3
masthead
30. října 1903.
5
article
nentu rakouského, sic by se porušilo vyrovnání.
spočivající právě na zákonech z r. 1867. Z tohc
důvodu má svůj text programu za praktičtější.
Konče svou řeč, hr. Tisza vyzývá členy strany.
aby uvážili změny jím navržené a rozhodli.
jsou-li tak značné a důležité, aby se pro ně roz-
nítil požár po celé zemi a tato se vydala ne-
konečným krisím a konfliktům. Na konec na-
vrhuje, aby se rozprava o jeho řeči odložila n
zejtřek.
Kolom. Szell souhlasí s odročením roz-
pravy, ale ke slovu se přihlásil hr. Apponyi
jenž pokládá za nutné, odůvodniti ihned pro-
gram výborový, poněvadž také hr. Tisza své
opravné návrhy odůvodnil, kdežto posl. Münnich
program přečetl beze všech poznámek. Ve schů-
zích výborových dbal vždy, aby byla zachována
patřičná rovnováha, Ustoupil tam od různých
svých návrhů; ale nyní vidí, že se mají z hoto
vého programu vypustiti také ta místa, která
tam vložena na jeho návrh a která pokládá za
velice důležitá právě z důvodů rovnováhy. Z od-
stavce, týkajícího se vzdělávacích ústavů, mají
se odstraniti věty, jež ostatním dodávají náležité
váhy. Změnou odstavce o výsostných právech
vydávají se dokonce v šane nejdůležitější práva
ústavní. Řečník zastavuje se u prohlášení
Tiszova, že jeho vláda se zachová negativně
k otázce stanovení počtu vojska v míru a kon-
tingentování náhradných záložníků, ač s oběma
těmito požadavky dvě předchozí vlády projevily
svůj souhlas. Ze všeho toho hr. Apponyi vy-
vozuje, že se jeho spolupůsobení ne-
přikládá nijaká zvláštní váha, kte-
rážto poznámka přijata od posluchačů s odporem.
Tisza
6
article
Hr. Apponyi zakončil prohlášením, že své ná-
zory vyloží podrobněji v speciálním rozhovoru.
Slova ujal se opětně Kolom. S zell, jenž
hájil Tiszův program proti hr. Apponyovi. V ob-
šírné řeči vykládal, že Tiszovými změnami ne-
zadávají se nijaká práva uherského národa. Co
pak se týče odstavce o výsostných právech, byl
prý navržený Tiszou text přijat původně také
výborem, a sice jednohlasně, tedy i se souhlasem
Apponyovým, a teprve později změněn. Při-
pomíná slova Deákova, že věci dosažitelné ne-
mají se poškozovati přilišnými požadavky. Byla
by pochybená politika, kdyby se dosažitelné
dobro obětovalo nedosažitelnému lepšímu.
Po řeči Szellově, jež přijata s bouřlivou po-
chvalou většiny strany, promluvil ještě posl.
Ivánka ze strany Apponyovy, jenž polemisoval se
Szellem a po krátké diskussi ustanoveno, že
další rozprava bude se konati ve čivrtek o 4. hod.
odpoledne.
Tiszův
Tiszový
Apponyův
Deákův
Szell
Hradec
uherský národ
7
article
Všetechnická schůze v Brně.
Všetechnická schůze v Brně.
Fonala se 28. října t. r. za přítomnosti 250 posluchačů
rektora Suchardy, prorektora Ursína, děkana Cervinky
a jiných členů professorského sboru. Předsedou zvo-
len kol. Chlum, místopředsedou kol. Zaoral, zapiso-
vatelem kol. Závodník.
První řečník kol. Míša připomenul, že úkolem
schůze jest přiměti příslušně činitele ke konání povin-
ností. Stará brněnská technika jen podskokem a ná-
silím stala se německou, ač sněm moravský sám se
prohlásil pro oboujazyčnou. Po 50 létech napravena
konečně hrubá urážka, vmetená ve tvář národu če-
skému. Však jakým způsobem? Ač česká technika
pátý rok trvá, nemá posud definitivních místnosti.
není úplnou, není náležitě vypravena. Letos nastaly
poměry přímo nesnesitelné, přes ujišování místo-
držitele a ministra Hartla. Ač přednášky již 14 dnů
trvají, nejsou nové místnosti posud vypraveny. Po-
sluchači nemají vůbec v nynější budově místa. Ny-
nější provisorium jest zbytečným plýtváním peněz.
Nájem budov i s adaptací činí již 200.000 K a přece
místnosti jsou přímo hanebné. V prvém ročníku jest
118 posluchačů, však kresiírna může jich pojati pouze
54. II. ročník nemá vůbec rýsovny; posluchárny obou
ročníků pojmou jen 34 posluchačův a ještě tak, že
ze 7 lavice není ani vidět ani slyšet. Geometři umi-
stěni jsou ve sklepě, v místnosti nezdravé, tmavé a
malé, jež pojme jen polovinu posluchačů.
Suchard
Ursín
Cervinka
Zaoral
Míša
Hartl
Brno
Chlum
8
article
Geologické sbírky umístěny jsou též ve sklepě,
kdež vlhkem soli se rozpouštějí a obrazů se chyté
plíseň. Elektrotechnika nemá ani kabinetu, natož pří-
strojů. Sbtrky ostatní umístěny jsou v místnostech
nepřístupných; knihovna jest ubohá, má 5000 svazků.
kdežto zdejší něm. technika má knihovnu o 50.000
svazcích. Jmenování professorů děje se obyčejně v li-
stopadu, někdy až v březnu, tím zkracují se poslu-
chači a studium se zanedbává.
Že naše veřejnost trpí takové jednání s vys. ško
lami českými, jest důkazem naší ubohosti. Naléháme
na prof. sbor, aby ignorování toto netrpěl a důrazně
žádal nápravu, byť i cestou, kterou jsme my nastoupili
(První ročník zastavil některé přednášky.) Appelluje
na naše poslance, aby se těchto požadavkův ujali
Dále prohlašuje: Nám jest stydno, že v „pokrokové“
zemi jako jest Rakousko, musíme pořádati schůze pro-
testní, aby se vládě zjevným stalo, čím povinna jest
osvětovému pokroku.
Kol Míša končí svou procítěnou řeč za bouřlivého
demonstrativného potlesku.
profesor
Míša
Rakousko
9
article
Kol. Klusáček důkazy objasňuje nepřátelství
vlády proti naší vysoké škole. Vyvrací tvrzení, že
naše technika jest vymožeností politickou. Jest to zále-
žitost kulturní, jež se v moderním státě ve 20. stol
sama sebou rozumí. Srovnává poměry českých vyso-
kých škol s poměry vysokých škol německých a uka-
zuje zvláště na rozdíly mezi českou a německou tech-
nikou v Brně.
Ne celých devět mill. Němců má 5 universit a4
techniky, 71/2 mill. Čechů pouze jednu universitua
dvě techniky, z nichž jednu neúplnou, ač dle počtu
a rovnoprávnosti náležely by nám 3 university a g
techniky. Národ český, jenž odvádí 150 mill. zl. do
státní pokladny, tedy téměř polovinu všech daní, do-
stává na své vysoké školy pouze 1 mill. zl., Němei
však dostávají 41/4 mill. zl., tedy na jednoho něme-
ckého posluchače vynakládá stát 370 zl., na českého
pouze 185 zl. A ta křivda se páše na nás ve státě, jenž
slouti chce spravedlivým, rovnoprávným.
Klusáček
Němec
Čecho
Brno
10
article
Německá technika v Brně měla v roce 1899, tedy
po 50letém trvání pouze 287 posluchačů, česká po
4letém trvání má 296, a přece těchto 287 posluchačů
německé techniky zahrnuto jest vším pohodlím, sti-
pendiemi, podporami, pomůckami. Zkrátka, posluchači
něm. techniky (připomíná řečník mimo jiné, že tato
jest úplná) lákání všemi možnými prostředky, aby
se zabránilo správnému domnění, že tato technika
byla ještě před 10 léty zbytečná. Na německé technice
jest 18 stípendií zemských v obnosu 5680 K a na če-
ské, ač Morava jest ze ž4 českou, pouze 9 zemských
stipendií v obnose 3030 K, státních stipendií i s císař-
skými jest na německé 7 v obnosu 3200 K, na české —
žádné. Dále jest na německé 14 stipendií města Brna
v obnosu 5220 K, 2 stipendia „Moravské spořitelny
po 210 K a 1 stipendium olomoucké obchodní komory
v obnosu 200 K. Jest tedy na něm. brněnské technice
42 stipendií jen veřejných instilucí v obnosu 14.900 K
na české dle známého rovného práva jen 19 v obnosu
4830 K. Jest tedy o chudého něm. technika mnohem
lépe postaráno než o technika českého, však načí
útraty se tak děje?
Řečník uvádí dále, že 287 posluchačů na německé
technice v roce 1899 mělo 200 místností, 296 poslu-
chačů na české má 21 poslucháren a rýsoven a as
42 kabinetů. Stále ustupování nepovede k cíli. Máme
adstrkování dost; žádáme splnění svých požadavků,
sic budeme nuceni sáhnouti k ostřejším prostředkům
Končí za bouřlivého potlesku.
Kol. Hauser ostře vystupuje proti odbývání
jakému jsme vystaveni při vyučování cizích jazyků.
Damám nedovoluje se přístup do přednášek ani jako
hostům.
Prorektor Ursíny praví: Zájem prolessorů
váš jest stejný. Bohatá Morava zřídla pro svou tech-
niku jen 4 süpendia, doklad, ze nase vořeinost sea
Hauser
Ursíny
Brno
Morava
11
article
nás nestará. Uznává za správné, aby se o stavbu česk
techniky důsledně žádalo.
Dr. Kameníček varuje studentstvo před stáv-
kou a demonstracemi
Kol. Míša navrhuje resoluci, jež po některých
změnách přijata.
Praví se v ní: Především trpce stěžujeme si n
to, že pro vysoké učení naše dosud nejsou zřízeny
moderní budovy definitivní, nýbrž že úřadovny, učír-
ny, pracovny a sbírky rozestrkány jsou po deviti sou-
kromých domech ve třech ulicích, a že nevyhovují,
ba ani vyhovovati nemohou i lěm nejskromnějším
požadavkům, činěným na vysokou školu, a že naše
vysoké učení není dosud doplněno nezbytnými odbory
chemickým, elektrotechnickým, zemědělskolechnickým
a oddělením všeobecným.
Ježto posluchárny a konstruktivní sály jsou příliš
dlouhé, úzké, nízké a tmavé, a také pro nynější a stále
vzrůstající počet posluchačstva nedostačující — a stu-
dium technických věd přece nezbytně vyžaduje, aby
nejen přednášky byly navštěvovány, nýbrž příslušné
práce odborné a konstruktivní na ústavě samém ko-
nány — jest stav tento vysokého učení nedůstojný
kýženým výsledkům studijním neprospěšný, a ne-
srovnává se ani se zájmy státního fisku, poněvadž
obnosy za dosavadní nájem soukromých budov, na
jich adaptace atd. jsou mnohem vyšší, nežli by bylo
třeba na amortisaci kapitálu, nutného na stavbu no-
vých budov.
doktor
Kameníček
12
article
Ježto pak hlavní Budovou našeho vysokého učení
jest bývalá budova školy průmyslové, která ani télo
nedostačovala, musíme žádati s opravdovou naléha-
vostí, aby co nejdříve a nejrychleji skončila vláda
přípravy ke stavbě definitivních moderních budov
na zakoupeném již staveništi pro vysoké učení naše.
jakož i náležité a důstojně jich vypravení.
Pokud pak provisorium nynější ještě potrvá, trvat
musíme s veškerou rozhodností na tom, aby aspoř
tolik a takových místností pro vysoké učení naše byle
zavčas najato a adaptováno, by výsledky studijní
nebyly znemožňovány a zdržovány.
Žádosti tyto vznášíme na státní správu vyučovací,
jakož i na veškery veřejné spravedlivé činitele tím
upřímněji, čím ubožeji jest vysoké učení naše po
stránce umísťování opatřeno než zdejší vysoké učení
německé, ba hůře ještě než mnohé zdejší školy střední
Nezávidějíce ústavům jiným náležitého jejich vy-
pravení, nýbrž toužíce po společném pokroku všech.
naléhali musíme tím více na to, aby také našemu vy-
sokému učení v době nejbližší dostalo se takového
respektování, jakého kategoricky vyžaduje náprava
staré křivdy přes půl století nám činěné, jakého vy-
žaduje postavení národa našeho v této říši, postavení
vysokého učení vůbec a sama důstojnost vědy.
Zároveň žádati musíme za zřízení české university
v Brně a připojujeme se tím ke všeobecnému kultur-
nímu požadavku celého našeho národa; v té příčině
prohlašujeme se solidárními s kollegy na obou českých
vysokých školách pražských.
český univerzita v Brno
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Je konec sněmu či nikoli? Není
páni Němci musí několik dnů ještě vyčkati,
než spustí »vítěznou« proto, že podařilo se jim
provésti letos v Praze, co dokázali před sedmi
a šesti léty ve Vídni. Podařilo se jim totiž do
kázati, že stačí jediné slovíéko v jednacím řádě.
aby s úspěchem se dala zaň zavěsiti nejpohodl-
nější obstrukce. To žel, že není žádná novína
a v ohledu tom také nikdo netvrdil, že je
zemský sněm nezranitelný. Proto nebylo potřebí
teprve zvrátiti »legendu« o tom. Ostatně
by se byly poměry na českém sněmu jinak
utvářily a jinak byl by skončil německý ob-
strukční pokus, kdyby na sněmu bylo jako
druhdy Němcům čelilo 167 poslanců a ne jako
dnes jen 145. To je první osudný následek
velkostatkářské slabostí, již pro nic za nie
zahodili dvacet dva mandáty. Jinak bylo
by to též dopadlo, kdyby nejvy šš
maršálek nebyl býval zosobněnou
blahovolností oproti Němcům. Zajímavější než
to je ale pořád otázka: co se nyní stane
Vláda, jak se zdá, nemá ani dost málo chuti
pustiti sněm domů, aniž by vykonal, co je nej-
nalebavějšího a sice vyřídil rozpočet, předlohy
nouzovou a vodní. Sněm ale k tomu se ne-
dostane, dokud nebude sejmuta s denního po-
řadu předloha o změnách ve volebním právu
do obcí. To ale je marné namáhání, neboť na
také pokoření nepřistoupí zase češti poslanci.
Němec
Praha
Vídeň
14
article
Obstrukce zůstane tedy v permanenci. Kdy bude
sněm uzavřen, či odročen, není známo, rovněž
ne, bude li přes všechno ještě k jedné schůzi
svolán. Pan Prade se velice diví způsobu, ja-
kým nejvyšší maršálek skončil minulou sehůzi.
Měl prý ohlásiti, kdy bude příšti a sděliti jednaci
pořad. Prohlásiti, že oznámí poslancům pí-
semně, kdy opět se dostaviti mají, příčí prý se
jednacímu řádu a stane prý se okolnost ta po
případě v nejbližší sněmovní schůzi předmětem
nové obstrukční etappy. Pan Prade vykládal
zastával i jiné nesprávnosti. Také tu, že nalézá
se v odporu s jednacím řádem práce jednotli
vých výborů, kterou prý nyní, kdy již je po
sněmu, konají. Po sněmu ale není. Sněm trvá
tak dlouho, dokud nebyl z nejvyšší moci roz-
puštěn, uzavřen, anebo — odročen. Tentokráte
ale nestalo se nic z toho, proto sněm s dovo-
lením i bez dovolení pana Prada trvá dále. Jak
může kdo popírat maršálkovi právo, svolati po-
slance na sněm písemně? Což se tak neděje
Pan Prade však již je nedočkavý intrád, jež
mu budou jako »obstrukčnímu vojevůdei« hrát.
až se domů vráti. Nu, dlouho to trvat nebude.
Bude-li svolána říšská rada, budou snad hrát
záhy intrády jiným.
Prade
Prado
15
article
— Pohroma národního rozdělení diécesí
utvoření takto nového správního obvodu podle
zásad a podle hranic, vytčených od německých
rozbiječů království českého, na vzor koneč-
ného, politicky administrativního rozdělení země
podle přání německého, přikvačila náhle blíž, ni-
koli mimo nadání a důtklivé výstrahy naše, a to
tak blízko, že už se 1 v katolickém orgánu praž-
ském, který ještě před málo dny přinášel z kruhů
biskupských články utišujíeí, vyskytují úvahy,
plné nálady naprosto opačné. Nejen že uznána
správnost našich římských informací, ještě
před neúplným týdnem popíraná, list katolický
dokonce vybízí nelíčeným způsobem stranu svou
k urychlenému tempu obranných kroků proti
nejdůstojnějším trhanům království, tempu, v ja-
kém měly jíti už dávno i zastupitelské sbory
naše. Ve včerejším úvodním článku svém kon-
statují „K. L.“, že není už pochyby, že se
o národním dělení diécesí českých v Římě jed-
nati bude dosti brzo. Pisatel článku měl při-
ležitost rozmlouvati o věci s vynikající osob-
ností všech příslušných poměrů znalou, kteráž
K L
Řím
16
article
mu sdělila, že obránci rozdělení diécesí jakožto
hlavní důvody svého stanoviska uvádějí: dů-
věru, jakou prý u německého obyvatelstva vzbudi
německé diécese, z čehož prý kyne zvětšení do-
restu německého kněžstva, na co prý se klade
směrem do Říma největší váha, dále zmenšení
národnostních třenic (!) a — nebezpečí losvon-
romistického hnutí a konečně prý se usnadní
intensivnější správa diécesí. Naproti těmto dů-
vedům uvádí pisatel správně, že pravého kato-
lického lidu jest v německém obyvatelstvu v Če-
chách mízivá menšina, ten že se o dělení diéces
ani nestará, že je to požadavek německo-libe-
rální, tudíž německo-židovský, který uskuteč-
něn býti má proti nejrozhodnějšímu odporu ce-
lého českého národa, přes to, že je to příprava
k trhání království, zabrání Pruskem a koneč-
nému poprotestantštění. Pisatel varuje před roz-
nicením žhavé jiskry odvěkého anta go-
nismu národa českého proti Římu, počínaje
od nešťastných dob avignonských a husitských.
Prusek
Řím
17
article
připomínaje při tom znovu řádění bohosudov-
ských jezuitů v Čechách i žádá důkladnou re-
formu řádu v Bohosudově. Rozdělení má se stát
také z toho přání liberálá německých a kněží
nacionálních, aby byli zbaveni povinnosti du-
chovní správy českých menšin i neméně důleži-
tou jest výstraha pisatelova, aby Řím v politi-
ckém vývoji, ve kterém 14 millionů Slovanů proli
8 mill. Němců vždy více ku platnosti přicházeli
musí, tedy v otázce, sáhající do staletí budou
cích, nepomáhal zapřisáhlým nepřátelům Čechů
a vůbec Slovanů katolických. Opitzův německý
nacionalismus nazván tu přímo bankrotem apo
štolského idealismu, jakož i důvod v příčině roz
množení německého kněžstva jest nicotným, ne
boť nedostatek německého kněžstva neleží ve
smíšených diécesích, nýbrž v antagonismu svě
tových názorů. Autor článku, který náleží patrně
k osvícenějším katolickým publicistům u nás,
žádá pro všechny kněze v Čechách závazek zna-
losti obou jazyků podle analogie Badenových
jazykových nařízení i končí sdělením, že dů-
vody, tuto vyložené, byly již cestou důvěrnou
poslány do Říma s prosbou, aby biskupům
Němec
Čecho
Opitzův
Badenův
Čechy
Bohosudov
Řím
18
article
Čechách dostalo se pokynu, celou a čistou
pravdu do Říma referovati o důležitosti přímo
nedozírné, jakož i vyzváním, aby se do
Říma vydali čeští kněží osobně za příčinou ob-
jasnění v mnohých sporných věcech. Jak vidět.
bezodkladnost činů se všeobecně uznává
ale činy se — odkládají.
— Výkřik upřímného zadostučinění na
porobou poznaňských Poláků vytryskl z nitra
třebenického vikáře dp. Fr. Hochstettera, amts-
brudra a speciálního přítele kolínského faráře
Duška, v posledním čísle »Wartburgu«, kterýžto
německý evangelický týdenník Hochstetter pro
Rakousko společně s drem. Eisenkolbem vydává.
Polák
František
Hochstetter
Dušek
Čechy
Řím
Rakousko
19
article
Všechna zášť plemene německého, o kteréž
v evangeliu ovšem nic nestojí, syčí z úvodních
řádek článku oslavujícího nové přitažení skřipee,
na němž v německé říši napjata Polska. »Die
Wartburg« píše:
»Konečně zdá se, že vláda v Ostmarce hodlá
provésti boj proti polským nepřátelům říše s ve-
škerou rozhodností. U příležitosti odhalení pomníku
Bismarkova v Poznani dne 11. října kladl ministr
Hammerstein důraz oproti polským snahám po
samostatnosti na to, že přítomnost i budoucnost
této krásné země jsou naše a pro všechny budouc
časy leží pod ochranou pruského orla«. Podle toho
bylo i arcibiskupu Stablewskému sděleno, že kleri-
kové poznaňského kněžského semináře musí na-
vštěvovati přednášky o německých dějinách a lite-
ratuře na nové akademii v Poznani, jinak že bude
seminář zrušen. Zajisté že bylo také zapotřeb
energického ponuknutí, aby byl arcibiskup přinucen
k nařízení, aby polské ditky odděleně byly ku pří-
jímání přiváděny a německy oslovovány. Na ochotu
se strany duchovenstva nemůže vláda spolehati atd
Jak patrno, také Poláci mají v německé říši
své nejlepší přátele, kteří vědí, čeho polskému
lidu třeba, a také mu toho přejí, není-liž pravdu
p. faráři Žilko?! Jak to říká p. dr. Herben,
realistický exehefredaktor? »Nevěřím prostě, že
lidé, kteří něco na evangelium dají, byli by ná-
silí schopni.« Tak nějak!
Hammerstein
Stablewský
Polák
Žilka
doktor
Herben
Polsko
Poznaň
20
article
— Volhy do Úrazové pojišťovny dělnick
pro království české. Aktivní volební právo při
těchto volbách, jež koanjí se po celý měsíc listo-
pad, mají pouzetimajitelé podniků,
kteří mají zapraveny pojistné pří-
spěvky za rok 1902. Poněvadž zejmen
ve skupině III., průmysl chemický, pivovary,
cukrovary, potraviny, látky k topení a osvětlení,
každý jednotlivý hlas padati bude na váhu a
rozhodnouti může o výsledku volby, upozorňu-
jeme důtklivě všechny majitele podniků do tét
skupiny zařaděných, aby — pokud se tak již
nestalo, bezodkladným zapravením zmíněných
příspěvků (nejdéle do 14. listopadu) právo vo-
lební sobě pojistili. V téže době nutno reklamo-
vati listky posud nedoručené. Veškeré informace
voleb se týkající podá český volební sbora
buďtež dotazy řízeny na adresu: Boh. K avka,
tajemnik, v Praze—II., ve Vladisla-
vově ulici čís. 20. Témuž zasílán
budtež listky hlasovací.
— Osobní. Univ. docent pan MUDr. Jan Je sen-
ský, zubní lékař, přesídlí do Ovocné ulice čís. 17
(novostavba Úvěrní banky) a počne tam v pondělí
dne 2. listopadu ordinovati v obvyklých hodinách. —
Generální rada Rakousko-uherské banky jmenovala
ve své včerejší schůzi adjunkta filiálky v Praze, pan
Adolfa Křepelku, přednostou této filiálky. Dos-
vadní přednosta p. cís. rada Alois Kastil odchází po
35leté úřadní činnosti do výslužby.
MUDr
Jan
Křepelka
Kastil
Volha
Praha
Vladislo
III
II
University
21
article
— Promoce. Pan JUC. Horák Alois, soudní
praktikant, z Bezdřichova na Moravě, bude dnes za
doktora práv prohlášen.
— Rodinné zprávy. Slečna Toňa Zettlova
dcera zvěčnělého vrch. stavebního inženýra v Něm
Brodu, slavila manželský sňalek s p. Hanušem Zd
Dvořákem, místodržitel. koncipistou, přiděleným
k okresnímu hejimanství v Milevsku, dne 26. října t.r.
o 3. hod. odpol. v měst. děkanském chrámu v Něm
Brodu.
— Úmrlí. Ve středu 28. října t. r. zesnula paní
Tereza Heintzová roz. d'Auelonova, vdova po
býv. statkáři, která po dlouhá léta v Praze působila
jako učitelka vlašského jazyka. Zesnulá paní těšila
se vzácné přízni všech tříd pražské společnosti
Pohřeb koná se dnes dne 30. t. m. o 4. hod. odpo
lední z chrámu sv. Štěpána na Novém městě praž-
ském. — Ve středu zemřel v Praze pan Jakuh
Weisl, obchodník v Nové Kdyni. Pohřben bud
dnes o 1/23. hod. odpol. z israel. láz. domu na hřbito
ve Strašnicích. — V noci na včerejšek zemřela zde
paní Anna Šimková, vdova po okresním komi
saři, dosáhnuvši věku 77 let. Pohřeb koná se v so-
botu o 4. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově
olšanském.
JUC
Horák
Alois
Zettlův
Dvořák
Heintzová
Auelonův
Štěpán
Weisl
Šimková
Bezdřichov na Morava
Německo Brod
Milevsko
Praha
Nová Kdyně
Strašnice
Olšanský
22
article
— Ve schůzi zemskéhio výboru král. českého, dn
28. t. m. konané, vyřízeny byly vedle zaznamenaných
již ještě tyto záležitosti: (Hospodářské školy.)
Byly vyřízeny plány nové budovy zimní hospodářské
školy v Sedlčanech. — Subvence povoleny na mlékat
ské kursy v Boubské a v Předslavicích. — Schválen
zakoupení pozemků a hospodářských budov pro střednt
hospodářskou školu v Roudnici. — Navrženo, aby
zimní hosp. škole v Táboře bylo vládou přiznáno
právo veřejnosti. — Zpráva o kopaných učebných bě-
zích pro učitele škol hospodářských byla vzata na
vědomí.— Žádosti za přijímání žaček do zimních hosp.
škol vyhověno nebylo. — Byla povolena subvence
na zakoupení zkušebního pole při zimní hosp. škole
v Benešově. — Učilelem při rolnické škole ve Vys.
Mýtě jmenován byl p. J. Ruml. — Vyřízeny žádosti
za přijetí do školy podkovářské. — Schválen rozpočet
pokračovacích běhů hospodářských na rok 1904. —
J Ruml
Sedlčany
Předslavice
Roudnice
Tábor
Benešov
ze pro učitel škola hospodářský
23
article
(Akce Živnostenská.) Byl schválen rozpočel
pokračovacích škol průmyslových, řemeslnických, je-
kož i maloživnostenská akce podpůrná na r. 1904. —
Povoleny zařizovací subvence společenstvu čalouník
v Praze, tkalcovské jednotě v Červeném Kostelci, pak
subvence na lučební kursy v Praze. — K výplatě po-
ukázány subvence: Průmyslovému museu v Plzni, na
truhlářský kurs v Praze, obuvnický v Semilech, krej-
čovský v Plzni a na kurs o vedení knih v Karlových
Varech. — Schváleny rozpočty na r. 1904, dále pří-
spěvky na podporování chudých žáků při odborných
průmyslových školách, jakož i příspěvků k různým
účelům živnostenským. — (Zemský fond si-
rotčí.) Žádostem za příspěvek na přístavbu sirot-
čince sv. Karla Boromejského v Budějovicích a za pří
spěvek na stavbu vychovatelny v Libni, nebylo vyho
věno z příčin zásadních. — Vyřízení žádosti za pro-
půjčení stipendií sirolkům v Českém Brodě, ve Dvoře
Králové, ve Volyni (při řemeslnické škole) a v Lito-
myšli (taktéž při řemeslnícké škole). Zpravodaj vesměs
člen z. v. Adámek.
Boromejský
Adámek
Praha
Kostelec
Plzeň
Semily
Karlová Vary
Budějovice
Libeň
Český Brod
Dvůr Králové
Volyň
24
article
— Jak dodržuje poštovní ředitelství své sliby
Ledvice u Duchcova jsou jednou z těch osad ve
zněmčeném území, kde nátěr němectví stále a rapidně
klesá. Čech, který poprvé do Ledvic vkročí, skepticky
přihliží marné a simulované rozpínavosti Němcůa
brzy v pravém světle sezná faktum, že Ledvice jsou
českým živlem zaplaveny. Horníci jsou vesměs Češi,
zřízenci dráhy rovněž. Mnozí obchodníci a živnost-
níci, jichž české nápisy ostentativně mluví, ba i sám
obecní úřad svými vybláškami českými — respektují
takto velké procento českého živlu v Ledvicích. Led-
vická česká veřejná škola má 287 dětí a co jest
jich — bohužel — ve škole německé! Českých
spolků jest v Ledvicích dosti, české hostince jsou
zde čtyři. Také úřadníci dolů jsou zde Češi. Vše to
svědčí o silném počtu Čechů, jichž napočteno 2437,
což činí dobrou polovici všeho obyvatelstva 4829.
Čech
Čecho
Ledvice
Duchcov
Čechy
25
article
Jen poštovní úřad neví, vlastně nechce věděti
zdejším českém lidu, neboť postrádá nadpisů, jakož
i razítka oboujazyčného. O poštovní razítko obou-
jazyčné a vnější nápis budovy se marně Češí led-
vičtí pokoušeli, vždyť paní poštmistrová jde ruku
v ruce s opatrnými hlavami města, kteří jí občas
připomenou povinnosti dcery Germanie. Když ko-
nečně Češi zdejší svůj oprávněný požadavek znovu
akcentovali, slíbilo poštovní ředitelství
nápisy oboujazyčné i razítko, bude-li
pětina Čechů v Ledvicích. Než slibu Čechům učině-
ného se nemusí dodržeti a nedodržuje se! Nápisu
dvojjazyčného a razítka dosud v Ledvicích není, ač
jest zde dobrá polovina Čechů. Přetvářka, strannictví
a nepřízeň k českému národu zabraňují, aby zjednán
byl průchod právu jazyka českého, jimž většina ob-
čanstva mluví. Sledujeme vše a jsme dychtivi, zda
náprava poštovním ředitelstvím se stane. Jen aby
se nám neukázal oboujazyčný nápis tak na tři nebo
čtyři dni jako ve Hrobech, kde obec, ač po krk za-
dlužena, obětovala z obecního jmění na zhotovení
nápisu jen německého určilou částku peněz, když
nový pan poštmistr chtěl podržeti oboujazyčný nápis.
K tomu poštovní ředitelství ničeho nenamítá? Chce
snad takovými spekulacemi stát vytrhnouti?
Čech
Čecho
Ledvice
26
article
— Dozvuky volební. Pan Vojtěch Macháček, ma-
jitel uzenářského závodu, prohlašuje za nepravdivě
tvrzení, že ve schůzi konviktské připojil svůj sou-
hlas s prohlášením páně Jelínkovým v záležitosti
pana Brentenfelda. Pravda jest, že za řeči p. Jelínka
od předsednického stolu pronesl hlasitou poznámku,
že pan Breitenfeld židem není. Tvrzení toto může
hodnověrnými svědky dokázati. — Pan Václav Čer-
venka nám oznamuje, že pan Breitenfeld je dodava-
telem městského chudobince u sv. Bartoloměje a on
(p. Červenka) od r. 1886 městského chorobince na
Karlově.
— Z Berlína, 29. října. (C.-B.) Vilém II. přijal
dnes P. Kornelia z Prahy z chrámu emauzského
jenž mu odevzdal své dílo o Monte Cassinu.
— Manifestační schůze pro druhou českou uni-
versitu jest odložena na neděli dne 8. listopadu
v Kutné Hoře. Odborné thema uvolil se na schůzi
této převzíti docent české university pan MUDrÉ Lad
Haškovec, thema vlastní pan IngC. Vlad. Dy
rynk, delegát technické komise pro zřízení vysokých
slovanských škol.
— Výsladek zontěže plánů na stavbu nové školní
budovy na Invalidovně v Karlině. Porota, sestávající
z panů: sťarosty J. Ronze, prof. Kouly, stavebního
rady Srdinka, arch. Blechy, arch. Štěrby, řed. dra.
Macháček
Jelínkův
Brentenfeld
Breitenfeld
Čer
svatý . Bartoloměj
Vilém II
Ingc
Vlad
Karlin
J Ronz
profesor
Koula
Blech
Štěrba
Karlov
Berlín
Praha
Monte Cassino
Kutná hoře
MUDrÉ Lada
Srdinka
27
article
Plašila řed. Nechvíle a dra. Hanuše, přiřkla první
cenu 800 korun plánu se značkou »otazník v kruhue
(autor pan Pavel Janák, postuchač architektury na
pražské technice, bytem v Žižkově), druhou cenu
600 korun plánu pod beslem »Otevřena soustavae
(autor arch. pan Josef Sakař), třetí cenu 400 kkorun
plánu pod heslem »Myšlenka« (autor pan Otakar
Polák, stavit. assistent v Kralupech). Mimo to vyslo-
veno uznání plánům pod hesly: »Blok X.«, »Grando«.
černé K v kruhu dodaným. Všechny došlé plány
vystaveny jsou v městské radnici v Karlině o
30. října do 4. listopadu k veřejnému nahlédnutí.
Po 4. listopadu mohou autorové plánů cenami nepo-
ctěných po vrácení vydané jim stvrzenky plány ty
si vyzvednouti v městské technické kanceláři. Pán
autoři cenami poctění se žádají, aby co nejdříve
k měst. úřadu v Karlíně se dostavili.
— Z c. k. zkušební komise pro český těsnopis
Praze. Přísti státní zkoušky konají se 27. a 28. listo-
padu t. r. Žádosti náležitě instruované buďtež podány
do 15. listopadu t. r. předsedoví p. Václavu Starému,
rediteli c. k. čes. reálky na Král. Vinohradech, jenž
na požádání podá podrobnější zprávy. Zkušebními
kemisary jsou univ. lektor J. O. Pražák, professor
Českoslovanské obchodní akademie a dr. Alois Heroui,
c. k. professor na čes. vyš. gymnasiu na Král. Vino-
hradech
— Výstava děl chorvatských umělců v pavilloně
»Manesa« pod zahradou Kinského zabájena bude zejtra
o 11. hodině pro zvané hosty. K vernisáži přijel ze
Záhřeba sochař p. prof. Frangeš. Výstava obsahuje
83 obrazy, 22 plastiky a tři vitriny s předměty umě-
leckého průmyslu. Z vystavujících umělců uvádíme
Auera, Bauera. Bukovce, Bužana, Crnčiče. Čikoše.
Frangeše, Ivekoviče, Kovačeviče, Krizmana, Krasnika.
Plašil
Nechvíl
Hanuš
Pavel Janák
Sakař
Otakar Polák
Karlin
Starý
Král
Pražák
doktor
Heroui
Kinský
profesor
Frangeš
Auer
Bauer
Ivekovič
Kovačevič
Krizman
Krasnik
Žižkov
Kralupy
Karlín
Praha
Záhřeb
Bukovec
Bužan
28
article
Medoviče, Meštroviče, Senoa, Tisova, Valdeca, kteří
obeslali výstavu nejlepšími pracemi svými. Doufáme
že naše umění milovné obecenstvo projeví hojnou
návštěvou opravdový zájem o tvorbu bratrských umělců
slovanských, skytáť mu tato nejvýš zajímavá exposice
rozhled do mladé tvorby chorvatských umělců. Vý-
stava otevřena jest denně od 9—5 hod. za vstupné
1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz
legitimace 60 h. Hromadné návštěvy žactva středních
a měšťanských škol požívají zvláštních výhod.
Medovič
Meštrovič
Seno
Tisův
Valdeca
29
article
Vytrvalým podporovatelem Ústřední Malice
školské jest pan rada zemského soudu Seidl, advokát
v Jindřichově Hradci, který mezi svými známými
snaží se propagovati myšlenku, aby čeští kuřáci
obmezovali pokud možno svůj požitek kuřácký a co
takto uspoří, věnovali Ústřední Matici školské. Roku
1902 odevzdáno z tohoto důvodu od nekuřáckých
kuřáků odboru jindřichohradeckého 6 K, roku 1903
12 K. Zdá se, že myšlenka tato nabude i jinde půdy,
poněvadž také lékařské autority vystupují velice
energicky proti nemírnému kouření. S věcí souvisí
i návrh, aby se utvořily kroužky přátel Ústřední Ma-
tice školské, vždy 10 (sbory 10 mužů), kteří se za-
váží stále odváděti roční příspěvek Ústřední Matici
školské. Snad by se daly oba dva návrhy dobře
spojiti. Přátelům Ústřední Matice školské, sdruženým
v různých kroužcích a společnostech, naskytá se
vhodná příležitost ke vděčné rozpravě. Návrhy jsou
vílány. — Ozdobou hrobů o Dušičkách
jsou věnce z matičních obětin. Jimi projevuje se nej-
tklivější úcta a láska k zemřelým přátelům a zá-
roveň podporován jest nejdůležitější náš spolek ná-
rodní Ústřední Matice školská. Všechny druhy obětin
(s černým okrajem po 8 h, se zlatou ořízkou 6 h
s červeným okrajem a zlatou ořizkou po 6 h) pro-
dávají se v kanceláři Ú. M. Š. v Praze a u všech
českých papírníků. — Jansův akvarel »Stará
Praha« jest za výhodných podmínek na prodej.
Seidl
M Š
Jansův
Jindřichov Hradec
Praha
ústřední Ma
30
article
Přihlášky přijímá kancelář Ústř. Matice školské v Praze
(ve Spálené ul. č. 24).
— Umělecká zpráva. Nejnovější podobizna bás-
níka Jaroslava Vrchlického, malovaná F. K
Hronem, je vystavena ve dvorním uměleckém závodě
Mikoláše Lehmanna v Praze.
= Francouzská Škola-Hovorny. Pod tímto nš-
zvem otevřel prof. Schmidt-Beauchez nové učiliště,
v němž znovu zahájí své francouzské kursy dle osvěd-
čené sluchové methody, která se vyhýbá zbytečnému
mluvničkářství a zvláště ku praktické konversaci smě-
řuje. Jako odborník i znamenitý učitel frančiny je
desti znám, tak že jej ani netřeba coporučovati.
V sobotu 31. t. m. koná prof. Schmidt-Beauchez v Če-
skoslovanské obchodnické besedě v Jerusalemské ul.
veřejnou přednášku o důležitosti a universálnosti fran-
couzského jazyka a o melhodice cizojazyčného vy-
učování, která slibuje býti dosti zajímavou. Začátek
v 7 hod. več., vstup volný.
— Skola slovanských jazyků. Dne 31. října t.
zahájeny budou kursy ruského jazyka a to počátečný
a pokračovací, vyučovati se bude vždy v sobotu
prvému od 7—8, druhému od 6—7 hodin večer v bu
dově školy u sv. Jindřicha Přihlásiti se ještě možno
k těmže kursům, taktéž i k polštině a srbo chorvat
štině atd., v sekretariátu slovanského klubu v hotelu
»u anglického dvora« na Poříčí. Za kurs trvající čtyř
měsíce platí se hned 8 K.
— Dary. Podpůrné jednotě obchodnictva dostalo
se od korporace, která si nepřeje býti jmenována
darem 100 K.
— Celoroční nedělní a sváleční klid. Občan
ská záložna na Smíchově zavede od 1. li
stopadu t. r. počínaje ve svém spořitelním oddělení
celoroční nedělní a sváteční klid. V oddělení zasta-
várenském bude se jak doposud úřadovati.
Vrchlický
Lehmann
Schmidt
Beauchez
profesor
Jindřich
Praha
Smíchov
31
article
— Kolkovna. Na Starém městě pražském nalezá
se v Dlouhé třídě čp. 922—I. t. zv. dům Wagen-
horský, později pode jménem kolkovny známý. Bu-
dova jest nyní majetkem pražské obce, která ji
koupila r. 1898 za 237.000 zl. Veliký, prostorný dům
tento, náleževší prvotně rodu Rokycanských (Rokeza-
nerů), počátkem 15 stol. měl král Václav IV. Z té
doby ještě zbyl ve dvoře domu krásný arkýř,
dobře udržený. Přes to, že baroko jej v hořejší čásli
přiozdobilo, stojí arkýř posud na původní, ozdobné
gotické polygonální noze. Vedle poněkud staršího
arkýře na Karolinu a na radnici staroměstské je to
tedy jediný ještě arkýř pražský, byť i jednodušší, za
to však tím zajímavější a pozoruhodnější, že nalezá
se na domě vždy povahy privátní. Uvnitř domu
kryje se ještě věž rovněž intaktní. Facada památného
toho objektu je velice pěkná i ozdobná; s prolamo-
vanou altikou a balkonem působí svérázným dojmem
mohutného domu z pražského baroka, bohužel, vlastní
naší vinou stále více z Prahy mizícího. Dům táhne
se až do ulice Vězenské a zachoval si jako zbylek
někdejších průchodů (do ulice Vězenské, Kozí a
Dušní) průjezd k ulici Dušní (přímo proti kostelu sv.
Salvátora), která nyní následkem stavební činnosti
assanační podstatně byla rozšířena. Až do poslední
doby byl dům jsa stavebně zcela dobře zachována
úplně adaptace sehopným, sídlem živnostenského
soudu, pro nějž, jak známo, obec zdarma místnosti
poskytuje. Nyní, odstranivší jej z posavadních míst-
ností ve vlastním svém domě, obec byla nucena na-
jati proň místnosti nové v Platýzu za nájemné
6000 zl. ročně, o něž tedy výdej obecní více oblížen.
Václav Iva
svatý . Salvátor
Karolina
Praha
Vězenský
32
article
Přes svůj výborný stav má starožitný dům kolkovny
býti v nejbližší budoucnosti zbořen, ježto dle nej-
novějších disposicí má přes plochy nynějšího domu
vedena býti ulice, ač v plánu assanačním definitivně
zakreslena a tedy za nevyhnutelnou pokládána ne-
byla a také jí není, ježto ulice Dušní paralelně
jdoucí značně byla rozšířena. Proti zboření podalo
v létě t. r. protest na 20 obecních starších jako
proti finančně pro obec nevýhodnému aktu, ohradio
se proti němu i klub »Za Starou Prahu«, avšak
marně.
Praha
33
article
= Milloář Th. Eichmann spáchal sebevraždu.
V noci na včerejšek dokonal v Praze život svůj Bohdan
Eichmann, chéf firmy Eichmann a spol., továrna
na papír v Hostinném. Provedl zebevraždu tím způso
bem, že si břitvou podřezal krk v příbytku
svého prokuristy p. Homoly v Hybernské ulici čís
1034—II. na dol. Novém městě. Když dopoledne ne-
vycházel z ložnice, vkročil sluha Stupka do vnitř
k nevýslovnému zděšení nalezl millionáře ve velko
kaluži krve. O případu tom dovídáme se tyto po-
drobnosti. Bohdan (Theodor) Eichmann pocházel z re-
diny dědičně zatížené. Dva členové rodiny Eichman
novy příšerným způsobem připravili se o život. Ny
nější chél firmy, jíž náležela rozsáhlá lovárna n
papír v Hostinném, trpěl rovněž trapnými následky
zvláštní té choroby. Byl málomluvný a zejmenav
poslední době zádumčivý. Vysvětlovalo se to známou
aflérou komptoiristy Kuchelmeistra. Jak povědomo
padělal Eichmannův komploirista Kuchelmeister smě-
nek za obnos více než 14 millionu korun a dvě po-
stižené banky prohlásily, že náhradu škody budeu
žádati na firmě Eichmannově. Poněvadž právní zá-
stupce télo firmy prohlásil, že firma za nepoctivéhe
komptoiristu pranic nebude platit, očekávalo se, že
dojde ke sporům, jakmile falešné směnky dospějí k
splatnosti. Když pak továrník Eichmann stal se
zádumčivým, bylo to uváděno ve spojitost s toute
Eichmann
Homola
Stupka
Bohdan
Theodor
Eichman
Eichmannův
Kuchelmeister
Praha
hybernský ulice
Eichmann
Eichmannův
Milloář Th
34
article
Kuchelmeistrovou afférou. Bohdan Eichmann byl fi-
nančně dobře situován. Aktiva jeho závodu odhadují
se na pět millionů korun, passiva obnášejí asi dva
milliony, takže jmění Eichmannova domu obnášelo
přes tři milliony korun. Eichmann byl vdovec a čílai
58 let věku svého. Bydlil v Hostinném. Dne 10. října
přijel do Prahy, aby vyřídil obchodní záležitostia
ubytoval se u svého prokuristy p. Homoly v Hyber-
ské ulici č. 1034—II., kde se také nalézaly písárny
a skladiště Eichmannova závodu. Ve středu večer byl
Eíchmann svěží mysli a zdravotní stav jeho nezpů-
seboval žádné obavy. Před ulehnutím četl román
který potom odložil a zajisté asi brzo na to provedl
sebevraždu. Břitvou, kterou měl v nočním stolku
podřezal si krk a poněvadž břitvou zaryl velmi hlu-
boko do krku, vyslovena je domněnka, že sebevraždu
provedl v návalu choromyslnosti. Břitva byla nalezena
v nočním stolku. Po podřezání krku zoufalý muž vloži
břitvu na toto místo, ulehl na stranu a vykrvácel.
Kuchelmeistrová
Eichmann
Eichmannův
Homola
Praha
35
article
Postel byla krví prosáklá. Smrt nastala neďlouho po
půlnoci, neboť po objevení sebevraždy, byla mrtvol
úplně vychladlá. Sebevraždu objevil včera ráno sluha
Josef Stupka. Vstoupil do ložnice, sebral oděv a perka
millionáře k vyčistění a vrálil se za hodinu do lož-
nice. Tu teprve povšíml si, že továrník je zkrvácený
a že má na hrdle velkou zející ránu. Na pokřik
sluhy přikvapili manželé Homolovi a byl také povo-
lán okresní lékař p. dr. Vodňanský, který konstatoval,
že továrník provedl sebevraždu podřezáním krku. P
zjištění sebevraždy vyrozuměno o případu policejní
komisařství na dol. Novém městě, odkudž se do lož-
nice millionáře odebral p. dr. Sklenička s policejním
lékařem p. drem. Feiglem. Lékař shledal, že na
levé straně krku má Eichmanr hlubokou ránu, způ-
sobenou břitvou. Smrt nastala vykrvácením. U mrtvoly
ležela kníha „Dějiny Říma ve středověku.“ Břítva, na-
lezená v nočním stolku, odevzdána na komisařství
Mrtvola millionáře byla v truhle odvezena do pathelo-
gického ústavu. O sebevraždě Eichmanna byla telegra-
ficky sdělena zpráva do Hostinného, odkudž syn Rau
Eichmann neprodleně odjel do Prahy. Ujišťuje se, že
finanční záležitosti nebyly příčinou sebevraždy továr-
níka Eichmanna. Směnečných dluhů měl as v obnosu
1,200.000 K a sice 800.000 K Anglobance, 300.000
ústřední bance německých spořitelen, 100.000
filiálce rak.-uherské banky v Praze. — Bohdan Eich-
mann, jsa vyznání evangelického, byl horlivým pod-
porovatelem hesla „Los von Rom“ a stědře dříve pod-
poroval také agitaci K. H. Wolfa. — Vyslovuje se
domněnka, že sebevražda Eichmanna souvisela s al-
férou falešných směnek Kuchelmeistrových a že vy-
skytly se některé okolnosti v trestním řízení, které
prý těžce se dotkly Eichmanna. Bohdan Eichmanu
byl velice spořivým mužem, Jezdil na dráze ve II.
Stupka
Homola
doktor
Vodňanský
Sklenička
Feigl
Eichmann
Rau Eichmann
Eich
Wolf
Kuchelmeistrový
Eichman
Řím
Břítva
Praha
Los on Rom
uherský banka