2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
20. ledna 1903.
5
article
šlenku anglickou. Literatura německá je nyní
málo čtena v Anglii a též Nietzsehe nepatrně
sem pronikl. Naproti tomu všechny sympatie
jsou obráceny k francouzské knize, k franeouz-
skému divadlu a umění. Z německé současné
literatury je známo pouze několik her Suder
mannových a Hauptmannových. V hudbě ovšem
zůstává moc Richarda Wagnera.
H. G. Wells má za to, že kromě Scho
penhauera nemají Němci nijakých nároků na
nějaký mimořádný význam světový.
Hauptmannův
Wagner
H G Wells
Němec
Anglie
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. ledna. (Poláci a Madaři
o vyrovnání uherském.) Polský tisk
přijal uherské vyrovnání, pokud jest jeho obsah
znám z řeči ministerských předsedů, velice
chladně. „Czas“ shledává s haličského stano-
viska jedinou výhodu v úmluvě stran dovozu
uherských vepřů. Jinak veškeren úspěch nové
smlouvy záleží vlastně jen v tom, že se vlády
o vyrovnání dohodly.
Dle „Nov. Refor.“ dr. Körber se snažil úsi-
levně, aby jeho vývody učinily dojem co nej-
lepší. Každou podrobnost vyrovnání představo-
val svým posluchačům jen ve světle příznivém.
Jedné maličkosti však přece nedocílil; totiž, ab
se věřilo v upřímnost toho, co vypravoval. Čte-
me-li jeho řeč — píše „N. R.“ — nemůžeme
se zbaviti podezření, že ho stálo mnoho práce,
aby vyrovnání vylíčil co nejpříznivěji, že však
hájil věci, které sám nepokládá za prospěšné pro
Rakousko, jež však se změniti nedají. Jinak pů-
sobí řeč Szellova. Volně a vesele plynula slov
z jeho úst; mluvil s důvěrou, kterou dává zi-
skané vítězství.
Jeden z hospodářských odborníků v Pol-
ském kole vyslovil se vůči zpravodaji „Czasu“
o vyrovnání asi v ten smysl: „Dojem Körbrovy
řeči byl spíše špatný, než chladný. Ten dojem
odnesly si všechny strany. Nebylo třeba, tak
chatrný resultát vyhlašovati s takým důrazem.
Výhody docíleno jedině při dovozu vepřů z Uher.
Co do loyalitní klausule, o níž se tolik namluvilo,
jest výsledek přímo opačný; rakouští dodavatele
budou nyní přímo vyloučeni z dodávek pro Uhry.
Polák
doktor
Körber
Körbrův
Praha
Rakousko
Pola
Uhry
7
article
Ovšem také vice versa; ale poněvadž uherští to-
várníci do Rakouska dosud skoro ničeho nedo-
davali, jest to pro rakouský průmysl malá útěcha.
V otázce bankovní, pro kterou bylo na hr. Badena
zle útočeno, nedosaženo pražádného ústupku.
Ministrovo prohlášení o konversi renty bylo dosti
nejasné; zadarmo Uhry konversi jistě nepři-
pustí... Celkový dojem dle slov polského po-
slance jest ten, že dlouhým vyjednáváním vy-
moženo nemnoho.
Zcela jinak zni kritika nového vyrovnán
v listech peštských. Liberální „N. Pester Journ.“
shrnuje výsledky vyrovnání pro Uhry v tato
slova: „Politieká bilance vyrovnacího
díla jest nade všechnu pochybnost skvělá. Celn
jednota jest zabezpečena a upevněna. Na jejím
základě může říše směle nyní přikročiti ke stano-
vení obchodních smluv s cizinou. Po stránce fi-
nanční jsou úspěchy vyrovnání positivné a
negativné. Negativný úspěch jest ten, že se po-
dařilo odraziti všechny pokusy ra-
kouské vlády, aby se odvolaly neb aspoň
zredukovaly vymoženosti banffovského vyrov-
nání. Dr. Körber musil převzíti všechny osnovy
zákonů, týkající se bankovní výsady, příkazova-
cího řízení při potravní dani, mincovnictví a
stáhnutí státovek, jež byly uherskou sněmovnou
již dříve přijaty. Uhry necouvly ani o krok a
Rakousko musí se skloniti před hotovými fakty.
Jedinou výjimkou jest tyrolská přirážka, jež by
mohla btýi předmětem stížnosti, která však má
nepatrný hospodářský význam.
Baden
Uher
N Pester
doktor
Körber
Rakousko
Uhry
8
article
Uhrám však dostalo se také úspěchů
positivných. Jedním z nich jest odstranění
důchodové daně na uherské papíry v Rakousku,
jež vykoupeno zrušením uherské daně trans-
portní při plavbě na Dunaji. Ale transportní dař
příčila se mezinárodnímu právu a tísnila i uher-
ský obchod. Druhým jest zabezpečení placení
hotovými, jež přijde sice vhod i Rakousku, ale
přispěje značně k emancipaci uherského peněž-
ního trhu. Jest přirozeno, že list mluví pak s ve-
likým uznáním o Kolom. Szellovi, kterému se
podařilo pro Uhry tak výhodné vyrovnání zkon-
co vati.
Z Pešti, 19. ledna. (Branná předlo h
v uherské sněmovně.) Mezi Kolom. Szel-
lem a předsedou sněmovny hr. Apponyem vznikly
níshody pro brannou předlohu. Apponyi zaslal
Szellovi memorandum, v němž žádá za další
změny v branné předloze, zejmena si přeje, aby
maďarský jazyk nabyl v armádě
větší platnosti, než dosud. Následkem
tcho odročeno jednání o branné předloze ve vý-
boru a také v plenum se o ní nebude jednati již
ve středu, jak se původně zamýšlelo. Má se z
te, že neshody mezi předsedou ministerstva a hr.
Apponyem budou v brzku odstraněny. Za to však
košutovei trvají neústupně ve svém odporu proti
předloze a hodlají debatu o ní protáhnouti nej-
méně až přes lhůtu, do které má zákon býti pro-
jednán.
Ze Zadru, 14. ledna. (Srbská národn
strana v Dalmacii), jež se, jak jsme před
časem sdělili, rozešla s redaktorem svého býva-
lého orgánu „Srbského Hlasu“, Gerunem, po-
čala od Nového roku vydávati svůj zvláštní tý-
denník „Primorski Srpski List“. Redaktorem
nového orgánu dalmatských Srbů jest P. Petra-
novič
Szell
Srba
P Petro
Uhry
Rakousko
Dunaj
Pešť
Zadr
Dalmacie
9
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. ledna.
Turecké reformy v Makedonii
a Starém Srbsku.
Dopis »N. L
Ze Soluna, 14. ledna. Všecky dosavadní
„reformy“ turecké přestávají na tom, že bylo
do turecké služby přijato několik křesťanů za
žandarmy a policejní úřadníky, kteříž ostatně
již dotud byli v turecké státní službě jako špie-
lové, špehujícíkřesťany.
Kromě toho bylo přemístěno několik hod-
nostův a úřadníkův, u křesťanů neoblíbených
zejmena kosovský valija Mehmed Rešad beg
kajmakamové giljanský a tetovský — a to je vše
nepočitáme-li mezi reformy novou 5% přirážku
podle jména určenou na stavbu veřejných budov
a silnic, jež se v Turecku staví robotou, jako
Bosně a Hercegovině.
Přemistění kosovského valije Mehmeda Re
šada bega vydávají reformátoři křestanůmz
koncessi. Pro potrestaného pašu to znamená,
že jinde, třeba v Asii, dostane větší plat a vyšši
hodnost. Již Rešadova předchůdce potkal ta-
kový osud, bylť jako kosovský valija sesazen
peslán do Tripolisu jako generálgubernátor. Tak
jeden z předešlých kajmakamů byl sesazen
z trestu poslán na vyšší místo do Armenie. Praxe-
které nabyl v Giljanech trýzněním Srbův, po-
tom pilně užíval k mučení Armenů.
Je-liž možno představiti si krvavější ironii
nad turecké reformy a úlevy křesťanům?
Že stav křesťanského obyvatelstva ve Sta-
rém Srbsku a Makedonii „reformami“ se ne-
mění, dokazují nové události ze solunskéhoa
bitolijského (monastýrského) vila jetu.
V okolí Naseliče, poblíž řeckých hranic, uká-
zaly se nové loupežné čety. Byli to Arnautě.
ale turecké úřady je prohlásily za „křesťanské
povstalce“, aby měly záminku ku pronásledo-
vání křesťanského obyvatelstva, a tak se staly
spojenci loupežníkův.
N L
Rešad
Rešadův
Srbův
Armeno
Praha
Makedonie
Srbsko
Soluna
Turecko
Boseň a Hercegovina
Asie
Tripolis
Armenia
Naselič
10
article
Zandarmské čety, zorganisované na rozkaz
Čamila bega, spáchaly dosud následující násil-
nosti:
U Naseliče žandarmové chytli dva pokojn
sedláky křesťany, prohlásili je za povstalce
zmlátili a zavřeli.
Ve vsi Kara Burun prohledali mnoho domů
mučili křesťanské obyvatele, 16 jich zatkli a do
pravili do Naseliče, kde budou jako povstalei
odsouzeni. Z Kara Burunu žandarmové odešlido
vsí sousedních, kde si vedou podobně.
V Rece, kraje debarského, arnautský zlo-
činec Uzeir Vrtok se svou četou proceňuje hlavy
a střechy Srbův i pravoslavných Arnautů. Úřa
nechrání křesťanů, nýbrž je spolčen s Uzeirem
jenž mu dává díl ze svých loupeží.
Uzeir se svou četou 30 Malisorů napad
na ves Vlkovyje a když ji vydrancoval, vzal do
zajetí bohaté sedláky Stojana Dičeviče, Kostu
Veljana, J. Kostiče, Špiru Djordjeviče a D. T -
leviče a žádal od nich výkupného 300 tur. liben
(7000 korun). Zajatci měli při sobě dohromady
pcuze 100 liber. Loupežníci je pustili na svo-
bodu s podmínkou, že ostatních 200 liber po-
važovati budou za dluh, jejž do sv. Jiří zaplat
i s úrokem, jejž jim stanovili na 500 tur. lib
Mají tedy do sv. Jiří zaplatiti výkupného 16.000
korun, a neodvedou-li je úplně, propadnou lou-
pežníkům hlavami.
V Resnu, bitolijského vilajetu, úřad je velm
energický, ale nikoli proti arnautským loupežní-
kům, nýbrž proti křesťanům. Policejní prohlídky
konají se ve školách i chrámech pod záminkou.
že hledají zbraně. Ale i když ničeho nenajdou.
učitelé, duchovní a selští starostové musejív
poutech do Bitolie do žaláře.
Srbův
Arnautu
Uzeir
Vlkovýt
Dičevič
J Kostič
Djordjevič
Jiří zaplat
Jiří
Naselič
Reka
Karo Burun
Kosta Veljan
Uzeir Vrtok
11
article
Ve městě Resnu není lépe, než v jeho
okolí. Vraždy, páchané loupežníky i žandarmy
jsou na denním pořádku. Za posledních osm dn
zabiti jsou 3 křesťané a znouctěny 4 křesťanky.
Mladá dívka Sultana Jakičeva dopravena do ne
mocnice, protože sloužiti musila 10 tureckým
vojákům k ukojení zvířecího pudu. Jistý Turel
zavraždíl Stanka Dimitriče, jenž se procházei
se svou ženou po ulici. Vrah byl sice zavřen, ale
již zejtra opět na svobodu propuštěn — „pre
nedostatek důkazů““!
Kajmakam resenský vede si jako prav
arnautský hajduk. Proceňuje křesťany a kdo mu
nechce dáti „bakšiš“ nebo „rušvet“ ve výši
ustanovené, toho bez okolků prohlašuje za „ko
mitu“ a svázaného posílá do Bitolie do žaláře.
Tyto dni byl v Bitolii souzen zámožný
sedlák Kosta ze vsi Blatsy a ještě 30 jeho spolu-
občanův. Obžalováni byli pro buřičství. Soud
jich, kromě Kosty, 26 osvobodil. Osvobození se
dočkali ti, kteří na mukách, kteným byli ve
vyšetřovací vazbě podrobeni, slíbili soudcům
odměny, které si diktovali. Ale ani jeden z nich
nevyšel zdráv, někteří jsou na vždy zmrzačeni.
Ostatní, kteří nemohli dáti výkupného, odsou-
zeni bez milosti: djakon Stojan na 6 let, Rista
Karafilovič a Vanča krčmář na 5 len. Sima
Andrič na věčné časy.
Dojčin.
Sultan Jakičev
Stancu Dimitrič
Rist Karafilovič
Vanča
Sim Andrič
Resn
12
article
Rochefort o rehabilitaci zrádců.
V »Intransigeantu« útoči Rochefort ostře
na ministra vojenství Andréa za to, že chee
pomocí zvláštního zákona Piequarta, ač byl tento
své doby Dreyfusovi nápomocen, zařaditi opět
do armády, z níž byl své doby vyloučen. Ro-
chefort táže se, chce li Combesovo »ministerstv
zrady«, jak je on zove, napříště vůbec důstoj
níkům zemězrádným místa v armádě zajišťovati.
»Potom,« píše starý republikán, »také setnik
Dreyfus za čtyrletou výpravu, kterou prodělal
na ostrově trestaneckém, zařaděn bude opět do
armády s epauletami brigádního generála a na
důkaz důvěry své může mu ministerstvo svěřiti
dokonce i výzvědné oddělení !«
Boxerské přípravy k odvetě.
Dobře informované »North China Daily
News« přinášejí v poslední době opětně znepo-
kojivé zprávy z provincie čilské, jako v zimě
před třemi lety před známými bouřemi. Boxe-
rové provádějí opět na mnohých místech různé
mystické obřady, aby získali stoupence, výslovně
za tím účelem, by se odemstili cizineům za mi-
nulá pokoření. Na znamení smutku odívají se
všichni v bílá roucha, jichž dle slibu daného
neodloží, dokud za každého padlého Boxera ne-
bude ubit aspoň jeden bílý dábel. Stoupenců
přibývá boxerům prý o překot. Bezděčně připo-
mínáme si předpověď starého, v Číně zdomá-
cnělého síra Roberta Harta, že v 50 létech bude
50 millionů Boxerů. V každém případě bude
zápas mezi bílou a žlutou ragou, ať nadejde
dřive nebo později, jedním z nejzajímavějších
politických, hospodářských, ano i kulturních
zjevů světových, jakéž slibuje nám století po-
čínajíel.
Rochefort
André
Dreyfus
Hart
Čína
North China Daily News
13
article
Z Francie.
Z Francie.
Uvedli jsme tu včera obsah článku p. de
Coubertine z »Figara«, který velmi sofisticky
i velmi prostomyslně pojednává o úkolech za-
hraniční politiky francouzské a radí Francii, aby
si více všímala toho, co se děje na březíei
Nigru, nežli toho, co se děje v její bezprostřed
ním sousedství, v Německu a v Rakousku. Po-
divné názory p. Coubertina byly hned v násle-
dujícím čísle »Figara« důkladně vyvráceny
dopisem diplomata, který zatím si přeje zacho-
vati anonymitu. Ze zajímavého tohoto dopisu
vyjímáme některá místa:
Coubertin
Figar
Francie
Německo
Rakousko
14
article
»Pan de Coubertine pro případ převratu
v Rakousku prohlašuje, že Francie má zachovat
úplnou neufralitu, což snadněji se řekne, nežl
se dá provésti. Všechna jeho argumenlace spo-
čívá na axiomatu, jež ovšem neuznává za nutné
odůvodňovati, že Francie má se státi mocnost
čistě koloniální. Ujišťuje, že naše budoucnost je
za mořem, nikoliv na pevnině. A tak daleko
jej zavedl tento náhled, že neváhá prohlásiti, ž
bychom špatně pochodili, kdybychom zaměnil
za parcellu našich nesmírných územi kolonialních
kus Lotrinska, jež nám bylo vyrváno r. 1870.
Nuže, musíme říci důrazně, přes všechna modní
paradoxa, že Franeie není a nemůže být státem
čistě nebo zvláště koloniálním. Geograficky, poli-
ticky, hospodářsky je především státem konti-
nentálním a to státem, jehož hranice nejsou za
jištěny. Proto musí Francie své síly koncentro
vati a nikoliv je rozptylovati po světě k vůl
všelijakým problematickým zájmům obchodním.
Dalo by se mnoho psáti o tom, co zove pan
de Coubertine zdrojem života a mládí Francie —
o politice koloniální. Jeho optimismus je záviděn
hodný. Chtěl jsem jen stručně říci, že, jak t
velí vlastenectví, je nesprávné, ano nebezpečné
tvrditi, že máme mysliti jen na budouenos
koloniálního státu.«
Odpověď neznámého diplomata věcně a
klidně polírá paradoxa bizarního politika pana
de Coubertine, jemuž asi též se strany Chéra-
dama dostane se naučení, že zájmy Francie jsou
blíže, nežli ve středu pouští afriekých.
Coubertin
Rakousko
Francie
Lotrinsko
15
article
Německo ve slepé uličce vene-
zuelské.
Němce stihla opět blamáž při zdoláván
odporu venezuelského. Loď jich »Pardal« po-
kusila se vynutiti vjezd do zátoky marakaibské.
ale musila, sama pochroumána, odplouti s ne-
pořízenou. V Unii způsobilo toto provokačn
zakročení Německa zrovna před jednáním smírč
komise dojem jistě nejhorší. Zpráv dalších
dlužno vyčkati.
President Castro, nežli odebral se k armád
v La Viktoria, dal všeobecně ohlásiti, že táhne
proti povstalcům, poněvadž příměří s nimi vy-
pršelo. Uprostřed jádra svého vojska v La Vik
toria nebojí se Castro ničeho a bude tu vystu-
povati jako skutečný diktátor. Jestliže následkem
blokády uzavřen mu bude pramen příjmů z cel-
nic, odhodlá se patrně ke konfiskování majetku
ve velkých rozměrech. V první řadě zabav
vše, co náleží poddaným vlád, jež podí-
lejí se na blokádě venezuelského pobřeží. Vládní
orgán varuje, aby od těchto cizinců nebylo ni-
čeho kupováno. Castro v jisté míře je nucen,
aby opatřil si peníze, kde je nalezne, nebot
panství jeho trvá pouze potud, pokud platiti
může svým vojákům. Castro vi to dobře
proto opatří si peníze stůj co stůj. A on také
ví, kde má je hledat. Kdo by se domníval, že
peníze na vyplácení vojska brzy mu dojdou,
šeredně by se mýlil. Castro vystačí se svými
penězi ještě celé měsíce.
Němec
Castro
Německo
Le Viktoria
Le Vik
16
article
»Německá vláda učinila přijelí arbitraceve
sporu s Venezuelou závislým od složen
1,700.000 bolivarů na hotovosti, nežli zaháje-
no bude výjednávání.«
Požadavek v obnosu 1,700 000 bolivarů
týká se ztrát, jež utrpěli němečtí poddaní ve
Venezuele v poslední občanské válce následkem
drancování, requisicí a vymáhání půjček. Tyto
nároky na náhradu byly venezuelskou vládou
až dosud odmítány.
* Senát Spojených států konal, jak jsm
dříve už sdělili, tajnou schůzi, v níž rokováno
bylo o venezuelské zápletce. Podáváme kn
ještě některé další podrobnosti, karaklerisující
dobře smýšlení Američanů o Německu. Senátol
Teller vyzval předsedu výboru pro zahraničn
záležitosti, Culloma, aby vysvěthil situaci ve Ve-
nezuele. Cullom odvětil na to, že není mu zná-
mo nic více, než co oznámeno bylo v časopi
sech. Ohledně Monroeovy doktriny vyslovil se
pak, že tato netýká se obchodních záležitost-
žádného z amerických států a že nemůže chrá-
niti tyto před vymáháním dluhů se strany ev
ropských vlád. Když Cullom ukončil, upozor
nil senátor Lodge na prohlášení anglického mi
nistra zahraničných záležitostí, že Anglie n
hodlá se zmocniti nějaké části venezuelského
území.
Bacon, vůdee demokratické menšiny ve vý
boru, vyjádřil se pak, že v této otázce není v
výboru žádného strannictví a že obě strany stojí
na straně vlády, jíž nikdo nechce dělat obtíže
při ochraně ameriekých zájmů. Monroeo v
doktrina je věci celého ameriekého národa.
Američan
Senátol Teller
Cullom
Monroeův
Lodge
Bacon
Venezuela
spojený stát
Německo
Anglie
17
article
Stewart prohlásil, že německé bombardován
tvrzí v Puertu Cabellu může sloužiti Spojeným
státům k výstraze, čeho mohou se nadíti, na-
skytne-li se jiná záminka pro podobné zakročen
některé evropské vlády. Stowart doložil, že ne-
dávně získání nového území Spojenými státy
vzbudilo žárlivost evropských vlád, jež každou
chvíli mohou se odvážiti útoku na americké
území. »Během dvou generací,« prohlásíl Ste-
wart, »nemůžeme zbudovati nové válečné lod-
stvo, jež by se vyrovnalo loďstvu anglickému.
avšak my můžeme opevniti naše pobřežní tvrze
a s ohledem na zkušenosti, jichž Venezuela s
dožila, musíme tak učiniti.«
V poslanecké sněmovně Unie podal poslanee
Mac Call interpellaei, kterou vyzývá se státní
tajemník, aby podal vysvětlení ohledně úmluvy
mezi Anglii a Německem ve venezueské otázce
a ohledně ujištění, jehož se dostalo vládě ame-
rické od spojenců. Současně se žádá, aby byl
v tom ohledu předložena korrespondence-
Při nedávném bombardování tvrzí v Puertu
Cabellu byl německý křižák »Vineta« zasažen
dvěma kulemi z venezuelských děl a jeden ně-
mecký důstojník byl usmrcen. Křižák »Vineta
přibyl později do Curacaa s vlajkou, na pů
stěžně staženou, patrně za tím účelem, aby za-
střelený důstojník byl tam pohřben. Německ
zprávy o tomto usmrcení důstojníka až potud nie
nesdělovaly.
Stewart
Puerto Cabell
spojený stát
Venezuela
Anglie
Německo
Vineta
Curacao
poslanecký sněmovna
18
article
Generál Fernandez, zvaný »Et Mocho«, do-
savadní nepřítel presidenta Castra, jenž nedávno
propuštěn byl z vězení v Maracaibu, přibyl sem
včera v průvodu generála Antonia Paredesa, jenž
také byl propuštěn z vězení. Oba generálové
uvítáni byli s nadšením, když dali na jevo, že
bojovati chtějí proti společnému nepříteli. Z n-
draží odebral se Fernandez k paláci presidenta
Castra, jenž objevil se na balkoně a ze svého
kočáru pronesl k němu řeč, v níž pravil me
jiným, že v době tak vážné přestávají strannické
spory a že celý národ musí se spojiti k obraně
proti cizím vetřelcům. Castro s balkonu odpo
věděl v kratší řeči, v níž poukázal na to, že
v době nebezpečí musí býti celý národ spojen
Fernandez
Castro
Antonius
Maracaibo
Eta Mocho
19
article
Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských
ve včerejší své veřejné schůzi pojednal o ně-
kterých důležitých časových otázkách. Předseda
klubu p. dr. Groš po srdečném uvítání četných
členů i hostů udělil slovo p. J. Červenému
ob. staršímu a předsedovi společenstva uzenářů.
který zmínil se o nejnovějších smiřo-
vacích konferencích. Víme, co to zna-
mená pro náš národ, jakmile vídeňská vláda
k nám přijde s nějakými smířovačkami. Byli jste
pánové, zajisté mile překvapeni, když jste včer
četli provolání „Národních Listů“, které promlu-
vily zajistě z duše našeho lidu. (Souhlas.) Jest po-
vinností i z našeho středu abychom s tímto pro
jevem vyslovili souhlas a v té příčině navrhuji ná
sledující r esolu ci:
„Klub voličů novoměstských, jenž stále
vděčně vzpomíná politické činnosti šlechetného
svého zakladatele JUDra. Julia Grégra, má za
svoji povinnost k památce tohoto neohroženéh
bojovníka za čest, svobodu a blaho svého národ
prohlásiti, že voličstvo v něm zastoupené trvá ne
zvratně na zásadách, jež hájil tento jeho zakla-
datel. Že trvá na nedilnosti zemí ko
runy svatováclavské i na bezpo
minečné, plné rovnoprávnosti ná
rodů, v těchto zemich obývajících
Groš
J Červený
Grégr
20
article
(Souhlas.) Varujeme poslance české, aby nevstu
povali v jednání, při nichž jakkoli by se měl
ustoupiti od těchto základních bodů našeho pro
gramu a prosíme přední náš list, aby statečně vy
trval na dráze, jakou nastoupil mužným a odho
dlaným provoláním k lidu českému. Lid česk
vyzvání „Národních Listů“ vítá s nadšením
chce po boku listu, jejž odkázal dr. Julius Grég
službě svého národa, za starým programem ná-
rodní strany svobodomyslné bojovati do
vyčerpání svých sil.“ (Hlučný souhlas.)
Říšský poslanec p. Březnovský uvedl.
že nechce hájiti kroků, které se tu a tam staly
v klubu poslaneckém, ale pokud navštěvuje schů-
ze klubu a výkonného výboru, musí doznati, že
nenalezl by se jediný poslanec svobodomyslný.
který by s obsahem této resoluce nesouhlasil.
Julius Grég
Březnovská
21
article
Jako v každém velkém tělese jsou i v poslane-
ckém klubu rozdílné názory, avšak co se týče
nezadatelnosti a nedílnosti zemí koruny české
míní, že se najde vždy zdreující většina, která
by potřela každý pokus na dělení této spojitosti.
Souhlasí s resolucí. Buďme stále na stráži, nebot
už často jsme byli překvapeni. Je záhodno, aby
klub poslanecký byl přesvědčen, že za ním jde
celý národ. Jakmile sejde klub v pravo či v levo
stačí jen, aby na to byl v čas upozorněn. (Sou-
hlas.)
Resoluce navržená byla pak jednomyslně
schválena a výsledek hlasování hlučným souhla-
sem provázen.
Na to předseda klubu p. dr. Groš učinil pr
slovení proti stálému napadání a ostouzení Prahy
německou žurnalistikou.
Když správní výbor našeho klubu — pravi
— usnesl se, aby veřejná schůze klubu byla vě-
nována důležité pro Prahu i okolí otázce zásobo-
vání vodou pilnou a užitkovou, nebylo do té doby
o tom řeči, že správa našeho města bude obviňo
vána, že pracujíc pro povznesení města v ohledu
kulturním, společenském a národním pouští se
zřetele důležité jiné zájmy, zejmena pak že za-
nedbává město v ohledu zdravotním. Vášnivé
útoky německých listů, jež ve dnech posledníe
byly podniknuty proti naší městské správě, jsou
zuřivým využitkováním nahodilých onemocněn
tyfových proti tomu, jak záležitosti tohoto města
jsou vedeny. Útoky tyto nejsou diktovány péč
o zdravotní povznesení našeho města, nýbr
bezohlednou nenávistí národnos
ni (Hlučný souhlas.), jež sleduje jediný účel
zostuditi svého národního odpůrce a jíž k tomu
nekalému úmyslu každý prostředek se hodí. Ten-
denění štvaní německých novinářů obvinilo praž-
skou obec, že plýtvá milliony, které v subvene
doktor
Groš
Praha
22
article
obeení vymámila na státu a že staví za ně re
presentační paláce, místo pitné vody a řádné ka
nalisace. Ve slepé nenávisti přehlížejí, že obe
subvence k účelům ani těm ani oněm používat
ani nesmí, že toliž při projednávání položky
o subvenci obce pražské výslovně bylo stanoveno
že subvence užíti se smí jedině ke stavbám ná
břeží a mostů, při nichž povinen jest stát při-
spívati. Ostatní úkoly obecní ani kanalisaci, an
pitnou vodu, ani assanaci nevyjímajíc, že musí
obec opatřiti ze svých prostředků. Do opatření
těchto potřeb že státu ničeho není. Dle určení sub
vence obec upotřebení její řádně vykázala a jsou
výpady našich nepřátel i v této věci zcela b ez-
důvodným štvaním (Souslas.), jež o prav
divost pronášených inkriminací nijak se nestará.
Křik německých žurnálů povzbudil německé po-
slance k interpellacím, jež rovněž postrádají pod-
staty a v nichž se líčí Praha jako město, kdež
o veřejné potřeby zdravotní nijak se nedbá,
úplně se pomijí toho, že obrovskými náklady se
provádí u nás soustavná kanalisace a assanace
nezdravých částí města a že Praha nelituje ani
největších obětí, aby se stala zdravým a krásným
městem moderním. Vyčítají Praze, že se posu
nezavedla pitná dobrá voda a vědí přece, že nej-
větší průtah v této věci způsobila v německých
rukou se nalézající „česká“ spořitelna a že věe
do kompelence pražského sboru obecních starších
a rady městské vůbec nenáleží, byvši při-
kázána zákonem z roku 1899 zvláštní korporaci,
totiž výboru společné vodárny. Obecenstvo m
býti poštváno proti městské správě a rozhodující
kruhy mají býti na to upozorněny, jak si ta česká
správa Prahy počíná. Mohli bychom ignorovati
tyto útoky, ale svědomi naše jest příliš čisté.
Praha
23
article
abychom se kdekoli vyhýbali diskusi o tom, jak
se vede správa obce i mám za svoji povinnost
prohlásiti, že jest pevným mým přesvědčením,
že jen proto se podnikl tento kombinovaný útok
proti Praze, že Praha jest česká a nikoli proto, že
by k němu byly podstatné příčiny. Toto nesvě-
demitě překrucování skutečných poměrů na úkor
dobré pověsti našeho města z tak nekalých mo-
tivů, zasluhuje nejrozhodnějšího odsouzení
všech poctivých lidí, ač možná že na mínění
těchto osočovatelům nezáleží. (Hlučný souhlas
potlesk.)
Okresní lékař p. dr. L. P. Procház ka
přednesl pak svůj referát o zavedeni pit n
a užitkové vody do Prahy. Přednáška,
doktor
Procház
Praha
24
article
bedlivě propracovaná, poutala zajímavými sdě
leními a zprávami o dosavadních krocích na za-
vedení pitné a užitkové vody do Prahy. Řečník
vyslovil jisté pochybnosti o uskutečnění projektu
stav. rad. Thiema, ale jako městský lékař přeje
si vroucně, aby Praha byla zásobována dobrou
vodou, ať je odkudkoli. Hlučný souhlas a potlesk
byl řečníkovi odměnou za poutavou přednášku.
Stav. rada p. Č. Gregor, předseda správni
rady společné vodárny sdělil, že stanovisko fl-
trování povrchové vody je velmi ideální. Všude
tam, kde bylo toto filtrování zavedeno, přesvěd-
čili se o jeho nedostatečnosti a všude utíkají se
k zásobování vodou spodní. Bylo vysloveno, že
pokusy čerpaci u Káraného provedly se v mě-
sících zimních, kdy je spodní vody nejvíce a že
ji přece není dostatek. Z protokolů čerpacích
zjistil jsem však, že v zimních měsících je vody
spodní nejméně a že voda stoupá tam od března
do července a že vliv na to má tání sněhu. Za-
vedení dvojité vody do Prahy bylo by opatřenl
nejkrajnější, poněvadž filtrace jest velmi ná-
kladná. Nebylo by tak jednoduché, zavést na
chodníky do stojanů vodu pitnou a do domů vodu
užitkovou. Ostatně je u nás už tolik potrubí, že
chodíme po samých potrubích. Řečník vyslovuje
se pro zavedení jednotné vody. U Káraného je
dostatek 69.000 krychl. metrů vody denně a tole
množství pro Prahu dostačí. (Souhlas.)
Gregor
Praha
25
article
Pan Stivín uvádí, že tyf se nerozšířil jen
mezi obecenstvem, ale zejmena u vojska. Pravi,
že tyfus mezi vojskem na Hradčanech rozšířil
se špatnou studní a nedostatečným zařizenímv
kasárnách. Přál si, aby příslušné kruhy vojenské
byly upozorněny na různé závady v kasárnách.
(Souhlas.)
Pan posl. Březnovský vrací se k úlo-
kům německých listů na obec pražskou. Jen at
si ti pánové vloží ruku na srdce. Když před 30
léty Němci předali obec nám, byle to zubožená
obec. Oni systematicky pracovali na jeji zubo-
žení. Za třicet let nelze odstranit závady, po dvě
stě let zaviněné. Řečník uvádí, že německé listy
pražské často přinášejí „sanitäťsberichty“, na-
plněné všelikými nestoudnostmi. Zdálo by se, ž
to píše nějaký vzdělaný muž, ale ono to po-
chází od člověka někde z Kolomyje, jehož byste
se ani dřívkem nedotkli. Všude jinde by se
takového štváče už dávno zbavili, ale u nás ješte
jste ani neslyšeli, že mu okna nevytloukli.. (Tak
jest!)
Obecní starší pan Prášek dovozoval, ž
veškerá akce nepřátelská německých listů má
svůj původ v tom, že projekt „České“ spořitelny
nebyl obcí pražskou akceptován.
Vřelým poděkováním účastníkům schůze,
jakož i řečníkům, předseda p. dr. Groš jednáni
skončil.
Stivín
Březnovská
Němec
Prášek
doktor
Groš
Hradčany
26
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Sociálně demokratický orgán z Myslíkovy ulie
ve snaze, aby titul jeho dostal se do veřejnosti
tak si dopomohl k marně kýženému rozšíření, uve-
řejnil řadu „členů a příznivců“ záložny sv. - václa vské.
Seznam ten je pořízen dle adresáře a vyhledání jměn
a čísel domů je to jediné, s čím si dal práci auto
tohoto fenomenálního objevu, který ovšem selhal n
celé čáře. Dnes takě Füratorium pro sanování sva
václavské záložny vzchopilo se k náležité odvetě téte
zlomyslnosti. Projev kuratoria zní takto
„V časopise „Právo Lidu“ ze dne 17. a 18. t. m
ve článku o sv.-václavské záložně, uveřejněna jsou
pod hromadným a patrně schválně spojeným názvem
„seznam domů členů a příznivců padlé záložny
jměne vynikajících šlechticů a občanů, dále různých
ústavů, spolků ba i žurnálů, k nimž připojena jsou
čísla pražských domů, jež prý jim náleží a na něz
se prý mohou snadno vypůjčili peníze k sanačnímu
fondu. Kromě několika málo jmenovaných tam a ve-
řejnosti známých členů záložny, není ani jediný z vy-
nikajících ostatních osobností, ani ústavů a fondů
a žurnálů členem záložny sv.-václavské a povinen
k nějakému ručení a úhradě, takže zařadění jich
s těmi málo členy záložny v jediný počet nedá s
vysvětliti jinak, nežli že s poukazem na jmění těchlo
osobností a ústavů a zamlčením toho, že nejsou
účastní a k ničemu povinni, mají skulečně kruhy
zúčastněné, zejmena vkladatelé a členové, býti odvrá-
ceni od zavedené a ke klidné likvidaci záložny smě-
řující akce sanační. Úmysl tento dostupuje v řečeném
článku a odslavci „nové průtahy“ přímo až ke štvani.
Myslíkův
svatý
Füratorium
27
article
ježto se tam tvrddí, že podání i jen jediné bezvýsledně
exekucé se strany těch, kteří již zažalovali a na
kterých žádáno bylo další sečkání, bude prý signálem
pro boháče, aby otevřeli své měšce a přispěli. Kura-
torium pokládá za nevyhnutelné vysloviti rozhořčení
nad zatahováním nezúčastněných osobností do tét
věci a nad jednáním, kterým veškerá sanační akc
úplně může býti zmařena na zkázu 3000 nemajetných
členů a jich rodin a na újmu drobných vkladatelů.
Kuratorium projevuje naději, že tento způsob bohdá
nebude míti zamýšleného účinku, aby odvrátil o
sanační akce kruhy, které se jí z pouhého milosrden-
ství účastnily a odpudil jiné, kteří by tak ještě míni
učiniti.“
Odpisy ze vkladů obnášely za včerejšek 33.548
42 h, celkem pak odepsáno ze vkladů 1,593.448 K 42h
Podpůrný spolek „Kotva“ včera vrátil obnos 220
korun, který v minulých letech darem obdržel od sv.-
václavské záložny. Rozhodnutí toto jest tím pozoru-
hodnější, že členové tohoto spolku jsou vesměs lidě
nemajetní, kleří navzájem pro případ nemoci neh
úmrtí se podporují. Z tohoto obnosu budou vyplaceny
vklady nejmenších vkladatelů po srážce 203% a sice
u bezpečnostního odělení.
Kura
podpůrný spolek „ Kotva
28
article
Právě v tu dobu, kdy se praví, že kalastrol
není daleká, když vkladatelé nesleví 20%, nová pře-
kvapující zvěst dochází nás ze záložny: sanačn
komise přestala působitl
Kuratorium uložilo, jak povědomo, sanační ko-
misi, aby se členstvem jednala ve příčině dobrovol-
ného upisování k fondu garaněnímu. V plnění úkolu
tcho již v měsíci říjnu svolala sanační komise schůz
členstva, na nichž vyloženo vše, co bylo třeba, aby
členstvo poznalo hrozící nebezpeči. Na to zaslala ko-
mise všem členům úpisní listiny s vyzváním, aby
každý dle sil svých dobrovolně přispěl ku záchraně
záložny. Výsledek této akce nebyl uspokojující a jen
nepatrná část členů přispěla. Asi 250.000 K sešlo s
na tuto první výzvu. Proto sanační komise k vyzvání
kuratoria ještě jednou svolala schůze členské, v nicha
členstvo zvolilo si své důvěrníky a těm uloženo, aby
osohně u členů k dobrovolnému upisování zakročili.
Důvěrníků těch zvoleno celkem 60 a ti sestoupili
se v „Odbor členský“, jenž obral si za úkol pokrače-
vati v dobrovolném upisování.
Sanační komise, vykonavši práci jí uloženou
skončila včera svoji činnost, zahájenou