1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne I. října.
Praha
2
masthead
K číslu 270.
Čislo v Praze za 2
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc. 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci ve sněmu království českého.
Z Vídně, 1. října. Očekává se tu, co bude
oznámeno z Prahy. Dosud jest toho věcně velm
málo, jakkoliv jsou listy zaplaveny nekonečnými
telegramy pražskými, vytrubujícími do světa
slávu pánů dra. Pergelta, Schreinera a sou-
druhů.
V »N. Wr. Tgblttu.« oznamuje se z Prahy
Jakkoliv došlo včera před koncem schůze sně-
movní k pustým scénám, přes to v politických
kruzích nepovažují politickou situaci ještě za
ztracenou a věří, že se spojené nám a ze
ministrů dra. Fiedlera a Prada, to-
likéž pak společnému úsilí mar-
šálka a místodržitele naposled
přece ještě podaří najíti vý ch od
ze zmatené situace. Prvním úkolem
jest přiměti Čechy ke svolení, aby se dočasný
program pracovní schvaloval vždy toliko po
předchozím souhlasu, vysloveném na konfe-
renci předsedů klubovní ch.
Ministři dr. Fiedler a Prade zůsta-
nou v Praze, aby pokračovali ve svých poku-
sech obnoviti normální stav. Napřed musí jed-
nati oba ministři se svými soukmenovci, aby
připravili půdu pro dorozumění.
Pergelt
Schreiner
V N Wr
Fiedler
Prado
Čecho
Vídeň
Praha
7
article
Dorozumívací komise.
Z Vídně, 1. října. Některé listy zdejší
oznamovaly, že na předvčerejší ministerské radě
sdělii bar. Beck, že zřízeny budou ve
všech zemích smišených na sně-
mech dorozumívací komise a že
prohlášeny budou za stálé. Zprávy té lekli
se zvláštním, ale nikoliv překvapujícím způso-
bem Poláci a již vyhlašuje polská korespon-
dence, že oznámení bar. Becka týkalo se jena
jedině království českého.
Bouře pro nákladní list.
Z Vídně, 1. října. Němectví dolno-
rakouské jest zase ohroženo. Byla
mu způsobena hrozná rána. V malé stanici
státních drah Berndorfu, kde se nalezá
známá Kruppova továrna na zboží kovové, na-
lezl nějaký Velkogermán nákladní li st
nemeckočeský. Z toho ihned veliká
bouře, protesty a hrozby, že takové věci nebu-
dou trpěny v kraji ryze německém. Kdyby tak
všude mělo býti postupováno v Čechách a na
Morave, kde v krajích ryze českých vykládají
se postovní a železniční tiskopisy nejen něme-
cko-české, nýbrž často výhradně německé, pro-
jevy ty spojené a sloučené způsobily by bouři
která by zatřásla Rakouskem.
Polák
Beck
Kruppův
Moravus
Vídeň
Čechy
Rakousko
Berndorf
8
article
Ani rovné, ani tajné volební právo v Uhrách.
Z Pešti, 30. září. (K. k.) V klubu strany ne
odvislosti prohlásil ministr Košut, že vláda
sestavujíc osnovu opravy práva volebni-
ho, řídila se jedině a pouze zřetely vlasteneckými.
Ministr vnitra hr. Andrássy prohlásil, že zprávy
listů o osnově jsou v celku správné, osnova obsa-
huje zásadu plurality, poněvadž tato zásada dle
jeho mínění jest nezbytně nutna k zaji ště-
ní nadvlády živlu maďarského nad ná-
rodnostmi, zvláště nad demagogií. Zásada plura-
lity nebude odiosní, protože se každé vrstvě společ-
nosti bez výjimky poskytuje příležitost, vykonávat
právo volební. Konečně promluvil ministr, ja kým
způsobem se má konstatovati, umí-l
volič čísti a psáti. Byla pak nadhozena otázka
bude-li volební právo tajné, náčež ministr odpově-
děl záporně a konečně prohlásil, že nové právo
volební bude sice všeobecným, avšak že nebude
ani tajným ani rovným právem voleb-
ním,
Z Pešti, 1. října. Hrabě András sy, minist
vnitra, dostavil se do schůze strany neodvislosti, aby
tam hájil své osnovy volební reformy, zvláště pak
volební právo pluřální. Sdělil, že vol by
konati se budou podle obcí krajských
a velikých. Pro voliče, o kterých se mů že
předpokládati, že umějí psáti a čísti, vyloží se
zvláštní seznam. Ostatní voličové musí proká-
zati zkouškou před zvláštní komisí, že
umějí čísti a psáti. Osudy uherského národa
musí býti svěřeny společnosti, která vyrostla na
maďarské půdě. — Na dotaz posl. Holló, zdali
volha bude tajnou, odvětil ministr Andrássy: „Mluvil
jsem s několika socialisty a ti mě ujistili, že chtějí
volební právo tajné.“ (Voláno na ministra: „Nepo-
třebujeme zádného tajného práva!“ Hr. Andrá s sv
„Mohu vás tedý ubězvečiti, že také žád ného mí
nebudeme.“
Andrássy
András
Uhry
Pešť
Nepa
Hradec
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. října. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Císař jmenoval mimořádného profesora soudního lé-
kařství dra. Vladimíra Slavíka řádným profesorem
stejného odboru na české universitě v Praze.
Ministr kultu a vyučování jmenoval
suplenta na státní reálné škole v IX. okresu víden-
ském Víktora Kerblera zatímním učitelem na dru-
hé německé státní reálné škole vo Praze,
Slavík
Vídeň
Praha
10
article
Zákonná ochrana dělníků.
Z Lucernu, 30. září. (K. k.) Mezinárodní s dru-
žení pro zákonnou ochranu dělníků
doporučilo v poslední schůzi: Úpravu práce domácké,
zvláště pokud jde o problém mzdy, odborovou
organisaci a smliouvami tarifními, jakož i v daném
případě zřízením úřadů mzdových a stanovením nej-
menší mzdy. Pro strojní vyšívání má býti
zkoumána možnost úpravy mezinárodní. Práce
dětí má býti upravena ve všech výdělečných za-
městnáních, tedy též v zemědělství. Pokud trvá po-
vinnost navštěvovati obecnou školu, není žádná práce
dětí přípustna. Maximální pracovní doba
o 10 hodinách má býti zavedena pro všecky děl-
níky, též pro muže, v průmyslu textilním; v horni-
ctví doba osmihodinná, Pro huti železné a
válcovny jest žádoucí zevrubnější prozkoumání.
Ve příčině provedení zákonů na ochranu dělníků se
ukládá úřadu práce, aby neustále podával zprávy.
Pronakládání s cizozemci při úrazech v závodech
doporučuje se, pokud jde o náhradu, mezinárodní
rovnoprávnost s domácími, jež bude zjednána zá-
konem a smlouvami. Zákaz používati bílé ho
kostíku má býti dále prováděn. Doporu-
čuje se odstraniti bělobu olovnou pro nátě-
ry uvnitř budov. Budiž konáno šetření o
omezení olověné glasury v keramice
a sbírán další materiál o škodlivosti použí-
vání olova při polygrafii. Konečně mají
býti zevrubně vyšetřeny poměry v práci cai so-
nové. Shromáždění ukládá na konec kanceláři sdru-
žení, aby zkoumala otázku dovolené v průmyslu a
podala o tom zprávu.
11
article
Demonstrace v Pešti.
V Pošti, 30. září. (K. k.) Dnes večer konaly se
na několika místech socialistické schůze, po nichž
se účastníci shromáždili na Alžbětině třídě, chtějíce
odtud odebratí se k místnosti strany neodvislostia
tam demonstrovati. Policie však to zamezila, načež
demonstranti po skupinách táhli k redakci socialisti-
ckého orgánu „Nepszava“ a tam demonstrovali. Na
to táhli třídou Karlovou do ulice Andrássye, kdež
chtěl sbořiti slavnostní bránu, vystavenou na počest
krále španělského, jenž sem zejtra přibude, v čemž
však jim silný policejní oddíl, tam postavený, zabrá-
nil a zástup rozehnal. Bylo zatčeno 10 osob.
Bulharsko a východní dráhy.
Z Cařihranlu, 30. září. (K. k.) Ministerstvo staveb
sděluje, že se s bulharskou vládou o vý-
chodních drahách vyjednává. Porta pro-
hlašuje za nepravdivou zprávu, že bulharský diplo-
matický zástupce se vrátí, jelikož aféra ještě dosud
není vyřízena.
Ochranná lhůta pro literární díla.
Z Mohuče, 30. září. (K. k.) Sjezd „Association
Littéraire et Artistique Internationale“ usnesl se ve
svém rokování, dnes ukončeném, navrhnouti u říš-
ského úřadu spravedlnosti, aby ochranná lhůta pro
díla literatury a umění byla prodloužena na 50 let.
Zamítnutá demise.
Z Cařihradu, 30. září. (K. k.) Demise vrchního
obřadníka Galia beye nebyla přijata.
Prodloužený stav obležení.
Z Buenos Aires, 30. září. (K. k.) Dle zprávy
z IAsuncionu byl stav obležení prodlou-
žen do 31. března 1909. Stalo se tak následkem toho,
že bylo objeveno spiknutí.
Události v Marokku.
Z Tangeru, 30. září. K. k.) Úřadník zdejšího
španělského vyslanectví odcestoval přes Larrache do
Fezu vykonávat tam funkce španělského konsulátu
Andrássy
Port
Pešť
Alžbětin třída
Bulharsko
Cařihranl
Mohuč
Cařihrad
Buenos Aires
IAsuncion
Maroko
Tanger
Association Littéraire
12
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Vymírající kmen.
13
article
Za nedlouho nebudou již badatelé míti příle-
žitost pozorovati ethnologicky velmi zajímavý kmen
Veddů na Ceyloně, kmen tento rychle výmírá. Roku
1901 čítal ještě asi 4000 hlav, dnes však je všech
zbylých jeho příslušníků jen asi 50 nebo 60. Proto
nabývá zvláštního zájmu vylíčení návštěvy u těchto
posledních Veddů, jež podává dr. Moszkowski
v »Globu«. Lze tu pozorovati nejprimitivnější formy
lidského života, které nás přenášejí jako divem
v dobu šerého dávnověku.
Veddská osada Hennebedda, kterou cestovatel
navštívil, sestávala z osmi mužů, pěti žen a šesti
dětí, kteří s několika slepicemi a psy byli veškerým
obyvatelstvem. Veddové nejsou ještě vlastními země-
dělci, vzdělávají totiž týž kus půdy nanejvýš po dvě
leta, načež jej opustí a vzdělají zase jiný kus lesa,
kdežto na opuštěném poli opět zarůstá džungle.
Když oseli pole, zřídí si obydlí, bývají to ponejvíce
jen jeskyně a chatrče z listů. Vůči cizincům jsou
velmi nedůvěřivi a hned kladou šípy na luk, ale
dary možno si je nakloniti.
Cestovatel dal jim do ruky zrcadlo a jakmile se
v něm spatřili, počali hned nadávati, co je to za
ošklivé černé zvíře, ať odejde, sice že je zabijí. Upo-
kojili se teprve, když uzřeli v zrcadle také obraz
bílého muže, jenž jim vysvětlil: »to jsem já a to
jsi ty«. Vesnice měla jen tři chatrče, které byly po-
raženými kmeny náležitě zabarikádovány. Štěny
Vedd
Moszkowski
Glob
Hennebedda
14
article
chatrčí byly ze stromové kůry a stře chy z travy
rostoucí v džungli.
Celý způsob života těchto ještě nejsvéráznějších
Veddů jest přece silně promísen čingalskými živly,
kdežto většina kmenů, které se ještě počítaly k Ved-
dům, splynula úplně s čingalským a taminským
živlem. Všechno nářadí a všechen oděv těchto Veddů
byl patrně čingalského původu a také vlastní řeč
veddská je silně promísena čingalskými slovy. Jazyk
je vůbec velmi chudý, zní drsné a věty bývají pře-
rušovány interjekcemi, jako ah, oh a pod.
Veddové byli jinak netečni a mrzuti, ale pro
bílou barvu jevili zvlaštní zálibu. Nejvíce líbil se jim
velký bílý kapesník. Když Moszkowski daroval jed-
nomu z nich velmi krásný červený šátek, přehodíl
si jej lhostejně přes ramena, když však obdržel mno-
hem menší bílý šátek, dal se radostí do tance, polo-
žil návštěvníkovi ruce na ramena a křičel stále »sudu
hura« (bílý strýc).
Mísení Veddů s čingalským obyvatelstvem, velká
úmrtnost dětí a nedostatečná potrava nestačí na vy-
světlení důvodu tak rychlého jejich vymírání. Příči-
nou kvapného mizení jejich jest spíše úplná ne-
schopnost, přizpůsobiti se kultuře a konati produktivní
práci. Přes to, že tak dlouho již podlehají vlivu kul-
turně vysoko stojících Čingalů, nenaučili se ani nej-
menší předměty pro potřebu denního života hotoviti
účelněji než před tisíci lety. Žijí dnes skoro stejně
jako v době příchodu prvních arijských dobyvatelů
na Ceylon. Jako lesní lid, jenž mohl existovati jen
v hlubokých pralesích, musejí s vymizením onoho
primitivního lesního života rovněž vymizetí. Pokra-
čující kultura podkopala podmínky jejich existence
vydala je záhubě.
Moszkowski
Vedd
Ceylon
15
article
= Poklady Indie. Sir Ernest Cable, bývaly
státní rada indické vlády a někdejší president ben-
galské obchodní komory, podává zajímavé zprávy
o nesmírných pokladech, jež v podivuhodné zemi
indické leží ladem. Indovi jest pojem pracujícího ka-
pitálu skoro neznamý a vše, co vydělá a ušetří,
ukládá si doma, kupí takto poklady, které ve skuteč-
nosti leží mrtvy. Dle spolehlivých výpočtů uloží se
takto v Indii ročně así 260 millionů korun a celkový
obnos nahromaděných pokladů odhadují znalci na
7000 millionů korun. To jest poklad, jenž stojí za
pokus, učiniti jej prospěšným zemi i lidu. Kdyby se
podařilo přiměti nedůvěřivého Inda, aby tyto poklady
vynaložil na kulturní a průmyslové podniky, způso-
bílo by to rozkvět země, jehož dosahi lze sotva
tušiti.
= Růže bez trnů. Žačce proslulého zabradni-
ckého kouzelnísa kalifornského Luthera Burbanka,
mrs. W. J. Beggsové, podařilo se nyní po dlouhých
pokusech obohatiti říši květin o novou zvláštnost,
totiž růži bez trnů. Po mnoho let byla sousedkou a
přítelkyní Burbankovou a často radívali se spolu
o možnosti, vypěstovati růži bez trnů. Co se mistru
nepodařilo, dokázala nyní jeho žačka. Ve své roz-
sáhlé květnici v Seattle vypěstila nyní vytouženou
květinu Květ má příjemnou růžovou vůni, kdežto
stonek jest hladký a měkký jako u lilie. Teprve
zvláštním složením půdy na její farmě v Seattle zda-
řilo se pěstění a nyní prohlašuje, že nalezla způsob,
jímž lze na růžovém keři docíliti hojnost květů, aniž
by se při tom vyvinovaly trny. Mrs. Beggsová sdělí
brzy své tajemství veřejnosti, takže v příhodném pod-
nebí bude možno všude pěstovati růže bez trnů.
Ernest Cable
Burbanka
W J Beggsová
Burbanková
Indie
Seattle