
dr. Jos. Kristen. Do VII. třídy stav. radové pp. V
Ryvola, V. Suchánek, J. Heide, J. Skokan, F. Mina-
řík a Jos. Hajský. Inž. Jos. Kavalír dán na odpo
činek.
Dále upraveno služné písarů a praktikantů.
Stavební záležitosti.
Schválen návrh, aby vypsána byla nová soutéž
na ideově řešení přestavby a přistavby staroměstské
radnice a na ceny povolen obnos 9000 K. Pan dr
Podlipný vzpomenul při té příležitosti, že již pře
10 lety otázka ta byla na jednacim pořadu, před
7 lety byl vypsán první konkurs a proto s trpkosl
nese, že po tolika letech nedošlo se dále. Doufá, ze
nyní jest to konečně poslední lhůta
Bez debaty schválen návrh, aby na řešení vstu
pu do průkopu letenského buď branou nebo přemo-
stěním neb tunelem či jiným způsobem vypsána
byla veřejná soutěž. Na zakoupení tří nejlepších na-
vrhů bylo povoleno 12.000 K.
Galerie mísí se do jednán
Následoval návrh, aby na ten čas kylo upuštěne
od provedení usnesení sboru obecních starších z 2
prosince 1906, aby v Libni vybírána byla nápojová
dávka z piva a lihovin. Slova ujal se p. dr. Podlipný
Vzpomenul doby, kdy za jeho starostenství byla Li
beň připojena ku Praze a kdy libeňšti zástupci sou
hlasili s podmínkou, že bude se v Praze VIII. vy
bírati pivní dávka
Pla
Pazelt
Antonín
Plichta
Sykyta
František
Souček
Žák
K Gassauer
J Baudiš
Jindra
Gmach
Schön
Reichert
doktor
Jos
Kristen
Ryvola
V Suchánek
J Heide
F Min
Kavalír
Podlipná
Jos
Libeň
Praha
21
article
Jakmile se zmínil o télo povinnosti, vypukli čelní
posluchači na galerii v hlučný povyk, z kterého jen
některý výkřiky byly srozumitelně
„Co z toho máme? Vysoké boty musíme nesit,
abychom se v blátě neutopili! Vy pořádáte bankety
a na nás chcete úhradu!
Marně náměstek p. dr. Štych zvoněním hleděl
zjednati klid. Ve všeobecném rozruchu ozývali se
také zástupci Holešovi
Pan cís. r. Schiller volal: My musíme platit
mostné a vy máte nádhernou asanaci!“
Pan dr. Podlipný: Až nastane okamžik, kdy se
najde úhrada za 800.000 K ročně mostného, pak bu-
du první, jenž se ozve pro zrušení mostného! Mně
jde pouze o to, abych uplatnil to, k čemu se libeň-
ští zástupci před lety zavázali. (Opětný hluk a ne-
pokoj na galerii.
Pro návrh rady městské vřele se vyslovilp
m. r. Filip a vývody jeho provázeny byly hlučnou
pochvalou v zasedací sini i na galerii
Při hlasování návrh rady městské byl přijat.
(Pochvola na galerii.)
Záležitost pronajetí 8 místností v paláci hr.
Sylva-Tarouccy na Přikopě p. Alf. Fériaudovi byla
odročena.
O 128. hoď. večerní schůze odročena na dnešek.
kdy se začne s projednáváním rozpočtů obecních
na rok 1909.
Štych
Holeš
Schiller
doktor
Podlipná
Filip
Taroucca
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 14. prosince. (Rakousko
Slované.)Dva nedělní slovanské listy, jeden
pešťský, druhý terstský, rozepsaly se současně
o budoucnosti rakouského mocnářství a vidí ji
zabezpečenu jedině v tom připadě, bude-li ve-
škera politika této říše, vnitřní i vnější, vedena
v duchu Slovanstvu přátelském. Terstská „Edi-
nost“ připouští jihovýchodní směr říšské poli-
tiky, ale s jedinou podmínkou, že tato politika
nesmí býti Slovanstvu nepřátelská, nýbrž při-
telská. „Jest třeba — praví — obrození a nikoli
zřícení staré rakouské budovy. Rakousko musí
se státi přirozeným spojencem Balkánu a Ruska.
Přijeme si mocného a ve světě váženého Ra-
kouska. Takovým však bude teprve tehdy, až
my Slované budeme v Rakousku mocni a vá-
žení, Jen Slovanstvu přátelské Rakousko má
právo na existenci. Zůstane-li však takové, jaké
je bohužel nyní, budou se nad jeho hlavou stále
stahovati následky jeho starého, prvopočáteč-
ného hříchu, že chce býti přední stráží panger-
manis mu.
Slovan
Praha
Rakousko
Ed
Balkán
Rusko
23
article
Hodžův „Slov. Týžden.“ brání rakouské
uherské Slovany proti nařčení z velezrádných
zámyslů. „Držíme se pevně — píše — hiabs
burské říše a jejich politických hranic, chceme
však, aby tato říše byla nám opravdu otčinou.
dobrou a spravedlivou. Ani nemyslíme o sply-
nutí se zahraničnými slovanskými národy. Jsme
však přesvědčeni, že evropský mír bude zabez-
pečen jmenovitě tehdy, až vedle velikého ru-
ského státu bude tu na místě naší říše také moc
ný stát, který ani jednomu svému slovanskému
občanu nezavdá příčiny k nespokojenosti. A my
víme, že naše habsburská říše by mohla býti
silná a mezi národy etěná a vážená, kdyby své
slovanské základy nepodkopávala, nýbrž upen
ňovala. Taková politika uvnitř i na venek za-
chránila by nás od všelikých sporů s Ruskem,
a kdyby Rusko v nynější krisi nestálo proti
nám, nestavěli by se proti nám ani ostatní. Ve
střední Evropě nebude mezinárodního pokoje,
dokud v rakouské říši slovanské národy neoh-
drží své.
Hodžův
Týžden
Rusko
Evropa
24
article
V Praze, 14. prosince. (K demonstra-
cím proti místodržiteli dru. Bobr-
zyňskému.) Příčinu k demonstraci, kterou
všepolské studentské křídlo strany národně de-
mokratické provedlo ve lvovské universitě a po-
zději též na ulici proti místodržiteli dru. Bobr-
zyňskému, zavdal, jak už telefonicky sděleno,
státní rozpočet na r. 1909, v němž se při úvěru
na lvovskou universitu nalézají položky na zří-
zení několika nových stolic, většinou polských,
ale také dvou maloruských (pro zeměpis a ob-
čanský soudní řád). Předsednictvo polského
kola, jemuž také činěna výtka, že dovolilo zří-
zeni dvou nových maloruských stolic na pol-
ské universitě, zaslelo „Slowu polskému“ ná-
sledující vysvětlení:
Ústřední vláda zřizuje tyto dvě mimořádné
stolice od 1. října 1909 z toho důvodu, že aka-
demický senát lvovské university, zamitaje zří-
zení ruské stolice chemie a stolic práva řím-
ského a obchodního, projevil mínění, že se
mohou již v nejbližší době zříditi stolice pro
povrzené už ruské docenty země-
pisu a občanského soudního řádu. Ústředni vlá-
da pokládala toto dopré zdání akademického se
nátu za dostatečný důvod pro rozpočtové polož-
ky na ony dvě mimořádné stolice.
K tomu dodává redakce dle informace, ob-
držené z university, že senát nenavrhoval oka-
mžitě zřízení oněch ruských stolic, nýbrž upo-
zornil jen vládu, že nově habilitovaní ruští do-
centi poskytují svou vědeckou prací naději, že ča-
sem, budou-li vědecky tak pracovati, jako do-
sud, mohou býti pokládáni za vhodné kandi-
dáty dvou mimořádných ruských stolie.
jítmokratický
Praha
25
article
Rozdíl tu je, ale nikoli tak značný, aby
malá ochota, kterou vláda — snad i na přímou
přímluvu místodržitele Bobrzyňského — pro-
jevila vědeckým snahám haličských Rusů, mohla
býti dostatečným ospravedlněním hrubého útoku
na místodržitele, který nepamatoval toliko na
docenty ruské, nýbrž vymohl také úvěry na
nové stolice polské. Výtržnost všepolských radi-
kálů odsuzují ostatně všechny polské listy, ne-
vyjímaje ani národně-demokratického „Slowa
Z Pešti, 8. prosince. (Stinné stránky
uherské kolonisace.) [Pův. zpr. »N. L
Stíny kolonisační politiky uherské vycházejí vždy
více na veřejnost. Ukázali jsme na ně před
několika týdny a můžeme na ně ukázati opět
dnes. Vláda uherská zakoupíla k parcelačním
účelům několik velkostatků, ale z těchto koupí
je zřejmo, že sleduje cíl, pomoci zadluženým
velkostatkářům a maďarským magnátům. Od
maďarského magnáta Gabr. Szentivanye koupila
velkostatek s fundem instruktem za 420.000 K
ač bylo zřejmo, že veškerým kupcům, kteří se
o koupi ucházeli, zdála se zaň cena 210..000 K
přemrštěnou. Tibor Barcsay prodal k témže
účelům svůj zanedbaný dvůr v Alpeslesi za
420 000 K, ač ceněn nejvýše na 300.000 K.
Magnát Kovacs prodal velkostatek vládě k úče-
lům kolonisačním bez fundu instruktu za 424.000
korun ač koupil ho s fundem instruktem za
260.000 K. Také ostatní rozlohy půdy zakou-
peny za 5 milionů K vládou uherskou proto,
aby prý »nepřišli do cizích rukou«. Pro tyto stran-
nické cíle došlo v uherské sněmovně k bouřli-
vým výstupům a je ku podivu, že právě ně-
mecká žurnalistika ukazuje naž tyto nepředlo-
Rus
Barcsay
Kovacs
Pešť
stinný stránka
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Národní divadlo Shakespearův »Ote llo«
po delší přestávce! A zcela novou jevištní po-
dobou, rozumí se! Drama abenátského mouře-
nina« je z nejmohutnějších obrazů, jaké divadlo
zná. Opáčite si v duchu zažité dojmy a vracíte
se k otázce dávno přetřásané: v čem je vlastně
podstata divadelní — zábavy?
Otello miluje svou Desdemonu a trpí hrozně
zažehnutým plamenem vášně. Zažárli, pozbývá
rozvahy a ve zmatku smyslů uškrti milovanou —
nevinnou ženu.
A to se vám — libí?
Aspoň jste s napjetím sledovali pohnutý
děj a dojati — tleskále představení.
Jste svědky trapných věci. Obraz je tak
věrně líčen, tak životně podán ! Zapomináte sebe.
Zdá se vám, trpíte sami! Rozčiluje vás bolestné
rozčilení hrdinovo, strachujete se o jeho obět,
tajíte hrůzou doch. A když odehráno, libujete
si spokojeně, chválite hru, tleskáte. Ba vil
jste se dobřel
Jak to?
Je vám snad příjemno, co je trapné
Trpite snad rádi? Přáli byste si snad prodělae
vživotě hodně trapných pocitů? Snášet bolest,
hrůzu, strach, rozčilení, smrielnou úzkost?
Ani zdání! Nikdo si nepřeje trpět ! Naopak,
prcháme přede vším, co je trapno, kde možno,
vylineme se zdaleka.
Ale do divadla — se hrnem.
Čeho se lekáme v životě, vábí nás na di-
vadle! Tu chiceme vidět a zažit, z čeho máme
v životé hrůzu; neštěsti, bolest, strast, nejhilubšl
otřesy nítra! A čím je obraz dokonaleji po-
řlzen, čím je bližší pravdě, čím nás opravdověji
jímá, zdreuje, tím hlasitěji vzdáváme svoji
chválu a spokujenost.
ělo
Divný rozporl
Anebo snad v tom záleží vlastní rozkoš.
že jsme svědky utrpení — cizlho?
Dvojí pocit se v nás probouzí! Uvědomu-
jeme sobě neštěsti druhého, prožíváme je mocně,
Shakespearův
Ote
llo
Otello
Desdemona
Drama
národní divadlo
27
article
ale zároveň máme jistý blahocit své
vlastní — bezpečnosti?
Vlastní podšivkou našeho »uměleckého-
zápalu byl by tedy jen — dráždivě pošimraný
sebecit?
Něco je jisto! Není dramatu v literatuře
aby předslavovalo něčí klidný, spokojený
šťastný život! Nechceme cizé štěstí viděl,
nechceme vidět radost, spokojenost, jasnou,
bezstarostnou mysl — druhého.
Nebavilo by nás to! Básník, který by
ehtěl takovou věc postavit na jeviště, strašně by
nás nudil. Byl by dojista vypískán. A divadlo
které by chtělo pěstovat takový pořad idylický
by prostě udělalo bankrot. Chceme se dráždit,
rozčilovat, rozpěňovat svou krev, chceme se pá-
sti cizou strastí a bolestí, ukájet na ní své dra
vecké pudy a protože nám v tom divadlo vý
borně vyhovuje, ochotně je prohlašujeme z
ušlechtilou zábavu.
Staří si v arénách pořádali štvanice šelem,
zápasy gladiatorů, chtěli vidět a cítit skutečnou
krev. V tom jsme skrotli. Tak zvaný pokrok
kultury (achich !) dnes už nedovoluje, pro pou-
hou zábavu prolévat krev. Ale vše ostatní, zdaž
se nezachovalo? A především touha, aby šlo
hodně do živého! Čím věrněji a těsněji k ži-
votu, tím lépe! Jsme rafinovanější, nežli staří.
28
article
Snad také zbabělejší. Skutečná krev by nás
poplašila, avšak co do zápasu a bolesti nedaru-
jeme ani odstin, ani škubnutí nervu. A zásluhu
umělce měříme podle schopnosti, jak dovedl
vyhovět naši touze. A běda tomu, kdo projevil
nějský nedostatek věrnosti a pravdy!
Opona spadla. Panička, která představovala
nešťastnou Desdemonu, zůstala sice na živu,
s úsměvem se přichází děkovat za náš potlesk
Nevadí! Jsme příliš zabráni do své rozkoše
krvelačně, přehlížíme to.
Svoji zábavu měli jsme přec. V našich
očích je Desdemona do opravdy mrtva lá. Také
Otello je mrtev. Půjdeme spokojení na lože.
Takoví jsme po své přirodě dravčl.
Ovšem dá se i dravec vychovat k vděč
nosti. A tak bývali vždy u veliké vážnosti, kde
obecenstvu dovedli připravovat rozkoše dramati
ckého požitku. Skladatelé divadelních her, před
stavitelé roli, mistři divadelní mašinerie a vše
co s divadlem sonviselo! Vše zbožňováno, pře
třásány horlivě jejich výkony a rozbírány usi
lovně jako státní akce.
A zůstáváme věrni starým zvykům.
Desdemona
Otello
29
article
Také nedělní premiéra nově nacvičené vele-
hry zanechala silný dojem. O nové výpravě už
nám pověděla předběžná zpráva, jaký má vý-
znam, jaké záměry a zásluhu jakou. Výjev z
výjevem zažírále s radostným obdivem. Benátská
rada, vílání na. Cypru, večer před hostincem,
na terase velitelova palšeel: sám živý obran
skvostně životný přes všechinu schválnou měl-
kost svého jižního vzduchu! A v popředí po-
zornosti po celý večer ovšem hrdina hry! O »be
nátském mauru« máte svoje utkvělé představy
Jistou nadměrnost zjevu, kterou na prvý pohle
převyšuje Olello všecko své okolí. Postavou, hla-
sem, krokem i pósou, při vší prostotě a nenu-
cenosti osoby hrdina, velitel, víiěz, lev! V ton
se nový Otello liší. Pan Vojan převedl postavu
v proporce daných prostředků. Jakýs zmoderni-
sovaný Otello. Moderniem nepřeje velkým roz-
měrům, rozráží hrdinnost zjevu, tlumi hlas, pře-
lamuje pósu. Otello na pohled mizí ve svém
okoli, tiše ujímá se slova, jakoby se bál vzbudit
pozornost. Však proto nedaruje diváku žádný
obrat bouřlivých dějů svého nitra. Naopak
Skoupá zdánlivě manýra má svoji nepochybnou
účinnost! Zbystřuje mysl diváka, napíná jeho
pozornost! Kde jen se chvíle naskytne, jeviště
hlučně dává na jevo, jak živě se zaujalo pro
Otellovu věc! Desdemona slečny Suchánkovy je
líbezná paní s křehounkým hláskem. Padoucha
Jaga počítáme do třídy theoretických ničemů
kteří byli zvláštností divadla Shakespearovy doby.
Otello
Vojan
Skoupá
Otellův
Desdemona
Suchánkův
Jaga
Shakespearův doba
30
article
Provozuje své řemeslo z filosofického přesvěd-
čení, s jakousi perfidně rozvláčnou výmluvností
Pan Hurt představil a rozebral s pěkným roz-
myslem toho úlisného nakapávače jedu. Nešťaslný
láskou Cassio páně Deylův ve scéně opičkove
vyklouzl trošinku ze stylu rámee. Postavy otce
Brabantia, dóžete i jiných senátorů a pánů z ko
monstva velitelova i družky Dusdemoniny Emilie
pevně se rýsují v pozadí. Nový text hry má
svoji ušlechtilou zřetelnost a plynnost slova. Ven
i uvnitř mohutný večer! Není pochyby, hřek
saisony!
Hurt
Deylův
Brabantia
Dusdemonina
Emilie
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Memeiry Kuropatkinovy. Z Petrohradu
14. prosince. Hr. Vitte dává prohlašovati, že liché
jsou všechny pověsti, jakoby byl učinil sensační od
halení k memoirům Kuropatkinový m.
= Kojenec otráven v nemocnici. Ve Visbadenu
bylo půl druhého měsíce staré dítě švadleny v měst-
ské nemocnici otráveno lysolem v okamžiku, kdy
ošetřovatelka na krátkou dobu odešla ze svělnice
Soudí se, že ditěti nalil jed do úst někdo, kdo se do
nemocnice vplížil, poněvadž dítě bylo jenom kojene
a nepožívalo nic jiného, zvláště také žádného léku
takže záměna jest vyloučena. Přes úsilovné pátrán
nebyl přípod posud vysvětlen.
= Král Manuol zetěm císaře Viléma? Z Paříže
se sděluje: Dle berlinské depeše „Petit Journalu
šíří se ve dvorních a diplomatických kruzích zpráva
že portugalský král Manuel se stane chotěm princez
ny Viktorie Louisy, dcery císaře Viléma
= Moderní lupičství. Z Paříže, 14. prosince
V Nizze vnikli v noci na neděli lupiči do klenolni
ckého závodu, vypálili acetylenovým plamenem, kte-
rý vyfukovali rourkou, do 15 cm tlusté stěny poklad-
ny otvor, jímž mohl prostrčiti ruku a uloupili špen-
ky v ceně 60.000 franků. Zlato se však velkým žá-
rem, způsobeným acetylenovým plamenem, roztavil
a několik kamenů bylo zničeno. Po zlodějích není
stopy.
Vilém
Petit
Manuel
Petrohrad
Hradec
Kuropatkinový m
Paříž
Nizza
Memeira Kuropatkinův
Viktoria Louis
centimetr
32
article
= Balon uletěl. Z Wiesbadenu, 14. pro-
since. (K. k.) Odletlý balon dolnorýnského spolku
pro vduchoplavbu Mohuč-Visbaden byl nalezen
Merkenfritze v hoř. Hessensku.
= Zemětřesení. Z Terstu, 14. prosince. (K. k.
Ve zdejší námořní observatoři zaznamenaly přede-
věírem seismografické přistroje vzdálené zemětře-
sení. Začátek ve 2.05 hod. odp., největší rozkyv
11.2 mm o 2.19, konec o 3.41 hod. odp.
= Záhadná smrt. Z Grimsby, 14. prosince.
(K. k.) Parník „Ashton“ sdělil včeru večer při svěm
příjezdu, že za plavby z Amsterodamu zemřelo na
něm za záhadných příznaků 5 ruských židů, během
prý 10 minut. Obsah jich žaludku byl zaslán do
Londýna, kde bude bakteriologicky prozkoumán. Lo
zůslano v kuranténě až šelření bude ukončeno.
polsk.
Ashton
Wiesbaden
Mohuč
Hessensko
Terst
Grimsby
Amsterodam
Londýn
mm