2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
15. října 1913. Číslo 283.
4
article
zkresleny, takže skutečnému stavu jednání při
jeho přerušení neodpovídají. S téže strany byl
jsme ujištěni, že důvěrnost, uložená všem čle-
nům loňských vyrovnacích komisí, až dosud
jest závaznou, takže korektura sdělení vídeň-
ského listu jest prozatím nepřípustna.
Němečti zástupci ve vídeňských konie-
rencích.
Německé večerníky sdělují, že pozván
k vídeňským vyrovnacím konferencím pro
Němce doručeno bylo posl. Pacherovi, jakožto
předsedovi německého svazu bývalých zem.
poslanců. Poslanci dr. Bachmann a dr
Urban, v Praze dlící, byli od posl. Pachera
vyrozumění o pozvání a požádání, aby se do
Vídně odebrali. Zástupci klubu ústavověrných
velkostatkářů ustanoveni hr. Erv. Nostitz
dr. Baernreither.
Němec
Pacher
doktor
Bachmann
Urban
Baernreither
Praha
Vídeň
5
article
Všeněmecký Volkstag v Chebu.
Všeněmecký Volkstag v Chebu.
V nedělí konala se na chebské střelniei
schůze Všeněmců z celých západních Čech.
také poslanci Iro, dr. Jäger a Wüst dostavili
se. Když posl. Iro doporučoval odpirání dani
jakožto nejvydatnější obranný prostředel
Němců, byl přerušován dvěma přítomnými
vládními zástupci, při tom došlo prý k bouřli-
vým výjevům. Resoluce, na schůzi přijatá, vel.
mi ostrými slovy zamítá každé jakékoli vyrov-
nání s Čechy, podporuje sic Ringelhahnův sta-
tut pro „německý sněm v Čechách“ jakožto
obrannou zbroj, avšak odmitá národnostní
autonomii. Po schůzi byl průvod k radnici
kde řečnil Iro, a k pomníku císaře Josefa
kdež mluvil posl. dr. Jäger a konec konců za-
pěli Všeněmci jakýsi schönererovský hymnus
doktor
Jäger
Wüst
Němec
Ringelhahnův
Josef
Cheb
Čechy
6
article
Z Moravy.
Morava
7
article
Dne 13. října 1913.
(Ani za sve peníze nesmíme si zřídit třetí obchodn
9
article
Jako ve starověku několik měst hádalo se
Homéra, tak na Moravě přelo se několik orgánů
a několik měst o třetí českou obchodní akademii.
Všechna tvrdila, že jedině ona jsou nejvhodnějším
místem pro akademii — kterou měl dáti stát. My
jsme dnes u vlády ve zvláštní přízni, vždyť ministr
Hussarek se byl v létě podívat na Velehrad a do
Hodonína, a proto jsme myslili, že otázka třetí
akademie české obchodní jest jen otázkou několika
neděl. A najednou příšla na rozpálené neviny a na
rozhašteřená města sprcha — z Vidně. Není prý
té doby dalších výšších obchodních
škol na Moravě třeba — prohlašuje c. k.
ministerstvo vyučování a má najednou velikou sta-
rost o to, jestli není některý absolvent dosavadních
škol bez místu. Ředitelství mají vést o zaměstnání
absolventů přesnou statistiku a podávat o tom
zprávy c. k. ministerstvu vyučování. Na takovou
dojemnou starost o německé absolventy nejsme
zvyklí — tam se Němcům povoli škola, jakou
chtějí a hodně mnoho škol zbytečných, jen když
mají účel germanisační. Naši synkové, kteři
se chtějí věnovat obchodu, ti musejí z přeplně-
ných dvou akademií býti odkazováni. Tak se u nás
rozumí heslut z gymnasií a reálek pryč na odborné
školy! Ovšem všechno to je proto, že jde o če-
skeu akademii obchodní a pak také pro-
to, že máme dnes ve Vídni ukrutánský vliv poli-
tický! Naši výteční politikové jen si dupnou n
vládu a ona už povoluje — ale ne nám, nýbrž Něm-
cům. C. k. ministerstvo vyučování ví, že my na
Homér
Němec
Morava
Velehrad
Hodonín
Vídeň
Německo
10
article
Moravě často jsme musili ze svých peněz zříditi
školy, které teprve po létech byly postátněny. Aby
se to nemohlo opakovat, řeklo hned c. k. minister-
stvo vyučování, že nedá žádné podpory ani práva
veřejnosti obchodní akademii české, která by z na-
šich vlastních prostředků byla zřízenal Tak sis
námi troufá pan Hussarek mluvit! Teď se aspoň
nemusíme hádat — zda Olomouc či Kroměřižč
Uherské Hradiště či Třebíč či Mar. Hory či Pol.
Ostrava akademii třetí — nedostane. Teď to mají
všechna města už jisto.
Hussarek
Pol
Morava
Olomouc
Kroměřižč
uherský Hradiště
Třebíč
Mar
Ostrava
11
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
12
article
Ze sněmů zemských.
Ze sněmů zemských.
štyrský sněm vyřizuje program, schvá-
lený dle místodržitelova kompromisního ná-
vrhu oběma národními tábory. V ponděln
schůzi zemský výbor podal sněmu předlohu o
tom, že úřadnická pragmatika pro státní
úřadníky a zřízence, jakmile nabude platnosti.
má býti od 1. ledna 1914 platnou laké pro
zemské úřadníky štyrské. V téže schůzi po-
dána druhá předloha, aby se zřidily čtyř
chlapecké a jedna divčí měšťanská škola s ně-
meckým jazykem vyučovacím a jedna mě-
šťanská chlapecká škola se slo-
vinským vyučovacím jazykem, tato v mě-
stečku Žalci. Konečně, jak už bylo ozná-
mánu Dostojevského nebo díval se na někte-
rou zvlášť zdařilou scénu z komedií Ostrov-
ského.
Není odtud daleko do Kremlu. Instink-
tivně táhne mne to tam, vzhůru, vysoko, co
možno nejvýše na zvonici Ivana Velikého. To-
čité schody stoupají, již lze se dotknout moc-
ných zvonů, s reliefy vládců a vládkyň. Ale
já spěchám vzhůru, na hořejší ochoz, a zde
stanu, bez dechu spíše okouzlením pohledu
než únavou.
Nelze řici slovy, co tu široce kypí a vlni
se, svití a hraje barevnými odstiny, do dálky
do široka. Vidíš báně věží, modré, zelené.
žluté, pozlacené, ohvězděné, vidíš nesmírnou
hladinu domů, jejichž střechy jsou ještě vlhké
ranní rosou a třpytí se v slunci. Zelený pás
Vrabčích Vrchů tam v dálce, lesklá hladina
řeky zcela na blízku, celá hnízda kupolovi-
tých kostelů pod tvýma nohama, a vedle nich
pestře barevné, bizarně nakrčené paláce
zase cervené cihlové věže, šplhající do výše
četnými výstupky, sloupky, cimbuřími.
Dostojevský
Ivan
Vrcha
Kreml
13
article
Jednou z těchto věží, t. zv. Borovickou.
vtáhl Napoleon do Kremlu. A nedaleko od ni.
před Arsenálem, shlédneš pěkně srovnané
hlavně děl. Hlaveň vedle hlavně, děla i hmo-
ždíře, kusy lité v Paříži, ve Vídní, v Berlíně
práce italská, polská, španělská. Celkem 875.
A nad nimi drobná tabulka s nápisem pouět
tě, že je to kořist z roku 1812. Střízlivý
stručný nápis.
Takovou tichou, na slovo skoupou pýchou
oddychuje dole pod tebou celé to velké mě-
so. Cítíš, jak vznikalo, zprvu pod tatarským
jhem, vysazeno nájezdům mougolským i jiným;
ale zároveň, jak pozvolna rostlo, jak se zde
slévala síla té širé ruské země, jak znovua
znovu hlaholily jeho zvony k oslavě vítězného
slovanského živlu. Žij a rosť. zvoň, tvoř a jáse
ty milionové srdce stamilionového národa!
O. T.
Napoleon
Kreml
Paříž
Vídeň
Berlín
14
article
meno, přikázána zemědělskému výboru před-
loha o zřízení slovinské hospodyš-
ské školy v sv. Jiří ne jižní dráze. Poně-
vadž finanční výbor vyřídil již předlohu
zvýšení zemské pivní dávky ze 2 na 4 koruny.
a podobně i předlohu, kterou se učitelům po-
voluje subvence do výše 1,200.000 K, možno
očekévati, že předlohy tyto budou vyřízeny
také v nejbližší plenární schůzi, která se koná
ve středu.
Také tyrolský sněm má ve středu
schůzi, v níž bude asi vyřízena volebn
oprava, která byla vrácena výboru a tímt
dle úmluvy mezi liberály a klerikály doplně-
na neb opravena.
Spojení všech slovinských líberálních skupín
V neděli dne 5. října měla slovinská po-
kroková národní strana pro Štyrsko výroční
schůzi v Celji. Zem. posl. dr. Kukovac po-
dal podrobnou zprávu o činnosti stranyv
uplynulém roce a mluvě o svolání sněmu štyr-
ského, prohlásil za úspěch pokrokové strany.
že klerikálové upustili od obstrukce a umož-
nili sněmování, z něhož i Slovincům vzejde
aspoň nějaký získ. Říš. posl. dr. Vladim. Ra-
vnihar podal sjezdu písemný návrh, aby se
stal pokus o spojení všech slovinských pokro-
kových skupin v jednotlivých zemích ve s po-
lečnou národni pokrokovou stra-
nu aneb aspoň o stejný postup těchto stra.
Sjezd jednomyslně schválil, aby se všechny
pokrokové skupiny spojily v jednu společnou
orgsnisací a uložil výkonnému výboru, aby
tom smyslu zakročil u ostatních pokrokových
skupin v Kraňsku, Goricku a Terstě. Společ
ná strana má míti ústřední výkonný výbor.
jehož usnesení mají býti závazna pro všechny
skupiny zatím jen v tom případě, když budou
příjata jednomyslně zástupci všech zemských
organisací.
Jiří
doktor
Kukovac
Vladi
Terstě
Kraňsko
Goricko
15
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Položení na hranici černohorsko-albanské
Wr. Z Cetyně, 10. října.
(Pův. dupis „N. L.“)
Černohorci neobsadili dosud dobyté územ
Hotů a Grudů, vyčkávajíce přesného vymezení
hranic mezinárodní komisí. Omezili se prozatiu
pouze na obsazení městečka Tuzy při úpatí De-
Nezřízenou agitací poštvaní Malisoři prote-
stovali však i proti tomu, žádajíce, aby Černá
Hora vyklidila tento kraj, který prohlašovali zu
své území. Jejich poslední memorandum, odevzda-
né admirálovi Burneyovi ve Skadru, končí ultima-
tem, ve kterém hrozí zahájením nepřátelství na-
proti Černé Hoře.
Ve skutečnosti se vzmohli pouze na obsazen
výšin nad rovinou v okolí Tuz, v čemž jim nebyle
se strany černohorské kladeno nijakých překážek
a na známé zákeřné přepadnutí tří Černohorci
u ržanického mostu, při kterém byl jeden z těcht
zastřelen, druhý podlehnul po 3 dnech ranám
třetí byl těžce, ne však smrtelně raněn.
Vrahy byli Ljuc Nika, syn v malisorském po-
vstání zahynurvšího, na Černé Hoře známého a ob-
líbeného Hota Nik Djelože, jemuž se i s redinou
dostávalo v nejtěžších dobách dobrodiní černohor-
ského pohostinství, pak jeden Gruda a jeden Hot
jichž jména jsou mi neznáma.
Matka Ljuc Nika nachází se v rodné vesnici
naříká nad hanebným zločinem svého jediného
syna, a je si vědoma, že se mu za spáchaný zlo-
čin dostane zasloužené odplaty, třeba se tak stal
i později.
Černohorec
Gruda
Černá
Burney
Nik
Cetyně
Hot
Tuz
Hota Nik Djelož
16
article
Po vykonání zákeřného činu odebrali se vra-
hové do Skadru pochlubiti se svým „junáctvím
Přihlásili se u rakouského konsula, jenž ale jich ne-
přijal, a jakmile zvěděl, čeho se dopustili, nechal
je vyhnati z budovy konsulátu.
Konsul druhé zainteresovaně mocnosti, jejž
hned potom navštívili, ukázal se mnohem shovi-
vavějším. Dal čistým kumpánům po pěti tureckých
librách kromě přátelské rady, aby Škuder dlouho
svou vzácnou přítomností neoblažovali.
Malisoři drželi mezitím obsazeny výšiny nad
Tuzami, mezi nimi též známý Dečič, který zaplatili
Černohorci za války s Tureckem ztrátou as devíti
set mrtvých a raněných.
Malisorů bývalo na obsazených výšínách ně-
kdy sto, někdy i více set, jak jim to právě na-
padlo. V noci rozdělali ohně a krátili si čas hulá-
káním, válením balvanů a střelbou z ručníc. Z
svítání odcházel jich obyčejně větší počet domů.
aby se za soumraku na jmenované posíce znova
vrátili.
V posledním čase Malisoři nápadně umikli.
Tuto změnu v jejich chování le do jisté míry při-
čísti slechům o nařízené pohofovosti černohor-
ského vojska.
Díky mírumilovnému snažení krále Nikoly
své rozvaze Černohorci přihlížehi ku provokacím
Malisorů docela klidně. Tím ovšem není řečeno.
že by byli zůstali passivnými i v případě, kdyby
drzost Malisorů překročila hraníce jejich trpěli-
čiče.
Černohorec
Malisor
Turecko
17
article
vosti.
Tito posilali bez přestání do Skadru vátězne
buletiny, ač nedělali nic pného, leč v noci střílel
na plano pánubohu do oken. Jejich, ve Skadru
stále dlící pohlaváři, zvláště Ded Djon a Djelo
Djok, starali se o květnaté vyšperkování „vítěz-
ných“ buletinů, aby dosáhl většího bakšiše, jeji
z kapes svých lehkověrných protektorů stále vy-
tahují a jchož výše závisi od fantastičněsti po-
dobných zpráv.
Tímto způsobem byli mystilikováni dopiso-
vatelé rozličných žurnálů a tiskových kancelárí
V tom hnízdě vylihla se i kachna o dobytí Tuz
Podgorice!!). Vyseděli ji Ded Djon a Dielní
Djek ve Skadru, krmení při tomto výkonu svým
bláhovými klamanými protektorv.
Tuz Podgorica
Djet Djok
Dielní Djka
Skadr
18
article
Zprávy o pohotovosti černohorské účinkovaly
na Malisory jako studená sprcha, jež se neminul
účinkem.
Do Grudy příšel v posledních dnech žkreljský
barjaktar Vat Maraš, jenž se zuprodává proti Čer-
né Hoře právě tak, jako se nechával pedplácet
od Turků, dokud jim Albanie patřila. Účelem jeho
cesty bylo pohnouti Grudy k účinnější akci proti
Černé Hoře: Grudové se nacházeli za příčinou ne-
dělního svátku okolo kostela. Chtěje si dodati
před nimi větší vážností a zablýskati se svým stra-
tegickým veleumem, Vat Maraš rozesťavil poděl
černohorské hranice několik stráží, použiv k tomu
čásli svých průvodců.
Grudové pohlíželi na tyto přípravy z počátku
s němým údivem, ale konečně to nedalo jednomu
z nejváženějších Gradů. Ded. Nikovi, jenž se olá-
zal, co to vlastně má znamenati? Vat Maraš se
jal vykládati své protičernohorské náhledy. Da-
leko se nedostal. Ded Nika zvolal pojednou: „Kdo
jest oddán králi Nikolovi, nechť přistouní ke maěí“
Jeho vyzvání vyhovělo okamžilě slo padesát z pří-
tomných mužů. Pouze čtyřicet zůstalo seděl. Ta
nezbylo Vat Marašovi nic jiného, než sebrali svých
pěí švestek a klidili se v tichostl, odkud příšel. —
Situace poděl černchorské hranice od Gusinje
ke Skaderskému jezeru jest asi tatos.
Gruda
Turek
Nik
Albánie
19
article
Klimeníi přicházejí neruženě pod zhraní
do Černé Hery nakupovat na černohorských trzich.
Jsou s Černohorci v přátelských stycích a přejí i
většinou připojení k Černé Hoře.
Šaljaní odmítli poslané jim ze Skadru al-
banské prapory a prohlásíli se ořevřeně pro Čer-
nou Horu.
Všichní mohamedáni a většina katelíků v
Grudě vyslovila se pro Černou Horn. Vyžádal
si větší počet černchorských čapek, které jim
byly z Podgorice zaslány.
Hoti jsou rozštěpení ve dva tábory. Jedni
se prohlažují pro Černou Horu, druzí se drží dosu
Ded Djona, který však denně pozbývá vlivu
Zdržuje se obyčejně ve Skadru, kam ho vábí „zlatý
pramen“, z kterého čerpá podporu pro „uhájení
nezávislosti“ a pro osvěžení svého hrdla. Samí
stoupenci jeho pohlížejí k němu s nedůvěrou. Po-
dezřívají ho, že větší díl peněz, určených k roz-
dílení mezi nimi, ponechává si pro sebe, což po-
važují tito bojovníci „za svobodu“ za poškozent
svých nejsvětějších zájmů.
Vyjímaje kolegu Ded. Djonova, vojvodu Djeloš
Djoka, jenž, zradiv své přesvědčení a zásady, které
hlásal v prvním malisorském povstání, potlouká se
as s dvaciti stoupenci po Skadru a čeká na dary
„spřátelených mocností“, prohlásili jeho soukme-
novci Kastrati, že se do žádného nepřátelství
proti Černé Hoře nepustí ani v tom případě, kdyby
od ní byli napadnuti.
Škreljové, kromě jmenovaného již barjak-
tara Vat-Maraše, jsou Černé Hoře nakloněni přá-
telsky.
Černohorec
Horn
Hoti
Ded
Djeloš Djok
Černá hoře
Podgorica
Černá Hora
Skadr
černý Hora
20
article
Koplik s okolím, jakož i všechny moha-
medánské vesníce Postripy a jejich souvěre
za řekou Kiri, nepřestávají usilovně prositi o zbra-
ně, aby se proti vnucované „nezávislé“ Albani
brániti mohli.
Obyvatelstvo srbských vesnic ve Vrace, v těs-
ném sousedství Skadru, je odhodláno vystěhovat
se pro případ, že by Vraka připadla k Albanil.
O protiautonomném smýšlení skaderských mo-
hamedánů, kterých žije ve jmenovnném měslě
17.000—18.000 vedle 7000—8000 katolíků, dovolin
si příště rozepsati se obšírněji.
Hnutí protičernohorské vyvoláno bylo u Mali-
sorů uměle, cizím vlivem, podporovaným zlatem.
Trvání jeho závisí od vydatnosti zlatého pra-
mene. Vyschne-li on, bude to konec celého hantí
Protektoří Malisorů přesvědčí se pak, poku
nejsou o tum již dnes přesvědčeni, že své peníze
marně vyhodíli a u Malisorů přec nezískali nie
více vděčnosti, než Černá Hora, jež bez ohledu na
hrozící jí nebezpečí války a Tureckem byla jim
s bezpřikladnou obětavostí záštitou v čase jejich
povstání proti Turecku.
Svou vojenskou „zdatnost“ dokázali Malisoři
v poslední válce proti Turecku pedlým, zbabělým
chováním. Součinnest jejich obmezila se výlučně
na vypalování a dracování opuštěných domů
obírání mrtvol. Hráli úlohu hyen, při čemž se
s neuvěřitelnou obezřetností dovedli vyhnouti vše-
mu, co by je mohlo dovésti do bližšího styku s tu-
reckými zbraněmi. Nezůčastnili se ani jediného
útoku na turecké posice; potulovali se v hlouč-
cích okolo bojiště, skrývajíce se ve skalách a kře-
vinách, očekávajíce a vyhledávajíce příležitost ke
krádeži a lupu.
Albani
Malisor
Turecko
Vraco
21
article
Velkému počtu Malisorů byla válka vítanou
příležitostí k obchodu. Prodávali v ležení černo-
horském týmž Černohorcům, kteří je v čase po-
vstání s hratrským, slovanským pohostinstvím i s
rodinami do svých domů přijímali a na úkor vlast-
ních redin vydržovali, za neuvěřitelně lichvářské
ceny tabák, vejce, brambory, zelí, drůbež atd.
Jejich lačnosti po penězích neučinil přítrž
ani Boží hod vánoční, ani velikonoční. Jejich Pán-
bíčkem jsou peníne. Projel jsem v oba jmenované
katolické svátky dopoledne vojenskými tábory
v Dobré. Grudě. Dragoči a Boxu. Všechna tržiště
byla obsazena Malisory mnohem četněji, než za
dnů všedních. Tak vypadá jejich vyhlašovaná při-
chylnost k vířel
Starému žvanilovi, hotskému vojvodovi Ded
Djonovi, jenž cizím korespondentům věší na ner
bulfky a chvastáním chce světu vříipiti přesvěd-
čení, že Malisoři opravdu Černé Hoře v poslední
válce pomahali, připomínám, že sám neměl na sva
sonkmenovce ani tolík vlivu, aby jich dle svých
zlibů aspoň slušnější počet okolo sebe shromáždil.
Viděl jsem ho za obléhání Skadru potloukati se
bez zíle v okolí Bardanjeltu v průvodu jeho „bo-
jovnka“. jichž počet rřídka kdy přesahoval pat-
náct. a jen sldili po hpu.
Byly časy, kdy jsem měl o Malisorech docelu
jiné ponětí. Tehdy jsem od nich ještě něco oče-
kával. Ale válka s Turkem poskytla mi příleži-
lost poznati zevrubně, co v nich vězí. Dobrého te
rozhodně není nic.
Duchovenstvo má na bvto divochy vlív jen po-
tud, pokud považují jeho pokvny a rozkazy za
prostředek k dosažení osobního prospěchu. S vli-
vem pohlavárů má se věc nejinak.
Černohorec
Ded Djon
22
article
Rostoucí oposíční nálada v Rusku.
O ruské dumě v kruzích zpátečnických se stále
houževnatěji tvrdí, že bude třeba čtvrtou dumu roz-
pustit a vůbec zákonodárnou pravomoe dumy ome-
zit. Zároveň v kruzích poslaneckých stále určitěji
se projevuje krystalisace na leva. O tom svědči
nejen resoluce Guěkova na kyjevském sjezdě ra-
ských měst, která byla jaksi signálem pro sbližení
pktabristů s progresisty a kadety. Předpeda dumy.
Redzjanko, který patřil k pravému křidlu okfa-
bristů, opětovně vystupuje na obranu vážnosti dumy
a proti pravým. Nedávno při hostině u jekaterino-
slavského gubernátora — Rodzjanko je z Jekate-
rinoslavě — odmnítl Rodzjanko připit si s přitom-
ným biskupem Agapitem, který velmi ostře vy-
stupuje ve prospéch pravice a proti Rodzjankovi
a jeho stoupencům vystupoval jako proti zrádcům
pravoslavné víry a Krista. Rodzjanko mu to přímo
vytkl a odmítl podávanou mu ruku se slovy: „Vy
jste rozesel přiliš mnoho zloby a nepřálelství
Nechte poliliky a věnujte se svým věřicím, sjedno-
cujte je jménem víry a lásky. Vážim si vašeho dů-
stojenství, ale objímat se s vůmi nemohu..
V ruské společnosti zřejmě to vře. Stávky na-
bývají rozčileného a nebezpečného rázu. „Golos
Moskvy“, orgán okfabristský, napsal o dnešní ná-
ladě společnesti: „Nelze říci, že by naše veřejnost
pžiliš se odchýlila na levo, ale naše vláda příliš
se přiklonila na pravo, a proto roste nespokojenos
veřejnosti.
Redzjanko
Rodzjanko
Agapit
Krist
Rusko
Golos Moskva
23
article
Miljukov, který se právě vrátil z cesty po Bal-
káně jako člen komise Carnegiho, prohlásil, že ka-
deti s oktabristy mohou se shodnout jen v otázce
Liberálných zemských reforem. V národních otáz-
kách půjdou okťabristé, jak prohlásil hr. Benigsen.
s nacionalisty, v ostatních s oposicíl Kdykoli budou
okfabristé bránit konstituce, kadeti ovšem půjdou
s nimi. Ale pevný oposiční blok s nimi je sotva
možný. Tak tvrdí vůdce kadelů
Miljukov
Bala
24
article
Francie a Španělsko.
Francie a Španělsko.
O skutečném dosahu ujednání za návštěvy
presidenta Poinearéu ve Španělsku přinášejí nyní
francourské listy četné úvaby, neboť přes to, že
sblížení mezi oběma zeměmi bylo olieiálními pro-
jevy v Madridé a v Carlhageně zřejmě osvědčeno
je, pokud jde o podrobnosti, veřejnost posud od-
kárána jen na neoficiální prameny tisku. Madrid-
ský zástupce „Figara sděluje k tomu tyto infor-
mace, prý z dobrého pramene-
Hlavy státu a ministři obou národů spíše kon-
statovali než vypracovali dokonalou sbodu, trvaji-
cí již ve vůli jejich zemí, která má býti proveden
i rozšířena postupně na různé společně otázky je-
jich vnější politiky.
Shoda tato byla již kvalifikována jako „en-
tente cordiale“ a ohlašován vstup Španělska do
této srdečně dohody, kterou tvoří již Francie
Anglie. Dle přípilků a depeše carthugenské je to
správné, rozumí-li se tím konečné přimknutí se
Špenělska k této skupině mocností, ale nesmí se
z toho souditi, že ujednalo tytéž závazky, ktere
pojí Francii a Anglii, neboť tato dohoda zůstává
dosti širokou a pružnou, aby se přizpůsobila při-
padným potřebám a prostředkům. Uplatní se
aspoň prozatím jedině v otázkách, týkajících se
přimo Francie a Španělska, a kde si mohou po-
skytnouti vzájemnou pomoc, jako především v Ma-
rokku.
Poinearé
Figar
Francie
Španělsko
Madrid
Anglie
Ma
25
article
Předmětem rozhovorů bylo uvésti tam v sou-
lad nejen vojenskou, nýbrž i politickou, správnía
hesucdářskou činnost jednatelů francouzskýcha
španělských, při čemž ostatně má býti úplně še-
třeno autonomie obou pásem. Nemůže tudíž jitio
změnu, nýbrž o výklad a provedení smlouvy z 27.
listopadu 1912. V této věcí bylo nesprávně uvádě-
no, že Španělsko žádá účastenství 40% na želemné
dráze z Tangeru do Fezu, neboť právě ona smlou-
va mu tote účastenství již povoluje.
Pokud jde o dohodu středomořskou, nu niž
narážejí přípitky, je to především ratifikace, fen-
tokráte přímo mezi Francií a Španělskem, prohlá-
šení anglo-franko-španělského o statu quo, kterě
bylo učiněno po schůzce anglo-španělské v Cariha-
geně p. 1907, a měla by ráz podstatně obranný
Pomýšli se totiž na to, aby Francie pomohla Špa-
nělsku ochránit Baleary a Kanárské ostrovy proti
veškerému útoku a zároveň by mohla použiti jeh
znamenitých lodních basí a zabezpečila by si vlast-
ní spojení s Afrikou. Oba národové by si taklo
prokázali vzájemnou a rovnocennou službu bez
nutnosti politických nebo finančních kompensací.
ježto by tu byly vzájemné výhody.
Baleara
Španělsko
Tanger
Francie
Cariha
Afrika
26
article
Změna na trůně bavorském.
Projev bavorské vlády, uveřejněný v „Bavri-
sche Staatsztg.“, k úpravě panovnické otázky, ob-
sahuje především dobrozdání, které vláda podala
nynějšímu regentovi po loňské změně ve vladař-
ství. Uvádí se v něm, že duševní choroba králova
je nevyléčitelna, pročež má následník nastoupiti na
trůn, a k rozřešení této otázky se doporučuje změ-
na ústavy. Jakmile centrum, které má v poslane-
cké sněmovně většinu, ustoupí od svého tehdejšího
stanoviska, že legitimistické zásady nepřipouštěj
takovouto změnu ústavy za vladařství, bude ce-
stu k dosazení vladaře prince Ludvíka na trůn u-
rovnána.
Novým je na tomto prohlášení vlády pouze
historický úvod o právním vývoji otázky bavorské
posloupuosti ve staré německé říši, po jejím roz-
padnutí a v nové říži se zřetelem ke stavu, utvo-
řenému kutastrofou na trůně a nastoupením choro-
myslného krále Otty. Vláda vyslovuje pak pře-
svědčení, že musí být nastoupena cesta změny
ústavy.
V projevu praví se na konec: „Po smrti prin-
ce regenta Luitpolda snažila se státní vláda vejíte
v otázce královské ve styky se sněmem. Za tím
účelem zpravila některé členy sněmovny říšských
radů o dobrozdání ministerstva spravedlnosti. Ta-
ké sdělila některým členům sněmovny poslanecke
a sice samozřejmě členům všech stran — do-
brozdání k informaci při poradách ve frakcích. Pr
tom bylo výslovně uvedeno, že dobrozdání je samo
o sobě určeno jen pro ministerskou radu, ale by-
lo ministerskou radou schváleno, a dojde-li kn
předloze sněmu, bude toto dobrozdání základen
předlohy.
Ludvík
Ott
Luitpold
27
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Touha po vyrovnání. Dnes budou v
Vídni zahájeny informační porady hr. Stür gkha
s českými i německými politiky za účelem pří-
pravných prací pro nové konference česko-
německé. Včera vláda vydala ve „Fremden-
blattu“ projev, kterým odůvodňuje potřebu
nových konferencí stavem v Čechách a touhou
po dohodě česko-německé. Jádrem vládního
prohlášení je toto místo: „Nejbohatší země
mocnářství stála před těžkým rozvratem svých
financí a již roznášelo se do světa heslo o ban-
krotu království Českého. Dosazení správní
koniise zabránilo nejhoršímu. Než vláda a
všechny strany si přejí, aby toto zatímní uspo-
řádání autonomní zemské správy brzy opět
ustoupilo řádným poměrům. To však je
možno jenom, zvolí-li dělný sněm
zemský výbor. K dělnému sněmu
vede však opět cesta pouze přes
vyrovnání. Stal se tudíž úřad vyjednavačů
dvojnásob zodpovědným.“ Ovšem i pro vládu,
nejen pro strany. K tomu poznamenáváme, že
ve včerejším večerníku „Práva Lidu“ byla tat.
vřelá slova vlády pro vyrovnání doprovozena
tímto komentářem: „JJe to velmi hezké čtení
ale tím vláda nikterak neodčiní fakt, že ui
předem nové pokusy o vyrovnání přizabila
Vídeň
Čechy
28
article
Jako připadla hlavní zásluha vládě Stürgkhově
o rozbití prvních smířovaček na půdě sněmov-
ní, tak patrně chce míti Stürgkhova vláda stej-
nou zásluhu i o druhé smířevačky. Podvolil-
nátlaku německých měšťáků a vyloučila sociál-
ní demokraty české i německé z těchto porad
čimž celé vyrovnání od počátku je zbaveno
jakékoliv pevné opory v lidu a visí vlastně ve
vzduchu. Vláda se ovšem vymlouvala, že zval
pouze zástupce zemských stran, čímž mínil
strany na bývalém českém sněmu zastoupené
ale když přestal sněm, přestaly zemské stra-
ny...“ V těchto větách přiznává „Právo Lidu“
za české sociální demokraty jejich touhu pe
účasti na díle vyrovnávání česko-
německého, která by všem činitelům, jež
vyrovnání si ze srdce přejí, měla být vitanou!
Stürgkhův
29
article
— V. uvítací večer pořádá Studentská
organisace národní strany svobodomyslné zá-
roveň s organisací mládeže na Smíchově dne
22. října ve dvoranách Národního domu o 8.
hod. Úvodní přednášku promluví doc. dr. P. M
Haškovec, po přednášce bude následovatí umě-
lecký program, v kterém budou účinkovati
sl. Míla Pačová, člen intimního divadla na Smi-
chově, sl. Ljuba Panajotova, býv. člen sofijské
opery, konc. pěv. B. židlický a p. Vl. Malý
Vstupné rodina 4 K, osoba 2 K. Akademikové
a členové organisací svobodomyslné mládeže
mají vstup volný. Reklamace dam příjímá Stu-
dentská organisace v Praze-II., Marianská ul
3, II. posch.
„Hlas Národa“ profí české radíkální politic
ve Vídní vyslovil se dnez zeela rozhodně v úved-
ním článku. List, zaznamenav usnesení strany stá-
to-právně pokrokové, aby se ve Vídni užilo věech
prostředků v odvetu za uvalení absolutismu na král.
České proli vyřízení vládních předlch a aby hned
při zahájení prací sněmovny společný klub dal vlá-
du v obžalobu, praví, že „prostředky, kterými stra-
na státoprávně-pokroková si troufá vymoci náležite
zadostučinění za absolutistický komisarlát v král
Českém a odstraniti nynější nepřátelský vládní sy-
stém, nejsou nové a již z té přičiny doporučuje se
bedlivě uvážiti, mohou-li vésti opravdu k cíli a miti
žádoucí účinek. O obžalování vlády pro porušení
ústavy to naprosto tvrditi nelze. Návrh takového
druhu musil by býti schválen v poslanecké sně-
movně dvoutřetinovou většinou, a výkonný výbur
strany ztátoprávně-pokrokové jest si zajisté dobře
vědom, že na takovou většinu není ani pomyšlení.
docent
doktor
Míl Pačová
Panajotův
Smíchov
Praha
marianský ulice
Vídeň
národní strana
národní dom
II
30
article
Návrh na obžalobu vlády mohl by míti jen dvejí
účel: Okázale demoustrovati proti ministerste
Stürgkh-Hochenburgerovu, nebo odůvodňovánímt
návrhu zabrati drobet času, jehož řížská rada ne-
bude míti dle všeho právě nuzbyt. Ale že české po-
seistvo potírá vládu Stürgkhovu, to, tuším, jest zná-
mo vši veřejnosti dostatečnou měrou, než aby mu-
silo býti prokazováno demonstrativně. Tento odpor
proti vládě projeví se i beztak ve všelikém jednání
říšské rady a to mnohem citelněji, než mohlo by
se stůti při odůvodňováni návrhu na obžalován
ministerstva.“ V dalším obsahu svého článku píše
o vyhlídkách obstrukce takto: „Soudili jsme, ž
čeští zástupci na říšské radě vystonali se již z ob-
strukční taktiky a v tomto úsudku utvrzovalo nás
nedávné prohlášení posl. Klofáče, že ostrá oposine
bude výborná, že však obstrukci považoval by z
chybu, poněvadž by znamenala, že by se jisté věei
prováděly bez parlamentu. V těchto dnech vydal
český sociálně-demokratický poslanec dr. L. Win-
ter stračnou brožurku, pojednávající o obstrukcí
Stürgkhův
Klofáč
doktor
L Win
31
article
noda
§ 14. Ačkoliv jest psána s jasnou tendencí prot
národním sociálům, dochází téměř k témuž názoru,
že obstrukcí nelze nic zameziti, nýbrž že ji nad-
hání se jen voda na mlýn § 14. a že pak věci, na
kterých záleží, provádějí se bez parlamentu. Tyte
souhlasné projevy z táborů naprosto protichůdných.
ba snad krajně nepřátelských, mohly by býti také
výkonnému výboru strany státoprávně-pokrokové
dostatečným svědectvím, že taktika, kterou dopo-
ručuje společnému českému klubu — tedy českým
agrárníkům, národním sociálům a poslancům neod-
vislým, jest zbraní, kterou nelze zničiti nebo jen
vážně zraniti nepřátelakou vládu, nýbrž nožem,o
nějž pořeže se zpravidla a nejvíce, kdo chce jej
užití proti jinému. Posl. dr. Winter vylíčil zevrub-
ně, jakých vymožeností docílili čeští zástupci takti-
kou obstrukční. Ostatně stačí rozhlédnouti se po
událostech na říšské radě v létech tohoto století,
jež máme přece ještě v dobré paměti, a dospějeme
ku přesvědčení, že obstrukce české delegaci na říš-
ské radě vyplatila se prabídně. Nač tedy z no-
va vybízeti k opakování methody, kte-
rá přinesla české věci jen škody a po-
rážky? že by čeští poslanci agrární
souhlasili s návrhem výkonného vý-
boru strany státoprávně-pokrokové.
jest více než pochybno, zejména když jest
jisto, že ani v klubu českých poslanců neodvislých,
jehož členy jsou poslanci státoprávně-pokrokoví na
říšské radě, nenalezne se většina, která by
vyhověla očekávání strany státoprávně-pokrokové.
Posl
doktor
Winter
32
article
Proto nesdílíme názor, že k obstrukci opravdu do-
ide. Ale za nynějších vážných dob ne-
spatřujeme v tom skutečně prospěch
české věcí, když se doporučuje cestak
zjednání nápravy, o které jest již pře-
dem zjištěno, že jest naprosto ne-
sehůdná.“ Strana státoprávně-pokroková si toto
ponaučení „Hlasu Národa“ k srdci nevezme, nemát
žádné politické zodpovědnosti a nechce ji mít.
33
article
Jí úplně stačí k dělání české politiky — vinohrad-
ské cshůze a radikální gestol
— Německé štvaní protí presidentu poštovního
ředitelství pro král. České. V „Nordböhm. Tag-
blattu“ umístili včera pražští kasiňáčtí Němci
peťouchlý útok na presidenta poštovního ředitel-
ství pro království České, dv. radu Kalandru,
ve formě zprávy, že vicepresident tohoto poštov-
ního ředitelství, dr. Tachner z Eggenstorffu.
co nevidět odstoupí. Lást praví, že prý Němci při
jmenování toholo vicepresidenta očekávali, že sek-
cionování pošt. ředitelství v dohledně době bude u-
skutečněno, tyto naděje prý se nesplnily, poněvadž
president dr. Kalandra veškeré rozhodování v ná-
rodnostních otázkách strhl na sebe, při čemž prý
nemůže o sobě tvrdit, že by prý byl opravdu ob-
jektivním a že by prý neúřadoval ve prospěch če-
chů. Německý vicepresident byl prý odsouzen k
naprosté bezvlivnosti a také prý jeho nástupce ne-
bude mít jiný osud, dokud — a nyní přijde to,
proč byl útok na presidenta dra. Kalandru
vlastně napsán — „se nepodaří prosadit pro ně-
meckého vicepresidenta národní veto.“ Tato roz-
dělovací argumentace politická zbavuje nás
zajisté povinnosti, vyvracet výtky presidentu
dru. Kalandroví činěné, jehož úřadní objektivnost
je všeobecně uznávána a oceňována.
— Německé školství v Praze aiv okolí. Dle
zpráv německých listů ve včerejší schůzi německé
sekce zemské školní rady nebylo dáno místa žá-
dosti městské rady pražské, aby pětitřídní obecná
německá škola u P. Marie Vítězné na Malé straně
byla přeměněna ve čtyřtřídní. V téže schůzi podal
mistodržitelský rada Steliwang-Carion obsah zprávy
na ministerstvo vyučování v příčině stavby nové
budovy pro německé reálné gymnasium na Smí-
chově; zpráva doporučuje provedení stavby roku
1915—16.
V Nordböhm
Němec
Kalandra
doktor
Tachner
P Vítězná
Praha
34
article
— Dr. Richard Halík, advokát a okresní sta-
rosta v Německém Brodě, slavi dnes padesáté
narozeniny. Rodák německo-brodský, byl dr. Halik
po absolvování právnických studií čtyři léta ve
službách soudních v Čechách a Bosné, pak te-
prve ohrátil se k advokacii. Jako advokát usadil
se napřed v Bučovicích na Moravě, kde působil až
do r. 1201, pak přesídlil do svého rodiště. Byl-li
v Bučovicích činným především v sokolské jed-
notě, přihlásil se dr. Halík v Německém Brodě do
řady veřejných pracovníků a od r. 1905, kdy po-
prve byl zvolen do okresního zastupitelstva, byl
povolán do všech oborů samosprávy, kde svojt
neúmornou a oběťavou činností vykonal neoby-
čejný kus práce. Je nyní starostou okresu, náměst-
kem starosty města, mistostarostou sokolské župy
Havličkovy a jednoty německobrodské, člen okres-
í a místní školní rady, předseda místních odborů
N. J. P. a Ú. M. Š. a všechny své funkce zastává
svědomitě a nezištně, ku prospěchu národaa
okresu. Řádné vybudován silnic okresních, zvele-
bení a rozšíření známé okresní nemocnice něme-
cko-brodské, zbudování okresního domu, hospo-
dářské školství a podpora zemědělství, založení
okresní komise pro péči o mládež, práce pro men-
šiny na Německohrodsku, zejména českost obecní
správy v Pohledu atd., te všechno jsou krásné
výsledky činnosti jubilantovy. Dr. Halík je tuké
členem výboru Poradního sboru českých okresů
a předsedeu právního odboru. Pozornost odbor-
ných kruhů vzbudil jeho relerál na fřetím sjezdlu
českých okresů dne 26. Jedna 1911 „O vládní osno-
vě ohledně užívání jazyků při úřadech samospráv-
ných v král. Českém“. V roce 1912 byl povolán
jako exnert do ankety pro reformu veřejné správy.
Dr. Halík jest upřímným stoupencem naší strany
n předsedou místní organisace naší v Něm. Brodě.
doktor
Halík
Ú M Š
německý Brod
Čechy
Bučovice
Morava
Německo . Brod
místní odbor
Havličkův
35
article
Jeho padesátka zastihla ho svěžího a v práci ne-
zmarného. Přejeme upřímně: mnohá létaí
— Rakousko-uherský velvyslanec v Berlině
přece odstoupi? Vídeňský korespoadent do „Nord-
běhm. Tagblattu“ sděluje, že přes všechna dementi
je pravda, že rak.-uher. velvyslanec v Berlině h.
Szögyenyi-Marich v nejbližší době na-
stoupí dovolenou, ze které se do svého úřadu více
Zesnulý advokát p. dr. Jan Vaníček, dlou-
boletý člen disciplinární rady pro advokátya
kandidáty advokacie v král. Českém, byl včera
rdpoledne z domu snmutku v Resslově ulici č.
na boř. Novém městě pražském převezen do Žitavy
a tam v popel bude dnes obrácen. Tělesnou
schránku zesnulého doprovodili na nádraží Frant.
Jnsefa: v zastoupení presidia městské rady král.
hlav. města Prahy pp. náměstek cís. r. J. Schröt-
ter, m. radní Bolina a stav. rada Vlček, dále vice-
president zemského soudu JJ. Dvořák, president
irestního soudu dv. rada Matonš, president ob-
chodního soudu Koschin ryt. z Freudenhofu, dě-
kan právnické fakulty prol. dr. Mířičku, proi. dr.
Henner, dvor. rada prof. dr. J. Čelnkovský, prof.
dr. Pružák, prof. dr. Krěmář, zemský školní inspek-
tor vl. rada Sobička, president advokátní komory
dr. Kaufmann, vícepresident téže komory posla-
nec dr. Koerner, advokáti dr. Scheiner, dr. Pinkas,
dr. Marak, dr. K. M. Herrmann, dr. Schaner, dr. Ja-
vůrek, dr. Rytiř, dr. Nesý, dr. Stompíe, dr. Jindr.
Vaniček, dr. Kronbauer, dr. Knfka, dr. Váčl. Dvo-
řák, dr. Urbanec, dr. Krouský, dr. Adámck, dr. Lo-
kay. B. Jahn, dr. Katz, dr. Šetunský, dr. Valenta,
dr. Hlaváč, dr. Mužík, dr. Chour, dr. Hubáček, dr.
Kliment, dr. ryt. z Zahnů, dr. Weinfurter, dále pp.
vrch. rada dr. Chlumecký, vrch. rada Rektorys.
radové z. s. Říha, Řezníček, Volgner, okresní
nevrátí.
doktor
Vaníček
František
J Schröt
Dvořák
Koschin
Mířička
Henner
profesor
J Čelnkovský
Pružák
Krěmář
Sobička
Kaufmann
Koerner
Scheiner
Pinkas
Marak
K M Herrmann
Schaner
Rytiř
Nesý
Stompí
Jindr
Kronbauer
Knfek
Váčl
Urbanec
Krouská
Adámck
Lo
B Jahn
Katz
Šetunský
Valent
Hlaváč
Mužík
Chour
Hubáček
Kliment
Zahn
Weinfurter
Chlumecký
Rektorys
Říha
Řezníček
Volgner
Rakousko
Berlín
Nord
Resslův ulice
Žitava
Praha
Bolina
městský rada král
komora posel