1
article
4 vítězství. II. Vondráček Jos., K. A. Nusle, 4 vít.
1 por. III. Malý Slavoj, K. A. Nusle, 3 vít., 1 por.
Týfa velmi dobrý, nadějní Vondráček i Malý. Zápas
do 80 kg těl. váby, 5 u startu. Vítězí I. Levíček,
Č. A. K. Hellas Brno, 4 vít. II. Filip, K. A. Ctibo
Plzeň, 3 vít., 3 por. III. Klaus, K. A. Žížka Praha,
1 vít., 2 por. Závody obeslány byly 50 borci z ná-
sledujících klubů: Č. A. K. Hellas Brno, K. A. Ctibor
Plzeň, K. A. Žižka Plzeň, S. K. Kladno, K. A. Bivoj
Žižkov. K. A. Žižka Praha, A. K. Smíchov, A. K.
Ctibor Žižkov, A. K. Vyšehrad, K. A. Nusle., Po
ukončení zápasů rozdány vítězům ceny. Za Č. A.
A. U. soudcovali k úplné spokojenosti pp. Bína a
Rokos. Jako úřadní měřič fungoval p. Šindelář. Zá-
vodům přítomno bylo po oba dny četné obecenstvo,
kterému poskytnut dobrý sport. Pořádající klub
zhostil se své úloby zcela dobře a závody tyto řadí
se důstojně k dosavadním podnikům, klubem po-
řádaným.
*44 m. 29 cm. diskem hodil při závodech
ve Štokholmu Fin Järvinen, jenž v londýnské olym-
piádě byl třetím. Lightbody o něm tvrdí, »že jest nyní
daleko nejlepším diskařem Evropy a kloní se do-
konce k mínění, že brzy budeme čísti, že jakýs
Järvinen utvořil nový světový rekord ve vrhu diskem.«
Při témže meetingu vyhrál Lightbody 400 m. za 51
vteř., čímž překonal švédský rekord Angličana Butter-
fielda z r. 1906. 5000 m. vybrát Angličan Robertson
za 15 : 012/2, 90 m. před Svanbergem. 800 m. vyhrál
Lightbody za 2 : 02. Hodinový závod, vyhrál Ro-
bertson 18 km. 419 m. (o 434 m. lepší švédského
rekordu), Svanberg o 200 m. druhý.
Vondráček
A Nusl
Týfa
Malá
I Levíček
Ctibo
Klaus
Žížek
Ctibor Plzeň
Bivoj
A K
Bína
Rokos
Fin
Järvinen
Lightboda
Angličan
Butter
Robertson
Plzeň
Praha
Kladno
Žižkov
Č . A . A
Zá
Evropa
Hellas Brno
kg
Č . A . K
Vyšehrad
centimetr
km
2
article
** Skvělého výkonu docíli! při sobot-
ním meetingu London Athletic C. známý angl. běžec
E. H. Montagne. Vyhrál 600 yardů (5481/2 m.) za 1
min. 11 vteř. Čas ten jest novým anglickým rekor-
dem a vyrovnává se světovému rekordu Toma Burka
(Amerika). Montagne startoval v olympiadě, kde vy-
hrál první rozběh na 400 m. za 502/ proti Pilgri-
movi, v semifinalu však poražen svým krajanem
Halswellem, jenž 400 m. běžel za 484%-
Střelectví-
** Závodní střelba „Jednoty střel-
ců v Debši“ konala se ve dnech 6., 13. a 20
září a ukončena 28. září. Stříleno na střelnici místní
jednoty do terče 10kruhového, vzdálenost 150 kroků.
Posledního dne dostavili se k závodům zástupci Če-
ského svazu střeleckého, kterým se dostalo vřelého
přijetí od místních střelců s jednatelem p. Bláhou
v čele. Po krátkém odpočinku odebrali se na střeinici,
kdež je uvítal střelmistr p. Ernst a pokračováno ne-
únavně ve střelbě až do soumraku. Ve střelbě zá-
vodní o poloze 10 ran vítězí I. V. Vošta (Smíchov)
61 kr., II. R. Jelen (Praha-III.) 52 kr., III. J. Matou-
šek (Praha) 51 kr., IV. Rob. Ernst (Debš) 49 kr. —
Střelba zábavní: I. Aug. Ernst 27 kr., II. Rob.
Ernst 26 kr., III Rob. Hradec, IV. V. Moc po 25 kr.
V. E. Kraft, VI. K. Hradec, VII. Emil Bláha, VIII.
Ant. Garscha po 24 kr., IX. Jos. Luka, X. Bedřich
Ernst po 23 kr. Vítězové střelby závodní neměli ná-
roku na ceny střelby zábavní. Po ukončení střelby
bylo rezdílení cen, při čemž utuženy byly přátelské
styky Za debšské střelce poděkoval účastníkům sta-
rosta p. Aug. Ernst, za Svaz střelecký promluvili
J. Matoušek a Vošta, načež sl. V. Ernstova rozdala
vitězům ceny.
Vodní sporty-
** České loďařství. Po smrti smíchoveské-
ho stavitele lodí Kunse očekávalo se, že naslan
E H Montagne
Toma Burk
Montagne
Halswell
Bláha
Ernst
I V Vošta
R Jelen
Rob
Debš
I Aug
V Moc
Kraft
Aug
J Matoušek
Vošta
V Ernstův
Kuns
Amerika
Smíchov
Praha
Mata
Hradec
Luka
London Athletic C
ský svaz
Jednota střela
šek
3
article
v Praze úplná stagnace ve stavění správných spor-
tevních lodí. Bohudík, nestalo se tak a viděli jsme,
že páni Stutzig a Kvasnička, amateuři, členové Če-
ského yachtklubu vystavěli si sami krásnou moderní
yachtu plachetní, nejkrásnější loď Českého yacht-
klubu. Nyní vidíme na jubilejní výstavě velkou mo-
torovou říční yachtu, kterou vystavěl u firmy Blecha
a Mašek v Karlíně) pan inženýr L. Šimek, sestrojiv
sám motor, který zhotovil p. Valtr na Smíchově.
Výše jmenovaná firma karlínská bude stavěti pr
Č. Y. K. nové 3 gigy pro 1909.
Z cyklistského ruchu.
** V Berlíně-Treptově hodinový závod
vyhrál Przyrembel se 70 km 710 m, proti Schade-
brodtovi 70 km 320 m, Schulzovi 68 km 500 m
Tommy Hallovi 67 km.
Velké ceny Italie dobyl v neděli v Mi-
láně Poulain nad Verrim a Rheinwaldem. Poulain
vyhrál i premiovku nad Kudelou a Ferrarim.
* 12hodinový závod v Toulouse, vypsaný
pro dvojice, jejichž členové se mohli střídati, vyhrál
Fournous-Marcaillon, kteří ujeli 384 km 76 m, o půl
délky za nimi Hedspath-Van Schonhoven, o dvě délky
Paulmier -Seres.
* Vandenborn byl poražen v Brusselu svým
krajanem Vanhouwaertem v matchi na 50 km za tan-
demovým vedením. Hodinovku za motory vyhrál Sam-
son (73 km 500 m),
*Frank Kramer porazil v matchi v Ma-
dison Square Garden v Novém Yorku Australan
Clarka, jehož rozhodovací běh vyhrál jen o šíři pneu-
matiky.
Stutzig
Kvasnička
Blech
Mašek
L Šimek
Valtr
Przyrembel
Schade
Schulz
Poulain
Verri
Rheinwald
Kudela
Ferrari
Marcaillon
Vandenborn
Kramer
Clark
Praha
Karlín
Smíchov
Č . Y
Berlín
Toulouse
Brusel
Ma
Nový York
karlínský
Square Garden
km
km 76
4
title
Věstník spolkový.
6
article
3. října: Okrsková schůze ochotníků
žižkovských koná se v 8 hod. več. v restauraci
»u maršálka Radeckého«, Karlova tř. — Spo llek
rodáků z Neveklova a okolí v Praze koná
o 8. hod. več. schůzí výborovou v Choděrově restau-
raci v I. poschodí. — Beseda »Dobrovskýe
(dříve »Chumáč«) v Praze koná o 8. hod. večerní
v Konviktě schůzi slavnostního výboru pro oslavu
40letého trvání besedy ve dnech 10. a 11. října.
Z Jednoty umělců výtvarných. P.
pp. členům se oznamuje, že členské schůze konány
budou vždy v sobotu o 7. hod. več. Schůze výbo-
rové vždy v úterý o 6. hod. več. a na to pak schůze
redakční.
Radecký
Choděrův
Karlov třída
Neveklov
Praha
Konvikt
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 22. září 1908: Bertoletti Marie, manž.
kemptoiristy, 27 roků, 964-II. Klauda Václav, lakýr-
ník, 64 roky, 1177-II. Štěpánek Václav, syn obchod-
níka, 21/2 roku, 1069-II. Červenková Aloisie, sou-
kromnice, 79 roků, 476-VII. Houžvička Antonín, zed-
ník, 30 roků, 331-VIII. — U Alžbětinek: Sie-
bertova Kateřina, dělnice, 60 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Boháček Antonín, obchodník, 55
roků. — U Milosrdných sester: Bláhová-
Josefa, vdova po kočím, 70 roků, Hokův Václav,
strážník, 31 rok, Kadlec Jan, nádenník, 21 rok, Vil-
hemová Hedvika, vdova po herci, 48 roků. — V ži-
dovské nem enici: Zvelebílová Marie. dělnice.
Klauda
Štěpánek
Aloisie
Houžvička
Kateřina
Hokův
Václav
Kadlec
Jan
Hedvika
Praha
Bertoletti Marie
U Milosrd
Boháček Antonín
BláhováJosef
Zvelebílová Marie
15
article
Motý l.
(»The Philanderer«.)
Veselohra o čtyřech dějstvích. Anglický napsal G. B.
Shaw. Přeložil Karel Mušek. Režisér Karel Mušek.
Začátek o 7. hod.
Konec před 3/410. hod,
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 2. října.
Začátek o 3/48. hod.
Pořádá ženský odbor tělocvičné jednoty Sokol v Bu-
benči ve prospěch stavebního odboru.
S laskavým svolením sl. správy smíchov. divadel.
V tiché uličce.
Veselohra o 4 jednáních od J. J. M. Barriea, přeložíl
J. Pulda. Režisér V. Spurný.
(Švandovo divadlo na Smíchově.)
V pátek 2. října.
Začátek o 1/48. hod.
1. hra předplacení pátečního.
Původní novinka: Jarní vody
Veselá hra o 4 dějstvích od Abigail H. Horákové.
Režisér Jos. Strouhal.
Stanice elektrické dráhy čís 9 před divadlem, čís.5
neb 9 na Újezdě.
Začátek o 1/48. hod.
18034
Slečna Magda Škrdlikova j. h.
Novinka: Paní Luna.
Burleskní fantastická výpravna opereta ve 3 obrazích
od Bolten-Backera. Hudba od Pavla Linka. Přeložil
H. Urban Režisér V. Merhaut. Dirigent V. Štětka.
Shaw
Karel muška
M Barrie
J Pulda
V Spurná
Abigail H Horák
Strouhal
Škrdlikův
Pavel
H Urban
V Merhaut
V Štětka
Motý l
Smíchov
Jos
Újezd
Bolten
Sokol v bu
Švandův divadlo
the Philanderer
22
article
Začátek o 1/28. hod.
V pátek 2. října.
Ve prospěch Husova fondu a stávkového fondu členů
městského dívadla na Král. Vinohradech.
Lazebník sevillský.
Komická opera o 4 jednaních. Napsal Cesar Sterbini.
Hudbu složil G. Rosini. Rež. P. Pick. 18029
Král
Sterbini
G Rosin
P Pick
Husův fond
23
article
Lněné a bavlněné véby, šifony, poloplátna, da
mašky, kanafasy, prostéradlová plátna, sypko-
viny, bílé barchety, ručníky, kapesníky, ubrusy
a soupravy koupíte nejlépe u firmy 2139
Josef Barhoň na Smíchově,
Klnsk ho třida, nároži lakubsvlého námněsti
Barhoň
Smíchov
24
article
a laskavě tam s dělníky, kteří ho sotva znali, rozmlouval.
Navrátiv se domů, vypravoval při snídaní o své vycházce
a o tom, čeho si tam povšiml. Při tom choval se s pře-
pjatou laskavostí k svému synu, někdy oslovil také Cecilii
a několikrát otázal se paní Emilie na její mínění, vždy
za pravdu jí dávaje.
Za to však ani jednou manželku svou neoslovil
a neklidný, těkavý pohled jeho byl jaksi zamlžen, když
setkal se s pohledem Gabrieliným. A Gabriela, která dříve
vždy pozorně slovům jeho naslouchala, která věty jeho
dopiňovala, když se náhle ze strachu, že již příliš mnoho
řekl, zamlčel, nechala jej teď samotného mluviti, jakoby
již neměla strachu, že tlachem svým nějaké nebezpečen-
ství přivolá.
»Co se jen mezi oběma přihodilo?« neustále se
v duchu paní Emilie tázala, nemohouc si nijakž náhlou
tu změnu vysvětliti.
V noci nemohla Emilie spáti. Po celých patnáct let
spala v noci vždy aspoň několik hodin, protože pevnou
vůlí svou rozčilení své přemáhala. Pravila si, že musí při
síle se udržeti, že nesmí seslábnouti, dokud nedostála
svému úkolu, dokud nedokázala, že nešťastný Jan byl
nevinen. Ale dnes chtěla v samotě noční rozpřádati dále
myšlenky, jež po celý den ji trápily. Doufala, že snad se
jí v tom tichu nočním podaří rozluštiti osudnou tu
záhadu.
Cecilie měla svůj pokoj vedle pokoje matčina. Oby-
čejně byly dvéře, jež oba pokoje spojovaly, v noci ote-
vřeny, aby mohla dcera s matkou svou rozmlouvati,
dokud spánek ji nepřemohl. Ale dnes dala Emilie dceři
své dobrou noc a nepustila se — jako obyčejně — do
hovoru, nýbrž shasila svičku, aby dceru svou oklamala.
Cecilie
Emilie
Gabrielin
Gabriel
Jan
Ob
25
article
A Cecilie, kteráž nepotřebovala světla, aby mohla o šťastné
budoucnosti sníti, následovala matčina příkladu: shasila
svíčku, ale také po celou noc ani oka nezavřela.
Několikráte zdálo se matce, že dcera její také
nespí. Vzpomněla si však na zářící obličej dítěte svého,
jenž svědčil o velikém štěstí. Tu nebylo potřebí žádných
obav. Bylo jí jen smutno u srdce, když si připomenula,
jak myšlenky její a dceřiny se různí. Ceciliina duše vzná-
šela se v blankytných výšinách blaha a štěstí, kdežto
duše její trápí se v propasti kalu a bláta.
Emilie byla dnes v náladě něžnější, smířlivější, než
včera a předevčírem.
Tázala se sama sebe, nemá-li na vždy zapuditi od
sebe příšerný ten stín, jenž budoucnost jejího dítěte ohro-
žoval? Uvažovala, zdali by nebylo bohumilým skutkem,
kdyby se stala spoluvinnicí manželů Montereyových, kdyby
všechno podezření v hloubí srdce svého pochovala, kdyby
si slíbila, že na vždy o něm pomlčí a že povinnosti své,
kteréž má jako vdova, podřídí povinnostem mateřským.
Tázala se, má-li zraditi nevinného muže svého, jenž na
pomstu čeká, k vůli milené, nevinné dceři své, jež stala
by se obětí pomsty té?
Zdálo se jí, že vidí v tom šeru nočním skříň, která
stála v jejím pokoji u dveří. Ve skříni té měla posvátné
své ostatky, drahé upomínky na manželské štěstí své,
sebrané novinářské zprávy o soudním líčení a své zá-
pisky. V myšlenkách otvírala skříň, prohrabávala její
obsah, prohlížela kus po kuse, četla ty novinářské zprávy
i s poznámkami, jež vlastnoručně k nim byla připojila.
Kdyby se nebyla bála, že vyruší dceru svou ze spánku,
byla by rozžehla světlo a byla by noviny ty vskutku četla
a znova studovala.
383 —
Cecilie
Ceciliin
Emilie
Montereyový