1
masthead
20. ledna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
8.85; oves K 6.37; jetelové semeno
červeně K 75.—.
Termínový obchod byl mdlý za
slabého odbytu.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7.70, na říjen K 7.75, žito na duben K 6.57.
oves na duben K 6.15, kukuřice na květen
K 5.78, na červenee K 5.90, řepka na srpen
K 11.75.
Sádlo po K 71.—; jiné zboží beze
změny
Chladno.
Zvýšení cen na plechový email.
x. Z Vídně, 19. ledna. Rakouské
uherské továrny na plechový email zřídily cen-
trální prodejnu ve Vídni a její filiálku v Pešti
Před několika dny konali účastnici toholo svazu
ve Vídni plenární schůzi, ve které vzhledem na
zvýšení cen surovin, jakož i na zvýšení ceny
výrobní, usneseno zvýšiti cenu výrobků tou
měrou, aby alespoň byla ve shodě se zdraženou
výrobou. Nové vyšší ceny nabudou ihned plat-
nosti.
Konverse společné renty.
Z Vídně, 19. ledna. »Fremdenblatt-
oznamuje: Dnes měl svob. pán Vojtěch
Rothschild celohodinnou poradu v záležitost
konverse společné renty s ministrem finane
drem. Böhm Bawerkem. Budou pozváni nej
spíše také členové jiných skupin, aby podal
svá dobrá zdání.
Sádlo
Rothschild
Böhm Bawerk
Vídeň
Pešť
Fremdenblatt
toholo svaz
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerních.
V Praze, 18. ledna.
(Pův. zpráva »Nár. Listá«.)
Začátek uplynulého týdne byl na cukerních trziel
dosti mnohoslibný. Dlouhá nečinnest trhu po diívěj-
ších prudkých skocích haussy zdá se již na všech
stranách unavovati a vše ohlíží se po momentech,
které by cenám pomohly k novému vzestupu. Tohote
přeje si spekulace mnohem více, než-li cukrovary
samy, jež obávají se pro len případ možného nad-
bytečného zvětšení osevu, kdežto spekulace touží po
vzestupu z té příčiny, by závazky své mohla výhod-
něji realisovati.
Nastalé nové silnější mrazy, jimiž sotva zahá-
jená plavba znovu na neurčitou dobu byla přerušena
staly se proto ihned vítaným momentem pro vzpru-
žení cen. Spekuluce a po ní také efektivní obchod při-
kročily okamžitě k úhradě nekrytých závazků, číma
ceny na ráz asi o 1% vyzískaly. Zájem spckulace
ochabnul však záhy, jakmile tato seznala, že rafinerie
samy vážně kupují, načež použila toho opět k reali-
sování svých závazků. Přes to, že Anglie tento týden
o cukr více se zajímala a na německých trzích ochotně
kupovala, čímž tlak realisací výdatně byl zmirněn,
trhy tísnivému dojmu z nových realisací přece zcela
se neubránily, takže ceny větší čásť svého zisku záhy
zase zíraiily.
Neplíznivým dojmem, aspoň v prvním okamžiku
působila také v úterý prohlášená statistika německá
za prosinec, jež vykazovala značnější stoupnutí vý-
těžku cukru ze řepy (13.57% protí 12.76% loni) a velký
schodek ve vývozu (74.324 t. proti 203.849 t. loni).
Neplíznivý
Praha
Anglie
7
article
Zapomnělo se v první chvíli, že v letošní číslici vý-
těžku zahrnuto jest značné množství zadních výrobká.
jež loni vzhledem k déle trvající tehdejší kampani vy-
těženy teprve později; pokud pak schodku ve vývozu
se týče, mohl býti již předem očekáván jednak pro
zaslavení plavby v prosinci, jednak proto, že loni
Anglie své zásobování s ohledem na brusselské kon-
ference příliš forcirovala, čehož lelos ovšem nebylo
Tyto úvahy došly záhy porozumění na trzích, kter
na to opět částečně se vzpamatovaly.
Malý přírostek hamburských zásob o 1180 t. proti
lonskému úbylku 21.760 t. rozladil však brzy na novo,
a další velké realisace pařížských spekulantů nebyly
dle toho, by důvěru v situaci posílily, ačkoliv na konci
týdnů mnoho spekulačních závazků přeneseno na
novou kumnpaň.
Pařížští haussiéři nalézají se dnes většinou v si-
tuaci málo závidění hodné. Pařížské zásoby vzrůstaj
stále (obnášejí nyní 412 millienu pyllů proti 21/2 mil-
lenům v roce předešlém), velká disparita pařížských
cen vzhledem k ceně světové a tím způsobený velký
schodek ve francouzském vývozu, nehybnost světové
ceny a tím malá možnost výhodné realisace aspoň po-
tud, by zajištěn byl „čestný“ ústup — to vše jsou
momenty, pod jejichž vlivem spekulace stává se již
velice nervosní a netrpělivou. Ke všemu tomu zrazuje
se také před převáděním svých závazků na přístí kam-
paň stále tendenčně kolportovanými zprávami o „nut-
ném“ zvětšení příšulho osevu o 10%, ačkoliv na kone
télo kampaně očekávají nás zásoby dosti značné, jak
z následujícího přehledu vysvítá:
1902/3 1901/2 19001
tisíce tun
zásoby 1. září-
2.152 1.245
výroba cukru řepového. 5.390 6710 5 895
třtinového 3.428 3.435 3 069
celkem . . . . 10.970 11.390 9.827
světová spotřéba . . .
9.770 9.238
8.582
zásoby 31. srpna . . . 1.200
Anglie
8
article
2.152 1 245
Vezmemelí za základ, že by při oscvu zvětše
ném ve hlavních zemích výrobních o 10% vytěžilo se
při nepřiznivých poměrech povětrnostních jen
o 8 řepového cukru více, výroba třinového cukru
že by stoupla jen na 31/2 millionu tun a spotřeba
o 500 000 tun, shledáme, že konečné zásoby v roce
1901 činily by opět jako lelos asi 1,200.000 tun tedy
množství nikterak nepatrné. Při tom počítali jsme
ovšem s abnormálně nepříznivými poměry povětrnost-
ními, které však v tomto roce nikterak nedají se před-
vidati; snadno může se státi, že při osevu o 109
větším obdržíme výrobu o 12 i více procent větší,
v kterémžto případě (při stejné jen výrobě třtinového
cukru) očekávaly by nás krátce před kampaní zásoby
1,500.000 4. Náleží dnes proto skulečně odvaha k tomu.
chiíti tvrdili, že potřeba 102%ního zvětšení řepného
osevu v Evropě jest „nutná“, by trh netrpěl nedostat
kem zboží.
Fluktuace našeho trhu se surovinou v uply-
nulém týdnu nebyly příliš hojné ani trvalé. Podlé-
haje vlivu ciziny zpevnil se trh v pondělí neoče-
kávaně a cena pohotového Ústí vyšinula se rázem
na K 22.—, aby již druhého dne opět ustoupila na K
21.95; ve stledu tato ztráta zůplna odčiněna, a zna-
menáno K 22.05, na to však ceny braly se nepřetržilč
směrem sestupným, až stanuly opět na výši záznamu
minulé soboty K 21.75.
Evropa
Ústí
9
article
Vybídka našich surovaren řídí se stále dle nálady
trhu a vzrůstá při cenách stoupajících, kdežto při kle-
sajících kursech továrny trhu skoro naprosto se vzda-
lují, čímž po delší přestávce docilují opět placení do-
mácí prémie 20—30 h ze stanic rafinerských. Naproti
temu stále hojnější jest vybídka továren moravských
a to jak ve zboží pohotovém tak i pro příšti kampaň
pro tuto mění se však zájem denně několikráte, zvláště
dle toho, klerak spekulace realisuje
Po obratech asi 60.000 q zboží pohotového a a
35.000 q v nové kampani týden končí klidným smý-
šlením při cenách I. výrobku pohotového K 21.75, na
únor K 21.80, nové kampaně na říjen-prosinec asi K
20.10 Ir. Ústí; za zadní výrobky možno dle jakosti
dccíliti K 20.40 až 21.30 v paritě ústecké B. 88?
Na trhu s bílým zbožím uvolněna u nás ve
čtvrtek další 2% kontingentu na leden: poplávka
není sice příliš hojná vzhledem k velkému zásobení
se maloobchodu před svátky vánočními, tržba však
přece nestagnuje tak jako lonského ledna. Ceny K 84.—
a2 85.— zůstávají proto i nadále v plné platnosti.
Terstský trh jest nezměněně vleklý při nepatrných
obratech; na konci týdne dociluje centrifugální pile
pohotové K 21.871/2 až 22 3714, na leden-duben k
21.75 až 22.50 zboží. — Na trhu londýnském
smyšlení pro bílé zboží se částečně zlepšilo, a ra-
kouský granulated prodáván včera pohotový za sho
95. na květen-srpen za sh. 99.
Ir
Ústí
10
article
Na trzích německých prozrazoval se skor
po celý týden větší zájem pro surovinu, zejmena zbož
pchotové, a to jak se strany domácích rafinerií tak
vývozu. Při mírných vybídkách první ruky platily ra-
finerie ochotně 10 až 15 fen, nad vývoznou paritou
a také za zadní výrobky o nižším rendementu, pro
které vývoz zájmu nejevil, povolovaly vyšší ceny
Kdyby realisace francouzské spekulace na německých
trzích ustály, mohla by odtud brzy přijíti nová menší
baussa.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento týden
1903 1902 rozdí
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 3,387.696 3,505 354 (—— 117.658
dle Czarnikowa . 3,580.632 3,678.682 (— 98.050
V tomto týdnu odehrál se tedy po dlouhé dob
konečně onen přechod v rozdílu zásob, že posavádní
velké plus, které obněšelo až přes jeden million tun,
přešlo v minus. Jen aby na to nebylo hned znovu
hřešeno!
O kontrahování řepy neproslýchá se u nás an
v ostatních zemích evropských nie nového.
11
article
Zkolonií znějí došlé zprávy o třtíně a výrobě
většinou příznivě. Pouze z Louisiany sděluje se, že
tamější výroba přes lepší sklizeň Utiny proti lonsku
vykáže schodek asi 50.000 t.; rovněž z Mauritia po-
tvizují se dřivější zprávy, že letošní výroka zůstává
za cčekávanou pozadu a výše 150..000 t. nedostoupí
O vládní předloze příštího zákona cukerního
jejím projednávání v anketě bylo v těchto listech
po celý týden oběírně referováno, lakže věcí tou ne-
hodláme se zde dnes znovu obírali. O jedné věci však
chceme se na tomto místě přece zminiti. Týká set
oncho obcházení několika zástupců no-
vých smíšených továren, jimž dle vládní
předlohy připadnouti mělo 920.000 q kontingentu bl-
lého zboží, u ministerstva financi a doža-
dování se toho, aby lento kontingení přes vyslovený
odpor všech ostalních zástupců surovaren i ralinení
byl jim přiřknut
Nehledě ani k tomu, že továrny tyto před ostai
ními surovarnami, které nákladem ani ne celých 100
zl. snadno na výrobu písku také mohly by se zaříditi,
žádných zvlášlních opodstatněných nároků nemají
nejsou si mnohé ani dobře vědomy toho, co činí. Mno-
hě továrny, které bílý cukr již déle vyráběly, odřekly
se dobrovolně a výslovně kontingentu na bílém zboží
Věděly dobře, proč. Z onoho množství 320.000 q při-
padne toliž 100.000 q novým továrnám uherským
takže na ostalních 14 továren zbude pouze 220.000 a
rozdělení toholo množství nestane se ovšem stejno-
měrně, ale dle velikosti výroby, takže na mnohou o-
várnu nedostalo by se snad ani 6000 q. Naproti tomu
musila by přispěti ke zvělšení kontingenlu malých
surováren (dle dohody subkomitétu až o 1002%), kte-
réžto zvětšení smíšené továrny musí hraditi ze dvou
třetin odpisem ze svých kontingentů suroviny.
Mauritius
Louisiana
12
article
Následuje z toho, že továrna, které by byl pli-
znůn menší kontingent na bílém zboží, z tohoto nejen
že žádného zisku by neměla, ale naopak jen skutečné
ztrály, a proto mnohě smíšené továrny za takový da-
najský dar pěkně se poděkovaly a nepřijaly jej. Těm
továrnám, které vče neuvážily a doposud tak tuze o ten
kontingent bílého zboží stojí, jsme proto radou: Dva-
krát měř a jednou řežl
Hayonováni řepní. Na sjezdu „české strany
agrární“ tvrdil pan posl. Kubr mezi jiným,že
dr. Körber prohlásil jemu a posl. Práškovi
že strana mladočeská prý jest „jen pro kontin-
gentování, ne však proti rayonování“. — Aby
bylo čtenářům jasno, oč jde, uvádíme stručně
meritum věci. Jak známo, utvořen brusselskou
dohodou nový stav trhu cukerního. Dosavadni
prémie, ať státní, ať kartelní, odstraněny a clo
sníženo na 6 fr. Aby nenastala mezi cukrovary
vražedná soutěž, vlastně boj velikých proti men-
ším továrnám (v našich českých rukou jsou téměř
veskrze jen střední a menší závody), usilují češti
poslanci v souhlasu se zemědělcio
kontingentaci cukerní výroby, t. j. o to,
aby bylo ustanoveno, jaké množství cukru smí
ten který závod dodati pro domácí spotřebu
a tím mu zajištěna výroba za poměrně lepších
podmínek, než pro vývoz. Toto kontingentováne
má tedy umožniti cukrovarům středním výrobu
a ulehčovati jim rozvoj. Rayonováním řep-
ním nutno rozuměti úmluvu surovaren, kterou si
rozdělily řepní kraje, určité obvody, s usťano-
vením, že řepa z toho kterého obvodu se vyhra-
žuje jen určitému cukrovaru. Proti vzniklé takte
závislosti na cukrovarech se rolníci právem ohra-
žují a my jich zápas vždy provázeli sympaticky.
Körber
Prášek
13
article
Nejen my, ale i strana svobodomyslná. Několik
dokladů: Na schůzi rady říšské 13. června 1902
jednáno o pilném návrhu posl. Kubra a Udr
žala o vydání zákazu rayonů řep-
ních. Zajímavé bylo hlasováni o návrluu tom
jejž oba podatelé odůvodnili. Účasinilo se hlaso-
vání 168 poslancň. Pro pilnost položeno 112
hlasů, na jeden hlas ledy dvoutřetinová většina.
Nebylo by se ji dosáhlo, kdyby ne-
byl na rychlo povolán z konference
s min. drem. Böhmem-Bawerkem posl. dr.
Herold. Jeho hlas rozhodl tedy na
prospěch pilnosti. Ale nejen to. Když
zástupce Jednoty českých řepařů intervenoval po
cukerní anketě v klubu svobodomyslném v pří-
čině rayonování, dostalo se mu drem. Pacá-
kem výslovně ujištění, že „otázku tuto
(t. j. rayonování) poslanci svobodomyslní ne-
pustili se zřetele a že již včera (14 t. m.) za-
kročili u ministerstva předsednietvem
klubu a žádali za osnovu zákona proti
rayonování. Ministři ukazovali na obtíže
okamžitého předložení, ale zaručili se, že
osnovu žádanou co nejdříve podají. A když
delegáti řepařů trvali znova na okamžitém
zákazu rayonování, odebrala se opět zvláštní
deputace klubu svobodomyslného (dr. Fořt, posl.
Maštálka a bar. Pražák) k ministerskému před-
sedovi, žádat o předlohu zákona, zakazujícího
rayonování. Ten ujistil znova, že vláda zákou
podá, že se v ministerstvu zemědělství již pra-
cuje. — Již z těchto skutkův patrno stanovisko
svobodomyslných poslanců i jich požadavky e
do rayonování. Naléhali opětovně a důrazně na
jeho zákaz. A nyní jen malou otázku. Pan
Kubr uváděl slova p. Körbrova. Vzhledem k uve-
deným faktům mluvil nepravdu buď pan dr
Körber nebo pan Kubr. Kdo asi?
Kubr
Udr
Böhm
Bawerk
posl
doktor
Herold
Fořt
Maštálek
Pražák
Körbrův
Körber
14
article
Cukerní kontingent Haliče. Z podrobně
spolehlivě informovaného pramene haličského
se nám píše: Nevykládáme ve zlé haličským
cukrovarům, že mají na mysli pouze svůj pro-
spěch; poněvadž ale krakovský „Czas“ v po-
sledních svých článcích o kontingentaci o z na
čuje návrh polský jako jedino
spásu zemědělství a průmyslu s v
vlasti, a při tom tajemně útočí na vládu, že
je prý povinna, státi na straně Poláků, dovolu-
jeme si na celé toto jednání vrhnouti trochu
světla pravdy. Citujeme nejprvé zajímavé do-
znání „Czasu“ (14. ledna č. 10.): „Neni po-
chybnosti, že u příležitosti založení cukrovaru
v Zuczce vláda vyvolala sama z části expan-
sivnou tendenci společnosti przeworské, i jest
morální spolupůvodkyní obrov-
ských investicí, učiněných Prze-
worskem v Zuczce. Vůbec zapomněla vlá-
da vědomě na to vše, nebo s divně lehkým srd-
cem přechází k jednacímu pořadu přes bytí pod-
nikatelstva — a o bytí tu opravdu jde — které
sama svými úřadními orgány vyvedla z původ-
ních skromnějších rozměrův na pole širší akce.“
Polák
Czas
Halič
15
article
Ejhle! Tedy polským podnikatelům pomá h
vláda zakládati cukrovary, dokonce
je „provokuje“ ke větší podnikavosti,a
nyní má pomoci i k rentování obrov-
ských sum; to „ostatní oni již „potrafi do-
skonale“ sami! A hned na to dovídáte se z na-
šich listů, že my jsme jim postoupili větší kontin
gent lihový, za slib, že nám ponechají cukro-
varský. Připomeňte jim to dnes — vždyťto
„pouze slíbili. „Czas“ sám nás seznamuje
faktem, že jde o existenci společnosti przewor-
ské, jakoby ta představovala celý průmysl ha-
ličský. Pro lepší porozumění je třeba věděti ná-
sledující: Společnosti przeworské náleží suro-
varna a rafinerie v Przeworsku, kteréž obě to-
várny jsou dosud aktivní, a nová veliká, mo-
derně zařízená surovarna z Zuezce u Černovie
jejiž stavba pohltila veliké sumy. Za nynější
krise se ovšem veliký tento objekt nerentuje,
tím je celá společnost passivní. Loni prodělala
Przeworsko
Zuezec
16
article
600.000 K, letos asi 400.000 K — celkem as
1,000.000 K. Aby se udržela, potřebuje veliký
kontingent, nejměně 100.000 q — snad „vzala
by i více, a domáhá se této sumy všemi pro-
středky. O koho v této situaci jde
O malé lidi — národ, zemědělství jeho, nebo
průmysl celé země? Nikoliv, O několik
pánů šlechticů, ekonomii jejich panství
o průmysl, jejž se všech stran sami vyssával
a s nimž experimentovali. Akeionáři společnost
jsou po výtce šlechtici; z nich některé velke
rody a náboženský fond bukovinský jsou silně
interessováni. Tu již vidite, proč „Kolo polské“
se ozývá. Shledáváte, že tu působí buď vlastn
účasť v podniku, svazky příbuzenské, osobní přá
telství a konečně solidarita ve věcech prospěehu
Polákům tak vlastní. „Páni bratři cukrovarníci“
jsou na tom tuze špatně; návštěvy v Krakově
ve Lvově, ve Vídni i na jednotlivých sídleel
šlechtických jsou v plném proudu, a výsledek
články „Czasu“ a usnesení „Kola“. — Hali
prý se bouří! Za řepu, kterou dodávají závodům
vlastní akcionáři (tedy vlastně šlechta), platíse
více než za řepu neakcionářů (tedy
sedláků). Národ je rozhořčen, že se mu ničí jeho
zemědělství! Jaká ironie! Proto dejte nám větš
kontingent, aby „malý člověk“ byl zachráněn.
Aby náboženský fond bukovinský mohl se rychle
— a o rychlost se tehdy jednalo — bez dlouh
procedury zúčastniti v podniku przeworském.
bylo třeba protekce na tuze vysokých místech
ve Vídni: odtud nyní harašení na vládu, a daná
cestička nátlaku. Interessantní je, že v anketě za
slupuje společnost — ředitel z pruskéh
Polska, ač nedávno rozmnožena represenlace
o jednoho člena ředilelstva, nejvyšší to viditel
nou hlavu, t. zv. „delegáta“.
Krakov
Lvov
Vídeň
Polsko
17
article
Z trhů obilnícb. Počasí bylo na začálku lchol
týdne stále ještě mírné, zamračené a mlhavé, později
se však vyjasnilo a nastalo počasí mrazivé. Někde
napadal i sníh. Po většině jsou však pole bez pokrýv-
ky sněhové. Stav vody klesá. V cizině jest počasí rov-
něž suché a chladnější. Na trzích zahraničních zůstalo
smýšlenii nadále pevně, konsumenti obmnezují se však
stále jen na skrovné objednávky. Na trzích amerických
zavládl směr vzestupný, při čemž byl zvláště pro po-
hotovou pšenici dobrý zájem. Poplávka pro vývoz
byla příznivější, dovozy jšou mírně a také zřejmé
zásoby vykazují jen skrovný vzrůst. Pekud se týče
žní argentinských, zněly zprávy polud nepříznivěji,
že jakost utrpěla nepříznivým počasím. Po kukuřici
byla rovněž dobrá poptávka a při silnějších obratech
stouply kursy stejně jako u pšenice asi o 2 ct. V Angl
bylo smýšlení pevné, což nemělo však na ceny zvlášt-
ního vlivu, kdežto na trzích francouzských ceny stou-
paly, poněvadž osení špatně přezimovalo. V Německu
mělo mrazivé počasí za následek rovněž pevnější
smýšlení a to tím více, že zůstala nabídka při lepši
poplávce slabá. V Pešti byla poptávka po všech dru-
zích jen mírná a ceny chlebovin zůstaly nezměněny
Pro pícniny bylo naproti tomu smýšlení příznivějšl.
Anglie
Německo
Pešť
18
article
Nabídka pšenice byla trvale jen slabá. Koupěchtivost ob-
mezovala se z počátku jen na druhy jemné, jichž ceny
o něco stouply. Celkové obraty činily 95.000 q. Tý-
denní dovoz obnášel 185.500 q. Žito bylo i dále jen
mírně nabízeno, konsumenti místní kupovali dosti
čile. Pro vývoz byl obchod jen nepatrný. Z Pešti bylo
placeno K 6.60—6.75. Pro ječmen na kroupy a ke
krmení byl také v tomto týdnu dobrý zájem, nabídka
byla slabá. Dle jakosti znamena! K 5 80— 5.95. S ječ-
menem pro pivovary a sladovny byl obchod skrovný
při cenách nezměněných. Placen byl ze stanic K 5.50
až 7.25. Oves byl mírně nabízen, ale také poptávk
po něm byla jen slabá. Smýšleni bylo přes to pevné
a ceny o 5—10 hal. stouply. Obraty činily asi 2500-
Placen byl dle barvy a čistoty K 6.30—6.50, jemné
zboží až 6.60 z Pešti. S novou kukuřicí byl obchod
velice nepravidelný. Dovezené zboží jest většinou
vadné a bylo prodáváno do palíren za K 2.60—3.80.
Pešť
19
article
Zdravé zboží bylo placeno K 4.70—4..90. Nabídka jest
dostatečné, kdežto poptávka byla poměrně jen mírná.
Ke konci týdne bylo smýšlení následkem nastalého
chladnějšího počasí spíše stálé. Stará kukuřice zna-
menala při skrovných obratech K 6.85 z Pešti. Řepka
znamenala K 10.00—10.50. Terminová řepka na srpen
1903. Znamená nezměněně K 11.70—11.80, lníně K
11.50—12.50, semeno konopné K 9.50, vikev K 7.—.
Rakouská zhrojovka. Rakouská z brojovka smlu-
vila před léty s firmou Loswovou v Berlíně kartel.
kterým rozvrženo odbytiště obou pedniků v Orientě.
Tato úmluva nabývá nyní tím většího významu
protože uberská vláda objednala právě veliké nmnož-
ství mauserovek od německé zbrojovky. Jest velmi
pravděpodobno, že Loewova zbrojovka postoupí část
objednávky štyrské zbrojovce, nebude-li tato ovšem
příliš zaměstnána. Proslýchá se, že štyrská zbro-
jovka vyjednává o dodávkách pušek se srbskou
vládou.
Ke koncentraci výrobní české báňské společuosti
Píše se nám z Křivoklátu: Zdejší hutě Marie Anny
(závod České báňské společnosti) budou od 15. února
t. r. zrušeny. Tím jest ukončena kapitola železářského
průmyslu na Křivoklátsku. Závod zřízen byl r. 182
a zaměstnával průměrně 250 dělníků. Důvodem zru-
šení jest soustředění železářských závodů společností.
Řepka
Loewův
Marie
Anna
Pešť
Berlín
Orient
Křivoklát
Křivoklátsko
Loswova
Český báňský společnost
20
article
Oddělení výroby železa a plechu převedeno bude do
Staré Huti u Berouna, výroba drátů do Rudolfovy
huti u Teplic. Závod dotýčný byl jediným větším prů-
myslovým podnikem ve zdejším okresu.
Podil dělníka na čisiém zisku. Soustavu podílu
dělníků na čistém zisku doporučují, jak známo, čelní
sociální politikově, jako jeden z prostředků, dosíci
sociálního míru. Také v praxi nalezlo se několik vy-
nikajících průmyslníků, kteří zavedii podíl na zisku
pro své dělnictvo ve svých továrnách. Někde se pokus
zdařil jinde nikoli. Jeden z průmyslníků ziskového po-
dílu dělnictva V. Böhmert vydal nedávno zajímavý
spisek o věci této, jímž zabývá se prof. Diehl v časo-
pisu „Grossbetrieb“. Prof. Diehl náleží mezi odpůrce
uvedené soustavy nebude nezajímavo k vůli vyjasněn
pojmu i věci samé jeho vývodům věnovati pozornost
Dle nich jest počel případů, Böhmertem uveřejněných
v nichž lze mluvití o skutečném podílu na zisku, vel-
mi nepalrný a zkušenosli jich nejsou zrovna nejlepší.
Krilickým šetřením dospívá Diehl k závěru, že t. zv
souslava podílu na čistém zisku jest hospodářsky
pochybena a pro dělníky samy bez výhod. Z důvodů
sluší uvéstí tyto: Soustava podílu na čistém zisku
jest zvláště proto pochybena, poněvadž se dělnikům
dostane podílu na výnosu, k němuž ani v nejmenším
nepřispěli. Příliš lehce přehlíží se důlezilý rozdíl mez
organisačně spekulativní činností z jedné a prováděeí
prací na druhé, anebo, jak lze také rozeznávati,
mezi dispositivní a exekutivní prací. Dělník má nárok
na to, aby byl pevně stanovenou mzdou zaplacen
za svou práci. Mzda jest platem za exekutivní výkon-
nost; podnikatel, který musí uváděti pracovní síly
a kapitály v pravou dráhu, který podnik vede, organi-
suje a nad ním dohlizí, který nese svým iměnímr-
siko jeho, má nárok na odměnu za své zdařené pod
V Böhmert
profesor
Diehl
Beroun
Rudolfov huť
Teplice
21
article
niky, které se mu musí dostati ve formě zisku pod
nikatelského, t. j. čistého přebytku nad náklady, právě
tak jako jeho stihne i trest za pochybené spekulac
ve formě ztrát majetkových. Ježto jest ale dělník jen
prováděcím orgánem podnikatelovým a nemá žád
ného vlivu na celé spekulativně — organisační veden
podniku, nesmi také participovati na zisku, na němí
nespolučinil. Práce dělníkova může býti nejlepší
nejzdařilejší a nejpřesnější a přece může býti zisk nej
menší anebo odpadne vůbec, nastanou-li následken
konjunktury na světovém trhu nepříznivé poměry
v tom kterém odvětví. Ale podíl na zisku budí ješti
jiné pochyby: Podíl na zisku jest — rozdělen n
tisíce dělníků továrny — poměrně malý a značně ko-
lisavý. Soustava tato uvádí snadno dělníky k mísen
se ve vedení obchodní, k návrhům na zlepšení výnos
nosti a jest v četných případech zdrojem sporů, kter
konec konců vedou k odstranění jejímu. Dnes nen
v prohlédavých a dělnictvu přátelských kruzích dávne
pochyby o otom, že systém podílu ziskového má v zápě
tí četné nevýhody a že také výhod jeho lze snázea
spravedlněji dosíci jinými methodami mzdovým
(premiemi píle, úspornými, služebními, starobními
pod.), které zavedeny v četných závodech a mohou
lépe než účast na zisku upoutati k závodu pevný
dělnický kmen a tak připravovati sociální mír.
Dodávka plátna pro c. a k. námořni oděv
úřad. C. a k. přistavní admiralát v Pulji vypsal do
dávku různého plátna a ručníků na léta 1904—1906
Bližší údaje obsahuji: offertní formuláře, všeobecné
zvláštní podmínky, pak yhlášku. Offerty podati jes
do 15. března 1903 do 12. hod. polední c. a k. pří
stavnímu admíralátu v Pulji. Tiskopisy, dokud zá
soba stačí, obdržeti lze u obchodní a živnostensk
komory v Praze.
Praha
22
article
Hospodářské přednášky pořádané českým odbo
rem rady zemědělské pro království české, konat
bude kočovný učitel rady zemědělské, pan Richare
Purghart v měsíci únoru 1903. 1. dopoledne v Li
tomyšli, 1. a 2. odpoledne v Nových Hradech, 8. od
poledne v Maršovicích, 14. odpoledne ve Veselém
Žďáru, 15. odpoledne v Okrouhlicích, 22. odpoledne
v Bělečku u Třebechovic a 28. února a 1. března
v Libáni.
Výstava drůbeže, holubů, králiků, plactva, akvari
a elnologle v Praze r. 1903. Jako obyčejně pořádat
se bude ve dnech svatojanských letošního roku zemská
výstava veškerého užitečného zvířectva v Praze na
výstavišti. Za tou příčinou upozorňují se vystavo-
vatelé, aby již nyní činili přípravy pro tuto zemskou
výstavu. Programy zasílati bude v době nejblizší
„Spolek pro chov drůbeže a ochranu ptactva v Praze
č. 799—II.
Trhy. Příšti trh dobytčí v Golčově Jenikov
bude konán dne 4. února. Následkem připadnutí svát-
ku Hromnic na pondělí dne 2. února bude se konati
dobytčí i výkladní trh v Napajedlách v úterý dne 3
února.
Trhy peněžní
V Praze, 18. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů-.
Při klidném trhu jednány na dnešní burše akcie
české banky Union za K 248.50. Dále podáváno z
akcie Živnostenské banky K 256.25. České spol
nosti pro průmysl cukerní K 156.—, strojírny
Daňkovy K 320.—, Rakousko-uherské bankyk
1557.— peněz. Podolské cementárny K 170.— zboží
Jiné papíry jmenovány nebyly
Ofiiciální záznámy znějl
Richare
Daňkův
Nová Hrad
Maršovice
Žďár
Bělečko
Třebechovice
Libáň
Praha
Golčův Jenikov
Napajedly
Rakousko
rada zemědělský pro království
rada zemědělský
Union
živnostenský banka
23
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886 . ..
Teplice r. 1887
„ „ Smíchova r. 1888
Zástavní listy české byp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„,, » mel. úpisy
» » » » želez. úpiny
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Buštěhradská draha
„ 187
dlo
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec
Česká montanní Em. 1896.
Česká eskomptní banka . ..
banka »Union«
Česká průmyslová banka . .
Hlosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko teplická dráha
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A)
(lit B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vitavě
a Labio
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolfně
Podolská cementárna
Česká spol. pro prům. cukerní
Český ake. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Pražská železářská s polečnost .
stroj. spol. (dř. Ruston).
První českomorav, tov. na stroje
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Český průmyslový
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Labio akciový
24
article
Z Vídně, 19. ledna. (Závěrečné úřa d
kursy.)
693.50
Únorová renta
spol. st. dr. rak ub.
jižní drália
60.5
červenc. » .
štyrsko hr. köll.
společná » květ.
a stříb.
severní dráha
446.—
rakouská » zlata
rak. severozap. dr.
pardubická dráha 409 —
» kor.
uherská » zlatá
454—
polabská dráha.
» kor.
česká sev. dráha-
buštěhradská A
rak. invest. renta
uher.
pražsko - duchcov. 198 50
4% zást. listy Hyp.
duchcov.« podmok
banky král. č.
2560.—
ústecko lepl. dr.
3129% zást I. Hyp.
banky král č.
silniční dr. lit. A
4% kom. dluliop.
dunaj paropiaveb. 913.—
Žem. banky kr..
rakouský Lioyd . 79.
4% žel. dl. úpisy
turecká tabak rež. 337 50
Žem. banky kr.č.
321.—
státní losy 1854
rak. zbrojovka
365 —
» » 1860
Rudolfova huť.
395.—
156 75
alpská montan. sp.
po 500 zl. ..
po 100 zl.
186 .50
rým.-muráň. spol.
490 5
248—
státní losy 1864
335 —
Poldina huť . .
433 —
praž. želez. sp. . 1634.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 1160. —
vídeň l. komun.
320.—
161.—
lisské tosy ..
doktor
Vídeň
Rudolfov huť
Poldin huť
25
article
Daněk . . . .
123.50
zapadočeská uhl.
turecké losy
692.—
severočeska uhl.
rak. úvěrní ústav
275 —
718 —
b. angio-rakouska
mostecká uhl. sp.
vídeň. stavební sp. 150—
vídeňská uniouka
347.—
525. —
b. pro země rak.
598.50
Schodnica . ..
738 —
uh. úvěrní banka
pestska vagonka -
461 50
devisa némecau . 117 10
bank. spolek . .
947 —
» pařížská . P5.3
r. úst. pro úv. poz
„ curvšska . 95 1
česká b. Union.
„ londynská 239 7
Živnost. banka
dvacetifrank
rak.uh. banka . 1557.—
marka papirová . 117 1
roln. úvěr. banka 262 —
202.50
ivovskočernovicka 575 -
rubl
Eskontní sazhy 21/4-
31/2 proe.
Daněk
úvěrní banka
26
article
Při pevném smýšlení základním byla bursa klidná.
Renty a terecké losy pevné
x. Z Vídně, 19.dna. (lelelgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa, Přiznivé smýšlení potrvalo tak
dnes a podporováno zvláště sdělením, ze v nejblizs
dobé začnou průpravné porady ke konverši spolec
ných rent. Přiznivé působily též pověsti o ukon
čení obstrusce a pevnost burs berlinssých, odsuo
oznámeny byly vyšší záznamy hodnot baňských
bankovních. Kreditky byly v Pešti vyměňovány za
uherské bankovní hodnoty. Papíry tyto byly po-
měrně dosti chaby. Bodenkredítky, uherské kreditky
a bypoleční akcie značně zdražily. Uherským kre-
ditkám prospěla pověst burs německých, že ústav
tento hodlá zvyšovati kapitál bankovní. Akcie stální
dráhy dosáhly menšího zisku, též akcie jižní dráhy
se trochu zlepšily. Z průmyslových stály v popředl
železářské, jimž prospěla opět pověst o zdražování
železa, jakož i pevnost berlínského trhu báňského.
Alpinky, pražské železářské a české báňské zdražily.
Vídeň
Pešť
27
article
Veliký zájem projevován za lepších kursů pro akcie
zbrojovky. Schodnica, z počátku lacinější, v po-
ledne dosáhla reprisy. Turecké losy značně stou-
paly. Ukládací trh pevný. Rakouská a uberská ko-
runová a zároveň obě investiční renly dražší. Prio-
rity zástavních lístů a losy byly dražší. Devisy
trochu ochably. Na eskomplním trhu peníze sna-
nější: 21/4 proc.
x. Z Vídně, 19. ledna. (Telefgrm »Nár. Listů-.)
(Večerní bursa.) Kreditky 693 25 (po—
uherské kreditky 739 50, anglobanka 275.—, bankoval
jednota 462.—, unionka 547 50, šinderbanka 399..50,
státní dráha 694 25. jižní dráha 61.——, polabská dr.
455— severozápadní dráha 415.50, turecké tabáková
337.50, rýmavsko muráňské 490 50, alpinky 396 50,
květnová renta 101.25, uherská koranová 99 15,
turecké losy 123 50, marky za hotové 117 10, n
ultimo 117 15. Smýšlení pevné.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 10) hol. zl. K 197.60,
197.80, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
kr. lhůty za 100 mk. 117 10, 117.30, Německo n
delší lhůty 117.20, 117 50, Londýn šek a kr. lh.
za 10 I. st. 239 821/2, 240.05, Londýn na delší ihůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—, italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95. 35,
95.50, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší th. .—, —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.371/2, 95 50, Paříž delší lh.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 171/2, 95 321/2, delší lh. 95 171/2, 95 321/2, Švýcary
šek 5 kr. ih. —.—, —.—, delší lhůty —.—
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
821 / 2
28
article
Berlínská bursa, 19. ledna. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Obchod na dnešní burse nebyl tak
čilý, jako ve dnech předcházejících, přece však zd-
stala tendence pevná a ke konci bursy se jak žele-
zářské tak uhlářské hodnoty zlepšiny, ježto kolporto-
vány byly zprávy o dobrém odbytu uhlí a čilejší po-
ptávce po surovém železe. Na trhu bankovním zd-
staly kursy skoro nezměněny. Dopravní trh pro
státní dráhu, lombardy, Kanadu a Packet pevný,
kdežto severoněmecký Lloyd byl spíše slabší. Ka-
sovní trh dosti pevný a vykazuje se na tomlo zlep-
šení až i o 3 proc. Renty a ostatní ukládací papiry
velice pevné, kdežto turecké losy se trochu oslabily.
Soukromý diskont nezměněn: 2.25 proc.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 218.90, 218.75, Dískonta
194 —, 19475, Německá banka 215 90, 215.75, Ob-
chodní společnost 159.50, 159.75, Drážďanská banka
148 25, 148 62, Spanělské exterieury 89 25, 89.—,
Bochuniské ocel. 181.50, 182.50, Lauřina huť 218.30,
219—, Dortmuod Unien lit. C. 71.80, 71.50, Har-
penské uhl. doly 177.40, 177.50, Gelsenkirchenské
uhl. doly 177.80, 178.25, Hibernia 175.25, 176.25,
Consolidace 347.—, 347 50, Severoněmecký Llorá
94 75, 94.87, Hamb.ramer. dopravní spol. 101. 50.
Lloyd
Kanada
Ka
Dískonto
Ob
Lauřin huť 218.30
Haro
159.50
drážďanský banka
Bochuniský ocel
Dortmuod Unien
Hibernia 175.25
Consolidace 347
Spanělský exterieura
29
article
102.75, Kanada 135.75, 135.50. Transvaal 168.—
168.—, turecké losy 133.—, 133.75.
Z kasovních papírů: Concordia 270.50, Esch-
weiler 223.30, Geisweider 149.90, Hochdahi 153. —
Katovické 210.50, Wilhelm 184..25, Phönix 126. 50,
Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 357.—, Westfala
120.—, Orenstein 12270, Rh. Metali 78.—, Hasper
157.—, Donnersmark 208.—. Huldschinský 103.50
Vulcan 205.50, Bismark 220.60, Caro 101.50, Hoesci
150.—, Georg Marie 105 25, Königsborn 142.25, Nord-
stern 240 25.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 19. ledna.
C.-B.) Kreditky 218.75, státní dráha 143.90, jižnl
dráha 16.60, Diskonto 194.60, německá b. 215.5u
obchodní b. 159.25, drážďanská b. 148 60, darmštad-
ská banka 138 10, národní banka 120.—, dráha
Dortmund-Gronau 190.90, Henri 101.90, Transvaa
168.—, Kanada 135.30, Gotthard. 181 80, Llov
94 80, Packet 102.40. — Za hotové: Laučina hut
219.—, dortmundské 71.50, bochumské 182.50, gel-
senkirchenské 178.25, Hibernia 176.10, harpenské
178 —. Consolidace 347.50. — Smýšlení pevné.
Z Berlína, 19. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol.
Kreditky 218.61, státní dráha 149.—, lombardy 16. 75.
Esch
Wilhelm 184
Stahl
Cara 101.50
Georg
Marie
Henri 101.90
Kanada
Transvaal
Orenstein
105
Nord
Berlín
Dortmund
Gronau
Gotthard . 181 80
Geisweider 149.90
Schalker Gr . 357
Huldschinský 103.50 Vulcan 205.50
Bismark 220.60
národní banka 120
Hibernia 176.10
Hochdah 153
katovický 210.50
Phönix 126
Westfal 120
Hasper 157
Donnersmark 208
Hoesce 150
Diskonto 194.60
Transvao 168
Packet 102.40
30
article
Smýšlení pevné.
Z Franklariu, 19. ledna (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 218.80, akcie společnosti státní dráhy
148.90, lombardy 16.80, papírová renta 101 55, stří-
brná renta 101.50, zlatá renta 103.35, uherská zlatá
renta 192—, uh. korunová renla 99.80, 40 rak.
korun. renta 101. 90.
Z Fraukfuriu, 19 ledna. (Dodatečná bursa. ) Úvěrn
akcie 218.80, státní dráha 146.90, lombardy 16. 80.
Z Paříže, 19. ledna. (Počáteční bursa.) Bproe
renla 99 95. 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné
Z Paříže, 19. ledna (Telegrafické závěrečné k rsy.)
3proc. umořitelná renta 99..50 Bproc. renta 99. 80,
312p roc. renta —.—, italská renta 102 20 rakouský
poz mkový úvěrní ústav 1300 státní dráha 740.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.15, rakou-
ská zlatá renta 103.90, uherská zlatá renta 102. 85,
otomanská banka 605., tabáková režie 364.—, tu-
recké losy 131.25. Smnýšlení slabé.
Z Paříže, 19. ledna. (Hirsch. kanc.) Dnešní bursa
z počátku byla pevná, později však kursy vzhledem
na řeč Chamberlainovu o olázce děl ické značně
ochably. Zvlaště baňské hodnoty byly slabé. Na trhu
rentovem turecké, španělské a italské se zlepší y.
Z Londýna, 19. ledna. (Hirsch, kanc.) Průběh
dnešní byl klidný, zvláště americké a austrálské hod-
noty dosti pevny. Naproti tomu jihoafrické vzhledem
na Chamberlainovu řeč značně ochably. Turecké
Hirsch
Chamberlainův
Paříž
Londýn
45
article
Trhy na zboži.
Pražská plodinová bursa, dne 19. ledna.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1902 75—31 kg K 7..80, 8 45, aherská 0 -0
0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak.
— kg 0.—, 0.—, americká —
vadné jakosti 75, 0.—; žito české 1902 jakosti
72—75 kg 715, 7.40, uherské 00—00 kg 0.— až
0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakosti
7 40, 7.50, střední 7.—, 7.10. merkantilní 6 60, 6. 70,
ječmen k setí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves ry-
chlik 1902 6.45, 6.50, prima 6.30, 6.35, merkantitnl
0.—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.—
kukutice uherská 9 10.—, 0 — cizozemská 0
cinquantinová 1901 K 0.— 0.—, nová 1902 6. 80, 6 90,
cinquant. 1902 770 7.80 vike v česká 7 80, 8 —.
haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka
0.—, 0.—, proso 9. —, 0.—
Mlýnské výzobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka c, 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50
č. 2 27.—, —.—, č. 3 25.50, 26 , č. 4 23.50, 24.—
č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18 —, 18 50,
č. 8 14.—, 14 50. Žilná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il.
21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18—, č. IV. 14.—, —.—
plodinový burza
uherský 00
28
český 7 80
kg
45
90
46
article
Pšeničné otruby jemné 10.60, 0.80 hrubé 10 50
10.80 otruby žitné 10 80, 11 20 krupice —.—, 29 50
prach —.—, — —, tluč — —, kroupy: čis. 4/U 3
39.50 čís. 3/0 39 50. čís. 2/0 38.50, čís. U 37.50, čis.l
35 50 lís 34 50 čís. 3 33 50, čís. 4 31 50 čís.
30.50 čís. A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26 50, čia
A9 24.—
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimnl
K 11.20 11.30. čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadna — —
—, mak modrý český 26.75, 27..50, šedy český
—.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.—,
—.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bllý 65.—, 103.—
švédský 65.—, 70 —, červený 1901 starý —.—, —.—
žervený 1902 65.—, 76.—, úročník —, —, konopna
semena uherska —.—, —.—, haličská 11.—, 11. 79,
lněna semena naličská —.—, —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
tení k 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hraci Viktoria 43..25, 14.—, k vaření žluty
10.—, 11.—, k vaření zeleny 13. 25, 14.—, ke krmen
—.—, —.—, čočka 12..50, 15. 50.
Viktoria 43
kg
11.30