ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 668a6c60-b292-11dd-840c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 123, place 66, work 4, org 11
1 masthead
Strana z
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
15. října 1913. Číslo 283.
4 article
zkresleny, takže skutečnému stavu jednání při jeho přerušení neodpovídají. S téže strany byl jsme ujištěni, že důvěrnost, uložená všem čle- nům loňských vyrovnacích komisí, až dosud jest závaznou, takže korektura sdělení vídeň- ského listu jest prozatím nepřípustna. Němečti zástupci ve vídeňských konie- rencích. Německé večerníky sdělují, že pozván k vídeňským vyrovnacím konferencím pro Němce doručeno bylo posl. Pacherovi, jakožto předsedovi německého svazu bývalých zem. poslanců. Poslanci dr. Bachmann a dr Urban, v Praze dlící, byli od posl. Pachera vyrozumění o pozvání a požádání, aby se do Vídně odebrali. Zástupci klubu ústavověrných velkostatkářů ustanoveni hr. Erv. Nostitz dr. Baernreither.
Němec Pacher doktor Bachmann Urban Baernreither Praha Vídeň
5 article Všeněmecký Volkstag v Chebu.
Všeněmecký Volkstag v Chebu. V nedělí konala se na chebské střelniei schůze Všeněmců z celých západních Čech. také poslanci Iro, dr. Jäger a Wüst dostavili se. Když posl. Iro doporučoval odpirání dani jakožto nejvydatnější obranný prostředel Němců, byl přerušován dvěma přítomnými vládními zástupci, při tom došlo prý k bouřli- vým výjevům. Resoluce, na schůzi přijatá, vel. mi ostrými slovy zamítá každé jakékoli vyrov- nání s Čechy, podporuje sic Ringelhahnův sta- tut pro „německý sněm v Čechách“ jakožto obrannou zbroj, avšak odmitá národnostní autonomii. Po schůzi byl průvod k radnici kde řečnil Iro, a k pomníku císaře Josefa kdež mluvil posl. dr. Jäger a konec konců za- pěli Všeněmci jakýsi schönererovský hymnus
doktor Jäger Wüst Němec Ringelhahnův Josef Cheb Čechy
6 article
Z Moravy.
Morava
7 article
Dne 13. října 1913. (Ani za sve peníze nesmíme si zřídit třetí obchodn
9 article
Jako ve starověku několik měst hádalo se Homéra, tak na Moravě přelo se několik orgánů a několik měst o třetí českou obchodní akademii. Všechna tvrdila, že jedině ona jsou nejvhodnějším místem pro akademii — kterou měl dáti stát. My jsme dnes u vlády ve zvláštní přízni, vždyť ministr Hussarek se byl v létě podívat na Velehrad a do Hodonína, a proto jsme myslili, že otázka třetí akademie české obchodní jest jen otázkou několika neděl. A najednou příšla na rozpálené neviny a na rozhašteřená města sprcha — z Vidně. Není prý té doby dalších výšších obchodních škol na Moravě třeba — prohlašuje c. k. ministerstvo vyučování a má najednou velikou sta- rost o to, jestli není některý absolvent dosavadních škol bez místu. Ředitelství mají vést o zaměstnání absolventů přesnou statistiku a podávat o tom zprávy c. k. ministerstvu vyučování. Na takovou dojemnou starost o německé absolventy nejsme zvyklí — tam se Němcům povoli škola, jakou chtějí a hodně mnoho škol zbytečných, jen když mají účel germanisační. Naši synkové, kteři se chtějí věnovat obchodu, ti musejí z přeplně- ných dvou akademií býti odkazováni. Tak se u nás rozumí heslut z gymnasií a reálek pryč na odborné školy! Ovšem všechno to je proto, že jde o če- skeu akademii obchodní a pak také pro- to, že máme dnes ve Vídni ukrutánský vliv poli- tický! Naši výteční politikové jen si dupnou n vládu a ona už povoluje — ale ne nám, nýbrž Něm- cům. C. k. ministerstvo vyučování ví, že my na
Homér Němec Morava Velehrad Hodonín Vídeň Německo
10 article
Moravě často jsme musili ze svých peněz zříditi školy, které teprve po létech byly postátněny. Aby se to nemohlo opakovat, řeklo hned c. k. minister- stvo vyučování, že nedá žádné podpory ani práva veřejnosti obchodní akademii české, která by z na- šich vlastních prostředků byla zřízenal Tak sis námi troufá pan Hussarek mluvit! Teď se aspoň nemusíme hádat — zda Olomouc či Kroměřižč Uherské Hradiště či Třebíč či Mar. Hory či Pol. Ostrava akademii třetí — nedostane. Teď to mají všechna města už jisto.
Hussarek Pol Morava Olomouc Kroměřižč uherský Hradiště Třebíč Mar Ostrava
11 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
12 article Ze sněmů zemských.
Ze sněmů zemských. štyrský sněm vyřizuje program, schvá- lený dle místodržitelova kompromisního ná- vrhu oběma národními tábory. V ponděln schůzi zemský výbor podal sněmu předlohu o tom, že úřadnická pragmatika pro státní úřadníky a zřízence, jakmile nabude platnosti. má býti od 1. ledna 1914 platnou laké pro zemské úřadníky štyrské. V téže schůzi po- dána druhá předloha, aby se zřidily čtyř chlapecké a jedna divčí měšťanská škola s ně- meckým jazykem vyučovacím a jedna mě- šťanská chlapecká škola se slo- vinským vyučovacím jazykem, tato v mě- stečku Žalci. Konečně, jak už bylo ozná- mánu Dostojevského nebo díval se na někte- rou zvlášť zdařilou scénu z komedií Ostrov- ského. Není odtud daleko do Kremlu. Instink- tivně táhne mne to tam, vzhůru, vysoko, co možno nejvýše na zvonici Ivana Velikého. To- čité schody stoupají, již lze se dotknout moc- ných zvonů, s reliefy vládců a vládkyň. Ale já spěchám vzhůru, na hořejší ochoz, a zde stanu, bez dechu spíše okouzlením pohledu než únavou. Nelze řici slovy, co tu široce kypí a vlni se, svití a hraje barevnými odstiny, do dálky do široka. Vidíš báně věží, modré, zelené. žluté, pozlacené, ohvězděné, vidíš nesmírnou hladinu domů, jejichž střechy jsou ještě vlhké ranní rosou a třpytí se v slunci. Zelený pás Vrabčích Vrchů tam v dálce, lesklá hladina řeky zcela na blízku, celá hnízda kupolovi- tých kostelů pod tvýma nohama, a vedle nich pestře barevné, bizarně nakrčené paláce zase cervené cihlové věže, šplhající do výše četnými výstupky, sloupky, cimbuřími.
Dostojevský Ivan Vrcha Kreml
13 article
Jednou z těchto věží, t. zv. Borovickou. vtáhl Napoleon do Kremlu. A nedaleko od ni. před Arsenálem, shlédneš pěkně srovnané hlavně děl. Hlaveň vedle hlavně, děla i hmo- ždíře, kusy lité v Paříži, ve Vídní, v Berlíně práce italská, polská, španělská. Celkem 875. A nad nimi drobná tabulka s nápisem pouět tě, že je to kořist z roku 1812. Střízlivý stručný nápis. Takovou tichou, na slovo skoupou pýchou oddychuje dole pod tebou celé to velké mě- so. Cítíš, jak vznikalo, zprvu pod tatarským jhem, vysazeno nájezdům mougolským i jiným; ale zároveň, jak pozvolna rostlo, jak se zde slévala síla té širé ruské země, jak znovua znovu hlaholily jeho zvony k oslavě vítězného slovanského živlu. Žij a rosť. zvoň, tvoř a jáse ty milionové srdce stamilionového národa! O. T.
Napoleon Kreml Paříž Vídeň Berlín
14 article
meno, přikázána zemědělskému výboru před- loha o zřízení slovinské hospodyš- ské školy v sv. Jiří ne jižní dráze. Poně- vadž finanční výbor vyřídil již předlohu zvýšení zemské pivní dávky ze 2 na 4 koruny. a podobně i předlohu, kterou se učitelům po- voluje subvence do výše 1,200.000 K, možno očekévati, že předlohy tyto budou vyřízeny také v nejbližší plenární schůzi, která se koná ve středu. Také tyrolský sněm má ve středu schůzi, v níž bude asi vyřízena volebn oprava, která byla vrácena výboru a tímt dle úmluvy mezi liberály a klerikály doplně- na neb opravena. Spojení všech slovinských líberálních skupín V neděli dne 5. října měla slovinská po- kroková národní strana pro Štyrsko výroční schůzi v Celji. Zem. posl. dr. Kukovac po- dal podrobnou zprávu o činnosti stranyv uplynulém roce a mluvě o svolání sněmu štyr- ského, prohlásil za úspěch pokrokové strany. že klerikálové upustili od obstrukce a umož- nili sněmování, z něhož i Slovincům vzejde aspoň nějaký získ. Říš. posl. dr. Vladim. Ra- vnihar podal sjezdu písemný návrh, aby se stal pokus o spojení všech slovinských pokro- kových skupin v jednotlivých zemích ve s po- lečnou národni pokrokovou stra- nu aneb aspoň o stejný postup těchto stra. Sjezd jednomyslně schválil, aby se všechny pokrokové skupiny spojily v jednu společnou orgsnisací a uložil výkonnému výboru, aby tom smyslu zakročil u ostatních pokrokových skupin v Kraňsku, Goricku a Terstě. Společ ná strana má míti ústřední výkonný výbor. jehož usnesení mají býti závazna pro všechny skupiny zatím jen v tom případě, když budou příjata jednomyslně zástupci všech zemských organisací.
Jiří doktor Kukovac Vladi Terstě Kraňsko Goricko
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Položení na hranici černohorsko-albanské Wr. Z Cetyně, 10. října. (Pův. dupis „N. L.“) Černohorci neobsadili dosud dobyté územ Hotů a Grudů, vyčkávajíce přesného vymezení hranic mezinárodní komisí. Omezili se prozatiu pouze na obsazení městečka Tuzy při úpatí De- Nezřízenou agitací poštvaní Malisoři prote- stovali však i proti tomu, žádajíce, aby Černá Hora vyklidila tento kraj, který prohlašovali zu své území. Jejich poslední memorandum, odevzda- né admirálovi Burneyovi ve Skadru, končí ultima- tem, ve kterém hrozí zahájením nepřátelství na- proti Černé Hoře. Ve skutečnosti se vzmohli pouze na obsazen výšin nad rovinou v okolí Tuz, v čemž jim nebyle se strany černohorské kladeno nijakých překážek a na známé zákeřné přepadnutí tří Černohorci u ržanického mostu, při kterém byl jeden z těcht zastřelen, druhý podlehnul po 3 dnech ranám třetí byl těžce, ne však smrtelně raněn. Vrahy byli Ljuc Nika, syn v malisorském po- vstání zahynurvšího, na Černé Hoře známého a ob- líbeného Hota Nik Djelože, jemuž se i s redinou dostávalo v nejtěžších dobách dobrodiní černohor- ského pohostinství, pak jeden Gruda a jeden Hot jichž jména jsou mi neznáma. Matka Ljuc Nika nachází se v rodné vesnici naříká nad hanebným zločinem svého jediného syna, a je si vědoma, že se mu za spáchaný zlo- čin dostane zasloužené odplaty, třeba se tak stal i později.
Černohorec Gruda Černá Burney Nik Cetyně Hot Tuz Hota Nik Djelož
16 article
Po vykonání zákeřného činu odebrali se vra- hové do Skadru pochlubiti se svým „junáctvím Přihlásili se u rakouského konsula, jenž ale jich ne- přijal, a jakmile zvěděl, čeho se dopustili, nechal je vyhnati z budovy konsulátu. Konsul druhé zainteresovaně mocnosti, jejž hned potom navštívili, ukázal se mnohem shovi- vavějším. Dal čistým kumpánům po pěti tureckých librách kromě přátelské rady, aby Škuder dlouho svou vzácnou přítomností neoblažovali. Malisoři drželi mezitím obsazeny výšiny nad Tuzami, mezi nimi též známý Dečič, který zaplatili Černohorci za války s Tureckem ztrátou as devíti set mrtvých a raněných. Malisorů bývalo na obsazených výšínách ně- kdy sto, někdy i více set, jak jim to právě na- padlo. V noci rozdělali ohně a krátili si čas hulá- káním, válením balvanů a střelbou z ručníc. Z svítání odcházel jich obyčejně větší počet domů. aby se za soumraku na jmenované posíce znova vrátili. V posledním čase Malisoři nápadně umikli. Tuto změnu v jejich chování le do jisté míry při- čísti slechům o nařízené pohofovosti černohor- ského vojska. Díky mírumilovnému snažení krále Nikoly své rozvaze Černohorci přihlížehi ku provokacím Malisorů docela klidně. Tím ovšem není řečeno. že by byli zůstali passivnými i v případě, kdyby drzost Malisorů překročila hraníce jejich trpěli- čiče.
Černohorec Malisor Turecko
17 article
vosti. Tito posilali bez přestání do Skadru vátězne buletiny, ač nedělali nic pného, leč v noci střílel na plano pánubohu do oken. Jejich, ve Skadru stále dlící pohlaváři, zvláště Ded Djon a Djelo Djok, starali se o květnaté vyšperkování „vítěz- ných“ buletinů, aby dosáhl většího bakšiše, jeji z kapes svých lehkověrných protektorů stále vy- tahují a jchož výše závisi od fantastičněsti po- dobných zpráv. Tímto způsobem byli mystilikováni dopiso- vatelé rozličných žurnálů a tiskových kancelárí V tom hnízdě vylihla se i kachna o dobytí Tuz Podgorice!!). Vyseděli ji Ded Djon a Dielní Djek ve Skadru, krmení při tomto výkonu svým bláhovými klamanými protektorv.
Tuz Podgorica Djet Djok Dielní Djka Skadr
18 article
Zprávy o pohotovosti černohorské účinkovaly na Malisory jako studená sprcha, jež se neminul účinkem. Do Grudy příšel v posledních dnech žkreljský barjaktar Vat Maraš, jenž se zuprodává proti Čer- né Hoře právě tak, jako se nechával pedplácet od Turků, dokud jim Albanie patřila. Účelem jeho cesty bylo pohnouti Grudy k účinnější akci proti Černé Hoře: Grudové se nacházeli za příčinou ne- dělního svátku okolo kostela. Chtěje si dodati před nimi větší vážností a zablýskati se svým stra- tegickým veleumem, Vat Maraš rozesťavil poděl černohorské hranice několik stráží, použiv k tomu čásli svých průvodců. Grudové pohlíželi na tyto přípravy z počátku s němým údivem, ale konečně to nedalo jednomu z nejváženějších Gradů. Ded. Nikovi, jenž se olá- zal, co to vlastně má znamenati? Vat Maraš se jal vykládati své protičernohorské náhledy. Da- leko se nedostal. Ded Nika zvolal pojednou: „Kdo jest oddán králi Nikolovi, nechť přistouní ke maěí“ Jeho vyzvání vyhovělo okamžilě slo padesát z pří- tomných mužů. Pouze čtyřicet zůstalo seděl. Ta nezbylo Vat Marašovi nic jiného, než sebrali svých pěí švestek a klidili se v tichostl, odkud příšel. — Situace poděl černchorské hranice od Gusinje ke Skaderskému jezeru jest asi tatos.
Gruda Turek Nik Albánie
19 article
Klimeníi přicházejí neruženě pod zhraní do Černé Hery nakupovat na černohorských trzich. Jsou s Černohorci v přátelských stycích a přejí i většinou připojení k Černé Hoře. Šaljaní odmítli poslané jim ze Skadru al- banské prapory a prohlásíli se ořevřeně pro Čer- nou Horu. Všichní mohamedáni a většina katelíků v Grudě vyslovila se pro Černou Horn. Vyžádal si větší počet černchorských čapek, které jim byly z Podgorice zaslány. Hoti jsou rozštěpení ve dva tábory. Jedni se prohlažují pro Černou Horu, druzí se drží dosu Ded Djona, který však denně pozbývá vlivu Zdržuje se obyčejně ve Skadru, kam ho vábí „zlatý pramen“, z kterého čerpá podporu pro „uhájení nezávislosti“ a pro osvěžení svého hrdla. Samí stoupenci jeho pohlížejí k němu s nedůvěrou. Po- dezřívají ho, že větší díl peněz, určených k roz- dílení mezi nimi, ponechává si pro sebe, což po- važují tito bojovníci „za svobodu“ za poškozent svých nejsvětějších zájmů. Vyjímaje kolegu Ded. Djonova, vojvodu Djeloš Djoka, jenž, zradiv své přesvědčení a zásady, které hlásal v prvním malisorském povstání, potlouká se as s dvaciti stoupenci po Skadru a čeká na dary „spřátelených mocností“, prohlásili jeho soukme- novci Kastrati, že se do žádného nepřátelství proti Černé Hoře nepustí ani v tom případě, kdyby od ní byli napadnuti. Škreljové, kromě jmenovaného již barjak- tara Vat-Maraše, jsou Černé Hoře nakloněni přá- telsky.
Černohorec Horn Hoti Ded Djeloš Djok Černá hoře Podgorica Černá Hora Skadr černý Hora
20 article
Koplik s okolím, jakož i všechny moha- medánské vesníce Postripy a jejich souvěre za řekou Kiri, nepřestávají usilovně prositi o zbra- ně, aby se proti vnucované „nezávislé“ Albani brániti mohli. Obyvatelstvo srbských vesnic ve Vrace, v těs- ném sousedství Skadru, je odhodláno vystěhovat se pro případ, že by Vraka připadla k Albanil. O protiautonomném smýšlení skaderských mo- hamedánů, kterých žije ve jmenovnném měslě 17.000—18.000 vedle 7000—8000 katolíků, dovolin si příště rozepsati se obšírněji. Hnutí protičernohorské vyvoláno bylo u Mali- sorů uměle, cizím vlivem, podporovaným zlatem. Trvání jeho závisí od vydatnosti zlatého pra- mene. Vyschne-li on, bude to konec celého hantí Protektoří Malisorů přesvědčí se pak, poku nejsou o tum již dnes přesvědčeni, že své peníze marně vyhodíli a u Malisorů přec nezískali nie více vděčnosti, než Černá Hora, jež bez ohledu na hrozící jí nebezpečí války a Tureckem byla jim s bezpřikladnou obětavostí záštitou v čase jejich povstání proti Turecku. Svou vojenskou „zdatnost“ dokázali Malisoři v poslední válce proti Turecku pedlým, zbabělým chováním. Součinnest jejich obmezila se výlučně na vypalování a dracování opuštěných domů obírání mrtvol. Hráli úlohu hyen, při čemž se s neuvěřitelnou obezřetností dovedli vyhnouti vše- mu, co by je mohlo dovésti do bližšího styku s tu- reckými zbraněmi. Nezůčastnili se ani jediného útoku na turecké posice; potulovali se v hlouč- cích okolo bojiště, skrývajíce se ve skalách a kře- vinách, očekávajíce a vyhledávajíce příležitost ke krádeži a lupu.
Albani Malisor Turecko Vraco
21 article
Velkému počtu Malisorů byla válka vítanou příležitostí k obchodu. Prodávali v ležení černo- horském týmž Černohorcům, kteří je v čase po- vstání s hratrským, slovanským pohostinstvím i s rodinami do svých domů přijímali a na úkor vlast- ních redin vydržovali, za neuvěřitelně lichvářské ceny tabák, vejce, brambory, zelí, drůbež atd. Jejich lačnosti po penězích neučinil přítrž ani Boží hod vánoční, ani velikonoční. Jejich Pán- bíčkem jsou peníne. Projel jsem v oba jmenované katolické svátky dopoledne vojenskými tábory v Dobré. Grudě. Dragoči a Boxu. Všechna tržiště byla obsazena Malisory mnohem četněji, než za dnů všedních. Tak vypadá jejich vyhlašovaná při- chylnost k vířel Starému žvanilovi, hotskému vojvodovi Ded Djonovi, jenž cizím korespondentům věší na ner bulfky a chvastáním chce světu vříipiti přesvěd- čení, že Malisoři opravdu Černé Hoře v poslední válce pomahali, připomínám, že sám neměl na sva sonkmenovce ani tolík vlivu, aby jich dle svých zlibů aspoň slušnější počet okolo sebe shromáždil. Viděl jsem ho za obléhání Skadru potloukati se bez zíle v okolí Bardanjeltu v průvodu jeho „bo- jovnka“. jichž počet rřídka kdy přesahoval pat- náct. a jen sldili po hpu. Byly časy, kdy jsem měl o Malisorech docelu jiné ponětí. Tehdy jsem od nich ještě něco oče- kával. Ale válka s Turkem poskytla mi příleži- lost poznati zevrubně, co v nich vězí. Dobrého te rozhodně není nic. Duchovenstvo má na bvto divochy vlív jen po- tud, pokud považují jeho pokvny a rozkazy za prostředek k dosažení osobního prospěchu. S vli- vem pohlavárů má se věc nejinak.
Černohorec Ded Djon
22 article
Rostoucí oposíční nálada v Rusku. O ruské dumě v kruzích zpátečnických se stále houževnatěji tvrdí, že bude třeba čtvrtou dumu roz- pustit a vůbec zákonodárnou pravomoe dumy ome- zit. Zároveň v kruzích poslaneckých stále určitěji se projevuje krystalisace na leva. O tom svědči nejen resoluce Guěkova na kyjevském sjezdě ra- ských měst, která byla jaksi signálem pro sbližení pktabristů s progresisty a kadety. Předpeda dumy. Redzjanko, který patřil k pravému křidlu okfa- bristů, opětovně vystupuje na obranu vážnosti dumy a proti pravým. Nedávno při hostině u jekaterino- slavského gubernátora — Rodzjanko je z Jekate- rinoslavě — odmnítl Rodzjanko připit si s přitom- ným biskupem Agapitem, který velmi ostře vy- stupuje ve prospéch pravice a proti Rodzjankovi a jeho stoupencům vystupoval jako proti zrádcům pravoslavné víry a Krista. Rodzjanko mu to přímo vytkl a odmítl podávanou mu ruku se slovy: „Vy jste rozesel přiliš mnoho zloby a nepřálelství Nechte poliliky a věnujte se svým věřicím, sjedno- cujte je jménem víry a lásky. Vážim si vašeho dů- stojenství, ale objímat se s vůmi nemohu.. V ruské společnosti zřejmě to vře. Stávky na- bývají rozčileného a nebezpečného rázu. „Golos Moskvy“, orgán okfabristský, napsal o dnešní ná- ladě společnesti: „Nelze říci, že by naše veřejnost pžiliš se odchýlila na levo, ale naše vláda příliš se přiklonila na pravo, a proto roste nespokojenos veřejnosti.
Redzjanko Rodzjanko Agapit Krist Rusko Golos Moskva
23 article
Miljukov, který se právě vrátil z cesty po Bal- káně jako člen komise Carnegiho, prohlásil, že ka- deti s oktabristy mohou se shodnout jen v otázce Liberálných zemských reforem. V národních otáz- kách půjdou okťabristé, jak prohlásil hr. Benigsen. s nacionalisty, v ostatních s oposicíl Kdykoli budou okfabristé bránit konstituce, kadeti ovšem půjdou s nimi. Ale pevný oposiční blok s nimi je sotva možný. Tak tvrdí vůdce kadelů
Miljukov Bala
24 article Francie a Španělsko.
Francie a Španělsko. O skutečném dosahu ujednání za návštěvy presidenta Poinearéu ve Španělsku přinášejí nyní francourské listy četné úvaby, neboť přes to, že sblížení mezi oběma zeměmi bylo olieiálními pro- jevy v Madridé a v Carlhageně zřejmě osvědčeno je, pokud jde o podrobnosti, veřejnost posud od- kárána jen na neoficiální prameny tisku. Madrid- ský zástupce „Figara sděluje k tomu tyto infor- mace, prý z dobrého pramene- Hlavy státu a ministři obou národů spíše kon- statovali než vypracovali dokonalou sbodu, trvaji- cí již ve vůli jejich zemí, která má býti proveden i rozšířena postupně na různé společně otázky je- jich vnější politiky. Shoda tato byla již kvalifikována jako „en- tente cordiale“ a ohlašován vstup Španělska do této srdečně dohody, kterou tvoří již Francie Anglie. Dle přípilků a depeše carthugenské je to správné, rozumí-li se tím konečné přimknutí se Špenělska k této skupině mocností, ale nesmí se z toho souditi, že ujednalo tytéž závazky, ktere pojí Francii a Anglii, neboť tato dohoda zůstává dosti širokou a pružnou, aby se přizpůsobila při- padným potřebám a prostředkům. Uplatní se aspoň prozatím jedině v otázkách, týkajících se přimo Francie a Španělska, a kde si mohou po- skytnouti vzájemnou pomoc, jako především v Ma- rokku.
Poinearé Figar Francie Španělsko Madrid Anglie Ma
25 article
Předmětem rozhovorů bylo uvésti tam v sou- lad nejen vojenskou, nýbrž i politickou, správnía hesucdářskou činnost jednatelů francouzskýcha španělských, při čemž ostatně má býti úplně še- třeno autonomie obou pásem. Nemůže tudíž jitio změnu, nýbrž o výklad a provedení smlouvy z 27. listopadu 1912. V této věcí bylo nesprávně uvádě- no, že Španělsko žádá účastenství 40% na želemné dráze z Tangeru do Fezu, neboť právě ona smlou- va mu tote účastenství již povoluje. Pokud jde o dohodu středomořskou, nu niž narážejí přípitky, je to především ratifikace, fen- tokráte přímo mezi Francií a Španělskem, prohlá- šení anglo-franko-španělského o statu quo, kterě bylo učiněno po schůzce anglo-španělské v Cariha- geně p. 1907, a měla by ráz podstatně obranný Pomýšli se totiž na to, aby Francie pomohla Špa- nělsku ochránit Baleary a Kanárské ostrovy proti veškerému útoku a zároveň by mohla použiti jeh znamenitých lodních basí a zabezpečila by si vlast- ní spojení s Afrikou. Oba národové by si taklo prokázali vzájemnou a rovnocennou službu bez nutnosti politických nebo finančních kompensací. ježto by tu byly vzájemné výhody.
Baleara Španělsko Tanger Francie Cariha Afrika
26 article
Změna na trůně bavorském. Projev bavorské vlády, uveřejněný v „Bavri- sche Staatsztg.“, k úpravě panovnické otázky, ob- sahuje především dobrozdání, které vláda podala nynějšímu regentovi po loňské změně ve vladař- ství. Uvádí se v něm, že duševní choroba králova je nevyléčitelna, pročež má následník nastoupiti na trůn, a k rozřešení této otázky se doporučuje změ- na ústavy. Jakmile centrum, které má v poslane- cké sněmovně většinu, ustoupí od svého tehdejšího stanoviska, že legitimistické zásady nepřipouštěj takovouto změnu ústavy za vladařství, bude ce- stu k dosazení vladaře prince Ludvíka na trůn u- rovnána. Novým je na tomto prohlášení vlády pouze historický úvod o právním vývoji otázky bavorské posloupuosti ve staré německé říši, po jejím roz- padnutí a v nové říži se zřetelem ke stavu, utvo- řenému kutastrofou na trůně a nastoupením choro- myslného krále Otty. Vláda vyslovuje pak pře- svědčení, že musí být nastoupena cesta změny ústavy. V projevu praví se na konec: „Po smrti prin- ce regenta Luitpolda snažila se státní vláda vejíte v otázce královské ve styky se sněmem. Za tím účelem zpravila některé členy sněmovny říšských radů o dobrozdání ministerstva spravedlnosti. Ta- ké sdělila některým členům sněmovny poslanecke a sice samozřejmě členům všech stran — do- brozdání k informaci při poradách ve frakcích. Pr tom bylo výslovně uvedeno, že dobrozdání je samo o sobě určeno jen pro ministerskou radu, ale by- lo ministerskou radou schváleno, a dojde-li kn předloze sněmu, bude toto dobrozdání základen předlohy.
Ludvík Ott Luitpold
27 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Touha po vyrovnání. Dnes budou v Vídni zahájeny informační porady hr. Stür gkha s českými i německými politiky za účelem pří- pravných prací pro nové konference česko- německé. Včera vláda vydala ve „Fremden- blattu“ projev, kterým odůvodňuje potřebu nových konferencí stavem v Čechách a touhou po dohodě česko-německé. Jádrem vládního prohlášení je toto místo: „Nejbohatší země mocnářství stála před těžkým rozvratem svých financí a již roznášelo se do světa heslo o ban- krotu království Českého. Dosazení správní koniise zabránilo nejhoršímu. Než vláda a všechny strany si přejí, aby toto zatímní uspo- řádání autonomní zemské správy brzy opět ustoupilo řádným poměrům. To však je možno jenom, zvolí-li dělný sněm zemský výbor. K dělnému sněmu vede však opět cesta pouze přes vyrovnání. Stal se tudíž úřad vyjednavačů dvojnásob zodpovědným.“ Ovšem i pro vládu, nejen pro strany. K tomu poznamenáváme, že ve včerejším večerníku „Práva Lidu“ byla tat. vřelá slova vlády pro vyrovnání doprovozena tímto komentářem: „JJe to velmi hezké čtení ale tím vláda nikterak neodčiní fakt, že ui předem nové pokusy o vyrovnání přizabila
Vídeň Čechy
28 article
Jako připadla hlavní zásluha vládě Stürgkhově o rozbití prvních smířovaček na půdě sněmov- ní, tak patrně chce míti Stürgkhova vláda stej- nou zásluhu i o druhé smířevačky. Podvolil- nátlaku německých měšťáků a vyloučila sociál- ní demokraty české i německé z těchto porad čimž celé vyrovnání od počátku je zbaveno jakékoliv pevné opory v lidu a visí vlastně ve vzduchu. Vláda se ovšem vymlouvala, že zval pouze zástupce zemských stran, čímž mínil strany na bývalém českém sněmu zastoupené ale když přestal sněm, přestaly zemské stra- ny...“ V těchto větách přiznává „Právo Lidu“ za české sociální demokraty jejich touhu pe účasti na díle vyrovnávání česko- německého, která by všem činitelům, jež vyrovnání si ze srdce přejí, měla být vitanou!
Stürgkhův
29 article
— V. uvítací večer pořádá Studentská organisace národní strany svobodomyslné zá- roveň s organisací mládeže na Smíchově dne 22. října ve dvoranách Národního domu o 8. hod. Úvodní přednášku promluví doc. dr. P. M Haškovec, po přednášce bude následovatí umě- lecký program, v kterém budou účinkovati sl. Míla Pačová, člen intimního divadla na Smi- chově, sl. Ljuba Panajotova, býv. člen sofijské opery, konc. pěv. B. židlický a p. Vl. Malý Vstupné rodina 4 K, osoba 2 K. Akademikové a členové organisací svobodomyslné mládeže mají vstup volný. Reklamace dam příjímá Stu- dentská organisace v Praze-II., Marianská ul 3, II. posch. „Hlas Národa“ profí české radíkální politic ve Vídní vyslovil se dnez zeela rozhodně v úved- ním článku. List, zaznamenav usnesení strany stá- to-právně pokrokové, aby se ve Vídni užilo věech prostředků v odvetu za uvalení absolutismu na král. České proli vyřízení vládních předlch a aby hned při zahájení prací sněmovny společný klub dal vlá- du v obžalobu, praví, že „prostředky, kterými stra- na státoprávně-pokroková si troufá vymoci náležite zadostučinění za absolutistický komisarlát v král Českém a odstraniti nynější nepřátelský vládní sy- stém, nejsou nové a již z té přičiny doporučuje se bedlivě uvážiti, mohou-li vésti opravdu k cíli a miti žádoucí účinek. O obžalování vlády pro porušení ústavy to naprosto tvrditi nelze. Návrh takového druhu musil by býti schválen v poslanecké sně- movně dvoutřetinovou většinou, a výkonný výbur strany ztátoprávně-pokrokové jest si zajisté dobře vědom, že na takovou většinu není ani pomyšlení.
docent doktor Míl Pačová Panajotův Smíchov Praha marianský ulice Vídeň národní strana národní dom II
30 article
Návrh na obžalobu vlády mohl by míti jen dvejí účel: Okázale demoustrovati proti ministerste Stürgkh-Hochenburgerovu, nebo odůvodňovánímt návrhu zabrati drobet času, jehož řížská rada ne- bude míti dle všeho právě nuzbyt. Ale že české po- seistvo potírá vládu Stürgkhovu, to, tuším, jest zná- mo vši veřejnosti dostatečnou měrou, než aby mu- silo býti prokazováno demonstrativně. Tento odpor proti vládě projeví se i beztak ve všelikém jednání říšské rady a to mnohem citelněji, než mohlo by se stůti při odůvodňováni návrhu na obžalován ministerstva.“ V dalším obsahu svého článku píše o vyhlídkách obstrukce takto: „Soudili jsme, ž čeští zástupci na říšské radě vystonali se již z ob- strukční taktiky a v tomto úsudku utvrzovalo nás nedávné prohlášení posl. Klofáče, že ostrá oposine bude výborná, že však obstrukci považoval by z chybu, poněvadž by znamenala, že by se jisté věei prováděly bez parlamentu. V těchto dnech vydal český sociálně-demokratický poslanec dr. L. Win- ter stračnou brožurku, pojednávající o obstrukcí
Stürgkhův Klofáč doktor L Win
31 article
noda § 14. Ačkoliv jest psána s jasnou tendencí prot národním sociálům, dochází téměř k témuž názoru, že obstrukcí nelze nic zameziti, nýbrž že ji nad- hání se jen voda na mlýn § 14. a že pak věci, na kterých záleží, provádějí se bez parlamentu. Tyte souhlasné projevy z táborů naprosto protichůdných. ba snad krajně nepřátelských, mohly by býti také výkonnému výboru strany státoprávně-pokrokové dostatečným svědectvím, že taktika, kterou dopo- ručuje společnému českému klubu — tedy českým agrárníkům, národním sociálům a poslancům neod- vislým, jest zbraní, kterou nelze zničiti nebo jen vážně zraniti nepřátelakou vládu, nýbrž nožem,o nějž pořeže se zpravidla a nejvíce, kdo chce jej užití proti jinému. Posl. dr. Winter vylíčil zevrub- ně, jakých vymožeností docílili čeští zástupci takti- kou obstrukční. Ostatně stačí rozhlédnouti se po událostech na říšské radě v létech tohoto století, jež máme přece ještě v dobré paměti, a dospějeme ku přesvědčení, že obstrukce české delegaci na říš- ské radě vyplatila se prabídně. Nač tedy z no- va vybízeti k opakování methody, kte- rá přinesla české věci jen škody a po- rážky? že by čeští poslanci agrární souhlasili s návrhem výkonného vý- boru strany státoprávně-pokrokové. jest více než pochybno, zejména když jest jisto, že ani v klubu českých poslanců neodvislých, jehož členy jsou poslanci státoprávně-pokrokoví na říšské radě, nenalezne se většina, která by vyhověla očekávání strany státoprávně-pokrokové.
Posl doktor Winter
32 article
Proto nesdílíme názor, že k obstrukci opravdu do- ide. Ale za nynějších vážných dob ne- spatřujeme v tom skutečně prospěch české věcí, když se doporučuje cestak zjednání nápravy, o které jest již pře- dem zjištěno, že jest naprosto ne- sehůdná.“ Strana státoprávně-pokroková si toto ponaučení „Hlasu Národa“ k srdci nevezme, nemát žádné politické zodpovědnosti a nechce ji mít.
33 article
Jí úplně stačí k dělání české politiky — vinohrad- ské cshůze a radikální gestol — Německé štvaní protí presidentu poštovního ředitelství pro král. České. V „Nordböhm. Tag- blattu“ umístili včera pražští kasiňáčtí Němci peťouchlý útok na presidenta poštovního ředitel- ství pro království České, dv. radu Kalandru, ve formě zprávy, že vicepresident tohoto poštov- ního ředitelství, dr. Tachner z Eggenstorffu. co nevidět odstoupí. Lást praví, že prý Němci při jmenování toholo vicepresidenta očekávali, že sek- cionování pošt. ředitelství v dohledně době bude u- skutečněno, tyto naděje prý se nesplnily, poněvadž president dr. Kalandra veškeré rozhodování v ná- rodnostních otázkách strhl na sebe, při čemž prý nemůže o sobě tvrdit, že by prý byl opravdu ob- jektivním a že by prý neúřadoval ve prospěch če- chů. Německý vicepresident byl prý odsouzen k naprosté bezvlivnosti a také prý jeho nástupce ne- bude mít jiný osud, dokud — a nyní přijde to, proč byl útok na presidenta dra. Kalandru vlastně napsán — „se nepodaří prosadit pro ně- meckého vicepresidenta národní veto.“ Tato roz- dělovací argumentace politická zbavuje nás zajisté povinnosti, vyvracet výtky presidentu dru. Kalandroví činěné, jehož úřadní objektivnost je všeobecně uznávána a oceňována. — Německé školství v Praze aiv okolí. Dle zpráv německých listů ve včerejší schůzi německé sekce zemské školní rady nebylo dáno místa žá- dosti městské rady pražské, aby pětitřídní obecná německá škola u P. Marie Vítězné na Malé straně byla přeměněna ve čtyřtřídní. V téže schůzi podal mistodržitelský rada Steliwang-Carion obsah zprávy na ministerstvo vyučování v příčině stavby nové budovy pro německé reálné gymnasium na Smí- chově; zpráva doporučuje provedení stavby roku 1915—16.
V Nordböhm Němec Kalandra doktor Tachner P Vítězná Praha
34 article
— Dr. Richard Halík, advokát a okresní sta- rosta v Německém Brodě, slavi dnes padesáté narozeniny. Rodák německo-brodský, byl dr. Halik po absolvování právnických studií čtyři léta ve službách soudních v Čechách a Bosné, pak te- prve ohrátil se k advokacii. Jako advokát usadil se napřed v Bučovicích na Moravě, kde působil až do r. 1201, pak přesídlil do svého rodiště. Byl-li v Bučovicích činným především v sokolské jed- notě, přihlásil se dr. Halík v Německém Brodě do řady veřejných pracovníků a od r. 1905, kdy po- prve byl zvolen do okresního zastupitelstva, byl povolán do všech oborů samosprávy, kde svojt neúmornou a oběťavou činností vykonal neoby- čejný kus práce. Je nyní starostou okresu, náměst- kem starosty města, mistostarostou sokolské župy Havličkovy a jednoty německobrodské, člen okres- í a místní školní rady, předseda místních odborů N. J. P. a Ú. M. Š. a všechny své funkce zastává svědomitě a nezištně, ku prospěchu národaa okresu. Řádné vybudován silnic okresních, zvele- bení a rozšíření známé okresní nemocnice něme- cko-brodské, zbudování okresního domu, hospo- dářské školství a podpora zemědělství, založení okresní komise pro péči o mládež, práce pro men- šiny na Německohrodsku, zejména českost obecní správy v Pohledu atd., te všechno jsou krásné výsledky činnosti jubilantovy. Dr. Halík je tuké členem výboru Poradního sboru českých okresů a předsedeu právního odboru. Pozornost odbor- ných kruhů vzbudil jeho relerál na fřetím sjezdlu českých okresů dne 26. Jedna 1911 „O vládní osno- vě ohledně užívání jazyků při úřadech samospráv- ných v král. Českém“. V roce 1912 byl povolán jako exnert do ankety pro reformu veřejné správy. Dr. Halík jest upřímným stoupencem naší strany n předsedou místní organisace naší v Něm. Brodě.
doktor Halík Ú M Š německý Brod Čechy Bučovice Morava Německo . Brod místní odbor Havličkův
35 article
Jeho padesátka zastihla ho svěžího a v práci ne- zmarného. Přejeme upřímně: mnohá létaí — Rakousko-uherský velvyslanec v Berlině přece odstoupi? Vídeňský korespoadent do „Nord- běhm. Tagblattu“ sděluje, že přes všechna dementi je pravda, že rak.-uher. velvyslanec v Berlině h. Szögyenyi-Marich v nejbližší době na- stoupí dovolenou, ze které se do svého úřadu více Zesnulý advokát p. dr. Jan Vaníček, dlou- boletý člen disciplinární rady pro advokátya kandidáty advokacie v král. Českém, byl včera rdpoledne z domu snmutku v Resslově ulici č. na boř. Novém městě pražském převezen do Žitavy a tam v popel bude dnes obrácen. Tělesnou schránku zesnulého doprovodili na nádraží Frant. Jnsefa: v zastoupení presidia městské rady král. hlav. města Prahy pp. náměstek cís. r. J. Schröt- ter, m. radní Bolina a stav. rada Vlček, dále vice- president zemského soudu JJ. Dvořák, president irestního soudu dv. rada Matonš, president ob- chodního soudu Koschin ryt. z Freudenhofu, dě- kan právnické fakulty prol. dr. Mířičku, proi. dr. Henner, dvor. rada prof. dr. J. Čelnkovský, prof. dr. Pružák, prof. dr. Krěmář, zemský školní inspek- tor vl. rada Sobička, president advokátní komory dr. Kaufmann, vícepresident téže komory posla- nec dr. Koerner, advokáti dr. Scheiner, dr. Pinkas, dr. Marak, dr. K. M. Herrmann, dr. Schaner, dr. Ja- vůrek, dr. Rytiř, dr. Nesý, dr. Stompíe, dr. Jindr. Vaniček, dr. Kronbauer, dr. Knfka, dr. Váčl. Dvo- řák, dr. Urbanec, dr. Krouský, dr. Adámck, dr. Lo- kay. B. Jahn, dr. Katz, dr. Šetunský, dr. Valenta, dr. Hlaváč, dr. Mužík, dr. Chour, dr. Hubáček, dr. Kliment, dr. ryt. z Zahnů, dr. Weinfurter, dále pp. vrch. rada dr. Chlumecký, vrch. rada Rektorys. radové z. s. Říha, Řezníček, Volgner, okresní nevrátí.
doktor Vaníček František J Schröt Dvořák Koschin Mířička Henner profesor J Čelnkovský Pružák Krěmář Sobička Kaufmann Koerner Scheiner Pinkas Marak K M Herrmann Schaner Rytiř Nesý Stompí Jindr Kronbauer Knfek Váčl Urbanec Krouská Adámck Lo B Jahn Katz Šetunský Valent Hlaváč Mužík Chour Hubáček Kliment Zahn Weinfurter Chlumecký Rektorys Říha Řezníček Volgner Rakousko Berlín Nord Resslův ulice Žitava Praha Bolina městský rada král komora posel