Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

19. ledna 1909 Čislo 19

4 article

české politiky, kdy proti Vídni se budily nejlepšt síly českého lidu Strana, jež chce takových cílů dojíti, bere svůj úkol vážně, jak vidíme z protiklerikálního a z hospodářsko-sociálního programu obou stran z nichž nový útvar vzniká. Jest to program přesný, důsledně a promyšleně demokratický Jsouc nepřítelem peněžního velkokapitálu stejně jako pozemkového velkostatku, vědouc, že vý- robní a pracujíeí vrstvy městské i venkovské mají stejný zájem na lepší úpravě hospodář- ských řádů, nezná nová strana protikladu ven- kova a měst, nýbrž chce je spojiti ke společné národní i sociálně-pokrokové práci. My, kteří stále hlásáme nutnost zjednodušení českých stran na starých základech politiky nacionální a demokratické, vítáme nový útvar na Moravě. Vidíme v něm projev, že chyby positivní poli- tiky srážejí v řady všechny, jimž jde o dobro české věci, všechny nepřátele Vídně a Říma, vidíme v něm znamení, že doba těžkého po- blouzení posledních let české oficiální politiky se chýlí ke konci, že starý český vzdor ne- zemřel a že se nedá dlouho umlčovati.

Vídeň Morava Řím

5 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 18. ledna. (Jazyk na poštá ch. Mluví se o česko-německé otázce, o česko- německém sporu, ale většina těchto otázeka sporů netýká se pouze nás Čechů, nýbrž mají zásadný význam i pro jiné národy rakouské. Vše, co je sporno u nás, je sporno také v již- ních slovanských zemích a mnohé z našich spor- ných otázek přijímají za své i Poláci. Mluvs o poštovním sporu, „Nov. Ref.“ připo- míná polským poslancům, že si ho mají pozorně všímati a využiti ve prospěch polského jazyka v poštovních a telegrafních úřadech haličských. Čechové — praví — mají v tomto sporu úplne pravdu. Jest směšno, aby němčina, když byla odstraněna (v Haliči!) z nejdůležitějších obor státní správy, jako z mistodržitelstva a s ním spojených úřadů, a ze soudnictvi, měla zůstati trvale na poštách, aby pošty byly prohlášeny za tvrz, nedubytnou pro zemské jazyky, za po- řeniště něměiny. Postupně, jak zemské jazyky nabývají rovnoprávnosti ve školách, musí se jim také otvírati pole v úřadech. Jinak by tyto úřady nemohly ani řádně působiti. Otázka jazy- ková ve vnitřním úřadování na poštách v růz ných korunních zemích neměla by se tedy upra vovati zvláštním nařízením pro Prahu, nýbrž zásadným usnesením říšské rady pro všechy korunní země. Pokouší-li se nynější kabinet o dohodu, ať to učiní pořádně, aby po Čechách nepřišly na řadu jiné korunní země. Jinak ne- bude ve státě nikdy pokoje.

Čecho Polák Ref Praha Halič Čechy

6 article

V Praze, 18. ledna. (Situace v Uhrách.) Dnes shromáždil se po novoročních prázdnináeh opět uherský sněm. Sešel se za poměrů značně horších, než za jakých se rozešel před Váno- cemi. Otázka samostatné cedulové uherské ban- ky, kterou strana neodvislosti prohlašuje za con- ditio sine qua non, stává se stále spletitějšía na cestě, vedoucí k vyřízení, vyskytuje se stále více překážek. Poněvadž pak na klídné vyřízení jiných politických otázek, zejména volebni reformy, není naděje, dokud nebude úplně jasno v otázce bankovní, dr. Wekerle je nu- cen chtěj nechtěj pokusiti se nejprvé o roz řešení otázky bankovní. Ve Vídni však naráží na nepřekonatelné překážky, poněvadž se tam hájí nutnost společného banku. Vyskytly se již tské zprávy, že uherská vláda, vidouc, že se jí nepodaři hladce upraviti otázku bankovní a vo- lební opravu, pomýšlí podati demisi.

doktor Wekerle Praha Uhry Vídeň

7 article

Zatím konají se přípravy ku poradám s r kouskou vládou o bankovní otázce. Rakouská vláda podala uherskému kabinetu návrh, jakým způsobem se má vyjednávati o bance. Na tento návrh uherská vláda podá tyto dni odpověď, na- čež mají započiti práce odborné komise, V Praze, 18. ledna. (Konference dal matských Chorvatů.) Dne 14. t. m. ko- nala se ve Splitu porada důvěrníků a poslaneů „chorvatské strany“ dalmatské. Přítomni byli téměř všichni zemští a říšští poslanci, hlásící se k této chorvatské straně. Jednáno nejprvé o universitní otázce. Usneseno protesto- vati proti zřízení vlašské fakulty v Terstě a žá- dati, aby se v Lublani zřídila vysoká škola slo- vinská, záhřebské universitě, aby se zabez pečila reciprocita. Pak jednáno o věcech v království chor vatském. Proliůstavný režim Rauchův odsouzen zatčeným pro velkosrbskou agitaci Srbům vyslo veny sympatie a schválena činnost ohorvatsko srbské koalice.

Chorvat Rauchův Srba Praha Split Lublaň

8 article

Konference protestovala dále proti vládě která stále odkládá svolání dalmatské- ho sněmu, čímž zdržuje pravidelný rozvoj zemských poměrů, úpravu jazykové otázky a ji- ných pro Dalmacii důležitých věcí. Annexe Bosny a Hercegoviny vzata konečné s uspokojením na vědomí a projeveno přání aby se zabrané země připojily k Chorvatskua Dalmacii. V Praze, 16. ledna. (Poláci o Axman nově návrhu.) Proti Axmannovu návrhu aby němčina byla zákonem prohlášena za je diný vyučovací jazyk na národních školách dol- norakouských, staví se rozhodně i krakovská „Nov. Ref.“, ježto zákon takový by svými dů- sledky stihl netoliko Čechy, nýbrž i jiné ná- rody rakouské. Ostatně návrh Axmannův ne může dojíti sankce, poněvadž odporuje § 6. rís- ského školského zákona, v němž se praví, že o vyučovacím jazyku rozhodují ti, kdo školu vy- držují. Příčí se mimo to i čl. 19. zákl. zák stát., jenž zaručuje všem národnostem stejná práva ve školách po celé říši. Nemůže tedy žád- ný zemský zákon vyloučiti češtinu ze ško z ončeh dolnorakouských obcí, v nichž Čechové tvoří dokonce i většinu.

Polák Axman Axmannův Čecho Dalmacie Bosna a Hercegovina Praha Čechy zákon stát

9 article

Tážeme se — píše dále „N. R.“ — jsou-i základní zákony státní v Rakousku dosud zá- vazny? Jsou-li závazny, nemohou se vykládati jinak v Dolních Rakousích, než na př. v Haliči. Jestliže se tam odpírá právo veřejnosti če- ským soukromým školám, pláme se, na jekém základě trvají v Haliči německé veřejné školy nebo soukromé německé školy s právem veřej- nosti? Kdyby „lex Axmann“ nabyla sankce, byl by přímý toho důsledek, že haličský sněm by odhlasoval podobný zákon, jimž se německý vyučovací jazyk vylučuje ze soukromých i ve- řejných škol v Haliči. A půjdou-li tou cestou po- tem i jiné zemské sněmy, rozzuříse po ce lém Rakousku národní boj, jehož vý- sledek bude pro Němce při nejmenším velic pochybný. Z Lublaně, 15. ledna. (Všeslovalnská konference.) Lublaňský starosta Iv. Hri- bar popírá v „Slov. Nar.“, že jeho cesta s drem. K. amářem do Ruska je stanovena na nejbližší dni. Rozhodující porady o založení slovanské banky a pořádání všeslo- varské výstavy v Moskvě budou se ko nati teprve z jara. Doba, kdy a místo, kde s porady budou konati, nejsou dosud přesně sta- noveny.

Němec Iva Nara Rakousko Dolní Rakousy Halič Lublaň Rusko Moskva Rakousko národní boj lex Axmann

10 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. ledna. Smírčí soud mezi Rakouskem a Unií. Státní tajemnik Unie pro věci vnější Roo podepsal smlouvu o šmírčím soudě » Rakouskem Boje v Poxtugalsku. V Aliju a v Regoů v Portugalsku došlo na sk tečné boje mezi revolucienářským občanstvem a vojskem. Poslední podně k vypuknutí nepokojů zavdala krise ve vinařství. Vojsko zakročivší proti nepoko- jům uvítáno bylo střelbami z pu- šek a opětovalo střelbu. Na konee zjednalo klid. Ale situace v celém poříči Duera jest velmi vážná. V Oportu zakázány veškeré schůze, v Lissabonu napjetí pak vzrůstá, jelikož některé živly hledí mladého krále přiměti ku prohlášení vojenské vlády. Obyvatelstvo vzpírá se též postavení pomníku na místě, kde byl král zavražděn. Den kralovraždy 31. ledna po- kládá se tudlž za den pro monarchii kritický

Roa Praha Rakousko Portugalsko Duero Oporto

11 article

Přepadení Dánska Německem V poslanecké sněmovně dánské při debatě o vojenském rozpočtu popřel ministerský před- seda Neergard pravdivost článku v listu »Vor Land«, že v době hrozícího nebezpečí váleč- ného mezi Francii a Německem (aféra v Casa- blance) Německo chystalo se přepadnouti z ne- nadání Dánsko, aby předem už odzbrojile příštího spojence francouzského a že byly do- konce už válečné lodi německé poblíž Kodaně. jelikož se nehlásily, zadrženy. Nieméně, dodal ministerský předseda, že Dánsko musí býti při- praveno v čas na vše, a že podá tudíž počátkem února předlohu o novém uspořádání obrany země. První a druhé čtení předlohy provede se do dubna, načež bude sněmovna rozpuštěna, aby ještě před posledním jejím čtení mohl se i lid sám o nákladných podnicích těch vyjádřili. 800milionový úvěr na zbrojení námořní. Pařížský »Rappel« píše o úvěrech, o něž hodlá žádati ministr námořnictví Picard a které se odhadují na 800 milionů: »Ministr námoř- nictví nedostane od sněmovny poslanecké ani jediný z těchto úvěrů, pokud nepodá nezvratný důkaz, ža rozháranost ve správě námořnictv přestala a že dodavatelé námořnictva mají čisté ruce.«

Land Picard Dánsko Německo Francie Casa Kodaň Rappel

12 article

Anglo-ruská akcn v Persii. Dle rozmluvy, jíž měl teheranský dopisovatel »Nového Vremene« s perským ministrem Sa ad- ed-Doule, šach chce reformy, nemá ale prý lidi schopné, ani materialní prostředky k provedení jejich; pročež jest nezbytno prý povolati cizinc za rádce jeho a uzavříti v cizině půjčku 200 mil. rublů. Angio- ruská smlouva usnadňuje spořádán poměrů. Ministr doufá v obnovu perské sně- movny, jež bude ale nepochybně jmenovaná a ne volená. Z Londýna vrálivší se revolucionář Tagi- rade prohlásil v klubu politickém, že odbojní čle- nové Sator a Bagor zavedli v Tavrizu a Ispahanu despotičtější vládu, než jaká tam byla dřive. K půjčce dali už souhlas i Anghe, na podniín- kách se teď pracuje. Uzavřena bude ale na trhu francouzském, jenž teď penězi přímo oplývá.

Tagi Persie Nový Vremen Angio Londýn

13 article Manifestační schůze v Lounech o jazykové otázce.

Manifestační schůze v Lounech o jazykové otázce. Rada král. města Loun svolala na popud, vyšlý z řad českého úřadniciva železničního, dne 17. ledna velkou manifeslační schůzi, na které promluvili obšír- ně a věcně pp. dr. A. Rašín a zemský poslanec dr Ed. Koerner. Schůzi přítomno bylo přes 1000 účast- níků všech politických stran a účastnili se jí i dele- gáli Českého spolku železničních úřadníků v Praze. Schůzi zahájil jménem městské rady náměstek starosty pan A. Šaroch. Po přečtení telegramů a volbě předsednictva (zvolení pp. Ad. Šaroch, Hllavá- ček, Šírek a Pelříček) promluvil dr. A. Rašin, který probral zevrubně dnešní stav jazykové otázky. Vláda připravuje předlohu jazykového zákona. nemůžeme však čekati, že bude přijatelna. Baron Bie- nerth, který trpí šlapání 30leté praxe u soudních úřadů, který dosti nerozhodně počíná si v záležito- stech pražského poštovního ředitelstvů sotva na- lezne dosti energie uskutečniti náš požadavek spravedlivou rovnoprávnost, která ne- byla zrušena ani po kotustrofě bělohorské a která spučívá na normách, uložených v základních stá lních zákonech. Na tom založili jsme na říšské radě j- zykový zápas, jebož prvním výsledkem byla Stre- mayerova nalízění z let osmdesátých. Říká se, že nepotřebujeme nařízení. Slnči, budou-li platné zá- kony zachovávány. Kdybychom měli příslušnou mo donutiti vlády k plnění, ano. Nemáme-li ji — jsou i nařízení úspěchem, neboť vládu zava zují.

Loun doktor A Rašín Ed Koerner A Šaroch Šaroch Hllavá Šírek Louny Praha Rada král Baron bie

14 article

Za Badena dostali jsmě nařízení nová — napro- stá dvojjszyěnost bylla uskutečněna. Ustanovení, že do služby železniční v Čechách nemůže býti přijat, kdo neovládá oba zemské jazyky, bylo významu dalekosá hlého. Co následovala? Obstrukce německá, zrušení jazykových nalízení, obstrukce česká a — nařízení Gautschova, jež v něčem hověla Němcům, v jiných věcech nám. Také proti jazykovým naříze- ním Gautschovým se Němci bouřili a tu chtěla vláda upraviti jazykové spory via factí. Úřadnictvo nase prokázalo české věci veliké služby v té příčině, neboh vysazeno bylo německým útokům, které se doslavily velmi přesně. Projleme-li tolo vše, vidíme, že sice povlovně pokračujeme, ale při tom zápasiti mustme s neoby čejně pevně zorganisovanou německou veřejností německou bypokracií, jež vidí, že ztrácí své posice.( Odtud nová obtiž. K jazykovému našemu boji při

Baden Gautschův Němec Čechy

15 article

stupuje zápas existenční, neboť Němci pomáhají po- stupu svého dorostu praetcrováním českých lidí. Ja- zyková otázka dnes jest tedy ve stavu neutěšeném. ale musíme si to říci, že více než otázkou práva jes otázkou polit. moci, toť problem, který musíme řešiti. Bienerth svolává konference. 1 kdyby k vyjednáváni došlo, dohoda možná není. Dvojjazyčnost žádati mu- síme neústupně všichni bez rozdílu strana vůči komukoli, v té věci povoliti prostě ne- můžeme, již z důvodů praktických, neboť bychom opustili náš dělný lid na severu, kterému nutno za- chovati právo, jednati s úřady v jazyku mateřském (Souhlas.) Všechny české sbrany stoji na stanovisku, že k řešení je oprávněn český sněm a nikoli říšská rada. Téhož náhledu jsou i Poláci. Poměry železnice jsou zcela jiné. Původně soukromé podniky ka- pitálu převahou německého přešly do správy státní i s výbradným panstvím němčiny, jež ponecháno byla v organisučním statutu i když byl r. 1896 revi- dován. To se příčí základním státním zákonůaa nepemohou tu ani výmluvy na ohledy služební, ani tvrzení, že železnice není úřad, nýbrž podník

Němec Bienerth Polák

16 article

Účelem drah není přece jen výdělek — mají (i sou- kromé dráhy) podporovati rozvoj obyvatelstva a dán jim charakter úřadů již tím, že slát vyhrudil si jich užití v příp. mobilisace, nouzových akcí atd. Ostalně vláda nedodržuje ani to, co v organisačním statutu jest: vyblášky mají býti na př. německo-české — ale nebývá tak Proto nutno naléhati na revisi orga nisačního statutu a trvati na rovnoprávnosti jazykové i v tomto resortu. Spolek českých železničních úřad- níků formuloval požadavek český takto: Všechny tiskopisy dvojjazyčné vyplňovaly by se česky nebe německy. Právě u drah jest třeba, aby ob chodnictvo důsledně konalo svoji po- vinnost a veškeré jednání se železnič- ními úřady, ústní i písemní, vedlo se vý- hradně česky.

17 article

Má-li býti jazykový zápas vyhrán, musí otá zk jazyková býti záležitostí národa, nikoli předmětem politického obchodu jednotlivých stran. Němci jsou v té příčině jednolni. Neukážeme-li Vídni, že je to otázka naši duše, nesvedeme ničeho. Nár. rada učinila pokus sjednoliti strany v této záležitosti — strana která dehodu zmaří, ponese zodpovědnost za všechny důsledkyí Nechť zápasí strany jakkoli — v této věci dlužno se dohodnouti. Řečník končí přáním, aby přítomní pů- sobili v tom směru na své stranníky, aby prohlásili že poslanci nár. strany „vobodomyslné v jazykové olázce vůbec i úpravě její při slátních železnicích věnují i v budoucnu veškorou péči a pozornost jako dopud. Zásady, jimiž jazyková politika strany se řídlí, jsou známy z návrhu, podaného na sněmu zem- ském v minulém zasedání. Tim, že strana podala návrh na zemském sněmu, dala na jevo, že pok ládá jon zemské zákonodárství za kompelentní i jest tím dáno také slanovisko oproti ohlašovaným předlohám vlády na řišskou radu. Řečník zabývá se pak podrob- něji otázkami jazykovými při železnicích a ukazuje na to, že je třeba věnovati pěči obsnzování vyšších úřadnických míst Čechy a oceňuje po zásluze snahy mladších kruhů úřadnických, soustředěných ve Spol- ku českých železničních úřadníků. Praví, že je třeba věnovati také pozornost jazykové praxi oněch insti- tucí se kterými prichází ve slyk personál železmčn v době nemoci, při úrazech a v případě invalidity Míní tím provisijni a pensijní fond, nemocenskou pokladnu a úrazovou pojišťovnu. Řečník vidí mož- nest řešení jen v součinnosti obecenstva, úřadníko a politických činitelů a přeje záslužným snahám úřadnictva železničního v jazykové olázce všeho zdaru.

Němec Vídeň Čechy národní

18 article

Konečně pronesl několik vhodných slov dr. Po- spíšil za železniční úřadníky a účastníci přijali jedno- myslně drem. Lamkou navrženou resolucí: „Občanstvo král. města Loun a okolí shromá- žděné na manifestační schůzi, svolané dne 17. ledn 1909 do sálu Sokolovny po protektorálem městsko rady král. města Loun prohlašuje: Protestujeme proti souslavnému vylučování plat nosti českého jazyka u státních úřadů soudních, po- štovních, finančních a zejména železničních, kde 20. nařízení ministerstva železnic ze dne 9. ledna 1890 č. M. ř. z statutu organisačního pro c. k. stát ní dráhy narespektuje XIX. článek stálních základ nich zákonů zaručující všem národnostem slejní práva v živolě veřejném i v úřudech Jazykovcu otázku dlužno řešiti poctivě bez po- stranních úmyslů, zabezpečiti jazyku německému ja- kékoli výbody, jež znamenají pro nás netoliko kliv- du mravní, ale přimé poškozování hmotné, po při padě ohrožené jistoty právních poměrů společen- ských Kolísání a hovění německé zvůli v oborechi, n jichž pevnosti spočívá samo trvání ntátu, považu jeme za svrchovaně nebezpečné a varujeme rozbo dující kruhy před neprozíravým poslupem dnešním klerý burcuje českou duší k energickému odporu. My zde přítomní stoupenci všech stran politi ckých žádáme: Jazyk český budiž přiveden plně k plalnosti všech stálních úřadů v celé oblasti zemí koruny české. Pokud se týče c. k. státních drah, žádáme, aby tratí, probíhající zeměmi koruny české, podřízeny byly jedinému ředitelství generálnímu se síddlen v Praze, jež by přímo podléhalo správě ústřední mělo v zájmu rychlého vyřizování s povahou správ železniční související právomoc

Lamka Louny Praha

19 article

Považujeme konečně za povinnost každého uvší domělého Čecha, aby vždy a všude u drah a ostat- ních státních úřadů žádal veškeré jednání a doklady v jazyku českém. Uskutečnění požadavků těchlo domáhati se bu deme všemi zákonnými prostředky a ve spojení se všemi korporacemi a příslušníky národa. Ovšem spoléháme i na poslance všech politických stran, že výše uvedené požadavky budou všemi silami pod- porovatí.“ Oslava 500leté památky vydáni Kutnohorského dekretu v Kutné Hoře.

Čecho Kutnohorský Kutná hoře

20 article

(Telet. zpráva zvlášt. zpravodaje.) V Hoře Kulné, 18. ledna (Dokončení referátu z večerního vydání »Národních Listů«.) Po řeči prof. Novotného přihlásil se k slovu zástupce francouzských atudentů Jullien a promluvil ohnivě, živě a s enthusiasmem následující řeč: »Pane starosto! Pane rektore! Dámy i pánové ! Drazí kamarádi ! Když před několika týdny prokázali jste nám velkou čest, že jste nás pozvali ke krásné dnešní manifestaci, pociťovali jsme živou radost a odůvodněné pohnutí a přes veškerou vzdá- lenost a všecky překážky, které nás poutají denně k Paříži, projeli jsme celou střední Evropu, abychom zde representovali francouzské studentstvo a přinesli vám osvědčení svého nezměnitelného přátelství, abychom vám v tento den řekli, jakou důvěru máme ve vaši universitu a jakou naději mladi Francouzové do ní skládají. Neboť jest to universita, která ve středověku rozptylovala temnotu nevědomosti a která svým skvělým vývojem způsobila emancipaci duchů a vládu spravedlnosti a svobody. V pravdě naslou- chajíce vašim plamenným řečem, nabýváme pře- svědčení, že mále tytéž ideály, jako my, že byste se hanbili stejně s námi za nevědomost, že nenávi- díte nespravedlnost. Bylo velikou clí, že zástupcové národa našeho zúčastniti se při založení university pražské, ale jakou teprve radostí jest nám mladým studentům, můžeme-li po 500 letech konstalovati skvělý její pokrok a vidíme-li, že v našich obou ze- mich snahy byly stejně vážné a výsledky stejně krásné, že mezi oběma universitami i oběma zeměmi vládne bratrství a přátelství a je-li pravdou, co pravil jistý filosof, že člověk, který pracuje, musí býti dobrý, pak myslím, že to plati také o národech.

profesor Novotný Francouz Kulný Paříž Evropa

21 article

Vidíme-li váš zápal pro práci, vaši lásku k vlasti, vaše nadšení pro každou dobrou věc, pak jsme pře- svědčeni, že vlasti naší kyne ještě veliký osud bohda splní se věštecká slova Libuše: »Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se dolýká!« Jmenem stu- dentstva francouzského děkuji vám za čest, klerou jste nám prokázali pozváním ke své slavnosti. Byli jsme hluboce dojati důkazy sympatil, jichžto před- mětem jsme se tu všeobecně stali a buďte přesvěd- čeni, že všechno francouzské studeptstvo stejně jako my volá: »Sláva Čechům !- Ohněm tryskající slova francouzského studenta byla přijata s nevyličitelným nadšením. Potom ke stručným proslovům povstali především rektor české university prof. Heyrovský a děkoval za po- zvání a přálelské uvílání na půdě, posvěcené veli- kými historickými událostmi. Vydání dekretu zna- mená především postup ideje národnostní. Česká věda, spočívající výlučně na obyvatelstvu z králov- ství českého, dovedia opanovati veliké učení středo- evropské ve středověku. Na ní vzala původ veliká, světodějná myšlenka, zrodivší se v hlavě prvníbo jejího rektora Mistra Jana Husi, zvoleného hned po vydání dekretu kutnohorského. Byla to potom čistě universita česká a nic neznamená, že jejím vyučo- vacím jazykem byla latína, její duch byl český, české vedení, i české myšlení. Radostná hrdost se mne zmocňuje, že ve vašem kruhu můžeme slaviti památný tento den. (Potlesk.)

Libuše Jmen Čecho profesor Heyrovský Jan Hus Český věda

22 article

Jmenem vysokých škol technických v Brně pro- mluvil rektor jejich prof. Lička, jmenem královské Prahy náměstek p. Jinousek, za Svaz českého studentstva p. JUC. Tvrzický, načež starobla p. Macháček děkuje všem účastnfkům slavnosti po přečtení nesčetné řady děkovacích listů uxončii slavnostní schůzi, po níž většina účastoíků a hostů odebrala se do Měšťanské besedy, kde město Kutná Hora vystrojilo slavnostní banket.

Lička Tvrzický Macháček Praha Kutná Hora Jmen vysoký škola technický v Brno svaz český studentstvo

23 article

Slavnest, pořádaná z podnětu a hlavní péčí obec- ní represeniace města Hory Kutné za součinnosti české university a jejího posluchačstva všech stran i odstínů, svým povzneseným průběhem vynikla vy- soko nad obvyklý průměr jubilejních oslav. Trudné a pohnuté akutní události politické posledních týdnů dodaly jí mimovolně zvýšeného významu, svrchovaně vážného pozalí a — palčivého hrotu. Paralela, k níz mimovolně sváděly jubilejní vzpomínky na pamět- nou událost vyhlášení dekrelu kutnohorského, s současnými poměry, přispěla ke vřelosti učiněných projevův a reminiscencí i — rekriminací. K referátu ze včerejšího večerníku třeba přips- jiti jen ještě několik poznámek o průběhu slavnostní schůze, konané ve Vlašském dvoře. Schůzi předsedali starosta Hory Kulné, zemský posl. Macháček a náměstek p. tov. Tuček, mimo to přítomno bylo korporativně celé zastupitclstvo obec- ní, městská rada, zástupci všech úřadů, spolkův korporací, okres. starosta p. Výborný a celý okresn výbor atd.

Macháček Tuček Kutná

24 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Sokyně. Hra o číyrech aktech. Fran- couzsky napsali Henri Kistemaeckers Eugěne Délard. Přeložil Edmund Görlich. Režisér Gustav Schmoranz. Pařížská komédie, théma nevěry. Nelze jinak. Heslo: láska vše omlouvá. Plati-li heslo u prostého občana, jakž teprve, je-li hrdinu umělec! Pan André Brizeux, proslulý sochař, za hleděl se do krásných očí své sestřenky, slečny Simony. Dívka přijala ochranné pohostinstv v domácnosti svého bratrance a jeho ušlechtile choti, paní Jany. Trapné poměry rodinné to tal způsobily. Umělec dohotovil právě něja ké mi strovské dílo, sochu Zádumčivosti. Není s praet tuze spokojen. Modal neby! šťastný. Na modele vše sejde, aspoň u Andréa. — Nemohu tvořil, necitím-li mocný životný podnět . . . Musí mne rozehvěti kouzlo živého těla, pak teprv mi přichází schopnost, vdechnou život do mrtvého mramoru !- Žena, která byla Andréovi modelem Zá dumčivosti, nedovedla rozechviti jeho tvůrč bytost. Proto se dilo nepovedlo. A oslalek uhodnele- — Simona! Ah, Simona! To by tak by umělecký podnět! . .. A domácímu pánu i ochránei není konečn těžko, přiblížit se své sestřence. Přiležitost se naskytne. Nevíme sice dobře, na čem jsme s slečnou Simonou, jak to asi vypadá u ní dále uvnitř, ale jísto je, když chvile nadešla, Simona neodolá prudkému útoku Andréa, svůdného muže přepychu, slavného umělce, který nedodává po- prsí pod 20 tislc franků. Oba si rychle po- rozuměli a dlouhým polibkem pečetí svůj pomě umělecko-idejný.

Fran Kistemaeckers Eugěne Délard Görlich Schmoranz Brizeux Simon Jan Simona

25 article

Nezáleží už, nežli co řekne druhá strana Umělec, konečně, je přece jenom ženat Paní Janě nezůstaly pletky obou milenců utajeny. Nešťastná brání své domnělé » právo«, jak uml. Obě sokyně prudce na sebe narazí. — Jaké právo máš na mého muže? — Největší právo — Mně náleží všecka práva! Jsem jeho žena, družka jeho života a spolupracovnice Připravila jsem mu všecko blaho, učinila jsem ho umělcem, všechen život jsem mu věnovala — Mé právo je větší! Nesu plod jeho lásky pod svým srdcem ... Námitka zdreující. Pani Jana omdléva. Je konec. Simona opustí dům a ovšem André s ní A pravda-li, že láska »omlouvá všecko«, není-li vlastně jediný, kdo správně řeší otázku společenskou, milý prorok Mahomed a mocný vykonavatel jeho příkazů turecký sullán? Závěrečný akt hry podává pravda, jakés rozuzlení. Však jen jakés takés! André vystri- zlivěl. Vybouřili se někde se svojí Simonou. dítě je mrtvo a muž je dokonale rozčarován. Eroticko-tvůrčí jeho prineip naprosto se ne- osvědčil. Simona nepodnítila nikterak Andrčovu tvůrčí sílu. Naopak. Za celou dobu, co strávi po její boku, byl umělecky nečinný. Pociťuje výčitky svědomí, zhnusen sám sobě, vracíse skroušený ke »své Janě«. Slyšeli jsme před tím paní Janu krásn vykládat o síle své lásky a schopnosti, obětovat sebe. Mohla by teď svoje slova dukázat skut- kem a přijat vinníka na milost. Však, co prvé mluvila, byla také jen pouhá slova. Za man- želku rozhodne popuzená žena. Nechce o ne- věrníku slyšet. Je konec všemu. V Paříži měla prý hra veliký úspěch na jevišti. Jména autorů znějí pro nás zcela cize.

Jana Pan omdlév Simon André Simona Andrčův Jan Paříž

26 article

Však v Paříží jinak nechodí. Divadlo je tam doma a úspěchy rostou takřka samy ze své půdy. U nás proto netřeba prorokovat hře velk budoucnost. Libila se dost, třetí akt, zdá se. pohnul silněji i naším hledištěm, ale řeknete, viděli jsme už dojemnější francouzské kusy zábavnější. Pisatelům neupře konečně nikdo pa- řlžského ducha i potřebný chic. Svoji povinnost vykoná hra jisté také u nás. A byť jen přispěla, aby pařížská garnitura našeho domácího souboru byla zase jednou vyvětrána. Paní Benoniové právem připadla vděčná partie Jany. Prostě dojemně předvádí nám úzkosti a muka zrazené a milující ženy. Andréa oděl pan Sehlagha mmer allurami dokonalého clubmana. Snad se najdou i takoví mezi pařížskými majiteli atelierů Ni terná hnutí svého hrdiny naznačuje umělec tence. ale trefně. Simona slečny Rydlovy je svěží bro- skev. Není divu, jestli kde kdo kolem jeví la skominy. Osnovu děje opřádá ovšem rej zábav ných episodek. U Francouzů jinak nelze. Pan Laudová, pan Želenský ulovili každý po účinném výjevu. Jiné postavky za to zanikaji méně vý- razny v rámci. Náš hovor společenský a mnohé praktiky obcovací trpí ještě všelikou drsnotou těžkopádností. Jeviště setrvává tu přes zjevnou snahu dost věrným obrazem skutečného, mále povzbuzeného života.

Benoni Jan Sehlagh Simon Rydlův Francouz Laudová Želenský Paříž

27 article Hudba.

Hudba. + Nový tenorista v Měslském divadle na Krá Vinobradech. Nový tenor a přece náš starý známý pan JUDr. Hugo Richter, bývalý advokát olo moucký, chvalně známý řečník a politický pracovník moravský, který jako ocholníkumělec působil s úspě- chem na koncertních a divadelních jevištích morav ských měst — až odhodlal se nadobro věnovati se svému zamilovanému umění a nastoupil »Dalibo rem« v roce 1902 v Olomouci dráhu divadelní. Naš poměry divadelní a umělecké způsobily, že dr. H. Richter uzavřel první smlouvu na engagemení s ře- ditelem německého divadla. Bylt dr. Richter — jehož divadelní jméno znělo Bruo Decorti — povolán na nové císařské divadlo v Kielu, kdež působil dva roky jako lyrický tenor. Tam přiváděl k platnosti českou hudbu — v koncertech tamější filbarmonie byly na radu jeho provozovány Smetanovy skladby »Vitava« a »Z. českých luhů a hájů«. Dr. Richter po- řídil německé překlady a výklady texlů. Obě skladby polkaly se s nejkrajnějším úspěchem u kielského jinak chladného, severo evropského publika — ze- jména »Z českých luhů a hájů« se líbilo a bylo opa- kováno. Za »Prodanou nevěstu« lámal dr. Richter z svého pobytu v Kielu kopí — jen z důvodů finanč- ních bylo tehdy od provozování »Prodané nevěstye správou divadelní upuštěno. Dokud působil dr. Richten ještě v Kielu, byl vyznamenán pozváním ke spolu- působení německé stagiony v Londýně, která dosu každoročně v měsících květnu a červnu za řízení

JUDr Hugo Richter Daliba doktor H Richter Richter Bruo Decort Smetanův Richten Olomouc Kiel Londýn Měslský divadlo

28 article

Hlanuše Ríchtra se koná. Dr. Richter zpíval parti lyrické ve Wagnerových operách: kormidelníka plavce v »Hollanďanu« a v »Tristanu« a Waltr z Vogelhaide v »Tannhaüsru«. Kromě toho vystupo val vždy pohostinsky v Německu, v Rakousku, po- slední dobou i na Moravě a v Čechách (v Plzni, Olomouci, v Král. Hradci, naposledy v Chrudimiu východočeské společnosti) a vrací se nyní do své vlasti, aby na jevišti Městského divadla vinohrad- ského platně a trvale působil. Jako vyspělý uměle byl získán dr. Richter-Decořti správou Městského di- vadla vinohradského výlučně pro tenorový obor velk opery a vystoupí poprvé v sobotu dne 23. t. m. úloze Pinkerlona v Puccinově opete: »Madame But teslley«. Příští týden v partii Don Joséa v opeře »Carmen«. Není pochyby, že vinohradská oper získá v p. dru. Decortim-Richtrovi umělce, jenž mla- dému ústavu v každém směru prospěje. + Z České jednoty pro orcheslrální hudbu Druhý řádný symfonický koncert koná se již přišl týden v úterý 26. t. m. o 7. hod. več. v Rudulfin za řízení chsfa opery Národního divadla p. Karla Kovařovice a za spoluúčinkování orchestru České Filharmonie, členů Českého kvarteta a členů orchestr Nár. divadla. Vstupenky po 5 K na vyhražená se dadla po 2 K a 1 K na místa ke stání prodávají se v kanceláři Českého Filharmonického družstva n Váciavsném nám. č. 53.

doktor Richter Wagnerův Tristan Waltr Král Carmen Kovařovic Německo Rakousko Morava Čechy Plzeň Olomouc Hradec Puccinov Váciavsný já Hlanuš Ríchtra městský divadlo vinohrad Buta teslley národní divadlo p Český filharmonie národní . divadlo Český filharmonický družstvo

29 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Souboj. Z Říma, 18. ledna. Berlínský dopi sovatel „Giornale dlialia“ dr. Renna, jenž nyní dl v Itali a podnikal prudké úloky na Červený kříž byl jeho prosidentem vévodou z Arenelly vyzván n souboj. Při třelím výpadu probodl žurnalista vévo dovi rámě, načež se odpůrci usmínili. = Panika za kinematografického představeni Z Reggia del'Emilia, 18. ledna. (K. k.) Za k nematogrnfického dobročinného představení ve pro spěch obětí katastrofy vypukl oheň, který způsobi nesmírnou paniku. Dvě osoby byly zabity a několik osob poraněno. = Stávky cihlářů. Z Paříže, 18. ledna. (K. k. Stávkový výbor společenstva cihlářských dělníků vy- zval je, aby dnešním dnem vyhlásili všeobecnou slavku, poněvadž nebylo vyhověno jejich požadavku aby nádenníci byli z cihelen propuštěni = Diamaniy v němenké jihozápadní Afrine. Z Dráždan, 18. ledna. Na pozvání konservativního spolku, k němuž se připojilo mnoho jiných spolků obchodních i průmyslových sdružení, přednášel zde státní sekretář Dernburg o německých koloniích a je- jich hospodářském významu, zejména pokud se týče pěstování bavlny, dobytkářství i dobývání diamantů v jihozápadní Africe. Dobývání jest sice teprve v po- čátcích, ale za čtyři měsíce dobylo se již asi 40.000 karátů v ceně 1,100.000 marek; z toho jedíně v pro sincí 12.000 karátů v ceně 330.000 marek. Při tom jsou výlohy produkce nepatrné a těží se velmi dobré a jasné, třeba malé zboží. To však není zvláštní ne výhodou, neboť hromadná spotřeba směřuje také diamantů k menším a proto lacinějším kamenům — Rodinná tragudie. Z Berlína, 18. ledna V Lichterfeldu otrávil se včera obuvník Brauns se svými dvěma syny ve věku 3 a 5 let svítiplynem Brauns žil odloučeně od manželky a plíčinou zoufal- ství byly neblahé rodinné poměry.

doktor Renn Brauns Řím Arenella Paříž Dráždan jihozápadní Afrika Berlín Reggio del ' Emilio

30 article

= Vyděračská aléra v Berlíně. Z Berlína, 18 ledna. Včera byl opět zatčen redaktor Dahsell, jenž jest obviněn, že se svou společnicí Schuwandtovou pokoušel se o vydírání na hornoslezském magnátu hr. Konrádu Frankenbergovi. Vyšetřující soudce Dah sella po prvním zatčení propustil na svobodu, poně vadž nebylo podezření, že by uprchl, státní zastu- pitelství si však na to stěžovalo, načež vydán nový zalykač. Dahsell popírá, že by byl měl v úmmyslu hra běte vydírati a že za tím účelem Schuwardlovou k němu vyslal. = Bouře na Severním moři. Z Cuxhavenu 18. ledna. Ode tří dnů zuří na Severním moři velk bouře, jež dosáhla včera v noci vrcholu. Všechny parníky, jež měly vyplouti, zůstaly zde zakotveny Na břehu ostrova Amrumu byly včera vyplaveny překocené čluny a mrtvoly z anglického parníku „Fi dra“, jenž jest s celou posádkou 16 mužů ztracen Parník „Secunda“ z Hamburku, jenž plul do Grimsby byl za bouře tak těžce poškozen, že se musil vrálit do Labe. Rovněž se vrátil anglický parník „Inchmo re , jenž plul z Emdenu do Shieldsu

Dahsell Frankenberg Bouře Secundus Berlín severní moře Cuxhaven Hamburk Labe Emden Shields

31 article

Při společném banketě, který byl konán v Měšťanské besedě kutnohor ské proneseny byly četné zdravice. Štarosta města Hory Kutné posl. p. Macháčei pronesi nadšenou zdravici hostům, vítaje zejména ho- sty z daleké Francie do Hury Kutné, která byla vždy a zůstane nadšenou zaslaňkyní kulturních památek národa českého. (Hlučný souhlas.) Hudba hrála „Kde domov můj?“. Potom pronesl prof. dr. Jarník projev násle- dujkí: Pánové! Nejsa historik, nebudu vám mluvit o historické události, jejíž výročí dnes oslavujeme v tomto památném městě Hoře Kutné. Nejsa k tomu splnomočněn, neoslovuji vás rovněž jménem pražské universty české. Pokládám však za svou povinnast pozdraviti vás jménem části našich studujících, těeh kteří si zvolili za svůj obor studium jazyků románských vůbec a jazyka francouzského zvlašt Ti všichni sní o tom, aby mohli nějský čas stráv t v Pařiži, poslouchat slavné profesory její universily a přinést domů alespoň malou čásl duševního bo- hatství a ducha zailského, jenž jest tak znám a těší se takovému obdivu v celém světě. Také já jsem kdysi snil tento sen a cítil jsem se nadmíru šťastným, když jsem jej právě před 35 roky viděl uskutečněný Nersdsazuji nikterak, tvrdím-li, že mé naděje nebyly v nejmenším zklamány, naopak byly daleko překonány. Mezi mými tehdejšími profesory byl zvlá- ště jeden, jehož jméno jest v srdci měm vryto pís- mem nesmazatelným. Jest to zvěčnělý Gaston Paris, jenž byl pro mne ideálem nejenom učence a učitele nad jiné vynikajícího, nýbrž zároveň pro svou ne- obyčejnou vlídnost ideálem Francouze ve všem, co slovo to obsahuje nejvíce sympatického. Proto jsem také s nevýslovnou radoslí přijal dne 26. březua 1900 ve svém skromném bytě pražském tohoto zbož- ňevaného muže, provázeného chotí jeho důstojnou.

profesor doktor Jarník Paris Francouz Kutná Francie Hur Kutná

32 article

Byl jsem šťaston, vida, s jakým zájmem můj bývalý učitel sledoval veliké pokroky, jež. učinil náred náš ve směrech tak mnohých. Jde-li o styky těchto dvou vysokých škol, jest zajisté na místě upozorniti na zajímavý fakl, že před 4 roky licenciá! filosofie university paříž ské. někdejší tajemník Společnosti jazykozpytné Jiří Bedr. Mohl, jenž se stal profesorem jazyků románských na naší Iakultě, strávil v Paříži půlletí bezprostředně před svou předčasnou smrtí jako zástupce svého někdojšího profesora M. Bréala Každoročně mnozí z našich mladíků se ubirají do Paříže jako k nové jakési Mekce. Vracejí se od- tamtud okouzleni právě tak pokroky, jež učinili ve svém oboru jako přátelským přijetím, kterého se jim dostalo od jejich učitelů a jejich francouzských scu- druhů. Užívám této příležitosti, abych vám jménem na- šich mladých českých romanistů poděkoval za všech- na tato dobrodiní a vás poprosil, bysle, vrálivše se do své vlasti, pokračovali v tomlo díle tak záslužném Připíjím srdečné shodě, která vládne mezi okěma našimi národy, připíjím rozkvětu university pařižské

Bedr M Bréal Paříž Mekka univerzita paříž