2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
15. října 1913. Číslo 283.
4
article
půjčky a vůbec celá sanace Rennera
podaří. Byla to věc pouhé odvahy jejicha
vlastně jejich slitování se s Rennerem v hodině
nejposlednější.
Sám Adolí Fišer, který měl od Vojt. Rennera
slibenu provisi per 50.000 K za sprostředkování
půjčky Vysokomýtské záložny, požádal dra. Vej-
vara, aby polovičkou na ono požadované příslu-
šenství přispěl a sám dobrovolně za pří-
tomnosti Vojtěcha Rennera polovič-
ku své již dávno slíbené odměny —
totiž 25.000 K — dru. Vejvarovi za převzetí risika
složením dotyčných obnosů a za pomoc při zara-
žení dražby postoupil.
Kdyby bylo k dražbě došlo, nikdo by se o po-
žadavek Adolfa Fišera ani dra. Vejvara nebyl sta-
ral a byli by o všechno přišli, stejně jako by byl
přišel provedením dražby Renner o všechno.
Ve spěchu sepsala se o tomto ujednání listina
a to jedna pro dra. Vejvara, jedna pro Adolía Fi-
šera, úplně stejného a totožného obsahu, kterou
se zavázal Vojtěch Renner dobrovolně oběma, jak
dru. Vejvarovi, tak Adolfu Fišerovi po 25.000 kor.
zaplatiti.
Renner
Fišer
Vejvar
5
article
Ve spěchu pak bylo hned druhého dne před
samou dražbou, t. j. 9. dubna 1909 zaplaceno pří-
slušenství u Obchodní záložny v Praze. První vy-
sokomýtská záložna telegraficky oznámila, že pře-
vezme k zaplaceni exekvované kapitály Obchodní
záložny a den před samou dražbou po uspokojení
všech vymáhajících knihovních věřitelů byla po-
dána k c. k. okresnímu soudu v Nuslích žádost
za zrušení dražby.
Kdyby k dražbě bylo došlo a kdy-
by se nepodařilo jen jediného vymá-
hajícího věřitele — jichž bylo sedm —
uspokojiti a k zaražení dražby při-
měti, bylo vela po všem majetku Vojt.
Rennera a Vojtěch Renner byl by
dnes žebrákemi Uváží-li se tyto cifry, výše
uvedené, je absolutně jisto, že by se bylo dražbou
stěží dostalo na všechny knihovní dluhy a že by
Renner byl úplně na prázdno vyšel.
O tom nabídl dr. Vejvar důkaz listinami
exekučními spisy a svědectvím Adolfa Fišera.
Renner
Vejvar
Fišer
Praha
Nusle
6
article
Odpověď žalobní velmi obšírně vypočítává
dále, jaké obtíže byly spojeny s opatřením půjčky
od Vysokomýtské záložny, poněvadž někteří čle-
nové byli upozorněni na osobu Vojtěcha Rennera
a nedůvěřovali mu. Proto také před podniknutím
zápůjčky sami do Michle z Vysokého Mýta jeli.
aby se přesvědčili o stavu věcí. Dále vyličuje od-
pověď, jak obtížno bylo jednati s knihovními vě-
říteli Vojtěcha Rennera, zejména s Obchodní zá-
ložnou, u níž mnohokrát osobně dr. Vejvar a Ad.
Fišer intervenovali, snažíce se přiměti jí ku po-
volnosti.
I po této době trvalo dlouhou dobu, než se
celá zápůjčka provedla, poněvadž jednání vedlo se
s největší opatrností se strany záložny vůči Ren-
nerovi. Když konečně zápůjčka byla povolena, byl
dr. Vejvar zvláště poukázán, aby vypočetl, co na
kterého knihovního věřitele připadne, výsledek
šelření oznámil pak Vysokomýtské záložně, která
pak v rámci povolené zápůjčky po celý rok 1909
i v následujícím roce buď sama, buď prostřední-
etvím dra. Vejvara pohledávky ty vyrovnala.
Když pak již většina dluhů jednak přímo
Vysokomýtskou záložnou, jednak drem. Vejvarem
byla vyplacena, svolil Vojtěch Renner k tomu, aby
slibená odměna per 25.000 K jednak Ad. Fišerovi.
jednak JUDru. Vejvarovi byla vyplacena. Stalo se
tak opět z dobré vůle Vojtěcha Rennera a nikoli
svěmocně se strany dra. Vejvara.
O tom všem opětné nabídl dr. Vejvar důk az
listinami, z nichž jest patrno, že účtování a
vyplácení v r. 1909 dělo se za stálého dohle-
du a stálé kontroly Vojt. Rennera, je-
muž dr. Vejvar každou částku nechá-
val kontrolovatí a stvrditi vlaslno-
ručním podpisem k výplatě.
Renner
Michl
doktor
Vejvar
Ada
Fišer
Ren
JUDr
Vysoký Mýto
Ada
7
article
Ke konci r. 1909 vydáno pak bylo Vojtěchu
Renneroví vyúčtování o všech přijmech a vydá-
ních pro něho a za něho až do 30. prosince 1909
konaných. Toto vyúčtování zvláštní listinou Vojt.
Renner za správné a pravé uznal.
Též v r. 1910 dáno bylo Rennerovi další vy-
účtování všech příjmů a platů pro něho a za něho
konaných, jež rovněž vlastním podpisem za správ-
né uznal a konečně další vyúčtování až do nej-
poslednější doby, jež Vojtěch Renner schválil,
Vedle toho Vojtěch Renner po skončené zá-
ležitosti půjčky požádal První záložnu ve Vyso-
kém Mýtě o vyúčtování celé zápůjčky 1,300.000 K.
Tolo vyúčtování bylo jemu do nej-
menších detailů vyhotoveno a dodá-
no, on vyúčtování to vlastnoručním
podpisem vůči záložně vysokomýt-
ské dne 23. dubna 1910 za úplně správ-
né uznal a žádných námilek proti
němu nečinil.
O tomto vyúčtování s Rennerem předložil dr.
Vejvar opětně listiny, p. Rennerem vlast-
noručně pedepsané a nabídl důk az
vyúčtováním, jež v originále nachází se u
První záložny ve Vysokém Mýtě ze dne 23. dub-
na 1910.
Odpověď žalobní vyvozuje z toho napro-
slou nepravdivost tvrzení Vojt. Rennera,
že by byl týž vyúčtování konvertní zápůjčky per
1,300.000 K nedostal a dokazuje naprostou bez-
důvodnost, svévolnost, ba zlomyslnost žalobního
nároku Rennerova.
Odměna per 25.000 K nebyla žádnou provist
za sprostředkování půjčky od Vysokomýtské zá-
ložny, nebyla žádnou odměnou za zapůjčení při-
měřené částky, nebyla též žádnou odměnou na
místo či vedle palmáru, nýbrž pouze a jedině za
námahu, spoje“u se zaražením dražby, na den
10. dubna 1909 stanovené, a za převzetí risika
s tím spojeného.
Vojtěch Rennerový
Renner
doktor
Vejvar
Rennerův
ký Mýto
Vysoký Mýto
8
article
Vojtěch Renner k vyplacení od-
měny těto z dobré vůle se zavázal, on
k vybrání její dobrovolně 13. srpna
zvláštní listinou, jim samým pode-
psanou, svolení dal u příležitosti vy-
placení odměny pro Adolfa Fišera,
on ještě třikrát na to zvláštními listinami vyúčto-
vání, s ním provedené — v němž položka této od-
měny per 25.000 K byla uvedena — uznal a proti
tomu ničeho nenamital.
O těchto okolnostech nabídl dr. Vejvara
předložil listiny příslušné a vedl důkaz svědectvím
Adolfa Fišera.
Dr. Vejvar uvádí v odpovědi žalobní dále, že
svým přičiněním i nadále provedl úplnou sanaci
rozvrácených finančních poměrů Vojt. Rennera a
sice tím způsobem, že zbylo V. Rennerovi
po provedení celé akce čistě jmění
přes půl milionu korun.
Bez přičinění a bez pomoci dra. Vejvara byl
by však Vojtěch Renner dnes úplným žebrákem a
jen jemu a Adolfu Fišeroví má co děkovati za
svoji zámožnost.
Renner
Fišer
Vejvar
doktor
V Renner
Adolf Fišerový
9
article
Odpověď žalobni vyvozuje z toho naprosto
nepravdivé tvrzení žaloby, jakoby Vojt. Renne
vůbec ještě celkového vyúčtování od dra. Vejvara
neobdržel a jakoby byl Vojtěch Renner jeho práv-
ním zastupováním nějak zkrácen.
Věc se má docela naopak a tvrzení ža-
Joby jeví se vědomou nepravdou a
úplným překrucováním pravého sta-
vu věci.
Na základě tohoto materiálu připustil senát
důkazy, nabídnuté předložením listin od dra. Vej-
vara, připustil také důkaz svědectvím Ad. Fišera
a bylo důkazy těmi naprosto vyvráceno tvrzení
žaloby, jakoby šlo o odměnu za jedny a lytéž
práce a dále jakoby bylo šlo o nějakou odměnu
za zapůjčení obnosu, k zaražení dražby potřeb-
ného.
Na základě výsledku průvodního řízení, ze-
jména na základě předložených listin, jakož i de-
positní knihy dra. Vejvara, dále svědecké výpo-
vědí Adolfa Fišera, byl dne 13. října 1913 hned
po prvním ličení vydán rozsudek, dle něhož
žaloba Vojtěcha Rennera jako ne-
odůvodněná byla zamítnuta. Charakte-
ristické je, že žalobce průběhem líčení třikrát
žalobní petit změníl.
Vejvar
Renner
Fišer
doktor
Ada
10
article
Rozsudkem tím dostalo se dru. Vejvarovi nej-
lenši satisíakce, poněvadž vyvráceny bylv ne-
správné a nepravdivé údaje žaloby. Důvody roz-
sudku sdělíme s veřejností po doručení písemného
jeho vyhotovení a bude z nich nejlépe celá věe
objasněna a na pravou míru uvedena.
Připomínáme konečně, že záležitost prodeje
pozemků Rennerových pražské obcí neměla se
sporem tímto praničeho činiti a že zatažena byla
schválně žalobcem do této věci, aby na veřejnost
byla vynášena rozšlapávána.
Z listin JUDrem. Vejvarem předložených jes
však patrno, že i v této záležitosti — se sporem
tímto naprosto nesouvisející — byl soukromý po-
měr mezi Vojtěchem Rennerem a drem. Vejvarem
úplně vyrovnán, ježto Vojtěch Ren
ner po provedení celé věci podepsa
listinu ze dne 11. března 1911, kte-
rouž uznal vlastnoručním podpi-
sem, že celá záležitost jeho mezi ním
a JUDrem. Vejvarem jest vypořádá-
na a nemá jeden ani druhý žádných
vzájemných nároků.
Krátce Vojtěch Renner byl úplně a ve všem
ohledu s JUDrem. J. J. Vejvarem úplně vypořádán
a pedal-li nyní zcela hezdávodnou žalobu jakai
i ohlásil-li další žaloby, činí tak jen na popud
živlů jiných, kteří za účely strannickými hledí tuto
čistě soukromou záležitost mezi drem. Vejvarem a
Vojtěchem Rennerem přivésti na forum veřejné čin-
nostl
Vejvar
Rennerův
Renner
Ren
11
article
Kyjevský proces pro domnělou rituáln
vraždu.
Kyjevský proces pro domnělou rituáln
vraždu.
Z Kyjeva, 14. října. (Spb. Ag.) Soud zamitl ně
které návrhy obhájce Žarudného, mimo jiné
aby předvolán byl jistý Pavlovič v souvislosti s vý-
pověďmi Golubeva o proklamaci. President
prohlásil, že návrh ten nepatří k věci. Obhájce Ka-
rabčevský divil se tomuto názoru. Když Go-
lubev zmínil se poprvé o Pavloviči, žádali obhájci
lhned, aby byl předvolán. President volal ob-
hájce k pořádku.
Svědkyně Zacharovna neví o věci ničeho
Pravděpodobně Uljena Šachovská žvatlala v opi-
losti. Chapce Kaljušina nezná. Tento byl se
Zacharovnou konfrontován a potvrzuje, že byl při-
tomen rozmluvě svědkyně se Šachovskou. Žacha-
rovna vyprávěla, že jistý muž s černým vousem
vžekl Juščinského do cihelnyo
Úřadník pro zvláštní úkoly hl. guvernéra šl.
Mörder, jenž spravuje židovský resort, vypoví-
dal: 12. listopadu 1911 došla hl. guvernéra žádost.
by povoleno bylo otevření židovské modlitebnyv
jídelně domu chudých, jenž nově zbudován byl ve
dvoře továrny Zajceva. Zdálo se podezřelým, že
v nově otevřeném chudobinci je přebytečná jídelna.
Zacharovna
Mörder
Zajcev
Kyjev
Ka
Žach
Aga
12
article
Proto svědek osobně si chudobinec prohlédl. Při
tom shledalo se, že jídelna je vlastně synagfoghou.
Svědek poznamenal, že chudobinec je vydržován
z příjmů továrny Zajcova. Hl. guvernér žádost za-
mítl. Když svědek opustil dvůr Zajcův, sdělil mu
policejní důstojník, že v domě Zajceva bydli prý
dva pravověrní židé Oettinger a Landau. K dotazu
prohlásil pak svědek, že nemůže udati, kdy Oettin-
ger a Landau odjeli do ciziny.
Svědek archimandrit Antonom, který dříve
byl činným v saratovském klášteře, mluvil o pří-
padu, který je mu znám z minulosti, kdy totiž žide
utýrali děti k smrti a předložil doklady o dvou
takových vraždách z XVIII. století.
Zástupce civilní žalobkyně navrhl, aby
tyto doklady byly připojeny k soudním protoko-
lům. Stát. návladní proti temu prolestoval
Dotázán byv po chování se židů vůči křesta-
nům, pravil svědek: Kdyby země se mohla otevřítí
bylo by nalezeno mnoho kostí těch, kdo židy byl
k smrti umučení.
Zajcův
Zajcev
Oettinger
Landau
Anton
Landao
13
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Z Pražského Sokola. Dnem 16. řijna počíná opět
pravidelně cvičiti prvý oddil od 6. do 7. hod. večerní.
Upozoriujeme zvláště starčí bratry a všechny ty, kteři
evičení v pozdějších hodinách zúčastnítí se nemohou, na
oddíl tento a žádáme, by všichni, kdož v oddíle tomto
cvičiti budou, dostavili se ve čtvrtek do cvičení, bv
družstva definitivně mohla býti sestavena. V neděli dne
19. října pořádá jednota vycházku do výstavy děl maliřů
Kupeckého a Rainera. Schůzka o půl 10. hod. dopol. u
Rudolfina. O výklad postaráno
Ze Sokola na král. Vyšehradě. V sobotu dne 18
října v Intimním divadle na Smichově ve prozpěch stavby
tělocvičny „Maryša“. Předprodej lístků za ébvykle
ceny Intimního divadla u br. Karbusického ve Vyšehrad-
ské třídě, br. Vandasa (firn Řihová ve Spálené ulici)a
každý večer ve škole na Děkance.
Šokolskou besedu pořádá v neděli dne 19. října
tělocvičná jednota Sokol v 2ikkově. Začátek o 2.
hod, odpolední. Vstupné v předprodeji: osoba 80 hal.,u
pokladny 1 K, rodina 2 K, u pokladny K 2.50, člensk
lístky u pokladny za 60 hal. Večer téhož dne o 8. hod-
taneční vínek při hudbě br. Hermanna.
Rainer
Maryša
Řihová
Hermann
Vyšehrad
Sokol
Rudolfinum
Sokol na král
14
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Vzduchoplavba.
15
article
Pohár Gordona Bennetta pr
balony začal, jak depeše oznámila, v nedělio
4. hod. odpolední. Startovaly balony: 1. Picardie-
Francie, řidič Bienaimé, pomocník Schneidera
2. Banstlee-Anglie [Dunville-Corbett). 3. BA-Italie
(Agortini-Vallo); 4. Patrie-Francie (Gérard-van
Nufel), 5. Astarte-Rakousko (Siegmundt-Macherj,
6. Duisburg-Německo (H. Kaulen-Br. Schmitz).
7. Zürich-Švýcarsko (dle Beauclair-Gerber), 8. lle
de France-Francie (Leblanc-Dubomset]; 9. Hone
Moon-Auglie (de Farocia-Jourdan): 10. Roma-
It.lie PPastrue-Benigni). 11. Uncle Sam-Amerik
(Honey well Walde): 12. Belgia II.-Belgie [De-
muytex-Wleminck). 13. Frankfurt-Rakousko (Leh-
nert-Kirsch)i 14. Hamburg II.-Německo (v. Pohl-
Perlewitz)i 15. Helvetia-švýcarsko [Armuster-
Seiffertli 16. Stella-Francie (Rumpelmayer-pí
Goldsehmidtová). 17. Good year-Amerika (Ralph
Upson-Preston]: 18. Metzeles-Německo (H. Berli-
ner-Mann). V době startu vál jihojihovýchodní vítr.
síly 8 m ve vteřině; a proto bylo očekáváno, že
balony budou přes Švýcarsko zahnány k Středo-
zemnímu moří. Poněvadž řád závodu stanoví, že
nutno přistáti na pevnině a že přistání na vodě
diskvalifikuje, byl očekáván brzký konec závodu.
Gordon Bennett
Schneider
Corbett
Nufel
Astarta
H Kaulen
Schmitz
Franc
Farocio
PPastrue
Benigni
jítmuytex
Kirsch
Pohl
Goldsehmidtová
Ralph
Upson
Středa
Pikardie
Francie
Anglie
Gérard
Rakousko
SiegmundtMacherj
Duisburg
Německo
Curych
Švýcarsko
Beauclair
Leblanc
Dubomset
Jourdan
Rom
Belgie
FrankfurtRakousko
Helvetia
Rumpelmayer
Preston
Manna
Uncle SamAmerika
Honey well Wald
Wleminck
Hamburg II
Perlewitz
ArmusterSeiffertnout
Italia
AgortiniVallo
Patria
Francie
MoonAuglie
Belgia II
Stella
Good yearamerika
Metzele
16
article
Náhlým obratem větru nabyl závod podivného
průběhu. Balony byly příhnány na západ ak
oceánu. Vítr jest však tak slabý, že za 21 hodin
urazilo pět balonů ve vzdušné čáře 260 km [byly
spatřeny nad Angers). Při dlouhém pobytu balonů
ve vzduchu není ostatně vyloučeno, že se vítr
ještě jednou obráti.
Z Paříže, 14. října. (K. k.) Z 18 balonů, jež
vznesly se v Gordon-Benettově závodu, 13 jich
přistálo, většinou v Bretani. Všechny 3 německé
balony klesly včera k zemi. Rakouský balon
„Astarte“ přistál v Lannionu v departementu Cůte-
du- Nord.
Přerušený daleký let. Z Berlína
14. října. (K. k.) Dle novinových zpráv byl letee
Reichelt, klerý dnes v noci nastoupil let z Jo-
hanisthalu do San Sebastiana, nucen u Morsbachu.
nedaleko francouzských hranic, přístátí klouzavým
letem, poněvadž motor vypověděl mu službu ve
výši 1200 m. Po tmě dostal se aparát na střechu
selského slavení, které bylo rozbito. Také jedno-
plošník byl rozbit. Poraněn nebyl nikdo.
Z Vidně do Corice za 3 hodiny. 2
Vídně, 14. října. (K. k.) Nadporučik Elsner.
který o 1/49. hod. ráno vzlátl s cesťujícím na ošper-
ském letišti, přistál o 1412. hod. dop. na gorickém
letišti a urazil tedy za tři hodiny trať Vídeň-Go-
Z Moskvydo Petrohradu. Z Moskvy
14. října (Spb. Ag.) Pavlenkov vzlétl o 1/4
hod. odp. na cestu do Petrohradu.
Aviatieký den (19. řijna). K dota-
zům sděluje pořadatelstvo, že lětati bude jistě
Eugen Číhák, který hodlá za příznivého počasí
pátek nebo v sobotu přilétnouti do Prahy. S ostat-
ními se dále vyjednává. Vstupenky jscu již ve všec
částech i předměstích Prahy v předprodejích.
Akvaristika.
** Akyaristický spolek „Lekni
Dnes 15. t. m. členská schůze „u Koláře“ v Celel.
rice.
Benettův
Astarta
Reichelt
Nadporučik Elsner
Číhák
Angers
Paříž
Gordon
Bretaň
Lannion
Cůte
Nord
Berlín
San Sebastián
Vídeň
Moskva
Petrohrad
Praha
Moskvydo Petrohrad
Aga
Akyaristický spolek
km
17
article
né ul. Přednáší p. R. Saal: „Vhodné rostliny na-
še a exotícké pro akvaria“. Po schůzi vylosují se
rybky a pomůcky mezi přítomné,
Athletíka.
* Šmejkalův zápas se Steursem
20. října na Žofině budí právem neobyčejnou po-
zornost. Jeť Belgičan nesporně z nejlepších zá-
pasníků nynějších, maje všechny vlastnosti prvo-
třídního zápasníka: znamenitou techniku, sílu, vytr-
valost a pěknou taktiku. Šmejkal čítá vítězství,
kterého nad Steursem dobyl v Praze loni v zímě
ke svým největším úspěchům. Utkal se od té doby
s Belgičanem ještě ve Vídni a v Petrohradě, ale
opakovati úspěch ten se mu nepodařilo.
Z cyklistického ruchu
** Z výboru České ústřední jedno-
ty velocipedistů v Praze. Schůze správ-
ního výboru koná se zítra 16. t. m. v 8. hod
večer v restauraci „u Brejšky“; pp. členové račtež
se určitě dostaviti.
R Saal
Šmejkalův
Steurs
Belgičan
Šmejkal
Brejšek
Praha
Vídeň
Petrohrad
18
article
Hockey.
Hockey.
** Česká společnost sportovní má
pozvání k zápasu do Vídně, kterému nemůže ihne
vyhověti, poněvadž někteří z jejích hráčů, jsouce
i footballisty, nemohou v plné sezoně opustiti svů
klub (A. C. Sparta). Zájezd do Vídně se uskuteční
později.
Na stupňované utiskování českého živlu
v Dolních Rakousích odpoví český národ
zvýšenou podporou spolku „Komenský“ ve
Vídni, který pečuje o české školy pro české
dětí dolnorakouské.
A C
Komenský
Vídeň
Zájezd
Dolní Rakousy
Sparta
19
article
Aehezpečí třetí války balkánské
Aehezpečí třetí války balkánské
Rakouská domluva.
Z Vídně, 14. října. Rakousko-uherská vlá
da domluvila přátelsky srbské vládě ohledně
domnělých ukrutností srbských vojínů, pácha-
ných na Albancích.
Albanská kandidatura.
Z Athén, 14. října. (K. k.) Zdejší felegrafn
agentura vyvrací rozhodně zprávu zahra-
ničních novin, že řecká vláda vyslala v Egyptě
usedlého advokáta do Tirany, by pohnul Essa-
da pašu, aby podporoval kandidaturu prince
Achmeda Fuada na albanský trůn.
Nikolič popírá rozhovor o polítice v Novém
Srbsku
Z Bělehradu, 14. října. (K. k.) Předseda
skupštiny Nikolič zmocnil úřadní tiskovou
kancelář prohlásití, že neměl rozhovoru o po-
litice Srbska v nových územích, jak byl uve-
řejněn ve vídeňských novinách. S nikým o tétc
záležitostí nemluvil.
Turecká demobilisace.
Z Cařihradu, 14. října. (K. k.) Skuteční
demobilisace začíná dneškem v Eregli.
Gallipoli a Rodostu, kam byly vyslány
dopravní lodi.
Příznak zlepšené situace.
Z Bělehradu, 14. října. Ministerstvo vojen-
ství dovolilo srbským studentům na zahra-
ničních universitách vrátiti se opět do ci-
ziny. Z toho dovozuje se zlepšení situace.
Achmed
Nikolič
Rodost
Vídeň
Atény
Egypt
Tirana
Bělehrad
Cařihrad
Eregli
Gallipoli
Esso
20
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Solnohradský sněm
Ze Salcpurku, 14.října. (K. k.) Sněm schváli
ve všech čteních předlohu o vydání nového vo-
lebního řádu pro zemské hlavní mě.
sto. V něm stanoví se povinné volení.
Štyrský sněm.
Ze Štyrského Hradce, 14. řijna. (K. k.) Dle
jednacího pořadu byly mnohé zprávy zemského
výboru přikázány příslušným výborům, mezi nim
zpráva o obdobném použití služební pragma-
tiky na zemské zřízence.
Při přikazování zprávy o návrzích na zříze-
ní měšťanských škol, projevil posl. Re-
sel domněnku, že i o zřízení měšťanských ško
dešlo k úmluvám mezi německými nacionály a slo-
vinským klubem a vyslovil pochybnost o nutnosti
zřízení slovinské měšťanské školy v Žalci, poně-
vadž tam nebydlí mnoho Slovinců. (Odpor Slo-
vinců.] Zároveň navrhl přikázání návrhu své stra-
ny o zřízení měšťanské školy v Eggenbergu, co)
schváleno.
Příští schůze bude zejtru.
Dolnorakouský sněm.
Z Vídně, 14. října. V zejtřejší schůzi podá posl
Hofbauer (něm. nac.) dotaz na zemského hejt-
mana, ve kterém jej vyzývá, aby se spojil za úče-
lem sankcionování zákona Koliskova se
zemskými hejtmany 4 německých zemí k jednotné
akci.
Štyrský
Hofbauer
Koliskův
Salcpurk
Štyrský Hradec
Vídeň
Re
21
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
22
article
Informační konierence.
Informační konierence.
Z Vídně, 14. října. K informativním kon-
ferencím m.-p. hr. Stürgkha se zástupe
stran na českém sněmu, oznamuje „Deutsch.
böhm. Korr.“ z dobře prý zpraveného pra-
mene toto: „V poslední poradě v Praze byla
po zprávě posl. Pachera a dv. r. Bachmanna
zahájena debata o stanovisku členů německé-
ho sdružení z Čech na říšské radě a bývalé-
ho německého svazu zemských poslanců k no-
vým vyrovnávacím konferencím. Poněvadž
oba svazy postrádaly tehdy oficielního sdě-
lení vlády o přištích vyrovnávacích konferen-
cích, nebylo učiněno usnesení a vyhraženo
nově plenární schůzí, která má býti svolána.
Stürgkh
Deutsch
Pacher
Bachmann
Vídeň
Praha
Čechy
23
article
Němečtí zástupci, kteří zítra dostaví se k m.-p.
hr. Stürgkhovi, postrádají plných mocí a ome-
zí se na to, že vyslechnou sdělení chefa kabi-
netu, o kterém pak referovati budou oběma
svazům. Kromě toho bude m.-p. hr. Stürgk
v informativních rozpravách upozorněn na
to, že němečtí poslanci z Čech činí upravení
průběhu vyrovnávacích konferenci především
závislým na tom, že vláda skutečně se také
bude snažiti o provedení národnostního ohra-
ničení v Čechách. Dále němečtí zástupci bu-
dou žádati o vysvětlení o úmyslech vlády ve
příčíně nové volební reformy pro český sněm.
při čemž bude ukázáno na to, že taková re-
forma může býti provedena jen po úpravě ná-
rodnostně-politických sporných otázek, ne-
má-li zjednání trvalého pořádku v Čechách
býti předem znesnadněno nebo dohonce zne-
možněno. Pokud jde o modality, bude vládě
s německé strany zdůrazněno, že od kontra-
diktorického řízení má býti při těchto vyjed-
náváních potud opuštěno, dokud při hlavních
předmětech nebude zjednáno skutečně sblíže-
ni oboustranných stanovisek. V tomto ohledu
také kenstatováno, že na německé straně pře-
vládá všeobecný názor, že vedení nových vy-
rovnávacích konferenci nesmí býti za žádnýeh
okolností svěřeno rukám osobností, které svou
dosavadní činností nevzbudily důvěru obyva-
telstva německé části Čech.
Stürgkh
Čechy
24
article
Z Vídně, 14. října. Dr. Kramář a dr
Foř! sem večer přibyli. Zítra o 9. hod. dopol
konají čeští delegáti, kteří jsou pozvání na 10
hod. dopol. ke hr. Stürgkhoví, společnou po-
radu v parlamentě. Soudí se, že rozprava je-
jich s ministerským předsedou bude krátká
Doplňovací volba ve Vídni.
Z Vídně, 14. října. (K. k.) O dnešní dopl-
ňovací volbě v II. okresu za Schuhmeiera by
zvolen křesť. sociální kandidát dr. Mataj
9015 hlasy. Sociálně-demokratický protikan-
didát Eldersch dostal jich 8455.
Po volbě došlo v Prateru k výtrž-
nosti. Několik soc.-demokratických voličů
házelo totíž u jarošovské pivnice na stojící
tam tramwayovou budku a tramwayový va-
gon pivní džbánky. Ve vagonu bylo rozbito
tabulek. Pachatelé byli zatčeni. Též v Pra-
terské třídě byla v jednom tramwayovém va-
gonu rozbita 3 okna. U Ferdinandova mostu
hrozila srážka mezí oběma odpůrčími strana-
mi, avšak policie je rozptýlila. Do 1/47. hod
bylo zatčeno 78 osob, avšak hlavně za
volebního aktu.
doktor
Kramář
Foř
Schuhmeier
Mataj
Vídeň
Prater
Ferdinandův most
25
article
Z Vídně, 14. října. Pří dnešních volbách
ve II. okresu vykonali křesťanští sociálové
skutečné divy v agitaci, ale zároveň také ně.
co horšího, co jest v přímém odporu se záko-
nem o čistotě voleb. Voličové oprávnění s bez-
vadnými legitimacemi byli šmahem vyhazová-
ni z volebních místností s odůvodněním, že
nemohou prokázati svou totožnost, že nemaj
volebního práva a jinak. Nelze se proto di-
víti, že po oznámení výsledku voleb propukla
v sociálně-demokratických i svobodomyslných
kruzích rozhořčení, které se projevilo mohut-
nými demonstracemi obrovských davů, jež
z Prateru chtěly vniknouti do města, ale byly
zadrženy policií jízdní i pěší. Radnice a red-
akce „Reichspost“ byly obsazeny rovněž po-
licií. Křesťansko-sociální agitátoří vyvolává-
ním rvaček před volebními místnostmi docí-
lili, že mohli dáti zatknouti pod falešnými
údaji řadu svobodomyslných voličů, kteří se
jim opřeli. Na mnoha místech tekla i krev. Jen
takovým způsobem zvítězili křesťanští sociá-
lové v bývalém okrese Schuhmeierově.
Jihoslované stihaní pro revoluční prý rejdy.
Ze Záhřeba, 14. října. Jak známo, zatčení
byli v Sušaku dva členové rozpuštěného jiho-
slovanského feriálního spolku Spira Čaki
a lvan Endlicher. Bylí nařčeni z jihoslo-
vanských revolučních a nacionalistických rej-
dů. Endlicher byl nyní vypovězen na 5 lek
z Dalmacie, Čakič dopraven do vazby k soudu.
Schuhmeierův
Jihoslovan
Endlicher
Čakič
Vídeň
Prater
Záhřeb
Dalmacie
spolek Spira Čaki
26
article
Zvýšení presenčního stavu v míru.
Z Vídně, 14. října. K rozmnožení braneckéh
kontingentu oznamuje večerní „Zeit“, že v příštím
pololetním rozpočtu od 1. ledna do 30. června 1914
bude již patrno značné zvýšení presenčního stavu
v míru. Zvýšen bude zejména v obvodu 1., 10., 11.
15. a 16. sboru, jakož i v některých uherských
sborech a to tak, aby stav setnin byl zvýšen z 92
resp. 128 okrouhle na 140 mužů. Také dělostře-
lectvo a technické formace u těchto pluků obdrž-
vyšší stav. „Zeit“ dodává, že vyšší presenční stav
je již zaveden delšt dobu u 15. a 16. sboru asi u
60 praporů, kde každá setnina má 141 mužů. Z to-
hoto rozkladu by tedy bylo zřejmo, že jde hlavněo
sesílení na ruských a srbských hranicí ch
Z Vídně, 14. října. [K. k.) Na poradách vlád
v poslední době konaných byla dohodou stanovena
výměra zvýšeného kontingentu rekrutů. Zvýšen
pro vojsko, vojenské loďstvo a obě zeměbrany čin
celkem 31.300 mužů. Z tohoto případá na vojsk
16.500 , na vojenské loďstvo 1500, na rak. země-
branu 7300 a na uherské honvédstvo 6000 mužů
Vídeň
27
article
S tímto zvýšením mají býti umožněna následující
nanejvýš naléhavá opatření pro zdokonalení branné
moci: Zvýšení presenčního stavu mužstva v míru je
u pěších setnin, rozložených na hranicích, jejichž
nynější síla, jak to nedávné události dokázaly, jest
úplně nedostatečná, naléhavě nutným, nemá-li být
pří každé nepatrné mimopolitické komplikaci opět
povoláváno do služby neaktivní mužstvo. Výjimečné
povolání v posledních měsících ukázalo se býti tís-
nivým jak pro jednotlivce, tak také pro stát v
ohledu hospodářském a finančním. Proto má sev
budoucnosti, pokud možno, vyvarovati tomuto po-
volávání. Další zvýšení kontingentu nováčků je pod-
míněno sanováním stavu u kulometových oddělení
pak u jízdy, dělostřelectva, technických sborů a jen
částečně zřízením nových oddílů u obou posléze
jmenovaných sborů. Rozmnožení polního dělostře-
lectva pro naši armádu stalo se již životní podmin-
kou armády, neboť německá říše disponuje 70—80
Framcie více než 72, Rusko více než 64 děly pro
každou pěší divisi. Jest jasno, že obě zeměbrany
při stejných úkolech a stejném používání, jak
vojsko, musí míti stejnou válečnou a proto také
stejné výcvikové poměry. To však je možno pouze
tím způsobem, když počet mužstva bude u nich po-
staven na roveň vojsku.
Rusko
28
article
Požadavek, aby počet mužstva byl postaven
zeměbrany na roveň vojsku, byl vysloven už za
rokování o poslední branné reformě v r. 1912, zů-
stal však z četných důvodů nesplněn. Vývoj branné
moci v sousedních státech učinil od té doby ne-
tušené pokroky, kdežto v naší armádě, i když pro-
vedeno bude zdokonalení, bude dosažen teprv
onen stav mužstva, který v zahraničních státech
zatím bude již opět zvýšen. Zvýšení stavu mužstva
u zeměhrany a postavení zeměbrany v tomto směre
na roveň vojsku, je proto dnes nevyhnutelným. Jak-
koliv rychlé a plné provedení zvýšení stavu muž-
stva bylo by nutno v zájmu pohotovosti naší armá-
dy, musilo se přece, se zřetelem na výkonnost obou
států v ohledu finančním, rozděliti provedení no-
vého organisačního programu na několik let. Prot
zvýšení kontingentu nemá se státí najednou, nýbrl
pomýšli se na to, aby počet mužstva stoupal každý
rok, v cbdobí tří, pěti let. Vojenská správa šla
tomto ohledu až k nejzažší hranici toho, za co lae
ještě vzíti zodpovědnost za nynějších mimopoliti-
ckých poměrů v zájmu bezpečnosti mocnářství. Vy-
jednává se ještě o době, kdy příslušná předloh
zákona bude podána.
Čestný měšťan černovecký.
Z Černovců, 14. října. [K. k.) Městské zastupi-
telstvo jmenovalo dnes zemského presidenta hr
Merana za jeho zvláštní zásluhy o zemské hlavní
město jednomyslně čestným měšťanem.
Prot
Černovec
Merano
29
article
Srbská skupština.
30
article
Z Bělehradu, 14. října. (K. k.) Skupština
sesla se dnes opětně k řádnému zasedání a zvolil
totéž předsednictvo a Andru Nikoliče opš
presidentem.
Německý císař v Trevíru
Z Trevíru, 14. října. (K. k.) Císař Vilém přibyl
sem dopoledne a byl uvítán s nadšenými ovacemi
obyvatelstvem města, které nenavštívil už dvacet
let.
Rušti ministří do Paříže. — Středomořský
status quo.
Z Paříže, 14. října. Ruští ministři Kokovco
a Sazonov očekávají se zde ten týden. Budou
konferovati s Pichonem a Delcasséem. Ve středu
22. t. m. odebéře se Delcassé do Petrohradu a od-
tud na letní sídlo carovo na Krym.
„Petit Parisien“ píše, že žádná ze středo
zemních mocností, nejméně Ilalie, má důvod k oba-
vám. Francie, Anglie a Španělsko přičiní se pokoj-
nými prostředky o udržení statu quo.
President Poincaré na cestách.
Z Arlesu, 14. října. (K. k.) President Poincaré
přibyl sem dopoledne z Marseillu. Navštívil anti-
ckou arénu, kde veliké množství lidu, také četné
Arlesanky v národním kroji, ho nadšeně uvítalo.
Starosta uvítal presidenta. Presidení pokračoval
pak v cestě do Mailany na návštěvu básníka Mi-
strala.
Z Avignonu, 14. října. (K. k.) Poincaré přibyl
sem o půl 2. hod. odpol. za hlučných ovací oby-
vatelstva. Cestou navštívil stařičkého básníka Mi-
strala a pojedl s ním v jídelním voze vlaku. O
144. hod. pokračoval v cestě do Orange.
Andr Nikolič
Vilém
Kokovco
Sazonov
Pichon
Delcassé
Petit Parisien
Poincaré
Bělehrad
Trevír
Paříž
Petrohrad
Krym
Francie
Anglie
Španělsko
Arles
Marseille
Mailany
Avignon
Orange
31
article
Kokovcov v Italii.
Z Aquily, 14. října. (K. k.) Ruský ministerský
předseda Kokovcov přibyl sem včera večer se svou
chotí. Navštívil dnes ráno prefekta, při čemž se
vyslovil, že je na zábavní cestě Italií a chce při
té příležitosti seznati též Abruzzy. O 10. hod. dopol.
odjel do Neapole.
Změna v africkém velitelství italském.
Z Říma, 14. října. („Stefani“.) Generál Bric-
cola, který dvě leta je velitelem v Cyrenajce a již
nedávno vyslovil přání, aby této funkce byl zbaven,
opětoval svoji žádost nyní, když po posledních
operacích úplně byl proveden celý dřív stanovený
vojenský akční plán. Ministerská rada vzala žádost
generála na vědomí s projevem živého zadostuči-
nění nad činností, kterou rozvinal a usnesla se, že
předloží králi k podpisu dekrety o odvolání Bric-
colově a nahražení jeho generálem Amegliem
Presídent Wilson o Mexiku.
Z Washinglonu, 14. října. (K. k.) President Wil-
son sdělil návštěvníkům Bílého domu, že neví, jak
za nynějších poměrů provedou se v Mexiku ústavní
volby. Ač vláda vzdala se veškeré naděje vyjed-
návati dále s Huertou, neupustí se přece od pů-
vodního stanovíska, že Mexičané sami musí upravití
své záležitosti.
O mír.
Ze San Dominga, 14. října. (K. k.) Americký
vyslanec odjel do Puerta Platy, aby se opětně po-
kusil o docíleni míru.
Stefan
Bric
Ameglie
Presídent Wilson
Mexičan
Aquila
Abrozzo
Neapol
Řím
Cyrenajka
Mexiko
Washinglon
Huerta
San Domingo
Puerto
Wil
bílý dom
33
article
Z Cařihradu, 13. října. (K. k.) Kurdský náčel-
ník Abduresak bei Beder chán, který byl pode-
zřelý, že podněcuje Kurdy k povstání proti Turecku,
podrobil se — dle novin — tureckým úřadůma
dostal od turecké vlády zmocnění usaditi se v Tu-
recku.
Cařihrad
Turecko
34
title
Národní hospodář.
35
article
Krácení ložních lhůt.
Krácení ložních lhůt.
Následkem mimořádného návalu zboží zkrátily
dnem 1. října dráhy: ústecko-teplická, zemské
dráhy dolnorakouské, jakož i dráha buštěhradská
lhůty prosté stojného při nakládání a vykládání
zásilek vagonových ze 24 opět jako roku loňské-
ho na pouhých šest hodin. Zatím, co dráha úste-
eko-teplická snížila tuto lhůtu toliko pro naklá-
dání a vykládání cukrovky a řepových řízků, jakož
i pro vykládání kamenného uhlí s platností do
odvolání, nejdéle do 30. listopadu 1913, zemské
dráhy dolnorakouské pro nakládání a vy-
kládání vagonových zásilek řepy krmné, cu-
krovky, řepových řízků a cihel po dobu potřeby,
nejdéle do 31. prosince 1913, snížila dráha buště-
hradská, která ještě loni krátila ložné lhůty pro
určitě vyjmenované druhy zboží: minerální uhlí,
cihly, písek, štěrk, kamení všeho druhu, nezpra-
cované, vápenec, krmnou řepu, cukrovku, řízkyz
cukrovky a vápenný kal, řídíe se patrně příkladem
c. k. státních drah, lhůtu stojného prostou na šest
hodin pro nakládání a vykládání nákladních vozů,
tedy pro všechny druhy zboží vůbec, až na další
nejdéle však do 20. prosince 1913.
36
article
Toto krácení lhůt nakládacích a vykládacích
má sloužiti k urychlení podzimní dopravy, která
stoupá jednak zásobováním uhlí na zimu, jež samo
činí na 40% veškerého provozu celovagonového,
jednak v období kampaně cukrovarů, které spo-
třebují pro dovoz řepy, uhlí, vápence a jiných
látek pomocných, jakož i pro odvážení řízkůa
cukru, značný počet vagonů, dále dovozem če-
kanky a obili po žních a je skutečně nejúčinnějším
prostředkem, ale pouze vůčí jedné interesované
straně, totiž vůči dopravcům, který způsobuje ztí-
žení a také zdražení buď urychleným dovozem na
dráhu a z dráhy neb placením stojných poplatků
Aby však dráha v tom poměru, jak krátí ložné
ihůty, též maximální lhůty výpravní a dodaci, před
desetiletími stanovené, dle nichž doprava náklad-
ního zobží i mezi dvěma sousedními stanicemi činí
plné tři dny, zkrátila alespoň pro zásilky vagono-
vé, toho ani při dnešním technickém zdokonalení
dopravních prostředků dosud docileno býti ne-
mohlo, ba ani přirážky k dodacím lhůtám, které
byly kdysi zavedeny pro přechod mezí dříve sou-
kromými, nyní sestátněnými tratěmi aneb pro
opravu některého nádraží, která se před několika
lety prováděla, nebyly zrušeny přes opětovné ná-
vrhy, podávané ve státní železniční radě i jinak.
37
article
Čteme-li o opatření drah pro zvýšenou pod-
zimní dopravu, o kolik nákladních vozů byl roz-
množen vozový park, kolik jich vypůjčeno, o zří-
zení nákladních vlaků, probíhajících větším úze-
mím obvodu státních drah atd., dále o vybízení
dopravujícího obecenstva ke spolupůsobení za
účelem hladkého provedení podzimní dopravy, aby
dováželo hromadné zboží, zvláště uhlí, vápno atd.
před započetím podzimního období a aby plným
využitkováním nosnosti vagonů snížilo jejich po-
třebu, tu máme dojem, že správa drah vykonala
skutečně vše, co bylo v její moci. Nebylo by však
účinnější, aby dráha zavedením premií za plné vy-
užitkování nosnosti vozů, tak jak jsou již v Ně-
mecku v platnosti, snažila se dopravce přiměti ku
plnému jich využitkování, dále aby snížením do-
pravních poplatků na dopravu zboží hromadného
v letních měsících hleděla interesenty odškodnit
za skladné výlohy a úroky, které jim vzníkaj
předčasným odebráním zboží?
38
article
Snaha drah, aby vůz nebyl ani o chvíli pře-
držen, ač zase vykládati uhli z vagonu na zem
třeba jen na krátkou dobu, se dopravcům pro ne-
dostatek místa nedovoluje, platí však jen vůči do-
pravcům, sama sobě dráha uvěří a lak často vl-
díme vagon s materialiemi pro dráhu určenými,
státi na nádražích delší dobu, jako by vozů bylo
dostatek. Je-li však nedostatek některého druhu
vagonů, ku př. uhelných atd., proč má k vůli tomu
býti zkrácena nakládací a vykládací lhůta vžech
vagonů, i těch, jichž jest dostatek, na př. vagonů
pro dlouhé dříví? A je konečně spravedlivo, aby
stejně zkrácená lhůta platila pro zboží různých
druhů — obili volně sypaného, které nutno na-
sypati do pytlů, a lom. kámen, a nebylo by správna
odstupňovati ložné lhůty jednak dle druhu zboží
jednak dle jeho množství? Stačí-li na př. žestiho-
dinová lháta ke složení 100 g uhli, pak je táž dob