1
article
vKameninové výrobky (ve Francii zvané
grs, grs flammé) byly k velké dokonalosti při-
védeny zvláště ve Francii. Továrny sevrěské,
pařížské vysílají na trh spousty různotvarých
váz a bihelotů, které vzbuzují všude obdiv.
V Německu výroba ta po způsobu Francie jest
nyní též velmi rozšířena a vedle továren věnují
se ji též umělci i amatéři. Známa jsou s do-
statek jmena prof. Läugera v Karlsruhe, The
Schmutz-Baudissa v Mnichově, paní Schmidt-
Pechťové v Kostnici, rodiny Heiderový v Schon-
gau atd., jsou representanti moderní kerámické
výroby německé, která vedle továren se v ate-
lierech provádí. Továrny Seharvogel v Mnichově,
Mutz v Altoně, Svaine Hüttensteinach atd., tyto
všechny pracují dle návrhů umělců, kteréž ná-
vrhy jsouce technicky dokonale provedeny do-
sahují jisté dokonalosti, která dává jim pečet
výrobku moderního.
Konečně můžeme i konstatovati, že výroba
moderní kéramiky také u nás stává. Známy jsou
zmíněné již práce prof. C. Klonika, dále práce
pani Suchardové-Boudové, slč. Emingrovya
damského atelieru v paláci Šlikově, nemluvě
o našich odborných školách, které také moderní
keramiku na vysoký stupeň přivedly.
Jsou tedy i u nás disposice pro výrobu
moderní. Bylo již oznámeno v denních listech,
že v Praze projektuje se výstava moderní ke-
ramiky, která má ukázky tohoto odvětví uměle-
ckého průmyslu přinésti. Vzhledem k mohut-
nému vývinu moderní keramiky v cizině, o kte-
rouž tam panuje čilý zájem, jest důležito, aby
i české publikum bylo seznámeno s těmito nad
míru interessantními a delikátními výrobky
které dnes cele opanovaly svět a které připrav
všem interessentům v pravdě umělecké požitky.
Karel Žídek.
profesor
Läuger
Schmidt
Klonik
Suchard
Bouda
Šlikův
Žídek
Francie
Německo
Karlsruhe
Mnichov
Altona
Svaine Hüttensteinach
Praha
the SchmutzBaudissa
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ruské amazonky. Když počalo na území
Amuru nepřátelství s Čínou, byli tam povolání do
zbraně všichni kozáci, vojenské služby schopní. Na
ochranu území samého zbylo jich jen několika
mezi nimi většinou lidé chorobní neb staří. V okresu
horno-blagověščenském počala býti situace velmi po-
vážlivou. Číňané chystali se přepadnouti tamější
osady. Šlo o to, postavit hlídky v rozloze pěti verst.
lavšak nebylo možno sehnati více než 41 muže. Tu
vydán rozkaz, aby povolána byla do služby mlada
kozácká děvčata a chránila břeby řeky. Statečné bo-
jovnice oděly se vojenským stejnokrojem, ozbrojily
se šavlemi a puškami a spolu s mužskými soudruhy
ve dne v noci věrně konaly stráž. Mezi kozačkami
vyznamenalo se zejmena šestnáct neobyčejnou vytr-
valostí, energií a statečností. Konaly nejen službu
hlídek, ale zřizovaly také zákopy na březích Amuru.
Nyní podána vojenským úřadům žádost, aby těmto
statečným amazonkám uděleno bylo vyznamenání.
= Nejnovější moda anglických gigrlat
Nejnovější nesmysl, jenž se ujal mezi šviháky
v anglické společnosti, jest, dáti si stříhati nehty na
rnkou ve tvaru obráceného velkého V. Jeden z pě-
stitelů tohoto modního bláznovství, jenž o tom
hovořil se zástupcem jakéhos anglického listu, doznal,
že jednou týdně navštěvuje odborného kosmetika,
jenž následkem své obratnosti dociluje znamenitých
obchodů. Vlastní účel, jenž zavdal podnět k této
modě, jest, ukázat, že majitel takovýchto nehtů ne-
musí si svoje živobytí — opatřovat prací. Jest
možno, dodává onen londýnský list, že naši mladí
panáčkové půjdou ještě o krok dále a po čínském
způsobu nedají si nehty vůbec stříhat, takže se pak
ohýbají přes prst po způsobu ptačího drápu. Pokud
jsme dosud nehty ve tváru V viděli, znetvořují ruku
v odporný dráp.
Číňan
Amur
Čína
3
article
Podvodná vinopalna v synagoze.
Z New. Yorku se oznamuje: Těchto dnů byli lapeni
při činu židovští měsíčkáři, kteří tajně pálili kořalku
bez vládního povolení v budově synagogy, v níž se
modlívali s jinými nábožnýmí židy a šidili vládu
denně o mnoho dollarů, kdo ví, kolik už let. Jsou to
Samuel Wolf a Meyer Goldstein. V budově byla dole
synagoga se dvěma oltáři a s lavicemi, se zákonem
Mojžíšovým a s archou a ze synagogy se po úzkých
schodech šlo nahoru do ložnic, kde majetníci prý
spávali. Místo ložnic byla tam palírna s kotlem na
50 galonů, jenž byl právě plný dodělávané kořalky.
když úřadníci jej nalezli. Bylo to na Varet strestu
v Brooklynu. Polapeným podvodníkům se zle povede.
Wolf
Meyer Goldstein
Mojžíšová
New
York
Brooklyn
4
article
= Ženské poustevníky. Nepřihází se často,
že ženské, jichž záliba ve společenském životě je
známa, odlouči se od svých bližních a žijí život pou-
stevníků. Podivný případ oznamuje se z Argyllshiru,
kdež stará jedna skotská dáma v posledních 30 le-
tech žila život zcela samotářský. Chyše její nalezá
se tři anglické míle od nejbližšího obydlí aneb od
silnice a po čelé měsíce nevidí živé duše. Výživu
opatřuje si z výtěžku malého statečku, jejž vlastno-
ručně vzdělává. — Před několika lety zemřelav
Hyéres ve Francii vdova po uhlíři. Patnáct let žíla
jako poustevnice vzdálena lidských přibytků a ne-
měla jiného společníka mimo svého psa. Toto dobro-
volně samotářství bylo následkem přísahy, již byla
učinila u mrtvoly svého manžela. Když muž její ze-
mřel, prohlásila, že po jeho smrti nebude se již stý-
kati s lidmi. Zůstala věrna svému úmyslu a také
snahy duchovního nemohly ji přiměti, aby opustila
smutnou svoji samotu. — Také jakás Američanka, na
niž vypravování o štředověkých poustevnících uči-
nilo značný dojem, připadla na myšlenku, úchýliti
se z rozčilení městského života do venkovské sansoty,
poustévny. Koüpila si dolněk v odléhlé roviné, kam
Hyéres
Američanka
Chyše
Francie
5
article
po celé týdny žádný člověk nepřišel. Ale již po půl
roce byla vyléčena ze své touhy po samotářském
životě, opustila svoji poustevnu a oddala se opět ve
selému životu v městě.
= Při činu dopadeni. Policie newyorská za-
tkla ve čtvrtek ráno dva lupiče právě v okamžiku
když chtěli odkliditi kradené krajky a hedvábné látky
v ceně 10.000 doll. Jsou to John Meyers a Ignác Mi
ler, nebezpeční to zloději, jichž podobizny zdobí ga
lerii zločinců. Zatčení pronajali obchodní místnost
nejvyšším patře domu na Canal streetu, odkud pro-
kopali otvor 4 stopy v průměru, ve zdi do soused-
ního domu na Church streetu, v kterém má obchod
J. Rotschild. Z tohoto obchodu odcizili pak zboží,
byli však při krádeži dopadeni.
= Boj proti škodlivému hmyzu. V po-
slední době dopraveno bylo z Batumu do Taškendu
ohromné množství potřeb k zápasu proti škodlivému
hmyzu. Byla to zásoba neméně než 400 pudů svini-
brodské zeleně, na něž bude následovati dalších pět
set pudů a 21 rozprašovaček na kolech. Jde tuo
zápas proti tak zvaným marockým libellám, jež již
po osm let způsobující značné škody v kraji taškend-
ském a v některých sousedních krajích. Vláda povo-
lila poškozeným krajům dovoz svinibrodské zelen
a rozprašovačů z ciziny s prominutím celních po
platků.
Meyers
Ignác
J Rotschild
canal
doll
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kapitolou o českých »hofrátech«,
orgánu starostátníků námi včera udělenou, ne-
spokojil se tento žíznivec poučení o veřejných
věcech národa našeho, neboť jak souditi lze
z dnešního jeho čísla, jest žádostiv ještě jedné
kapitoly o tomže předmětu. Každému myslícímu
Čechu musí býti jasno, že nejen zásada rovno-
právnosti, podle kteréž veřejné, zvlášť státní
úřady musí býti ceteris puribus přístupnými
všem státním občanům bez rozdílu národnosti,
nýbrž i se stanoviska prospěchu české věci.
pokud závisí od apparátu státní správy, aby
Čechové nebyli vylučováni ze statu nejvyššího,
tedy ministerského úřadnictva dotyčných správ-
ních oborů. S tohoto stanoviska veden byl náš
stesk před týdnem, na nějž včera ráno odpo-
vídá »Hlas Národa« bezmeznou a bezednou
směšností, tvrdě, že »Národní Listy« kazily sta-
ročeským lídem kariéru tím, že jim zbraňovaly
vstupovati do ministerstva v hodnosti »hofrátů«.
Čech
Čecho
7
article
To se mohlo díti jen tak, že buď ti, kdož se
jimi státi mohli, z ohledu na »N. L.« tak neučinili,
anebo kteří se jimi stali z ohledu na » Národní
Listy« buď sami důstojenství a míst svých se
vzdávali, anebo z týchž ohledů propouštěni
byli. Tvrdí-li »Hlas Národa«, že »Nár. Listy«
jsou tím vinny, že těchto českých hofrátů je
tak málo, nemohlo to přece jinak býti zaviněno
leč takto. Rozebíráme věc proto tak důkladně,
aby vysvitlo ukrutánství nápadu »Hlasu Ná-
roda«. Nechápe-li a tváří-li se najednou, jako
kdyby hlavní věcí byly všeliké vedlejší okolnosti
jako lhůta, kdy se polemisuje, anebo je-li
pravda, že skutečně jeho dopis psal kýs mo-
ravský kmotr, nezastře tím jalovost svých ob-
denních záchvatů vůči nám. Včera ráno srovná-
val nás »H. N.« s velkým divadlem »Variétés«,
i odvděčili jsme se mu uvedením příslušné
variététní scény, v níž hrál hlavní úlohu. Dnes
zase něžně parafrasuje na nás známé pořekadlo,
že »každý cikán hádá podle své planety«.
I z cikánského života můžeme »Hlasu Národae
posloužiti odvetou. Zná rozkošnou českou pís-
ničku »Cikánova píšťalíčka« ? Začiná takto:
»Náš tatíček nebožtíček ledacos věděl, nám
ubohým cikáňatům nic nepověděl... « Tuze,
tuze je to na »Hlasu Národa« vidět!
H N
Cikán
Národae
Cikánův
Tuz
8
article
— Intelligence ústředního orgánu
strany národně sociální jest již dávno před-
mětem veřejné soustrasti. Od listu, který ne-
dávno ujišťoval, že mezi ústupky, za kteréž
upustili poslanci čeští od obstrukce, nachází se
také sestátnění — opavského gymnasia a kterýž
navrhoval naproti zřízení galerie umění v Praze
zřízení řádné akademie umění, lze ovšem oče-
kávati všechno i včerejší nový úraz, jejžsi
způsobil vlastní svou nemotorností. »Česká De-
mokracie« přináší totiž následující povedenou
zprávičku:
»Žurnalistické moresy »Národních Listů« přibil
jsme již několikrát hodně nízko. Co však vyvedly
ve čtvrtečním odpoledníku, přesahuje všechny
meze. Odsuzují výtržnost sociálních demokratů na
Poříčí a pak praví: »Že hrál při tom úlohu i ka-
pesní nůž, není zajisté žádným povznášejícím
vědomím pro stranu — národně sociální.« Na tuto
zprávu jsme hned nereagovali, poněvadž jsme sou-
dili, že jde o pouhý lapsus. Čekali jsme, že redakce
jej loyálně opraví. Ale neučinila to. Tu ovšem
věc nabývá jiné tvářnosti. »Národní Listy« jedno-
duše vpašovaly stranu naši vědomě do zprávyo
výtržnosti sociálních demokratů, aby na ní také
něco zůstalo. Obratem péra vtisknuto bylo naší
straně znamení kravalistů, kteří pracují kapesním
nožém, ačkoliv na průvodu sociálních demokratů
nebyl zúčastněn ani jeden našinec. Takové jednání
nazýváme notorickým padoušstvim.« sllani
Český jít
galerie uměný v Praga
řádný akademie uměný
9
article
Komu není s hůry dáno, v apatyce nekoupí.
Člověk, nadaný normálními závity cerebrálními
a dostatkem šedé kůry v nich, nemůže větě
uvedená jinak rozuměti leč, že je pro stranu
národně-sociální málo povznášejícím vědomím,
bojuje-li se proti ní nožem. Jest známo, že zří-
zenci elektrické dráhy městské náleží téměř
vesměs straně národního dělnictva a samo
»Právo Lidu«, nevědouc, jak seslabiti surový
čin svých stoupenců, jejž v první chvíli za-
mlčelo, uvedlo, že ztýraný kontrolor elektrických
dráh jest »zuřivým vlastencem«. Ústřední orgán
národně-sociální nazývá! naši zprávu »notori-
ckým padoušstvím«. Ačkoli se hledíme vše-
možně vystříci nejsilnějším výrazům, nemůžeme
jinak, leč označiti jeho včerejší výpad jako
»notorické oslovství« a doufáme, že máme
— pravdu !
— Jak železnice počešťují. Národní naši
odpůrci mají výbornou methodu, pomocí již
paralysují s úspěchem naše snahy po orovném
právu. Dovoláváme-li se odčinění křivdy v tom
či onom oboru, vytasí se oni s nekonečnou ža-
lobou, že přávě v témž oboru křivda děje se
jim. Kdo tento trie nezná, kroutí hlavou a táže
se: Kdo tedy má pravdu? Dotýčný ale nejvyšší
správce ressortu mne si jako Němec a stranník,
třeba pocházel z Mladé Vožice, spokojeně .
ruce a táže se naivně: »Komu mám tedy
věřit? Nikomu? Žaloby v levo, ža-
loby v pravo jsou toho důkazem,
že na pravé nalezám se cestě. — A tak se to
má zase již s našemi žalobami na křivdy, které
dějí se národnosti naší v oboru železničním.
Němec
Mladá Vožice
10
article
To přece známe, že všechna vnitřní služba
v oboru tom i v krajích výhradně českých je
německá, že i ve službě zevní hrubým způso-
bem uráží se rovnoprávnost jazyka již tím, že
ve všech stanicích českých vše se děje nalvenek
německy v první řadě a ve druhé teprve-
česky, kdežto v krajích něměckýchs je ve vší
službě výhradnými ja z ykem němčíin a.
Přes všechno to bouří nyní Němci proti p o-
češťování, jež prý se děje za pomoci
státních dráh. Tím, že hrot obrátili, domnívají
se patrně, že seslabí oprávněný náš odpor proti
poněmčování na dráhách. Aby opřeli svá tvrzení.
o nějaký fakt, jenž by aspoň činil dojem
oprávněnosti, uvádějí, mnoho-li kde je zá-
městnáno Němců a mnoho-li Čechů. Toť se ví,
že dle jejich výpočtů je všude. Němců převaha.
Kdo zjišťoval národnost jejich, neni známo,
a nemůžeme udání ta kontrolovati, však sku-
tečně-li se zakládají číslice ony na pravdě,
svědčí jen o tom, že úřadníků ně-
meckých se nedostává. Neboť kdyby
jich bylo, pan Wittek věru by je nepreteroval,
naopak všemožně o to se zasadil, aby byli—
spokojeni. Kde ale kompetentův není, tam
ovšem musí vypomoci Čech. Že má český úřadník
větší kvalifikaci, zejmena pro místa, kde jde
o styk s obecenstvem, rozumí se samosebou.
Již proto, že umi česky, a že čeština v Čechách
je dosud jistým činitelem, popírati nebude nikdo.
Na vyšší místa však dostane se Čech jen v nej-
vzácnějším případě a tu bychom zase mohli jim
posloužiti statistikou. Činila by ale dojem mno-
hem smutnější a illustrovala by německoua
vládní spravedlnost způsobem tak hrozným, že
by Němcům přešla asi chuť žalovati na nespra-
vedlnost v oboru železničním.
Němec
Čecho
Wittek
Čo
Čechy
11
article
— Výkladní skříně našich knihkupců.
Píše se nám z obecenstva: »Kdo by se domní-
val, že naši knihkupci, jako prostředníci mezi
literaturou a intelligencí národa a tudíž jako
podstatný článek naší organisace národní, jsou
si také plně vědomi svého úkolu a povinností
z něho plynoucích, velmi se podiví, zastaví-li
se občas u výkladních skříní a nahlédne-li, čím
se vyplňují. Shledá s podivením, že vyložená
díla jsou nejen z poloviny a snad přes polovinu
cizí, nečeská, taková, o jaké se průměrné obe-
censtvo domácí ani zajímati nemůže — literát
nebo odborník nečeká teprv na výkladní skříň
knihkupeckou, aby zvěděl, co kde pro něj zají-
mavého »právě vyšlo« — ale velmi často svým
obsahem české obecenstvo přímo vyzývající,
protičeská a naše zájmy ohrožující. Jakoby če-
ský knihkupec ani nevěděl, co vykládá anebo
považoval knihu jen za zboží, které se vykládá
za sklo, protože právě došlo, jak právě z peci
vyletělo, jako horký párek nebo čerstvá houska.
Nedávno pyšnilo se ve většině našich výkladních
skříní — a snad se podnes najde — na ná-
padném, takřka čestném místě Neuwirthovo
německo-nacionální agitační, protičeské dílo
Praze. — Nejnověji spatřujeme tamtéž
křiklavou obálku německého překladu sensa čního
Neuwirthův
Praha