ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 66825f80-681e-11dc-adbd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 12 celkem · entity: person 42, place 23, org 6, work 5
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 303. ze dne 2. listopadu 1900.
2 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Pomník básníku Zorillovi postaven těchto dnů ve Valladolidu. Jest dílem sochaře Aurelia Ro- drigueza Carretera, jenž znázornil básníka stojícího, jakoby recitoval verše. U nohou jeho sedí bohyně poesie, naslouchajíc jeho přednesu. Nápis zní prostě »Al poeta Zorilla«. Nad nápisem nalezá se znak Valladolidu, rodiště básníkova. Nápis na zadní straně oznamuje, že pomník pořízen z národní sbírky, uspořádané madridským »Atheneem«. Na přední straně podstavce nalezají se ještě tituly tří nejslav- nějších jeho děl: »Zpěvy troubaduora«, »Granada«a »Don Juan Tenorio«, kteréžto drama bude provedeno v brzku také na Národním divadle. Pomník obklo- puje elegantní mříž, zdobená lyrou a vavřínem. = Vznešený šejdíř. Z Říma se oznamuje: Neapol má svoji specialitu. Provádíť se tu občas důkaz, že vysoké tituly nejsou nijakou zárukou po- čestnosti. Tentokráte jde o provincionálního radu Ru- binaccia, kterýž se náhodou dozvěděl, že jakás dáma jest tajně zasnoubena se setníkem, jenž byl odsouzen na dva měsíce na pevnost. Odebral se k dámě a slíbil jí, že se přičiní o to, aby uvězněný byl osvo- bozen. Zná prý pobočníka velitele divise a s penězy lze prý mnoho dokázat. Několik dní po té přišel commendatore, provincionální rada Rubinaccia, k dámě a oznámil jí, že pobočník minulé noci značnou sumu vydal, k jejímuž uhražení chybí mu ještě 500 lir.
Zorilla Aurelio Carreter Al poet Tenorio Valladolid Granada Řím Neapol národní divadlo Rubinaccia
3 article
Půjčil mu prý tudíž 300 lir, jakož prý dokazuje kvitance, již předložil a žádal, aby tudíž dáma po- skytla ještě dalších 200 lir, načež prý vděčný po- bočník jejího snoubence osvobodí. — Dáma uji šťovala, že tolik peněz nemá. » Ale musíte předce míti šperky, šaty nebo prádlo, jež možno za- stavit,« odpověděl pan rada a odešel mrzutě. Dáma zatím nedovedla mlčet a tak dozvěděl se i pobočník Bulgarini o pěkné roli, již mu rada přidělil, a od- hodlal se s několika přátely, že podvodníka chytí. Dáma napsala výtečníku dopis, v němž jej zvala, aby si přišel pro oněch 200 lir. Rada přišel, a byl při své rozmluvě podle receptu ze staré komedie vy- slechnut dvěma skrytými svědky, kteří se na dané znamení objevili. Rada klesl na kolena, chvěl se prosil, ale vše nadarmo. Musil podepsati revers, jímž odvolal veškeré podezřívání pobočníka Bulgarinia.
rada Bulgarin Bulgarinio
4 article
Večer objevilo se toto prohlášení v novinách a škandál byl hotov. Nejkrásnější při tom všem však jest, že pan rada odepřel vzdáti se svého poslaneckého, man- dátu, vymlouvaje se, že prý se stal obětí přepadení. = Kradl peníze pro advokáty. Emil Meyer, 21letý, z Williamsburgu, New York, potřeboval nutně peněz. Byl totiž žalován pro nepořádné chovánía hledal schopného advokáta, který by jej obhajoval a k tomu účelu potřeboval peněz. A to byl pro něho kámen úrazu, neboť kde měl peníze sehnati? Tu na- padla jej »šťastná« myšlenka — malá loupež a bude zpomoženo. Z té příciny vplížil se do bytu Henrya Muffa na Humboldt streetu a odcizil 144 dol. Za ty peníze mohl si již opatřiti dobrého advokáta, na ne- štěstí byl však dopaden. — »Potřeboval jsem peněz pro advokáta,« naříkal nebožák, když byl předveden před soudce Lemona. — »V tom vám již pomůžeme, pravil soudce suše, »a advokáta dostanete zadarmo. Na to odkázal Meyera pod zárukou 1000 dol. k dal šímu procesu.
rada Meyer Muff Humboldt Lemon Williamsburg New York
5 article
= Král Leopold belgický a pařížský policajt. Z Paříže se oznamuje: Král belgický Leo- pold byl by býval těchto dnů málem zapsán poli- cajtem. Podnikl pokusnou jízdu s automobilou po Paříži a okolí a byl výsledky tak nadšen, že si hodlá pro svůj dvůr poříditi několik takovýchto povozů. Mimo jiné koupil krásný motorový vůz o 12 koň- ských silách a prostorný omnibus. Při jedné z těchto cest přihodilo se králi ono šprýmovné dobrodružství. Po návštěvě výstavy podnikl král Leopold vyjížďku automobilou do lesíka boulogneského. Řidič motoru Charron ujížděl rychlostí 50 kilometrů za hodinu. Pojednou zavolal policista na společnost a nařídil, aby zastavili, poněvadž značně překročili dovolenou rychlost. Vzal svůj zápisník a chtěl zapsati jmena vinníků. Tu naklonil se Charron s povozu a poše- ptal mu: »Král belgický«. — Policajt všecek zmaten strhl čapku s hlavy, zastrčil rychle zápisník a uctivě vyzval krále a jeho průvodčí, aby v jízdě pokračo- vali. — Také president Loubet, jak se zdá, stal se milovníkem tohoto moderního voziva. Vyslovil přání. podniknouti vyjížďku na automobilu, jež bude bez- pochyby konána v lesíku vincennesském.
Leopold Loubet Paříž Charron
6 article
= Proces pro zašantročení obrazu. Z Říma se oznamuje o procesu proti knížeti Chigi, o němž jsme přinesli již telegrafickou zprávu, ještě následu- jící: Bývalý ministr osvěty Baccelli obvinil knížete, že prodal Madonnu Boticelliovu ze své soukromé galerie do ciziny, čímž se prohřešil proti známému zákonu Paccovu, dle něhož umělecká díla nemají býti prodávána do ciziny bez svolení vlády. Kníže Chigi obešel tento zákon tím, že ohlásil prodej obrazu a udal jmeno kupce, bydlícího v Římě. Když úřady 14 dnů potom chtěly zjistit, nalezá-li se obraz Bati- celliův v bytě kupcově, byli kupec i obraz ti tam. Pravilo se, že kníže při tomto prodeji vydělal 315.000 lir. Ministr Baccelli podal žalobu a minulého týdne byl proces projednáván. Obžalováni byli kníže Chigi a tři agenti. Proces byl zajímavý se stanoviska práv- nického i umělecko-historického, neboť obhájce kní- žete Chigia nejen popírá platnost zákona Paccova. nýbrž dovolávaje se svědectví několika uměleckých kritiků, snažil se snížiti cenu obrazu Boticellia, aby přestupek zdál se býti lehčím. Žádal, aby vláda ne- dala se mýliti vysokou cenou, za niž byl obraz pro- dán, neboť jde prý tu jen o ztřeštěný nápad mono- mana, poblázněného po Boticcellim. Ale lesť obháj- cova byla marna. Kníže Chigi a agent Desprez od- souzeni, jak jsme již oznámili, zaplatit 315.000 lir, jakož i náklad řízení trestního. Bude tudíž kníže Chigi nejen musit vrátit kupní cenu, ale mimo to doplatit ještě pěknou sumičku ze svého.
Boticelliův Chigi Baťa Baccelli Boticellius Desprez Řím Chigi Paccovo
7 article
= Z nešťastné lásky. V Guverneur hospitale v New Yorku zemřela v úterý 20letá Annie Laduska, která v pondělí večer požila v sebevražedném úmyslu jedu; učinila tak z nešťastné lásky, poněvadž ji mla- dík, který jí byl slíbil manželství, opustil. Jak paní Salkowičová, u které byla dívka jako služka zaměst- nána, udala, svěřila se jí Anna, že jakýs mladý muž z Brooklyna jí slíbil manželství, později však ji opu- stil, poněvadž neměla peněz. Jemu šlo o to, aby vy ženil peníze, by si mohl zaříditi obchod. A nebohá Annie peněz neměla a proto ji opustil. =O universitách lidových. Z Paříže se nám oznamuje: Tento týden byla otevřena lidová
Annie Laduska Salkowičová Anna Annie New York Paříž univerzita lidový
8 article
universita v Levallois. Člen akademie věd a umění pan Monod pronesl krásnou řeč, jíž předeslal násle- dující předmluvu: »To, co my chceme všichni a co hledáme v těchto dílech společenského souladu jest, abychom dali co možná největšímu počtu mužů, zároveň s bezpečností obživy, co nejvíce vzdělánía svobodné vůle, to jest nahradili pozvolna placenou práci prací vzájemnou, abychom takto přetvořili třídní boj, tak jako spory národní smírčími soudy. Jedním slovem, a což nejvíce znamená, my chceme náhradou dáti za morálku egoistickou, která na nic jiného nemyslí než na sebezdokonalení, morálku alt- ruistickou, jejíž snahou jest, počtu co možno největ- šímu zajistiti co nejvíce štěstí a spravedlnosti. Li- dové university mohou dle mého zdání v nejširší míře působiti k uskutečnění této touhy každého moderního ducha. Toto jest program, který devate- nácté století odkazuje dvacátému. = Hrůzy moře. Z Londýna se oznamuje: Anglický poštovní parník »Trent«, jenž těchto dnů přistál v Southamptonu, přivezl s sebou zbylé muž- stvo z anglické barky »Primera«, jež v srpnu na ši- rém moři shořela. Nešťastníci přestáli hrozné útrapy. »Primera« vyplula s nákladem uhlí a zboží dne 31. května z Londýna do Velrybí zátoky na jižním po- břeží Afriky. Až do 4. srpna byla plavba přízniva. Toho dne vzňalo se uhlí, záklopky lodních otvorů vyraženy vybuchnuvšími plyny a přese všecko na- máhání mužstva nemohl být požár uhašen. Veškeré mužstvo musilo opustit loď na dvou članech. Pro nešťastníky nastala nyní doba dlouhých útrap. Po 24 dny byli zmítáni na moři a pomoc přišla teprve pak, když byli blízci smrti. Mužstvo jednoho člunu přijato bylo ruskou barkou »Monterosa«. Nešťastníci byli již čtyři dny bez vody a úplně vysíleni mar- ným namaháním, dostati se k ostrovu Sv. Heleny.
Monod Hrůza Helena Londýn Trent Southampton Afrika akademie věda
9 article
»Monterosa« dopravila je dne 2.šíjna na Barbados, kdež jeden z plavců zemřel následkem vysílení. Druhý člun dostal se dne 30. srpna do Ascensionu a také jeho mužstvo musilo přestát hrozné útrapy. V Bridgetownu na Barbadosu pohádal se jeden ze zachráněných plavců s několika vojáky pluku lein- sterškého a byl zbit tak surově, že zemřel. Útočník byl zatčen. Když zachránění přibyli do Southamp- tonu, byli pohostěni společností pro plavce ztrosko- taných lodí, načež posláni do Londýna. = Osudný telegram. Z Chicaga se ozna- muje: Ve svém bytě na Wabash avenue zastřelila se paní Filipína Hardyová, manželka bývalého ob- chodníka v Londýně. Z nalezených dopisů vychází na jevo, že se nešťastná paní zastřelila v domnění, že její manžel, s kterým se před nedávnem pohá- dala, spáchal v New Yorku sebevraždu. V této do- mněnce utvrdil ji hlavně telegram, který krátce před tím dostala. Později se zjistilo, že telegram byl pod- vržený a byl zaslán na podnět jejího manžela. Hardy přišel totiž později do umrlčí komory a vypravoval policii, že se z Chicaga vůbec ani nevzdálil. — Te- legram dal odeslati z New Yorku, poněvadž doslechl, že jeho manželka vyzvedla si zatykače na něhoa na jakous paní. Aby se soudní proceduře vyhnul, dal odeslati telegram v naději, že manželka, když se doví o jeho smrti, žádných dalších kroků proti němu nepodnikne. — 232 —
Hardyová Hardy Barbados Ascension Londýn Chicago New York
10 article
Chouani zdvihli hlavy své, spatřili ve vzduchu oči, jež zářily jako hvězdy a dali se na útěk. Slečna de Ver- neuil seskočila do kuchyně, pospíšila k d'Orgemontovi, odtáhla jej tak prudce od ohně, že provaz, kterým byl přivázán k háku, se přetrhl; pak přeřízla svojí dýkou provazy, jimiž byl spoután. Když osvobozený lakomec povstal, první výraz, který se na jeho tváři zjevil, byl bolestný, avšak sardonický smích. — Běžte, jen běžte k jabloni, Iupiči ! . . . zvolal. Oho! nyní jsem je obalamutil již po druhé; po třetí mne už nedostanou. V tom okamžiku se ozval venku ženský hlas: — Duch! duch! volala paní du Gua. Pitomci, to jest ona. Tisíc tolarů tomu, kdo mi přinese hlavu této děvky! Slečna de Verneuil zbledla; avšak lakomec se usmál; ujav ji za ruku, stáhl ji pod plášť krbu; nechtěje pak za sebou zanechati stopy, kudy odešel, vedl ji tak, aby nerozmetal ohně, kterýž zabíral místa jen po skrovnu; pak stiskl péro, litinová plotna se zvedla a když společní jich nepřátelé se vrátili do sklepení, byla již těžká závora jich úkrytu beze všeho hřmotu za nimi zapadla. Nyní také pochopila Pařížanka účel křečovitých pohybů, jež dříve viděla nešťastného bankéře dělati. — Vidíte, madame, zvolal Marche--Terre, duch od- nesl modrého s sebou ... Zděšení chouanů bylo asi veliké; nebo po těchto slovech následovalo ticho tak hluboké, že d'Orgemonta jeho společnice slyšeli, kterak chouani tichým hlasem se modlili: — Ave, sancta Anna Auriaca gratia, plena, Dominu tecum atd.
jít Vera jít Verneuil March Auriaco Domin paní jít Gua
11 title
Chonani.
12 article
— Víš, proč ti to říkám. Někteří tvrdí, že máš rád mest a tolárky; ale tu nejde o to, abys ze všeho vy- mačkával jen zisk, zde musíš být jenom náš. — S dovolením, pane Marche--Terre, mest a tolárky jsou dvě dobré věci, které nejsou na závadu spasení. — Vyvede-li strýc nějakou nejapnost, pravil Pille- Miche, učiní tak jen z nejapnosti. — Ať se neštěstí stane jakkoli, zvolal Marche-á- Terre hlasem, jehož hlaholem se chvěla klenba sklepa, mně neujde. Tys mi za něho zodpovědným, dodal obra- ceje se k Pille-Michovi; dopustí-li se chyby, chytímtě za podšívku tvé kozí kůže. — Ale račte dovolit, pane Marche--Terre, namítl Galope-Chopine, nepřihodilo se vám často, že jste pova- žoval protichouany za chouany? — Jen ať tobě se to víckráte nepřihodí, příteli! odvětil Marche--Terre suše, nebo tě rozříznu na dva kusy jako řepu. Pokud na posly Garsovy, budou opatřeni jeho rukavičkou. Ale od oné události v la Vivetire při- píná k ní velká Garce ještě zelenou stužku. Pille-Miche rýpl svého soudruha zhurta do boku a ukázal na d'Orgemonta, kterýž se tvářil, jakoby spal; ale Marche--Terre a Pille-Miche věděli ze zkušenosti, že ještě nikdo nedřímal u jejich ohniště; ačkoli pak poslední slova byla pronesena šeptem, mohl jim přece týraný muž rozuměti: proto jej všichni chouani na okamžik pozoro- vali, mysleli však, že bez pochyby strach jej zbavil smyslů. Na pokyn Marche--Terra stáhl Pille-Miche d'Or- gemontovi rychle s nohou střevíce a punčochy, Měne-a- Bien a Galope-Chopine se ho chopili a donesli jej k ohni; po té vzal Marche--Terre jeden z provazů, jimiž bylo svázáno chvojí a přivázal nohy lakomcovy na hák pro
March Terre hlas Chopin Mich Orgemont Micha le Vivetire Marche PilleMiche d ' Or Marchá March- Terre PilleMiche