Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXII

2

V Praze, v pátek dne 30. října 1903.

Praha

3

Číslo 296.

4 article

Na ranní a odpol. listy předpláeí ser v Praze v adminislraci as měsíc . . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K- s drojí čonáškou na měsle na dtvit leta . . . . 7 K 50 h vo slislkich: a K 3oh na měsíe . Peštous n rvknis . . . 9 k eoi s dvojí zásilkou n: . . e

Praha

5 article Znamenitý úspěch maďarské obstrukce.

Znamenitý úspěch maďarské obstrukce. »Kdyby naše opposice byla politicky moudrá měla by dnes zanotovat pravou hymnu ví těznoul« bylo téměř první slovo hr. Štěpána Tiszy, jakmile vrátil se ze své nedělní audience u císaře a krále do Uher. »Neboť,« doložil, seo se nepodařilo straně Deákově za 36 let, vydo bylo vlasti jednoroční úsilí o pposi ce.« Mohlo by se myslit, že syn pověslného starého lišáka Kolomana snad schválně nad sazuje význam trofejí, jež přináší Maďarům z Vídně. Leč ode včíra, kdy rozlomena konečně pečeť vzorně zachovávaného tajemství o vo- jenských postulátech devítičlen- ného výboru maďarské strany liberální kdy zároveň Tisza ve valném shromáždění vládní strany sdělil, že koruna pouze v dvou bodech nepovolila, za to však všem ostatním požadavkům strany liberální vyhovuje: — pouhé srovnání obou dokumentů: maďarské žádosti s odpovědí královou objevuje, že vskutku Maďarlům podařilo se dosíci pro národ svůj nových a z míry důležitých vymožeností a to na poli, jehož opatrný Deák roku 1867 netroufals hlouběji dotknouti rádlem svým. Soudil, že jest moudřejší přijati výhodné politické vyrovnání »bez vojska«, nežli žádně vyrovnání. Spokojil se prozatím úplně, když dosáhl toho, že bývale honvědstvo bylo s maďarským velením, krojem a — duchem znovuzřízeno. — Však již následujícího roku dovedl toho obralný Dula Andrássy, že vydán královský reskript ze dne 11. srpna 1868, jímž poroučelo se řišskému ministru vojenství, aby dle přání Uhrů, jakož i pro zvelebení branné moci byli na dále »dle možnosti« ku plukům a sbo- rům uherským zařaďováni důstojníci rodil v zemích koruny uherské a všichni důstojníei aby si vůbec hleděli osvojiti znalost řeči pře- vládající u pluků, jimž jseu přiděleni.

Štěpán Tisza Deákův Koloman Maďar Dula Andrássy Uhry Vídeň Tisza Maďarl

6 article

Než ministři vojenství pořád »neviděli mož- nosti«, aby reskript ten uvedli z papíru ve skutek, až posléze došla maďarské opposie trpělivost a ona, podnícena samým hr. Appo- nyem, použila chvíle, kdy žádán po Uhrách větší odvod, aby zahájila ostrý a tuhý boj za práva Madarů v armádě společné. Vítězný postup opposice maďarské v parlamentě i v zem jest znám. Byl takový, že sama strana vládn konečně vepsala celou řadu požadavkův opposice na praopr svůj. Tím dosáhla krise svého vrcholu. Nemajíc v uherské ústavě po ruce žádného § 14, moci kterého by mohla naříditi a pro- věští odepřený odvod rekrufů v Uhrách, správa vojenská viděla se nucenu vyjednávati s větši nou sněmu uherského o její devatero postulátů Zápas byl dlouhý a tuhý a maďarští liberálové počínali si při něm velice šikovně. Jsouce svými ministry dobře o tom zpraveni, že na rozhodu- jicích místech velicí armádní němčina pokládá se za nedotknutelné palladium armádní jednoty a zdatnosti armády — upustili od hlav- ního požadavku Košutovcův, aby při pěti armád- ních sborech uherských byla zavedena míst němčiny armádní služební řeč maďarská. Avšak tuto oběť chtěli mít vyváženu těmito kon ceseni: 1. »Aby nynější odznaky společné armády. ježto neodpovidají státoprávnímu postavení země, byly tomuto státoprávnímu postavení přiměřen opraveny.« — Což znameně, aby u pěti armád- ních sborův uherských na praporech jejich byly na dále zemské znaky koruny uherské, jako jsou na bankovkách. Nuž, tomu požadavku koruna povolila.

Appa Košutovcův Uhry

7 article

2. Požadovali liberálové maďarští, aby nový trestní řád vojenský byl předložen sněmu uherskému, i aby v řádu tom přišla při ústním řízení soudů vojenských k platnosli státní řeč maďarská. I tomu požadavku koruna vy- hověla. 3. Rozhodování o zákonných výhodách při konání služby vojenské ve společné armádě nechť příslus v nejvyšší instanci výhradně m nistru honvédů. I tuto újmu na právomoci říšského mini sterstva koruna povoluje. 4. Zádali liberálové maďarští, aby uhe ské vojsko opatřeno bylo uher skými důstojníky; aby tedy důstojníci do zemí koruny uherské příslušní, a vša k neuherských pluků sloužící byli zařaděni do pluků uherských, jakož i aby synově maďarského národa byli přiměřeným počtem zastou- peni při vůdeovství armá dy. K tomu konci budiž výchova důstoj niků tak opatřena, aby obsazování mezer ve statu uherských důstojníků, jakož i opatřo- vání uherských pluků uherskými důstojníky trvale bylo zabezpečeno. Za tim účelem jes žádoueno, aby zřízena byla přiměře- ným počtem nová, uherským mladikům vyhražená stipendia a dále, aby zařízením nových vzdělávacích ústavů v zemi, po při- padě dalším vybudováním vzdélávacích ústav pro vojsko honvédské zabezpečeno bylo vzdělání tolika uherských mladíků na důstoj níky, aby počet uherských důstojníků ve všech odvětvích důstojnického sboru dosáhl míry kteráž by v náležitém poměru byla k úhrn- nému počtu mužstva uherské státní příslušnosti. Nákladem země zřízená stipendia buďtež na ústavy mimo hranice uherského státu zadávána jenom v tom případě, když úslavů toho druhu v zemi samé není; jakmile však takovýto ústav na uherském území zřízen bude, budiž přimě- řený počet nadačních míst na tento ústav pře nesen.«

8 article

Také tomuto požadavku udělila ko runa ochotně svého schválení. Z to však vzpečuje se následujícímu požadavku, aby vzdělávací ústavy společné armády, poku nalezají se v zemích koruny uherské, byly co možná řízeny jen důstojníky maďar skými (ado Uher příslušnými«) — vyu čo- vací plán těch ústavů pak aby byl změněn tak, by »při značné části předmětů vzdě- lávacích vyučovacím a zkušebním jazykem byla madarština, aspoň tou měrou, aby prospívání do těchto ústavů vstupu- jících uherských mladiků vyučovacím jazykem nebylo zadržováno, jakož aby chovane v nich vzdělaní maďarský jazyk doko nale si osvojili, tak že by po uplynuie přiměřené přechodní doby z nalost ma ďa ského jazyka byla pro každéh uherského státního občana závaz nou základní podminkou pro jme nování důstojníke m.« To jevilo se býti prozíravosti koruny vzhle- dem k národním poměrům v Uhrách přece jen přílišným, proto navrhuje ústy Tis zo- vými tuto koncessi: »V ústavech pro vzdělání důstojníků na území uherské vlasti trvajícíeh budiž vyučovací plán potud změněn, že bude v ústavech těch pro značný počet učebných předmětů vyučovacím a zkušebním jazykem ma- darština a sice tou měrou, aby postup uher- ských mladíků, v ústavy ty vstupujících, nebyí vyučovacím jazykem zdržován i aby chovanci v ústavech těch vycvičení, maďarský ja- zyk dokonale ovládali.« Řiditeli ústavů těch mohou býti tedy dle přání koruny i nemaďarští důstojníci a tolikéž nemá býti dosažení hodnosti důstojnické uči- něno závislým na znalosti maďarštiny.

Uhry Tisa

9 article

V náhradu za to však nebrání ko- runa dalšímu (5.) požadavku ma- darskému, aby všickni vojenští úřadové uberského vojska byl povinni suherskými úřady dopi- sovati si po maďarsku. Tolikéž nehodlá utkati se proto s většinou sněmu uherského, když tato požaduje dvouletou dobu služební, zákonné stanoven počtu vojska v době míru a kon- tingentování náhradních záloz niků jakož i upravení, po případě zrušení druhého služebního roku pro jednoroční dobr- volníky. Tisz a sice s těmilo požadavky, zejmen s kontingentováním náhradní zálohy pro svou osobu nesouhlasí, avšak nečiní z toho kab nelní otázky, nýbrž zůstavuje vládní straně z souhlasu koruny v té příčině plnou volnost. Tak zbyl vlastně jen jediný kámen úrazu mezi korunou a většinou uherského sněmu; 8. požadavek, týkající se výsostního práva panovníkova co do vedení, řízení a organiso- vání armády společně. — Pod silným dojmem chlopského armádníh rozkazu usnesl se devítičlenný výbor vládní vět- šiny sněmu uherského o této ústavní deklaraci: „Stav, který ohledně velicího a služebního ja- zyka armády dosud trvá, budiž na základě roku 1867 uznaných konstitučních panovni- ckých práv Jeho Veličenstva v platnosti zacho- ván. Politická zodpovědnost ministerstva vzta- huje se — jako na každé jednání koruny — takénaněja zákonný vliv říšskéh sněmu trvá — jako ohledně každého ústavního práva — také zde v platnosti. Tento stav může zákonodárství — koruna a říšský sněm společně — z měniti.

Tisza

10 article

Stylisací tou doufala vládní strana maďarská virtuosně proplouti úskalím Charybdy i Seylly. Činíc koruně ústupek dočasným upuštěním o požadavku armádní a služební řeči maďarské. hleděla zároveň pro budoucnost vyhraditi zá- sadně sněmu uherskému právo, že můžeo velicím a služebním jazyku uherských sboru armádních rozhodnouti vlastním usnesením. Leč tu vrazila chytrost maďarská na ne zdolný odpor rozhodujících kruhů vojenských koruny, zasažené v pocitu svého uznaného práva. Nieméně odpovídá ústy Tiszovými sněmovní vět šině beze vší přikrosti touto zprostředkující fo muli: »Strana liberální trvá na stanovisku, že králi přisluší právo, aby velicí a služební jazyk uherského vojska, jež tvoří doplňující část celé armády, na základě konstilučních panovnických práv, paragrafem 11. článku XII. zákona z roku 1867 uznaných, určoval.« To jsou jedině dvě záporné výjimky ko runy. Pakliže strana liberální na ně přistoupí. — slibuje koruna všem ostatním výše uvede- ným požadavkům jejím bez zdráhání dostáti. — Nuže, to je bez odporu znamenitý úspěch opposice maďarské, na nějž právem může být pyšna. Však přes to není doposud nikterak jisto, zdali se jim spokojí. Když ani Apponyovi koncesse ty nestačí, jak by stačily Košutovi Barabášovi? V krátce nadejde tedy snad druhé jednání nepodajné obstrukce madarské.

Charybda Seylly Appony Košut Barabáš

11 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Universitní otázka ve školské komisi. Školská komise konala včera schůzi za předsed- nictví prof. dra. Čelakovského a v přítomnosti obou universitních rektorů, dv. radů dra. Strouhal a dra. Rabla, jakož i zástupce vlády dvorního rady Schroubka. Předseda prof. dr. Čelakovský zahájil rokováni sdělením usnesení, jež komise školská minule byla učinila, aby ve věci obou universit provedlo se roko- vání za přítomnosti obou rektorův a sněmu podány byly přiměřené návrhy, uvital oba rektory a předav předsednictví náměstku, p. posl. kanovníku dru. Se- dlákovi, zahájil rokování následovně: Opakuje, že chtěje vyhověti přání, s mnoha stran mu projevenému, aby aspoň ve školské komisi sně- movní zahájilo se rokování o palčivé olázce obou universit v Praze, když to na sněmě není možno, po- ložil na jednací pořad školské komise zprávu o škol- ství národním za r. 1902 a eventuálně návrhy stran místností universitních, a že školská komise se usnesla v dnešní schůzi, věnovati této záležitosti pozornost.

profesor doktor Čelakovský Strouhal Schroubek Praha

12 article

k čemuž povolala pp. rektory obou universit. Uznala tím potřebu, aby právě nyní o nedostatečnosti míst- ností vysokých škol se jednalo, když záležitost tato stala se předmětem veřejných stížností, jež i v bouř- livých schůzích studeniských docházejí výrazu. Jest přiměřeno, ano k upokojení studenistva i nutno, aby i sněm záležilostí tou se zabýval. Představuje si věc tak, že po provedené generální debatě budou zvoleni referenti, kteří by samostatné referály vypracovali komisi předložili o návrzích, které sněmu byly v pří- čině umíslění obou universit rektory podány. Má za povinnost nejprvé vytknouti, že nemíní o otázce té se stanoviska politického pojednávati, třeba by to bylo velmi lákavé, nýbrž že v zájmu celé akce na otázku tu pohlíží jako na záležitost čistě kulturní, jež se do- týká stejně citelně obou národností v zemi.

13 article

Když r. 1831 se na říšské radě jednalo o rozďělen university pražské, vláda slavnostně prohlásila, že se zavazuje, poskytnouti české universitě těchže pro- středků jako universitě německé, která, jak známo podržela dle zákona z 28. února 1882 skoro všechny vědecké ústavy a sbírky, jež byly na společné univer silě. Slib tento byl sice dán, avšak za dvacet minulých let jen v nedostatečné míře vyplněn Universita česká nalézá se dnes, a na některé výjimky, v tomže stavu pro zatímnosti, v jakém se nalézala př založení r. 1883. Vystavěna sice pro theoretické ústavy medicinské fakulty za bar. Krausa budova, jež ale dnes za nedostalečnou se označuje, vystavěr pěkný ústav bolanický a po městě najaty někter obyčejně velmi primitivní mistnosti pro ústavy, semi- náře neb i posluchárny jednotlivých fakult. To jes ale také všechno, co se stalo, a nelze popříti, že tímto roztrháváním místností universitních po celém městě, že touto roztříštěností život universitní velice trpl řádné studium posluchačstva zajisté se nepodporuje.

ústav medicinský fakulta

14 article

Zejmena pak pro právnickou a filosofickou fakultu stalo se velmi málo a stav nynějšího umístění stává se čím dále tím více neudržitelný a uráž livý. Poněvadž přítomný p. rektor bude míli příležitost o ostatních fakultách promluviti, chci se obmeziti na právnickou Iakultu, kleré letošního roku k dlouho- letému naléhání sboru professorského vláda postoupila část místností, jež druhdy patřily malířské akademii a to část méně vhodnou, kdežto vlivem prý tehdejšícl sekčních chéfů lepší část místností těch byla přikázána umělecko průmyslové škole Tím ale, nehledě k tomu, že ani podnes nebyly všechny přikázané místnosti fakultě postupeny, a že největší ze 4 postoupených fakultě síní má místo to liko pro 130 posluchačů, menší toliko pro 90 poslu chačů, se jenom v malé míře odpomohlo, neboť nej více navštěvované dva první ročníky zůstaly v Karo- linu v těchže nedostatečných místnostech, jako byly prvé a roztržení fakulty má a musí míti velmi ne- blahé následky na vzájemné styky professorův a stu- dentů. Rigorosa se konají nyní odděleně ve dvou bu dovách, posluchači jsou nuceni navštěvovati před nášky zde i tam, následkem toho běhání děkana, pro- fessorův a posluchačů z jednoho místa na druhé nemá konce. Hlavní ovšem vady záležejí v nedostatku pre- stranných místnosti v Karolinu samém. Už při úřad ním komisionálním šetření, jež mistodržitelství naři dilo, bylo dne 27. kvělna 1892 zjištěno, že síně učební nejsou dosti prostranné, a by velký počet zapsaných posluchačů nich našel místa, a že větším dílem vy- kazují takové nedostatiy, že jich uží- vání je velice stíženo.

Kara Karolina

15 article

Největší sál v Karolinu č. II., kde se konají před- nášky obligátní pro první ročník, obsahuje dle norem platných pro školy obecné místa toliko pro 222 po- sluchačů, kdežto r. 1901 bylo 475 posluchačů do1 ročníku zapsáno a i letos ročník ten čítá kolem 40 posluchačů, takže polovička všech posluchačů neměla a nemá v něm místa. Rovněž tak má se to s druhým ročníkem, kde vlastně pro celé dvě třetiny posluchačů není místa! O tom, jak za takých poměrů v těchto siních zejmena v zimních měsícíh se konají přednášky, nemůže si nikdo učiniti před- stavu, kdo se osobně nepřesvědčil Studenti jsou nuceni státi v zimní- cích, nemajíce, kamje odložiti; o něja ké ventilaci není řeči, atmostěra v síníc je časem tak nesnesitelná, že i otužil professoři, k nimž sám seberádbych při- počítal, jsounucenirokcorok proplicn katarrh atd. přednášky přerušovati. posluchačům ovšem nevede se lépe. Nemohouces činiti záznamy, musí spoléhati se na litografované přednášky plné chyb a konečně přemnozí ochabují v tomto boji o existenci a přestanou předn á š ky vůbec navštěvovati

Karolina

16 article

Roku 1901 zjistilo se úřadně, že celkem 70 posluchačů na právnické fakultě nemá v po- sluchárnách místa. Jsem přesvědčen, že kdyby šlo o obecnou školu, úřady školní, stavební zdravotní by dávno byly zakročily a budovu tak nezpůsobilou zavřely. A stejně křiklavé jsou poměry na ostatních fakultách. Na tyto neudržitelne poměry byla vyučovací správa často akademickým úřady už od r. 1889 upozorňována a nejednou po- drobné návrhy na odpomoc jí předloženy. Zejmena pak v květnu r. 1901 a opět v červenci téhož roku akademický senát v důtklivých promemoriích vyloži ministru vyučování dru. Hartlovi slav věci, a pokud s týče zejmena právnické fakulty prohlásil, že potřebán právnické fakulty může se toliko odpomoci novou stavbou, buď na pozemcích, kde stojí dnešní Karo- linum a sousední budovy (a to uznal za nejpříhodnější anebo na jiném místě, zejmena v assanaci, buď za kostelem sv. Mikuláše anebo při Vllavě na pozemcích blíže Rudolfina.

Hartl Mikuláš Kara Rudolfinum

17 article

V prvém případě navrhoval, aby universitní domy t. zv. Štokhaus (čp. 560) a buquoiský dům (čp. 562 byly přestaveny a k nim některé parcelly přikoupeny V nové budově vedle staré auly mohly by nalézti míst kanceláře a sborovny, posluchárny a síně seminárn obou fakult právnických a v tomto smyslu také par architekt Sakař, pracuje na regulačním plánu Starého města, velmi důmyslně hleděl přání tomuto vyhověti Akademický senát klade však za podmínku, aby aula universitní s arkýřem se zachovaly, jakož i ně- které části sousedící s Karolinem, kde by se umístily kanceláře rektorátu, některé ústavy universitní (na př semináře) a archiv. Kdyby fakulta v assanaci obdržela nové přihodné místnosti a Karolinum jako represen- tační budova celé university obdržela důstojný ráz mínil senát souhlasiti s odprodejem ostatních budov universitních, aby za ztržené peníze vystavěla se nová veliká budova v assanaci.

Sakař Karolínum Karolínum buquoiský dům

18 article

Návrhy tyto leží nyní dvě léta ve Vídni, ale nějaké vyjednávání s obcí neb jinými soukromníky o zakoupení pozemkův ani ne- začalo. Slavba nové budovy — ať té či oné — bude Irvati nejméně tři léta a do tě doby je přímo nulností aby se nesnesitelným poměrům aspoň prozatímn odpomohlo, a to tím způsobem, aby jednak nájmem se opatřily prostrannější místnosti a v po savadních místnostech potřebné zdravotní opravy pro- vedly, jednak aby vláda jmenovala nové professory nebo honorovala docenty, by o hlavních předmětech mohly se konati parallelně dvoje přednášky.

Vídeň

19 article

Žádný spravedlivý muž, jenž zná trvající po- měry, neprohlásí tyto požadavky za nemožné neh přehnané a vláda, která se praví býti nestrannou k oběma národnostem, měla zde dávno příležitost svou nestrannost a ochotu ku podpoře kulturních snah na- šich prokázali. Mám za to, že vláda, majíc v rukou správu vysokých našich učilišť, k tomu v zájmu veřej ném je povinna, a je dosti smutno, že zde na sně mě musíme vládu na tuto povinnost teprve upomínati Doufám a žádám v zájmu našeho vysokého učení aby i komise školská učinila v té věci, co je možného a aby pohlížela na tuto záležitost jako na nalé havou otázku kulturní, jež se týká obou národností země (Hlučný souhlas u většiny poslanců.) Dv. rada prof. dr. Strouhal vylýká neličenými slovy nedostatečnost místností a vůbec celého zají zení české university, která místo vyvíjení se zůstala ztrnutě státi na těch počátcích, ve kterých nalézala se v roce 1882. Uvádí, že kdežto r. 1882 bylo na filosofické fakultě zapsáno 800 poslu- chačů, jest jich dnes zapsáno 1200. Tento do očí bijící fakt rozhodně nutí k tomu, aby se k ná pravi něco stalo. Jest toho mínění, že jiným způsobem těmt vadám se neodpomůže, než-li novou stavbou. Nen třeba počítati jenom s poměry nynějšími, nýbrž s poměry, které mohou nastati v budoucnosti, jeliko stále nové a nové a širší vrstvý universitního vzdě lání požadují.

profesor doktor Strouhal Nen

20 article

Posl. prof. Jaksch prohlašuje, že potřeby ve vě- cech universitních, o kterých zde bylo mluvenc, nedaj se děliti podle národností a přimlouvá se vřele, aby akce v této záležitosti vedla se jednotně jménem ná- rodností obou. Při té příležitosti protestuje proti tomu že česká žurnalistika kdysi ostře kritisovala poměry na německé klinice. Po řeči dv. rady dra. Rabla prohlašuje zástupce vlády dv. rada Schroubek, že ministerstvo kult i místodržitelství věnují plnou pozornost opatření vhod- ných místností universitních Posl. redaktor Anýž vítá úmysly všech předcho- zích řečníků, aby politika z této záležitosti byla vy- loučena, avšak, poněvadž panem prof. Jakschem aspoň poněkud do této záležitosti byla vtažena, ne- může jinak, než tvrditi, že ůstavy, jmenovitě me- dicinské, zřízeny jsou za účelem humanním, a že přikazují-li se nemocní, kteří neznaj mnohdy slova německého, kliniká německým, jichž lékaři nemohou se s těmito nemocnými domluviti, jeliko namnoze neznají jazyka českého, jest to jednání nehumanní, na kterémžto názoru trvá. Poukazuje-li pan prof. Jaksch na jednání žur- nálů českých, mnohem spíše dalo by se poukazovati na žurnály německé, které svého času krutě dotíraly na kliniky university české. Lituje dále, že nedošlo k soudnímu řízení ohledně zpráv, které svého času v denních listech byly uveřejněny o německé klinice, jelikož to, co tehda v denních listech bylo tvrzeno, mohl soudně svědky do- kázati, a že i dnes může tvrditi, že na německé klinice jsou lékaři, kteří če- sky neumějí. Zároveň konstatuje, že k této diskusi nedal podnět on, nýbrž pan prof. Jaksch.

Posl profesor Jaksch Anýž Idicinský

21 article

Posl. dr. Kotrbelec poukazuje na umístění uni- versitních knihoven a dotazuje s6, je-li možno, aby p této příležitosti i olázka umístění techniky byla vzat na přebřes. Posl. prol. dr. Celakovský praví, že o olázce tech- niky jest třeba jednati zvláště. Posl. Špindler táže se zástupce vlády, může-l dáti ujištění, že hned příštím jarem, na základě i schválených planů bude se na pozemcích ve Slu- pech stavěti? Dv. r. Schroubek prohlašuje, že nemůže určitěho slibu jměnem vlády učiniti, jelikož se mu k tomu ne- dostává autorisace. Další debaty zůčastnili se ještě posl.: Hrubý prof. Bachmann, dv. r. dr. Strouhal a přikro čeno pak k volbě referentů. Referenty byli zvoleni jednomyslně prof. dr. Če- lakovský a dv. r. dr. Scbindler Na to schůze skončena. Příští schůze ve středu dne 4. listopadu, v niž podány budou referáty o uni versitních záležitostech

Posl doktor Kotrbelec Celakovský Špindler Schroubek Bachmann Strouhal profesor če Scbindler

22 article

Rozpočlová komise konala schůzi včera o 11/ hodině odpol. K návrhu ref. posl. inž. Kaftan schváleno, aby byla do rozpočtu zařaděna prvn lhůta 20.000 K ku pořízení trig na průčelí král. čes zem. divadla. Posl. inž. Kaftan referuje o zprávě zem. výboru o přispívání země k nákladu na upra vení přístavu v Holešovicích a jeho spojení s dráhou Navrhuje, aby zpráva zem. výboru byla vzala na vědomí a aby byl zemský výbor zmocněn, aby ko- misi pro kanalisování Vltavy a Labe k částečnému ubražení nákladu na upravení přístavu holešovického a spojení jeho s dráhou vyplácet dle skutečné po- třeby příspěvky, které dohromady nesmějí převyšo- vati úhrnný obnos 530.000 K a sice zálohou na účet příspěvku k tomute účeli, který bude svého času usnesením sněmu stanoven. Posl. hr. Zedwita navrhuje, aby byl zemský výbor zmocněn, aby z ob- nosu 530.000 K (pokud obnos tento jest zahrnut v celkovém příspěvku dvou millionů zlatých, jenž byl na splavnění Vllavy r. 1890 povolen), zaplati náklady, jež byly r. 1903 nutnými, zbytek jeho pak aby podle toho, jak bude stavba pokračovati, zahr- noval každoročně, počínaje rokem 1904, v rozpoče zemský.

Ing Kaftan Posl Holešovice Vltava

23 article

Posl. dr. Foři navrhuje resoluci, aby byl zem ský výbor vyzván, by sestavil v dohodě s vládou přesný rozpočet všech výlob, spojených s vyprave- ním holešovického přístavu na přístav dopravní, ja kož i aby za účelem povolení příspěvku, který k tomu od země žádán bude, předložil sněmu pod- robnou zprávu ke konečnému usnesení. V této zprávě budíž vzat zřetel též k otázce. kteří faktorové příšti dopravní přistav spravovati mají. Návrhy ref. inž Kaftana a obě resoluce byly přijaty. Posl. dr. Pippich referoval opětně o petic spolku »Manes« ve příčině udělení podpory na pořá dání výstav a navrhl, aby vzhledem k tomu,že »Manes« po léta se stará vzornou péčí o pořádání výstav, zejmena i cizího umění výtvarného, byla mu povolena pro r. 1903 subvence 4000 K na pořádán výstav Návrh referentův se přijímá. Na výtky, učiněné se strany posl. Nowaka že »Manes« kvýstavě Worpswedských zval plakáty českými a francouzský mi, nikde však též německými, ač šlo díla německého umění a ač dovolává se spolek zem- ské subvence, odpověděl referent, že při povolení zvýšené subvence pro pěstování německé vědy, uměn a slovesnosti v Čecbách také se strany české nikdo se netázal a nepodmiňoval povolení to žádostí, aby byl z publikací společnosti národnostní ráz úpln vyloučen, že »Manes« jako spolek český musí se ři- díti tím, co platí podle nynějšího poměru pro ob strany Ref. dr. Schreiner podává zprávu o návrhu zemského výboru o úpravě osobních poměrů učitelů na rolnických školách zemí podporovaných, počínaj 1. červencem 1903.

Posl doktor For Kaftan Pippich Nowak Manes Ref Schreiner

24 article

Po debatě, které se zúčastnili posl. Adámek dr. Fořt a hr. Zedťwitz, byl návrh zemského výboru schválen. Potom projednána kapitola »Nemocnice v krá- lovství českém« a přijaty některé resoluce, jimiž žá dají se různé nápravy v c. k. všeobecné nemocnici Posl. dr. Ulrich referuje o zprávě zem. vý- boru stran udělení práva veřejnosti čes k dětské nemocnici císaře a krále Franti ška Josefa I. v Praze a navrbuje, aby bylo zem. výboru uloženo předložiti po provedeném jednání příštím zasedání sněmu návrh na udělen práva veřejnosti télo dětské nemocnici jakož i aby jí povolena byla dotace 2000 K ročně a zařaděna do rozpočtu 1903. Při subvenci ústavu pro bezplatné prostředkování práce a služby v Praze (9000 K) přimlouvá se posl inž. Kaftan za to, aby zem. výbor pro příští rok navrhl zvý šení subvence vzhledem k velikému poču sprostředkovaných míst (r. 1903 přes 10.000) a k vel- kému nákladu 28.000 K, který Praha k tomu účelu věnuje. Posl. dr. Schücker navrhuje, aby byl zem ský výbor vyzván, př měti město Prahu, aby výkazy V drobném prodejí: ranní čí-lo o sobě . . . za 8h . . . . na lh odpoledni Ve slislkách na venkov ranní čislo. . . . . . oúpolední . . . . . . . . 3h Inseraty plati se hotově napře Předplncení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. a Tam naeházejí se téš redakee tiskárna a ezpedice „Národnich Listů- Eukopisy se nevrzcejí.

Adámek doktor Fořt Posl Ulrich Franti ška I Ing Kaftan Schücker Inserata Praha

25 article

tohoto ústavu pro zprostředkování práce byly sněmu předkládány v obou jazycích zemských. Posl. dr. Fiedler byl by pro tento návrh, kdyby navzájem také město Liberec bylo přidržáno předkládati vý- kazy své v obou jazycích. Posl. dr. Schücker podolýká, že postavení Liberce je jiné než Prahy, které je hlavním městem král. českého. Subvence 9000 K ústavu pro sprostředkování práce v Praze potom schválena a resoluce dra. Schückra zamítnuta většinou hlasů. Návrh zem. vý- boru, aby se o petici spolku pro české feri- ální osady města Prahy a její předměstí z zvýšení zemské snbvence 800 K (ref. hr. Zedtwitz) přešlo k jednacímu pořadu, k návrhu posl. Kaftana zamitout. Příští schůze zejtra 30. t. m. o 91/2 hod. dopol. Živnostenská komise konala schůzi včera o půl 10. hod. dopol. za předsednictví posl. hr. Chotka. Pokračováno bylo v rokování o zprávě zemského výboru o zemské akci k povznesení m- lých živnosti na r. 1902. Referent poslane Krejčík navrhuje, aby se příkročilo ihned ke hla- sování o zbývajících odstavcích resoluce, což přijato. K odstavci 4. navrhl posl. dr. Schücker dodatek, aby všem mistrům, kteří si získali zásluh o vzornou vý- chovu učňů, po slyšení společenstev poskytovány byly subvence, což přijato. Proti tomu ohlášeno minoritní votum, aby obchodní komory a průmyslová musen v této záležitosti byla slyšena Dále přijaty: dodatek 6. dle návrhu poslance Krejčíka, aby zemský výbor staral se o zaklá- dání vzorkových skladů při průmyslových museích, dodatek 7. posl. Němce, jímž se zemský výbor zmocňuje, aby při dosavadních zemských školách ře- meslnických zřízeny byly moderní dílny strojové, jichž používati by mohli i místní živnostníci.

Posl doktor Fiedler Schücker Zedtwitz Kaftan Chotek Krejčík Němec Liberec Praha spolek pro český feri

26 article

Dále pokračováno bylo v jednání o návrhu po- slanců Krejčíka a Němce ve příčině povinného starobního a nemocenského pojišťování samostatných živnostníků v král. českém. Návrh odkazuje se zem skému výboru, aby týž zavedl šetření se znalci a od- bornými korporacemi a o výsledku pak aby podána byla sněmu zpráva s přiměřenými návrhy Poslanec Hofmann referuje o peticích spolku obchodních příručí ve příčině pokračovacího školství a stěžuje si, že školství německé v tomto směru jest soustavně zanedbáváno. Přísedící zemského výboru poslanec Adámek obhajuje naproti tomu zemský výbor, dokládaje, že o dotacích pro toto školství pokračovací rozhoduje v zem. výboru zvláštní užší komité, složené z Čechů i Němců a konstatuje, že nikdy nejmenší stesky se strany Němců prohlášeny nebyly. Posl dr. Schücker referuje o peticích po- mocnických hromad živnostenských z Karlových Varů, aby zřízen byl nový živnostenský soudv Karlových Varech. Posl. Březnovský poukazuje k tomu,že živnostnictvo pražské cítí se rozsudky živnostenského soudu pražského valně poškozováno, což činí dojem, jako by tento soud zřízen byl pro sociální demo kracii, která si vzala za hlavní účel malé živnost- níky chikanovat. Přeje si, aby se v té věci stala ná- prava. Potom usnesla se komise, by zřízení živno- stenského soudu v Karlových Varech bylo vřele doporučeno.

Krejčík Němec Hofmann Adámek Čecho doktor Schücker Posl Březnovská Karlová Vary

27 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. Z Pešti, 28. října. (Schůze liberál- ního klubu.) Dychtivě očekávaná konference líberálního klubu, v níž se měl konečně uvěsti ve známost členů liberální strany tajený dosud text programu devitičlenného výboru i změny Tiszou v něm učiněné, zahájena dnes o 6. hod. předsedou klubovním bar. Podmanickým za pří- tomnosti všech v Pešti meškajících členů. Slovo měl nejprvé posl. Münnich, jenž přečetl za veliké pozornosti posluchačstva text programu, jak se na něm usnesl devítičlenný výbor. (Text ten otištěn v dnešním odpoledníku Pozn. red.)

Tisza Münnich Pešť

28 article

Po Münnichovi přihlásil se ke slovu ihned mini- sterský předseda hr. Štěp. Tisza, aby odů- vodnil změny, jež si přeje míti v tomto pro- gramu. Předeslav, že účelem devítičlenného vý- boru bylo osvoboditi zemis od krise a zažehnati hrozící rozpor mezi většinou národa a korunou, oznámil, že se uvázal v úkol, sestaviti nový ka- binet na základě týchž zásad, na kterýchž se usnesl výbor, že však má za nutno vyžádati si v programu některé změny, kterými se však program podstatně nezmění. Prvé však, než při- stoupí k odůvodnění oněch změn, chce se zmí- niti ještě o jednom odstavci programu, v němž ovšem žádná změna nemá nastati. Jest to od- stavec sedmý, v němž se praví, že při revisi branného zákona nutno vzíti v úvahu zákono- dárné stanovení počtu vojska v míru a kontin- gentování náhradných záložníků. Výbor otázku tu nechal zatím nerozřešenou, avšak řečník má za svou povinnost oznámiti již předem, že k oběma těmto otázkám se chová negativně. Ne- máť za účelné, aby se náhradní záložníci kontin- gentovali, poněvadž by pak veliká část mladíků k vojenské službě schopných byla zbavena vo- jenské povinnosti, aneb by se musila vřaditi mezi honvédy, čímž by tato instituce mohla býti přetížena. Stav vojska v míru pak netřeba určo- vati v uherské sněmovně, poněvadž se rok co rok stanoví delegacemi a mimo to by se uherská sněmovna mohla dostati do kolise se sněmovnou rakouskou, kteréž v této otázce náležejí táž práva jako sněmovně uherské.

Münnich Štěp Tisza uherský sněmovna

29 article

Přistoupiv k navrženým změnám programu (Byly také již sděleny v dnešním odpoledníku. Pozn. red.), hájí především vypuštění požadavku. že ředitelem vojenského ústavu v Uhrách sm býti jen důstojník, který jest uherským přísluš- níkem, poněvadž beztoho žádný jiný důstojník ředitelem nebude, až se vyučovacím a zkušeb- ným jazykem na ústavě slane maďarština. Z druhé přeje si, aby se škrtla závěrečná věta téhož odstavce, dle níž nemá se státi důstoj- níkem uherského vojska nikdo, kdo nezná do- konale maďarský jazyk. Ustanovením takovým zavřel by se přístup do uherského vojska těm uherským důstojníkům, kteří byli vychováni mimo Úhry. Na to řečník přešel k nejchoulostivější změně, týkající se výsostných práv panovníko- vých, o nichž jedná osmý odstavec programu vý- borového. Háje svůj text, hr. Tisza dovolává se zákona z r. 1867. Zákon tento jako každý jiný zákon mohl by sice býti změněn cestou ústavní ale zákon z r. 1867 týká se věcí, kteréž dle pragmatické sankce jsou společny též ostatním zemím Jeho Veličenstva a změna v zákoně mohla by se tedy provésti jen za souhilasu parla-

Tisza Uhry