1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v úterý dne 27. října 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se-
v Praze v zdministraei
sa měsíe
. . . . 2k —
ta čtvrt Ieta .
s dvojí donáškou
n . . . . 7 K 50k
vo flialkách:
na nésíe . . . . . . 2 K 30
Teštou:
za nařsle
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvojí zásllkou
a něsí
na čivrí leta . . . . 11 K so
Praha
5
article
Co tomu říká dr. Körber?
Co tomu říká dr. Körber?
Mrtvý bod uhersko-rakouského sporu o ná-
rodní koncesse Maďarům v ústrojí a duchu
společné armády — jest včerejším dnem náble
překonán! .A to způsobem, jehož se an
řídící státníci vládní strany uherské, ani vi-
deňšti odpůrci požadavků maďarských do po-
slední chvíle nenadálil
Ještě v sobotu večer jevil se jím býti uzel
krise tak ztuha zadrhnutým, že samy vládní
listy peštské trpce na to si stýskaly, kterak prý
jest samojedinému poctivému ministru madar
skému dru. Lukáesovi ve Vídni při všem jeho
státnickém věhlasu za těžko, aby zvitězil př
trůnu nad tolikerými Uhrům nepřátelským
rádci cislajtánskými, mezi nimiž pokládají v Pešt
dra. Körbra za nejzavilejšího.
Což ale teprv vídeňská officiosní žurnali
stika! Ta od týdne rozhlašovala, kterak prý
elaborát, na němž se byl usnesl jednomyslně
devítičlenný komitét uherské vládní strany
obsahuje takové nezřízené požadavky madar
ského chauvinismu vzhledem k armádě i k vy
hradnímu právu koruny, že J. V. král nherský
jerozhodně a naprosto odmítl ja ko
zhola nepřijatelné.
Jakkoliv neznala ani jediného z těch poža-
davků — (nejsouť do dnes uveřejněny !) —
přece líčila věci tak, jakoby se mezi králem
vládní stranou uherskou byla prohloubila propast
nepřeklenutelná, i jakoby koruně bylo absolutné
nemožno popojíti maďarskému stanovisku po
volně vstříc.
Körber
Maďar
Uher
král
Vídeň
6
article
»Rozsedlina mezi názory koruny a stano-
viskem liberální strany maďarské v otázce vo-
jenské jeví se tak nepřeklenutelnou, že nelze
dnes ani říci, nebude-li koruna přes všechnu
svou opáčnou snahu donucena, sáhnouti na uher
skou ústavu, pakliže devítičlenný výbor uherské
vládní strany nepovolí a nesleví.«
Stanovisko koruny bylo prý chlopským ar
mádním rozkazem a reskriptem k hr. Khuenov
před veškerou veřejnosti ne pouze rakousko
uherskou, alébrž celé Evropy tak zřejmě a tak
slavnostně vyjádřeno, že prý toliko v Uhrách
dovedou se osměliti k pomyšlení, jakoby císan
mohl od tčchto svých náhledův a rozhodnutí
jen o vlas odstoupiti!« Tak psal německo
centralistický tisk ještě v neděli dne 25. října
zapřísahaje sv poslední chvíli« ještě politiky
vládní strany maďarské, aby se vymanili z vlivu
Apponyova, i z terroru Košutova a slevil
s kopy groš! »Pokud llberální strana uherská
uznává usnešení devítičlenného výboru pro sebe
závazným, potud není žádné smírné rozřešen
krise možným!« — hrozila ještě včera »Bo
hemie« do Uher, »neboť přijetim usne
šení devítičlenného výboru koru-
nou byly by ve z dejší polovině říše
probuzeny tužby, které by všeli-
kou vládu činily prostě nemož
nou a měly by za následek hospodářský
i politický rozklad říše. —
A zatím se touž dobou již ve vídeň-
ském hradě, zvláště přičinéním hr
Goluchowského, nakloňovaly váž
ky příznivěji na atranu Maďarův,
takže se na povolaných státnících maďarskýeh
konečně nežádalo již nežli čestné záruky, že
liberální strana uherská požadavky svými na-
prosto nehodlá ublížiti jednotě a pospolitost
armády, aneb dotýkati se smluvených prá
Košutův
Bo hemie
Goluchowský
Maďarův
Evropa
Uhry
7
article
panovničích v příčině vedení a řízení vojska.
čemuž na důkaz by stačilo, kdyby z usnešení
devítičlenného výboru vypustila
se jen ta jediná, beztoho prý jen theoreti
cky významná věla, že sněm uherský má
právo, ovšem že jen se sankcí konstitučního
krále uherského upravovati záležilosti uherské
části armády. Začež by pak ostatním
věcným požadavkům maďarským
mohlo býti ochotněji vyhověno. —
Dočkav se této značné oblevy, doporučil
dr. Lukáes koruně za nejšikovnějšího muže
»nové situace« — 32letého hraběte Š těpána
Tiszu, chytrého, chladnokrevného, v lidu ne-
oblíbeného aristokrata, jenž byl též ono usne-
sení 9členného komitétu sch váli
a podepsal, avšak je ochoten pokusiti se
o jeho korrekturu v onom choulostivém theore
tickém bodu, bude li v ostatních požadaveích
vojenských interessu maďarskému vyhověno.
Po dlouhých poradách a zápasech byl tu-
díž na rychlo do Vídně povolaný Štěpán
Tisza včera 26. října po 9. hodině ranní
králem uherským vyzván, aby se-
stavil nové parlamentní mini ster-
stvo z členův liberální strany, které by na-
bidlo Maďarům smír na označených
podminkách vzájemné povolnosti, tedy s mí
za větších koncessí ve věcech vo-
jenských, než k jakým se odhodlávala ko-
runa až doposud za Szella i Khueha!
Takž mohl již včera Štěpán Tisza vrátiti
se do Pešti, aby zvěstoval Maďarům, že program
liberální strany, formulovaný deviličlenným jeji
výborem, nevráží více co do své pod-
statné části na rozhodný odpor.
nýbrž stačí jen poměrně nepatrnýeh
změn na něm předsevzít, aby se
dal srovnati s programem koruny
a nové vlády. Aby se veškera ve-
řejnost uherská přesvědčila, j ak
nepatrny jsou již dnes rozdíly
mezi stanoviskem liherální strany a sta-
noviskem koruny, chce Tisza program své
vlády výložit vedle programu de-
vítičlenného komitétu.
Tisza
Štěpán Tisza
Maďar
Vídeň
Pešť
Tisza
8
article
Timto srovnáním obou programů bude prý
lze nejlépe poznat, že nejde o žádné značné
rozdily a změny, jež by stály za další boj-
Tisza doufá, že koncesse, které přináší Maďarům
z hradu vídenského, jsou tak cenné, že u s po-
kojí maďarský národ, ba, že i samu opposie
k tomu pohnou, aby upustila od své obstrukee
a povolila pravidelný odvod i vy bi-
rání daní v Uhrách. Toho cile vynasnaží
prý se Tisza dosíci v první řadě po do bré m.
Avšak pakliže mu opposice odpoví nepovolným
bojem, pak prý zvedne rukavici a bude bojovat.
leč vždy prý toliko »ústavními prostředky a
v duchu parlamentním«. —
Tak hle oběhla rafie na orloji rakousko-
uherské krise! Dne 14. června t. r. padl Kolo-
man Szell a na místo něho povolán Štěpán
Tisza; však již 19.června oznamoval císaři
že nemohl najíti člověka, jenž byl by chtěi
s ním zasedati v kabinetě. Vyhlédnut tedy a dnem
28. června povolán tedy k osiřelému kormidlu
Ungarie krutý bán chorvatský Khuen Hedervary
Ale již 6. srpna padá přes skandál úplat-
kové sfféry. Nadchází interregnum, nadeház
armádní rozkaz chlopský a 22. září znovu
jmenování Khuenova kabinetu. Leč bouře
v Uhrách dosáhla takého vrchole, že již 29. zár
Khuen opět podává demissi. Nyní tedy povolán
po druhé Štěpán Tisza, aby s novými kon-
cessemi v ruce zkusil poznovu své štěsti
Než hlasy z opposičního tábora vítají ho takým
odporem, že nelze ani pokusu tomu veštiti
štěstí
Ale, že nebyl program devítičlenného vý
boru uherského a limine zamítnut, nýbrž ve
věcné části své přijat a schválen, to znamená
rozhodně v očích Maďarů citelnou poráž ku
dra. Körbra. A ta porážka způsobena — h
Goluchowským.
Maďar
Szell
Štěpán Tisza
Khuenův
Goluchowský
Uhry
Khuen Hedervara
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. října. (Hr. Štěpán Tisz
opět designoveným ministerským
předsedou.) Trvalo téměř celý měsic, než
se Uhrám po druhé demissi Khuenově, podané
29. září, dostalo zase designovaného minister
ského předsedy. Po dlouhých včerejších po-
radách ve dvorním hradě panovník uložil dnes
hr. Štěpánu Tiszovi, aby sestavil vládu a po-
kusil se o obnovení parlamentního pořádku na
základě nového programu, jenž se jeví prý jer
opraveným programem devítičlenného vý-
boru. V Pešti, jakmile se tam v sobotu roznesla
zpráva, že hr. Tisza povolán do Vídně, očekávalo
se s určitostí, že se vrátí do Pešti jako desig
no vaný ministerský předseda. Obdržev v sobot
telegrafické vyzvání, aby se odebral do Vídně
hr. Tisza vyhledal dříve své důvěrné přátele, hr
Andrásse, Hieronyma a Gajara, aby se s nim
poradil o krocích, jež hodlá učiniti ve Vídni
Z kruhu důvěrných přátel Tiszových roznesla
se také pověst, že by se Tisza tentokrát už ne
zdráhal vyhověti panovníku, nabídne-li mu sesta
vení nového kabinetu. Již za svého posledníh
slyšení slíbil prý, že převezme tuto funkci
jestliže poslání Lad. Lukacse nepovede k cíli
Tento moment nyní nastal a proto — Tisza pře
vzal úkol, sestaviti nový kabinet.
Peštský zpravodaj „Fremdenblattu“ nevid
nijaké závady v tom, že Tisza jako člen devíti-
členného výboru liberální strany přijal za svůi
vojenský program tohoto výboru, proti němužse
vyslovila koruna. V programu sepsány jsou ná
zory liberální strany, naproti nim stojí však ná
zory koruny, k nimž také se musí míti zření.
Štěpán Tisza
Tisz
Tisza
Andráss
Hieronymus
Gajar
Tiszový
Praha
Hradec
Uhry
Pešť
Vídeň
Tisza
10
article
Chce-li prý liberální strana zůstati stranou
vládni, musí hájiti ten program, jejž vláda
uzná za svůj a pro nějž bude míti záruky, žese
dá prověsti a vzdáti se programu devitičlenného
výboru, za jehož provedení nikdo neručí. Tín
pisatel napovídá, že přiští uherský kabinet před
stoupí před liberální stranu asi se svým zvlášt
ním programem, který se bude snad v některýeh
podrobnostech lišiti od programu devítičlenného
výboru, ale v celku s ním bude souhlasiti, zá
roveň však to bude program, schválený už pře
dem také korunou. Liberální straně bude pak
rozhodnouti, chce-li vládní program uznati za
svůj aneb se vysloví proti němu. Tato druhá
možnost se zdá však pravděnepodobnou, nebot
jednotliví členové devítičlenného výboru sami již
prohlásili, že svůj program nepokládají za ne-
změnitelný, „Fremdenblatt“ otiskuje za-
jímavý v té věci výrok Szellův. Bývalý minister-
ský předseda pravil prý v pátek: „Nezdá se m
jistým, že rozřešení krise se dá provésti na zá-
kladě elaborátu devitičlenného výboru. Nejšťast-
něji by se krise rozřešila, kdyby jmenovaný již
ministerský předseda předstoupil před stranu
předložil jí svůj program a vyžádal si její pod
poru ku provedení toho programu. Nový mini
sterský předseda nesměl by úplně přehlížeti ela-
borát výboru, ale kdyby navrhl v něm některe
opravy a zaručil se za provedení takto opra
veného programu, poskytl by tím straně aspoř
jasnou situaci a strana mohla by se definitivně
rozhodnouti. Konfliktu s korunou si strana ne
přeje; snaží se jen o to, aby se nevydávala práv
země. Jak ke svému cíli dospěje, může jí být
lhostejno, jen když se obnovi opět ústavni po-
Jiná jest však otázka, skupí-li se kolem
Tiszy opět celá dosavadní liberální strana
Na všechen způsob podporu skupiny poslaneo
býv. strany národní Tisza zabezpečenu nemá.
Tisza
národní Tisza
11
article
A ještě oblížnější by byle odpověď na otázku.
jak se Tisza dohodne s opposicí. Tato ostatne
vysloví se již přišti čtvrtek v parlamentě, nebo
skupina Szederkenyova s některými divokým
poslanci požádala v ponděli hr. Apponye, aby
svolal na čtvrtek schůzi říšského sněmu.
Z Lublaně, 22. října. (Výchova úřad-
níků pro jižní Štyrsko.) Celé jižn
Štyrsko od Maribora po hranice Kráňska jes
čistě slovinské. Tamní okresy vykazují 999
i více obyvatelstva slovinského. Úřadníci v již-
ním Štyrsku musejí tedy chtěj nechtěj mluvit
s lidem slovinsky a proto musejí znáti tento ja-
zyk. A poněvadž Němci slovinskému jazyku učit
se nechtějí, mohou býti v jižním Štyrsku úřad-
níky, zvláště soudními, jen Slovinci. To však se
nehodi do krámu hr. Gleispachovi, jenž by rád
vyhověl germanisnčním snahám „Südmarky“a
obsadil všechna úřadnická místa i v jižním Šty
sku kovanými německými nacionály. Vynaše
tedy zvláštní prostředek. Pod záminkou, že málo
slovinských právníků se hlásí ke službě soudní
zřídil v Celji a Mariboru zvláštní slovi n ske
kursy pro právní praktikanty, jimž vedle ob
vyklého služného dává vypláceti ještě 200 K
jake odměnu za to, že se naučí slovinsky. Do
těchto kursů svolává pak Němce ze všech kouto
Rakouska, aby si připravil spolehlivý německý
materiál pro soudcovská místa ve slovinském již
ním Štyrsku. Následky toho nápadu jsou patrny
již nyní. Němečti praktikanti se v kursech slovin-
skému jazyku sice nenaučí, ale obdrži vysvěd-
čení, že znají slovinsky a hodí se za úřadníky
ve slovinských okresích. Dnes jsou v jižním
Tisza
Němec
Gleispach
Lublaň
Štyrsko
Rakousko
Szederkenyov
12
article
Štyrsku již čtyři pětiny soudcovského dorostu
německé a ty ve Štyrsku zůstanou, kdežto starš-
slovinští úřadníci přesazují se ze Štyrska valem
do Kráňska, kde nemohou býti překážkou ger-
manisace. Právem tedy „Slov. Narod“ upozor-
ňuje štyrské slovinské poslance, aby si povšiml
této nové Gleispachovy praxe ještě v čas, dokud
nebude ještě pozdě a dokud celé jižní Štyrsko
nebude zaplaveno výhradně jen německým
soudci.
Ze Zadru, 23. října. (Handlův návrh n
rozřešení jazykové otázky v Dalma-
cii) Dalmatský místodržitel bar. Handel ohlásil jiz
ve své řeči při zahájeni sněmu, že vláda pomýšl
na vhodnou úpravu jazykové otázky v úřadech dalmat-
ských. Za lím účelem vyzval hned všechny strany, aby
zvolily své důvěrníky, s nimiž chce o chystané úpravě
jazykové olázky pojednali dříve, než ji předloží sně-
mu. Vyzvání místodržitelovu vyhověly všechny čtyř
strary, chorvatská národní, chorvatská strana práva,
Srbově i Vlachové a jednání s delegáty každé strany
zvlášť už započalo. Návrh místodržitel ů
jest v podstatě následující: Všeliká podání, vycházející
od stran, mají se i ve vnitřní službě úřadin
projednávati jazykem podání, tedy bud
chorvatsky neb vlašsky; nejde-li o věc stran, má s
úřadní podání vésti pouze chorvatsky, vyjma
podrobně vyjmenované věci, které se za příčinou jed-
notné správ y mají vyřizovati německ y. K těmlo
Handlův
Srbův
Vlach
Štyrsko
Kráňsko
Zadr
Dalmo
chorvatský strana práv
14
article
V drobném prodejit
ranni, číslo o zobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za zh
Ve slialkách na vezkově
ranní čísla. . . .
vdpolední . . . . . . . . 3h
Inserát
plati se hotově napře
Předplneení a inserty přijhmná ndmini
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam pacházejí ze též redske
tiskárna a ezpežice „ Národních Listů-
Rakoplsy se nevraceji
15
article
němčině vyhraženým předmětům náležejí všechny
styky s vojenskými a četnickými úřady, styky s ústřed-
ní vládou a jí podřízenými technickými orgány, všech-
ny presidiální spisy, korrespondence mezi místodr-
žitelstvím a okresními hejtmanstvími a různé jiné
zprávy a výkazy, určené pro centrální úřady atd. Spo-
čítá-li se, co všechno je vybraženo úřadování něme-
ckému, shledá se, že v dobrých 90% úřady budou
jednati v jazyku německém, takže na chorvatštinua
vlaštinu zbude celkem asi 10%. Kromě toho změna
v úřadování má nastati u politických úřadů teprve p
dvou letech, u finančních a poštovních úřadů až po
pěti letech. Úřadů soudních se oprava nelýká, po-
něvadž soudy nespadají v obor působnosti míslodržite-
lovy; ale v návrhu se praví, že není překážky, aby se
chorvatština uvedla také do vnitřní služby soudní, po-
něvadž se tomu nepříčí žádný zákon
Celkem tedy návrh bar. Handla sestaven úplně v du-
chu vídeňského centralismu a na dlouholetě volání
chorvalských poslanců po chorvaském úřadování od-
povídá tím, že Dalmacii místo vlaštiny nabízí něm-
činu, kterouž v zemi nemluví nikdo a jíž si tara nikdo
nepřeje.
Handl
Dalmacie
16
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 26 října.
Přípravy k bulharským volbám.
Nezávislé »Sofijské Vědomosti« poučují vo-
liče, jak mají přistoupiti dne 19. října (3. list.)
k volbám do národního sobrání. Ráno mají jiti
do chrámu a pomodliti se bohu, potom jiti
k volbě a vykonati volbu podle svého nejlep-
šího pře vědčení. Bude-li jim v tom někdo pře-
kážeti, toho mají rozšlapat. A překážeti jim bu-
dou, neboť ministr vnitra Petko
(hlava klackářů) se vyjádřil, nevyhraje-i
o volbách, že ho kriminál nemine.
Musejí tedy voličové býti připraveni na nej-
strašnější vládní násilí, ale také
přivítati násilníky po zásluze: na jednu
ránu odpověděti jim pěti. »Vláda na
vás povede roty klackářů a žandarmů, ale ne-
bojte se jich, neboť jest jich málo na vás.
Vláda může postaviti ke každé volbě nejvýše 5
žandarmů a padesát klackářů. Postavte tedy
ke každé volbě dvě stě mužů dobře
ozbrojených, kteři budou hájiti svobodu
volby. Nikdo z vás nevzdaluj se, doku
nebude po volbě. Den ten věnujte výhradně
volbě. Sedláci se všude shromážděte ze 2—3
vsí a pohybujte se semknutými řadami jako
vojsko. Tak táhněte k volbě. Když vás bude
pohromadě 500—600, klackáři sotva se na vás
odváží; odváží-li se přece, snadno je vyplalite.
bůh
Petka
Sedlák
Praha
26 říjen
17
article
Nelekejte se pomyšlení, že vládn
roty budou vás ubíjet a zraňov at:
národní sobrání ocení vaše zásluhy před vlaslí
a postará se o vaše osiřelé rodiny, neboť bu-
dete se podobati šipeckým hrdinám a jak oni
budele hajiti vlasť a národ od nověho ne-
přítele. Zahyne-li některý z vás, padne jako
skutečný junák ve svatém boji za práva a svo-
bodu bulharského národa. Nezapomínejte, pro-
hrajete-li při volbách, že vás čeká hoř ký
osud, horší osudu Makedonců! Pr-
hraje li národ volby, nadejde terror
diktatura se svými nerozlučnými průvod-
čími: hospodářským a politickým
otroctví m.«
Italie a Rusko.
Redaktor listu »Giornale« d'Italia« dostal
od býv. italského ministra vnějších věcí, Pr
netta, tyto informace o vzniku rusko-ital-
ského sblížení: Italie při snaze své sblížiti se
s Ruskem, měla trojí účel na zřeteli: 1. Chtěl
Makedonec
Rusko
d ' Italia
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ruských vzpomínekr
Marie L audov a Hořicová.
„Izvoščík!“
„Čto prikážetě?
„Krasnoselskij vokzal!“ (nádraží.)
„Charašo!“ odvětil, pošimral trochu čer-
ného koníka, vsedla jsem do čtyřkolé skořápky
a již jsme uháněli.
Pěkně se jezdí petrohradskými ulicemi
Skýtaji tolik pestrostí a zajímavostí. A právět
izvoščíci! Ulice se jimi jen hemží, vždy jsou
po ruce, netřeba dlouho hledat a shánět. Témět
samě jednospřežni, se sedadlem pro dvě osoby
Jsou i kočárky velmi čisté, vkusné a elegantní
ale také opotřebované a roztrhané. Do všech za-
přaženi čertoví koníci. Na kozlíku izvoščík
podšitém kaftanu, z temně modrého neb temně
zeleného sukna, dlouhém, s hora až do pasu
přiléhajícím, od pasu dolů řasnatém, jako ženská
sukně. Bývá přepásán pestrým pasem. Většina
izvoščíků má podlouhlé, nad krkem do rovnosti
přistřížené vlasy, na hlavě plsténý černý klo-
bouk na způsob nízkého cylindru. Jsou vlídní
cchotní, nikdy hrubí! Co vše nevozí, má-li čtyř-
kolku již opotřebovanější! Tu jedou v husté
řadě za sebou. V prvním modistka, má vedle
sebe celou věž na sebe navázaných krabic. V ná-
sledujíeím veze policejní strážník opilce, ve
třelím na příč kočáru položen na straně — divan.
L audov
Hořicová
Čto
Izvoščík
Charašo
19
article
na němž zády ke kočímu sedí učedník a drži
před sebou opěradlo a oba válce divanu. Pak ně-
kolik povozů, s pány a damami, bez nákladu
zase jeden, v němž něco jako polský žid a před
ním a za ním nacpané veliké pytle. Pak kočár
s dvěma ruskými popy, kteří vezou svatý obraz,
pak spousta do uzlů svázaných peřin, z nichž
vyhlíží sevrklá tvář stařenky, ovázaná červeným
šatem, za ní mladík s třemi novofundlandským
velepsy, po každé straně na sedadle po jednom
ty objímá rukama, proti němu u nohou třetí, jejž
drži nohama. Pak řadou rozmanitě obsaze-
ných, notně otlučených povozů celé stěhováni
almara, necky, škopky, židle, stolek, postel, slam
ník, kufřík, uzel a skrčený majitel všeho. Mezi-
tím v řadě elegantní ekypáže s premovanými lo-
kaji na kozlíku, vedle vypaseného kočího v tlu-
slém kaflanu. Mit tustého kočího je prý v Ru-
sku velice chic. Jen kaftany u panských koč
jsou ovšem z jemnějšího sukna a pás bohatsí.
Před dvěma léty přijela jsem o prázdninách
do Moskvy z Finska, můj muž tam měl přijeti
z Varšavy, měli jsme dostaveníčko v hötelu
„Slovanský bazar“. V hötelu nalezla jsem te-
legram, že přijede teprv zejtra. Co dělat? V ho-
telu se mi sedět nechtělo a nikoho jsem
Moskvě neznala. Portýr zavolal na ulici: „Alex-
andr!“ Před vrata zajel s hezounkým kočárkem
a bujným koníkem kočí, pravého slovanského
typu, dobrácké tváře, usmívaje se a uctivě po-
zdravuje. Tehdy jsem ještě rusky mnoho ne-
mluvila. Jeli jsme ulicemi a dorozumívali jsme
se s Alexandrem, jak to právě šlo. Smekal a kři-
žoval se před každým kostelem, před každou
kapli, jichž je v Moskvě v každé ulici několik.
Alex
Alexandr
Smekal
Moskva
Finsko
Varšava
20
article
„Zde je mnoho kostelů,“ povídala jsem. „Čtyři-
cetkrát čtyřicet,“ odpověděl izvoščík. Zna
všechny památnosti a o každé nějakou legendu.
Litovala jsem, že všemu, co mi povídal, ne-
mohu dopodrobna rozuměti. Jedeme kolem roz
sáhlého stavení.
„Co to je?
„Vaspitalělný dom.
„Co to znamená, „vaspitatělný dom?““ Alex
andr poškrábal se za uchem. „Jak to vy
světliti?“ A nyní začal interview, zajímavějš
všech, jaké jsem kdy zažila:
„Jste svobodna, sudáriňa, nebo provdána?
„Provdána.
„Jak se jmenuje váš chot?
„Ignát Ignatěvič.
„Máte děti?
„Dcerušku.
„Jak se jmenuje?
„Marja Ignatěvna.“ Mně bylo už do smíchu
Proč to vše chce vědět?
„Hned uvidíte, sudáriňa. Dejme tomu, že
byste se nebyla provdala za Ignáta Ignatěvičea
že byste byla svobodna. Představte si, že byste
byla dceruškou chudou, velice chudou a v te
chudobě že by se vám narodila Marja Ignatěvna.
Odpusťte, sudáriňa, mé smělosti, ale já jen tal
dávám za příklad. Vám by se narodila dceruška
a vy byste ji nemohla ani živit, ani se o ni starat.
Kam byste ji musila dát? Do jakého domu?
A to je vaspitatělný dom.“ Tak mne Alexandn
ostrovtipně poučil, jak se nalezinci říká
pa rusky.
Však zase z moskevské odbočky do Petro
hradu! Izvoščíkovi na krásnoselském nádraží
jsem řekla: „Pospěš, dám ti na čaj, nesmím
zmeškati vlak.“ — „Charašo! Přijedete v čas
Alex
Ignatěvič
Marja Ignatěvna
Ignatěviče
Charašo
Petra hrad
21
article
Dnes se „zarja“ vydaří, je krásná pohoda.
„Jak ty víš, že se jedu podivati na „zarj u“?
„A k čemu byste v tak hezounkých šatech jela
na krásnoselské nádraží? Všechno tam dnes
jede. Tam bude parády.-
Soudil správně. Ulice k nádraží vypadal
slavnostně. Skvostné ekypáže s damami
nádherných toiletách, pánové ve skvoucích uni
formách, posetých blýskavými řády.
Na zkouškách v divadle mluvili v posled-
ních dnech herci stále o „zarje“. Věděla jsen
pouze, že slovo „zarja“ značí záři, večerní neb
ranní červánky. Vysvětlili mně, že „zarja“ so
říká též večerní vojenské pobožnosti. Každého
roku, dne 14. července, v předvečer velkéh
svátku sv. Vladimíra, bývá slavnostní „zarja!
u přítomnosti cara ve vojenském ležení v Krás-
ném Sele. Potom následuje v tamějším divadle
slavnostní představení.
Požádala jsem tedy své přátelé, aby mn
opatřili vstupenky k „zarje“ i ku předslavení.
Asi kolem čtvrté hodiny odpolední vyjel
jsme vlakem z Petrohradu. Podle celé trati
v malých vzdálenostech od sebe, byli rozestaven
vojáci. Tak bývá na všech tratích, kudy pro-
jíždí car. Minuli jsme stanice Ligovo, Gorělovo
Skačky. Slovo „skačky“ značí vlastně dostihy
V tomto místě bývají každoročně důstojnické do
stihy, které tak úchvatně popsal Tolstoj v „Anně
Karenině“, jak hrdina Vronský přišel o milého
svého koníka. Hned po zastávce Skačky násle
duje Krasnoje Selo. Z Petrohradu až sem trvala
jízda asi 1 hodiny. Na nádraží bylo nutno vy-
kázati se vstupenkou. Zněla: „Billet No. 335
Tolko na odno lico. Dla prisutstvovaňa na Zarj
s ceremonijej 14. Jjulja 1903 v Krasnom Selě-
Načalnik štaba vojsk Gvardii Petěrburgskago vo-
jennago okruga General-Leitenant Vasmund.“
Kdo vstupenky neměl, nebyl nádražím propuštěr
na druhou stranu. Tam byla velkolepá podívaná.
svatý . Vladimíra
Skačka
Tolstoj
Karenina
Vronská
Petrohrad
Ligův
Gorělovo
Skačka
Krasnoj Selo
Krasn Sel
GeneralLeitenant Vasmund
22
article
Důstojníci všech pluků i všech států cizích byl
zastoupeni. Uniformy, řády se třpytily, ostruhy
řinčely, řada jizdeckých, vybraně krásných kon
očekávala hosty. Tělesná stráž kozákův v ma-
lebných krojích s osmáhlou tváří pod vysokou
černou čapkou na bujných koních, stála na ná-
draží. Na perroně špalír školních dětí krasno
selských a za nimi v řadách pěší vojsko.
Tiše, zvolna, bez hluku vjel dvorní vlak
do stanice. Sotva že se car objevil na stupátku,
zahřměl vojenský pozdrav. Dle starého obyčeje,
všichni vojáci unisono, plným hlasem: „Zdravja
željajem Vašemu imperatorskomu Veličestvu!“
Hudba zanotila hymnu. Deputace školních dítek
oslovila cara a carevnu, podala na přivítanou
chleba a soli. Kromě toho vyšívanou podušku.
Panstva vsedala na koně a do čtyřspřežních
kočárů a skvělé komonstvo zaměřilo k táboru.
My, diváci, v najatých povozech hned v zápětí.
Tábor vypadal velice malebně. Zvláště úprava
stanů se mi zamlouvala. Z dálky vypadalo vše
tak roztomilé, malinké a hezounké jako vánočn
hračky. A přece vše jen nástroj ke vzájemnému
vraždění lidstva! V Rusku letního času všechno
vojsko bydlí za městy v leženích ve stanech, ne
v kasárnách.
Starali jsme se, nežli se panstva z ob-
jíždky vojsk vrátí, získati výhodné místo poblíž
stanů, kde uchystán pro nejvyšší osobnosti
buffet. Tři veliké stany na povýšeném palouku.
Kolem as půl metru nízké zábradlí, označujíe
až kam noha obyčejného smrtelníka smí se od-
vážiti. Kolem zábradli rozestaveny židle pro
dámy, za nimi vysoké lavice. Měla jsem štěstí
Dostala jsem židli v první řadě, právě proti císai
skému stanu. Vzdálena asi na deset kroků
mohla jsem zajímavé divadlo pohodlně sledovati
Z dáli zazníval zpěv vojáků, národní a vojensk
písně.
Dostal
Rusko
23
article
Car, obě carevny, velkokněžny i velkokní
žata s průvodem vrátivše se od prohlídky vojska
vešli do stanu, kde podáván byl čaj. Damám
pánům, venku na židlích, podáván čaj venku
Není nic nového, že objevení se panovníků a re
presentantů říší a jich rodin vzbuzuje zájem
všech vrstev. Pro herce podobnou příležitost sto
povati z blízka má zájem dvojnásobný. Uhlídá
ledacos, co se mu časem dobře hodí k repro-
dukci. Nedala jsem si také ujíti, jak ty vznešené
dámy při tak důležitém aktu, jakým jen může
býti veřejné popíjení čaje, si vedly, jak se smály.
hovořily, přecházely, sedaly, skupiny tvořily
nenuceně bavily se, jako by nás ostatních tu an
nebylo. Nemohla jsem se zbaviti dojmu, že tam
za zábradlím je vlastně jeviště a my zde, obe-
censtvo — před oponou.
Před císařským stanem byla velká drnová
pohovka, na níž střídavě po čas slavnosti od-
počívala téměř všechna velkoknížata. Všichni
ve vojenskýchřuniformách měli šikmo přes prsn
modré, široké stuhy. Malinká postavička siam-
ského prince v červené husarské uniformě vy
padala mezi nimi ještě menší. Čím více si vyšla
poval, čím vážněji hleděl malinkými, šikmým
očky a čím důstojněji si dával na sobě záležeti
tím pitvorněji to dopadalo.
Dvě elegantní Petrohraďanky, vedle mne
znaly všechny ty vznešené osobnosti jménem-
Z jejích úst jsem se dověděla, že ten mladý, vy-
soký důstojník s oblou, bezvousou tváří, je ná-
sledník. Řekl několik slov mladičké dámě, vy-
stupující právě z císařského stanu a ta odpově-
děla, zardívajíc se, hlubokou poklonou. Sou-
sedky ochotně mne poučovaly, dále, že ten dů-
stojník s velkým knírem, je veliký kníže Georgij
Michajlovič a ten, co prý má tak snivé, krásné
oči, že je veliký kníže Alexandr Michajlovič.
Georgij Michajlovič
Alexandr Michajlovič
24
article
„A ted, hle, podívejte se,“ upozorňovala jedna.
„tři velkoknížata: Nikolaj Nikolajevič, ten z
všech největší, Konstantin Konstantinovič, talen-
tovaný komponista, sám také hraje rád divadlo
hrál znamenitě „Hamleta“. A ten hezoučký tam,
vidíte?“ Hlas dámy změkl, když pokračovalat
„To je miláček všech, Andrej Vladimirovič, ne
mladších z velikých knížat.
Mezi tím, co podáván čaj, odehrávala hudba
koncertní piecy dle programu. Po ukončení vy
puštěny tři rakety a tím dáno znamení ke hro-
madnému výstřelu v táboře. Hudba zahrála ru-
skou modlitbu, následovale pomlčka pro tichou
modlitbu, kterou tam kdesi, námi neviděn, modlil
se kněz a ruskou hymnou slavnost zakončena.
Čtyřspřežím a ve zvonivých trojkách vy-
soká panstva se rozjižděla. Naše společnost od-
jela do restaurace u Krasnoselského divadla, kde
jsme vyčkali počátku představení. Vstupenky
lze si zaopatřiti jen protekci. Díky dobrým přá-
telům, dostala jsem výhodné sedadlo v přízemí.
Elegantní, malé divadělko je zařízeno vkusně a
s dostatečným přepychem. Co nádhery, co
krásných toilet, šperků, uniforem a řádů! Až
oči přecházely! Na pravo v císařské loži za-
sedly obě carevny, veliký kníže Vladimír, jehož
patrona svátek se oslavoval a velkokněžny s dvor-
ními damami. V protější loži zasedly rovněž
dámy ode dvora. Na křeslech v první řadě v pří-
zemí car, následník a všechna velkoknížata.
Dávány dvě aktovky od Čechova: „Jubi-
leum“ a „Svatba“. Obě hry, situačně zábavné,
mistrně provedli herci dvorních divadel. V první
mohla jsem se obdivovati výtečnému umělci kní-
žeti Obolenskému, jenž přijal divadelní jmén
Lenský a slavnému ruskému komikovi Var
lamovu. Ve druhé hraje spousta osob a každá
z episodek měla svůj podrobně vypracovaný ka-
rakter. I nejmenší úlohy plasticky vysťupovaly,
Nikolajevič
Konstantinovič
Hamlet
Andrej Vladimirovič
Vladimíra
Čechův
Vara lamův