ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 669c1dd0-66c5-11dc-8132-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 20, place 23, work 1, org 2
1 article
radu zemského soudu v Jičíně Josefa Stárka, k zemskému soudu v Praze a radu zemského soudu Bedřicha Karáska, před- nostu okresního soudu v Českém Brodě, ke krajskému soudu v Chrudimi, a jmenova! rady zemského soudu soudní sekretáře dra Josefa Chlumce u okr. soudu na Král. Vinohradech pro zemský soud v Praze a Vavřince Lauterera u pražského vrch. zemského soudu pro krajský soud v Jičíně. Z Pešti, 3. května. (Č.-B.) Uherskáa chorvatská deputace, vyslané k poradě uher- sko-chorvatského finančního vy rovnání, konaly dnes odpoledne společnou schůzi a zvolily předsedou svým Kolomana Tisz u. Po delší debatě, jez byla prohlášena důvěrnou, bylo usneseno zvoliti subkomité k přípravným pracím. Z Kronštatu, 3. května. (C. -B.) Plavba byla dnes opět zahajena. Z Berlina, 3. května. (C.-B.) Císai Vilém odcestoval večer do Schlitzu. Z Říma, 3. května. (C.B.) (Ze sně- movny poslanců.) Na denním pořádku nalezají se rokování o námořním rozpočtu a předloha o stavbě nových lodí. Ministr ná- mořnictví Morin prohlašuje, že italské lod stvo, ačkoli co do velikosti své nikdy nebylo takým, jakým býti mělo, přece vždy bylo s to, hájiti dle svého určení nedotknutelnosti země. Ministrovým programem jest prý, zje- dnati Italii loďstvo, přiměřené její hospodář ské síle. Prohlašuje jmenem vlády, že přijímá Sonninův návrh, kterým se rozpočet na lod stvo až do roku 1906 stanoví na 121 mill. lir, počítajíc v to i pense a vydaje na loďstvo obchodní.
Stárek Karásek Josef Chlumec Král Lauterer Koloman Tisza Vilém Morin Jičín Praha Český Brod Chrudim Pešť Berlín Řím
2 article
Z Londýna, 3. dubna. (C.-B.) V doln sněmovně prohlásil v dnešní schůzi státní tajemník války Brodrick, že v dubnu bylo 1046 Burů zajato a 160 prý se vzdalo. Z Londýna, 3. dubna. (C.-B.) Kanclén pokladu Hicks Beach přijal dnes depu- taci dělníků, jíž prohlásil, že není možno odvolati clo na cukr, jež jest pro letošní roz- počet položkou veliké důležitosti. Z Cařihradu, 3. května. (C.-B.) »Ag de Constantinople« oznamuje: V úřadních tureckých kruzích není nie známo ani o ne- dávných výtržnostech Albáncův, o nichž běle- hradské telegramy vypravovaly, ani o tom, že by turecké vojsko (nizam) u Kuršumlje srbskou hranici bylo překročilo. Zprávy ty považují se zde za smyšlénky. K pruské krisi. Z Berlína, 3. května. (C.-B.) »Wolf- fova kancelář« oznamuje: Dle doslechu při- jal císař Vilém žádost za pro- puštění ministrů Miquela, Ham- mersteina a Brefelda. Z Berlína, 3. května. (C.-B.) Večern listy soudí, že bude finančním ministrem jmenován dosavadní ministr vnitra šl. Rhein- baben a soudí, že se stane nástupcem to hoto buď vrchní president v Poznaňsku dr šl. Bitter nebo zemský ředitel bar. Man teuffel. Jiné časopisy soudí, že převezme hr. Posadowsky finance, šl. Podbiel- ski zemědělství a koburský ministr Heuti ministerstvo obchodu
Hicks Albáncův Kuršumlj Wolf Vilém Miquel Londýn Cařihrad Berlín Ham Rhein Poznaňsko Podbiel Aga jít Constantinople
3 article Boje v Číně.
Boje v Číně. Z Londýna, 3. května. (C.-B.) Večerní listy oznamují z Pekina: Generálmajor šl. Kettler opustí Paotin dne 5. t. m. odebere se do Japonska. Praví, že nlěmec ké vojsko bude asi ve 3 nedělích odvoláno. Má se za to, že se Číňané vrátili do hor Francouzské vojsko může býti co nejdříve od- voláno z Paotin a bude tam asi ponecháno jen několik setnín k ochraně dráhy. Následkem zavraždění německých vojáků podél železniční trati bylo nutno potrestati obyvatelstvo vsi Tinsho. Ves byjl a spálena. Samosprávní úřadníci a jich slu- žební poměry. (Z kruhu interessent ů). Stesky samosprávných úřadníků nemaj konců a po 35letém namáhání za upravení jich služebních poměrů mohou se vykázati jenom tím, že jim slíbeno, předlohu vypracovanou zemskému sněmu předložiti. Po kolikáté se tak již stane? A kolik a jakých bylo výsledků? — vždy nepříznivé, odročující! Vždyť jest celá řada úřadníků samosprávných, kteří v blahé na- ději na uskulečnění upravení poměrů svých zejmena zaopatření pro případ nedělnosti nebo jich
Kettler Číňan Steska Čína Londýn Japonsko
4 article
stáří — dávno již spí spánek spravedlivých jich nástupci stojí na témž místě, jako jejich předchůdei před 30 lety Nyní, to jest posledního času, zakořenila se ještě do samosprávy ta nakažlivá nemoc, že — jde-li o obsazení jakéhokoli místa slu- žebního, jako na komando vyžaduje se stáří ne přes 35 roků! Proč to? Vždyť je přece do- kázáno, že samosprávní úřadníci nejlepší služby obci konají, když nabyli svojí mnohaletou službou praxe, schopnosti a způsobilosti, jíž jenom ku prospěchu obce potřebují! A co má se státi se služebníky a úřadníky, kteří jsou přes 35 roků staří a nemohou nebo nechtí na svých dosavad- ních místech působiti? Vždyť jest až přes po- čet případů, kde následkem zvolení nového sta- rosty nebo jiných členů výboru, jest takový, byť i sebe správnější a přičinlivější úřadník vy- sazen na milost a nemilost svých představených a nen ojedinělý případ, kde takový úřadníkv soužení až k nemoci nebo k zoufalství dohnán byl. Či jest a musi to býti, aby úřadník samosprávný v obci, do níž se dostal, byl od- souzen také zemřiti, aniž by směl miti na- ději, že po čase, až uprázdní se jinde misto lépší, bude moci přesídliti? Nebo má takovému úřadníku odebrána býti možnost, aby dítky své levněji vychovati mohl, ale pro překročený 35. rok věku svého musí ustoupiti síle mladší, byt i méně praktické a schopné a třeba i na úkor obce nebo okresu!
5 article
Poměr tento neshledáváme při žádné kate- gorii zaměstnavatelů a zaměstnaných. Zemštía státní úřadníci postupují dle let do vyšších tříd služného při poměrně menším namáhánía při úlevě v práci; starší úřadníci pro průmy- slové závody hledáni bývají k využitkovánía prospěchu jejich zkušeností a praxe; úřadníci soukromí, ať při ústavech peněžních nebo jiných závodech, nepropouštějí se tak lehce ze služeb, v nichž sešedivěli — zkrátka, všude je o úřad- níka lépe postaráno, než při samosprávě. Vizt na příklad vysloužilce-poddůstojníka s certifi- kátem, který před vstoupením k vojsku, ani po celý čas jeho služby vojenské neměl příležitosti jenom do úřadovny nahlednouti — takový do- stane ihned místo soudního kancelisty nebo kancelisty u hejtmanství, místodržitelství, fi- nančního ředitelství, třebas i při poštěa při dráze a tak dále; a potom takový kance- lista posťoupí za několik roků za officiála, má zajištěnu pensi, jest postaráno pro případ jeho úmrtí o jeho pozůstalou vdovu a dítky-sirotky, takže může klidně eráru pracovat! A porovná-li se práce takového úřadníka s prací úřadník samosprávného, jest to poměr asi jako 1: 10 Mimo vedlejší slasti!
6 article
Proto doporučujeme a přimlouváme se z to, aby při vypisování konkursů na obsazení míst samosprávných úřadníků vynechána byla tato nespravedlivá podmínka stáří méně než 35 roků, čímž arci v ničem zadáno nic nebude, poněvadž na základě došlých žádostí vždy vo- liti se bude zajisté jenom takový kompetent, který dle předložených dokladů za nejlépe schopného a způsobilého uznán bude, byť i sebe 1 e mladší byl. Mohlo by se mysleti, že podmínka stáří uvádí se zvláště jenom proto, aby nemusil obec vybývati velké výslužné. Však omluva tato jest lichá, poněvadž podmínky té použito i od obeí a okresů, kde výslužné ani stanoveno není A byl by to tak hrozný rozdíl, když by na místo uprázdněné dosazen byl úřadník o 5—10 roků starší? Jestisnad lhostejno: platiti jednomu starému služebníku výslužné 600 zl. nebo dvěma po 300 zl. Doufáme, že naše pokyny dostačí a že příště nebudeme již podmínek těcha čísti.
7 article Moderní keramika.
Moderní keramika. V poslední době na uměleckých výstavách mohli jsme se setkati s ukázkami uměleckého průmyslu — dnes umělecký průmysl stává se podstatnou částí každé umělecké výstavy. Le- tošní náš salon přinesl ukázky v tomto směru a i ukázky moderní keramiky, která konečně i sem z ciziny prorazila, z ciziny, kde již dávno má upravenou půdu, kde vyrábíji celé řady obrovských továren, kde publikum kupuje výrobky ty, které jsou tam dnes modou a nezbytným přepychem. Počátek keramické, vlastně porculánové vý- roby v Evropě datuje se na počátku 18. století, kdy počaly některé továrny pracovati dle vzoru čínských a žaponských výrobků. Nicméně dnes jména těch továren Míšně, Delftu, Sevres ja- koby pobledla ve své slávě a spíše slyšíme jmenovati Kodaň, Roestrand ve Stokholmu, Rookwood v Cincinati, Dammonse, Bigot v Pa- říži a celou řadu těch továren na porculán a kameninu, které dnes množí se jako houby po dešti a které zimničně pracují na výrobcích, hovících modě. Jako stará výroba keramická měla původ východoasijský, tedy i moderní výrobci na tomto poli pracovali za vlivu Žaponců. Předzvěstí no- vých směrů ve výrobě této byla výstava v Chi- cagu r. 1893, kde vystavoval Rookwood syoje fayence a potom následovaly pokusy kodaňských továren s malbou pod glasurou po způsobu žaponském, pokusy výroby kameninových nádob zcela nových forem, s polevami barevnými, ve vysokém žáru získanými. Z pokusů těchto vy- pracovala se glasura krystalinická, glasura cra- quelé s metalickým leskem a dnes docíleno v této výrobě, která ještě před několika léty byla pouhým pokusem, dokonalosti, a tím stvořena moderní, keramika.
Evropa Delft Kodaň Dammonsa
8 article
LNení to tedy otrocké napodobení starých vás čínských a žaponských, dnes snaží se umělci tvořit individuálně, podáť, ve výrobku od- povídajícím potřebě a vkusu, svoje čuměle- cké vyjádření. Vtom leži také s ráz, moderní keramiky. jest odlišná od dosavadní výroby, po- dává zcela něco novéhopa mluví-li se o no- vém slohu a novém umění, zajisté v tomto oboru možno s právem mluviti o něčem novém, co bylo ve snažení po nových formulích umě- leckých vytvořeno. nrn lon Přirozeně obrození vi ostatních oborsch uměleckého průmyslu má vliv na vzrůst moderní keramiky, zejmena moderní nábytek vyžadujesi dekoru naprosto nového a tu keramika, pože- hnána jsouc všemocnou vládkyní modou, nalezá širokého upotřebení, nejen jako předmět pře- pychu, ale jako předmět potřebný. Stavební keramika, v cizině dnes tak značně používaná, dává o tom nejlepšího svědectví. i enní V moderní keramice dnes obyčejně na prvním místě jmenován jest poreulán kodaňský, královské továrny na porcelán a firmy Binga Groendahl, kteréž továrny po způsobu žaponském malbu pod glasurou zavedly. Do té doby bylo známo nanášení jen modré barvy pod glasuru, královské továrně podařilo se tímto způsobem pracovati ještě s barvami jinými, žejmena zele- nou, šedou, hnědou a červenou a použila jich k malbě na porculánu, kteráž na mnoze ve slohu žaponském vedena, pokud nebyla prováděna umělci dánskými, kteří použili domácích motívů k dekoru nádherných kodaňských výrobků. Kouzlo těchto výrobků spočívá v bělostné glasuře, pod kterouž jemně provedené malby nabývají zvláštní živosti a měkkosti a delikát- ních nuancí Příroda, k dekoru použitá, jakoby dostala na výrobcích těch zvláštní charakter dánské povahy, povahy to plné něžnosti a snění.
LNení Bingo Groendahl
9 article
Kodaňské továrny slavily vítězství na poli moderní keramiky a zřejmě dostavily se napo- dobovatelé, kteří se pokoušeli více méně ne- šťastně vyráběti po jejich způsobu. Zejmena Míšeň nepřivedla to k nijaké dokonalosti — půvab míšeňských výrobků spočívati bude vždy v její rokokových figurkách a skupinách, po- kusy o napodobení sěvresského či kodaňského zboží nikdy dobře nedopadly. Berlín za to po- kusil se na poli moderní keramiky a docílil mnoho nového, ovšem po způsobu francouzské výroby, která v poslední době stala se směro- datnou. Zejmena v používání glasur jsou vý- robky berlínské dokonalé a jdou za francouz- skými. Kromě porculánu důležita jest fayence v moderní keramice, zejmena v tomto oboru známy jsou skvostné výrobky firmy Rookwood (faiences métalliques), Grueby v Bostonu. Po nich vyrábí fayence francouzské továrny a ko- nečně i německé, zvláště poslední množí se v poslední době. Největšího rozšíření nabyly výrobky kameninové a soudíme-li dle rozšíření se továren německých, nám nejbližších, které proto lépe poznati můžeme, má tato výroba velkou budoucnost a jistou důležitost pro naše výrobce, kteří zajisté k výrobě té odhodlati se musí. Pokusy v této výrobě u nás byly učiněny a pokusy někdy velmi zdařilé, jest tudíž na- děje, že jakmile moda cele pronikne k nám, výroba těchto uměleckých tovarů také u nás zavedena bude, což jest si v zájmu českého průmyslu a umění přáti. Zejmena dlužno zde upozorniti na zdařilé modely keramických vý- robků prof. C. Kloučka, které dosud tak málo rozšířeny jsou a které by jistě, kdyby výroba jejich některou z továren byla obstarána, na odbyt slY.
profesor Klouček Berlín Boston Rookwood