1
article
silnicích. C. W. Harť velmi Houževnatě pracuje za-
vedením cyklistů a klusáků. Jeho výkony dávají pří-
vržencům jeho výbornou naději, svědčíce o formě.
v jaké dosud nebyl. — G. W. Wessendorff, mistr
Walesu v chůzi, dokazuje, že bude vážným soupeřem
v závodě
** Burns a Jolnson se utkají v njejbližší
Hobě buď v Sydney nebo Melbournu. Vítězobdrž
60 ze 7000 liber (170.000 K), poražený 40 %.
Jchnson schválně přijel z Ameriky do Anglie s ce-
lou rodinou, aby donutil Burnsa k matchi. Burn
před ním ujel do Australie, kde zatím porazil nejzna-
menitější Australany Squiresa a Langa.
Z cyklistského ruchu.
** Klub cyklistů Smíchov koná 2. října
o 7. hod. večerní v místnostech klubových (ostrov
Petržilkův) mimořádnou valnou hromadu. Účastenství
všeho členstva a dochvilnost nutna.
** Dělnický klub cyklistů »V před-
strany nár. soc. koná 2. října členskou schůzi s dů-
ležitým programem.
Šerm.
** Šermířský kroužek ženského od-
boru tělocvičné jednoty »Sokol« v Če-
ském Brodě cvičiti bude ponejprv při šermířském
večírku, pořádaném jednotou 11. října t. r., šermířská
cvičení prostná, sestavená a nacvičená p. A. ryt.
Sokolovským, mistrem šermu na král. české zem
šerm. skole.
G W Wessendorff
Walesa
Squiresa
Lang
Petržilkův
Sokolovský
Burns
Sydney
Melbourne
Amerika
Anglie
Austrálie
Smíchov
ský Brod
Sokol
2
article
Automobilism.
** Automobilní průmysl a obcho
opneumatika mi. Živnostenský úřad ve Vídni
se zabývá otázkou zajímavou pro automobilní prů-
mysl. Majitel ústavu pro opravu pneumatik a všech
předmětů pryžových žádal o rozšíření své koncese na
výrobu antiderapantů a na obchod s pneumatikami.
Vídeňský magistrát se dotázal společenstva řemenářů,
které zastávalo mínění, že se tu jedná o činnost,
která přísluší pouze řemenářské živnosti, poněvadž
antiderapanty ony jsou kožené. Živnost tato jest
tudíž řemeslná a musí před jejím zabájením býti po-
skytnut průkaz způsobilosti k řemenářské živnosti.
Dotázaná Obchodní a živnostenská komora ve Vídní
se k tomuto mínění nepřipojila. Podle jejího mínění
»vzbudil automobilový průmysl řadu
různých nových odvětví výrobních. Mezi
různé potřeby pro automobilisty náleží také t. zv.
antiderapanty t. j. zařízení, která pevně nebo odní-
matelně s pneumatikou jsou spojena, aby zabránila
klouzání kol. Jeden jejich druh záleží z kožených
pruhů, které jsou opatřeny ocelovými nýty a více
méně obalují pneumatiku, takže nejen zabraňují klou-
zání kol, nýbrž slouží i k ochraně pryžového pláště.
Vídeň
živnostenský komora
3
article
Tyto kožené obaly se buď nalepují na plášť (jako
v tomto případu), nebo se naň vulkanisují, nebo
jsou nasazeny odnímatelně. Užívá se celé řady tako-
vých protiskluzačů, jejichž výrobou se zabývají nej-
různější odvětví průmyslová, která uvádějí stále nové
a nové druhy na trh. Úpevňování antiderapantů (jak
v tomto případě zamýšleno) souvisí bezprostředně
s výrobou pneumatik pryžových, zejmena s opravou
upotřebených pláštů a lze je tudíž stěží z ní vylou-
čiti. Řemenáři se dosud buď vůbec nezabývali nebo
jen málo výrobou antiderapantů. Z pravidla zavedli
tyto předměty továrníci koží nebo specialisté. Ob-
chodní a živnostenská komora nemůže tudíž býti ná-
zoru, aby zmíněná činnost byla integrující součástí
speciální řemeslné živnosti, na př. řemenářství, nýbrž
zastává mínění, že se zde jedná o svobodnou živnost,
Ob
4
article
jajíž ohlášení dlužno vzíti na vědomí beze všeho
ptrazu způsobilosti.«
Jízda koňmo.
** Závody Českého závodníhc spol-
ku na dráze chuchelské konají se již dne 4., 6.,8
a 11. října a slibují svými přihláškami velice předčiti
závody jarní. Závodní dráha, která k jarním dosti-
hům byla nově upravena, přilákala svým výborným
stavem k podzimním závodům velmi dobrou konku-
renci: k 22 jízdám učiněny 354 přihlášky. Boje mezi
favority: Mimosou (bar. Uechtritze), Folderollema
Veronesou (knížete Taxisa), Pédou, Offem, a Sárgou
Cziganem (p. Mattausche), Perchancí (ryt. z Maut-
nerů) a Joziem (Egyedy) budou zajisté s nejživější
pozorností sledovány všemi, četnými již přáteli praž-
ského turfu.
Taxiso
Péda
Offas
Mattausch
Maut
Český závodníhce společenský
Mimosa
Folderollema Veronesa
Sárga Czigan
Perchance
Jozie
5
article
Zemřelí v Praze.
Praha
6
article
Dne 19. září 1908: Lenk František, sladovni-
cký, 43 roky, 791-I. Divíšková Marie, vdova po c. k.
fin. komisaři, 80 roků, 1342-II. Dvořák Josef, sou-
kromník, 85 roků, 326-II. Pudilova Ludmila, dcera
vrátného, 13 roků, 60-IV. — U Alžbětinek: Ná-
glová Alžběta, vdova po rybáři, 75 roků. — U Milo-
srdných bratří: Doubrava Václav, dělník, 71
rok. Paukner Ferdinand, číšník, 50 roků. — U Mi-
losrdných sester: Studnička Bohumil, syn lé-
kárníka, 33 roky. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Dvořáková Marie, manž, kočího, 29 roků. Fa-
ladová Pavla, obchodnice, 49 roků. Votava Václav,
účet. oficiál, 34 roky. Vithová Emilie, manž, mědi-
kovce, 65 roků.
I Divíšková
Marie
Dvořák
Josef
Pudilův
Ludmila
Václav
Paukner
Pavel
Votava
Vithová
Lenk František
U Alžbětinka
glová Alžběta
U Mila
Studnička Bohumil
Dvořáková Marie
7
article
Dne 20, září 1908: Gütig Emanuel; správc
matriky, 922-I. Seeland August, sekretář, 53 roky.
1771-II. Fischkandl Hugo, úřadník, 65 roků, 349-III.
Horák Čeněk, úřadník místodrž., 35 roků, 253-III.
Podhorský František, rukavičkář, 18 roků, 74-IV. No-
váková Magdalena, manž. dělníka, 44 roky, 564- VII.
Veselá Albina, dcera dělnice, 6 hod., 485-VII. Pietsch
Adolf, vzorkář, 48 roků, 460-VIII. — U Alžběti-
nek. Koubková Jana, vdova po obuvníku, 83 roky.
— U Milosrdných sester: Macalová Marie,
manž. klempíře, 28 roků. Marcinová Alžběta, vdova
po dělníku, 60 roků. — V židovské nemoc-
nici: Pohlová Regina, soukromnice, 61 rok. Kousal
Josef, řezník, 51 rok!
Dne 21. září 1908: Weiss Emanuel, řezník
64 roky, 183-I. Chlumova Marta, učitelka, 24 roky
139-II. Kramer Jesef, obuvník, 73 roky, 328-III. Rou-
ta Jan, zahradník, 75 roků, 180-III. Skopec Jan, kon-
duktér, 30 roků, 77-VI. Štěpán Karel, truhlářy 3 měs.
213-VIII. — U Alžbětinek: Dřevníkova Marie
vdova po dělníku, 73 roky. — U Milosrdných
bratří: Braun Jan, c. k. ředitel hl. zem. pokladny,
71 rok. — U Milosrdných sester: Holubová
Ludmila, vdova po jircháři, 67 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Strýčková Josefa, manž.
natěrače, 28 roků. Doležal Tomáš, truhlář, 25 roků
Koretz S., inženýr
Hugo
Horák
Čeněk
František
Magdaléna
Albin
Pietsch
Koubková
Jan
Josef
Kramer Jesef
Roa
Skopec
Štěpán Karel
Doležal
Tomáš
Seeland August
U Alžbětinka
Koretz S
Gütig Emanuel
U Alžběť
Macalová Marie
Marcinová Alžběta
Pohlová Regina
Weiss Emanuel
Mars
Dřevníkův Marie
Braun Jan
Holubová Ludmila
Strýčková Josef
8
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
277. hra v předpl.
Ve čtvrtek 1. října.
1. čtvrtka.
POPELKA.
Zpěvobra o třech dějstvích. Složil Josef Richard
Rozkošný. Text napsal O. Hostinský. Dirigent Frant
Jílek. Režisér Adolf Krössing.
Konsc o 1/410. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Popelka
Josef
Richard
Rozkošná
Jílek
Krössing
Praha
národní divadlo . 277
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII.
Lidové divadlo „Urania“ v Praze-VII.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 1. října.
Začátek o 7. hod.
Mořská panna.
Žert o 3 jednáních od Jos. Štolby. Režisér J.
Počepický.
Žert
Štolba
J Počepický
Praha
Jos
lidový divadlo
10
article
Intimní divadlo.
Intimní divadlo.
(Švandovo divadlo na Smíchově.)
Začátek o 1/48. hod.
Ve čtvrtek 1. října.
1. hra předplacení čtvrtečního.
Původní novinka: Jarní vody.
Veselá hra o 4 dějstvích od Abigail H. Horákové.
Vystavil režisér Jos. Strouhal.
Stanice elektrické dráhy čís. 9 před divadlem, čís.5
neb 9 na Újezdě
Abigail H Horák
Strouhal
Smíchov
Jos
Újezd
Švandův divadlo
11
article
Arena na Smíchově blíže Palackého
Arena na Smíchově blíže Palackého
mostu.
Ve čtvrtek 1. října.
Začátek o 1/28, hod,
Spolkové představení.
U telefonu-
Drama ve 2 jednáních od André de Lorde a Char-
lesa Loley. Přeložila A. Š. Režisér A. Vaverka.
17961
Nově studováno:
Až ráno v pět!
Burleskní opereta ve 2 jednáních. Dle sujetu K. Lin-
daua a Julia Vilhelma pro české divadlo upravila O.
Nápravníková. Hudbu složil Helmesberger. Režisér
Ant. Vaverka. Choreografickou část upravil a tance
nastudoval A. Vaverka. Dirigent J. Štětka.
na Král.
Palacký
André jít lord
A Š
A Vaverka
K Lin
Julio Vilhelm
O Nápravníková
Helmesberger
Antonín
Vaverka
J Štětka
Král
Smíchov
Chara
český divadlo
18
article
mandoliny, hrací stroje, harmoniky vyrábí a nabízí
Václav Langmajer, soud. zn., Vinohrady, Havlíčkova4.
207a
378 —
Langmajer
Havlíčkův
19
article
»Nu, hněváš se dosud na mne?« tázal se pan
z Monterey svého syna.
A nevyčkav jeho odpovědi, rychle dodal:
»Jenom ty's tím vinen, že jsem tě dnes ráno tak
zkrátka odbyl. Zdálo se mi, že pochybuješ o mé lásce
k tobě! To mne nemálo popudilo. Myslím, že jsi dosud
nikdy marně nespoléhal na lásku moji !«
Potom obrátil se k Cecilii a pravil, laskavě se
usmívaje:
»Doufám, Cecilko, že jste jej dnes ráno pro jeho
nestálost řádně vypeskovala. Ten tvrdohlavý hoch chce
stůj co stůj opět do Paříže odjeti. Vy mu však úmysl
ten vymluvíte, není-li pravda?«
Cecilie se zarděla, ale dříve než mohla odpovědíti,
obrátil se Gaston se zdvořilou otázkou k paní Emilii.
Chtěl dobýti úplného vítězství a také její přízněsi
získati.
»Nehněváte se na mne příliš?« otázal se jí.
»A proč bych se hněvala?« odvětila klidně Emilie.
»Pro odpověď, kterou jsem dělníkům dal.«
Emilie ostře naň pohledla a odvětila chladněa
pomalu:
»Proto se na vás hněvati nemohu. Když Pauvel
zločinu svého bude litovati, nedopustí aspoň, aby byl
místo něho zatčen někdo jiný a nebude vinen smrtí ne-
vinného člověka.«
Gaston byl nucen sklopiti oči a skloniti hlavu. Ale
pohyb ten bylo možno vykládati za znamení, že rozumí
bolestné narážce vdovině a že ctí zármutek její a nebylo
tudíž možno pokládati jej za znamení zlého svědomí.
Pevným a vážným krokem ubíral se Gaston ke dve-
řím, kdež stanul, čekaje na Gabrielu.
Cecilie
Cecilka
Gaston
Emilie
Pauvel
Gabriel
Paříž
20
article
Ta přistoupila ještě k synovi svému a pošeptala
mu do ucha;
»Nyní tu snad přece zůstaneš ?«
René místo odpovědi políbil matce ruku.
Gabriela spokojila se slibem tím a rychle s chotěm
svým odešla.
René a Cecilie, kráčejíce s paní Emilií do zahrady,
marně se snažili za vážnou tváří ukrýti radost a jásot
svých srdci, jež každým pohledem, každým slovem se
prozrazovaly.
Ježto paní Mortierová mlčela, otázala se jí Cecilie
»Hněváš se na nás, matinko ?«
Emilie sebou trhla a bolestně si povzdychla. Dcera
její opakovala otázku, kterou již pan z Monterey jí dal.
»I ty se bojíš, žels mne rozhněvala?« odvětila
živě. »A proč? Protože jsi správně otázku danou zodpo-
věděla? A proč bych se měla na vási hněvati, pane
René? Protože jste dobrým synem a znamenitým soudcem?
Nikoliv, milé dítky, já se na vás nehněvám!« Poslední
slova pronesla smutně sice, ale chladně a klidně, ač
srdce její rozčilením prudce bušilo.
Potom odebrala se do svého bytu.
»Ubohá matka!« pravila Cecilie s povzdechem.
»Toto vyjednávání vyvolalo v ní smutné upomínky.«
»Kdy mi přineseš slibené listiny a noviny ?« tázal
se René
»Zejtra.«
René
Gabriel
Cecilie
Emilie
Mortierová