1
article
5ýtěi trhy v SrBsku a přesvěděll se o zdravotními sl-
vu i jakosti dobytka. — Král přijal dnes ve slyšení
tureckého vyslarce Araricana efendi.
Srbsko
2
article
Manifestace pijáků.
3
article
Z Lopdýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Mani-
festace, uspořádaná nikoli konservativní stranou, ale
všemi, kdož ze všeobecných nebo zvláštních zájmů
jsou odpůrci zákona o obmezení výčepnictví, zvaného
licensing bill, měla neobyčejně zdařilý průběh.
V neděli ráno přivážely zvláštní vlaky ze všech
krajů anglických na tisíce manifestantů, kteří se
scházeli s pořadateli obrovského meetingu na růz-
ných nádražích londýnských a na nábřeží.
4
article
Přesně ve tři hodiny vyrazily sražené kolony
protestujících za zvuku fanfar směrem k Hyde par-
ku, kdež se konal tábor. Je dosti podivno, že toto
množství přátel „public-houses“, přesvědčených pi-
jáků, milovníků piva a nepochybně i whisky, mělo
silně buržoasní ráz. Vedle starých statkářů, čistě
oholených s řemínkovými kamašemi na nohou, krá-
čeli dělníci ve svátečním oděvu s květem v knoflí-
kové dírce, „hop-pickers“ (česáči chmele), ozdobeni
umělým květem chmelovým, šli v oděvu chudém, ale
čistém sebevědomě vedle pánů v žaketech a elegant-
ních svrchnících s aristokratickými cylindry. A v ce-
lém tomto podivuhodně zorganisovaném davu ne-
ozvalo se žádné nemístné slovo, žádné spílání ani
šprýmy nebo smích, zvláště pak sluší podotknouti
že v něm nebylo jediného opilce. Viděl jsem jen asi
půl tuctu česáčů trochu příliš veselých a rozjařených
zpívajících příliš silně populární refrain: „Pivo la-
V průvodu neseny četné standarty a prapory.
na nichž byla většinou jen jména měst nebo hrabství .
z nichž se dotyčné korporace dostavily. Nesli je
statní chlapíci s herkulovskými pažemi a osmahlými
tvářemi, ale nebylo viděti červených nosů, jež snad
neprávem se pokládají za symbol pijáctví. Také ne-
bylo v průvodu tuláků a pobudů, jakých bývá dosti
při různých manifestacích v Hyde parku. Jen ně-
kolik rozedraných camelotů, typických postav z East
Endu, snažilo se vydělati si několik pensí prodá-
váním programů, pestrých kapesníků a emaifovaných
odznaků s nápisem »Pro svobodu a poctivost«.
Hyde
East End
5
article
Meeting měl vzorný průběh. Na dvaceti tri-
bunách asi sto řečníků, členů parlamentu nebo kan-
didátů v příštích votbách, krátce a přesně vysvětlilo
účel této obrovské manifestace. Shromáždění, jež
možno bez nadsazování odhadnouti na půl mi-
1onu osob, poslouchalo pozorně, nepřerušovalo
řečníky a na konec projevilo svůj souhlas bez pře-
hnaného nadšení.
O 5. hodině přijal meeting resoluci, v níž od-
suzuje se rozhodně »licensing bill«, jež nepřispívá
ke střídmosti, ale porušuje právo vlastnické, roz-
množí ještě počet nezaměstnaných a obmezuje
svobodu občanů. Na to se manifestanti klidně
rozešli a zvláštní vlaky odvážely je zase do jejich
provincií.
Jest zajímavo, že mezi poslanci, kteří se staví
proti liberální předloze, jsou tři čienové parlamentu,
kteří byli r. 1906 zvolení jako liberálové. Jeden
z nich, major Renton, opustil již řady většiny a
usedl mezi oposici, druzí dva. Strauss a Whithead
jsou ještě v liberální straně, ale v Hyde parku
předlohu rozhodně odsoudili. Konečně není bez
zájmu, že i kanovník Knox Little zaslal pořadatelům
meetingu přípis, v němž prohlásil, že je sice ne-
přítelem nestřídmosti, ale ještě více nenávidí ne-
spravedlnost a pokrytectví.
Manifestace v Hyde parku proti »licensing bill-
byla skutečně mohutná a imponující jak novým
uspořádáním tak i celým průběhem.
Strauss
Whithead
Knox Little
Hyde
Renton
7
article
Štyrský Hradec a Lublaň.
Štyrský Hradec a Lublaň.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
Lublaň
Štyrský Hradec
8
article
Zastavil jsem se včera (29. září) ve Štyr.
Hradei a dnes v Lublani. Své dojmy tlumočím
krátce:
Štyrský Hradec, hlavní město Němců, tone
v moři praporů. Velkoněmecké převládají nad
zemskými zelenobílými. Město je illuminováno,
s vůkolních věží a rozhleden září elektrické re-
fiektory, na ulicích čestné stráže vojenské, zvlá-
ště před hotelem, v němž se ubytoval arci-
vévoda Bedřich, který přijel, aby zahájil pod-
zimní výstavu, jejíž je protektorem. Zde tedy
člen panovnického rodu, nádhera a skvělé
oslavy.
V hlavním městě Slovinců, Lublani, na-
proti tomu smutek a žal. Město smutečními pra-
pory zastřeno, firmy i celé domy, ba i pouliční
svítilny elektrické jsou zahaleny černou rouškou
Vše stísněno dojmem nedávného krveprolití, sp
chaného vojáky na bezbranných občanech.
Je zde též výstava podzímní v národním
domě, vypravená péčí místních odborů ženských
spolků slovinských a má jméno „Otrok“o
U porovnání se štyrsko-hradeckou je chudi-
čká — a ještě Vás všude tísní a zarážejí ná-
pisy německé i na ryze chorvatských a slovin-
ských výšivkách!
Dvě města, dva dojmy. Hnutí mezi slovin-
ským lidem je předzvěstí, že v několika létec
bude lépe. Nechť se toho dočkáme!
Bedřich
Štyr
Lublaň
Němec
Štyrský Hradec
národní dům
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ze sněmu království českého. Z kruhů
poslanců německých se sděluje, že zahájí Něm-
ci dnes hned od počátku schůze obstrukci, a to
tak zvanou klidnou. Připravili veliké množství
návrhů a dotazů, jejichžto četba zaujme řadu
hodin. — Mezi českými poslanci koluje pověst,
že bar. Beck chystá nějaké další návrhy na od-
klizení krise sněmovní, tolikéž prý hodlá půso-
biti na sněm pomocí osnovy reformy volebního
řádu. Nálada mezi poslanci českými jest však
úplně stejná, jako byla dosud, totiž v ničem
nepovoliti, poněvadž povoliti nelze.
— Schůze praesidiální komise Národní
rady koná se dnes o 5. hod. odpolední v zase-
dací síni Národní rady české v Praze, Vodičkova
ulice, čís. 20.
— »Nacionální sebeobrana Němců«. Jak
jsme již dnes ráno sdělili, budou Němci konati
v neděli v Teplici, v Liberci a Chebu schůze,
»na nichž mají býti vedeny porady o opatřeních,
nutných k silné nacionální obraně«. Včera ko-
nala se v Chebu po několik hodin tajná
schůze městské rady. Jednalo prý se
o bezvýslednosti všech německých protestů po-
slední doby, při čemž s důrazem k to-
mu poukazováno, jak směšnými by
se Němci stali, kdyby konečně na
slova nenásledovaly skutky, zvláště
když každý den přináší Němcům nová pokoření.
Beck
Němec
Německo
Vodičkův ulice
Liberec
Cheb
národní rada český v Praga
10
article
Bylo usneseno požádati německé poslance,
aby svolali do Chebu schůzivšech
německých poslanců, starostu
obecních i okresních, aby se tu
usnesli, že odeprou platiti zemské
přirážky. Jest jasno, že na německých taj-
ných schůzích mají se díti usnesení ještě jiného
druhu. Němci domnívají se totiž opravdu, že
nadešel okamžik zničení všech českých menšin
v království jedním šmahem a kašperskohorský
příklad jest jim k tomu jenom povzbuzením.
Češi kašperskohorští jsou skutečně nuceni po-
nechávati majetek svůj v šanc a prchati z města
před německou chátrou, jako se to dálo ve
středověku před válečnými marodéry. Politický
úřad trpí toto řádění německé, kteréž ani
v Poznani proti Polákům není dovoleno bez
hlesnutí, aniž by hnul malíkem, neřku-li
rukou. Četnictvo v Kašperských Horách
brání sice, aby se neopakovala bartolomějská
noc »Volkstagu«, ale ničení českých existencí
a rodin podporuje svým mlčením. A Němci mají
k tomu ještě nepřímý souhlas místodržitelův,
projevený přesazením komisaře Pavlovského do
Blatné, k němuž došlo na žádost kašpersko-
horských Němců. V neděli má býti však roko-
váno o nových silných prostředcích »nacionální
obrany«. Menšinám jsou známy tyto prostředky
a politickým úřadům v Čechách a jich centrále
na Malé straně rovněž. Svými tajnými schůzemi
německé městské rady, úřadům veřejné bezpeč-
nosti přímo ohlašují, co se bude díti, co se
chystá. Kdyby se měly proti českým menšinám
opakovati pusté násilenské scény z Kašperských
Hor anebo z tohoto týdne také z Liberce
známé, nic za to panu místodržiteli neručí, že
by také Čechům došly ohromné zásoby trpěli-
vosti a že by výstražné hlasy poslanců a tisku
udržely český lid v tomto dosavadním stavu
strašného sebezapření a vzorného sebeovládání.
Němec
Čech
Polák
Pavlovský
Čecho
Cheb
Poznaň
Blatná
Čechy
kašperský hora
Liberec
11
article
Konečně již přece bude jednou na čase učiniti
arménským poměrům v Čechách přítrž! Každý
maloasijský vali by se dnes po prohlášení ústavy
v osmanské říši za ně styděl, v Čechách jsou
patrně ozdobou jubilejního roku šedesátiletéh
panování cisařova. Nechť pan místodržitel, který
nenalezl ani slova veřejné odvety za » Wacht
am Rhein« na sněmu českém a tím odvahu
německou jenom posílil, konečně se rozpomene
nad povinností svého uřadu !
— Vynikající prý německý zemský poslanee
vykládá dnes v »Prag. Tagblattu« o německých
náladách. Smířlivé pokusy vlády působi prý na
německé poslance nepřiznivě. Na německé straně
převládá prý pocit, že nastává pro Němce
v celém Rakousku vážná doba, v níž budou
odkázáni na svou vlastní sílu. Co dosažitelno
jest, bude nutno těžce vybojovati. Na lepší
náhled a pomoc vlády nebude možno prozatím
spoléhati. Jednání předsedy ministerstva jest
prý způsobilé, Němce naplniti největší nedůvěrou.
Dosavadní pokusy prostředkovací neměly žád-
ného úspěchu. Nikdo nechť si nepřipouští my-
šlenku na zastavení německé obstrukce. Dnes
neobstruují prý jenom němečtí poslanci, ale ně-
mecký lid v Čechách. Kdo zná situaci jako
němečtí poslanci, ví, že pro ně neplatí »žádné
zpátky« na nastoupené dráze. Nyní zni heslo
místodržitel
Němec
Čechy
Praga
Wacht be Rhein
12
article
J. Coudurien.
J Coudurien
13
article
»V před — nechť přijde co přijde!« Dnes do-
spělo se k mrtvému bodu, Němci a Češi hledí
si tváří v tvář, nelze očekávati, že by se na
jedné či na druhé straně povolilo aneb couvlo.
Jestliže se vláda nevzchopí k ně-
jakému skutečnému činu, nezbývá Němcům
v Čechách jiné cesty, než vytrvati v obstrukci.
To mohou učiniti tím snadněji, že se pro ně
budoucnost jenom může zlepšiti, nikoli však
zhoršiti, a poněvadž prý nežádají
žádné zkrácení českého práva (ll)
nýbrž jenom německé právo, spravovati záleži-
tosti německého národa podle vlastního zdání a
vůle. Další trvání sněmovního zasedání nepo-
kládá poslanec »Tagblattův« za vhodné již
vzhledem k delegacím, příštího týdne zaseda-
jícím, ježto 12 poslanců zemských jest členy
delegací, z nichž mnozi nesmějí scházeti ani
na sněmu, ani v delegacích. Tyto okolnosti, ze-
jména pak, že delegace nelze déle odkládati,
nutí k bezodkladnému ukončení sněmu. Pro do-
rozumění mezi Čechy a Němci schází první
podmínka: nutná nálada. Podle názoru tohoto
politika bude prý se vláda musit přes všechny
pravděpodobné těžké otřesy státní rovnováhy od-
hodlati ke »zmužilému přistoupení k otázce ná-
rodnostní«. Čím spíše prý se k tomu odhodlá,
tím menší jest nebezpeči, že by tyto nevyhnu-
telné otřesy vedly k záhubě.
Němec
Čech
Čechy
14
article
— Jak Němci rozumějí rovnoprávnosti
v království českém, o tom mimo tisíceré jině
podává doklad případ pana dra. Ant. Novotného,
advokáta na Král. Vinohradech, který nám
píše: Odjížděje dne 27. září z Duchcova do
Ústi nad Labem žádal jsem za vydání jízdn ího
lístku do Ústí a tu mně pokladník dotyčné
dráhy na první mou žádost odpověděl po ně-
mecku: »Nerozumím«, Na opětnou mou dů-
raznou žádost odvětil: »Nemáme žádné Ústí
na dráze« a ani po třetím vyzvání mně lístek
nevydal. Toto přímo neslýchané chování nej-
lépe osvětluje okolnost ta, že v Duchcově je
obyvatelstva nejméně polovina českého a že po-
dél trati ústecko-teplické dráhy statisíce Čechů
bydlí a dráha opováží se ignorovati jazyk český
úplně a na nádražích o českém nápisu vůbec
ani slechu. Ovšem této »skvěle prováděné rovno-
právnosti« vzorný příklad dávají také úřady
státní. V nejmenším naprosto českém místě
strkají jazyk německý v popředí, tam však mají
výhradně němčinu, jakoby českého obyvatelstva
ani nebylo a toto hrubé porušování práva ja-
zyka českého nevidí ani pan ministr železnic,
ani pan ministr obchodu a čeští lidé, aby se
vyhnuli rvavému postupu Němců, raději mlčía
trpí toto neslýchané příkoří. Jest třeba příslušné
činitele důrazně upozorniti na povinnost jejich,
poněvadž německé stromy zpupnosti rostou
opravdu do nebe.
— Úmrtí. V Praze zemřel dne 29. září p. Alois
Čtvrtečka, vrchní poštovní správce v. v. ve věku
66 let. Ponřeb koná se dnes 2. t. m. o 2. hod. odp.
z kostela sv. Tomáše na Malé straně na hřbitov
Málvazinky. — V Poděbradech zemřel dne 1. t. m.
pan Gustav Hellich, droguista v 61. roce, věku
svého. Pohřeb koná se v sobotu 3. t. m. o 1/23. lhod.
odpol. z domu smutku na hřbitov poděbradský.
Němec
Novotný
Král
Čecho
Čtvrteček
Tomáš
Hellich
Duchcov
ústit nad Labe
Ústí
Praha
Poděbrady
15
article
Projevy uznání. Jednota samosprávných
úřadníků obecních a okresních v král. českém proje-
vila velice vřelé písemné uznání posl. Janu Laubovi,
starostovi města Litomyšle, za jeho účinné přičinění
se o úpravu hmotných poměrů samosprávného úřad-
nictva litomyšlského. — „Českoslovanská obchodni-
cké beseda v Praze“ zaslala posl. P. F. Krejčímu pro
jev srdečných díků za jeho snahy na sněmě zem-
ském ve prospěch obchodního pomocnictva.
Laub
Litomyšl
Praha
16
article
— „Pořádek na poštách býti musí!“ Pražský
knihkupec p. A. B. Černý nám sděluje: Dne 30. září
poslal jsem na poštovní úřad 12 v Praze (v Platnéř-
ské ul.) poukázku s 25 K, přeškrtav veškeren něme-
cký text, pokud k záznamům úřadním určen
není. Poukázka byla mi vrácena se vzkazem, že
takto přijata býti nesmí. Nijak nezazlívám úřadníku,
který patrně řídil se vnitřním nařízením úřadním,
ale zajmavo, že na téže poště bez námitek byla
současně přijata má zásílka pro poštu
povoznou, na jejímž listé průvodním jsem ně-
mecký text taktéž seškrtal (mimo rubriky úřadní),
Bylo by mi jistě nemilo, kdyby dotyčný úřadník, při-
javší věc, byl snad na telegrafický rozkaz „Volks-
ratu“ okamžitě přeložen proto, že pruskou filiálku
v Čechách zkrátil o 27 německých slov. Jako nemu-
sím rozuměti turecky, právě tak nemusím rozuměti
ani německy a proto nemohu pražádnou instancí
býti nucen, abych užíval tiskovin, jichž polovička mi
srozumitelna není, nebo býti nemusí. Vím sice, že
(aby se neřeklo) taktéž jsou zamítány blankety, na
nichž Němci škrtají český text, ale také je známo,
že Němci v Čechách mají k disposici poštovní tisko-
pisy jen německé i že naši lidé ve zdivočilém
území jiných tiskopisů než jen německých ne-
dostanou. Dovedla-li státní správa dáti Němcům ti-
skoviny jen německé, mám i já právo — jež v Če-
chách ovšem je pouhou vidinou — na tiskopisy jen
české. Kdo však myslí, že by stát se rozsypal, žádej
tiskopisů aspoň rovnoprávných, takových, na
nichž čeština není podřízena němčině. Dosavadní
blanketv a němčinou na prvém místě jsou c. k. úřadní
A B
Černá
Němec
Praha
Čechy