1
masthead
30. října 1903.
5
article
» 25 h levněji. Platila: pšenice tisská 81
tg K 8.—, 79.5 kg K 7.921%, 79 kg K 7.90.
78 kg K 7.82, mezöturská 80 kg K 8 021.
hartská 79.8 kg K 7.90, 78.7 kg K 7.85, pešt-
ská 80 kg K 7.95, 78.3 kg K 7.75, tolenská
77 kg K 7.75, banátská 77 kg K 7.50 na čtvr
leta; žito K 6.15—6.22; kukuřice K 6.05
1ž K 6.15.
Termínový obcho d byl klidný, od-
byt skrovný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 0.—, na duben K 7.68, žito na říjen
0.—, na duben K 6.57, oves na říjen K 0.—
na duben 5 58, kukuřice na říjen 1903 K 0.—
na květen 1904 K 5.28; řepka na srpen
K 11.90.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Poča s 1 pěkné.
Z Pešti, 29. října. (C.-B. uher.) Pešt-
ský rozpočet na r. 1904, jenž uzavírá
číslici 41 mill., vykazuje sehodek 73.955
Z Paříže, 29. října. (C.-B.) Republikánský
výbor pro obchod a průmysl dával včera na
počest delegátů anglického obchodnictva hostinu,
již zúčastnili se předseda ministerstva Combes
a někteří ministři. Ministr obchodu pronesl pří-
pitek hostům, v němž pravil, že spatřuje v
spolčení, způsobeném vzájemnými návštěvami,
dobrodiní pro lidstvo, jež znemožní konflikty.
které lidstvo uvrhují ve smutek a zdržují civili-
saci. Combes děkoval obchodnictvu za podporu,
již poskytuje vládě republiky.
Angličtí návštěvnici byly přijaty odpoledne
municipální radou. Po prohlídce radnice byl
lunch.
Z Nového Yorku, 29. října. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenaly: Pše
nice na říjen —, na prosinec 867/8,
kukuřice na prosinec 507/s; cukr
(Fair Muscovados) 33/s, bavlna 10.35.
Platil
Pešť
Paříž
Nový York
ministerstvo Combes
kg
6
article
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
stálé.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marru.
(Týdenní přehled od 26.—29. říjn a.)
Na trh se skotem přiveženo o 274 kusů
více, než v minulém týdnu. Na rozdíl od trhu
kontumačního, jenž i při dobrých druzích zboží
končil značným zlevněním, byl tentokrát obcho
s voly dobré jakosti velmi živý, třeba že jen
nejvykrmenější druhy získali o 1 K více, než v
týdnu minulém. Mimo dobré zboží měl ale ob-
chod, nehledě k tomu, že se musila krýti po-
třeha na 8 dnů, chabý jen průběh a na kone
musilo se prodávati i se slevou oproti minu-
lému týdnu. Moravští voli první jakosti i uheršt
získali jen při nejlepších druzích o 1 K oproti
minulému týdnu, jinak zůstaly ceny z minulého
týdne. Voli střední jakosti podražili jen v lep-
ších druzích, lehčí druhy spíše polevovaly. Ve
volech horší jakosti i ve volech z pastvin a v
bosenských byl obchod chabý a polevili o 1a
2 koruny.
Trh s býky byl živý a vysoké ceny přede-
šlého týdne nezměněny. Krávy a bůvoli při
dobré poptávce docilovali snadno cen z minu-
lého týdne. Z příhonu celého prodáno bylo pro
Vídeň 4046 kusů, pro Dolní Rakousy 848 kusů,
do Čech 117 kusů, do Moravy 197: 41 kusů
zůstalo neprodáno. Na trh s vepřovým do-
bytkem přihnáno o 910 vepřů méně než v týdnu
minulém. Oproti vyšším požadavkům prodavačů
uzenáři chovali se velice zdrželivě. Za neoby-
čejně obtížného obehodu a velmi zdlouhavého
odbytu musili kupci konečně 2—3 hal. za kg
více platiti než v týdnu minulém. Neprodáno
zůstalo 160 kusů. Pro selata jevila se rovněž
malá koupěchtivost, ale ceny z minulého týdne
se udržely. Neprodáno zůstalo 850 selat. Na
trh ovčí přihnáno o 2100 kusů méně než v mi-
nulém týdnu, ale také potřeba byla menší, je-
likož řezníci na venkově již téměř ničeho ne-
potřebujl.
svazek . Marra
Vídeň
Dolní Rakousy
Čechy
Morava
7
article
Dnes vystoupili silněji kupci z Čech a tím
nabyl obchod živosti a ceny stouply o 1—2 h
za kg. Do Čech naloženo asi 800 kusů.
Trh s telaty za příhonu skorem stejně
silného jako v týdnu minulém jevil pevné smý-
šlení a docileno bez námahy cen posledních.
Poražených prasat dovezeno o 350 víc
než v minulém týdnu; obchod byl proto slabý
a podsvinčata polevila proto o 4 h na kg-
Prasata těžších druhů zachovala celkem ceny
z minulého týdne.
Ceny poražených ovel a jehňat zůstaly ne-
změněny jako v lýdnu minulém.
H. Z Paříže (la Vilette), 26. října.
(Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovce.
Příhon 22.579 ovel. Trh byl ještě v nesnad-
nějších poměrech než posledně. Ceny sotva že
se udržely. Neprodáno asi 3000 kusů. Zname-
naly: ovce francouzské 78—108, africké 80
až 98, ruské 95—100 ct. za půl kg. masné
váhy. Přímý dovoz do jatek obnášel do 26
t. m. 7445 ovcí i zůstaly v nich 25. t. m
1543 kusy.
Neplatně dražby.
Z Petrohradu, 29. řijna. (»Nov. Vremja«.
Senát prohlásil za neplatné všecky výsledky
červencových dražeb naftových pozem-
ků v BibiEjbatu (u Baku), jichž účast
nila se Rothschildova firma.
Rothschildův
Čechy
Paříž
Petrohrad
Bak
kg
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
O rentabilitě elektrických dráh.
Za četné účasti (pozorovali jsme mezi přítom
nými přední vůdčí osobnosti pražských elektrických
dráh, zástupce obcí předměstských, četné technikya
p.) zahájila včera národohospodářská společnost če-
ská své debatní večery, které si zjednaly tak dobré
jméno.
Schůzi zahájil předseda docent p. dr. J. Gru-
ber, který poukázav na vážnost otázky, vítá pří-
tomné a uděluje slovo referentu p. inž. Vladimíru
Listovi, jenž ve velíce zajímavé přednášce pro-
bral otázku způsobem vyčerpávajícím.
Pražské elektrické dráhy — dovozoval — trpí
stálým deficitem. Činila se řada pokusů nápravných,
zvláště co do úpravy sazeb — deficit ale zůstal stá-
lým zjevem. Pokusí se vysvětliti příčiny tohoto mo-
mentu, zvláště ovšem po stránce technické.
Deficit pražských elektrických dráh dle posled-
ních výkazů obnáší K 68.149 a dle statistických dat
doprava osob od r. 1901 klesá:
r. 1900 dopravila pražská tramway 19,220.000 osob
21,828.000 osob
r. 1901
» 20,666.294 osob,
r. 1902 ,
r. 1903 asi pravděpodobně dopraví 20.580.000 osob.
doktor
Ing
List
Grus
9
article
Mimo to není doprava na pražské tramwayi.
srovnává li se s jinými městy, př liš živá.
o 1,673.000 ob. 1,050 000 ročně na 1 km
Vídeň
Pešt
713.000 » 702 000
Praha (s ob-
cemi sou-
sedními) » 408.738 » 475.000
Terst
» 133 000 » 438.000
Št. Hradec , 138.000 » 253.000
Příčiny toho neleží v systému, ale v nedo-
stateích techníckých a provozování.
Hlavní příčina jest malá střední dopravní rych-
lost (i se zastávkami). Tato obnáší za hodinu: ve
Vídni 10.15 km, v Berlíně v nejživějších ulicích 9
km, v předměstích 13.7 km, ve Frankfurtě n. M. v
městě 12.3 km, v Brusselu ve městě 11.9 km, bý-
valá vídeňská koňka 8 6 km.
Praha má však dle osobních měření přednáše-
jícího na méně živých tratích 8.9 km, na živých
tratích 7.3 km a v hodinách živé dopravy 5.8 km za
hodinu.
Vídeň
Praha
Terst
Hradec
Berlín
Brusel
km
štátný
10
article
Tato rychlost klesá na rychlost chůzea
vysvětluje, proč se tramwaye málo po-
užívá, neboť se stává luxusní, nedocilujíc žádné
úspory času.
Malá střední rychlost zaviněna jest zvláště dlou-
hými a četnými zastávkami.
Střední doba zastávky obnáší
v Praze . . . . . . . . 34 vteřin
ve Vídni
v Berlíně v živé třídě . . . 15
ve Frankfurtě ve městě . . 10
v Brusselu v živé ulici . . 15 „
-Zaviněna jest oblížným úzkým vstupem o třech
stupuích, dvířkami, které nutno otevříti, dále sou-
sedskou pohodlností pražského publika a malou čilostí
konduktorů i řidičů. Velké zlo jest zpropitné, které
zaviňuje, že konduktoři čekají na publikum i z velké
vzdálenosti přibíhající, ač všude jinde tramway vůbec
na nikoho nečeká a když se nedá znamení na méně
živých ulicích ani nezastavuje a stanice projíždí
Přednášející poukazuje na to, že v Belgii pro urych
lení zadem obecenstvo nastupuje a předem vyslu
puje. V zájmu urychlení dopravy musilo by odpad-
nouti i čekání na přestupující, neboť tím se obe-
censtvu neprospívá, poněvadž obětuje čas cestujícíe
ve vagoně několika přestupujícím a nepravidelnost
se zdržuje čekání všech osob nastupujících v dalších
stanicích.
Přednášející přimlouvá se, by zadní vstup byí
vůbec bez dvířek (podobně jako ve Vídni), by se
mohlo volně naskakovati a seskakovati a tím se
zastávkám odlebčilo. Poukazuje na to, že skoro
všupe jest to dovoleno i v největších městech.
Další závada pražské tramwaye jsou přečasté
zastávky. Evropský průměr obnáší 1 zastávku na
280—350 m., pražský průměr činí tedy 280 m.
Význačné jest na př. seskupení zastáveku
Musea na trati Žižkov— Košíře, kde připadají tři za
stavení na 83 m.
Počet stanic lze velmi dobře bez újmy přestu
pujícímu obecenstvu omeziti na 58 proc.
Praha
Vídeň
Berlín
Brusel
Belgie
Žižkov
Košíře
11
article
Těmito opatřeními, zmenšením počtu zastavení,
zkrácením doby zastávek, diseiplinovanějším řízením
personálu a urychlením vstupování obecenstva, možno
v témž poměru střední dopravní rychlost bez zvý
šení rychlosti jízdy zvýšiti na 9.4 km., čili o 1e
procent.
Než bylo by v zájmu obecenstva i rentability
tramwaye vlastní rychlost zvýšiti a dosahnouti
aspoň ve Vídni povolených 14 km. v hodině ve mě-
stě a 16 km. v hodině mimo město. Při rychlejší
jízdě na téže dráze pracuje motor úsporněji nežli při
rychlosti menší.
Toto zvýšení rychlosti předpokládá ovšem lepší
úpravu pouličních poměrů. Tak zvláště
policejní stihání nevyhýbajících se vozků, vozků ná-
kladních vozů, užívajících kolejí tramwayorých, je-li
ostatní ulice volná, dále přeložení stanovišť drožek
a fiakrů z ulic tramwayových do ulic vedlejších, ku
př. z Hybernské ulice, Příkopu, Poříčí a Ferdinan-
dovy třídy do ulice Senovážné, Nekázanky. Uršulín-
ské a na Florenc, rozšíření chodníků a vydláždění
přechodů uličních.
Dobře by působilo omezení zvonění na nejnut-
nější míru a ponaučení publika ke zvýšené obezřet
nosti při přecházení ulie. Bylo by dále nutno rozdě-
liti zatížení jednotlivých ulic uvědomělými nařízeními
tak zejmena ulehčiti křížovatce ulice Hybernské
Havličkovou. Finanční výsledek tohoto zařízení by
by velmi značný.
Dnes vykoná pražský vůz motorový na nejži-
vější trati 129 km. denně, na tratích méně živých
ještě méně; stejnou službu s vozem konají i pří
slušní zřízenci. Průměrně připadá však na konti-
nentě 150 km. na vůz. V Americe 200—250. Jest
zřejmo, že zvýšením střední dopravní rychlostí aspoř
na rychlost vídeňské tramwaye, t. j. na 10.15 čil
o 25 proc. bylo by možno v témž poměru zreduko
vati vydání na řízení vagonů a konduktorům, t.j
vydání 534.000 K o 132.000 K úspory.
Vídeň
hybernský ulice
Poříčí
Florenc
hybernský Havličkova
Amerika
Nekázanka
km
12
article
Dalších úspor možno docíliti na energii elek
trické. Mnoho proudu spotřebují těžké čtyrosé va
gony, kde připadá 222 kg na jedno místo, proti nor-
málním 150—180 kg. Správa zavádí právem prot
lehčí vozy dvouosé. Možno však uspořiti tím, že b
se těžkých vozů užívalo pouze v době velké frekvenc
a na živých tratích, by byly pokud možno plně ob-
sazeny.
Odstraněním zpropitného zamezilo by s
i zlořádu, že konduktor zastaví již se rozjiždějící
vůz, by mohlo publikum, schopné dáti zpropitné, na
stoupnouti. Každé rozjetí stojí obec 9.9 h. za prou
a možno zde uspořiti dobře 19.700 K ročně. Rovněž
zredukování zastávek působi úsporně, tak na trali
Karlín—Malá strana uspoří se zredukováním stanic
460 K na jeden vagon ročně.
Vycvičenost řidičů bylo by záhodno pod
porovali premiemi za uspořený proud na 1 km.
zvláště však odstraněním zpropilného učiniti je o
choutek publika nezávislými a interessovanými na
rychlé dopravě.
Konečně bylo by záhodno zvýšiti dopravu na
tratích pražských zavedením měsíčních před-
platních lístků s neobmezeným počtem jízd
pro všední dny neb i pro neděle i svátky, jež se
v cizině neobyčejně osvědčily. Levně platící cestu-
jící přivede hojně plně platících. Podobné levnější
lístky pro určité hodiny denní doporučovaly by se
pro dělnictvo. Předplatní lístek umožňuje rychlou
kontrolu lépe, než-li blok.
Karlín
kg
km
13
article
Celkový výsledek finanční jevil, by se as tímt
způsobem: úspora na proudu omezením počtu sta-
nic K 14.400.—, úspora na proudu zákazem zasta-
vování rozjetých vozů K 19.800.—, úspora na proudu
urychlením jízdy a lepším využitím motoru korun
16.500.—, úspora na personálu zvýšením denní vý-
konnosti vagonů K 132.000.—, celkem úspora korun
182.700.—. Proti tomu kompensace zpropitného re-
dukovanému počtu zřízenců (75 proc. zřízenců ze
455) v obnosu K 150.000.—, vychází čistá úspora
K 32.700.— a zbývá k uhražení schodek K 35.449.—.
K uhražení tohoto schodku by postačilo při průměr-
ném platu 13 hal. na cestujícího zvýšení o 272.000
cestujících ročně. Toto zvýšení o 1.3% by se jistě
dostavilo vyšší dopravní rychlostí, bez jakéhokoliv
zvýšení tarifu. Zvýšení výnosu pražské tramwaye
jest nejvýš nutné jednak k vůli obci, jednak i vzhle
dem na pražské konsumenty elektr. proudu, kteř
dnes musí přispívati vysokými cenami na schodek
tramwaví. Obnášiť spotřeba proudu tramwayí asi
73% celkové výroby proudu. Tento proud platf tram-
way pouze cenou výrobní, takže soukromí konsu-
menti ostatní vydání musí nésti. Jest žádoucno, aby
součinností všech činitelů, zvláště však publika, vý-
nosnost největšího elektrického podniku českého byla
umožněna. (Hlučný souhlas.
14
article
Pan inž. Svoboda: Při provozování tramvaye
nutno počítali s danými poměry. Finanční stav elek
trických podniků lepší se rok od roku. Veliký podnik,
jakými elektrické dráhy jsou, nemůže hned od svého
počátku plně prosperovati, jak to patrno i u podniků
jiných. Deficit elektrických podniků jest nad to jen
deficitem zdánlivým. Tak na př. nebylo hned od po-
čátku třeba činiti značné odpisy na materiálu, jež
ale předepsány byly — a tím pravě dán schodek ve
zprávách vykazovaný. Ale i tak možno se nadíi
letos rovnováhy a na přesrok; zisku. Co se týče
klesání dopravy, nutno přiznati, že tomu tak. Alei
tu třeba uvážiti poměry doby. Nejlepším rokem byl
rok výstavní — jest přirozeno, že nyní výše jeho
dopravy dosíci nelze. Klesnutí přivoděno i zvýšením
sazby, při čemž však byl finanční výsledek drah
vůbec lepší, což padá valně na váhu. Nelze ostatně
Ing
15
article
dopravu velikých měst evropských srovnávati s po-
měry pražskými. Vytýká, že data o poměru rychlost
p. Listem uvedená nejsou úplně případná. Sp áva
činí však i v tom směru, seč jest. Původně měla
býti předepsána rychlost daleko menší a jen správě
zdařilo se vymoci připuštěného maxima 12 km. Mimo
to nutno bráti zření k poměrům kommunikačním
v Praze a zvyklostem obecenstva. Zavésti vystupo-
vání předem a nastupování zadem není přípustno
vzhledem k hygienickým poměrům — nemožno obe-
censtvo vysazovati průvanu. I za daného stavu hro-
madí se v tom směru značně stížností. Závěr dveř
jest nepraktickým, leč lze se nadíti, že úřady svolí
ke změně p. Listem navrhované a že se obecenstv
přizpůsobí této úpravě, která může přivésti snadno
řadu úrazů?
Řečník dotýká se přestupů a vykládá dané po-
měry. Vzdálenost stanic určena místními poměry.
Děje se jen to, co obecenstvo si přeje. Tarifně kor-
rigováno to zavedením stanic a zastávek. Že se po-
licie chová nečinně, správně vytýkati nelze: co
kroků bylo v tom směru již marně učiněno!
Správa zavádí nyní vozy lehčí, obmezujíc do-
pravu těžkými vozy na tratě k tomu vhodné. Zpro-
pitné jest nutným zlem. Není zavedeno jen u nás
Vyjímaje bernskou dráhu, kde je zpropitné zakázáno,
platí je obecenstvo všady. Následky zpropitného
nejsou také tak hrozné, jak byly referentem líčeny
Disciplina zřízenců činí značné pokroky.
Praha
km
16
article
Řečník dolýká se řady momentů s otázkou toulo
souvisících. Správa provedla řadu zlepšení a na
této dráze účinně pokračuje.
Doc. dr. Gruber: Dnešní přednáška vyčerpává
tématu jen čásť. Kdyby byla otázka plně rozvinuta,
bylo by nutno zmíniti se o tom, jak dráhy elek-
trické zakoupeny byly a jaké byly náklady zařizo-
vaci. Ale o tom dnes šířiti se nemožno. Dotknu se
jen některých momentů provozovacích. Výtky na
pomalou a nestejnoměrnou jízdu jsou
všeobecny a oprávněny. Cirkulace vozů, která by
měla býti rychlejší a častější, jest nepravidelnou
zdržuje dopravu měrou někdy až přílišnou. Obecen-
stvo není ovšem na tom bez viny, ale dopravčí má
i tu býti živlem korrigujícím. Nepříznivé důsledky
zpropitného na dopravu zde jsou a bylo by
přehlížením stavu, neuznávati jich. Služební a vý-
konná přesnost personálu jest minimální — ne
poslední řadě důsledek toho, že správa nalézá se
rukou tak mnohohlavého personálu, jakým jest
obec.
Když byl pan inž. List replikoval na vývody
p. inž. Svobody a když byl p. dr. Salaba pou-
kázal na nevychovanost obecenstva, ukončil před-
seda stručným resumé schůzi.
docent
doktor
Gruber
Ing
Salaba
Obetit
17
article
Rakousko-nherská banka u hospodářský stav.
Včera konána schůze generální rady rakousko-uherské
banky. Gen, tajemník Pranger podával na ní zprávu
o trhu peněžním a směnečném. Pří příležitosti této
zmínil se i o hospodářském stavu, konstatuje
zlepšení jeho. Především sdělil výsledek obchodů ban-
ky v posledních čtyřech měsících a dovozoval, že zvět-
šený oběh peněz opravňuje naději zvýšené hospodářské
činnosti. Čirkulační prostředky stouply toliž oproi
loňsku o 125.2 mill. K co do bankovek a o 31 mill. K
co do mincí zlatých. Okolnost tato způsobena jedině
zvýšenou činností hospodářskou. Jedním
z hlavních dokladů pro správnost tohoto úsudku jest
mu živá poptávka po drobných platidlech, nutných
pro mzdu. Zásoby banky co do mincí stříbrnýcha
drobných zmenšily se v posledních čtyřech měsících
o 23 mill. K. Mince 5 K jsou zůplna vydány. Zlatých
10 K má banka již jen něco málo přes 1 mill. K. Pla-
tidla berou se z banky jen tehdy, kdy jich třeba. Že by
peněžní trh jich potřeboval, toho ivrditi nelze, pro-
tože není stopy o zvýšené působnosti bursy. Nulno
tedy ze zvýšené spotřeby peněz usuzovati, že se ho-
spodářská činnost říše slibněji rozvíjí. Žádné odvětvi
průmyslové netrpí absolutně špatnými poměry. Někde
zračí se zlepšení. Mimo to možno konstatovati co do
zemědělství rozhodný pokrok
Obchodní a živnoslonská kemora v Plzni konala
dne 26. října t. r. schůzi na níž předsedající p. Faustus
sdělil, že ústředna spojených obchodních a živno-
stenských komor ukončila obsáhlé dobrozdání týkající
se uzavření obchodních smluv s Německem, Italiía
Pranger
K Minc
K Pla
Faustus
Plzeň
Německo
Italiía
rakouskýuherský banka
18
article
Švýcarskem a že nyní ještě před koncem roku třeba
sestaviti dobrá zdání o tom, jak by měly býti hájeny
zájmy domácího průmyslu a obchodu při uzavírání
obchodních smluv s Ruskem, Srbskem, Bulharskem,
Rumunskem a Řeckem. Po vyřízení zprávy jednací vy-
týkal k. r. p. Jareš nedostalečné umístění celního úřadu
v Plzni jakož i to, že kvalifikace a styk s obecen-
stvem mnohých celních úřadníků v Plzni nikterak ne-
vyhovuje a že zdlouhavým vyclíváním obchodníci
živnostníci bývají poškozováni. Řečník žádá, aby před-
sednictvo učinilo vhodné kroky k odstranění těchto ne-
dostatků. Na to schválena byla zpráva IV. výboruo
osnově zákona ve příčině používání veřejných komu-
nikací a cizího majetku pro vedení státního telegrafu
a elektrické síly. Zpráva uznává, že jest nutno, aby
upraven byl zákonem nárok jmenovaných elektrických
vedení na používání cizího majetku a veřejných ko-
munikací a vítá zamýšlený zákon, jenž odpovídati bude
skutečné potřebě. Zpráva souhlasí dále s míněním, že
rozsah oprávnění, přiznaný v osnově elektrickým ve-
dením se silným proudem, neosvědčí se vždy býti
dostatečným a navrhuje, aby pro zřízení elektrická se
silným proudem, jež zřejmě slouží obecnému dobru,
zákon výslovně přiznal možnost vyvlastnění. Také
žádá zpráva, aby soukromým vedením telegrafickým
a telefonním, pokud veřejným zájmům slouží, jakož
i vedením se slabým proudem, pokud tvoří nutnou
Jareš
Švýcarsko
Rusko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Řecko
Plzeň
19
article
součást vedení se silným proudem, přiznán byl nárok
na užívání veřejných komunikací a cizího majetku ve
smyslu I. hlavy osnovy. Dále vysloven požadavek, aby
řízení k dosažení povolení ke zřízení a provozování
elektrických zařízení se silným proudem bylo poku
možná zjednodušeno, vytknuto bylo, že zpráva po-
štovní a telegrafní požívá při tomto řízení bezdůvodně
výhodného postavení a žádáno za přiměřenou modi-
fikaci § 77. ve prospřch podnikatelů elek trických zří-
zení. Mimo to obsahuje zpráva další návrhy na změ-
nu ohledně jednotlivých ustanovení osnovy. Ve zprávě
stavebního komitétu o vykonaných přípravných pra-
cích pro stavbu budovy komorní sdělil president Hou-
dek, že minister. obchodu schválilo usnesení komory
zakoupiti staré české divadlo v Plzni jako stavební
místo pro novou budovu komorní a k úhradě staveb-
ního nákladu učiniti komunální půjčku 400.000 Ku
zemské banky království českého. Presidení podal vy-
světlení o podmínkách, za jakých zemská banka jest
ochotna poskytnouti zmíněnou půjčku a po debatě,
jíž zůčastnili se k. r. Zuckermann, Kariík, Schertier,
Hana a sekretář dr. Vogel, bylo jednohlasně usneseno,
aby komora u zemské banky učinila komunální půj-
čku 400.000 K. k amortisování ve 40 letech, při kurs
98.5076, se 425 zúročením a s 1.0322% amort. a s M/4
příspěvků správních počítaných z jistiny, pokud s
týče z jejího zbytku.
Zuckermann
Kariík
Schertier
Hana
doktor
Vogel
Plzeň
20
article
Reformy v dopravnictví. Jak známo, užívá se na
amerických drahách veskrze větších nákladních vozů
než u nás. Dle tohoto vzoru zamýšlejí v Německu
zavésti vozy o nosnosti 20 t. Také správa státních
drah našich obírala se otázkou touto a byl roku 1902
zaveden na zkoušku větší počet vozů nákladních
s nosností 20 t. Dnes mají státní dráhy již 320 tako-
výchto vozů. Zavedení jich má značný vliv na ho-
spodářskou stránku drah. K vlaku o 800 t. hrubé váhy
jest třeba 51 vozů po 10 t., 37 po 15 anebo 30 po
20 t. nosnosti. Vlak takovýto jest s to, aby dopravil
nákladu 510, 555 neb 600 t. čisté váhy a potřebuje
7, 5 neho 4 brzdaře. Délka vlaku s vozy o nosnosti
20 t. měří 276 m., s vozy o nosnosti 10 t. 332 m. Ježto
se délkou vlaku značně oslabuje jeho výkonnost, bude
lze touže silou hybnou dopravovati větší náklady.
I soukromé dráhy zamýšlejí zavésti tyto vozy.
Německo
21
article
Různé zprávy. Z Boronghu se oznamuje: Vysoké
ceny, kterých se dosahuje na evropských trzích chme-
lových, byly podnětem několika pěstitelům, aby pro-
pagovali myšlenku chmelařského syndikátu.
jehož účelem by bylo, dopraviti větší množství hně-
déha chmele na pevnínu, zvláště pak do Německa.
O myšlence této jednala i schůze obchodní komory
v East Kentu: zatím bezvýsledně. — O uherském
cukerním vývozu oznamuje se ze Rěky: Parník
„Immaculata“ nakládá 50.000 q cukru, určených pr
Anglii a Španělsko. Další zásilky budou nakládány
v příštích dnech. — Rakouský kartel syrupový zvýšil
opětně ceny syrupu o několik korun. — Četné
firmy hanoverské a harzské skupiny. Spolku něme-
ckých sléváren železa oznámily, že následkem stálého
stoupání cen surovinných zvyšují ceny litého
zbožío 1 mk na 100 kz. — Na schůzi ruských
rafnérů cukru, konaně nedávno v Kyjevě
bylo usneseno vzhledem k čekané vyšší spotřebě do
máci, zvýšiti produkci rafinády o 52%. — „Iron Age
oznamuje z americkéhotrhuželezářského
Immaculata
Německo
East Kent
Anglie
Španělsko
Kyjev
Iron Age
22
article
Novoyorští továrníci jsou nejistotou trhu železářského
velmi znepokojeni. Sděluje se, že bylo prodáno 10.000
tun surového železa do Anglie. Obchod ocelářský jes
chabý
Nedostatek cukru. V posledních dnech hromadí se
u obchodní a živnostenské komory pražské stížnosti
obchodních gremií a obchodníků na nedostatek cukru
Dle šetření, komorou bez odkladu provedeného, byly
zvýšeným vývozem prémiového cukru před počátkem
platnosti brusselské konvence cukerní zásoby lak zten-
čeny, že přidruživším se k tomu ještě opozděním nové
kampaně cukerní nastala skutečná nouze o cukr. Tato
však dosáhla již svého vrcholu, neboť v posledních
dnech objevují se již rafinerie s novým zbožím na
trhu, lakže normální poměry zajisté již brzy se dostaví,
jakmile konsum, nyní téměř všech zásob zbavený
poněkud bude nasycen
Akciový pivovar v Nuslích. Ve schůzi správní rady
dne 27. t. m. konané zvoleni byli: p. Josef Friedländer
předsedou, p. Julius Veselý místopředsedou.
Friedländer
Julius
Anglie
Nusle
23
article
Modřinové semeno korsické. Obchodní a živno-
stenská komora pražská upozorňuje případné inter-
esenty svého obvodu na základě zprávy, došlé ji o
c. k. konsulátu v Ajacciu, že na ostrově Korsice od-
bývá se sklizeň semena modřínového. Korsické semen
modřínové těší se v Rakousku značné oblibě. Tamní
cena kolísá mezi 4 a 5 Ir.
K situaci trhu s amer. pryskyřicí sděluje se s ná-
mi: Poslední malé americké žně pryskyřice poskytuj
velký schodek oproti minulému roku a vzhledem k
okolnosti, že spotřeba tohoto výrobku od roka k roku
se zvyšuje, nestačily dovozy do dotyčných amer. pří-
stavů příliš čilé poptávce. Následkem tohoto skutku
dostavilo se již několik měsíců trvající neustálé zdra-
žování tohoto zboží.
Trhy peněžni.
V Praze, 29. října. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při dosti pevném trhu jednána na dnešní burse
květnová renta za K 100.35, červencová renta z
K 100.10, rak. korunová renta za K 100.221/2, zlatá
rakouská renta za K 119 80 a placeny kom. dlužní
úpisy Zemské banky za K 99.85 a zástavní listy
I. moravské spořitelny za K 100 20. Dále podáváno
za akcie Živnostenské banky K 250 50, České banky
Union K 243.— peněz.
Jiné papíry znamenány nebyly.
Otniciální záznamy znějl
Ir
Ajaccio
Korsika
Rakousko
Praha
Český banka
Union
243
24
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» Č. Budějovic 1893
» » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887.
„ » Smíchova r. 1888.
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp.
„ » » mel. úpisy
„ » » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Buštěhradská dráha . . . .
dto.
» 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. . . . . . . .
Česká montanní Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi . . . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní.
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)-
První českomorav. tov. na stroje
I. čes. akc. spol. továrna na orient.
cukrovinky a čokoládu . . .
Z Vídně, 29. října. (Závěrečné úřadn
kursy.)
318.—
roln. úvěr. banka
Únorová renta -
Ivovskočernovická 575.—
květnová
spol. st.dr. rak. uh.
červenc.»
86.80
jižní dráha
říjnová ,
štyrsko hr.-köfl..
rakouská » zlatá
severní dráha . 5510.—
» kor
rak. severozáp. dr. 431.—
uherská » zlatá
pardubická dráha
» kor.
Daněk
Ruston
doktor
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Morava
Vltava
Kolín
Vídeň
Český průmyslový
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
25
article
423.—
polabská dráha.
rak. invest. renla
česká sev. dráha
uher. » »
2480.—
buštěhradská A
4% zást. listy Hyp.
1032.—
banky král. č.
pražsko - duchcov.
31/2% zást. 1. Hyp.
duchcov.- podmok.
banky král č..
2275.—
ústecko-tepl. dr..
4% kom. dluhop.
868.—
dunaj. paroplaveb.
Zem banky kr.č.
745.—
rakouský Llovd
4% žel. dl. úpisy
358. 50
turecká tabák. rež.
Žem. banky kr.č.
361.—
rak. zbrojovka .
státní losy 1854
Rudolfova hut
1860
385.—
alpská montan. sp.
po 500 zl. . .
rým.-muráň. spol. 471.25
po 100 zl. ..
Poldina huť ..
státní losy 1864
praž. želez. sp. .
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. 11.45.-
510.—
vídeň. l. komun.
360.—
Daněk . . ..
tisské losy . ..
zapadočeská uhl.
turecké losy ..
136..50
severočeská uhl.
1614 —
rak. uh. banka.
720.—
667.—
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp
274 50
b. anglo-rakouská
528.—
Schodnica . .
Daněk
Poldin huť
buštěhradský A
Rudolfův hut
26
article
794—
vídeňská unionka
420 25
peštská vagonka
b. pro země rak.
devisa německá
117.25
732 —
uh. úvěrní banka
95.17
„ pařížská
487 50
bank. jednota.
» curyšská
r. úst. pro úv. poz
„ londýnská 239 30
česků b. Union
19.05
dvacetifrank .
Česká průmyslová
marka papírová . 117.30
banka. 404.— (406.—)
rubl
. 253.2
Živnost. banka
Eskoniní sazby 3 7/16—4 proe.
Po pevném průběhu smýšlení na konec poněku
na arb. tráže stísněné.
x. Z Vídně, 29. října. (Tlfgr. »Národních Listů«.
Denní bursa. Na příznivější posuzování krise
uherské bylo smýšlení na dnešní burse pevně. Po-
zději byla nálada tlumena chabostí trhu báňského
v Berlíně. Protože též z Pešti vzhledem na očeká-
vané vysťoupení skupiny hr. Apponye z liberální
strany, byly podnikány prodeje, na zdejší burse
vzhledem na to z původního zisku zachována jen
nepatrná část. Přes to však bylo základní smýšlení
pevné až do konce. Obě kreditky proti včerejšku
zlaciněly. Unionka, hankverein a länderbanka dražší.
Dopravní trh vesměs pevný. Zvláště státní, buště-
hradské lit. B. ústecké, české severní a paroplavební
zachovaly zisk. Severní a obě severozápadní poško-
zeny prodeji. Také železářské akcie ve šrancích byly
značně dražší, kdežto alpinky prodeji zlaciněly. Po
slavebních, uhelných a petrolejových byla poplávka.
Turecké losy poškozeny byly mírnými prodeji. Trh
ukládací byl pevný. Devisy a valuty opětně snad-
nější. Na eskomptním nezměněno: 31/18— 31/2%.
z. Z Vídně, 29. října. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
(Večerní bursa.) Kreditky 666.30 (po —.
uherské kredilky 731.50, anglobanka 275.—, bankovn
Appony
Vídeň
Berlín
Pešť
úvěrní banka
50 banka
117.30 banka
Unionka
dvacetifrank
27
article
100.70
10r.30
100. 05
100 65
119 65
100 20
118 20
97 75
92.40
89 25
9350
10025
9970
9970
170—
153 75
183 —
253 —
459.—
155.—
29
article
jednota 488.—, unionka 528.—, HHnderbanka 420.25,
stální dráha 663 75, jižní dráha 81.50, polabská dr.
424 50, severozápadní dráha 431.—, turecké tabákové
358 50, rýmavsko muráňské 471.—, alpinky 384.—,
květnová renta 100.30, uherská korunová 97.75,
turecké losy 136 75, marky za hotové 117..22, na
ultimo 117.30. Smýšlení klidné.
Dovisy. (První číslo značí peníze, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.50,
198 65. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šeka
krátké lb. za 100 mk. 117.15, 117.35, Německo na
delší lhůty 117.20, 117.55. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 25, 239.45, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —,
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30,
95 45, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—,
— Petrohrad delší lh. ——.—, —.—, Paříž šek
a krátké th. za 100 fr. 95.171/2, 95.30, Paříž delší lh.
— —.— Curych a Basilej šek a krátké lhůly
94.971/2, 95 071/2, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. Ih. 94.971/2, 95.071/2, na delší lbůty —.—
Berlínská bursa, 29. října. (Zvl. telef. zpráva
»Národních Listů«.) Na dnešní burse zavládl smě
sestupný. Zejmena trh s báňskými hodnotami byl
slabý. Bochumské a harpenské klesly o 2 proc
Konsolidace o 6 proc., rýnské kovové o 10 procent.
HHnderbanka
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
30
article
Také kanadské slabší, poněvadž výkaz o dopravních
příjmech za září jest o 208.000 dollarů nepřízni-
vější než do září roku Ioňského. Pevnými byly hod-
noty rakouské na Vídeň. Také bankovní hodnotya
jiné 3 proc. půjčky byly pevné. Konec bursy byl
slabší a kursy akcií uhelných a železářských klesly
asi o 1 proc. proti počátku.
Soukromý diskont 31/2%, peníze na ultímo
4 proe.
První cifry znamenají začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 209 90, 209.87, Diskonto
196 20, 195.62, Německá banka 219.40, 219.75, Ob-
chodní společnost 163.10, 162.75, Drážďanská banka
153 70, 153.87, Španělské exterieury —.—, —.—
Bochumské ocel. 190.25, 189 12, Lauřina huť 238.60,
273.50, Dortmund. Union lit. C. 84.87, 84.2b, Har-
penská uhl. spol. 200 60, 199.25, Gelsenkirchenstá
uhl. spol. —.—, —.—, Hibernia 202.25, 201.—
Consolidace 435.—, 431.50, Severoněmecký Llord
104 80, 104.25, Packet 107.90, 107.87, Kanada —.—
—.—, Transvaal —.—, —.——, turecké losy 141 50,
141.—.
Z kasovních papírů: Concordla 345.25, Esch-
weilské 251.—, Geisweidské 154.75, Hochdah! 159 75,
Katovické 213 50, Wilhelm 240.—, Phönix 154.—
Rh. Stahl 176.—, Schalker Gr. 480.—, Westfalia
130.50, Orenstein 153.—, Rh. Metall 72.—, Haspen
185—, Donnersmark 236.25, Huldschinský 113.50,
Vulean 213.60, Bismark 237.—, Caro 107.—, Hoesch
177.75, Georg Marie 107.—, Königsb. 173.50, Nor-
stern 279 69.
penln
Esch
Wilhelm 240
Stahl
Orenstein
Cara 107
Georg
Marie
Nora
Vídeň
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Geisweidský
Hochdah
katovický
Westfalia
Donnersmark
Hoesch
Diskonto 196 20
německý banka
Ob
163.10
drážďanský banka
Lauřin huť 238.60
Hibernia 202.25
Schalker Gr
Packet 107.90
Phönix 154
Vulean 213.60
Bismark 237
31
article
zbož
98.20
96.80
32
article
Z Berlína, 29. října. (C.-B.) Kreditky 209 90, státní
Berlín
33
article
96.75
97.40
105.—
100.30
93.50
101.25
99.60
99.60
99.60
34
article
dráha 142.50, jižní dráha 16.40, diskonto 195. 60,
německá banka 219 40, obchodní b. 162.70, dráž-
danská b. 153.70, darmštadtská banka 145.10, ná-
rodní banka 124.50, dráha Henri 108.10, Transvaal
—.—, Kanada 120.40. Gotthard. 189.90, Lloyd 104.70,
Packet 107.80. — Za hotové: Lauřina huť 237. 40,
dortmundské 84.40, bochumské 189.10, gelsenkir-
chenské 204.—, Hibernia 201.—, harpenské 199..25,
Consolidace 431.—. Smýšlení slabší.
Z Berlina, 29. října. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 219.40, státní dráha 142 50, lombardy 16 40
Smýšlení kolisavé.
Z Frankfurlu, 29. října. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 210.20, akcie společnosti státní dráhy
142.60, lombardy 16.50, papírová renta 101.—, stří-
brná renta 100.90, zlatá renta 102.10, uherská zlatá
renta 99.90, uh. korunová renta 98 20, 49% rak.
korun. renta —.—. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 29. října. (Dodateč. bursa.) Úvěrni
akcie 210 20, státní dráha 142.60, lombardy 16 50.
Z Paříže, 29. října. (Počáteční bursa.) Sproe.
renta 97.17, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení pevné.
Z Paříže, 29. řijna. (Telegraf. závěrečné kursy.)
Sproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 97.35,
3/zproc. renta —.—, italská renta 103.80, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1290.—, státní dráha —.—,
lombardy 85.50, směnky na Londýn 25.181/2, rakou-
ská zlatá renta 101.25, uherská zlatá renta 101 65,
otomanská banka 586.—, tabáková režie 392.—, tu-
recké losy 137.25. Smýšlení pevné.
Henri 108.10
Gotthard
Lloyd 104.70
Transvaal
Kanada
Berlín
Frankfurlo
Frankfurt
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
rodný banka
Packet 107.80
Hibernia 201
Lauřin huť 237
35
article
106.—
101. 30
94.50
102.25
100.60
100.60
100.60
101.25
37
article
100.—
99.50
97.25
243.—
404.—
318.50
38
article
100.25
98.25
244.—
406.—
580.—
560.—
250.50
2275
365.—
2440
1032
39
article
252.50
2235
369.—
2460
1040
325.—
345.—
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 29. října.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1903 76—81 kg K 8.—, 8.50, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouskt
jakosť — kg 0.—, 0.—, česká stará 0.—, 0.—,
vadné jakosti 735, 7.75 ; žito české 1903 jakost
72—76 kg 7.—, 7.25, české 1903 — kg 0.— až
0.—; moravské —.— až —.—; vadně 0.— až
0.—; ječmen výběr 790, 8.15, první jakosti
750, 7.60, střední 7.25, 7.35, merkantilní 7.05, 7.10,
ječmen k selí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 6.40, 6.45, prima 1903 6.20, 6.25, merkantilní
6 10, 615, k setí 0.—, 0.—, oves 1903 0 —, 0.—
kukuřice uher. 1903 6.40, 6.45, cizozem. 6.80, 6 90,
cinquant. 1902 K 7.90. 7.95; vikev česká 7 20, 7. 25,
haličská 7.—, 7 25, uher. K 0.—, 0.——, pohanka
0.—, 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše
ničná mouka č. 0 K 28.—, 29.—, č. 1 27.—, 28.—
č. 2 25 50, 26.—, č. 3 23.50, 24.—, č. 4 22.5 1, 23.—,
č. 5 21.—, —.—, č. 6 19.—, —.—, č. 7 17.—, —.—
č. 8 14.40, —.—. Žitná mouka č. I. 22.—, —.—, č. II,
21.—, —.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.60, hrubé 10 50,
10.60, otruby žitné 10.50, 10.75, krupice 28.—, 29.—
prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
39.—, čís. 3/0 39.— čís. 2/0 39.—, čís. U 38.—, čís.1
36 50, čís. 2 35.—, čís. 3 33.50, čís. 4 32.—, čís.
29 50. čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A —.—, čía.
plodinový burza
kg
32
40
article
9A —.—, zlom 20.—, 21.—.
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimnl
suchá 1902 —.—, —.—, zimni suchá 1903 11. 75, 11 85,
zimní mokrá 1903 —.—, —.—, mák modrý český
23.50, 25.—, modrý ruský —.—, —.—, kmin český.
—.—, holandský 26.—, 27.—, jetel bílý 62.—, 82.—,
červený 50.—, 60.—, růžák 16.—, 19.—, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská 10.25, 11.—
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 12.—, 14.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
.—, hrách Viktoria 13.50, 14.—, k vaření žlutý
10 25, 11.25, k vaření zelený 11.50, 12 75, ke krmení
0 —, —.—, čočka 1903 12 75, 17.—.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
K 16.—, 20.—, bosenské 110/120, 80/85 21.50. 26.—
srbské —.—, —.—, višně 41.50, 46.—, třešné —.—,
—.—, hrušky 19.—, 34.—, křížaly 12.—, 14.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.—, 3.50, nelisované 3.—, 3.50, cizí 0.—.
0.—, sláma cepy mlácená 1.80, 2 —, ke krmení 1.50.
170, ke stlani 1.50, 1.70, cizí 0.—, 0.—
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2 30,
2.50, k jídlu cizí —.—, —.—, k pálení lihu 0.—, 0.—.
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
72.50, 73.50, sadlo amer. —.—, —.—, 10j —.—, —. —.
Švestka český K 16
kg
Viktoria
42
article
1860
215.—
220.—
44
article
Obilí.
M. Z Vídně, 29. října. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Plodindvá bursa. Vzhledem na peštskou zprávu,
že usanční pšenice znamenala o 16 hal. laciněji
ne li kurs říjnový vůbec, nabízeli kupci lacinější
ceny, které jim však majitelé nepovolili. Ceny zá-
staly pak nezměněny. Žito zachovalo ceny dosa-
vadní, obchod byl však velice skrovný. S ječmenem
obchodováno dnes velice klidně, smýšlení však
pevné. Po ovsu byla poptávka. Ceny kukuřice povo-
lovaly. — Znamenala: pšenice tisská 8.30, 8.75, slo-
vácká 7.75, 8.35, z Moravského pole 7.75, 8.10
Žito slovácké 6.75, 6.20, z okolí Pešti 6.65, 6. 85,
z jižní dráhy 6.60, 6.75, rakouské 6.60, 6.80. Ječmen
moravský 7.10, 8.50, slovácký 6.90, 8.35, severo-
uherský 6.70, 8.30, tisský 6.10, 7.20, pro pivovary
5.50, 6.15. Kukuřice uherská 6.50, 6.70, kukuřice
cinquantinská stará 7 90, 8.25, nová 6.75, 7.10. Ove
uherský špatnější 5.70, 6.70.
Z Vídně, 29. řijna. (Telegr.) Závěrek. Pšenice
tisská 8 30, 3.75, banátská 7.75, 8.30, slovácka 7.75,
Ječmen
Vídeň
Pešť
slovácký
žít slovácký 6.75
severouherský 6.70