ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 66762a80-681e-11dc-927b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 43, place 26, org 8
1 article
Volebni ruch. Z Trhových Svinů. Starostové obcí okresu trho-svinenského, shromáždění ve schůzi dne 31. října v Trhových Svinech, usnesli se podporovati ve IV. volební skupině kandidaturu p. Richarda Purgharta, učitele č. odboru rady země- dělské pro král. české, a zvoleni pp. Fr. Malík a Jan Kouba, aby toto usnesení oznámili na společné schůzi důvěrníků volební skupiny, dne 3. listopadu v Č. Budějovicích pořádané. Z Labské Týnice. Pan Emanuel Kokeš, velkostatkář ve Sváravě, vzdal se ze zdravot- ních ohledů kandidatury ve IV. kurii venkov- ských obei: Kolín, Poděbrady, Nový Bydžov atd. a děkuje všem jejím pp. voličům za proje venou jednohlasnou důvěru,
Purghart František Malík Kouba Kokeš trhový Sviny Sviny Č . Budějovice Labská Týnice Kolín Poděbrady Nová Bydžov odbor rada země
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsalHonoréde Balzác, str. vullm 229— 232. — Vítaná pomoc. »Bohemie« a ostatní německý tisk je u vytržení nad tím, že rumun- ská lidová strana na tom se usnesla, aby po- selstvo rumunské na radě říšské prohlásilo se pro německou státní řeč a připojilo se k levici. Slovanstvo prý více než Němci ohrožuje v této říši Rumuny a byla prý by to politika sebevra- žedná, pomáhati nejnebezpečnějšímu nepříteli.— Nevíme ale, kdy osvědčllo Slovanstvo své ne- přátelství národu rumunskému. Nejvýmluvněj- ším dokladem k tomu, že Slovanstvo nebylo nikdy Rumunsku a rumunskému národu nepří- telem, je, že národ ten v plné svěžesti a síle dnes existuje. Domnívají-li se ale páni z Čer- novců a snad jejich našeptavatelé z Bukurešt, že lépe pochodí, když jako malý národ, vra- žený do velikého slovanského světa, tomuto válku vypovědí — je to osudná mýlka, kterou snad draze zaplatí. Ke komu pak chtějí přilnout? Snad ki Madarům? Necht ze- ptají se jen svých soukmenovců, jak se jim v Sedmihradsku žije blaženě. Neb chtějí sva- zek uzavříti s maďarskými přátely, s Němci?
Němec Rumunsko Sedmihradsko Balzác Bohemia
3 article
Proti Slovanům jim pomáhati budou v každém případě, ale vždy jen na svůj a ne na Rumu- nův prospěch. Chtějí-li vyměnit bukovinští Ru- muni za jazyk svůj němčinu, nu dobrá, Němci budou zde ihned, aby pověstným smě- rem Tomaszczukovým pokračovali, však aby ja- zyka jejich v zemi bylo šetřeno a aby národ- nost svou v krajích, v nichž jsou domovem, pěstiti mohli, k tomu na jinou stranu se nesmí obrátiti, než na stranu pravou v parla- mentě. Ostatně není rumunský lidový spolek rumunským lidem v Bukovině. Takové divy snad tam ještě německá universita nevykonala, aby Rumuny šmahem slepými činila tak, aby nezpozorovali nalíčené na ně nástrahy. Všaki kdyby celé zastupitelstvo Rumunův na radě říšské vale dalo pravici, nebude to otázka, která by hned měla za následek nějakou rozhodnou změnu v parlamentě. Co znamená pět poslanců mezi čtyřmi sty a dvaceti pěti! »Bohemia« nemá tedy tak valné příčiny k jásotu.
Němec Rumun Rumunův Rumo Bukovina Bohemia
4 article
— »Neue Fr. Presse« jakoby v posledn době nevycházela z »Jiříkova vidění«. Vše zdá se jí tak nepřirozeným a podivným v této říši, beze vší logiky a příčinné souvislosti, že za hlavu se chytá, aby se přesvědčíla, zda-li vůbec schopna myšlénky. A přece je všechno v Rakousku, jak za takových poměrů, jejichž tvůrcem je Vídeň, ani jinak býti nemůže. Grabmayr, kompromis v tyrolském velkostatku, baron Dipauli, kom- promis v táboře tyrolských klerikálů, pan Bielo- hlawek, který dokazoval onehdy, že neblahý národnostní spor vyvolali vídeňští kapitalistéa boháči vůbec v německém souručenstvu atd. atd. — to všechno nedovede »Neue Fr. Presse« pochopit. Na jedné straně prý dr. Lueger kaž- dému, kdo chce se státi vídeňským měšťanem, ukládá přísahu, že hájiti bude vždy německého rázu Vídně a na druhě stoupenci jeho nmyšlénku národnostní zatracují a štvou proti jejím domně- lým původcům a šiřitelům. Ne žasnouti, ale pátrati po příčinách tohoto zjevu e měla c by »Neue Fr. Presse«. Byla jístádoba, kdy její patronové zcela blízei byli poznání a kdy vykonán byl za protektorátu šlechetného Fischhořa také již krok k č uzdravaní chorého
Neue Jiříkův Dipaout Biela doktor Lueger Francie . Presse Rakousko Vídeň
5 article
Rakouska. Bylo te tehdy, když na chvilku za- zářila myšlenka, že nebude lépe, dokud ve všem rovnoprávní a rovnocenní národové rakouští ne- rozvrství se dle s vého prolitického vy- anání. dokud nebudenahasen zá- pas z národního bojiště na bojiště za politickou svobodu, kulturniía hospodářský pokrok. To byl světlý okamžik v cislajtánských poměrech, žel ovšem, že jen okamžik. Boj o právo národní jest bez toho jen zbytkem barbarství. Utlačovati někoho pro národnost a jazyk, jest podlejší jednání, než nenávidět a pronásledovat jiného pro jeho vyznání a kmenový původ. Odpírat někomu práva žíti svým vlastním životem a násilím ho nutit do cizího, je mizerností zrovna tak, jako stavěti jazyk nad jazyk a jednomu jazyku dá- vati na úkor druhého nezasloužená práva a přednosti. Jen v takové společnosti, kde vůbee žádných jazykových sporů není, jen v tom státě, kde nikomu ani nenapadne, stavěti národnost svou nad jinou a vnucovati jazyk svůj tomu, kdo ho nechce, jest možna svoboda a pokrok. Nerozumíme tomu ovšem tak, že bychom my- šlenku národní bagatellisovali a vnucený boj za ni zavrhovali, naopak, máme právo národní za tak povznesené a samozřejmé, že by ve spo- lečnosti skutečně vzdělané nemělo býti před- mětem bojů. Tak na věc pohlížíme. Jak ale chce imputovat »Neue Freie Presse« svým stranám úctu před myšlenkou volnosti, když tuto sama šlape, jakmile jde o svobodu národní?
Rakousko Neue Frei Presse
6 article
Je možno, aby rozehřál se na příklad pro zá- sadu naprostě volnosti náboženské, kdo vy- chován je v nenávisti proti každému, kdo jiným než německým jazykem modlí se Otče náš? Pak ovšem nelze se diviti zjevům, nad nimiž »Neue Freie Presse« žasne. Ve společnosti ta- kové, ve které právu do tváře se plije, když to právo národní, nemůže být nikdy v úctě právo jiné. V takové společnosti těžko hledat a nalězt zásad a vůbec podkladu mravného. Taková spo- lečnost je nahnilá a také shnije. Jen v takové společnosti možni jsou šplhavci la Grabmayr s jedním okem nahoru, druhým dolů obráceným, v také společnosti jedině může vyniknouti dr. Lueger, jenž od zuřivého demokrata prodělal všechny politické konfesse, až ku věrnému synu Říma, jenž líbá papežský pantofel, při tom afe tiskne ruku panu Bendlovi, jehož válečný pokřik zní »Pryč od Říma«, v takové společnosti vy- nikne konečně i sprostá vídeňskopředměstská nicka, jakou je pan — Bielohlawek.
doktor Lueger Bendl Bielohlawek Řím Neue Frei Presse
7 article
— Tři mrzáci. Na vojenském cvičišt událo se, jak včera jsme o tom zprávu přinesli. neštěstí. Nemotorný nováček, náhradní reservista, manipuloval při nabíjení pušky tak neopátrně, že rána vyšla a kule vystřelená z ručnice zranila tři vojáky těžce, jednoho pak lehce. Tito tři těžce zranění zůstanou prý, jak se nám sděluje, mrzáky. Tvrdí se sice, že při každém manévru padne tolik lidí, jako v malé skutečné šarvátce, však o tom nikdo nedozví se authentických zpráv a pouhou pověstí nechceme se obírat, ale případ, jenž udál se předevčírem, zasluhuje povšimnutí. Nynější zbraň, malokaliberní repetýrka Mann- licherova, je především zbraní vělmi složitou, s níž rozumně zacházeti, vyžaduje jisté intelli- gence, neb aspoň zkušenosti. Uznáváme, že př materiálu, který třeba cepovati na vojně, není to úkol snadný, však tolik žádati se musí, aby vojenská zbraň ta dříve nebyla nikomu svěřena k samostatné manipulaci, dokud úplně s ní není obeznámen. Zejmena neměla by mu být dána do ruky ostrá patrona. Žel, že právě výklad o zbrani bývá velmi povrchní a že mnohem více práce věnuje se přitvýcviku na to, jak má voják salutovat, jak se hbitě otáčet, jak vyhazovat nohy při parádním pochodu atd., než na to nej důležitější na — střílení. Když konečně vojá- kovi ostře nabitá zbraň se svěří, má se to státi s největší opatrností, aby tím sobě a jiným ne- ublížil. Divime se, že při nynějším ležérnímsi počínání ještě více neštěstí se nestane.
Manna
8 article
— Afféra dra. Iéky stala se předmětem velmi živých tiskových úvah, v nichž nepronáší se nijak čestné uznání svobodě náboženské, jaké se tu těšíme. Naopak každého úžasem na- plňuje, jak vniknouti mohla policie do svatvně zákonem uznané církve, nechť již o ní soudí kdo co chce, a z ní dvakráte po sobě odvésti kněze vo taláru na komisařství. Výmluva, že nebyl dr. Iška v úřadě potvrzen, pranic tu ne- znamená.Konání náboženského obřadua vykonávání úřadních povinností duchovního jest dvojí. A tak jako by se neodvážilí katolickému novosvěcenci žádný úřad překážeti, aby četl mši, zrovna tak neměl práva učiniti to, co prove- deno bylo dru. Iškovi, který před zákonemo nic menší právo nemá, než kterýkoli jiný kněz. To, co se stalo, nasvědčuje pouze, jak vážně a opravdově v této říši ústavních svobod se vůbec šetří. Kdyby jinověrec, jemuž vlastní náboženství zakazuje poctu vzdávat »rytinám a podobenstvím«, nesmekl o Božím těle při Fprůvodu, bude trestán pron rušení náboženství žalářem, však co se stalo v neděli ve starokatolické modlitebně, se zákonem prý se srovnává. Tomu rozuměj kdo chceš. Buďto není s pravdou, že máme vůbec nějakou svobodu náboženskou a že uznaným zákonem církvím měří se zde stejnou měrou, aneb má právo dr.
Iška
9 article
Iška na důkladnou satisfakci za to, co se mu stalo. U nás ovšem jsou litery zákona jiné a praxe také jiná. Průvody náboženské mohou býti v tomto státě konány, jak známo, bez po- volení úřadního. A také se konají za nejrůz- nějším účelem. Každé venkovské procesí má právo projíti celou Prahou za zpěvu písní i s hudbou. Co jedné církvi je dovoleno, zajisté do- voleno musí býti i druhé. Nuže, nechť některý z evangelických farářů uspořádá slavnostní prů- vod rázu veskrze církevního za příčinou uctění památky Husovy na Betlemské náměsti, uvidíme jak pachodí. . Jako dr. Iška. Je to demon- strace ! řeklo by se. Ale to nebýla demonstrace, když svého čásu pořádána byla procesí na sy. Horu a bůh ví kam, na potření Mlado- bBgldo Bo čechů. — Osobní. Vicepresident zemského finančního ředitelství dvorní rada p. Josef Tersch vrátil se do Prahy a převzal opět správu tohoto úřadu. — Rodinné zprávy. Pan Joseř Hanuš, učitel měšť. školy v Libáni slaví sňatek se sl. Mařenikou Matějkovou, dcerou hostinské a majitelky usedlosti č. 7 v Popovicích dne 6. listopadu 1900, o 10. hod. dopolední. — Pan Alois Beitler, c. k. berní adjunkt v Jílovém a slč. Aloisie Kolihova v Jí- lovém slavili sňatek dne 29. října v chrámu jí- lovském.
Husův Iška Tersch Joseř Hanuš Mařenika Matějkův Beitler Kolihův Praha Mlada Libáň Popovice Jílové
10 article
Úmrtí. Na Kladně zemřela v úterý paní Alžběta Kuklová, choť řídícího učitele v městě tomto, matka vyhlášeného druhdy čelisty p. Boždy Kukly a sl. Boženy Kuklové, virtuosky na harfu. Zesnulá byla vzornou matkou a dobrodějkou chu- dých, kteří budou na ni vděčně vzpomínati. — Účasť výpomocných soudních úřad- níků při výcviku certifikatistů. Píše se nám z kruhů výpomocných úřadníků: Zavedením nového soudního řádu musí certifikatisté, o místo soudního úřadníka se ucházející, po odbytí 6měsíční praxe podrobiti se I. kancelářské zkoušce, ku které připu- štěni i výpomoční úřadnici soudní— diurnisté, z nichž jisté množství po jejím složení jmenováno bylo kan- celářskými pomocníky s platem 480 event. 540 zl. Těmto kancelářským pomocníkům uložena jest u všech soudů bezvýminečně práce úřadnická a vedení samostatných oddělení kancelářských, a kde nedosta- tek jest úřadníků a kancel. pomocníků, svěřována práce ta též diurnistům, čímž se stává, že u někte- rých soudů, kde ve skutečnosti mělo by býti pro 5 soudních oddělení 5 úřadníků, ustanoveni úřadníci pouze 3 a druzí dva nahraženi kancelářskými po- mocníky neb diurnisty.Takovýchto soudů je v král. českém větší počet. Zařízením tímto stát na úkor výpomocných úřadníků, o jichž budoucnost dosud nikterak dostatečně se nestará, veliké sumy ročně ušetří. Nepouštějíce se však do bližšího objasňování smutných poměrů těch, dovolujeme si otázku: Jak přijdou výpomocní úřadníci, kteří místa úřadníků za- stávají, na nichž stát tak úsilovně skrblí a jichž velký počet po dlouholeté věrné službě a po odbytých zkouškách dosud marně na zlepšení postavení svého čeká — k tomu, aby přidělováni jim byli vojenští praktikanti za účelem výcviku a aby tak těmto certi- fikatistům ušlapávali cestu k příštímu jich' jinenování?
Kuklová Kukla Kladno
11 article
Musíť vojenští čekatelé prodělati v praxi veškerá od- větví soudní služby a přikazují se na čas soudním oddělením do učení, při čemž převládá obliba přidě- lovati je ponejvíce kancelářským pomocníkům a diur- nistům, úřadnickou práci vykohávajícím. Že pak ně- kteří certifikátisté domnívají se, že výpomocní úřad- níci veškeré vědomosti vštěpovati jim musí a že vůči nim dle toho také se chovají, jest samozřejmo. Při při poměrech těch lze si snadno domysliti, s jakou chutí a radostí úřadníci takového certífikatistu vyučují; nikdo však se jich na to netáže, jen když certifika- tistu do prací služebních zasvětí. Proč nedají se vo- jenští čekatelé z pravidla pouze úřadníkům definitiv- ním, též bývalým certifikatistům, kteří mohou s nimi spíše sympatisovati, nežli výpomocní úřadníci, kteří cvičením certifikatistů vychovávají konkurenty, proto že přípustno v případě nedostatku těchto, mohou se úřadnická místa propůjčiti i nevojínům. Rádi znali bychom proto nějaké zákonné ustanovení, na jehož podkladě certifikatisté v praxi výpomocným úřadní- kům přidělují se ku výcviku. Či může se výpomocný úřadník proti tomu ohraditi a vyučování certifikatisty odepříti, aneb jej ničemu neučiti? Neuvalí ale tím na šebe hněv svého představeného ?
12 article
— Městské museum navštívily v měsíci říjnu 2362 osoby. Hromadně navštívili museum: Živnostenský spolek žižkovský, vedením p. prof. dr. Jana Palac- kého, žáci z 3. ročníku reálky na Žižkově vedením p. prof. Jos. Veselého a chovanky českého Pensionátu vedením paní Renáty Tyršové. — Museu darovali: pan Bedřich Don nebaner vzácné listiny s auto- grafy, p. Frant. Chlumecký, cukrář v Karlíně staré formy na perníky, pan Frant. Vlk, magistr. oficial, dvě přeslice a naviják z 18. stol., p. Vendelín Švarc, studující, kreslený pohled z Prahy. Všem pp. dárcům vysloveny díky. Museum je otevřeno: vždy v neděli, v úterý a v pátek dopoledne od 9—1., hod. ve středu a v sobotu odpoledne od 1—4. hod. katalog u vrátného za 40 haléřů. — Hlahol vinohradský má dnes důležitou zkoušku; dámy v 6 hod. a páni o 1/28, hod. Výjev v hledišti při divadelním před- stavení. Ve Friedově divadle, umístěném v sále hostince »U Denlschůs v čís. 110 ve Staré Libni, sehrána byla včera večer truchlohra »Mlynář ca jeho
profesor doktor Palac Žižkův Jos Veselý Tyrš Bedřich Don František Chlumecký Vlk Švarc Karlín Praha Libeň živnostenský spolek žižkovský Friedův divadlo