1
article
Volebni ruch.
Z Trhových Svinů. Starostové obcí okresu
trho-svinenského, shromáždění ve schůzi dne 31.
října v Trhových Svinech, usnesli se podporovati
ve IV. volební skupině kandidaturu p. Richarda
Purgharta, učitele č. odboru rady země-
dělské pro král. české, a zvoleni pp. Fr. Malík
a Jan Kouba, aby toto usnesení oznámili na
společné schůzi důvěrníků volební skupiny, dne
3. listopadu v Č. Budějovicích pořádané.
Z Labské Týnice. Pan Emanuel Kokeš,
velkostatkář ve Sváravě, vzdal se ze zdravot-
ních ohledů kandidatury ve IV. kurii venkov-
ských obei: Kolín, Poděbrady, Nový Bydžov
atd. a děkuje všem jejím pp. voličům za proje
venou jednohlasnou důvěru,
Purghart
František
Malík
Kouba
Kokeš
trhový Sviny
Sviny
Č . Budějovice
Labská Týnice
Kolín
Poděbrady
Nová Bydžov
odbor rada země
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsalHonoréde Balzác, str.
vullm
229— 232.
— Vítaná pomoc. »Bohemie« a ostatní
německý tisk je u vytržení nad tím, že rumun-
ská lidová strana na tom se usnesla, aby po-
selstvo rumunské na radě říšské prohlásilo se
pro německou státní řeč a připojilo se k levici.
Slovanstvo prý více než Němci ohrožuje v této
říši Rumuny a byla prý by to politika sebevra-
žedná, pomáhati nejnebezpečnějšímu nepříteli.—
Nevíme ale, kdy osvědčllo Slovanstvo své ne-
přátelství národu rumunskému. Nejvýmluvněj-
ším dokladem k tomu, že Slovanstvo nebylo
nikdy Rumunsku a rumunskému národu nepří-
telem, je, že národ ten v plné svěžesti a síle
dnes existuje. Domnívají-li se ale páni z Čer-
novců a snad jejich našeptavatelé z Bukurešt,
že lépe pochodí, když jako malý národ, vra-
žený do velikého slovanského světa, tomuto
válku vypovědí — je to osudná mýlka, kterou
snad draze zaplatí. Ke komu pak chtějí
přilnout? Snad ki Madarům? Necht ze-
ptají se jen svých soukmenovců, jak se jim
v Sedmihradsku žije blaženě. Neb chtějí sva-
zek uzavříti s maďarskými přátely, s Němci?
Němec
Rumunsko
Sedmihradsko
Balzác
Bohemia
3
article
Proti Slovanům jim pomáhati budou v každém
případě, ale vždy jen na svůj a ne na Rumu-
nův prospěch. Chtějí-li vyměnit bukovinští Ru-
muni za jazyk svůj němčinu, nu dobrá,
Němci budou zde ihned, aby pověstným smě-
rem Tomaszczukovým pokračovali, však aby ja-
zyka jejich v zemi bylo šetřeno a aby národ-
nost svou v krajích, v nichž jsou domovem,
pěstiti mohli, k tomu na jinou stranu se
nesmí obrátiti, než na stranu pravou v parla-
mentě. Ostatně není rumunský lidový spolek
rumunským lidem v Bukovině. Takové divy
snad tam ještě německá universita nevykonala,
aby Rumuny šmahem slepými činila tak, aby
nezpozorovali nalíčené na ně nástrahy. Všaki
kdyby celé zastupitelstvo Rumunův na radě
říšské vale dalo pravici, nebude to otázka, která
by hned měla za následek nějakou rozhodnou
změnu v parlamentě. Co znamená pět poslanců
mezi čtyřmi sty a dvaceti pěti! »Bohemia«
nemá tedy tak valné příčiny k jásotu.
Němec
Rumun
Rumunův
Rumo
Bukovina
Bohemia
4
article
— »Neue Fr. Presse« jakoby v posledn
době nevycházela z »Jiříkova vidění«. Vše zdá
se jí tak nepřirozeným a podivným v této říši, beze
vší logiky a příčinné souvislosti, že za hlavu se
chytá, aby se přesvědčíla, zda-li vůbec schopna
myšlénky. A přece je všechno v Rakousku, jak
za takových poměrů, jejichž tvůrcem je Vídeň,
ani jinak býti nemůže. Grabmayr, kompromis
v tyrolském velkostatku, baron Dipauli, kom-
promis v táboře tyrolských klerikálů, pan Bielo-
hlawek, který dokazoval onehdy, že neblahý
národnostní spor vyvolali vídeňští kapitalistéa
boháči vůbec v německém souručenstvu atd.
atd. — to všechno nedovede »Neue Fr. Presse«
pochopit. Na jedné straně prý dr. Lueger kaž-
dému, kdo chce se státi vídeňským měšťanem,
ukládá přísahu, že hájiti bude vždy německého
rázu Vídně a na druhě stoupenci jeho nmyšlénku
národnostní zatracují a štvou proti jejím domně-
lým původcům a šiřitelům. Ne žasnouti, ale
pátrati po příčinách tohoto zjevu e měla c by
»Neue Fr. Presse«. Byla jístádoba, kdy
její patronové zcela blízei byli poznání a
kdy vykonán byl za protektorátu šlechetného
Fischhořa také již krok k č uzdravaní chorého
Neue
Jiříkův
Dipaout
Biela
doktor
Lueger
Francie . Presse
Rakousko
Vídeň
5
article
Rakouska. Bylo te tehdy, když na chvilku za-
zářila myšlenka, že nebude lépe, dokud ve všem
rovnoprávní a rovnocenní národové rakouští ne-
rozvrství se dle s vého prolitického vy-
anání. dokud nebudenahasen zá-
pas z národního bojiště na bojiště
za politickou svobodu, kulturniía
hospodářský pokrok. To byl světlý
okamžik v cislajtánských poměrech, žel ovšem,
že jen okamžik. Boj o právo národní jest bez
toho jen zbytkem barbarství. Utlačovati někoho
pro národnost a jazyk, jest podlejší jednání,
než nenávidět a pronásledovat jiného pro jeho
vyznání a kmenový původ. Odpírat někomu
práva žíti svým vlastním životem a násilím ho
nutit do cizího, je mizerností zrovna tak, jako
stavěti jazyk nad jazyk a jednomu jazyku dá-
vati na úkor druhého nezasloužená práva a
přednosti. Jen v takové společnosti, kde vůbee
žádných jazykových sporů není, jen v tom státě,
kde nikomu ani nenapadne, stavěti národnost
svou nad jinou a vnucovati jazyk svůj tomu,
kdo ho nechce, jest možna svoboda a pokrok.
Nerozumíme tomu ovšem tak, že bychom my-
šlenku národní bagatellisovali a vnucený boj za
ni zavrhovali, naopak, máme právo národní za
tak povznesené a samozřejmé, že by ve spo-
lečnosti skutečně vzdělané nemělo býti před-
mětem bojů. Tak na věc pohlížíme. Jak ale
chce imputovat »Neue Freie Presse« svým
stranám úctu před myšlenkou volnosti, když
tuto sama šlape, jakmile jde o svobodu národní?
Rakousko
Neue Frei Presse
6
article
Je možno, aby rozehřál se na příklad pro zá-
sadu naprostě volnosti náboženské, kdo vy-
chován je v nenávisti proti každému, kdo jiným
než německým jazykem modlí se Otče náš?
Pak ovšem nelze se diviti zjevům, nad nimiž
»Neue Freie Presse« žasne. Ve společnosti ta-
kové, ve které právu do tváře se plije, když
to právo národní, nemůže být nikdy v úctě právo
jiné. V takové společnosti těžko hledat a nalězt
zásad a vůbec podkladu mravného. Taková spo-
lečnost je nahnilá a také shnije. Jen v takové
společnosti možni jsou šplhavci la Grabmayr
s jedním okem nahoru, druhým dolů obráceným,
v také společnosti jedině může vyniknouti dr.
Lueger, jenž od zuřivého demokrata prodělal
všechny politické konfesse, až ku věrnému synu
Říma, jenž líbá papežský pantofel, při tom afe
tiskne ruku panu Bendlovi, jehož válečný pokřik
zní »Pryč od Říma«, v takové společnosti vy-
nikne konečně i sprostá vídeňskopředměstská
nicka, jakou je pan — Bielohlawek.
doktor
Lueger
Bendl
Bielohlawek
Řím
Neue Frei Presse
7
article
— Tři mrzáci. Na vojenském cvičišt
událo se, jak včera jsme o tom zprávu přinesli.
neštěstí. Nemotorný nováček, náhradní reservista,
manipuloval při nabíjení pušky tak neopátrně, že
rána vyšla a kule vystřelená z ručnice zranila
tři vojáky těžce, jednoho pak lehce. Tito tři
těžce zranění zůstanou prý, jak se nám sděluje,
mrzáky. Tvrdí se sice, že při každém manévru
padne tolik lidí, jako v malé skutečné šarvátce,
však o tom nikdo nedozví se authentických zpráv
a pouhou pověstí nechceme se obírat, ale případ,
jenž udál se předevčírem, zasluhuje povšimnutí.
Nynější zbraň, malokaliberní repetýrka Mann-
licherova, je především zbraní vělmi složitou,
s níž rozumně zacházeti, vyžaduje jisté intelli-
gence, neb aspoň zkušenosti. Uznáváme, že př
materiálu, který třeba cepovati na vojně, není
to úkol snadný, však tolik žádati se musí, aby
vojenská zbraň ta dříve nebyla nikomu svěřena
k samostatné manipulaci, dokud úplně s ní není
obeznámen. Zejmena neměla by mu být dána
do ruky ostrá patrona. Žel, že právě výklad
o zbrani bývá velmi povrchní a že mnohem více
práce věnuje se přitvýcviku na to, jak má voják
salutovat, jak se hbitě otáčet, jak vyhazovat
nohy při parádním pochodu atd., než na to nej
důležitější na — střílení. Když konečně vojá-
kovi ostře nabitá zbraň se svěří, má se to státi
s největší opatrností, aby tím sobě a jiným ne-
ublížil. Divime se, že při nynějším ležérnímsi
počínání ještě více neštěstí se nestane.
Manna
8
article
— Afféra dra. Iéky stala se předmětem
velmi živých tiskových úvah, v nichž nepronáší
se nijak čestné uznání svobodě náboženské,
jaké se tu těšíme. Naopak každého úžasem na-
plňuje, jak vniknouti mohla policie do svatvně
zákonem uznané církve, nechť již o ní soudí
kdo co chce, a z ní dvakráte po sobě odvésti
kněze vo taláru na komisařství. Výmluva, že
nebyl dr. Iška v úřadě potvrzen, pranic tu ne-
znamená.Konání náboženského obřadua
vykonávání úřadních povinností duchovního jest
dvojí. A tak jako by se neodvážilí katolickému
novosvěcenci žádný úřad překážeti, aby četl mši,
zrovna tak neměl práva učiniti to, co prove-
deno bylo dru. Iškovi, který před zákonemo
nic menší právo nemá, než kterýkoli jiný
kněz. To, co se stalo, nasvědčuje pouze,
jak vážně a opravdově v této říši ústavních
svobod se vůbec šetří. Kdyby jinověrec, jemuž
vlastní náboženství zakazuje poctu vzdávat
»rytinám a podobenstvím«, nesmekl o Božím
těle při Fprůvodu, bude trestán pron rušení
náboženství žalářem, však co se stalo v neděli
ve starokatolické modlitebně, se zákonem prý se
srovnává. Tomu rozuměj kdo chceš. Buďto není
s pravdou, že máme vůbec nějakou svobodu
náboženskou a že uznaným zákonem církvím
měří se zde stejnou měrou, aneb má právo dr.
Iška
9
article
Iška na důkladnou satisfakci za to, co se mu
stalo. U nás ovšem jsou litery zákona jiné a
praxe také jiná. Průvody náboženské mohou
býti v tomto státě konány, jak známo, bez po-
volení úřadního. A také se konají za nejrůz-
nějším účelem. Každé venkovské procesí má
právo projíti celou Prahou za zpěvu písní i s
hudbou. Co jedné církvi je dovoleno, zajisté do-
voleno musí býti i druhé. Nuže, nechť některý
z evangelických farářů uspořádá slavnostní prů-
vod rázu veskrze církevního za příčinou uctění
památky Husovy na Betlemské náměsti, uvidíme
jak pachodí. . Jako dr. Iška. Je to demon-
strace ! řeklo by se. Ale to nebýla demonstrace,
když svého čásu pořádána byla procesí na
sy. Horu a bůh ví kam, na potření Mlado-
bBgldo
Bo
čechů.
— Osobní. Vicepresident zemského finančního
ředitelství dvorní rada p. Josef Tersch vrátil se do
Prahy a převzal opět správu tohoto úřadu.
— Rodinné zprávy. Pan Joseř Hanuš, učitel
měšť. školy v Libáni slaví sňatek se sl. Mařenikou
Matějkovou, dcerou hostinské a majitelky usedlosti
č. 7 v Popovicích dne 6. listopadu 1900, o 10. hod.
dopolední. — Pan Alois Beitler, c. k. berní
adjunkt v Jílovém a slč. Aloisie Kolihova v Jí-
lovém slavili sňatek dne 29. října v chrámu jí-
lovském.
Husův
Iška
Tersch
Joseř
Hanuš
Mařenika Matějkův
Beitler
Kolihův
Praha
Mlada
Libáň
Popovice
Jílové
10
article
Úmrtí. Na Kladně zemřela v úterý paní
Alžběta Kuklová, choť řídícího učitele v městě
tomto, matka vyhlášeného druhdy čelisty p. Boždy
Kukly a sl. Boženy Kuklové, virtuosky na harfu.
Zesnulá byla vzornou matkou a dobrodějkou chu-
dých, kteří budou na ni vděčně vzpomínati.
— Účasť výpomocných soudních úřad-
níků při výcviku certifikatistů. Píše se nám
z kruhů výpomocných úřadníků: Zavedením nového
soudního řádu musí certifikatisté, o místo soudního
úřadníka se ucházející, po odbytí 6měsíční praxe
podrobiti se I. kancelářské zkoušce, ku které připu-
štěni i výpomoční úřadnici soudní— diurnisté, z nichž
jisté množství po jejím složení jmenováno bylo kan-
celářskými pomocníky s platem 480 event. 540 zl.
Těmto kancelářským pomocníkům uložena jest u
všech soudů bezvýminečně práce úřadnická a vedení
samostatných oddělení kancelářských, a kde nedosta-
tek jest úřadníků a kancel. pomocníků, svěřována
práce ta též diurnistům, čímž se stává, že u někte-
rých soudů, kde ve skutečnosti mělo by býti pro 5
soudních oddělení 5 úřadníků, ustanoveni úřadníci
pouze 3 a druzí dva nahraženi kancelářskými po-
mocníky neb diurnisty.Takovýchto soudů je v král.
českém větší počet. Zařízením tímto stát na úkor
výpomocných úřadníků, o jichž budoucnost dosud
nikterak dostatečně se nestará, veliké sumy ročně
ušetří. Nepouštějíce se však do bližšího objasňování
smutných poměrů těch, dovolujeme si otázku: Jak
přijdou výpomocní úřadníci, kteří místa úřadníků za-
stávají, na nichž stát tak úsilovně skrblí a jichž velký
počet po dlouholeté věrné službě a po odbytých
zkouškách dosud marně na zlepšení postavení svého
čeká — k tomu, aby přidělováni jim byli vojenští
praktikanti za účelem výcviku a aby tak těmto certi-
fikatistům ušlapávali cestu k příštímu jich' jinenování?
Kuklová
Kukla
Kladno
11
article
Musíť vojenští čekatelé prodělati v praxi veškerá od-
větví soudní služby a přikazují se na čas soudním
oddělením do učení, při čemž převládá obliba přidě-
lovati je ponejvíce kancelářským pomocníkům a diur-
nistům, úřadnickou práci vykohávajícím. Že pak ně-
kteří certifikátisté domnívají se, že výpomocní úřad-
níci veškeré vědomosti vštěpovati jim musí a že vůči
nim dle toho také se chovají, jest samozřejmo. Při
při poměrech těch lze si snadno domysliti, s jakou
chutí a radostí úřadníci takového certífikatistu vyučují;
nikdo však se jich na to netáže, jen když certifika-
tistu do prací služebních zasvětí. Proč nedají se vo-
jenští čekatelé z pravidla pouze úřadníkům definitiv-
ním, též bývalým certifikatistům, kteří mohou s nimi
spíše sympatisovati, nežli výpomocní úřadníci, kteří
cvičením certifikatistů vychovávají konkurenty, proto
že přípustno v případě nedostatku těchto, mohou se
úřadnická místa propůjčiti i nevojínům. Rádi znali
bychom proto nějaké zákonné ustanovení, na jehož
podkladě certifikatisté v praxi výpomocným úřadní-
kům přidělují se ku výcviku. Či může se výpomocný
úřadník proti tomu ohraditi a vyučování certifikatisty
odepříti, aneb jej ničemu neučiti? Neuvalí ale tím
na šebe hněv svého představeného ?
12
article
— Městské museum navštívily v měsíci říjnu
2362 osoby. Hromadně navštívili museum: Živnostenský
spolek žižkovský, vedením p. prof. dr. Jana Palac-
kého, žáci z 3. ročníku reálky na Žižkově vedením
p. prof. Jos. Veselého a chovanky českého Pensionátu
vedením paní Renáty Tyršové. — Museu darovali:
pan Bedřich Don nebaner vzácné listiny s auto-
grafy, p. Frant. Chlumecký, cukrář v Karlíně
staré formy na perníky, pan Frant. Vlk, magistr.
oficial, dvě přeslice a naviják z 18. stol., p. Vendelín
Švarc, studující, kreslený pohled z Prahy. Všem
pp. dárcům vysloveny díky. Museum je otevřeno:
vždy v neděli, v úterý a v pátek dopoledne od
9—1., hod. ve středu a v sobotu odpoledne od 1—4. hod.
katalog u vrátného za 40 haléřů.
— Hlahol vinohradský má dnes důležitou
zkoušku; dámy v 6 hod. a páni o 1/28, hod.
Výjev v hledišti při divadelním před-
stavení. Ve Friedově divadle, umístěném v sále
hostince »U Denlschůs v čís. 110 ve Staré Libni,
sehrána byla včera večer truchlohra »Mlynář ca jeho
profesor
doktor
Palac
Žižkův
Jos
Veselý
Tyrš
Bedřich
Don
František
Chlumecký
Vlk
Švarc
Karlín
Praha
Libeň
živnostenský spolek žižkovský
Friedův divadlo