ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 67b667a0-70ae-11dc-a365-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 47 celkem · entity: person 45, place 80, org 31, work 17
1 masthead
20. ledna 1903.
2 masthead
Číslo 20.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5.
5 article
8.85; oves K 6.37; jetelové semeno červeně K 75.—. Termínový obchod byl mdlý za slabého odbytu. K večeru znamenala: pšenice na duben K 7.70, na říjen K 7.75, žito na duben K 6.57. oves na duben K 6.15, kukuřice na květen K 5.78, na červenee K 5.90, řepka na srpen K 11.75. Sádlo po K 71.—; jiné zboží beze změny Chladno. Zvýšení cen na plechový email. x. Z Vídně, 19. ledna. Rakouské uherské továrny na plechový email zřídily cen- trální prodejnu ve Vídni a její filiálku v Pešti Před několika dny konali účastnici toholo svazu ve Vídni plenární schůzi, ve které vzhledem na zvýšení cen surovin, jakož i na zvýšení ceny výrobní, usneseno zvýšiti cenu výrobků tou měrou, aby alespoň byla ve shodě se zdraženou výrobou. Nové vyšší ceny nabudou ihned plat- nosti. Konverse společné renty. Z Vídně, 19. ledna. »Fremdenblatt- oznamuje: Dnes měl svob. pán Vojtěch Rothschild celohodinnou poradu v záležitost konverse společné renty s ministrem finane drem. Böhm Bawerkem. Budou pozváni nej spíše také členové jiných skupin, aby podal svá dobrá zdání.
Sádlo Rothschild Böhm Bawerk Vídeň Pešť Fremdenblatt toholo svaz
6 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z trhů cukerních. V Praze, 18. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listá«.) Začátek uplynulého týdne byl na cukerních trziel dosti mnohoslibný. Dlouhá nečinnest trhu po diívěj- ších prudkých skocích haussy zdá se již na všech stranách unavovati a vše ohlíží se po momentech, které by cenám pomohly k novému vzestupu. Tohote přeje si spekulace mnohem více, než-li cukrovary samy, jež obávají se pro len případ možného nad- bytečného zvětšení osevu, kdežto spekulace touží po vzestupu z té příčiny, by závazky své mohla výhod- něji realisovati. Nastalé nové silnější mrazy, jimiž sotva zahá- jená plavba znovu na neurčitou dobu byla přerušena staly se proto ihned vítaným momentem pro vzpru- žení cen. Spekuluce a po ní také efektivní obchod při- kročily okamžitě k úhradě nekrytých závazků, číma ceny na ráz asi o 1% vyzískaly. Zájem spckulace ochabnul však záhy, jakmile tato seznala, že rafinerie samy vážně kupují, načež použila toho opět k reali- sování svých závazků. Přes to, že Anglie tento týden o cukr více se zajímala a na německých trzích ochotně kupovala, čímž tlak realisací výdatně byl zmirněn, trhy tísnivému dojmu z nových realisací přece zcela se neubránily, takže ceny větší čásť svého zisku záhy zase zíraiily. Neplíznivým dojmem, aspoň v prvním okamžiku působila také v úterý prohlášená statistika německá za prosinec, jež vykazovala značnější stoupnutí vý- těžku cukru ze řepy (13.57% protí 12.76% loni) a velký schodek ve vývozu (74.324 t. proti 203.849 t. loni).
Neplíznivý Praha Anglie
7 article
Zapomnělo se v první chvíli, že v letošní číslici vý- těžku zahrnuto jest značné množství zadních výrobká. jež loni vzhledem k déle trvající tehdejší kampani vy- těženy teprve později; pokud pak schodku ve vývozu se týče, mohl býti již předem očekáván jednak pro zaslavení plavby v prosinci, jednak proto, že loni Anglie své zásobování s ohledem na brusselské kon- ference příliš forcirovala, čehož lelos ovšem nebylo Tyto úvahy došly záhy porozumění na trzích, kter na to opět částečně se vzpamatovaly. Malý přírostek hamburských zásob o 1180 t. proti lonskému úbylku 21.760 t. rozladil však brzy na novo, a další velké realisace pařížských spekulantů nebyly dle toho, by důvěru v situaci posílily, ačkoliv na konci týdnů mnoho spekulačních závazků přeneseno na novou kumnpaň. Pařížští haussiéři nalézají se dnes většinou v si- tuaci málo závidění hodné. Pařížské zásoby vzrůstaj stále (obnášejí nyní 412 millienu pyllů proti 21/2 mil- lenům v roce předešlém), velká disparita pařížských cen vzhledem k ceně světové a tím způsobený velký schodek ve francouzském vývozu, nehybnost světové ceny a tím malá možnost výhodné realisace aspoň po- tud, by zajištěn byl „čestný“ ústup — to vše jsou momenty, pod jejichž vlivem spekulace stává se již velice nervosní a netrpělivou. Ke všemu tomu zrazuje se také před převáděním svých závazků na přístí kam- paň stále tendenčně kolportovanými zprávami o „nut- ném“ zvětšení příšulho osevu o 10%, ačkoliv na kone télo kampaně očekávají nás zásoby dosti značné, jak z následujícího přehledu vysvítá: 1902/3 1901/2 19001 tisíce tun zásoby 1. září- 2.152 1.245 výroba cukru řepového. 5.390 6710 5 895 třtinového 3.428 3.435 3 069 celkem . . . . 10.970 11.390 9.827 světová spotřéba . . . 9.770 9.238 8.582 zásoby 31. srpna . . . 1.200
Anglie
8 article
2.152 1 245 Vezmemelí za základ, že by při oscvu zvětše ném ve hlavních zemích výrobních o 10% vytěžilo se při nepřiznivých poměrech povětrnostních jen o 8 řepového cukru více, výroba třinového cukru že by stoupla jen na 31/2 millionu tun a spotřeba o 500 000 tun, shledáme, že konečné zásoby v roce 1901 činily by opět jako lelos asi 1,200.000 tun tedy množství nikterak nepatrné. Při tom počítali jsme ovšem s abnormálně nepříznivými poměry povětrnost- ními, které však v tomto roce nikterak nedají se před- vidati; snadno může se státi, že při osevu o 109 větším obdržíme výrobu o 12 i více procent větší, v kterémžto případě (při stejné jen výrobě třtinového cukru) očekávaly by nás krátce před kampaní zásoby 1,500.000 4. Náleží dnes proto skulečně odvaha k tomu. chiíti tvrdili, že potřeba 102%ního zvětšení řepného osevu v Evropě jest „nutná“, by trh netrpěl nedostat kem zboží. Fluktuace našeho trhu se surovinou v uply- nulém týdnu nebyly příliš hojné ani trvalé. Podlé- haje vlivu ciziny zpevnil se trh v pondělí neoče- kávaně a cena pohotového Ústí vyšinula se rázem na K 22.—, aby již druhého dne opět ustoupila na K 21.95; ve stledu tato ztráta zůplna odčiněna, a zna- menáno K 22.05, na to však ceny braly se nepřetržilč směrem sestupným, až stanuly opět na výši záznamu minulé soboty K 21.75.
Evropa Ústí
9 article
Vybídka našich surovaren řídí se stále dle nálady trhu a vzrůstá při cenách stoupajících, kdežto při kle- sajících kursech továrny trhu skoro naprosto se vzda- lují, čímž po delší přestávce docilují opět placení do- mácí prémie 20—30 h ze stanic rafinerských. Naproti temu stále hojnější jest vybídka továren moravských a to jak ve zboží pohotovém tak i pro příšti kampaň pro tuto mění se však zájem denně několikráte, zvláště dle toho, klerak spekulace realisuje Po obratech asi 60.000 q zboží pohotového a a 35.000 q v nové kampani týden končí klidným smý- šlením při cenách I. výrobku pohotového K 21.75, na únor K 21.80, nové kampaně na říjen-prosinec asi K 20.10 Ir. Ústí; za zadní výrobky možno dle jakosti dccíliti K 20.40 až 21.30 v paritě ústecké B. 88? Na trhu s bílým zbožím uvolněna u nás ve čtvrtek další 2% kontingentu na leden: poplávka není sice příliš hojná vzhledem k velkému zásobení se maloobchodu před svátky vánočními, tržba však přece nestagnuje tak jako lonského ledna. Ceny K 84.— a2 85.— zůstávají proto i nadále v plné platnosti. Terstský trh jest nezměněně vleklý při nepatrných obratech; na konci týdne dociluje centrifugální pile pohotové K 21.871/2 až 22 3714, na leden-duben k 21.75 až 22.50 zboží. — Na trhu londýnském smyšlení pro bílé zboží se částečně zlepšilo, a ra- kouský granulated prodáván včera pohotový za sho 95. na květen-srpen za sh. 99.
Ir Ústí
10 article
Na trzích německých prozrazoval se skor po celý týden větší zájem pro surovinu, zejmena zbož pchotové, a to jak se strany domácích rafinerií tak vývozu. Při mírných vybídkách první ruky platily ra- finerie ochotně 10 až 15 fen, nad vývoznou paritou a také za zadní výrobky o nižším rendementu, pro které vývoz zájmu nejevil, povolovaly vyšší ceny Kdyby realisace francouzské spekulace na německých trzích ustály, mohla by odtud brzy přijíti nová menší baussa. Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden 1903 1902 rozdí tun tun tun dle Lichta . . . . 3,387.696 3,505 354 (—— 117.658 dle Czarnikowa . 3,580.632 3,678.682 (— 98.050 V tomto týdnu odehrál se tedy po dlouhé dob konečně onen přechod v rozdílu zásob, že posavádní velké plus, které obněšelo až přes jeden million tun, přešlo v minus. Jen aby na to nebylo hned znovu hřešeno! O kontrahování řepy neproslýchá se u nás an v ostatních zemích evropských nie nového.
11 article
Zkolonií znějí došlé zprávy o třtíně a výrobě většinou příznivě. Pouze z Louisiany sděluje se, že tamější výroba přes lepší sklizeň Utiny proti lonsku vykáže schodek asi 50.000 t.; rovněž z Mauritia po- tvizují se dřivější zprávy, že letošní výroka zůstává za cčekávanou pozadu a výše 150..000 t. nedostoupí O vládní předloze příštího zákona cukerního jejím projednávání v anketě bylo v těchto listech po celý týden oběírně referováno, lakže věcí tou ne- hodláme se zde dnes znovu obírali. O jedné věci však chceme se na tomto místě přece zminiti. Týká set oncho obcházení několika zástupců no- vých smíšených továren, jimž dle vládní předlohy připadnouti mělo 920.000 q kontingentu bl- lého zboží, u ministerstva financi a doža- dování se toho, aby lento kontingení přes vyslovený odpor všech ostalních zástupců surovaren i ralinení byl jim přiřknut Nehledě ani k tomu, že továrny tyto před ostai ními surovarnami, které nákladem ani ne celých 100 zl. snadno na výrobu písku také mohly by se zaříditi, žádných zvlášlních opodstatněných nároků nemají nejsou si mnohé ani dobře vědomy toho, co činí. Mno- hě továrny, které bílý cukr již déle vyráběly, odřekly se dobrovolně a výslovně kontingentu na bílém zboží Věděly dobře, proč. Z onoho množství 320.000 q při- padne toliž 100.000 q novým továrnám uherským takže na ostalních 14 továren zbude pouze 220.000 a rozdělení toholo množství nestane se ovšem stejno- měrně, ale dle velikosti výroby, takže na mnohou o- várnu nedostalo by se snad ani 6000 q. Naproti tomu musila by přispěti ke zvělšení kontingenlu malých surováren (dle dohody subkomitétu až o 1002%), kte- réžto zvětšení smíšené továrny musí hraditi ze dvou třetin odpisem ze svých kontingentů suroviny.
Mauritius Louisiana
12 article
Následuje z toho, že továrna, které by byl pli- znůn menší kontingent na bílém zboží, z tohoto nejen že žádného zisku by neměla, ale naopak jen skutečné ztrály, a proto mnohě smíšené továrny za takový da- najský dar pěkně se poděkovaly a nepřijaly jej. Těm továrnám, které vče neuvážily a doposud tak tuze o ten kontingent bílého zboží stojí, jsme proto radou: Dva- krát měř a jednou řežl Hayonováni řepní. Na sjezdu „české strany agrární“ tvrdil pan posl. Kubr mezi jiným,že dr. Körber prohlásil jemu a posl. Práškovi že strana mladočeská prý jest „jen pro kontin- gentování, ne však proti rayonování“. — Aby bylo čtenářům jasno, oč jde, uvádíme stručně meritum věci. Jak známo, utvořen brusselskou dohodou nový stav trhu cukerního. Dosavadni prémie, ať státní, ať kartelní, odstraněny a clo sníženo na 6 fr. Aby nenastala mezi cukrovary vražedná soutěž, vlastně boj velikých proti men- ším továrnám (v našich českých rukou jsou téměř veskrze jen střední a menší závody), usilují češti poslanci v souhlasu se zemědělcio kontingentaci cukerní výroby, t. j. o to, aby bylo ustanoveno, jaké množství cukru smí ten který závod dodati pro domácí spotřebu a tím mu zajištěna výroba za poměrně lepších podmínek, než pro vývoz. Toto kontingentováne má tedy umožniti cukrovarům středním výrobu a ulehčovati jim rozvoj. Rayonováním řep- ním nutno rozuměti úmluvu surovaren, kterou si rozdělily řepní kraje, určité obvody, s usťano- vením, že řepa z toho kterého obvodu se vyhra- žuje jen určitému cukrovaru. Proti vzniklé takte závislosti na cukrovarech se rolníci právem ohra- žují a my jich zápas vždy provázeli sympaticky.
Körber Prášek
13 article
Nejen my, ale i strana svobodomyslná. Několik dokladů: Na schůzi rady říšské 13. června 1902 jednáno o pilném návrhu posl. Kubra a Udr žala o vydání zákazu rayonů řep- ních. Zajímavé bylo hlasováni o návrluu tom jejž oba podatelé odůvodnili. Účasinilo se hlaso- vání 168 poslancň. Pro pilnost položeno 112 hlasů, na jeden hlas ledy dvoutřetinová většina. Nebylo by se ji dosáhlo, kdyby ne- byl na rychlo povolán z konference s min. drem. Böhmem-Bawerkem posl. dr. Herold. Jeho hlas rozhodl tedy na prospěch pilnosti. Ale nejen to. Když zástupce Jednoty českých řepařů intervenoval po cukerní anketě v klubu svobodomyslném v pří- čině rayonování, dostalo se mu drem. Pacá- kem výslovně ujištění, že „otázku tuto (t. j. rayonování) poslanci svobodomyslní ne- pustili se zřetele a že již včera (14 t. m.) za- kročili u ministerstva předsednietvem klubu a žádali za osnovu zákona proti rayonování. Ministři ukazovali na obtíže okamžitého předložení, ale zaručili se, že osnovu žádanou co nejdříve podají. A když delegáti řepařů trvali znova na okamžitém zákazu rayonování, odebrala se opět zvláštní deputace klubu svobodomyslného (dr. Fořt, posl. Maštálka a bar. Pražák) k ministerskému před- sedovi, žádat o předlohu zákona, zakazujícího rayonování. Ten ujistil znova, že vláda zákou podá, že se v ministerstvu zemědělství již pra- cuje. — Již z těchto skutkův patrno stanovisko svobodomyslných poslanců i jich požadavky e do rayonování. Naléhali opětovně a důrazně na jeho zákaz. A nyní jen malou otázku. Pan Kubr uváděl slova p. Körbrova. Vzhledem k uve- deným faktům mluvil nepravdu buď pan dr Körber nebo pan Kubr. Kdo asi?
Kubr Udr Böhm Bawerk posl doktor Herold Fořt Maštálek Pražák Körbrův Körber
14 article
Cukerní kontingent Haliče. Z podrobně spolehlivě informovaného pramene haličského se nám píše: Nevykládáme ve zlé haličským cukrovarům, že mají na mysli pouze svůj pro- spěch; poněvadž ale krakovský „Czas“ v po- sledních svých článcích o kontingentaci o z na čuje návrh polský jako jedino spásu zemědělství a průmyslu s v vlasti, a při tom tajemně útočí na vládu, že je prý povinna, státi na straně Poláků, dovolu- jeme si na celé toto jednání vrhnouti trochu světla pravdy. Citujeme nejprvé zajímavé do- znání „Czasu“ (14. ledna č. 10.): „Neni po- chybnosti, že u příležitosti založení cukrovaru v Zuczce vláda vyvolala sama z části expan- sivnou tendenci společnosti przeworské, i jest morální spolupůvodkyní obrov- ských investicí, učiněných Prze- worskem v Zuczce. Vůbec zapomněla vlá- da vědomě na to vše, nebo s divně lehkým srd- cem přechází k jednacímu pořadu přes bytí pod- nikatelstva — a o bytí tu opravdu jde — které sama svými úřadními orgány vyvedla z původ- ních skromnějších rozměrův na pole širší akce.“
Polák Czas Halič
15 article
Ejhle! Tedy polským podnikatelům pomá h vláda zakládati cukrovary, dokonce je „provokuje“ ke větší podnikavosti,a nyní má pomoci i k rentování obrov- ských sum; to „ostatní oni již „potrafi do- skonale“ sami! A hned na to dovídáte se z na- šich listů, že my jsme jim postoupili větší kontin gent lihový, za slib, že nám ponechají cukro- varský. Připomeňte jim to dnes — vždyťto „pouze slíbili. „Czas“ sám nás seznamuje faktem, že jde o existenci společnosti przewor- ské, jakoby ta představovala celý průmysl ha- ličský. Pro lepší porozumění je třeba věděti ná- sledující: Společnosti przeworské náleží suro- varna a rafinerie v Przeworsku, kteréž obě to- várny jsou dosud aktivní, a nová veliká, mo- derně zařízená surovarna z Zuezce u Černovie jejiž stavba pohltila veliké sumy. Za nynější krise se ovšem veliký tento objekt nerentuje, tím je celá společnost passivní. Loni prodělala
Przeworsko Zuezec
16 article
600.000 K, letos asi 400.000 K — celkem as 1,000.000 K. Aby se udržela, potřebuje veliký kontingent, nejměně 100.000 q — snad „vzala by i více, a domáhá se této sumy všemi pro- středky. O koho v této situaci jde O malé lidi — národ, zemědělství jeho, nebo průmysl celé země? Nikoliv, O několik pánů šlechticů, ekonomii jejich panství o průmysl, jejž se všech stran sami vyssával a s nimž experimentovali. Akeionáři společnost jsou po výtce šlechtici; z nich některé velke rody a náboženský fond bukovinský jsou silně interessováni. Tu již vidite, proč „Kolo polské“ se ozývá. Shledáváte, že tu působí buď vlastn účasť v podniku, svazky příbuzenské, osobní přá telství a konečně solidarita ve věcech prospěehu Polákům tak vlastní. „Páni bratři cukrovarníci“ jsou na tom tuze špatně; návštěvy v Krakově ve Lvově, ve Vídni i na jednotlivých sídleel šlechtických jsou v plném proudu, a výsledek články „Czasu“ a usnesení „Kola“. — Hali prý se bouří! Za řepu, kterou dodávají závodům vlastní akcionáři (tedy vlastně šlechta), platíse více než za řepu neakcionářů (tedy sedláků). Národ je rozhořčen, že se mu ničí jeho zemědělství! Jaká ironie! Proto dejte nám větš kontingent, aby „malý člověk“ byl zachráněn. Aby náboženský fond bukovinský mohl se rychle — a o rychlost se tehdy jednalo — bez dlouh procedury zúčastniti v podniku przeworském. bylo třeba protekce na tuze vysokých místech ve Vídni: odtud nyní harašení na vládu, a daná cestička nátlaku. Interessantní je, že v anketě za slupuje společnost — ředitel z pruskéh Polska, ač nedávno rozmnožena represenlace o jednoho člena ředilelstva, nejvyšší to viditel nou hlavu, t. zv. „delegáta“.
Krakov Lvov Vídeň Polsko
17 article
Z trhů obilnícb. Počasí bylo na začálku lchol týdne stále ještě mírné, zamračené a mlhavé, později se však vyjasnilo a nastalo počasí mrazivé. Někde napadal i sníh. Po většině jsou však pole bez pokrýv- ky sněhové. Stav vody klesá. V cizině jest počasí rov- něž suché a chladnější. Na trzích zahraničních zůstalo smýšlenii nadále pevně, konsumenti obmnezují se však stále jen na skrovné objednávky. Na trzích amerických zavládl směr vzestupný, při čemž byl zvláště pro po- hotovou pšenici dobrý zájem. Poplávka pro vývoz byla příznivější, dovozy jšou mírně a také zřejmé zásoby vykazují jen skrovný vzrůst. Pekud se týče žní argentinských, zněly zprávy polud nepříznivěji, že jakost utrpěla nepříznivým počasím. Po kukuřici byla rovněž dobrá poptávka a při silnějších obratech stouply kursy stejně jako u pšenice asi o 2 ct. V Angl bylo smýšlení pevné, což nemělo však na ceny zvlášt- ního vlivu, kdežto na trzích francouzských ceny stou- paly, poněvadž osení špatně přezimovalo. V Německu mělo mrazivé počasí za následek rovněž pevnější smýšlení a to tím více, že zůstala nabídka při lepši poplávce slabá. V Pešti byla poptávka po všech dru- zích jen mírná a ceny chlebovin zůstaly nezměněny Pro pícniny bylo naproti tomu smýšlení příznivějšl.
Anglie Německo Pešť
18 article
Nabídka pšenice byla trvale jen slabá. Koupěchtivost ob- mezovala se z počátku jen na druhy jemné, jichž ceny o něco stouply. Celkové obraty činily 95.000 q. Tý- denní dovoz obnášel 185.500 q. Žito bylo i dále jen mírně nabízeno, konsumenti místní kupovali dosti čile. Pro vývoz byl obchod jen nepatrný. Z Pešti bylo placeno K 6.60—6.75. Pro ječmen na kroupy a ke krmení byl také v tomto týdnu dobrý zájem, nabídka byla slabá. Dle jakosti znamena! K 5 80— 5.95. S ječ- menem pro pivovary a sladovny byl obchod skrovný při cenách nezměněných. Placen byl ze stanic K 5.50 až 7.25. Oves byl mírně nabízen, ale také poptávk po něm byla jen slabá. Smýšleni bylo přes to pevné a ceny o 5—10 hal. stouply. Obraty činily asi 2500- Placen byl dle barvy a čistoty K 6.30—6.50, jemné zboží až 6.60 z Pešti. S novou kukuřicí byl obchod velice nepravidelný. Dovezené zboží jest většinou vadné a bylo prodáváno do palíren za K 2.60—3.80.
Pešť
19 article
Zdravé zboží bylo placeno K 4.70—4..90. Nabídka jest dostatečné, kdežto poptávka byla poměrně jen mírná. Ke konci týdne bylo smýšlení následkem nastalého chladnějšího počasí spíše stálé. Stará kukuřice zna- menala při skrovných obratech K 6.85 z Pešti. Řepka znamenala K 10.00—10.50. Terminová řepka na srpen 1903. Znamená nezměněně K 11.70—11.80, lníně K 11.50—12.50, semeno konopné K 9.50, vikev K 7.—. Rakouská zhrojovka. Rakouská z brojovka smlu- vila před léty s firmou Loswovou v Berlíně kartel. kterým rozvrženo odbytiště obou pedniků v Orientě. Tato úmluva nabývá nyní tím většího významu protože uberská vláda objednala právě veliké nmnož- ství mauserovek od německé zbrojovky. Jest velmi pravděpodobno, že Loewova zbrojovka postoupí část objednávky štyrské zbrojovce, nebude-li tato ovšem příliš zaměstnána. Proslýchá se, že štyrská zbro- jovka vyjednává o dodávkách pušek se srbskou vládou. Ke koncentraci výrobní české báňské společuosti Píše se nám z Křivoklátu: Zdejší hutě Marie Anny (závod České báňské společnosti) budou od 15. února t. r. zrušeny. Tím jest ukončena kapitola železářského průmyslu na Křivoklátsku. Závod zřízen byl r. 182 a zaměstnával průměrně 250 dělníků. Důvodem zru- šení jest soustředění železářských závodů společností.
Řepka Loewův Marie Anna Pešť Berlín Orient Křivoklát Křivoklátsko Loswova Český báňský společnost
20 article
Oddělení výroby železa a plechu převedeno bude do Staré Huti u Berouna, výroba drátů do Rudolfovy huti u Teplic. Závod dotýčný byl jediným větším prů- myslovým podnikem ve zdejším okresu. Podil dělníka na čisiém zisku. Soustavu podílu dělníků na čistém zisku doporučují, jak známo, čelní sociální politikově, jako jeden z prostředků, dosíci sociálního míru. Také v praxi nalezlo se několik vy- nikajících průmyslníků, kteří zavedii podíl na zisku pro své dělnictvo ve svých továrnách. Někde se pokus zdařil jinde nikoli. Jeden z průmyslníků ziskového po- dílu dělnictva V. Böhmert vydal nedávno zajímavý spisek o věci této, jímž zabývá se prof. Diehl v časo- pisu „Grossbetrieb“. Prof. Diehl náleží mezi odpůrce uvedené soustavy nebude nezajímavo k vůli vyjasněn pojmu i věci samé jeho vývodům věnovati pozornost Dle nich jest počel případů, Böhmertem uveřejněných v nichž lze mluvití o skutečném podílu na zisku, vel- mi nepalrný a zkušenosli jich nejsou zrovna nejlepší. Krilickým šetřením dospívá Diehl k závěru, že t. zv souslava podílu na čistém zisku jest hospodářsky pochybena a pro dělníky samy bez výhod. Z důvodů sluší uvéstí tyto: Soustava podílu na čistém zisku jest zvláště proto pochybena, poněvadž se dělnikům dostane podílu na výnosu, k němuž ani v nejmenším nepřispěli. Příliš lehce přehlíží se důlezilý rozdíl mez organisačně spekulativní činností z jedné a prováděeí prací na druhé, anebo, jak lze také rozeznávati, mezi dispositivní a exekutivní prací. Dělník má nárok na to, aby byl pevně stanovenou mzdou zaplacen za svou práci. Mzda jest platem za exekutivní výkon- nost; podnikatel, který musí uváděti pracovní síly a kapitály v pravou dráhu, který podnik vede, organi- suje a nad ním dohlizí, který nese svým iměnímr- siko jeho, má nárok na odměnu za své zdařené pod
V Böhmert profesor Diehl Beroun Rudolfov huť Teplice
21 article
niky, které se mu musí dostati ve formě zisku pod nikatelského, t. j. čistého přebytku nad náklady, právě tak jako jeho stihne i trest za pochybené spekulac ve formě ztrát majetkových. Ježto jest ale dělník jen prováděcím orgánem podnikatelovým a nemá žád ného vlivu na celé spekulativně — organisační veden podniku, nesmi také participovati na zisku, na němí nespolučinil. Práce dělníkova může býti nejlepší nejzdařilejší a nejpřesnější a přece může býti zisk nej menší anebo odpadne vůbec, nastanou-li následken konjunktury na světovém trhu nepříznivé poměry v tom kterém odvětví. Ale podíl na zisku budí ješti jiné pochyby: Podíl na zisku jest — rozdělen n tisíce dělníků továrny — poměrně malý a značně ko- lisavý. Soustava tato uvádí snadno dělníky k mísen se ve vedení obchodní, k návrhům na zlepšení výnos nosti a jest v četných případech zdrojem sporů, kter konec konců vedou k odstranění jejímu. Dnes nen v prohlédavých a dělnictvu přátelských kruzích dávne pochyby o otom, že systém podílu ziskového má v zápě tí četné nevýhody a že také výhod jeho lze snázea spravedlněji dosíci jinými methodami mzdovým (premiemi píle, úspornými, služebními, starobními pod.), které zavedeny v četných závodech a mohou lépe než účast na zisku upoutati k závodu pevný dělnický kmen a tak připravovati sociální mír. Dodávka plátna pro c. a k. námořni oděv úřad. C. a k. přistavní admiralát v Pulji vypsal do dávku různého plátna a ručníků na léta 1904—1906 Bližší údaje obsahuji: offertní formuláře, všeobecné zvláštní podmínky, pak yhlášku. Offerty podati jes do 15. března 1903 do 12. hod. polední c. a k. pří stavnímu admíralátu v Pulji. Tiskopisy, dokud zá soba stačí, obdržeti lze u obchodní a živnostensk komory v Praze.
Praha
22 article
Hospodářské přednášky pořádané českým odbo rem rady zemědělské pro království české, konat bude kočovný učitel rady zemědělské, pan Richare Purghart v měsíci únoru 1903. 1. dopoledne v Li tomyšli, 1. a 2. odpoledne v Nových Hradech, 8. od poledne v Maršovicích, 14. odpoledne ve Veselém Žďáru, 15. odpoledne v Okrouhlicích, 22. odpoledne v Bělečku u Třebechovic a 28. února a 1. března v Libáni. Výstava drůbeže, holubů, králiků, plactva, akvari a elnologle v Praze r. 1903. Jako obyčejně pořádat se bude ve dnech svatojanských letošního roku zemská výstava veškerého užitečného zvířectva v Praze na výstavišti. Za tou příčinou upozorňují se vystavo- vatelé, aby již nyní činili přípravy pro tuto zemskou výstavu. Programy zasílati bude v době nejblizší „Spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva v Praze č. 799—II. Trhy. Příšti trh dobytčí v Golčově Jenikov bude konán dne 4. února. Následkem připadnutí svát- ku Hromnic na pondělí dne 2. února bude se konati dobytčí i výkladní trh v Napajedlách v úterý dne 3 února. Trhy peněžní V Praze, 18. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů-. Při klidném trhu jednány na dnešní burše akcie české banky Union za K 248.50. Dále podáváno z akcie Živnostenské banky K 256.25. České spol nosti pro průmysl cukerní K 156.—, strojírny Daňkovy K 320.—, Rakousko-uherské bankyk 1557.— peněz. Podolské cementárny K 170.— zboží Jiné papíry jmenovány nebyly Ofiiciální záznámy znějl
Richare Daňkův Nová Hrad Maršovice Žďár Bělečko Třebechovice Libáň Praha Golčův Jenikov Napajedly Rakousko rada zemědělský pro království rada zemědělský Union živnostenský banka
23 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 » » Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 . .. Teplice r. 1887 „ „ Smíchova r. 1888 Zástavní listy české byp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » » kom. dl. úp. „,, » mel. úpisy » » » » želez. úpiny Česká prům, banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Buštěhradská draha „ 187 dlo Místní dráha Německý Brod- Humpolec Česká montanní Em. 1896. Česká eskomptní banka . .. banka »Union« Česká průmyslová banka . . Hlosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústecko teplická dráha Česká severní dráha Buštěhradská dráha . (lit. A) (lit B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Pražská spol. paroplav. po Vitavě a Labio Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně Podolská cementárna Česká spol. pro prům. cukerní Český ake. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř Daněk a spol. Pražská železářská s polečnost . stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav, tov. na stroje
Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Morava Český průmyslový úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Labio akciový
24 article
Z Vídně, 19. ledna. (Závěrečné úřa d kursy.) 693.50 Únorová renta spol. st. dr. rak ub. jižní drália 60.5 červenc. » . štyrsko hr. köll. společná » květ. a stříb. severní dráha 446.— rakouská » zlata rak. severozap. dr. pardubická dráha 409 — » kor. uherská » zlatá 454— polabská dráha. » kor. česká sev. dráha- buštěhradská A rak. invest. renta uher. pražsko - duchcov. 198 50 4% zást. listy Hyp. duchcov.« podmok banky král. č. 2560.— ústecko lepl. dr. 3129% zást I. Hyp. banky král č. silniční dr. lit. A 4% kom. dluliop. dunaj paropiaveb. 913.— Žem. banky kr.. rakouský Lioyd . 79. 4% žel. dl. úpisy turecká tabak rež. 337 50 Žem. banky kr.č. 321.— státní losy 1854 rak. zbrojovka 365 — » » 1860 Rudolfova huť. 395.— 156 75 alpská montan. sp. po 500 zl. .. po 100 zl. 186 .50 rým.-muráň. spol. 490 5 248— státní losy 1864 335 — Poldina huť . . 433 — praž. želez. sp. . 1634.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. 1160. — vídeň l. komun. 320.— 161.— lisské tosy ..
doktor Vídeň Rudolfov huť Poldin huť
25 article
Daněk . . . . 123.50 zapadočeská uhl. turecké losy 692.— severočeska uhl. rak. úvěrní ústav 275 — 718 — b. angio-rakouska mostecká uhl. sp. vídeň. stavební sp. 150— vídeňská uniouka 347.— 525. — b. pro země rak. 598.50 Schodnica . .. 738 — uh. úvěrní banka pestska vagonka - 461 50 devisa némecau . 117 10 bank. spolek . . 947 — » pařížská . P5.3 r. úst. pro úv. poz „ curvšska . 95 1 česká b. Union. „ londynská 239 7 Živnost. banka dvacetifrank rak.uh. banka . 1557.— marka papirová . 117 1 roln. úvěr. banka 262 — 202.50 ivovskočernovicka 575 - rubl Eskontní sazhy 21/4- 31/2 proe.
Daněk úvěrní banka
26 article
Při pevném smýšlení základním byla bursa klidná. Renty a terecké losy pevné x. Z Vídně, 19.dna. (lelelgr. »Nár. Listů«. Denní bursa, Přiznivé smýšlení potrvalo tak dnes a podporováno zvláště sdělením, ze v nejblizs dobé začnou průpravné porady ke konverši spolec ných rent. Přiznivé působily též pověsti o ukon čení obstrusce a pevnost burs berlinssých, odsuo oznámeny byly vyšší záznamy hodnot baňských bankovních. Kreditky byly v Pešti vyměňovány za uherské bankovní hodnoty. Papíry tyto byly po- měrně dosti chaby. Bodenkredítky, uherské kreditky a bypoleční akcie značně zdražily. Uherským kre- ditkám prospěla pověst burs německých, že ústav tento hodlá zvyšovati kapitál bankovní. Akcie stální dráhy dosáhly menšího zisku, též akcie jižní dráhy se trochu zlepšily. Z průmyslových stály v popředl železářské, jimž prospěla opět pověst o zdražování železa, jakož i pevnost berlínského trhu báňského. Alpinky, pražské železářské a české báňské zdražily.
Vídeň Pešť
27 article
Veliký zájem projevován za lepších kursů pro akcie zbrojovky. Schodnica, z počátku lacinější, v po- ledne dosáhla reprisy. Turecké losy značně stou- paly. Ukládací trh pevný. Rakouská a uberská ko- runová a zároveň obě investiční renly dražší. Prio- rity zástavních lístů a losy byly dražší. Devisy trochu ochably. Na eskomplním trhu peníze sna- nější: 21/4 proc. x. Z Vídně, 19. ledna. (Telefgrm »Nár. Listů-.) (Večerní bursa.) Kreditky 693 25 (po— uherské kreditky 739 50, anglobanka 275.—, bankoval jednota 462.—, unionka 547 50, šinderbanka 399..50, státní dráha 694 25. jižní dráha 61.——, polabská dr. 455— severozápadní dráha 415.50, turecké tabáková 337.50, rýmavsko muráňské 490 50, alpinky 396 50, květnová renta 101.25, uherská koranová 99 15, turecké losy 123 50, marky za hotové 117 10, n ultimo 117 15. Smýšlení pevné. Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.) Amsterodam šek a krátké lh. 10) hol. zl. K 197.60, 197.80, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—, Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka kr. lhůty za 100 mk. 117 10, 117.30, Německo n delší lhůty 117.20, 117 50, Londýn šek a kr. lh. za 10 I. st. 239 821/2, 240.05, Londýn na delší ihůty K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.— —, italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 35, 95.50, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohrad delší th. .—, —.—, Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. 95.371/2, 95 50, Paříž delší lh. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95 171/2, 95 321/2, delší lh. 95 171/2, 95 321/2, Švýcary šek 5 kr. ih. —.—, —.—, delší lhůty —.—
Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej 821 / 2
28 article
Berlínská bursa, 19. ledna. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Obchod na dnešní burse nebyl tak čilý, jako ve dnech předcházejících, přece však zd- stala tendence pevná a ke konci bursy se jak žele- zářské tak uhlářské hodnoty zlepšiny, ježto kolporto- vány byly zprávy o dobrém odbytu uhlí a čilejší po- ptávce po surovém železe. Na trhu bankovním zd- staly kursy skoro nezměněny. Dopravní trh pro státní dráhu, lombardy, Kanadu a Packet pevný, kdežto severoněmecký Lloyd byl spíše slabší. Ka- sovní trh dosti pevný a vykazuje se na tomlo zlep- šení až i o 3 proc. Renty a ostatní ukládací papiry velice pevné, kdežto turecké losy se trochu oslabily. Soukromý diskont nezměněn: 2.25 proc. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 218.90, 218.75, Dískonta 194 —, 19475, Německá banka 215 90, 215.75, Ob- chodní společnost 159.50, 159.75, Drážďanská banka 148 25, 148 62, Spanělské exterieury 89 25, 89.—, Bochuniské ocel. 181.50, 182.50, Lauřina huť 218.30, 219—, Dortmuod Unien lit. C. 71.80, 71.50, Har- penské uhl. doly 177.40, 177.50, Gelsenkirchenské uhl. doly 177.80, 178.25, Hibernia 175.25, 176.25, Consolidace 347.—, 347 50, Severoněmecký Llorá 94 75, 94.87, Hamb.ramer. dopravní spol. 101. 50.
Lloyd Kanada Ka Dískonto Ob Lauřin huť 218.30 Haro 159.50 drážďanský banka Bochuniský ocel Dortmuod Unien Hibernia 175.25 Consolidace 347 Spanělský exterieura
29 article
102.75, Kanada 135.75, 135.50. Transvaal 168.— 168.—, turecké losy 133.—, 133.75. Z kasovních papírů: Concordia 270.50, Esch- weiler 223.30, Geisweider 149.90, Hochdahi 153. — Katovické 210.50, Wilhelm 184..25, Phönix 126. 50, Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 357.—, Westfala 120.—, Orenstein 12270, Rh. Metali 78.—, Hasper 157.—, Donnersmark 208.—. Huldschinský 103.50 Vulcan 205.50, Bismark 220.60, Caro 101.50, Hoesci 150.—, Georg Marie 105 25, Königsborn 142.25, Nord- stern 240 25. Dodatečná bursa. Z Berlína, 19. ledna. C.-B.) Kreditky 218.75, státní dráha 143.90, jižnl dráha 16.60, Diskonto 194.60, německá b. 215.5u obchodní b. 159.25, drážďanská b. 148 60, darmštad- ská banka 138 10, národní banka 120.—, dráha Dortmund-Gronau 190.90, Henri 101.90, Transvaa 168.—, Kanada 135.30, Gotthard. 181 80, Llov 94 80, Packet 102.40. — Za hotové: Laučina hut 219.—, dortmundské 71.50, bochumské 182.50, gel- senkirchenské 178.25, Hibernia 176.10, harpenské 178 —. Consolidace 347.50. — Smýšlení pevné. Z Berlína, 19. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol. Kreditky 218.61, státní dráha 149.—, lombardy 16. 75.
Esch Wilhelm 184 Stahl Cara 101.50 Georg Marie Henri 101.90 Kanada Transvaal Orenstein 105 Nord Berlín Dortmund Gronau Gotthard . 181 80 Geisweider 149.90 Schalker Gr . 357 Huldschinský 103.50 Vulcan 205.50 Bismark 220.60 národní banka 120 Hibernia 176.10 Hochdah 153 katovický 210.50 Phönix 126 Westfal 120 Hasper 157 Donnersmark 208 Hoesce 150 Diskonto 194.60 Transvao 168 Packet 102.40
30 article
Smýšlení pevné. Z Franklariu, 19. ledna (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 218.80, akcie společnosti státní dráhy 148.90, lombardy 16.80, papírová renta 101 55, stří- brná renta 101.50, zlatá renta 103.35, uherská zlatá renta 192—, uh. korunová renla 99.80, 40 rak. korun. renta 101. 90. Z Fraukfuriu, 19 ledna. (Dodatečná bursa. ) Úvěrn akcie 218.80, státní dráha 146.90, lombardy 16. 80. Z Paříže, 19. ledna. (Počáteční bursa.) Bproe renla 99 95. 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné Z Paříže, 19. ledna (Telegrafické závěrečné k rsy.) 3proc. umořitelná renta 99..50 Bproc. renta 99. 80, 312p roc. renta —.—, italská renta 102 20 rakouský poz mkový úvěrní ústav 1300 státní dráha 740.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou- ská zlatá renta 103.90, uherská zlatá renta 102. 85, otomanská banka 605., tabáková režie 364.—, tu- recké losy 131.25. Smnýšlení slabé. Z Paříže, 19. ledna. (Hirsch. kanc.) Dnešní bursa z počátku byla pevná, později však kursy vzhledem na řeč Chamberlainovu o olázce děl ické značně ochably. Zvlaště baňské hodnoty byly slabé. Na trhu rentovem turecké, španělské a italské se zlepší y. Z Londýna, 19. ledna. (Hirsch, kanc.) Průběh dnešní byl klidný, zvláště americké a austrálské hod- noty dosti pevny. Naproti tomu jihoafrické vzhledem na Chamberlainovu řeč značně ochably. Turecké
Hirsch Chamberlainův Paříž Londýn
45 article
Trhy na zboži. Pražská plodinová bursa, dne 19. ledna. Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice česká 1902 75—31 kg K 7..80, 8 45, aherská 0 -0 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak. — kg 0.—, 0.—, americká — vadné jakosti 75, 0.—; žito české 1902 jakosti 72—75 kg 715, 7.40, uherské 00—00 kg 0.— až 0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakosti 7 40, 7.50, střední 7.—, 7.10. merkantilní 6 60, 6. 70, ječmen k setí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves ry- chlik 1902 6.45, 6.50, prima 6.30, 6.35, merkantitnl 0.—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.— kukutice uherská 9 10.—, 0 — cizozemská 0 cinquantinová 1901 K 0.— 0.—, nová 1902 6. 80, 6 90, cinquant. 1902 770 7.80 vike v česká 7 80, 8 —. haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka 0.—, 0.—, proso 9. —, 0.— Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše- nična mouka c, 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50 č. 2 27.—, —.—, č. 3 25.50, 26 , č. 4 23.50, 24.— č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18 —, 18 50, č. 8 14.—, 14 50. Žilná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il. 21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18—, č. IV. 14.—, —.—
plodinový burza uherský 00 28 český 7 80 kg 45 90
46 article
Pšeničné otruby jemné 10.60, 0.80 hrubé 10 50 10.80 otruby žitné 10 80, 11 20 krupice —.—, 29 50 prach —.—, — —, tluč — —, kroupy: čis. 4/U 3 39.50 čís. 3/0 39 50. čís. 2/0 38.50, čís. U 37.50, čis.l 35 50 lís 34 50 čís. 3 33 50, čís. 4 31 50 čís. 30.50 čís. A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26 50, čia A9 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimnl K 11.20 11.30. čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadna — — —, mak modrý český 26.75, 27..50, šedy český —.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.—, —.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bllý 65.—, 103.— švédský 65.—, 70 —, červený 1901 starý —.—, —.— žervený 1902 65.—, 76.—, úročník —, —, konopna semena uherska —.—, —.—, haličská 11.—, 11. 79, lněna semena naličská —.—, —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- tení k 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.— —.—, hraci Viktoria 43..25, 14.—, k vaření žluty 10.—, 11.—, k vaření zeleny 13. 25, 14.—, ke krmen —.—, —.—, čočka 12..50, 15. 50.
Viktoria 43 kg 11.30