Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemaědělstvi

3

Příloha „Národních Listů“ k číslu 19. ze dne 19. ledna 1909.

4

Obohod

5

—Průmysl

6

Finančnictví

7

nesid

8 article Telegraflcké zprávy.

Telegraflcké zprávy. Omezení výroby v průmyslu železářském. Z Vídně, 18. ledna. (»N. Fr. Pr.«) Ne- které železárny ustanovily se na způsobu, jakým omezí svoji výrobu. Tak část jich zastaví čin- nost válcoven v týdnu na 1—2 dni, některé velké na celý týden, aby opět pak zase delš dobu nepřetržitě pracovaly. Tak Alpská montanní společnost roz- hodla se pro první modus a vysadl v týdnu dva dny, kdežto Pražská želozá řs ká společnost od příštího týdne vysadí 8 dni. načež bude pracovati opět pravidelně. Stav osení v Uhrách do 15. 1. m. Z Pešti, 18. ledna. (K. k.) [Zpráva min orby] Příkrov snéhový velice prospěl útlým zvlástě časným silnějším osevům. Četné stesky pronášejí se na pozdní osení, z něhož jen část mohla pod sněhem vzkličiti. Následkem mírného a deštivého počasí jsou obavy, že případný nový mráz mohl by způsobiti značné škody. Stav do- bytka jest uspokojivý, ač nesnáze a krmivem v mnohých místech se rozmnožily. Vídeňský trh na hovězí dobytek. Z Vídně, 18. ledna. Přihnáno bylo 5067 kusů 2781 z Uherska, 696 z Haliče a 1367 z jiných rak. zemí. Bylo: 3457 volů, 835 býků, 671 krav a 101 buvol; takto 4226 krmných, — pastevních a 841 kusů slabého skotu. Krmného dobytka bylo + 150 kasů než minulý týden a proto tendence mdlá. Ceny I. zboží klesly o 2 K, ostatních druhů o 3—- 4 K. Prostřednímu haličskému zboží, jehož byla velká bojnost, spadlo až 5 K. Býkům a drobnému skotu, jehož bylo skoro tolik jako minulý tyden, spadl 3—4 K. Znamenali: krmní voli uherští 46 — 84 K, také — K, hahoti 58 82 K, tavé až 90 K, němečtí 58—9 K, Ia. až K 96, arciprima 98—101 K, býci a krávy 48 70 K. buvoli 30—40 K; slabý skot 26—58 za 100 kg živé váhy. Na zejtřejšítrh vepřovébo dobytka je hlášeno na 7600 tučných a na 8500 masných prasat.

Vídeň Francie Uhry Pešť Uhersko Halič kg

9 article

Surové železo. Z Glasgova, 18. ledna. Surové železo (závě rečne smýšlení) ustálené. Middlesborough pohotové 48 sh 5ta d., Middlesborough na 3 měs. 48 sh 8 1/a d. st Z Pešti, 18. ledna. (Zvl. telegram v vár. Listů«.) Na trhu prodalo se 15.000 q o 5 až 10 h dráže. Platila za 50 kg: pšeníce tisská 80 kg K 13.20, 79 kg K 13.10, horno-tisská 78 kg K 13.—, 76 kg K 12 85, sedmihradská 775 kg K 12.80, bosenská 74.5 kg K 12.50, 74 kg K 12 35, tolenská 78 kg K 12 85 žito (přiznivěji l) K 9 75 až 9.85; o ve sk (pevno !) 8 60 až 8 75, stuchlý 8 15—8.20 ječmen K 709; kukuřice K 6.95. Terminový obchod upevnil se kou- pěmi místní spekulace. K večeru znamenala: pše nic e na duben K 12 65, na říjen 10.76; žito na duben K 10 01, na říjen K 901; oves na duben K 8.50; kukuřlce na květen K 7.25 repka na srpen K 13 85. Plodinový trh byl beze změny odbytu. Obleva. Z Lendýna, 18. ledna. Konsoly 831/h2, Rupie 63.—, japouská renta 841/4, španělská reuta 94.75, uherská zlstá renta 91.75, Kanada pac, 181.75, dískon! 2.75, lombardy 4.25, italská renta 102 25. stříbro 24/2, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlení nepravidelně. Z Hamburku, 18. ledna. (Večerní bursa.) Kr- ditky 198 85. Z Liverpoolu, 18. ledna. 4 hod. 10 min. (K. k.) Obral 10.000 ž. Denní dovoz — žoků Tenders —. Dodávky na leden 5.03, na leden únor 5.02, na únor- březen 5.—, na březen duben 5.—, na duben-květen 4.99, na květen-červen 4.99, na červeni červenee 4.99, na červenec-srpen 4 98, na srpen-září 4.91. na září-říjen 4.87, na říjen-listopad 4.84, na listo“ pad-prosinec 4.82. Smýšlení stálé.

Platil Glasgov Middlesborough Pešť Lendýn Kanada Vídeň Hamburk Liverpool srpen 4 98 kg 75

10 article

Anerické kabelově telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne) Z Nového Yorku, 18. ledna. (Peněžní burus. věrečné smýšlení peněžní bursy stálé. Obrat akeií 690.000 (560.000). Uniou Paelíle 179.25 (1801/2). Kanada Pacilie 1761/2 (1773/2). United States Stesl Corparman 521/. (52.50) Baltimore and Ohio 111.25 (112.—). Káva. 18. ledna 16. ledna Rle fatr čls. 7 . . . . . v . . . . 5.85 5.90 na leden . . . . . . 5.95 5.95 na březen Culr 18. ledna 16. ledna Cukr (Fatr Muse.) . . . 3 21 3.21 Tuky Western Steam . . 10 15 10 . 05. Tuky známka Wllcex . . 10.25 10. 25- Z Nového Yorku, 18. ledna. (Obilní bursa. Smýšiení obilní bursy stálé. Pšenice 18. ledna 18. ledna 108.— pohotová nová sklizeň . . 108 25 na květen. . . . . . . 110.25 109.50 103.75 na červenec . . . . . . 104.00

Fatr Nový York Kanada Baltimore Ohio Unia Paelíle 179.25 Stesl Corparman 521 / Rle Cukr Tuka western Steam

12 article

16. ledna 18. ledna na květen. . . . . . na červenec . . . . . . na září. . . . . . . . 68 Petrolej 18. ledna 16. ledna 10.90 10.90 raflnovaný, kesonový .. rafinovaný Standard White 8.50 8 50 Kovy. 18. ledna 16. ledna 14.37 14.50 14.25 27.50 27.70

14.50

13 article

Měď. . .

14 article

27.50 železo čr. 2. 16.7 1723 16.5 172. Bavlna. Z Nov. Yorku, 18. ledna. (Ravlnářská burss.) Bavlnové lhůzy byly vzpruženy lepšími zprávami z Walistreetu a novoorieánskými koupémi skonélly stále. 18 ledna 16. ledna 15. ledn pehotová . . . . 9.60 9.70 9.65 na leden . . . . 9.49 9.39 9.36 9.43 9.39 na březeu . . . . 9.53 9 36 9.31 na květen . . . . 9.47 na řijen . . . . 8.19 9 05 8. 95 Závěrečné smýšlení pevné. Z Nového Orleanu, 18. ledna. Na březen 9.58 (9.61), na kvéten 9.64 (9.55).

York Walistreet Nový Orlean 9.39

15 title

J. S. KRAUS

Kraus

16 article Kožní družstva řezníků a uzenářů

Kožní družstva řezníků a uzenářů Ko zprávě „Průmysl kožní v roce 1909 otištěně z péra p. Otty Tauzera v novoročním pře hledu (č. 1.) „N. L.“ píše nám p. J. S. Krau s, r daktor „Řeznických Listů“ v Praze: Kožní družstva přinesla jakožto svépomocné pon nikdy veliké výhody členům svým, ale uchránila zá roveň pozeruhodnou část národního jmění a pro spěla průmyslu koželužskému v míře velice pozoru hodné. Před založením družstev platila se stejná cena za kůže nevydělané, ať byly pořezané neb jinak po- škozeně, anebo nikoliv, ať měly nepotřebné přívěsky (kosti, masc, l0? čili nic. Vzbuzovala se tím lhoste nost, jsou-li kůže relně zpracovány, aneb níkol Lhostejnost tulo potírala se zdarem kožní družstva Klaďla sobě a členům svým nezvratnou podmínku že kůže musí býti relně dodávány, bez každého pří- věsku. U pořezaných neb jinak poškozených kožt odpočitá se přiměřený obnos. Při nahídce koží oznám se kupci předem, která kůže je poškozena a výše srázky, která dodavateli byla odpočítána a která kupei se odpočítá.

Ott Krau Praha

17 article

Je přírozeno, že za kůže takto zpracované se ulrží vyšší cena, než za kůže poškozené a různými. pro koželuha bezcennými přivěsky znehodnocené Větší tento výtěžek zachránila družstva národnímu majetku. Koželuzi tím nijak nebyli poškozeni, o čemž nejlépe svědčí výrok českého továrníka, učiněný po jedné plzeňské aukci. Upozornil totiž, že koupil při aukci této jeden los 100 kg za 122 K a tentýž den od dosavadního svého dodavatele kůže ve stejné váze 100 kg za 99 K a výpočtem dokázal, že kůže za dražší cenu koupené mu skýtají výhod větších, než kůže levněji zakoupené. Počítal, že kůže družstevnt mu dají 92%, kůže nedružstevní 759% holinové vá- hy, že u obou mu přijde 100 kg holinové váhy na 132 K, že ale z koží družstevních má vesměs výro- bok první jakosti, koží nedružstevních několik koži druhé, ba i třetí jskosti.

Koželuh kg

18 article

Další výhodu poskytují družstva koželuhům tim že účtují váhu správnou, jak při dodávce byla zji štěna. To vše uznává i p. Tauzer, uváděje, že „tent. způsob prodeje přivodil na trh materiál bezvadne zpracovaný s poctivcu vahou.“ Ale tvrdí p. T., že „tento způsob prodeje stal se pomalu — následkem různých okolností — bičem veškerého obchodu průmyslu.“ Tuto těžkou obžalobu odůvodňuje p. T. jedinou ale na pravdě se nezakládající výlkou. Tvrdi tobž. že „časem pozménila se tato družstva ve velké ob chodní podniky, zkupující kůže i od cizích řezníků daleko bydlících. Tvrzení takové nezakládá se na pravdě, pokuo českých družstev v Čechách a na Moravě se týk a p. Tauzer píše přece o poměrech průmyslu kož- ního v Čechách. V Německu stal se le zpráv z kruhů koželuž- ských pocházejících jeden případ, že zřídil obchodní s kožemí družstvo kožní, k němuž mimo řezníky i or jakožio člen přistoupil a kterému on v obchodě na- hromaděné kůze dodával. A tento úplně ojedinělý případ zavdal p. Tauze rovi podnět k tak tězké obžalobě, kterou viní vešker družslva, že podvádějí berní úřady, protož by z ob chodu musila platiti vysokou daň z výdělku a kterou je víní, že podvádějí kupce, kterým se jakožto ben vadně zpracované kůže nabízejí kůže ledabyle zpr cované. Jsou-li velcí továrnícl s družstevnímmi prodeji ne vydělaných koží nespokojeni, může to býti jen okol nost, že překáží poněkud kartelování se kupeů, pro tože umožňuje, že prodavači koží snadněji ze do- vědí, stoupají-li neb klesají-li ceny koží na světovén trhu. Tomu dříve tak nebylo, jak to je při aukčnln prodeji, který až na vídeňské družstvo skoro vešker družstva zavedla.

Tauzer Čechy Morava Německo

19 article

Kožní družstva nediktují totiž ceny koží, jak to někteří koželuzi rádi vyhlašují. Pořádáním dražeh zvou kupce k nabídce a kůže prodají se tomu, kdo více nabízí, zdá-li se nabílka ředítelům družstva býti přiměřenou. Pro česká družstva Kožní bylo to šťastnou ná- hodou, že započala svou činnost v době, kdy Amerika na evropských trzích kůže kupovati počala a kdy ce ny koží rapidně stouply. V prvních aukcích českých družstev prodala se velíká většína nabízených kož pro vývoz, protože zdejší výrobci ceny nabízené povoliti nechtěli, s A co zdejší továrníci na zdujších aukcích kupo vali, to ponejvice nekoupili přímo, nýbrž prostředi ctvím těch komisionářů, na které p. Tauzer v článku svém takk zle naříká a to nikoliv jen takove závody, kleré na úvěr kupují a aukcí kožních, kde jen za hotové se prodává, zúčastniti se nemohou Zjištěno v četných případech, že veliké, za hotov kupující továrny, jichž majítel neb zástupce auke byl přítomen, kůže nekoupily přímo, nýbrž zmocnily komisionáře, aby je pro ně koupil. Proč tak činí, leží na bílední. Ale ani takové krítiku přímo způsobující počínání, ani založení spol- ku „Derma“ nebude tomu na překážku, aby ci kupci na aukce se dostavilí a aby nablzeli ceny, o- povídající stavu věcí na světovém trhu. Takovou snahou, stlačiti uměle ceny koží, da sáhne se jen, že lepší družstevní kůže v míře vždy větší pro cizozemsko kupovati se budou a že zdejš výroba špatnějším materiálem zdejším nebo cizozem- ským se uspokojí, čímž zajistě její schopnost konku renční se nezlepší, (Odpověď p. Tauzerovu přineseme příště. Pozn vod.)

Amerika

20 article Statistika sklizně v Rakousku roku 1908.

Statistika sklizně v Rakousku roku 1908. Teprve nyní rozesílá c. k. minislerstvo orby za tíí předběžný výkaz celkové sklizně v Rakousk v minulém roce. Data ta v podrobnostech doznají snad ještě tu tam korektury, pro celkové posouzen sklizně loňské přísluší jim však důležitý význam jako základním datům, na úřadních pramenech zbudovaným. Z celkové omé plochy této poloviee říšské ve výměře 10,624.852 ha připadla na csev pše- nice, žita, ječmene, ovsa a kukuřice v r. 1908 celková plocha 6.567.945 ha, 1. 1. 61.870.

Rakousko ha

21 article

Dle jednotlivých obilín činlla skuzeň v r. 1908. Průměrem celkem průměr. 1898.190 ha z 1 ha q z1 hae 12.3 u pšenice 1,198.698 16.919.861 14.1 » žita. . 2.084.148 28 829.968 18.8 11.4 » ječmene 1,11R.H10 15,165 687 13.6 12.9 » ovsa. . 1,823.292 20,954.200 11.5 10.3 » kukuřice 342.997 3,866.213 11.3 11.9 Pokud se týče poměrného výnosu sklizňového stojí rok loňský vesměs s jedinou výjimkou kukuřice nad průměrem předebozích 10 let. Zejména přiznivá byla sklizeň pšenice a žita, jež vykazuje čísla vyšší než v několika posledních úrodných letech. Tak v r 1908 činí prům. výnos pšenice z 1 ha 64.1 o proli 12.1 v r 1907, 13.6 v r. 1906, 13.2 v r. 1905 a 13 1 v r. 1906. Výnos žita 13.8 q proti 11.8., resp. 12.5 12.7 a 12.1 q. Ječmen (v r. 1908: 13.6 q) je sice men- ší než v r. 1907 (147) a 1906 (14 q), ale stojí vždy nad průměrem předchozího desetiletí. Totéž platí e ovsu, jenž v r. 1907 vydal 12.8 a 1906: 12.9 q z 1 ha a loni jen 11.5 q. Naproti tomu kukuřice nedosahuje ani desetiletého průměru, zatím co v r. 1907 vyká- zala 12.1, 1906: 13 a 1905: 12.6 q z 1 ha.

Ječmen ha q proti

22 article

Pokud jde o celkové množství sklizňové, znázor- ňuje význam loňské sklizně tato tabulka: Celková sklizeň v mil. metr. centů: práti roku proti průměr 1907 let 1898-1907 pšenice . . . 16.9 + 2.6+ 3.4 žita . . . . 288 + 6.8 + 7.6 ječmene . . . 15.2 — 1.9 — 0.1 ovsa . . . . 21 — 3.8 + 1 9 kukuřice. . . 3.9 — 0.3 — 0-1 Co se týče jadnotlivých zemí, odkazujeme v přl- čině království českého na dřívější data našt zemské statistické kancetáte. O sklizni na Morav uveřejňuje ministerstvo tato čísla: sklizeň v 1000q z1 ha sklizenoe 1908 v průměru 190g v průměru tsst nd 1898-1907 1898- 190 pšenice. . 1662.3 1572.3 15.3 15.7 žita . . . 3186.7 3004.7 13.8 13 1 ječmene . 3091.2 3301.2 15.5 16 1 ovsa. . . 2240.3. 2302 11.5 12 kukuřice . 1596 1659 14.7 15 O Slezsku pak: pšenice. . 118.9 149.2 12.5 11.9 žita . . . 658.9 535.9 11.6 107 ječmene . 295.3 3469 12.4 126 ovsa . . 6738 623 11.6 108 Také moravská úroďa v celku neliší se mnoho od průměru celořišského; důležitější úchylka spo- čivá v poměrně značném poklesu průměrného výnosu ječmene (loni 15.5 ) proti průměru celého 10letí (16-1), tak že proti jen poměrně malé redukci osevné plochy stojí dosti značný pokles sklizně cel- kově. Ve Slezsku nápadneu je silná redukce plochy pšeničné, tak že přes příznivější poměrný výnos stojí loňská sklizeň pšenice za průměrem 10letým. Naproti tomu sklizeň ovsa je tu absolutně i relativně značně lepší.

Morava Slezsko žít ječmen oves ha 16 1 107 ječmen 126 oves

23 article

osevn. plocha

24 article

Nově tarify rak. stát. drah. Vídeňský odborný list »Alg Tanfanzeiger« přinaší stručnou zprávu, dl níž jest prý osnova nových tarifů státních drah ho- tova, takže prý již mohla býti doručena resoriním ministerstvům. V brzké době ma býti svolán tarifní komitét státní železniční rady, jenž má podati o no vých tarifech dobré zdání. Jmenovaný list obsahuje o nové úpravě tarifů ve věci jen sporé zprávy. Do- savadní stejnost sazeb stát. drah u třídy C a zvlášt ního tarifu 2., pak sazeb zvl. tarifu 3. a výjime tarifu I. má odpadnouti, takže bude míti na příšte každá třída svůj zvláštní barém. Výjim. taní III na zboží všeho druhu) dostane nové rozdělení pr určítou kategerii zboží třídy A při 10.000 kg. Na do pravu uhlia koksu mají býti vytvořeny neméně než 4 nové barémy a to: jeden barém se všeobec- nou platností jenž má platiti patrně pro import ei zího uhlí) pro uhlí, druhý na koks, třetí na ka menné uhli z tuzemských dolů a čtvrtý na bnědé ublí z tuzemských dolů. Přes to však prý bude černé i hnědé uhlí dopravováno na vzdále nost

Algie Tanfanzeiger kg

25 article

asi 200 km dle stejných sazeb. (Potvrdí-li s zpráva tato, bylo by z toho zjevno, že vláda nechce zplna vyhověti dlouholetému požadavku velkoobchodu s hnědým uhlím českým, rovněž i nejširších českých kruhů průmyslových, aby — tak jak tomu jest při ostatních druzích zboží — byly na příště i sazby na uhlí odstupňovány dle hodnoty, toliž také aby se vozilo uhlí hnědé poměrně laciněji, než ubi kamenné. Pokud se týče vzdálenosti 200 km, tu dlužno s hlediska českých zájmů právě na tom trvati, aby určitě i do této vzdalenosti nastalo po měrné zlevnění dovozu uhlí hnědého oproti ubl kamennému, poněvadž i v těchto vzdálenostech jest k nám dováženo hojně cizího uhlí kamenného zejména z Horního a Dolního Slezska. Pozn. red.) Z trhů peněžních, 18. ledna. (Zvl. zpr. »N Le) Praha. Při klidném obchodě a udržujících se cenách jevil se na dnešní burse zájem pro akcie, ale k ofic, závěrkám nedošlo, an teprve po proto- kolárním sepsání zaplaceno za akcie strojtrny Daňkovy K 418.—, ač kladeno za ně pouze 417.—.

Daňkův Dolní Slezsko Praha N Le km

26 article

Dale podáváno za akcie: České průmyslové banky K 415—, Hospodářské úvěrní banky K 390.—, Praž ské úvěrní banky K 554.—, »Markuru« směn. akc spol. K 598.—, České banky »Umon« K 245.—, Za- jišťovací banky K 201.—, Živnostenské banky K 242.—, První české akciové pojišťovny na život K 272.—, První pražské zastavárny K 490.— Královéhradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vltavě a Labi K 600.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiva lučebnin v Kolině K 390.—, Kolínské továrny na kávové nábražky K 702 —, Podolské cementárny K 202.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 179.50, pivovaru v Čes. Budějovicích K 880.— První českomoravské strojírny K 885.—, Škodových závodů K 270.—, První české akciové továrny orientalských cukrovinek K 250 —, Zapadočeských továren ksolin. a šamot. K 490.— peníze. Vídeň. Ačkoliv politická situace jest stále příznivě posuzována a tím jest podporována dobrá nálada, přece dnes byla citelná nečinnost, jelikot slabší záznamy v cizině a politické nesnáze v Úhrách zostřily zdr želivost. Jenom akcie banky pro země rakouské následkem pověstí o vyšší dividendě rozmnožení kapítálu poněkod stouply. Akcie ban kovního spolku rovněž byly vyšší a stejně některé průmyslové papíry ve šraňku, které již dříve by y favorisovány. Celkový trh zůstal však klidný při upevněných kursech. Jenem alpinky se seslabily. Akcie Škodovy a ruská renta opětně klesly. Ra- kousko uherské renty se značně zlepšily, valuty byly rovněž nabízeny. Na eskomptním trhu peníse nezměněny 311/.

Markura Škodův Vltava Čes . Budějovice Vídeň Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka smět . akciový společenský Český banka Umon živnostenský banka

27 article

Pokladní poukázky uhorské vydány budou dle vší pravděpodobnosti 26. t. m., a to, jak uvádí „Zn.“ na kurs 991/2. O věci bude dle porady zástupců zu- častněných bank rozhodnuto na základě poměrů pe- něžního trhu, jak se utváří v nejbližších dnech. Ne- pochybný vliv naň bude míti výsledek emise ru- ské státní půjčky. Pokud jde o výši sumy poukázak těch, mysli se, že k subskripci vyloženo bude ještě v lednu více nežli 100 milionů kor. Jest prý úmysl vydatí také menší titry, a to 1000korunové a 500ko- runové. Titrová slupnice bude miti rozpůtí od 500 d 50.000 K. Nu této finanční operaci zůčastněny jsou x Přodlitavsku pouze ckupina Rlothischildova. Uhrách však vedle Uherské všeobecně Úvěrní banky těž bankovní ústavy podružně zúčastněně. Pro vývoz výrobků uměleckého průmyslu do Tu- recka. Zástupoové uměleckého průmyslu předlitav- ského radili se onehdy ve Vídni o organisaci vývozu výrabků předlitavského uměleckého průmyslu, ze- jména z oboru zařizování bytů de Turecka. Jest úmysl, založiti za tím účelem společnost s obme- zeným ručením s počátečním kapitálem 300.000 k a s názvem „Austro oitomanská obchodní společ- nosl“. Korporace tato sdružila by se s nynější „Austro-orientální společností obchodní“ v tom smy- slu, že by tato poskytia oné za přiměřenou náhradu svůj rozsáhlý obchodní aparát, po Turecku umníslěný k organisnci obchodu. Toto spojenství má býti pro- kázáno tim, že by dva členové „Austro-orientální společnosti“ zasedli ve správní radě nově utvořené „Austro-ottomanské obehodní společnosli“. Přes 4 vynikajících firem řečených oborů slíbilo prý p podniku tom zásadně svoje účastenství.

Přodlitavsko Uhry Vídeň Turecko

28 article

Další obmezení výroby v pešťských velkomlýnech. Jak známo, zmenšily peštské mlýny na sklonku minu lého roku výrobu tak, že dle všeobecné úmluvy, o 1. prosince m. r. do 31. března t. r. platné, pracuyí jen 41/2 dne v týdnu. Ježto poměry odbytu se přes to dosud nezlepšily, zamýšlejí pašťšké velkomlýny zavésti ještě další redukci výroby, jejiž potřebu odů- vodňují tím, že následkem dobré loňské sklizně v Předlitavsku klesl odbyt uherských mlýnských vý- robků do Předlitavska o 30 -40%, při čemž il ceny jejich klesly a domání odbyt se nezlepšil.

Předlitavsko

29 article

České peněžnictvl. Dnes, kdy sleduje cizina ne- jen politický život náš, ale i o průmysl a obchod javí potěšitelný zájem, jest nulno, aby i o našem peněž nictví měla jasný a přesný obraz a byla správně vždy a v každém smáru o našich peněžních ústa- vech informována. Proto rozhodl se Spolek absolventů českoslovanské akademie obchodní v Praze vydati slovem i obrazem dilo jediné svého druhu v nádberné úpravě typogra- fické pod názvem »České peněžnictví«, ve kterém zahrnuty budou veškeré české banky, zá- ložny, spořitelny a pojišťovny. V díle tomto má býti podán obraz velikosti našich ústavů peněžních s pod- robným popisem jich založeni až do dnešního jich rozsahu obchodního a zvláště pak důležitost těchto po stránce kulturní a národohospodářské vyspělosti našeho národa. Dílo sepsáno bude v jazyku če- ském a Irancouzském a rozšířeno mezi če- skými interesenty, zvláště ale rozesláno na čelné cizí korporaca politické, samosprávné a obchodní Myštenku vydati »České peněžnictví« pojal Spolek absolventů českoslovanské akademie obchodní v Praze ovšem v předpokladu, že realisování její stane se za plné a všestranné podpory našich pe- něžních ůstavů, bez které ovšem dílo uskuleč- niti by se nedalo. Bude li zájem u našich peněžních ústavů o toto dílo, započne na uskulečnění jebo spolek ihned pracovati a informace, jak si dílo obsa- hově i vzhledem k úpravě představuje, budou za- slány veškerým ředitelstvím českých peněžních ústavů, jakož i osobně delegály spolku podány.

Praha Český peněžnictví

30 article

České mistní dráhy. O těchto drahách přináší »Zlg. d. Vereina deutscher Eisenb.« tuto zprávu Celkový přebytek 81 českých drah místních, vysta- věných se zárukou zemskou, činil v r. 1907 úhrnem 776 016 K. Kapitál, jehož bylo zemí k zajištění těchto mistních drah upotřebeno, činí 125.4 mil. K. Kapitál tento zúročil se v roce 1907 0.640% (v r. 190 0.72690). Uherské dřevařstvi a katastrofa na Sicilil. Ná- sledkem kalastrofy na Sicilii a v Csiabri bude tam na novostavby již v prvním období novostaveb po- třeba asi 40.000 krychlových metrů jedlového dříví Dodati je mají Italové, kteří již nyní je chodi ku- povati do Uher: poptavka jejich zní na jedlové dřív uherské třetí a čtvrté jakosti. Těch mají uherské dře- vařské firmy nadbytek, tak že jsou s to, uhraditi celou řečenou poptávku. Dřevařskému trhu uher- skému plyne odtud veliký úspěch. Německý cemeni do Rakouska. Zaznamenali jsm již, kterak předlitavské cementárny bojují proti do- vozu říšsko-německého cementu do Přediitavska. Vedle konkurenčních cen pomohly si opatřením cel- nim. Když totiž se proslechlo, že hornoslezské ce- menlárny chtěly se vyhnouti rakouskému ciu tím způsobem, že mínily do Předlitavska dováželi tvrdé cihly z porilandského cementu a ve zvláštním svém závodě je zde pak rozmilati, rozhodl poradní sbor celní, že tvrdé cihlý z portlandského cementu, z Nč- mecka docházející, dlužno vycliti stejně jako cement sám, t. j. 100 K za 100 q. Německý úskok je tím dlne nsle ovšem zmařen.

Verein deutscher Eisenb kapitál Italos Sicílie Csiabri Uhry Rakousko Předlitavsko Nč

31 article

Nový předlitavský dluh na běžný účst? Finanční ministerstvo předlitavské shledalo, že potřebuje větší pokladní hotovosti, nežli té doby má po ruce. Dl zmocnění rozpočtových provisorií zadalo 35 milionů umořovací tenty spořitelně poštovské, která po část kách výtěžek renty bude odváděti slátní pokladně, ministerstvo financí zadalo mimo to za 30 miliono salinek a vyjednává o zadání 47 milionů priorit se verní dráhy. Ježto však je nyní doba zcela nepříz- niva pro vydání rent, obrátila vláda zřetel svůj na peníze jiného druhu. Ve smyslu zákona o místních drahách má k disposici 18 mil. K a ve smyslu za- tfmního rozpočtu letošního 47 mil. K, dohromady tedy 65 mil. K. Hotovost peněz těchto míní si vlád dle »N. W. T« opatřiti dluhem na běžný účet, který by pak zaplatila výnosem rent, jež vydány budou. až poměry peněžního trbu se zlepší. Peštská spořitolna městská vykázala v bilanei za minulý rok 3,237.475 K a vypláceti bude divi- dendu 116 K. Nový velký lom u Brna olevřen. Na pozemeích obce maloměřické byla před pár měsíci zbudována jistou německou společností cemenlárna většího roz- sahu. Německá firma ta najala si obecní lom nad Maloměřicemi, kdež zřídila velkou lanovon dráhu.

Brno Maloměřice

32 article

Tyto dny otevřen byl do větších rozměrů tom ka- mene (devonský vápenec). Pomocí velkých dynami- tových nábojů měla býti do povětří vybozena celá skála na Hadím vrchu. Ježto obce ani státní dráha nechtěly svoliti k několika centovému závrtu dyna mitu, poněvadž z výbuchu hrozilo nebezpečí obcím i trati, jež obojí jsou v nížině, přikročeno bylo k zá- vrtu seslabenějšímu, pod jehož však silou se rovněk obrovská skála Hadího vrchu rozpoltila a tak otevřel se nové cementárně výborný lom devonského vá- pence na výrobu cementu. Z komunální politiky města Peštl. Zastupitelstvo hlavního města uherského usneslo se své doby pro- vésti řadu stavebních i jiných podniků. Na základě osnesení těch vypracoval mag strát investiční pro gram, na 15 let rozložený. Finanční úhrada programu toho vyžadovati bude 264 milionů korun, jež s mají opatřiti novou velkou komunální výpůjčkou mě sta Pešti.

hadí vrch Pešť

33 article

Nová akclová společnest v oboru chemickém Vídeňská lovárna chemckých výrobků firmy Wagen- mann, Seybel a spol., založená r. 1842 a nyní za- městnávající asi 500 dělníků, přeměněna byla v akcio- vou společnost s kapitálem 4 milionů K. Ustavující valná hromada konala se 16. 1. m. Výplata kuponů 4% zástavních listů Hlypoleční banky k álovství českého. Kupony 4% zastavních listů, jak na zlaté, tak i na koruny znějících, jakož i úroky z vinkulovaných 4% zástavních listů Hypo- leční banky království českého, dnem 1. února 190 splatné, vyplácejí se dnem 26. ledna 1909 počínaje ve všední dny beze vší srážky. Z dopravy a příjmů předlitavských drah. Dle zprávy v úřadním listě vídeňském uveřejněné bylo na hlavních i místních drahách předlitavských dopra- veno v listopadu m. r. 15,990.128 osob a 13,771.180 tun nákladů; přijato bylo 72,576 335 K čili B292 K za kilometr. Vůči r. 1917 je tento kilometrový příjem o 1.9 procent menší Za 11 měsíců loňského roku do- praveno bylo týmiž drahami 192,669.741 osob

Wagenmann Seybel Hlypoleční banka

34 article

a 129,936.652 tun zboží; příjem činil 766,767.634 K. Za totéž období r. 1907 přijato bylo 746,796.997 K Průměrná celková dělka všech řečených tratí za 11 měsíců dopravy loňského roku vypočtena byla na 21 939.4 kilometru (v r. 1907 vypočtena byla na 21 809.4 kilometru), za dobu tu činí tedy průměrný příjem za kilomete 34.949 K v r. 1906 (34.24 1k v r. 1907), loňský průměr je ledy o 707 K čili 21 procenta příznivější nežli předloňský. Konkursy. Konkurs vyhlášen by! obchodním soudem v Praze nad jměním Bernarda Goldschmida, majitele firmy R. Haller a spol. (též německy) v Prans č. 1067 I Konkursní komisař rad zemského soudu Ant. Bílý. Zatimní správce podstaty dr. Karel Pík, advokát v Praze. Lhůty 29. ledna, 22. února a 1. bře- zna. — Krajský soud v Liberci vyhlásil konkurs na majetek Jindřicha Zirma, cukrále ve Wiesentbale. Konkursním komisařem je okresní soudce Koechlin v Jablonci. Správcem advokát dr. Stein v Jablonci. Lhůty 28. ledna, 20. února a 3. března. — Krajským soudem v Tábořa vyhlášen byl konkurs na majetek Anny Martinkově, obehodnice v Benešově. Komisařem je přednosta okresního soudu benešovského, správcem podstaty dr. Tanssig, advokát v Benešově. Lhůty 25. ledna, 20. a 25. února.

Goldschmid R Haller doktor Karel píka Zirma Stein Martinkův Tanssig Praha Liberec Jablonec Benešov obchodní soud v Praga Koechlin Krajský soud v Tábořa

35 article

Iusolvence. Dle zprávy pražského spolku věři- telů jsou insolventní: Váciav Janda, obchodník v Hlinsku; Jiří Jiřička, obchodník v Solnohradě; Antonie Paterová, obchodnice na Smíchově, v Plzeň- ské tř. č. 163 a Rosa Rosenbergová, obchodnice v Vídni. — Dle zprávy vídeňského spolku věřitelů jsou insolventní: Reich Mar, kupec v Nagy Mibály, Recknagel Karel, kupec v Lublani, Hottowecz Frant., kupec v Stol. Bělehradě a Löwy David, neprol kupec v Koprenici 1 Tržní zprávy z venkova. Z Hradce Králově, 16. Jedna. (Původní zpráva.) I hl pšenice K 17.40 až 19.—, žita 14.— až 15.—, ječmene 11.40 až 12.—, bramborů 4.40 az až 5.—, 1 kg másla 2 — až 2.08, 1 vejce 0.09—0.13, Z Vysokého Mýta, 16. ledna. 100 kg pše- nice 24.—, 24.20, žito 19.30, 196, ječmen 17.60, —.—, oves 15 60, 15.80, brambory 4.40, 0.—, máslo I kg 2.20, 0.—, kopa vajec 5.75, 0. — Z Litoměřic, 16 ledna. 1 hl ovsa K 8.20, 8.30, hl. bramborů K 4.40, 4.80, 1 kg másla 2.44, kopa vajec 6.80.

Jiřička Paterová Rosenbergová Recknagel Karel František Löw Hlinsko Solnohrad Smíchov Plzeň Vídeň Naga Mibát Lublaň Bělehrad Hradec Králov Vysoký Mýto Litoměřice spolek věr Váciav Janda Reich Mar kg

36 article

Banky, záložny a spořitelny. Výkaz rakousko-uherské banky 18. ledna 1909. (K. k.) Oběh bankovek 1,897.800 K, (— 91.579), kovový poklad 1,545. 603k + 7712 K), zásoba směnek 528.146 K (— 79.052 K), lombardy 76.728 K (— 13 226 K), oběh bankovek daně prostých 47.802 K, v tisících korunách počítáno. Z Berlína, 18. ledna. (K. k.) Výkar říšské banky německé. Aktiva: Kovový poklad, sestávající z běžných německých minci, ze zlata ve svitkách a z cizozemských mincí, počítá-li se kilogram čistého zlata za 2784 marek (v tisíci markách): 1,093 152 (+. 60.934), mei nimi zlaté slitky 860 675 (4+ 49 385), rišské po- kladniční poukázky 63.799 (+ 3431), jiné ban- kovky 32.779 (+ 11.883), směnky 840 340 — 143.109), požadavky lombardové 69 814 — 25.080), efekty 300 994 (— 102. 146). jiná aktiva 164.821 (+ 11,529), Passiva: Základní kapitál 180.000 (nezměněno), reservnl fondy 64 814 (nezměněno), oběh bankovek 1,574.171 (— 197.762), jiné denně splatné zá- vazky 678 879 (+ 12.852), jiná passiva 67,885 (+. 2352). Čsská hanka v Praze přijímá do 22. t. m. při- hlášky k upisování nové 42% ruské půjčky za pů- vodních podmínek. Upisovací kura stanoven jest na 89.250%.

Berlín Praha 1,093 152

37 article Prhypeněžní,

Prhypeněžní, Pražská bursa. V Praze, 18. ledna. Ofieiální záznamy zněií Zástavní listy české hyp. banky 594 31r Žákladní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) „ » » » » (v K) Mel. úpisy . » » (veal » » (v K Žel. . . » Zákl. dlužní úpisy bukovinské 4v0 zemské banky, . 41/2 Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 p9 Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . Zást. listy Hyp. úslavu Městské spořitelny pražské . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky Želez. úpisy, Zástavní listy I. mor. spořilelny s hal. zem. banky Kom. dl, úpisy » . » Železnič. » » » 41n Zást. listy Hal. akc. hyp. banky » » Rak. ruberské banky 4 00 » Dolnorak. byp. ústavu 3 1/2 0 Kom. dl. úp. . . » „ , . . 3 nr Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. ohl. spol. rak. míst. drah 300 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Únorová společná renta (v pap.) 4.2% Dubnová » (ve stř.) 4.2% Květnová » . (v pap.) 4% Červencová spol. renla (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 4% korunová renta. . . 4 % investiční » . . . 3 1 / n Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union Česká průmyslová banka . . .» Čoská zajišťovací bánka . . . a Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . . . První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové » Živnostenská banka. . . . . Haličská akc. hypoteční banka . Rakousko uhorská banka. . . Českomoravská strojírna . . . oa Daňkova strojírna . . . . .a Rustonova strojírna . . . . » Česká společnont cukerní . . . oa Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost . První česká rafl. v Modřanech „ tov, orient. cukrov.

Daňkův Rustonův Praha Hradec Králové Rakousko Č . Budějovice Modřany Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka hypoteční banka Poldin huť

38 article

Pentse] Zbotí 101.50 102.50 97 50 96.50 90.50 89 50 100.50 99.50 00.75 100.75

39 article

9975 99.7 100.— 00.30 101.25 95.6 93.85 93.60 100.90 96-30 100 — 93.25 92.75 96.50

40 article

96.60 94 85 94.60 101 90 97 30 101.— 94.25 98.75 99.35 98.60 97.50 89.25

41 article

88.25 95.25 B8.25 95.50 77 35 96.75 97. 65 97 7 94.30 94.25 14 7 94.40

95.50 77 35

42 article

97.25 89.25 96.50 78.35 97.25 97 85 97.90 94.50 94.45 14.90 94 60 84.25

44 article

215.— 246.— 415.— 420.— 201.— 203 — 390.——392.— 558.— 554.— 272.— 275.— 450.— 444.— 566 — 419.— 180.— 410.— 418.— 242.— 562.— 885.— 417.— 179.50 880.— 390.— 202.— 415.— 250.— 270.— tnr i