ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 67accab0-70ae-11dc-9cc3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 74, place 53, org 6, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. ledna 1903.
4 masthead
Císlo 20
5 article
šlenku anglickou. Literatura německá je nyní málo čtena v Anglii a též Nietzsehe nepatrně sem pronikl. Naproti tomu všechny sympatie jsou obráceny k francouzské knize, k franeouz- skému divadlu a umění. Z německé současné literatury je známo pouze několik her Suder mannových a Hauptmannových. V hudbě ovšem zůstává moc Richarda Wagnera. H. G. Wells má za to, že kromě Scho penhauera nemají Němci nijakých nároků na nějaký mimořádný význam světový.
Hauptmannův Wagner H G Wells Němec Anglie
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. ledna. (Poláci a Madaři o vyrovnání uherském.) Polský tisk přijal uherské vyrovnání, pokud jest jeho obsah znám z řeči ministerských předsedů, velice chladně. „Czas“ shledává s haličského stano- viska jedinou výhodu v úmluvě stran dovozu uherských vepřů. Jinak veškeren úspěch nové smlouvy záleží vlastně jen v tom, že se vlády o vyrovnání dohodly. Dle „Nov. Refor.“ dr. Körber se snažil úsi- levně, aby jeho vývody učinily dojem co nej- lepší. Každou podrobnost vyrovnání představo- val svým posluchačům jen ve světle příznivém. Jedné maličkosti však přece nedocílil; totiž, ab se věřilo v upřímnost toho, co vypravoval. Čte- me-li jeho řeč — píše „N. R.“ — nemůžeme se zbaviti podezření, že ho stálo mnoho práce, aby vyrovnání vylíčil co nejpříznivěji, že však hájil věci, které sám nepokládá za prospěšné pro Rakousko, jež však se změniti nedají. Jinak pů- sobí řeč Szellova. Volně a vesele plynula slov z jeho úst; mluvil s důvěrou, kterou dává zi- skané vítězství. Jeden z hospodářských odborníků v Pol- ském kole vyslovil se vůči zpravodaji „Czasu“ o vyrovnání asi v ten smysl: „Dojem Körbrovy řeči byl spíše špatný, než chladný. Ten dojem odnesly si všechny strany. Nebylo třeba, tak chatrný resultát vyhlašovati s takým důrazem. Výhody docíleno jedině při dovozu vepřů z Uher. Co do loyalitní klausule, o níž se tolik namluvilo, jest výsledek přímo opačný; rakouští dodavatele budou nyní přímo vyloučeni z dodávek pro Uhry.
Polák doktor Körber Körbrův Praha Rakousko Pola Uhry
7 article
Ovšem také vice versa; ale poněvadž uherští to- várníci do Rakouska dosud skoro ničeho nedo- davali, jest to pro rakouský průmysl malá útěcha. V otázce bankovní, pro kterou bylo na hr. Badena zle útočeno, nedosaženo pražádného ústupku. Ministrovo prohlášení o konversi renty bylo dosti nejasné; zadarmo Uhry konversi jistě nepři- pustí... Celkový dojem dle slov polského po- slance jest ten, že dlouhým vyjednáváním vy- moženo nemnoho. Zcela jinak zni kritika nového vyrovnán v listech peštských. Liberální „N. Pester Journ.“ shrnuje výsledky vyrovnání pro Uhry v tato slova: „Politieká bilance vyrovnacího díla jest nade všechnu pochybnost skvělá. Celn jednota jest zabezpečena a upevněna. Na jejím základě může říše směle nyní přikročiti ke stano- vení obchodních smluv s cizinou. Po stránce fi- nanční jsou úspěchy vyrovnání positivné a negativné. Negativný úspěch jest ten, že se po- dařilo odraziti všechny pokusy ra- kouské vlády, aby se odvolaly neb aspoň zredukovaly vymoženosti banffovského vyrov- nání. Dr. Körber musil převzíti všechny osnovy zákonů, týkající se bankovní výsady, příkazova- cího řízení při potravní dani, mincovnictví a stáhnutí státovek, jež byly uherskou sněmovnou již dříve přijaty. Uhry necouvly ani o krok a Rakousko musí se skloniti před hotovými fakty. Jedinou výjimkou jest tyrolská přirážka, jež by mohla btýi předmětem stížnosti, která však má nepatrný hospodářský význam.
Baden Uher N Pester doktor Körber Rakousko Uhry
8 article
Uhrám však dostalo se také úspěchů positivných. Jedním z nich jest odstranění důchodové daně na uherské papíry v Rakousku, jež vykoupeno zrušením uherské daně trans- portní při plavbě na Dunaji. Ale transportní dař příčila se mezinárodnímu právu a tísnila i uher- ský obchod. Druhým jest zabezpečení placení hotovými, jež přijde sice vhod i Rakousku, ale přispěje značně k emancipaci uherského peněž- ního trhu. Jest přirozeno, že list mluví pak s ve- likým uznáním o Kolom. Szellovi, kterému se podařilo pro Uhry tak výhodné vyrovnání zkon- co vati. Z Pešti, 19. ledna. (Branná předlo h v uherské sněmovně.) Mezi Kolom. Szel- lem a předsedou sněmovny hr. Apponyem vznikly níshody pro brannou předlohu. Apponyi zaslal Szellovi memorandum, v němž žádá za další změny v branné předloze, zejmena si přeje, aby maďarský jazyk nabyl v armádě větší platnosti, než dosud. Následkem tcho odročeno jednání o branné předloze ve vý- boru a také v plenum se o ní nebude jednati již ve středu, jak se původně zamýšlelo. Má se z te, že neshody mezi předsedou ministerstva a hr. Apponyem budou v brzku odstraněny. Za to však košutovei trvají neústupně ve svém odporu proti předloze a hodlají debatu o ní protáhnouti nej- méně až přes lhůtu, do které má zákon býti pro- jednán. Ze Zadru, 14. ledna. (Srbská národn strana v Dalmacii), jež se, jak jsme před časem sdělili, rozešla s redaktorem svého býva- lého orgánu „Srbského Hlasu“, Gerunem, po- čala od Nového roku vydávati svůj zvláštní tý- denník „Primorski Srpski List“. Redaktorem nového orgánu dalmatských Srbů jest P. Petra- novič
Szell Srba P Petro Uhry Rakousko Dunaj Pešť Zadr Dalmacie
9 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. ledna. Turecké reformy v Makedonii a Starém Srbsku. Dopis »N. L Ze Soluna, 14. ledna. Všecky dosavadní „reformy“ turecké přestávají na tom, že bylo do turecké služby přijato několik křesťanů za žandarmy a policejní úřadníky, kteříž ostatně již dotud byli v turecké státní službě jako špie- lové, špehujícíkřesťany. Kromě toho bylo přemístěno několik hod- nostův a úřadníkův, u křesťanů neoblíbených zejmena kosovský valija Mehmed Rešad beg kajmakamové giljanský a tetovský — a to je vše nepočitáme-li mezi reformy novou 5% přirážku podle jména určenou na stavbu veřejných budov a silnic, jež se v Turecku staví robotou, jako Bosně a Hercegovině. Přemistění kosovského valije Mehmeda Re šada bega vydávají reformátoři křestanůmz koncessi. Pro potrestaného pašu to znamená, že jinde, třeba v Asii, dostane větší plat a vyšši hodnost. Již Rešadova předchůdce potkal ta- kový osud, bylť jako kosovský valija sesazen peslán do Tripolisu jako generálgubernátor. Tak jeden z předešlých kajmakamů byl sesazen z trestu poslán na vyšší místo do Armenie. Praxe- které nabyl v Giljanech trýzněním Srbův, po- tom pilně užíval k mučení Armenů. Je-liž možno představiti si krvavější ironii nad turecké reformy a úlevy křesťanům? Že stav křesťanského obyvatelstva ve Sta- rém Srbsku a Makedonii „reformami“ se ne- mění, dokazují nové události ze solunskéhoa bitolijského (monastýrského) vila jetu. V okolí Naseliče, poblíž řeckých hranic, uká- zaly se nové loupežné čety. Byli to Arnautě. ale turecké úřady je prohlásily za „křesťanské povstalce“, aby měly záminku ku pronásledo- vání křesťanského obyvatelstva, a tak se staly spojenci loupežníkův.
N L Rešad Rešadův Srbův Armeno Praha Makedonie Srbsko Soluna Turecko Boseň a Hercegovina Asie Tripolis Armenia Naselič
10 article
Zandarmské čety, zorganisované na rozkaz Čamila bega, spáchaly dosud následující násil- nosti: U Naseliče žandarmové chytli dva pokojn sedláky křesťany, prohlásili je za povstalce zmlátili a zavřeli. Ve vsi Kara Burun prohledali mnoho domů mučili křesťanské obyvatele, 16 jich zatkli a do pravili do Naseliče, kde budou jako povstalei odsouzeni. Z Kara Burunu žandarmové odešlido vsí sousedních, kde si vedou podobně. V Rece, kraje debarského, arnautský zlo- činec Uzeir Vrtok se svou četou proceňuje hlavy a střechy Srbův i pravoslavných Arnautů. Úřa nechrání křesťanů, nýbrž je spolčen s Uzeirem jenž mu dává díl ze svých loupeží. Uzeir se svou četou 30 Malisorů napad na ves Vlkovyje a když ji vydrancoval, vzal do zajetí bohaté sedláky Stojana Dičeviče, Kostu Veljana, J. Kostiče, Špiru Djordjeviče a D. T - leviče a žádal od nich výkupného 300 tur. liben (7000 korun). Zajatci měli při sobě dohromady pcuze 100 liber. Loupežníci je pustili na svo- bodu s podmínkou, že ostatních 200 liber po- važovati budou za dluh, jejž do sv. Jiří zaplat i s úrokem, jejž jim stanovili na 500 tur. lib Mají tedy do sv. Jiří zaplatiti výkupného 16.000 korun, a neodvedou-li je úplně, propadnou lou- pežníkům hlavami. V Resnu, bitolijského vilajetu, úřad je velm energický, ale nikoli proti arnautským loupežní- kům, nýbrž proti křesťanům. Policejní prohlídky konají se ve školách i chrámech pod záminkou. že hledají zbraně. Ale i když ničeho nenajdou. učitelé, duchovní a selští starostové musejív poutech do Bitolie do žaláře.
Srbův Arnautu Uzeir Vlkovýt Dičevič J Kostič Djordjevič Jiří zaplat Jiří Naselič Reka Karo Burun Kosta Veljan Uzeir Vrtok
11 article
Ve městě Resnu není lépe, než v jeho okolí. Vraždy, páchané loupežníky i žandarmy jsou na denním pořádku. Za posledních osm dn zabiti jsou 3 křesťané a znouctěny 4 křesťanky. Mladá dívka Sultana Jakičeva dopravena do ne mocnice, protože sloužiti musila 10 tureckým vojákům k ukojení zvířecího pudu. Jistý Turel zavraždíl Stanka Dimitriče, jenž se procházei se svou ženou po ulici. Vrah byl sice zavřen, ale již zejtra opět na svobodu propuštěn — „pre nedostatek důkazů““! Kajmakam resenský vede si jako prav arnautský hajduk. Proceňuje křesťany a kdo mu nechce dáti „bakšiš“ nebo „rušvet“ ve výši ustanovené, toho bez okolků prohlašuje za „ko mitu“ a svázaného posílá do Bitolie do žaláře. Tyto dni byl v Bitolii souzen zámožný sedlák Kosta ze vsi Blatsy a ještě 30 jeho spolu- občanův. Obžalováni byli pro buřičství. Soud jich, kromě Kosty, 26 osvobodil. Osvobození se dočkali ti, kteří na mukách, kteným byli ve vyšetřovací vazbě podrobeni, slíbili soudcům odměny, které si diktovali. Ale ani jeden z nich nevyšel zdráv, někteří jsou na vždy zmrzačeni. Ostatní, kteří nemohli dáti výkupného, odsou- zeni bez milosti: djakon Stojan na 6 let, Rista Karafilovič a Vanča krčmář na 5 len. Sima Andrič na věčné časy. Dojčin.
Sultan Jakičev Stancu Dimitrič Rist Karafilovič Vanča Sim Andrič Resn
12 article
Rochefort o rehabilitaci zrádců. V »Intransigeantu« útoči Rochefort ostře na ministra vojenství Andréa za to, že chee pomocí zvláštního zákona Piequarta, ač byl tento své doby Dreyfusovi nápomocen, zařaditi opět do armády, z níž byl své doby vyloučen. Ro- chefort táže se, chce li Combesovo »ministerstv zrady«, jak je on zove, napříště vůbec důstoj níkům zemězrádným místa v armádě zajišťovati. »Potom,« píše starý republikán, »také setnik Dreyfus za čtyrletou výpravu, kterou prodělal na ostrově trestaneckém, zařaděn bude opět do armády s epauletami brigádního generála a na důkaz důvěry své může mu ministerstvo svěřiti dokonce i výzvědné oddělení !« Boxerské přípravy k odvetě. Dobře informované »North China Daily News« přinášejí v poslední době opětně znepo- kojivé zprávy z provincie čilské, jako v zimě před třemi lety před známými bouřemi. Boxe- rové provádějí opět na mnohých místech různé mystické obřady, aby získali stoupence, výslovně za tím účelem, by se odemstili cizineům za mi- nulá pokoření. Na znamení smutku odívají se všichni v bílá roucha, jichž dle slibu daného neodloží, dokud za každého padlého Boxera ne- bude ubit aspoň jeden bílý dábel. Stoupenců přibývá boxerům prý o překot. Bezděčně připo- mínáme si předpověď starého, v Číně zdomá- cnělého síra Roberta Harta, že v 50 létech bude 50 millionů Boxerů. V každém případě bude zápas mezi bílou a žlutou ragou, ať nadejde dřive nebo později, jedním z nejzajímavějších politických, hospodářských, ano i kulturních zjevů světových, jakéž slibuje nám století po- čínajíel.
Rochefort André Dreyfus Hart Čína North China Daily News
13 article Z Francie.
Z Francie. Uvedli jsme tu včera obsah článku p. de Coubertine z »Figara«, který velmi sofisticky i velmi prostomyslně pojednává o úkolech za- hraniční politiky francouzské a radí Francii, aby si více všímala toho, co se děje na březíei Nigru, nežli toho, co se děje v její bezprostřed ním sousedství, v Německu a v Rakousku. Po- divné názory p. Coubertina byly hned v násle- dujícím čísle »Figara« důkladně vyvráceny dopisem diplomata, který zatím si přeje zacho- vati anonymitu. Ze zajímavého tohoto dopisu vyjímáme některá místa:
Coubertin Figar Francie Německo Rakousko
14 article
»Pan de Coubertine pro případ převratu v Rakousku prohlašuje, že Francie má zachovat úplnou neufralitu, což snadněji se řekne, nežl se dá provésti. Všechna jeho argumenlace spo- čívá na axiomatu, jež ovšem neuznává za nutné odůvodňovati, že Francie má se státi mocnost čistě koloniální. Ujišťuje, že naše budoucnost je za mořem, nikoliv na pevnině. A tak daleko jej zavedl tento náhled, že neváhá prohlásiti, ž bychom špatně pochodili, kdybychom zaměnil za parcellu našich nesmírných územi kolonialních kus Lotrinska, jež nám bylo vyrváno r. 1870. Nuže, musíme říci důrazně, přes všechna modní paradoxa, že Franeie není a nemůže být státem čistě nebo zvláště koloniálním. Geograficky, poli- ticky, hospodářsky je především státem konti- nentálním a to státem, jehož hranice nejsou za jištěny. Proto musí Francie své síly koncentro vati a nikoliv je rozptylovati po světě k vůl všelijakým problematickým zájmům obchodním. Dalo by se mnoho psáti o tom, co zove pan de Coubertine zdrojem života a mládí Francie — o politice koloniální. Jeho optimismus je záviděn hodný. Chtěl jsem jen stručně říci, že, jak t velí vlastenectví, je nesprávné, ano nebezpečné tvrditi, že máme mysliti jen na budouenos koloniálního státu.« Odpověď neznámého diplomata věcně a klidně polírá paradoxa bizarního politika pana de Coubertine, jemuž asi též se strany Chéra- dama dostane se naučení, že zájmy Francie jsou blíže, nežli ve středu pouští afriekých.
Coubertin Rakousko Francie Lotrinsko
15 article
Německo ve slepé uličce vene- zuelské. Němce stihla opět blamáž při zdoláván odporu venezuelského. Loď jich »Pardal« po- kusila se vynutiti vjezd do zátoky marakaibské. ale musila, sama pochroumána, odplouti s ne- pořízenou. V Unii způsobilo toto provokačn zakročení Německa zrovna před jednáním smírč komise dojem jistě nejhorší. Zpráv dalších dlužno vyčkati. President Castro, nežli odebral se k armád v La Viktoria, dal všeobecně ohlásiti, že táhne proti povstalcům, poněvadž příměří s nimi vy- pršelo. Uprostřed jádra svého vojska v La Vik toria nebojí se Castro ničeho a bude tu vystu- povati jako skutečný diktátor. Jestliže následkem blokády uzavřen mu bude pramen příjmů z cel- nic, odhodlá se patrně ke konfiskování majetku ve velkých rozměrech. V první řadě zabav vše, co náleží poddaným vlád, jež podí- lejí se na blokádě venezuelského pobřeží. Vládní orgán varuje, aby od těchto cizinců nebylo ni- čeho kupováno. Castro v jisté míře je nucen, aby opatřil si peníze, kde je nalezne, nebot panství jeho trvá pouze potud, pokud platiti může svým vojákům. Castro vi to dobře proto opatří si peníze stůj co stůj. A on také ví, kde má je hledat. Kdo by se domníval, že peníze na vyplácení vojska brzy mu dojdou, šeredně by se mýlil. Castro vystačí se svými penězi ještě celé měsíce.
Němec Castro Německo Le Viktoria Le Vik
16 article
»Německá vláda učinila přijelí arbitraceve sporu s Venezuelou závislým od složen 1,700.000 bolivarů na hotovosti, nežli zaháje- no bude výjednávání.« Požadavek v obnosu 1,700 000 bolivarů týká se ztrát, jež utrpěli němečtí poddaní ve Venezuele v poslední občanské válce následkem drancování, requisicí a vymáhání půjček. Tyto nároky na náhradu byly venezuelskou vládou až dosud odmítány. * Senát Spojených států konal, jak jsm dříve už sdělili, tajnou schůzi, v níž rokováno bylo o venezuelské zápletce. Podáváme kn ještě některé další podrobnosti, karaklerisující dobře smýšlení Američanů o Německu. Senátol Teller vyzval předsedu výboru pro zahraničn záležitosti, Culloma, aby vysvěthil situaci ve Ve- nezuele. Cullom odvětil na to, že není mu zná- mo nic více, než co oznámeno bylo v časopi sech. Ohledně Monroeovy doktriny vyslovil se pak, že tato netýká se obchodních záležitost- žádného z amerických států a že nemůže chrá- niti tyto před vymáháním dluhů se strany ev ropských vlád. Když Cullom ukončil, upozor nil senátor Lodge na prohlášení anglického mi nistra zahraničných záležitostí, že Anglie n hodlá se zmocniti nějaké části venezuelského území. Bacon, vůdee demokratické menšiny ve vý boru, vyjádřil se pak, že v této otázce není v výboru žádného strannictví a že obě strany stojí na straně vlády, jíž nikdo nechce dělat obtíže při ochraně ameriekých zájmů. Monroeo v doktrina je věci celého ameriekého národa.
Američan Senátol Teller Cullom Monroeův Lodge Bacon Venezuela spojený stát Německo Anglie
17 article
Stewart prohlásil, že německé bombardován tvrzí v Puertu Cabellu může sloužiti Spojeným státům k výstraze, čeho mohou se nadíti, na- skytne-li se jiná záminka pro podobné zakročen některé evropské vlády. Stowart doložil, že ne- dávně získání nového území Spojenými státy vzbudilo žárlivost evropských vlád, jež každou chvíli mohou se odvážiti útoku na americké území. »Během dvou generací,« prohlásíl Ste- wart, »nemůžeme zbudovati nové válečné lod- stvo, jež by se vyrovnalo loďstvu anglickému. avšak my můžeme opevniti naše pobřežní tvrze a s ohledem na zkušenosti, jichž Venezuela s dožila, musíme tak učiniti.« V poslanecké sněmovně Unie podal poslanee Mac Call interpellaei, kterou vyzývá se státní tajemník, aby podal vysvětlení ohledně úmluvy mezi Anglii a Německem ve venezueské otázce a ohledně ujištění, jehož se dostalo vládě ame- rické od spojenců. Současně se žádá, aby byl v tom ohledu předložena korrespondence- Při nedávném bombardování tvrzí v Puertu Cabellu byl německý křižák »Vineta« zasažen dvěma kulemi z venezuelských děl a jeden ně- mecký důstojník byl usmrcen. Křižák »Vineta přibyl později do Curacaa s vlajkou, na pů stěžně staženou, patrně za tím účelem, aby za- střelený důstojník byl tam pohřben. Německ zprávy o tomto usmrcení důstojníka až potud nie nesdělovaly.
Stewart Puerto Cabell spojený stát Venezuela Anglie Německo Vineta Curacao poslanecký sněmovna
18 article
Generál Fernandez, zvaný »Et Mocho«, do- savadní nepřítel presidenta Castra, jenž nedávno propuštěn byl z vězení v Maracaibu, přibyl sem včera v průvodu generála Antonia Paredesa, jenž také byl propuštěn z vězení. Oba generálové uvítáni byli s nadšením, když dali na jevo, že bojovati chtějí proti společnému nepříteli. Z n- draží odebral se Fernandez k paláci presidenta Castra, jenž objevil se na balkoně a ze svého kočáru pronesl k němu řeč, v níž pravil me jiným, že v době tak vážné přestávají strannické spory a že celý národ musí se spojiti k obraně proti cizím vetřelcům. Castro s balkonu odpo věděl v kratší řeči, v níž poukázal na to, že v době nebezpečí musí býti celý národ spojen
Fernandez Castro Antonius Maracaibo Eta Mocho
19 article Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských ve včerejší své veřejné schůzi pojednal o ně- kterých důležitých časových otázkách. Předseda klubu p. dr. Groš po srdečném uvítání četných členů i hostů udělil slovo p. J. Červenému ob. staršímu a předsedovi společenstva uzenářů. který zmínil se o nejnovějších smiřo- vacích konferencích. Víme, co to zna- mená pro náš národ, jakmile vídeňská vláda k nám přijde s nějakými smířovačkami. Byli jste pánové, zajisté mile překvapeni, když jste včer četli provolání „Národních Listů“, které promlu- vily zajistě z duše našeho lidu. (Souhlas.) Jest po- vinností i z našeho středu abychom s tímto pro jevem vyslovili souhlas a v té příčině navrhuji ná sledující r esolu ci: „Klub voličů novoměstských, jenž stále vděčně vzpomíná politické činnosti šlechetného svého zakladatele JUDra. Julia Grégra, má za svoji povinnost k památce tohoto neohroženéh bojovníka za čest, svobodu a blaho svého národ prohlásiti, že voličstvo v něm zastoupené trvá ne zvratně na zásadách, jež hájil tento jeho zakla- datel. Že trvá na nedilnosti zemí ko runy svatováclavské i na bezpo minečné, plné rovnoprávnosti ná rodů, v těchto zemich obývajících
Groš J Červený Grégr
20 article
(Souhlas.) Varujeme poslance české, aby nevstu povali v jednání, při nichž jakkoli by se měl ustoupiti od těchto základních bodů našeho pro gramu a prosíme přední náš list, aby statečně vy trval na dráze, jakou nastoupil mužným a odho dlaným provoláním k lidu českému. Lid česk vyzvání „Národních Listů“ vítá s nadšením chce po boku listu, jejž odkázal dr. Julius Grég službě svého národa, za starým programem ná- rodní strany svobodomyslné bojovati do vyčerpání svých sil.“ (Hlučný souhlas.) Říšský poslanec p. Březnovský uvedl. že nechce hájiti kroků, které se tu a tam staly v klubu poslaneckém, ale pokud navštěvuje schů- ze klubu a výkonného výboru, musí doznati, že nenalezl by se jediný poslanec svobodomyslný. který by s obsahem této resoluce nesouhlasil.
Julius Grég Březnovská
21 article
Jako v každém velkém tělese jsou i v poslane- ckém klubu rozdílné názory, avšak co se týče nezadatelnosti a nedílnosti zemí koruny české míní, že se najde vždy zdreující většina, která by potřela každý pokus na dělení této spojitosti. Souhlasí s resolucí. Buďme stále na stráži, nebot už často jsme byli překvapeni. Je záhodno, aby klub poslanecký byl přesvědčen, že za ním jde celý národ. Jakmile sejde klub v pravo či v levo stačí jen, aby na to byl v čas upozorněn. (Sou- hlas.) Resoluce navržená byla pak jednomyslně schválena a výsledek hlasování hlučným souhla- sem provázen. Na to předseda klubu p. dr. Groš učinil pr slovení proti stálému napadání a ostouzení Prahy německou žurnalistikou. Když správní výbor našeho klubu — pravi — usnesl se, aby veřejná schůze klubu byla vě- nována důležité pro Prahu i okolí otázce zásobo- vání vodou pilnou a užitkovou, nebylo do té doby o tom řeči, že správa našeho města bude obviňo vána, že pracujíc pro povznesení města v ohledu kulturním, společenském a národním pouští se zřetele důležité jiné zájmy, zejmena pak že za- nedbává město v ohledu zdravotním. Vášnivé útoky německých listů, jež ve dnech posledníe byly podniknuty proti naší městské správě, jsou zuřivým využitkováním nahodilých onemocněn tyfových proti tomu, jak záležitosti tohoto města jsou vedeny. Útoky tyto nejsou diktovány péč o zdravotní povznesení našeho města, nýbr bezohlednou nenávistí národnos ni (Hlučný souhlas.), jež sleduje jediný účel zostuditi svého národního odpůrce a jíž k tomu nekalému úmyslu každý prostředek se hodí. Ten- denění štvaní německých novinářů obvinilo praž- skou obec, že plýtvá milliony, které v subvene
doktor Groš Praha
22 article
obeení vymámila na státu a že staví za ně re presentační paláce, místo pitné vody a řádné ka nalisace. Ve slepé nenávisti přehlížejí, že obe subvence k účelům ani těm ani oněm používat ani nesmí, že toliž při projednávání položky o subvenci obce pražské výslovně bylo stanoveno že subvence užíti se smí jedině ke stavbám ná břeží a mostů, při nichž povinen jest stát při- spívati. Ostatní úkoly obecní ani kanalisaci, an pitnou vodu, ani assanaci nevyjímajíc, že musí obec opatřiti ze svých prostředků. Do opatření těchto potřeb že státu ničeho není. Dle určení sub vence obec upotřebení její řádně vykázala a jsou výpady našich nepřátel i v této věci zcela b ez- důvodným štvaním (Souslas.), jež o prav divost pronášených inkriminací nijak se nestará. Křik německých žurnálů povzbudil německé po- slance k interpellacím, jež rovněž postrádají pod- staty a v nichž se líčí Praha jako město, kdež o veřejné potřeby zdravotní nijak se nedbá, úplně se pomijí toho, že obrovskými náklady se provádí u nás soustavná kanalisace a assanace nezdravých částí města a že Praha nelituje ani největších obětí, aby se stala zdravým a krásným městem moderním. Vyčítají Praze, že se posu nezavedla pitná dobrá voda a vědí přece, že nej- větší průtah v této věci způsobila v německých rukou se nalézající „česká“ spořitelna a že věe do kompelence pražského sboru obecních starších a rady městské vůbec nenáleží, byvši při- kázána zákonem z roku 1899 zvláštní korporaci, totiž výboru společné vodárny. Obecenstvo m býti poštváno proti městské správě a rozhodující kruhy mají býti na to upozorněny, jak si ta česká správa Prahy počíná. Mohli bychom ignorovati tyto útoky, ale svědomi naše jest příliš čisté.
Praha
23 article
abychom se kdekoli vyhýbali diskusi o tom, jak se vede správa obce i mám za svoji povinnost prohlásiti, že jest pevným mým přesvědčením, že jen proto se podnikl tento kombinovaný útok proti Praze, že Praha jest česká a nikoli proto, že by k němu byly podstatné příčiny. Toto nesvě- demitě překrucování skutečných poměrů na úkor dobré pověsti našeho města z tak nekalých mo- tivů, zasluhuje nejrozhodnějšího odsouzení všech poctivých lidí, ač možná že na mínění těchto osočovatelům nezáleží. (Hlučný souhlas potlesk.) Okresní lékař p. dr. L. P. Procház ka přednesl pak svůj referát o zavedeni pit n a užitkové vody do Prahy. Přednáška,
doktor Procház Praha
24 article
bedlivě propracovaná, poutala zajímavými sdě leními a zprávami o dosavadních krocích na za- vedení pitné a užitkové vody do Prahy. Řečník vyslovil jisté pochybnosti o uskutečnění projektu stav. rad. Thiema, ale jako městský lékař přeje si vroucně, aby Praha byla zásobována dobrou vodou, ať je odkudkoli. Hlučný souhlas a potlesk byl řečníkovi odměnou za poutavou přednášku. Stav. rada p. Č. Gregor, předseda správni rady společné vodárny sdělil, že stanovisko fl- trování povrchové vody je velmi ideální. Všude tam, kde bylo toto filtrování zavedeno, přesvěd- čili se o jeho nedostatečnosti a všude utíkají se k zásobování vodou spodní. Bylo vysloveno, že pokusy čerpaci u Káraného provedly se v mě- sících zimních, kdy je spodní vody nejvíce a že ji přece není dostatek. Z protokolů čerpacích zjistil jsem však, že v zimních měsících je vody spodní nejméně a že voda stoupá tam od března do července a že vliv na to má tání sněhu. Za- vedení dvojité vody do Prahy bylo by opatřenl nejkrajnější, poněvadž filtrace jest velmi ná- kladná. Nebylo by tak jednoduché, zavést na chodníky do stojanů vodu pitnou a do domů vodu užitkovou. Ostatně je u nás už tolik potrubí, že chodíme po samých potrubích. Řečník vyslovuje se pro zavedení jednotné vody. U Káraného je dostatek 69.000 krychl. metrů vody denně a tole množství pro Prahu dostačí. (Souhlas.)
Gregor Praha
25 article
Pan Stivín uvádí, že tyf se nerozšířil jen mezi obecenstvem, ale zejmena u vojska. Pravi, že tyfus mezi vojskem na Hradčanech rozšířil se špatnou studní a nedostatečným zařizenímv kasárnách. Přál si, aby příslušné kruhy vojenské byly upozorněny na různé závady v kasárnách. (Souhlas.) Pan posl. Březnovský vrací se k úlo- kům německých listů na obec pražskou. Jen at si ti pánové vloží ruku na srdce. Když před 30 léty Němci předali obec nám, byle to zubožená obec. Oni systematicky pracovali na jeji zubo- žení. Za třicet let nelze odstranit závady, po dvě stě let zaviněné. Řečník uvádí, že německé listy pražské často přinášejí „sanitäťsberichty“, na- plněné všelikými nestoudnostmi. Zdálo by se, ž to píše nějaký vzdělaný muž, ale ono to po- chází od člověka někde z Kolomyje, jehož byste se ani dřívkem nedotkli. Všude jinde by se takového štváče už dávno zbavili, ale u nás ješte jste ani neslyšeli, že mu okna nevytloukli.. (Tak jest!) Obecní starší pan Prášek dovozoval, ž veškerá akce nepřátelská německých listů má svůj původ v tom, že projekt „České“ spořitelny nebyl obcí pražskou akceptován. Vřelým poděkováním účastníkům schůze, jakož i řečníkům, předseda p. dr. Groš jednáni skončil.
Stivín Březnovská Němec Prášek doktor Groš Hradčany
26 article
Defraudace ve svato-václavské záložně. Sociálně demokratický orgán z Myslíkovy ulie ve snaze, aby titul jeho dostal se do veřejnosti tak si dopomohl k marně kýženému rozšíření, uve- řejnil řadu „členů a příznivců“ záložny sv. - václa vské. Seznam ten je pořízen dle adresáře a vyhledání jměn a čísel domů je to jediné, s čím si dal práci auto tohoto fenomenálního objevu, který ovšem selhal n celé čáře. Dnes takě Füratorium pro sanování sva václavské záložny vzchopilo se k náležité odvetě téte zlomyslnosti. Projev kuratoria zní takto „V časopise „Právo Lidu“ ze dne 17. a 18. t. m ve článku o sv.-václavské záložně, uveřejněna jsou pod hromadným a patrně schválně spojeným názvem „seznam domů členů a příznivců padlé záložny jměne vynikajících šlechticů a občanů, dále různých ústavů, spolků ba i žurnálů, k nimž připojena jsou čísla pražských domů, jež prý jim náleží a na něz se prý mohou snadno vypůjčili peníze k sanačnímu fondu. Kromě několika málo jmenovaných tam a ve- řejnosti známých členů záložny, není ani jediný z vy- nikajících ostatních osobností, ani ústavů a fondů a žurnálů členem záložny sv.-václavské a povinen k nějakému ručení a úhradě, takže zařadění jich s těmi málo členy záložny v jediný počet nedá s vysvětliti jinak, nežli že s poukazem na jmění těchlo osobností a ústavů a zamlčením toho, že nejsou účastní a k ničemu povinni, mají skulečně kruhy zúčastněné, zejmena vkladatelé a členové, býti odvrá- ceni od zavedené a ke klidné likvidaci záložny smě- řující akce sanační. Úmysl tento dostupuje v řečeném článku a odslavci „nové průtahy“ přímo až ke štvani.
Myslíkův svatý Füratorium
27 article
ježto se tam tvrddí, že podání i jen jediné bezvýsledně exekucé se strany těch, kteří již zažalovali a na kterých žádáno bylo další sečkání, bude prý signálem pro boháče, aby otevřeli své měšce a přispěli. Kura- torium pokládá za nevyhnutelné vysloviti rozhořčení nad zatahováním nezúčastněných osobností do tét věci a nad jednáním, kterým veškerá sanační akc úplně může býti zmařena na zkázu 3000 nemajetných členů a jich rodin a na újmu drobných vkladatelů. Kuratorium projevuje naději, že tento způsob bohdá nebude míti zamýšleného účinku, aby odvrátil o sanační akce kruhy, které se jí z pouhého milosrden- ství účastnily a odpudil jiné, kteří by tak ještě míni učiniti.“ Odpisy ze vkladů obnášely za včerejšek 33.548 42 h, celkem pak odepsáno ze vkladů 1,593.448 K 42h Podpůrný spolek „Kotva“ včera vrátil obnos 220 korun, který v minulých letech darem obdržel od sv.- václavské záložny. Rozhodnutí toto jest tím pozoru- hodnější, že členové tohoto spolku jsou vesměs lidě nemajetní, kleří navzájem pro případ nemoci neh úmrtí se podporují. Z tohoto obnosu budou vyplaceny vklady nejmenších vkladatelů po srážce 203% a sice u bezpečnostního odělení.
Kura podpůrný spolek „ Kotva
28 article
Právě v tu dobu, kdy se praví, že kalastrol není daleká, když vkladatelé nesleví 20%, nová pře- kvapující zvěst dochází nás ze záložny: sanačn komise přestala působitl Kuratorium uložilo, jak povědomo, sanační ko- misi, aby se členstvem jednala ve příčině dobrovol- ného upisování k fondu garaněnímu. V plnění úkolu tcho již v měsíci říjnu svolala sanační komise schůz členstva, na nichž vyloženo vše, co bylo třeba, aby členstvo poznalo hrozící nebezpeči. Na to zaslala ko- mise všem členům úpisní listiny s vyzváním, aby každý dle sil svých dobrovolně přispěl ku záchraně záložny. Výsledek této akce nebyl uspokojující a jen nepatrná část členů přispěla. Asi 250.000 K sešlo s na tuto první výzvu. Proto sanační komise k vyzvání kuratoria ještě jednou svolala schůze členské, v nicha členstvo zvolilo si své důvěrníky a těm uloženo, aby osohně u členů k dobrovolnému upisování zakročili. Důvěrníků těch zvoleno celkem 60 a ti sestoupili se v „Odbor členský“, jenž obral si za úkol pokrače- vati v dobrovolném upisování. Sanační komise, vykonavši práci jí uloženou skončila včera svoji činnost, zahájenou