ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 67478a10-717b-11dc-9433-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: org 13, person 136, place 75, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
30. října 1903.
4 masthead
Číslo 296.
5 article
nentu rakouského, sic by se porušilo vyrovnání. spočivající právě na zákonech z r. 1867. Z tohc důvodu má svůj text programu za praktičtější. Konče svou řeč, hr. Tisza vyzývá členy strany. aby uvážili změny jím navržené a rozhodli. jsou-li tak značné a důležité, aby se pro ně roz- nítil požár po celé zemi a tato se vydala ne- konečným krisím a konfliktům. Na konec na- vrhuje, aby se rozprava o jeho řeči odložila n zejtřek. Kolom. Szell souhlasí s odročením roz- pravy, ale ke slovu se přihlásil hr. Apponyi jenž pokládá za nutné, odůvodniti ihned pro- gram výborový, poněvadž také hr. Tisza své opravné návrhy odůvodnil, kdežto posl. Münnich program přečetl beze všech poznámek. Ve schů- zích výborových dbal vždy, aby byla zachována patřičná rovnováha, Ustoupil tam od různých svých návrhů; ale nyní vidí, že se mají z hoto vého programu vypustiti také ta místa, která tam vložena na jeho návrh a která pokládá za velice důležitá právě z důvodů rovnováhy. Z od- stavce, týkajícího se vzdělávacích ústavů, mají se odstraniti věty, jež ostatním dodávají náležité váhy. Změnou odstavce o výsostných právech vydávají se dokonce v šane nejdůležitější práva ústavní. Řečník zastavuje se u prohlášení Tiszova, že jeho vláda se zachová negativně k otázce stanovení počtu vojska v míru a kon- tingentování náhradných záložníků, ač s oběma těmito požadavky dvě předchozí vlády projevily svůj souhlas. Ze všeho toho hr. Apponyi vy- vozuje, že se jeho spolupůsobení ne- přikládá nijaká zvláštní váha, kte- rážto poznámka přijata od posluchačů s odporem.
Tisza
6 article
Hr. Apponyi zakončil prohlášením, že své ná- zory vyloží podrobněji v speciálním rozhovoru. Slova ujal se opětně Kolom. S zell, jenž hájil Tiszův program proti hr. Apponyovi. V ob- šírné řeči vykládal, že Tiszovými změnami ne- zadávají se nijaká práva uherského národa. Co pak se týče odstavce o výsostných právech, byl prý navržený Tiszou text přijat původně také výborem, a sice jednohlasně, tedy i se souhlasem Apponyovým, a teprve později změněn. Při- pomíná slova Deákova, že věci dosažitelné ne- mají se poškozovati přilišnými požadavky. Byla by pochybená politika, kdyby se dosažitelné dobro obětovalo nedosažitelnému lepšímu. Po řeči Szellově, jež přijata s bouřlivou po- chvalou většiny strany, promluvil ještě posl. Ivánka ze strany Apponyovy, jenž polemisoval se Szellem a po krátké diskussi ustanoveno, že další rozprava bude se konati ve čivrtek o 4. hod. odpoledne.
Tiszův Tiszový Apponyův Deákův Szell Hradec uherský národ
7 article Všetechnická schůze v Brně.
Všetechnická schůze v Brně. Fonala se 28. října t. r. za přítomnosti 250 posluchačů rektora Suchardy, prorektora Ursína, děkana Cervinky a jiných členů professorského sboru. Předsedou zvo- len kol. Chlum, místopředsedou kol. Zaoral, zapiso- vatelem kol. Závodník. První řečník kol. Míša připomenul, že úkolem schůze jest přiměti příslušně činitele ke konání povin- ností. Stará brněnská technika jen podskokem a ná- silím stala se německou, ač sněm moravský sám se prohlásil pro oboujazyčnou. Po 50 létech napravena konečně hrubá urážka, vmetená ve tvář národu če- skému. Však jakým způsobem? Ač česká technika pátý rok trvá, nemá posud definitivních místnosti. není úplnou, není náležitě vypravena. Letos nastaly poměry přímo nesnesitelné, přes ujišování místo- držitele a ministra Hartla. Ač přednášky již 14 dnů trvají, nejsou nové místnosti posud vypraveny. Po- sluchači nemají vůbec v nynější budově místa. Ny- nější provisorium jest zbytečným plýtváním peněz. Nájem budov i s adaptací činí již 200.000 K a přece místnosti jsou přímo hanebné. V prvém ročníku jest 118 posluchačů, však kresiírna může jich pojati pouze 54. II. ročník nemá vůbec rýsovny; posluchárny obou ročníků pojmou jen 34 posluchačův a ještě tak, že ze 7 lavice není ani vidět ani slyšet. Geometři umi- stěni jsou ve sklepě, v místnosti nezdravé, tmavé a malé, jež pojme jen polovinu posluchačů.
Suchard Ursín Cervinka Zaoral Míša Hartl Brno Chlum
8 article
Geologické sbírky umístěny jsou též ve sklepě, kdež vlhkem soli se rozpouštějí a obrazů se chyté plíseň. Elektrotechnika nemá ani kabinetu, natož pří- strojů. Sbtrky ostatní umístěny jsou v místnostech nepřístupných; knihovna jest ubohá, má 5000 svazků. kdežto zdejší něm. technika má knihovnu o 50.000 svazcích. Jmenování professorů děje se obyčejně v li- stopadu, někdy až v březnu, tím zkracují se poslu- chači a studium se zanedbává. Že naše veřejnost trpí takové jednání s vys. ško lami českými, jest důkazem naší ubohosti. Naléháme na prof. sbor, aby ignorování toto netrpěl a důrazně žádal nápravu, byť i cestou, kterou jsme my nastoupili (První ročník zastavil některé přednášky.) Appelluje na naše poslance, aby se těchto požadavkův ujali Dále prohlašuje: Nám jest stydno, že v „pokrokové“ zemi jako jest Rakousko, musíme pořádati schůze pro- testní, aby se vládě zjevným stalo, čím povinna jest osvětovému pokroku. Kol Míša končí svou procítěnou řeč za bouřlivého demonstrativného potlesku.
profesor Míša Rakousko
9 article
Kol. Klusáček důkazy objasňuje nepřátelství vlády proti naší vysoké škole. Vyvrací tvrzení, že naše technika jest vymožeností politickou. Jest to zále- žitost kulturní, jež se v moderním státě ve 20. stol sama sebou rozumí. Srovnává poměry českých vyso- kých škol s poměry vysokých škol německých a uka- zuje zvláště na rozdíly mezi českou a německou tech- nikou v Brně. Ne celých devět mill. Němců má 5 universit a4 techniky, 71/2 mill. Čechů pouze jednu universitua dvě techniky, z nichž jednu neúplnou, ač dle počtu a rovnoprávnosti náležely by nám 3 university a g techniky. Národ český, jenž odvádí 150 mill. zl. do státní pokladny, tedy téměř polovinu všech daní, do- stává na své vysoké školy pouze 1 mill. zl., Němei však dostávají 41/4 mill. zl., tedy na jednoho něme- ckého posluchače vynakládá stát 370 zl., na českého pouze 185 zl. A ta křivda se páše na nás ve státě, jenž slouti chce spravedlivým, rovnoprávným.
Klusáček Němec Čecho Brno
10 article
Německá technika v Brně měla v roce 1899, tedy po 50letém trvání pouze 287 posluchačů, česká po 4letém trvání má 296, a přece těchto 287 posluchačů německé techniky zahrnuto jest vším pohodlím, sti- pendiemi, podporami, pomůckami. Zkrátka, posluchači něm. techniky (připomíná řečník mimo jiné, že tato jest úplná) lákání všemi možnými prostředky, aby se zabránilo správnému domnění, že tato technika byla ještě před 10 léty zbytečná. Na německé technice jest 18 stípendií zemských v obnosu 5680 K a na če- ské, ač Morava jest ze ž4 českou, pouze 9 zemských stipendií v obnose 3030 K, státních stipendií i s císař- skými jest na německé 7 v obnosu 3200 K, na české — žádné. Dále jest na německé 14 stipendií města Brna v obnosu 5220 K, 2 stipendia „Moravské spořitelny po 210 K a 1 stipendium olomoucké obchodní komory v obnosu 200 K. Jest tedy na něm. brněnské technice 42 stipendií jen veřejných instilucí v obnosu 14.900 K na české dle známého rovného práva jen 19 v obnosu 4830 K. Jest tedy o chudého něm. technika mnohem lépe postaráno než o technika českého, však načí útraty se tak děje? Řečník uvádí dále, že 287 posluchačů na německé technice v roce 1899 mělo 200 místností, 296 poslu- chačů na české má 21 poslucháren a rýsoven a as 42 kabinetů. Stále ustupování nepovede k cíli. Máme adstrkování dost; žádáme splnění svých požadavků, sic budeme nuceni sáhnouti k ostřejším prostředkům Končí za bouřlivého potlesku. Kol. Hauser ostře vystupuje proti odbývání jakému jsme vystaveni při vyučování cizích jazyků. Damám nedovoluje se přístup do přednášek ani jako hostům. Prorektor Ursíny praví: Zájem prolessorů váš jest stejný. Bohatá Morava zřídla pro svou tech- niku jen 4 süpendia, doklad, ze nase vořeinost sea
Hauser Ursíny Brno Morava
11 article
nás nestará. Uznává za správné, aby se o stavbu česk techniky důsledně žádalo. Dr. Kameníček varuje studentstvo před stáv- kou a demonstracemi Kol. Míša navrhuje resoluci, jež po některých změnách přijata. Praví se v ní: Především trpce stěžujeme si n to, že pro vysoké učení naše dosud nejsou zřízeny moderní budovy definitivní, nýbrž že úřadovny, učír- ny, pracovny a sbírky rozestrkány jsou po deviti sou- kromých domech ve třech ulicích, a že nevyhovují, ba ani vyhovovati nemohou i lěm nejskromnějším požadavkům, činěným na vysokou školu, a že naše vysoké učení není dosud doplněno nezbytnými odbory chemickým, elektrotechnickým, zemědělskolechnickým a oddělením všeobecným. Ježto posluchárny a konstruktivní sály jsou příliš dlouhé, úzké, nízké a tmavé, a také pro nynější a stále vzrůstající počet posluchačstva nedostačující — a stu- dium technických věd přece nezbytně vyžaduje, aby nejen přednášky byly navštěvovány, nýbrž příslušné práce odborné a konstruktivní na ústavě samém ko- nány — jest stav tento vysokého učení nedůstojný kýženým výsledkům studijním neprospěšný, a ne- srovnává se ani se zájmy státního fisku, poněvadž obnosy za dosavadní nájem soukromých budov, na jich adaptace atd. jsou mnohem vyšší, nežli by bylo třeba na amortisaci kapitálu, nutného na stavbu no- vých budov.
doktor Kameníček
12 article
Ježto pak hlavní Budovou našeho vysokého učení jest bývalá budova školy průmyslové, která ani télo nedostačovala, musíme žádati s opravdovou naléha- vostí, aby co nejdříve a nejrychleji skončila vláda přípravy ke stavbě definitivních moderních budov na zakoupeném již staveništi pro vysoké učení naše. jakož i náležité a důstojně jich vypravení. Pokud pak provisorium nynější ještě potrvá, trvat musíme s veškerou rozhodností na tom, aby aspoř tolik a takových místností pro vysoké učení naše byle zavčas najato a adaptováno, by výsledky studijní nebyly znemožňovány a zdržovány. Žádosti tyto vznášíme na státní správu vyučovací, jakož i na veškery veřejné spravedlivé činitele tím upřímněji, čím ubožeji jest vysoké učení naše po stránce umísťování opatřeno než zdejší vysoké učení německé, ba hůře ještě než mnohé zdejší školy střední Nezávidějíce ústavům jiným náležitého jejich vy- pravení, nýbrž toužíce po společném pokroku všech. naléhali musíme tím více na to, aby také našemu vy- sokému učení v době nejbližší dostalo se takového respektování, jakého kategoricky vyžaduje náprava staré křivdy přes půl století nám činěné, jakého vy- žaduje postavení národa našeho v této říši, postavení vysokého učení vůbec a sama důstojnost vědy. Zároveň žádati musíme za zřízení české university v Brně a připojujeme se tím ke všeobecnému kultur- nímu požadavku celého našeho národa; v té příčině prohlašujeme se solidárními s kollegy na obou českých vysokých školách pražských.
český univerzita v Brno
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Je konec sněmu či nikoli? Není páni Němci musí několik dnů ještě vyčkati, než spustí »vítěznou« proto, že podařilo se jim provésti letos v Praze, co dokázali před sedmi a šesti léty ve Vídni. Podařilo se jim totiž do kázati, že stačí jediné slovíéko v jednacím řádě. aby s úspěchem se dala zaň zavěsiti nejpohodl- nější obstrukce. To žel, že není žádná novína a v ohledu tom také nikdo netvrdil, že je zemský sněm nezranitelný. Proto nebylo potřebí teprve zvrátiti »legendu« o tom. Ostatně by se byly poměry na českém sněmu jinak utvářily a jinak byl by skončil německý ob- strukční pokus, kdyby na sněmu bylo jako druhdy Němcům čelilo 167 poslanců a ne jako dnes jen 145. To je první osudný následek velkostatkářské slabostí, již pro nic za nie zahodili dvacet dva mandáty. Jinak bylo by to též dopadlo, kdyby nejvy šš maršálek nebyl býval zosobněnou blahovolností oproti Němcům. Zajímavější než to je ale pořád otázka: co se nyní stane Vláda, jak se zdá, nemá ani dost málo chuti pustiti sněm domů, aniž by vykonal, co je nej- nalebavějšího a sice vyřídil rozpočet, předlohy nouzovou a vodní. Sněm ale k tomu se ne- dostane, dokud nebude sejmuta s denního po- řadu předloha o změnách ve volebním právu do obcí. To ale je marné namáhání, neboť na také pokoření nepřistoupí zase češti poslanci.
Němec Praha Vídeň
14 article
Obstrukce zůstane tedy v permanenci. Kdy bude sněm uzavřen, či odročen, není známo, rovněž ne, bude li přes všechno ještě k jedné schůzi svolán. Pan Prade se velice diví způsobu, ja- kým nejvyšší maršálek skončil minulou sehůzi. Měl prý ohlásiti, kdy bude příšti a sděliti jednaci pořad. Prohlásiti, že oznámí poslancům pí- semně, kdy opět se dostaviti mají, příčí prý se jednacímu řádu a stane prý se okolnost ta po případě v nejbližší sněmovní schůzi předmětem nové obstrukční etappy. Pan Prade vykládal zastával i jiné nesprávnosti. Také tu, že nalézá se v odporu s jednacím řádem práce jednotli vých výborů, kterou prý nyní, kdy již je po sněmu, konají. Po sněmu ale není. Sněm trvá tak dlouho, dokud nebyl z nejvyšší moci roz- puštěn, uzavřen, anebo — odročen. Tentokráte ale nestalo se nic z toho, proto sněm s dovo- lením i bez dovolení pana Prada trvá dále. Jak může kdo popírat maršálkovi právo, svolati po- slance na sněm písemně? Což se tak neděje Pan Prade však již je nedočkavý intrád, jež mu budou jako »obstrukčnímu vojevůdei« hrát. až se domů vráti. Nu, dlouho to trvat nebude. Bude-li svolána říšská rada, budou snad hrát záhy intrády jiným.
Prade Prado
15 article
— Pohroma národního rozdělení diécesí utvoření takto nového správního obvodu podle zásad a podle hranic, vytčených od německých rozbiječů království českého, na vzor koneč- ného, politicky administrativního rozdělení země podle přání německého, přikvačila náhle blíž, ni- koli mimo nadání a důtklivé výstrahy naše, a to tak blízko, že už se 1 v katolickém orgánu praž- ském, který ještě před málo dny přinášel z kruhů biskupských články utišujíeí, vyskytují úvahy, plné nálady naprosto opačné. Nejen že uznána správnost našich římských informací, ještě před neúplným týdnem popíraná, list katolický dokonce vybízí nelíčeným způsobem stranu svou k urychlenému tempu obranných kroků proti nejdůstojnějším trhanům království, tempu, v ja- kém měly jíti už dávno i zastupitelské sbory naše. Ve včerejším úvodním článku svém kon- statují „K. L.“, že není už pochyby, že se o národním dělení diécesí českých v Římě jed- nati bude dosti brzo. Pisatel článku měl při- ležitost rozmlouvati o věci s vynikající osob- ností všech příslušných poměrů znalou, kteráž
K L Řím
16 article
mu sdělila, že obránci rozdělení diécesí jakožto hlavní důvody svého stanoviska uvádějí: dů- věru, jakou prý u německého obyvatelstva vzbudi německé diécese, z čehož prý kyne zvětšení do- restu německého kněžstva, na co prý se klade směrem do Říma největší váha, dále zmenšení národnostních třenic (!) a — nebezpečí losvon- romistického hnutí a konečně prý se usnadní intensivnější správa diécesí. Naproti těmto dů- vedům uvádí pisatel správně, že pravého kato- lického lidu jest v německém obyvatelstvu v Če- chách mízivá menšina, ten že se o dělení diéces ani nestará, že je to požadavek německo-libe- rální, tudíž německo-židovský, který uskuteč- něn býti má proti nejrozhodnějšímu odporu ce- lého českého národa, přes to, že je to příprava k trhání království, zabrání Pruskem a koneč- nému poprotestantštění. Pisatel varuje před roz- nicením žhavé jiskry odvěkého anta go- nismu národa českého proti Římu, počínaje od nešťastných dob avignonských a husitských.
Prusek Řím
17 article
připomínaje při tom znovu řádění bohosudov- ských jezuitů v Čechách i žádá důkladnou re- formu řádu v Bohosudově. Rozdělení má se stát také z toho přání liberálá německých a kněží nacionálních, aby byli zbaveni povinnosti du- chovní správy českých menšin i neméně důleži- tou jest výstraha pisatelova, aby Řím v politi- ckém vývoji, ve kterém 14 millionů Slovanů proli 8 mill. Němců vždy více ku platnosti přicházeli musí, tedy v otázce, sáhající do staletí budou cích, nepomáhal zapřisáhlým nepřátelům Čechů a vůbec Slovanů katolických. Opitzův německý nacionalismus nazván tu přímo bankrotem apo štolského idealismu, jakož i důvod v příčině roz množení německého kněžstva jest nicotným, ne boť nedostatek německého kněžstva neleží ve smíšených diécesích, nýbrž v antagonismu svě tových názorů. Autor článku, který náleží patrně k osvícenějším katolickým publicistům u nás, žádá pro všechny kněze v Čechách závazek zna- losti obou jazyků podle analogie Badenových jazykových nařízení i končí sdělením, že dů- vody, tuto vyložené, byly již cestou důvěrnou poslány do Říma s prosbou, aby biskupům
Němec Čecho Opitzův Badenův Čechy Bohosudov Řím
18 article
Čechách dostalo se pokynu, celou a čistou pravdu do Říma referovati o důležitosti přímo nedozírné, jakož i vyzváním, aby se do Říma vydali čeští kněží osobně za příčinou ob- jasnění v mnohých sporných věcech. Jak vidět. bezodkladnost činů se všeobecně uznává ale činy se — odkládají. — Výkřik upřímného zadostučinění na porobou poznaňských Poláků vytryskl z nitra třebenického vikáře dp. Fr. Hochstettera, amts- brudra a speciálního přítele kolínského faráře Duška, v posledním čísle »Wartburgu«, kterýžto německý evangelický týdenník Hochstetter pro Rakousko společně s drem. Eisenkolbem vydává.
Polák František Hochstetter Dušek Čechy Řím Rakousko
19 article
Všechna zášť plemene německého, o kteréž v evangeliu ovšem nic nestojí, syčí z úvodních řádek článku oslavujícího nové přitažení skřipee, na němž v německé říši napjata Polska. »Die Wartburg« píše: »Konečně zdá se, že vláda v Ostmarce hodlá provésti boj proti polským nepřátelům říše s ve- škerou rozhodností. U příležitosti odhalení pomníku Bismarkova v Poznani dne 11. října kladl ministr Hammerstein důraz oproti polským snahám po samostatnosti na to, že přítomnost i budoucnost této krásné země jsou naše a pro všechny budouc časy leží pod ochranou pruského orla«. Podle toho bylo i arcibiskupu Stablewskému sděleno, že kleri- kové poznaňského kněžského semináře musí na- vštěvovati přednášky o německých dějinách a lite- ratuře na nové akademii v Poznani, jinak že bude seminář zrušen. Zajisté že bylo také zapotřeb energického ponuknutí, aby byl arcibiskup přinucen k nařízení, aby polské ditky odděleně byly ku pří- jímání přiváděny a německy oslovovány. Na ochotu se strany duchovenstva nemůže vláda spolehati atd Jak patrno, také Poláci mají v německé říši své nejlepší přátele, kteří vědí, čeho polskému lidu třeba, a také mu toho přejí, není-liž pravdu p. faráři Žilko?! Jak to říká p. dr. Herben, realistický exehefredaktor? »Nevěřím prostě, že lidé, kteří něco na evangelium dají, byli by ná- silí schopni.« Tak nějak!
Hammerstein Stablewský Polák Žilka doktor Herben Polsko Poznaň
20 article
— Volhy do Úrazové pojišťovny dělnick pro království české. Aktivní volební právo při těchto volbách, jež koanjí se po celý měsíc listo- pad, mají pouzetimajitelé podniků, kteří mají zapraveny pojistné pří- spěvky za rok 1902. Poněvadž zejmen ve skupině III., průmysl chemický, pivovary, cukrovary, potraviny, látky k topení a osvětlení, každý jednotlivý hlas padati bude na váhu a rozhodnouti může o výsledku volby, upozorňu- jeme důtklivě všechny majitele podniků do tét skupiny zařaděných, aby — pokud se tak již nestalo, bezodkladným zapravením zmíněných příspěvků (nejdéle do 14. listopadu) právo vo- lební sobě pojistili. V téže době nutno reklamo- vati listky posud nedoručené. Veškeré informace voleb se týkající podá český volební sbora buďtež dotazy řízeny na adresu: Boh. K avka, tajemnik, v Praze—II., ve Vladisla- vově ulici čís. 20. Témuž zasílán budtež listky hlasovací. — Osobní. Univ. docent pan MUDr. Jan Je sen- ský, zubní lékař, přesídlí do Ovocné ulice čís. 17 (novostavba Úvěrní banky) a počne tam v pondělí dne 2. listopadu ordinovati v obvyklých hodinách. — Generální rada Rakousko-uherské banky jmenovala ve své včerejší schůzi adjunkta filiálky v Praze, pan Adolfa Křepelku, přednostou této filiálky. Dos- vadní přednosta p. cís. rada Alois Kastil odchází po 35leté úřadní činnosti do výslužby.
MUDr Jan Křepelka Kastil Volha Praha Vladislo III II University
21 article
— Promoce. Pan JUC. Horák Alois, soudní praktikant, z Bezdřichova na Moravě, bude dnes za doktora práv prohlášen. — Rodinné zprávy. Slečna Toňa Zettlova dcera zvěčnělého vrch. stavebního inženýra v Něm Brodu, slavila manželský sňalek s p. Hanušem Zd Dvořákem, místodržitel. koncipistou, přiděleným k okresnímu hejimanství v Milevsku, dne 26. října t.r. o 3. hod. odpol. v měst. děkanském chrámu v Něm Brodu. — Úmrlí. Ve středu 28. října t. r. zesnula paní Tereza Heintzová roz. d'Auelonova, vdova po býv. statkáři, která po dlouhá léta v Praze působila jako učitelka vlašského jazyka. Zesnulá paní těšila se vzácné přízni všech tříd pražské společnosti Pohřeb koná se dnes dne 30. t. m. o 4. hod. odpo lední z chrámu sv. Štěpána na Novém městě praž- ském. — Ve středu zemřel v Praze pan Jakuh Weisl, obchodník v Nové Kdyni. Pohřben bud dnes o 1/23. hod. odpol. z israel. láz. domu na hřbito ve Strašnicích. — V noci na včerejšek zemřela zde paní Anna Šimková, vdova po okresním komi saři, dosáhnuvši věku 77 let. Pohřeb koná se v so- botu o 4. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
JUC Horák Alois Zettlův Dvořák Heintzová Auelonův Štěpán Weisl Šimková Bezdřichov na Morava Německo Brod Milevsko Praha Nová Kdyně Strašnice Olšanský
22 article
— Ve schůzi zemskéhio výboru král. českého, dn 28. t. m. konané, vyřízeny byly vedle zaznamenaných již ještě tyto záležitosti: (Hospodářské školy.) Byly vyřízeny plány nové budovy zimní hospodářské školy v Sedlčanech. — Subvence povoleny na mlékat ské kursy v Boubské a v Předslavicích. — Schválen zakoupení pozemků a hospodářských budov pro střednt hospodářskou školu v Roudnici. — Navrženo, aby zimní hosp. škole v Táboře bylo vládou přiznáno právo veřejnosti. — Zpráva o kopaných učebných bě- zích pro učitele škol hospodářských byla vzata na vědomí.— Žádosti za přijímání žaček do zimních hosp. škol vyhověno nebylo. — Byla povolena subvence na zakoupení zkušebního pole při zimní hosp. škole v Benešově. — Učilelem při rolnické škole ve Vys. Mýtě jmenován byl p. J. Ruml. — Vyřízeny žádosti za přijetí do školy podkovářské. — Schválen rozpočet pokračovacích běhů hospodářských na rok 1904. —
J Ruml Sedlčany Předslavice Roudnice Tábor Benešov ze pro učitel škola hospodářský
23 article
(Akce Živnostenská.) Byl schválen rozpočel pokračovacích škol průmyslových, řemeslnických, je- kož i maloživnostenská akce podpůrná na r. 1904. — Povoleny zařizovací subvence společenstvu čalouník v Praze, tkalcovské jednotě v Červeném Kostelci, pak subvence na lučební kursy v Praze. — K výplatě po- ukázány subvence: Průmyslovému museu v Plzni, na truhlářský kurs v Praze, obuvnický v Semilech, krej- čovský v Plzni a na kurs o vedení knih v Karlových Varech. — Schváleny rozpočty na r. 1904, dále pří- spěvky na podporování chudých žáků při odborných průmyslových školách, jakož i příspěvků k různým účelům živnostenským. — (Zemský fond si- rotčí.) Žádostem za příspěvek na přístavbu sirot- čince sv. Karla Boromejského v Budějovicích a za pří spěvek na stavbu vychovatelny v Libni, nebylo vyho věno z příčin zásadních. — Vyřízení žádosti za pro- půjčení stipendií sirolkům v Českém Brodě, ve Dvoře Králové, ve Volyni (při řemeslnické škole) a v Lito- myšli (taktéž při řemeslnícké škole). Zpravodaj vesměs člen z. v. Adámek.
Boromejský Adámek Praha Kostelec Plzeň Semily Karlová Vary Budějovice Libeň Český Brod Dvůr Králové Volyň
24 article
— Jak dodržuje poštovní ředitelství své sliby Ledvice u Duchcova jsou jednou z těch osad ve zněmčeném území, kde nátěr němectví stále a rapidně klesá. Čech, který poprvé do Ledvic vkročí, skepticky přihliží marné a simulované rozpínavosti Němcůa brzy v pravém světle sezná faktum, že Ledvice jsou českým živlem zaplaveny. Horníci jsou vesměs Češi, zřízenci dráhy rovněž. Mnozí obchodníci a živnost- níci, jichž české nápisy ostentativně mluví, ba i sám obecní úřad svými vybláškami českými — respektují takto velké procento českého živlu v Ledvicích. Led- vická česká veřejná škola má 287 dětí a co jest jich — bohužel — ve škole německé! Českých spolků jest v Ledvicích dosti, české hostince jsou zde čtyři. Také úřadníci dolů jsou zde Češi. Vše to svědčí o silném počtu Čechů, jichž napočteno 2437, což činí dobrou polovici všeho obyvatelstva 4829.
Čech Čecho Ledvice Duchcov Čechy
25 article
Jen poštovní úřad neví, vlastně nechce věděti zdejším českém lidu, neboť postrádá nadpisů, jakož i razítka oboujazyčného. O poštovní razítko obou- jazyčné a vnější nápis budovy se marně Češí led- vičtí pokoušeli, vždyť paní poštmistrová jde ruku v ruce s opatrnými hlavami města, kteří jí občas připomenou povinnosti dcery Germanie. Když ko- nečně Češi zdejší svůj oprávněný požadavek znovu akcentovali, slíbilo poštovní ředitelství nápisy oboujazyčné i razítko, bude-li pětina Čechů v Ledvicích. Než slibu Čechům učině- ného se nemusí dodržeti a nedodržuje se! Nápisu dvojjazyčného a razítka dosud v Ledvicích není, ač jest zde dobrá polovina Čechů. Přetvářka, strannictví a nepřízeň k českému národu zabraňují, aby zjednán byl průchod právu jazyka českého, jimž většina ob- čanstva mluví. Sledujeme vše a jsme dychtivi, zda náprava poštovním ředitelstvím se stane. Jen aby se nám neukázal oboujazyčný nápis tak na tři nebo čtyři dni jako ve Hrobech, kde obec, ač po krk za- dlužena, obětovala z obecního jmění na zhotovení nápisu jen německého určilou částku peněz, když nový pan poštmistr chtěl podržeti oboujazyčný nápis. K tomu poštovní ředitelství ničeho nenamítá? Chce snad takovými spekulacemi stát vytrhnouti?
Čech Čecho Ledvice
26 article
— Dozvuky volební. Pan Vojtěch Macháček, ma- jitel uzenářského závodu, prohlašuje za nepravdivě tvrzení, že ve schůzi konviktské připojil svůj sou- hlas s prohlášením páně Jelínkovým v záležitosti pana Brentenfelda. Pravda jest, že za řeči p. Jelínka od předsednického stolu pronesl hlasitou poznámku, že pan Breitenfeld židem není. Tvrzení toto může hodnověrnými svědky dokázati. — Pan Václav Čer- venka nám oznamuje, že pan Breitenfeld je dodava- telem městského chudobince u sv. Bartoloměje a on (p. Červenka) od r. 1886 městského chorobince na Karlově. — Z Berlína, 29. října. (C.-B.) Vilém II. přijal dnes P. Kornelia z Prahy z chrámu emauzského jenž mu odevzdal své dílo o Monte Cassinu. — Manifestační schůze pro druhou českou uni- versitu jest odložena na neděli dne 8. listopadu v Kutné Hoře. Odborné thema uvolil se na schůzi této převzíti docent české university pan MUDrÉ Lad Haškovec, thema vlastní pan IngC. Vlad. Dy rynk, delegát technické komise pro zřízení vysokých slovanských škol. — Výsladek zontěže plánů na stavbu nové školní budovy na Invalidovně v Karlině. Porota, sestávající z panů: sťarosty J. Ronze, prof. Kouly, stavebního rady Srdinka, arch. Blechy, arch. Štěrby, řed. dra.
Macháček Jelínkův Brentenfeld Breitenfeld Čer svatý . Bartoloměj Vilém II Ingc Vlad Karlin J Ronz profesor Koula Blech Štěrba Karlov Berlín Praha Monte Cassino Kutná hoře MUDrÉ Lada Srdinka
27 article
Plašila řed. Nechvíle a dra. Hanuše, přiřkla první cenu 800 korun plánu se značkou »otazník v kruhue (autor pan Pavel Janák, postuchač architektury na pražské technice, bytem v Žižkově), druhou cenu 600 korun plánu pod beslem »Otevřena soustavae (autor arch. pan Josef Sakař), třetí cenu 400 kkorun plánu pod heslem »Myšlenka« (autor pan Otakar Polák, stavit. assistent v Kralupech). Mimo to vyslo- veno uznání plánům pod hesly: »Blok X.«, »Grando«. černé K v kruhu dodaným. Všechny došlé plány vystaveny jsou v městské radnici v Karlině o 30. října do 4. listopadu k veřejnému nahlédnutí. Po 4. listopadu mohou autorové plánů cenami nepo- ctěných po vrácení vydané jim stvrzenky plány ty si vyzvednouti v městské technické kanceláři. Pán autoři cenami poctění se žádají, aby co nejdříve k měst. úřadu v Karlíně se dostavili. — Z c. k. zkušební komise pro český těsnopis Praze. Přísti státní zkoušky konají se 27. a 28. listo- padu t. r. Žádosti náležitě instruované buďtež podány do 15. listopadu t. r. předsedoví p. Václavu Starému, rediteli c. k. čes. reálky na Král. Vinohradech, jenž na požádání podá podrobnější zprávy. Zkušebními kemisary jsou univ. lektor J. O. Pražák, professor Českoslovanské obchodní akademie a dr. Alois Heroui, c. k. professor na čes. vyš. gymnasiu na Král. Vino- hradech — Výstava děl chorvatských umělců v pavilloně »Manesa« pod zahradou Kinského zabájena bude zejtra o 11. hodině pro zvané hosty. K vernisáži přijel ze Záhřeba sochař p. prof. Frangeš. Výstava obsahuje 83 obrazy, 22 plastiky a tři vitriny s předměty umě- leckého průmyslu. Z vystavujících umělců uvádíme Auera, Bauera. Bukovce, Bužana, Crnčiče. Čikoše. Frangeše, Ivekoviče, Kovačeviče, Krizmana, Krasnika.
Plašil Nechvíl Hanuš Pavel Janák Sakař Otakar Polák Karlin Starý Král Pražák doktor Heroui Kinský profesor Frangeš Auer Bauer Ivekovič Kovačevič Krizman Krasnik Žižkov Kralupy Karlín Praha Záhřeb Bukovec Bužan
28 article
Medoviče, Meštroviče, Senoa, Tisova, Valdeca, kteří obeslali výstavu nejlepšími pracemi svými. Doufáme že naše umění milovné obecenstvo projeví hojnou návštěvou opravdový zájem o tvorbu bratrských umělců slovanských, skytáť mu tato nejvýš zajímavá exposice rozhled do mladé tvorby chorvatských umělců. Vý- stava otevřena jest denně od 9—5 hod. za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legitimace 60 h. Hromadné návštěvy žactva středních a měšťanských škol požívají zvláštních výhod.
Medovič Meštrovič Seno Tisův Valdeca
29 article
Vytrvalým podporovatelem Ústřední Malice školské jest pan rada zemského soudu Seidl, advokát v Jindřichově Hradci, který mezi svými známými snaží se propagovati myšlenku, aby čeští kuřáci obmezovali pokud možno svůj požitek kuřácký a co takto uspoří, věnovali Ústřední Matici školské. Roku 1902 odevzdáno z tohoto důvodu od nekuřáckých kuřáků odboru jindřichohradeckého 6 K, roku 1903 12 K. Zdá se, že myšlenka tato nabude i jinde půdy, poněvadž také lékařské autority vystupují velice energicky proti nemírnému kouření. S věcí souvisí i návrh, aby se utvořily kroužky přátel Ústřední Ma- tice školské, vždy 10 (sbory 10 mužů), kteří se za- váží stále odváděti roční příspěvek Ústřední Matici školské. Snad by se daly oba dva návrhy dobře spojiti. Přátelům Ústřední Matice školské, sdruženým v různých kroužcích a společnostech, naskytá se vhodná příležitost ke vděčné rozpravě. Návrhy jsou vílány. — Ozdobou hrobů o Dušičkách jsou věnce z matičních obětin. Jimi projevuje se nej- tklivější úcta a láska k zemřelým přátelům a zá- roveň podporován jest nejdůležitější náš spolek ná- rodní Ústřední Matice školská. Všechny druhy obětin (s černým okrajem po 8 h, se zlatou ořízkou 6 h s červeným okrajem a zlatou ořizkou po 6 h) pro- dávají se v kanceláři Ú. M. Š. v Praze a u všech českých papírníků. — Jansův akvarel »Stará Praha« jest za výhodných podmínek na prodej.
Seidl M Š Jansův Jindřichov Hradec Praha ústřední Ma
30 article
Přihlášky přijímá kancelář Ústř. Matice školské v Praze (ve Spálené ul. č. 24). — Umělecká zpráva. Nejnovější podobizna bás- níka Jaroslava Vrchlického, malovaná F. K Hronem, je vystavena ve dvorním uměleckém závodě Mikoláše Lehmanna v Praze. = Francouzská Škola-Hovorny. Pod tímto nš- zvem otevřel prof. Schmidt-Beauchez nové učiliště, v němž znovu zahájí své francouzské kursy dle osvěd- čené sluchové methody, která se vyhýbá zbytečnému mluvničkářství a zvláště ku praktické konversaci smě- řuje. Jako odborník i znamenitý učitel frančiny je desti znám, tak že jej ani netřeba coporučovati. V sobotu 31. t. m. koná prof. Schmidt-Beauchez v Če- skoslovanské obchodnické besedě v Jerusalemské ul. veřejnou přednášku o důležitosti a universálnosti fran- couzského jazyka a o melhodice cizojazyčného vy- učování, která slibuje býti dosti zajímavou. Začátek v 7 hod. več., vstup volný. — Skola slovanských jazyků. Dne 31. října t. zahájeny budou kursy ruského jazyka a to počátečný a pokračovací, vyučovati se bude vždy v sobotu prvému od 7—8, druhému od 6—7 hodin večer v bu dově školy u sv. Jindřicha Přihlásiti se ještě možno k těmže kursům, taktéž i k polštině a srbo chorvat štině atd., v sekretariátu slovanského klubu v hotelu »u anglického dvora« na Poříčí. Za kurs trvající čtyř měsíce platí se hned 8 K. — Dary. Podpůrné jednotě obchodnictva dostalo se od korporace, která si nepřeje býti jmenována darem 100 K. — Celoroční nedělní a sváleční klid. Občan ská záložna na Smíchově zavede od 1. li stopadu t. r. počínaje ve svém spořitelním oddělení celoroční nedělní a sváteční klid. V oddělení zasta- várenském bude se jak doposud úřadovati.
Vrchlický Lehmann Schmidt Beauchez profesor Jindřich Praha Smíchov
31 article
— Kolkovna. Na Starém městě pražském nalezá se v Dlouhé třídě čp. 922—I. t. zv. dům Wagen- horský, později pode jménem kolkovny známý. Bu- dova jest nyní majetkem pražské obce, která ji koupila r. 1898 za 237.000 zl. Veliký, prostorný dům tento, náleževší prvotně rodu Rokycanských (Rokeza- nerů), počátkem 15 stol. měl král Václav IV. Z té doby ještě zbyl ve dvoře domu krásný arkýř, dobře udržený. Přes to, že baroko jej v hořejší čásli přiozdobilo, stojí arkýř posud na původní, ozdobné gotické polygonální noze. Vedle poněkud staršího arkýře na Karolinu a na radnici staroměstské je to tedy jediný ještě arkýř pražský, byť i jednodušší, za to však tím zajímavější a pozoruhodnější, že nalezá se na domě vždy povahy privátní. Uvnitř domu kryje se ještě věž rovněž intaktní. Facada památného toho objektu je velice pěkná i ozdobná; s prolamo- vanou altikou a balkonem působí svérázným dojmem mohutného domu z pražského baroka, bohužel, vlastní naší vinou stále více z Prahy mizícího. Dům táhne se až do ulice Vězenské a zachoval si jako zbylek někdejších průchodů (do ulice Vězenské, Kozí a Dušní) průjezd k ulici Dušní (přímo proti kostelu sv. Salvátora), která nyní následkem stavební činnosti assanační podstatně byla rozšířena. Až do poslední doby byl dům jsa stavebně zcela dobře zachována úplně adaptace sehopným, sídlem živnostenského soudu, pro nějž, jak známo, obec zdarma místnosti poskytuje. Nyní, odstranivší jej z posavadních míst- ností ve vlastním svém domě, obec byla nucena na- jati proň místnosti nové v Platýzu za nájemné 6000 zl. ročně, o něž tedy výdej obecní více oblížen.
Václav Iva svatý . Salvátor Karolina Praha Vězenský
32 article
Přes svůj výborný stav má starožitný dům kolkovny býti v nejbližší budoucnosti zbořen, ježto dle nej- novějších disposicí má přes plochy nynějšího domu vedena býti ulice, ač v plánu assanačním definitivně zakreslena a tedy za nevyhnutelnou pokládána ne- byla a také jí není, ježto ulice Dušní paralelně jdoucí značně byla rozšířena. Proti zboření podalo v létě t. r. protest na 20 obecních starších jako proti finančně pro obec nevýhodnému aktu, ohradio se proti němu i klub »Za Starou Prahu«, avšak marně.
Praha
33 article
= Milloář Th. Eichmann spáchal sebevraždu. V noci na včerejšek dokonal v Praze život svůj Bohdan Eichmann, chéf firmy Eichmann a spol., továrna na papír v Hostinném. Provedl zebevraždu tím způso bem, že si břitvou podřezal krk v příbytku svého prokuristy p. Homoly v Hybernské ulici čís 1034—II. na dol. Novém městě. Když dopoledne ne- vycházel z ložnice, vkročil sluha Stupka do vnitř k nevýslovnému zděšení nalezl millionáře ve velko kaluži krve. O případu tom dovídáme se tyto po- drobnosti. Bohdan (Theodor) Eichmann pocházel z re- diny dědičně zatížené. Dva členové rodiny Eichman novy příšerným způsobem připravili se o život. Ny nější chél firmy, jíž náležela rozsáhlá lovárna n papír v Hostinném, trpěl rovněž trapnými následky zvláštní té choroby. Byl málomluvný a zejmenav poslední době zádumčivý. Vysvětlovalo se to známou aflérou komptoiristy Kuchelmeistra. Jak povědomo padělal Eichmannův komploirista Kuchelmeister smě- nek za obnos více než 14 millionu korun a dvě po- stižené banky prohlásily, že náhradu škody budeu žádati na firmě Eichmannově. Poněvadž právní zá- stupce télo firmy prohlásil, že firma za nepoctivéhe komptoiristu pranic nebude platit, očekávalo se, že dojde ke sporům, jakmile falešné směnky dospějí k splatnosti. Když pak továrník Eichmann stal se zádumčivým, bylo to uváděno ve spojitost s toute
Eichmann Homola Stupka Bohdan Theodor Eichman Eichmannův Kuchelmeister Praha hybernský ulice Eichmann Eichmannův Milloář Th
34 article
Kuchelmeistrovou afférou. Bohdan Eichmann byl fi- nančně dobře situován. Aktiva jeho závodu odhadují se na pět millionů korun, passiva obnášejí asi dva milliony, takže jmění Eichmannova domu obnášelo přes tři milliony korun. Eichmann byl vdovec a čílai 58 let věku svého. Bydlil v Hostinném. Dne 10. října přijel do Prahy, aby vyřídil obchodní záležitostia ubytoval se u svého prokuristy p. Homoly v Hyber- ské ulici č. 1034—II., kde se také nalézaly písárny a skladiště Eichmannova závodu. Ve středu večer byl Eíchmann svěží mysli a zdravotní stav jeho nezpů- seboval žádné obavy. Před ulehnutím četl román který potom odložil a zajisté asi brzo na to provedl sebevraždu. Břitvou, kterou měl v nočním stolku podřezal si krk a poněvadž břitvou zaryl velmi hlu- boko do krku, vyslovena je domněnka, že sebevraždu provedl v návalu choromyslnosti. Břitva byla nalezena v nočním stolku. Po podřezání krku zoufalý muž vloži břitvu na toto místo, ulehl na stranu a vykrvácel.
Kuchelmeistrová Eichmann Eichmannův Homola Praha
35 article
Postel byla krví prosáklá. Smrt nastala neďlouho po půlnoci, neboť po objevení sebevraždy, byla mrtvol úplně vychladlá. Sebevraždu objevil včera ráno sluha Josef Stupka. Vstoupil do ložnice, sebral oděv a perka millionáře k vyčistění a vrálil se za hodinu do lož- nice. Tu teprve povšíml si, že továrník je zkrvácený a že má na hrdle velkou zející ránu. Na pokřik sluhy přikvapili manželé Homolovi a byl také povo- lán okresní lékař p. dr. Vodňanský, který konstatoval, že továrník provedl sebevraždu podřezáním krku. P zjištění sebevraždy vyrozuměno o případu policejní komisařství na dol. Novém městě, odkudž se do lož- nice millionáře odebral p. dr. Sklenička s policejním lékařem p. drem. Feiglem. Lékař shledal, že na levé straně krku má Eichmanr hlubokou ránu, způ- sobenou břitvou. Smrt nastala vykrvácením. U mrtvoly ležela kníha „Dějiny Říma ve středověku.“ Břítva, na- lezená v nočním stolku, odevzdána na komisařství Mrtvola millionáře byla v truhle odvezena do pathelo- gického ústavu. O sebevraždě Eichmanna byla telegra- ficky sdělena zpráva do Hostinného, odkudž syn Rau Eichmann neprodleně odjel do Prahy. Ujišťuje se, že finanční záležitosti nebyly příčinou sebevraždy továr- níka Eichmanna. Směnečných dluhů měl as v obnosu 1,200.000 K a sice 800.000 K Anglobance, 300.000 ústřední bance německých spořitelen, 100.000 filiálce rak.-uherské banky v Praze. — Bohdan Eich- mann, jsa vyznání evangelického, byl horlivým pod- porovatelem hesla „Los von Rom“ a stědře dříve pod- poroval také agitaci K. H. Wolfa. — Vyslovuje se domněnka, že sebevražda Eichmanna souvisela s al- férou falešných směnek Kuchelmeistrových a že vy- skytly se některé okolnosti v trestním řízení, které prý těžce se dotkly Eichmanna. Bohdan Eichmanu byl velice spořivým mužem, Jezdil na dráze ve II.
Stupka Homola doktor Vodňanský Sklenička Feigl Eichmann Rau Eichmann Eich Wolf Kuchelmeistrový Eichman Řím Břítva Praha Los on Rom uherský banka