1
masthead
elodoj sv baglasojí ,čabo7 itavogemi! e dodáíha
2
masthead
panossďl tenlano v bucvšiov
5
masthead
Ba bslosot 5ni5jL. v
jL
8
masthead
V Praze, v sobotu dne 4. května.
Praha
11
article
Na »Národní Listýe
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
12
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vidně, 4. května. D'elegace
jísou svolány v úřadním listě na 20.
května. Za dvě neděle tedy zasáhne do
jednání říšské rady jednání delegací. Listy
dnes posuzují situaci v poslanecké
sněmovné dosti skepticky. Jsou
znepokojeny ve příčině regulace řeka
meliorace a strachem, že druhé čtení
předlohy investiční bude oddálenomliebivo
»Neues WieherTagblaltt« uve-
řejňuje stať, nadepsanou: » Vyjednávání«,
která pochází patrně z německého velko-
statku. Čechové jsou prý dobře zpraveni, že
německé strany jsou ochotny jim vyhověti,
ale jenom v jistýchomezích. Čechové by
tudíž neměli luku příliš napínati, jakol se
stalo předevčírem bývalým ministrem financí
drem K aiz le m zcela náhlee odánlpslěmn
is s Proti prohlášení K ai zdovu byly prý
četné námitky. Čechové nemohouj si otajiti,
že vzniknenevoleb mezicněmeckými poslanci
z Alp, bude-li navržena velkálre gulace
řek nákiladlem státním. Vlastníi zá
pletka by však vznikla, kdyby otázka rregu-
lace řek a kanálů seuvedla ve spoj en í
s investiční předlohou. Čechové
nemají zapomínati, že němečtí poslanci
z Alp nečiní žádných námitek proti předloze
lihové, ačkoli nemohou míti z ní žádných
výhod. Všechny tyto výklady mají prý v nyo
nější chvíli pouze rázmupozornění na dů-
sledky, jaké by se mohly dostaviti o pro
Čechy samy, kdyby tryali na svých postu-
látech
95 s p
Čecho
Alpy
Čechy
Neue WieherTagblaltt
13
article
Jakékoliv oddálení investiční předlohy
vedlo by ke komplikaci, která by se
pocítila v první řadě při lihové předloze.
Jest prý dále nepochybno, že kdyby
funkce parlamentního stroje se porušila, zni-
čily by se prý i naděje, které chovají pocho-
pitelným způsobem ve slovanské Praze ve
příčině návštěvy panovníkovy.
Zajisté nemohou si Čechové stěžovati.
že na straně německé zaujato bylo postavení
přímo zamítavé vůči jejich požadavkům ve
příčině regulace řek, Němci odstranili vše,
co by rušilo práci, jest nyní věcí Čechů, aby
byli pamětlivi zásady, že se věci nemají pře-
pínat.«
Vyjednávání trvá prý dále. Věci nedo-
spěly ještě ke dramatickému vrcholu. Smý
šlení stalo se ovšem vážnějším, ale nikoli
ještě vážným, a také se jím nestane, bu-
dou-li poměry řádně uváženy.
n Německý jeden poslanec se vyslovil, že
české požadavky dlužno zkoumati jako
expensní notu a soudně je upraviti, ale po-
dle nového advokátního tarifu.obo ninbsj
Čecho
Němec
Praga
14
article
8 »Neue Freie Presse« sděluje, že
prý Němči v jednotlivých zemích již formu-
lovali své požadavky hospodářské a kul
turní. Moravští žádají zejmena zříz e n
německé university vBrně; Němci
ze Štyrska žádají, aby se slovinské
gymnasium převedlo z Celje do
jiného slovinského města. Vše-
němci se usneslistáti na požadavku ně
melekého minista krajama, který
by paralysoval vliv českého a polského mi-
nistrá krajana. šáng doovaleň ne 1s Jlmnntorvnáino
„dešn
K těmto zprávám a výkladům stručně
podotýkame: My se svého stanoviska nepo
kládáme vhodným, aby se osoba císařova
vůbec a cesta panovníkova do Prahy zata
hovala v jednání sněmovní a aby se z navštěvy
císařovy v Praze činil objekt kompensace
Jsou li názory, které tlumočí »N. W. Tag
blatte také názory vlády po té stránce
musíme toho litovatí.
ojiboz oni
eCo se pak týká požadavků německých
budiž konstatováno, že není tomu ještě
dávno, co v německém táboře vzplanuli
hněvem, když bylo praveno, že vláda vyhoví
také některým školským požadavkům če-
ským. Nyní, však Němci, kteří hrozili ob-
strukcí, kdyby vláda zřídila vůbec nějakou
universitu v Brně, sami žádají pro svoji
minoritu v markrabství universitu vyhradné
německou, eonož, tnlv
slyd Věru, nejen Demel z Těšína, nýbrž
celýsněmecký tábor ukázal se opěto ve své
nesnášelivosti a hrabivosti. s
djdon
bdl
Němec
N W
Věra
Demel
Celje
Praha
Brno
Těšín
Neue Frei Presse
15
article
K číslu 122.
K číslu 122.
Čislo v Praze za 2 n
a na venkově za 3
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
16
article
Ke krisi v Prusku.
Z Berlína, 4. května. Ministr Mi-
quel dává vyhlašovati, že ods'tou pil,
protože propadl v ministerské radě se svým
návrhem, aby poslanecká sněmovna pruská
byla rozpuštěna. Kancléř Bülow od-
větil, že poslaneckou sněmovnu nemůže roz-
pustiti vzhledem na zahraniční situaci.
Miquel ujišťuje, že se stal oběti
intrik. Vypravuje se, že bylo císaři dopo-
ručeno, aby obsadil opět úřad propuštěného
vládního presidenta Jagowa, který byl
zbaven své hodnosti, protože agitoval proti
kanálové předloze. Císař si kladl podmínku,
aby Jagow vyslovil politování nad svým
dřívějším chováním.
Když ministři vyslovili pochyby, zda
tak Jagow učiní, byl Jagow povolán k cí-
saři. Ten velice rozechvěným hlasem začal
mluviti o hříších konservativní
strany. Jagow prý nenalezl ani příleži-
tosti, aby něco řekl. Na to císař pravil, že
jmenování Jagowa se provede. Hned po
tom prohlásili konservativci, že předlohu
kanálovou zamítají. Císař Vilém naproti
tomu odpověděl neprodleným rozka-
zem, aby zasedání sněmu pru-
ského bylo prohlášeno za skon-
čene.
Bülow
Jagowa
Jagow
Vilém
Prusko
Berlín
poslanecký sněmovna
17
article
Telegrafcké zprávy. 1s
Telegrafcké zprávy. 1s
A« ZHVídně, 4. května.(G B.) Úřadní
list uveřejňuje následující vlastnoruční listy
císařovy, svědčícíin ministrovi zahraničních
záležitostí ohr. Goilu chowsikému, ra-
kouskému předsedovi ministerstva dru. šl.
Körbro vi a uherskému ministrpresiden-
tovi dru. S zejblovi, v nichž sejim ozna-
muje svolání delegací ke dni 20. května t.r.
a nařizuje, aby ser postarali o podání
předloh ústavou ustanovených a zařídili vše
potřebné.
oZ Vídně, 4. května. (C.-B.), »Wie-
ner Zeitun gs oznamuje Ministr sprave-
dlnosti přesadil« radu zemského soudu
Jana Petříčka, přednostu okresního soudu
v Kolíně, ke krajskému soudu v Chrudimi ;
ZHVídno
Ministr
Petříček
Vídeň
Chrudim
okresní soud v Kolín
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
vbáv
19
article
Drama lásky Richarda Waguera.
Drama lásky Richarda Waguera.
Nesmrtelně Wagnerovo drama lásky »Tri
stan a Isolda« bylo napsáno v Curychu, kde
též z části Wagner složil hudbu své erotick
218000
opery.
Hans Belart v zajímavě knize: »Richaro
Wagner v Curýchu“ (Lipsko, Hermann Sauvrenn,
1901) vypravuje o vzniku tohoto díla zajímavé
podrobnosti. Wagher prožil v Curychu své drama
lásky a jako mnozí umělci, čerpal ze svého ži-
vota, ze svého cítění inspiraci svého dilay jemuž
dal nejen oheň genia, ale i krev srdce“ svého.
Tak tvoří všichni velcí umělci, kteří život
pokládaji jen za zdroj své tvůrči činnosti. R-
chard Wagner byl prudký temperament, povah
vznětlvá a smyslná, nebyl nikdy lhostejným
k půvabům kráshých, duchaplných žen. V Ču-
rychu prožil jedno ze svých dobrodružství, jež
souvisí nejen s jeho slavnou operou »Tristanem
a Isoldou«, ale i s jeho náhlým odjezdem
oJesn
z Curychu. 9orone
Jého odjezd podöbal se útěku. Zmízel sám
bez prostředků a to v době, kdy jeho stále
zmítaný a nuzný život počal v Curychu nabý-
vati klidnějších a příznivějších podmínek.
Richard Wagner usídliv se v Curychu se
známil se s rodinou Wessendokových, bohatých
to průmyslníků z Düsseldorfu, bydlicích v roz-
košném městě švýcarském. Genfální hudebnik
stal se přítelem svých krajanů a jak se často
u něho přiházelo, poněvadž byl stále v rozpacíeh
Waguer
Wagnerův
Isolda
Wagner
Belart
Hermann Sauvrenn
Wagher
Tristan
Wessendokový
Curych
Lipsko
Düsseldorf
Tri stan
Drama láska
Curých
20
article
peněžních, appellovalni na pokladnu svého bo-
hatého přítele bob e olbo
sde Nebylo tudíž nic podivného, že Wagne
dedikoval paní Wessendokové některé své skladby
Intimnost jeho s rodinou německou byla taková,
že Wessendok mu chtěl vystavěti malou villu na
svých pozemcích, nedaleko svého zámku, aby
Wagnera mohl pracovati v klidném ústraní.! Na
oko svolil Wessendok, že přijme od Wagner
nepatrné nájemné.o ojd
1—Wagner byl nadšen. Ve svých dopiseeh
vřele vyjadřoval svou vděčnost. L 128je na
»Ano, patřím vám celýma svým srdcem,
psal štědrému příteli.
a Roku 1857 přistěhoval se Wagner do ko-
ketní villy adzdálo se, že konečně se zakotvila
neklidná loď existence hudebníkovy. Ale tento
dumavý rájbyl brzo proměněn v pravé peklo.
Stará historie, ale věčně nová — praví
Heine. Stalo se něco takového. Paní Wessendo-
ková byla sličná dáma, velmi cituplná, povahy
poetické a okouzlující. Vedle ni uboze vyhlížela
paní Minna Wagnerová, předčasně sestárlá trs-
zněmi a starostmi existenčními, nechápající no-
votářskou gehiálnost svého manžela. Naproti
tomu paní Wessendoková měla všechny znalosti
a záliby umělecké, jež scházely manželce Wa-
gnerové.
Wagner žil tehdy rozháraně a nespokojeně.
Jeho žena mu život nevalně zpříjemňovala. Vté
době pracoval na »Tristanu a Isoldě«. Paní
Wessendoková stavěla se stále důvěrnější ve svých
stycích s geniálním umělcem.
V Curýchu počaly se trousiti klepy o Wag
nerovi a jeho přítelkyni, jež dávala příliš upřímně
na jevo svůj obdiv k autoru »Tannhäušera«
Wagne
Wessendoková
Wagner
Hein
Wessendo
Wagnerová
Tristan
Isolda
Wa
L 128
21
article
zsl
5enii
n dsvne
Uspořádala ve svém zámku velký koncert, k ně-
muž pozvala hudebníky z Německa a který di-
rigoval Wagner, jenž byl předmětem nadšených
ovací a obdržel darem taktovku ze slonoviny.
Mezi Wagnerem a rodinou jeho přátel
udály se zvláštní věci, jež ostaly nevysvětlitelny,
jež způsobily náhlý odjezd Wagnerův a jež se
uváděly ve spojení s jeho přátelstvím k vděčné
paní Wessendokově. V S0 8
V osamělé ville curyšské odehrálo se
asi vášnivé drama lásky a ohlas jeho touhy,
výkřiků a slz a polibků zachytil umělec ve svém
»Tristanu«a
Wagner nelejil se, že v Curychu se událo
něco, co hluboce rozrušilo jeho život, co mu
způsobilo velké utrpení, oslsjov lesuoon
Autor knihy »Wagner v Curychu« se do-
mnívá, že přítel hudebníkův Wessendok dověděl
se o poměru své choti k Wagnerovi a že bez-
ohledně vystoupil proti milencům, Wessendok a
a Wagner utkali se v bouřlivé, hádce a Wagner
musil okamžitě opustiti Curych.
l2 Tristan odejel —ale Isolda ho nenásle-
dovala . ..
in
Wagner přijel do Ženevy bez peněz. Neměl
ani na další cestu. Musil si vypůjčiti od holič-
ského pomocníka, jejž znal z Curychu, pár
franků, aby se dostal do Benátek. Přijel do
města na lagunách chorý, chudý, osamocenýa
übytoval se v bidné komůrce spinavého hotelu.
Hrozné útrapy a žal, jež zakusil Wagner
v Benátkách, stlumočil ve svých nádherných
zpěvech. Zde psal třeti jednání »Tristana«, psal
je svou krví.
Zdá se, že jest osudem velkých dél umě-
leckých, aby byly zrozeny v bolesti.
Wagner
Wagnerův
Wessendokův
Tristan
Isolda
Německo
Curych
Ženeva
Benátky