Periodikum ALTO Viewer

1

29. října 1903.

2

Císlo 295

3

NÁRONÍ LÁSTr-

NÁRONÍ LÁSTr

4

Strana 3.

5 article

Vždyť jste přec jakýkoli styk s hraběnkou tehda příkře odmiti! Vaše choť několikráte prohlásila tehda, že sc jí ošklivíte, protože jste prý starý 1...! Obž.: Mezi námi to bylo jednou tak, jednou onak — jak už to na venkově bývá. Ale bylo by mě mrzelo, kdyby mně cos podobného byla řekla. (Veselost.) Předseda: Měl prý jste všelijaké pletky s jinými ženštinami? Obž.: To vám povídá má žena, co? (Ve- selost.) Předs.: Udržoval jste tedy podobné poměry? Obžal.: A proč by ne? To je už tak mravem. Parbleu (Hlučná veselost.) Předseda: Jednou prý chtěl jste si pro nadávky, jimiž vás choť častovala, prohnati kul- kou hlavu. Obž.: Ona byla už tak vznětlivé povahy Ale tomuhle už je dávnol Hrabě Zbygněv Kwilecki udal, že dluhy své páč na půl millionu marek. Vznikly prý tím, že na zámecke panství wroblevské bylo stále nutno dosazovat. Roz- mařilostí nebo přepychem však nikoli. Další obžalovaná, komorná hraběnčina Kwiat kowská ze slezské Opavy, na všecky otázky před- sedovy odpovídala vyhýbavě. Nepamatuje se prý už na nic. Ze svědků vyslýchán především soudní rada dr. Gross, který udal, že v době, kdy býval okresním soudcem ve Wronkách, nedaleko Wrobleva, hraběnku pro rozmařilý život musili dáti pod kuratelu. Hrabě bral prý sobě na cesty do Paříže vždy 20.000 marek a vrátil se pokaždé bez vindry. Exekuce byly prý u hraběcích manželů na denním pořádku.

doktor Gross Hrabě Obž Předs Opava Wronka Wroblevo Paříž Kwiat

6 article

Soudní vykonavatel z Wronek potvrdil za vše obecné veselosti, že pro časté své pochůzky na zámek přezděli ho lidé „strýčkem Zdravolní rada dr. Kube z Poznaně udal, že hraběnku po porodu ošetřoval před sedmnácti léty Ani tehda prý se však nedala prohlédnouti. Včera dopoledne slyšen byl z dalších svědků především říšský poslanec, papežský komoří a major jízdy ve výsl. hrabě Hektor Kwilecki, jenžje synem člena panské sněmovny hr. Kwileckého a jed- ním ze tří agnátů majorátu wroblevského. Panství to — pokuď ví svědek — je velice zanedbáno a zadlu- ženo. Když roznesla se r. 1896 pověsí o tom, že hra- běnka je těhotnou, bylo prý to všem agnátům nápadno vzhledem k pokročilému již stáří hraběnčině. A pode- zření to sesílila prý ještě další pověst, že hraběnka chce prý kritický okamžik očekávati v Italii. O cestě její do Berlína nebylo prý tehda zmínky. Teprve po důtklivých rozkladech všech tří agnátův upustili prý hraběcí manželé wroblevští od cesty do Italie. Krátce po návratu z Berlína domáhali se však obžalovaní manželé u civilního soudu v Poznani pro svého do- mnělého syna uznání nároků na majorát a otec svěd- kův byl také k tomu odsouzen. Protože prý veřejně minění bylo na straně žalujících manželů, nečinili prý agnáti zmínění krokův opravných a přimělo je prý k nim teprve vyšetřování, které proti odpůrcům jejich bylo zavedeno.

doktor Kube Kwilecký Poznaň Berlín Italia Zdravolní rada panská sněmovna

7 article Věstník zivnostenský a dělnický.

Věstník zivnostenský a dělnický. * Sjezd živnostnictva a dělnictva z východních Čech v Německém Brodě konati se bude 15. listo padu t. r. za protektorátu městské rady v divadel ním sále s tímto pořadem: 1. Slarobní a invalidní pojištění, referent říšský poslanec J. V. K lofáč 2. Co vše činiti pro zlepšení stavu maloživnosten- ského, referent pan Fr. Riedl, majitel knihtiskárny v Německém Brodě. 3. Podpůrná a svépomocná akce živnostenská a úrazové pojišťování dělnictva, referen pan Fr. Ksásek, mechanik a předseda společenstv č. IX. z Chrudimi. 4. Změna živnostenského řádu. referent pan JUDr. Körner, advokát z Prahy. * Volby do úrazové pojišťovny pro král. české se blíži; lístky všechny jsou prý (?) rozeslány, i záleží tudiž jen na českém voličstvu, by vykonalo svoji po- vinnost a hlasovacích lístků skutečně také použilo, Němci ve volebních svých letácích drze tvrdí, že jim jen a jedině jedná se o blaho dělnictva. Je to sku tečně pokrylectví nejhrubšíhe druhu; zde v tomto pří- padu, kde jisto jest, že podníků českých o mnoho lisíc více pojištěno jest, než-li německých a že české více poplatků složí ve prospěch pojištěného dělnictva.

Riedl Ksásek JUDr Körner Němec německý Brod Francie Chrudim Praha východní Čechy

8 article

Ve svém leláku Němci zcela bezohledně tvrdí, že se jim jedná o ústav německý a proto jest prý nutnostl všech Němců v království českém, vykonati svoji ná- rodní povinnost. Tito páni nespokojili se pouze svoji kandidátní tistinou, oni také ke cti a slávě matky Germanie proklamují kandidáty sociálně demokratické a tito národně němečtí socialní demokraté spojuji se s úhlavními nepřáteli dělného lidu — s německýmí fabrikanty. Je tudíž nutno, by všichni voličové češt vykonali svoji povinnost, by každý vědom si byl, že hojujeme proti spojeným stranám německým a socialně demokratickým. Aťani jeden hlas nepřijd na zmar. Veškeré dotazy adresujtež na Boh. Kavku v Praze, ve Vladislavově ulici č. 20. * Představenstvo společenstva fiakristů v král. hlavním městě Praze bude míti řádnou měsíční schůz dne 29. října o 8. hodině večerní v hostinci »u tř kosů« v Křemencové ulici. * Předslavenstvo nemocenské pokladny pomoc- níků při společenstvu povozníků a vozíčkařů v Praze má v pátek dne 30. října o 8. hodině večerní řádnou měsíční schůzi u pokladníka pana Antonína Veselého v Bubnech.

Němec Kavka Veselý Praha Vladislavův ulice Bubno

9 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Z cyklistského ruchu- ** Z Č. K. V. »Král. Vinohrady«. Nejlepš spolek na světě »Trhlina« (záb. odbor klubu) pořádá dne 31. t. m. v sobolu »parádní sezení« v zimní za- hradé Národního domu za účinkování úplného hu- debního odboru. Přístup mají pouze členové klubu zvaní a uvedení hosté. Vstup volný. Začátek přesně o půl 8. hod. večer. Automobilism. ** Mistrovství Německa na motorové dvojkolc vybrál v neděli v Dortmundě Merfait na dvojkole firmy J. Puch ve Št. Hradci nad německou, fran- couzskou a belgickou soulěží Je lo nový úspěch če- ského řidiče, na kterém arciť nemalý podíl má i to- várna Puchova. Týž den závodil Nikodem na stroji Puchově v Mohuči, ale závod nebyl dojet, jelikož jeden závodník, chtěje Nikodema v zaláčce předjeti. vjel do obecenstva a zranil několik lidí. V nastalém vzrušení obecenstva musil býti závod zastaven. ** Ke zprávě o nedělních závodech »Slavie« dlužno ještě dodati, že první mistrovství Rskouska na molorové dvojkolce vyhrál Vondřich na stroji české firmy Laurin a Klement v Boleslavi.

Král Nikodem Vondřich Německo Dortmund Hradec Mohuč Boleslav Slavia Laurin Klement

10 article Zemské sněmy.

Zemské sněmy. Sněm markrabství moravského. (I. zasedání schůze 26.) (Zvláštní telf. zpr. »Národních Listů«.) V Brně, 28. řijna. Německá levice dolazovala se místodržitele po nedostatečných místnostech brněnské techni ky německé. P. z. v. dr. Žáček odůvodňoval svěj návrb jímž vláda vyzývá se zříditi na Moravě česko universitu. Jest jí nutně třeba zvlášť pro mo- ravské Čechy. Také proto, že v Rakousku není tolik vysokých škol jako v jiných zemích. Je pět něme- ckých, dvě polské a jen jedna česká, ač český národ co do počtu řadí se hned za Němci. Aťsi mají Němei své university, avšak stát musí učiniti po právu také našemu národu. Dřívější vídeňské vlády nepopíraly. po více let, že na Moravě třeba university, na niž Češi mají nejvíce práva. Splnění českých nadějí maií němečtí krajané. Domlouvá levici v zájmu pokoje v zemi a v zájmu pořádku ve vnitřních záležitostech celé říše, aby nechali svého odporu, ale též urážek. jimiž německé schůze a noviny zasypávaji české obyvatelstvo, že prý nelouží po vědách, ale po zkrá- cení německé državy. Německý národ ponižuje se. namlouvá-li se mu, aby vzpíral se vzdělání českého národa. Nejskvělejší stránky moravských dějin, zejmena kulturnich, jsou psány českým národem. Českých posluchačů v Praze jest již leď tolik, že česká uni- versita v Brně po pražské a vídeňské byla by hoj- něji navštěvována než inšprucká, štyrsko-hradecká a černovická. Konstatuje, že již v r. 1848 moravské stavy prohlásily se zřetelem na tehd-jší university, že všecky přednčly, z nichž se dělají státní zkoušky

doktor Žáček Němec Čech Brno Morava Čechy Rakousko Praha

11 article

mají se přednášeli v obou zemských řečích. Jiné předměly mohli prolessoři přednášeti po své vůliv jedné nebo druhé zemské řeči. Popi-á německý ráz Brna i Olomouce; lze říci nanejvýš, že maji pře- vahou německé obyvatelsvto. V obou městech pa- nuje mezi českým obyvatelstvem čilý kullurní hospodálský život. Němci mohli by se spřáteliti myšlenkou české university v hlavním městě. České školy v Brně, ani česká technika mezměnily jeho ráz a nezmění jej ani česká uníversita, zvlášť zří dí-li se současně universita německá. Vídeňská vláda prohlásila, že je pro zřízení české university v Olomouci a jest ocholna k potřebným přípravám. Jedinou překážkou jsou němečií poslanei moravšti, již způsobují tím nenávist sobě i něme ckému národu a proto spadá na ně zodpovědnost z všecky možné následky a za to, že nenastanou spo řádané záměry ani v zemském sněmě, ani na říšské radě. Avšak — praví řečník — troufám, že náš po žadavek universitní bude splněn, nehoť je to živolní olázka našeho národa. Další odpor Němců mohl by věc zdržeti, ale ne zmařiti. Ve formálním ohledu navrhuje, aby jeho návrh byl přikázán výboru pro volební opravu. Ohražuje se proti důmince, že by soublasil, aby universita zřídila se teprve, až se dosáhne souhlasu Němců. Naopak. přes přikázání návrhu výboru vynasnažíme se vše- možně, aby česká universita byla záhy zřízena.

Němec Brno Olomouc Český škola v Brno

12 article

(Hlučná pochvala v pravo.) Návrh přikázán výboru všemí hlasy proti hlasům klubu zemských poslanců německ ých. Posl. dr. Oberleithner ovůvodňuje svůj návrh na zřízení německé university. Praví, že řadě důvodů pro její zřízení jest stále rostoucí přání německého lidu s rostoucím odporem proti zřízení české university.(!) Němci ne- žádají nic nového, žádají jen odčinění sta rého bezpráví znovuzřízením university ve městě, které německým bylo, jest a bude. (l) Hlasy českých poslanců Nelžete! Vždyť tomu sami nevěříte! Poslanec Oberleithner: Češi chtějí mit svoji universitu jen pro poškozování Němců (l), jen proto, by měli v ní ochrannou hradbu proti Něm- cům! V Brně může býti jen německá univer- sita (O por), a nestačí-li místnosti české universily v Praze, ať si je rozšíří. V Brně česká uni- versita býti nesmíl Čeští poslane hlučně protestují.) Universitní otázka na Moravě nesmí býti řešena bez Němců a rozhodně nikol proti nim. (Souhlas německých poslanců.) Návrh posl. dra. Oberleithnera přikázán 18člennému výboru. Po obou těchto návrzích projednána byla řad silničních věcí, načež projednána a schválena závěrka účtů o výdajích, na účely ve- řejných škol národních a měšťans kých za rok 1903—1904. Přiští sch ů ze zejtra o půl 11. hod. dop

Posl doktor Oberleithner Němec Čech Německo Brno Praha Morava český univerzita

13 article

Slezský sněm rokoval o zprávě zemského výboru stran žádosti zemědělské ústředny vídeňské za podporu jejího projevu o uzavřen obchodních smluv (ref. dr. Sedlnický). Posl. Josephy vytkl stanoviště průmyslníků k onomu projevu a varoval před jeho jednostranným stanoviskem. Přijat jednohlasně výborový návrh, jímž země dělský projev postupuje se vládě k uvážení a vyslo vuje naděje, že vláda, uzavírajíc obchodní smlouvy bude stejně spraved ivě zastupovati zájmy zemědělské i průmyslové. V haličském sněmu za rokování o roz- počtu posl. Stojalowski kritisoval zemský roz- počet a obvinil vládu, že zemi ve všech oborec poškozuje. Zvláštní postavení Haliče bylo by žá- doucno již pro dosažení hospodářské samostafnosti Přilišná povolnost polské většiny na sněmu a polského klubu na radě říšské vůči m.- p. dru. Körbrovi ne- může setkati se se souhlasem obyvatelstva. Vyslovuje se pro dorozumění s Rusy a pojednává ostře o za- mítavém usnesení školského výboru v otázce zřízení ruského gymuasia ve Stanislavově. Rusům nesmí se zkracovati právo na jich kulturní potřeby, nemají li býti vydání rusofilům. Posl. Jablonski (levice) dovozoval, že ne- šetřívá se přání Haliče. Jinak by bylo, kdyby sněm měl zodpovědnou vládu zemskou. Čo se týče ruské otázky, nutno konstatovati, že většina ruského lidu smýšlí o Polácích přátelsky. Přimlouvá se za ener- gické zavádění oprav a praví, že musí býti zahájena rozhodná akce, aby bylo omezeno hromadné stěho- vání se z Haliče. Posl. dr. Malachowski mluví o otázkách obecních a praví, že nutno nalehati na odškodněné obcím za práce v oboru přenesené působnosti.

doktor Posl Joseph Stanislavův Rus Jablonský Čo Polák Malachowski Halič školský výbor

14 article

V dolnorakouském sněmě podán dotan po pokusech se živými zvířaty ve vídeňských ústavech pro choromyslné a na první porodnické klinice. Přísedící zemského výboru Steiner odmí utrhačství a podezřívání některých novin, jakož i lé- kařských a studentských schůzí a prohlásil, že zem- ský výbor není odpůrcem vědy, ale odporuje nedo voleným a jen reklamním pokusům. Lituje, že vážné kruhy daly se zmýlit a děkuje universitnímu rekto- rovi za jeho objeklivnost Odpovídaje na podaný dotaz, líčí zdravotní ne- dostatky na I. porodnické klinice, způsobené umfst něním zkušebných zvířat. Jeho přičiněním jsou prý odstraněny. Novinové zprávy jsou tendenční. Není nepřitelem lékařův, ale konal svou povinnost. (Hlučná pochvala.) Sněmovna rokovala zevrubně o volebním řádu obecním. Posl. Kolisko ohlásil, že lidová strana ně mecká nezúčastní se rokování, protože není možná prosadit ani jedinou změnu, Jednollivé články přijaty beze změny; pouze při SS 3. a 6. přijaty dodatky posl. bar. Skrbenského. Změny navrhované posl. Seitzem vesměs propadly. Před 3. čtením proklásil posl. Marchet, ž jeho strana, nemohouc provésti žádnou změnu, bude hlasovati proti celé předloze. Zákon schválen potom také ve 3. čtení. Směm vyřídil dále několik místních záležitostí Mezi jiným přijat návrh, jímž vláda vyzývá se, aby v příštím zasedání podala předlohu, jíž zakazujes prodej strojeného octa a vína a polovína. 1říští schůze bude v pátek.

Steiner Posl Kolisko Skrbenský Seitz

15 article Balkán.

Balkán. Telegramy. Z Petrohradu, 28. října. (C.-B) »Pra vit Věstníke uveřejňuje dnes jednaké in- strukce cařihradským vyslancům rakouskému a ruskému. Z Cařihradu, 27. října. (C. B.) Do Mona- stýru přijela komise, sestávající ze dvou ture- ekých divisionářů a dvou německých instruktorů v tureckých službách na inspekci soudů, jež mají souditi vojenské výtržnosti. Ředitelství východních dráh podalo ministru veřejných staveb pro předvčerejší dynamitový attentát na solunskou trať, jenž způsobil jen skrovnou škodu na vrchní stavbě, rozklad, žá- dajíce za rozmnožení stráží, nebo by se noční doprava musila zastaviti. Ministr slíbil postarat se o rozmnožení ochrany.

Balkán Petrohrad Cařihrad Mona

16 article Uherská krise

Uherská krise Pokusy Tiszovy. ch. Z Pešti, 28. října. Hr. Š. Tisza pokračova dnes v přípravách k sestavení svého kabinetu Staly se v jeho ministerské listě některé změny Ministerstvo a latere bylo sice nabídnuto hr Khuenovi, avšak on nepřijal ho. Luka cs a ministr justice Plosz zůstanou prý v úřadě, avšak ministr honvédů Kolosvary požádal důtklivě panovníka, by sproštěn byl minister ského svého úřadu a byl povolán zase ke službě vojenské. Míslo něho stane se ministrem jiný generál. Upuštěno bylo od úmyslu svěřiti portefeuille ministra chorvatského Josipovi- čovi. Tisza vzdal se také plánu povolati jako ministra orby hr. Zjelenszkého, jelikož Hieronymi nechce prý býti v jednom kabinetě s agrárníkem tak prononcovaným. Soudíse proto, že ministrem orby stane se hrabě Jose Majlath. Z Pešti, 28. řijna. (C. B.) Dle novin stane se prý ministrem honvédů baron Fějérvary Ministerstvo vnitra převezme prý Hiero nymi, vyučování Berzeviczy; ministrem orby stane se hr. Szechenyi nebo hrab Majlath. Za chorvatského ministra je pr vyhlédnut býv. ministr C seh.

Kolosvara Josip Tisza Jose Majlath Majlath Pešť Hradec Fějérvara ministerstvo vnitro

17 article

Elaborát 9členného výboru. Z Pešti, 28. října. (C. B.) V konferene liberální strany čten elaborát 9člennéh výboru, jenž žádá změnu odznaků v armádě ve smyslu dualismu, používání maďarštiny v trest- ním řízení vojenském, rozhodování o výhodáeh při konání vojenské služby honvedským mini- sterstvem, dosazení uherských důstojníkůde uherských pluků, vzdělávání důstojníků v ma ďarštině, stanovení presenčního stavu v míru kontingentování náhradní zálohy a změnu 3lete služby. Na konec prohlašuje se, že stanoven armádní řeči je vrchnostenským právem. Libe rální strana nepojímá však otázku velicí a slu žební řeči do svého programu. Hrabě Tisza přimlouval se za změn tohoto programu hlučně přijatou řečí. Změny týkají se vzdělání důstojnictva. Pr tomto odstavci žádá se ustanovení uherskýeh učitelů na vojenských školách, povinná znalos maďarštiny je podmínkou důstojnického patentu Tisza navrhuje, aby se tento odstavec odstranil V olázce velicí řeči je Tiszova změna př vážně slohová a týká se důraznějšího vytčen vrchnostenských práv. Hr. Apponyi zastával v celé řadě věe své stanovisko. Szell zastával se Tiszových názorů Ivanka brojil proti programu devítičlenného výboru, načež věcné rokování odročeno na zejtřek ve 4 hod. odpol. Z Vídně, 28. října.

Libea Tisza Tiszův Tiszový Ivanka Pešť Hradec Vídeň Tisza

18 article Projev Košutův.

Projev Košutův. ch. Z Pešti, 28. října. František Košu prohlásil dnes o Tiszově vládním programě Podle měho mínění nejedná se teď o to, jakým způsobem koruna vykonává svá práva, nýbrž to, odkud tato práva pocházejí. Všeobecné jest mínění, že neshody mezi oběma programy nespočívají pouze ve dvou slovech: »ústavně a »dosud«, nýbrž týkají se věcí také jiných. Obstrukce. ch. Z Pešti, 28. řijna. Drobné skupiny strany neodvislosti ohlašují hr. Tiszovi bo obstrukční dále. Způsobí prý hned o vládním programu několikadenní obstrukční debatu Chtějí obstrukci provozovati o vlastní újmě dolud, dokud nebudou povoleny všechny vojen ské požadavky. Strana neodvislosti jest svolána na zejtřek dopoledne k poradě, avšak pod podminkou, že ve vládní straně bude o vojenském programu rozhodnuto definitivně.

Košutův Koša Pešť

19 article

Maďarské demonskraco. Ze Segedina, 28. října. Živnostník Kraus jenž za posledních demonstrací zdejších by střelnou ranou zraněn, dnes v nemocnie zemřel. Hlasy listů. ch. Z Pešti, 28. října. »Egyetértés«, orgá Košutův, praví: »Páni si mysli, že výsostní práva bude lze budoucně také vykonávati po způsobu chlop ského rozkazu. My ale trváme na tom, že v Uhrác abselutně není žádných zděděných práva výsostních Tato pocházejí bezpodminečně a bez výminky od ná roda, i musí se tedy vykonávati tak, jak předpisuje národ.« Orgán Apponyův »Budap. Tagblatt« praví. že státník tento může tím méně svoliti ke zmírn čn programu devítičlenného komitétu, kdyžtě on, aby jednohlasné přijetí jeho umožnil, dříve již byl pro hlásil, že program ten jest minimum toho, co žádat se může a musí. Nyní ale žádá prý se dokonce z zmírnění tak zvaných Szentivanyových punktací, jichž provedení za revise branného zákona ani Szell, ani Khuen Hederváry nebyli odporovali. Tím jest ale vedle obou těchto angažována i strana liberální. kteráž své doby Szentivanyovy návrhy jakožto kom promiss jednohlasně byla přijala. Kdyby návrhy ty byly nyní opuštěny, mohlo by se státi, že by pak ani v otázce jazykové nebylo lze dosici dohodnutí.

Kraus Egyetértés Košutův Páňa Szentivanyový Szell Khuen Hedervára 28 . říjen Pešť

20 article

Orgán lidové strany (kalolické) »Alkotmany- praví: Program Tiszův jest starý program úsko- ků, korrupce a násilí. O tom všem nechceme my a země nic věděti; proti tomu budeme bojovat i kdyby, což jest pravdě nepodobno, svobodní zed- náři a Kalvíni strany Košutovy, ne v zájmu vlasti ale v zájmu Kalvína Tiszy dali se k ústupu po hnouti. Ve »Fuggetlen Magyarországu« prav poslanec Lengyel, že strana jeho zůstane proti Ti zovi pevna na půdě svého práva i kdyby protin všechna neprávnosť a ničemnosť se spojila. Věřit prý strana neodvislosti v sílu uherského národa věří v nezadržitelné vítězství spravedlnosti. »Stojíme pevně a nezlomně si fractus illabatur orbis« končí list.

Kalvín Košutův Lengyel Alkotmany

21 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů .

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů . Dr. Körber a Chlumecký. Z Vídně, 28. října. O poradách, jež měl v posledních dnech bar. Chlumecký s drem. Körbrem a ministrem vyučování drem. Hartlem, sděluje »Zeit«: »Jednalo se o spořádání středních škol na Moravě Markrabství podporovalo kromobyčejně střední školství (německé. Pozn. red.) kvantitativně. Závody obou národností vedly k založení četných ústavů. Avšak stejnou měrou, jakou se školy zakládaly, nemohly býti hrazeny také výdaje na ně. Přirážky jsou neobyčejně velké, stupňování jich jest takřka nemožně Těmto věcem věnována byla intervence vůdce německého velkostatku na Moravě. Baron Chlumecký navrbl především, aby stát pře vzal neprodleně všechny zemské školy. To bylo prohlášeno tou dobou nemožným vzhledem na státní finance, avšak rozprava vedla zatím k tomu výsledku, že dosadí se stálá komise, které se přikáží všechny petice a návrhy středních škol se týkající. Konfe- rence nepostrádá, nehledě k její dosahu pro zvláštní záležitosti zemské, spojení se vše- obecnou politikou. Patrně očekává se od vyřízení této záležitosti příznivý účinek na poměry národních stran navzájem a ke kabinetu. V tomto smyslu isou rozpravy tv niti v předivu, o kterém pracuje se v poli lickém zákulisí, aby připravena byla kampní říšské rady.« My ovšem soudíme, že zru šením zbytečných škol německých na Moravě nenavštěvovaných neb českými žáky plněných nalezl by se hned dostatečný a jedině spra vedlivý zdroj finanéní pro potřebné, ano nutné školy české.

doktor Körber Chlumecký Hartl Baron Vídeň Zeit Morava Konfe

22 article

České školy ve Vídni. Z Vídně, 28. října. Dnešní večern vydání »Dělnických Listů« uveřejňuje v čele listu tuto zprávu: »Panu Josefu Krapkovi a soudr., k rukám p. Josefa Krapky. C.k ministerství kultu a vyučování výnosem ze dne 29. září 1903 nevyhovělo rekursu Jos. Krapky a četných obyvatelů české národnosti pro rozhodnutí c. k. dolnorakouské zemsk školní rady ze dne 6. února 1902, kterým žádost jejich za zřízení veřejných obecních škol s českou vyučovací řečí ve vídeňských okresích I., II., III. a V., VI. až XX. zamí nuta byla, dovolávajíc se důvodů rozhodnuti v odpor vzatého. O tom se dává Vám vě déti.« Z okresní školní rady města Vídně. — Zemská školní rada dolnorakouská ve svém rozhodnuti pravila, že nevešla vůbec v žádné jednání o žádosti českých rodičů, protože žadatelé nejsou legitimováni k tomu, aby na základě známého článku 19. ústavy činili si nárok na zřízení vyučovacích ústavů ve Vídni. — Úvahu svou o tomto rozhodnutí ministerstva vyučování zakončují »Dělnické Listy« takto: »My jsme řekli loni, že vyří zení dolnorakouské zemské školní rady jest nízkou urážkou všeho českého lidu, že jes sprostotou, jaké lze očekávati pouze od kře- sťansko-sociálních nevzdělanců a sprosťáků Pan ministr vyučování však vyřízení to pod- pisuje, dovolávaje se ho. Ještě zbývají nej vyšší soudy, abychom se dověděli, je-liv Rakousku vůbec ještě ústava platnou.« Schůze polských studentů. Ze Lvova, 28. října. Včera konala s zde schůze polských studentů, které zúčast- nili se také někteří professoři. Věnována byla výhradně nedostatkům místností pro některé stolice. Vlašské kursy universitní v In- špraku.

Krapek Vídeň Rakousko Lvov Ina Český škola

23 article

Z Vídně, 28. října. M.-p. dr. Körber jako správce ministerstva vnitra měl včera večer poradu s ministrem vyučování, která věnována byla plánu, konati v Inšpruku volné kursy universitní, z nichž některé měly býti konány také učenci a literáty z králov ství italského. Němci inšpručtí vyhrožoval a vyhrožují, že zmaří tyto kursy násilím Proto má věc tato povahu záležitosti nejen vyučovací, nýbrž také politicko- policejní, po- něvadž dotýká se zákona shromažďovacího Rozhodnutí nestalo se žádné. O tom, majíli býti kursy dovoleny čili nic, vyjednává se s místodržitelem tyrolským svob. p. Schwart zenauem. Terstský přístav v rozpočtu. Z Vídně, 28. října. V rozpočtu na r. 1904 nalezá se položka 1 mill. K na vy budování terstského přístavu. Byl zařaděn náklad tak malý jednak vzhledem k tomu že nejsou ještě skoncovány projekty stavebn po té stránce, jednak proto, že osnova zá kona ve příčině finaněního zajištění výstav ních prací terstských nebyla parlamenten vyřizena. Vyslanectvo londýnské. Z Vídně, 28. října. Hr. Szecsen rakouský vyslanec ve Vatikánu, za nedlouho své místo opustí a stane se místo nebožtíka hr Deyma velevyslancem v Londýně. Ne zůstane zde však dlouho a bude vystřídán hr. Mensdorffem. Vypovězení Krzyžanowského. a. Z Vratislavi, 28. října. Přes to že zakročilo rakouské velevyslanectví v Ber líně na prospěch malíře polského Krzyža- nowského v Poznani, zůstane při jeho vý povědi. Krzyžanowski přestěhuje se v pátel do Varšavy.

doktor Körber Němec Schwart Deym Mensdorff Krzyžanowski Vídeň Hradec Vatikán Londýn Vratislav Poznaň Varšava

24 article

Milost carská. ov. Z Petrohradu, 28. října. Can udělil milost Valinovi, který r. 1901 ná ležel k vůdcům finského lidu a carovi ode- vzdal adresu proti porušťování Finska. Valin byl tenkráte vypovězen. Nyní bylo mu do- voleno vrátiti se do domova, musil však slibiti, že zanechá veškeré opposice. „Schůzka visbadenská. s. Z Berlína, 28. října. Vilém I přibude do Visbadenu již 3. listopadu a na vštíví odtud asi ještě týž den cara v Darm štatu. Car mu den na to ve Visbadenu oplatí návštěvu a zde bude slavnostní ho stina, po ní slavnostní představení v králov ském divadle (»Oberon«). Po představení vratí se car do Darmštatu, Vilém II. prodl ale ještě několik dní potom ve Visbadenu. n. Z Kolína n. R., 28. října. »Köln Zeitung« praví, míní-li mnozí, že schůzka visbadenská povede k tomu, že Německo by ruské zájmy v Mandžursku potom podpo rovalo, že jest to omyl, Německo nemíní se do rusko japonského sporu vměšovati. Jinak ale naskýtá se prý Rusku i Německu dost příležitosti, společně pracovati v zájmu míru. Z Petrohradu, 28. října. Některé listy píší o visbadenskě schůzce) a ukazuji na její význam v otázce východoasijské Schůzka ta, praví »Birž. Vědom.«, jes jakoby kollektivní odpovědí Evropy na vá- lečný poplach v Asii. »Petěrb. Gazela « míní. že tradicionální německo-ruské společenstvi obapolných zájmův nemůže byti porušeno žádnou silou politickou. Rusko francouzská alliance, přátelství Ruska s Rakouskem a tradicionální rusko německé svazky, jež snad jsou pevnější — končí list — nežli v Lon- dýně a Tokiu si myslí, činí útok na Rusko ve vých. Asii úplně pravdě nepodobným. K zavraždění arménského předáka v Londýně.

Valina Vilém Oberon Vilém II Ruska Petrohrad Can Finsko Berlín Kolín Německo Ruska Rusko Evropa Asie Rakousko Lon Tokio Londýn Köln Zeitung

25 article

Z Londýna, 28. října. K zavražděn arménského vůdce Sagonna, před zdejším jeho obydlím provedenému (viz i »Pol. zpr zahraničně«. Pozn. red.), sdělují se ještě tvto podrobnosti: Neznámý až dosud útoč ník první ranou Sagonna netrefil, střelil ale po něm hned znovu dvakrate a trefil jej těmito ranami do hřbetu a ruky. Sagonni vyňal teď vlastní revolver, ale v okamžiku, kdy se obrátil k útočníku, střelil tento znovu a trefi! Sagonna do srdce. Útočník prchl, chráněn tmou, z města přes blízké nezasta- vené pozemky, aniž mohl býti dostižen. Dva chlapei slyšeli výstřely, ale nežli přikvačili, byl už útočník ten tam. Sagonni klesnuv nejprvé zvedl se potom aa kolena, dovlekl se ještě ke prahu, ale tam před přispěchav- šími obyvately domu upadl do mdlob. Od té chvíle nabyl jen jednou ještě vědomí na oka- mžik jen a tu se vyjádřil: »Když jsem vstoupil do dvířek zahrádky, vystřelil kdosi neznámý po mně, chtěl jsem vyňati vlastní revolver, ale byl jsem příliš sláb; neznámý střelil zase a více již nevím, nežli že mne stihají již dlouho. Vím, oni to učinili . . .«

Pol Sagonni Londýn Sagonn

26 article

Více raněný neřekl, pozbyl znovu vědomí a krátce na to zemřel. Klobouk a revolver, nalezené v zahrádce před domkem, označeny jsou jednou new yorskou firmou. Revolver jest druhu zcela neobyčejného. Úločník čekal prý celé hodiny na Sagonna. Nezli se se- tmělo, viděli lidé, že přistoupili dva cizí lidé k němu a že za pohnutého živého ho- voru přiblížili se až k samému domku Sa- gonnovu. Tento zavázal prý se své doby, že nikdy za své účasti v arménském hnutí ne- sáhne ku prostředkům násilným a byl, jak sám opětně vyprávěl, za to stihán neustále nenávistí terröristické strany arménské. Za svého nedávného návratu ze Švýcar kráčeje s přítelem svým z nádraží zpozoroval, že ho stopuje jakýsi cizinec. Přítel Sagonnův obrátil se proti cizinci a tázal se ho ar- měnsky, co chce. Neznámý začervenal sea zakoktal francouzsky, že prý nerozumí ar- ménsky. Možná však, že jest totožným s vrahem.

Sagonnův Švýcary

27 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 28. října. (C B.) Naproti po- věstem, zaznamenaným záhřebskými novi- nami o pokusu attentátu na sarajevského arcibiskupa Stadlera prohlašuje se, že zpráva ta vyskytla se již dříve jednou v jinačí formě a byla tak jako nynější bezpod- statnou. Ban hr. Pejačevič. Ze Záhřeba, 28. října (C.-B) Zdra- votní stav banův je dle okolností příznivý, neboť krvácení neopakovalo se. Teplota je normální, puls dost silný 72—80. Nemocny se zvolna posilňuje. Ze Srbska. Z Bělehradu, 28 října, (C B) Na poptávku srbské vlády ve Vídni, bude li Vujič vhod jako vyslanec, došla příznivá odpověd. Lamzdorf v Pařížl. Z Paříže, 28. října. (C.-B.) Hrabě Lamzdorf přijel sem dnes ráno a byl uvítán na nádraží ministrem zahraničních záležitostí Deleassém, ruským vyslancem Urusovem a personálem vyslaneckým. Množství lidí po- zdravovalo hr. Lamzdorfa voláním«: »A žije Rus!« Z Paříže, 28. října. C.-B.) V úvod- níku »Figara«, jak se zdá inspirovaném, praví se o cestě ruského ministra zahr, věcí hr. Lamzdorfa, že již nyní lze říci, že o- nese si ze své rozmluvy s ministrem Del- cassém dojem, že Francie jest věrna spolku s Ruskem, že jako jest rozum- nou hlasatelkou světového míru, jest od- hodlána víee než kdykoliv jindy hledati v dobrých stycích, které udržuje nyní se všemi svými sousedy sílu ke splnění svých úkolů bistorických a civilisačních. Z Paříže, 28. října. (C B.) Po roz- mluvě s ministrem Deleassém hr. Lamzdorf odebral se s ním odpoledne do Elysejía odevzdal presidentu Loubetovi vlastno- ruční carův list. Tam zdrželi se oba ministři 25 minut. President Loubeť dává zejtra večer hostinu na poctu ruského hosta.

Stadler Pejačevič Vujič Lamzdorf Figar Deleassý Loubet Vídeň Bana Záhřeb Srbsko Bělehrad 28 říjen Paříž Rus Francie Rusko C B Urusov

28 article

R. Z Paříže, 28. října »Figaro« sdě- luje, že původně měli se Lamzdorf a Del- cassé setkati na pomezí, ale prvý projevil dodatečně přání, by mohl zajeti přímo do Paříže, aby právě tím stala se zjevnou srdečnost poměru mezi oběma státníky a aby desa- vouovány byly také některé nepříznivé zprávy o allianci franko ruské z poslední doby, R. Z Paříže, 28. října. Zdejší dopi- sovatel »N. Fr. Presse« měl rozmluvu s ne- jmenovanou »diplomatickou osobností, jež hr. Lamzdorfa od let už dobře zná«. Diplo- mat ten vyjádřil se mu, že účelem návštěvy hr. Lamzdorfa jest odstraniti některá »ne snad nedorozumění, ale nesprávné výklady« poslední doby a kromě toho zabývati se otázkou východoasijskou, makedonskou i ma- rockou. Rusko hledí prý zvěděti, zdaž také po sblížení Francie s Anglií a s Italií mohlo by na prvou počítati, kdyby se ocitlo v kon- fliktu s Anglií ve vých. Asii a v rozporu s Ilalií na evropském východě. Diplomat míní, že není skutečně mezi Francií s jedné a Anglií a Francií s druhé strany žádných určitých politických úmluv kromě ujednání o smírčích soudech, jež ale hoví právě carově sympatii pro smírčí soudy. Fran- couzská politika, pokračoval diplomat, nepo- mýšlí na to, podporovati italské operace na

Figaro Lamzdorf Fran Paříž Rusko Francie Anglie Asie evropský východ

29 article

Východě, kdyby skutečně existovaly — kdyby pak jednalo se jednou v olázce východo- asijské podrobit věrnost Francie zkoušce, Francie bude po boku Ruska. Ale k těmto krajním důsledkům, mínil diplomat, nedojde, dokud potrvá mírumilovná era Lamzdorfova; jaký obrát v politice nastal by ale, kdyby jednou Lamzdorf odstoupil, to nenáleží prý již v obor aktuální politiky. Z asijského Východu. Z Petrohradu, 28. října. (»Invalid«.) Koniradmirál Abaza, dosavadní příručí předsedy rady pro obchodní plavbu, jmeno- ván členem zvláštního komitétu pro záleži- tosti asijského Východu a zároveň jeho správcem. Z Tokia, 27. října. (»Times«.) Po drebnosti schůzky ruského vyšlance bar. Ro- zena s ministrem zahraničných věcí Komurou

Francie Rusko Petrohrad Tokio Koniradmirál Abaza rada pro obchodní plavba