ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 663a7710-661b-11dc-8ec4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 172, place 99, org 14, work 6
1 masthead
22. srpna 1901.
2 masthead
Číslo 231
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
ať v politice, umění, vědě, hospodářství zna- mená sesilení naše. Jak vznešeným a nedostiž- ným byl ve veřejné své činnosti jako zástupce lidu, jako řídící státník, tak přístupným, blíz- kým a něžným byl v rodině a v kruhu přátel- ském. Pod zdánlivě chladným zevnějškem bilo srdce zlatě, oddané milující ženě, drahým dít- kám, upřímným přátelům a národu. Malicherné šivanice domácí nedotkly se majostátu jeho ducha. Měl odpůrce, nikoli ale nepřátele. O dovedl snadno upoutat každého, kdož s ním blíže se seznámil. Ztráta, již strana našea s námi celý národ utrpěl, jest nenahraditelná. Zmirniti lze ji pouze tím, budeme-li se říditi jeho vůdčími myšlenkami a zásadami. Tělo jeho uloženo bude k věčnému odpočinku, ale dueh jeho zůstane mozi. námi. Odpočívej v pokoji, milovaný, nezapomenutelný příteli v té zemi, kterou jsi tak miloval a pro kterou jsi tak předěasně dotrpěl. Nehynoucí česť a sláva pa- mátce dra. Kaizla! Po řeči této byla »Sláva« provolána p- mátce zesnulého. Po opětovném vykropení byla rakev spu- štěna do hrobu. Okamžik to pohnutlivý, př němž málokteré oko zůstalo nezaroseno. Rakev nebyla pokryta zemi, nýbrž čerst- vými růžemi, které do hrobu položila nejprvé vdova pí. Kaizlová a potom zástup přítomných, zejmena též ministr dr. Rezek, hr. Frant. Thun a četní poslanci. Za hlubohého pohnuti pozvolna se prázdni hřbitov vyšehradský, kde klidného odpočinku nalezl dr. Josef Kaizl . ..
Kaizl Rezek František Thun doktor
6 article
Projevy soustrasti. Pp. posl. dr. Pacák a dr. Stránský jako předsednictvo klubu poslanců na radě říšské proje- vili choti dra. Knizla osobně svoji kondolenci. Jménem klubu národní strany svobodo- myslné v Praze obdržela paní K. Kaizlová tento list: Vaše Excellence! Velevážená paní! Klub ná- rodní strany svobodomyslné dovoluje si vysloviti Vám za příčinou úmrtí Vašeho slovutného chotě, muže pro národ i náš klub, jehož členem byl, ne- zapomenutelného, neocenitelného a nenahraditelného hlubokou svoji soustrast. V Praze, dne 20. srpna 1901. — Místopředseda klubu: Dr. Krajník. Rada král. hlav. města Prahy zaslala Klubu svobodomyslných lidových poslanců českých na říšské radě projev tohoto obsahu: Slovutní pá nové! Jménem rady král. hlav. města Prahy dovo- lují si Vám, slovutní pánové, vysloviti nejupřímnějšt soustrast nad zdrcující ranou, která slavný Kluh svobodomyslných lidových poslanců českých na radě říšské neočekávaným úmrtím jednoho z nejlepších sýnů národa našeho a nejvíce vynikajících státníko jeho vůbec, pana JUDra. Josefa Kaizla postihla. Ztráta síly ve všech oborech politiky naší tak ne- postrádatelné stihla nejen slavný klub, nýbrž i celý národ českoslovanský, který upřímně truchlí nad rakví velkého učence a věrněho zastance a bojov- nika za nezadatelná jeho práva. Připojuje se k to- muto projevu rady král. hlav. města Prahy jsem Vám, slovutní pánové, s výrazem nejhlubší úcty od- daný Dr. Srb, starosta král. hl. města Prahy. Předseda »Polského kola« posl. ryt. Ja- worski telegrafoval dru. Pacákovi: Slovutnému českému klubu zasílá svůj i »Kola polskiego« výraz nejhlubšího žalu a sdilnosti za příčinou bolestné ztráty, již úmrtím dra. Kaizla utrpěli všichni kolle- gové i celý český národ.
doktor Pacák Stránský K Kaizlová Krajník JUDr Kaizl Srb Praha národní strana svoboda
7 article
Mistodržitel haličský Pininski poslal dru Pacákovi tuto depeši: Prosím Vás, jako předsedu českého klubu bysle přijal výraz mé nejvroucnější účasti za příčinou úmrti Excellence dra. Kaizla, vůči němuž pociťoval jsem vždy největší vážnosta upřímné přátelství. Posl. dvor. rada Ploj telegrafoval dru. Pa- cákovi: Nejhlubší soucit za příčinou trpké ztráty, která zasábla veškerý český a také slovinský národ. Náměstek maršálka haličského Chamie poslal dru. Pacákovi tuto depeši: Prosím, abyste přijali projev nejhlubší soustrasti nad neočekávanou ztrátou, která stihla Vás smrtí dra. Kalzla. Výkonného výboru národní strany svobodomyslné v Praze došel tento přípis: Předsednictvo Ústředního spolku jednot učitelských v král. českém jmenem organisovaného učitelstva vyslovuje sl. výkonnému výboru národní strany svobodomyslné nad ztrátou vynikajícího člena strany a zasloužilého pracovníka J. E. dra. J. Kaizla upřímnou soustrast. Místo věnce skládáme v admi- nistraci »Nár. Listů« po 10 K samostatnému a Bol zanovu sirotčinci učitelskému. — Z předsed- nictva »Ústř. spolku jednot učitelských v král. českém,« 21. srpna 1901. Viktor Rašln sťarosta. Bohdan Skála, jednatel. Pražská úvěrní banka vyslovila klubu po slanců svobodomyslných soustrast. Ze Zakopaného. Posl. dru. Pacákovi, před sedovi českého klubu. Prosím, abyste přijal výran nejsrdečnější sdilnosti nad předvčerejším úmrtím dra. Kaizla, jež národ český zbavilo věrného syna, klub Váš znamenitého vůdce, poslaneckou sněmovnu skvělého pariamentáře. — Dunajewski. Z Černovců. Posl. dru. Pacákovi, předsedovi Klubu svobodomyslných lidových poslanců na radě říšské: Prosím, abyste příjal hluboce cítěnou sou- strast nad nenahraditelnou ztrátou, vzniklou úmrtím J. E. dra. Kaizla. — Biskup Repta,
Pacák Kaizl Posl Ploj J Kaizl Bol Rašln Skála Repta Praha Zakopané Černovec národní strana svobodomyslný národní strana úvěrní banka
8 article
Klubu poslaneckého a výkonnéh výboru došly tyto projevy: Ze Smíchova: Alois Elhenický, starosta městu Smíchova, projevuje upřímnou soustrast nad bolest- nou ztrátou vynikajícího člena a zdárného syna národa českého. Z Přeštic: Želíce velice ztráty, stihnuvší národ náš předčasným skonem neohroženého za- stance práv našich, říšského a zemského poslance Jeho Excel. býv. ministra p. dra. J. Kaizla, vyslovu jeme nad úmrtím jeho vřelou soustrast. — Okres výbor v Přešticích. Ze Smíchova: Nad. těžkou ztrátou, která národ stihla nenadálým úmrtím velezasloužilého poslance našeho J. E. dra. Josefa Kaizla, býv. mi nistra financí a tajného rady, vyslovuji jménem výboru okresního na Smíchově hluboce cítěnou soustrast. — Okresní starosta JUDr. Alois Kol- dínský. Z Nového Bydžova: Okresní výbor novo- bydžovský projevuje nad náhlým úmrtím nevšedního politika a výborného národohospodáře našeho dra Kaizla nejupřímnější soustrast. Odchod jehe způsob v řadách našich citelnou mezeru, která dlouho svého vyplnění bude čekati. — Okresní starosta Jindřich Doležal. Z Plaňan: Truchlíme s Vámi nad ztrátou ne- nabraditelného vlastence, ministra dra. Kaizla. Dr. Černý, starosta. Z Košiř: Hluboce dojati nenadálým skonem velezasloužilého vzorného vlastence a učence dra. Jos. Kaizla, dovolujeme si tímto vysloviti Vám nej hlubší soustrast nad ztrátou nenahraditelnon. Z výboru Občanského klubu v Košlřích dne 20. srpna 1901. Ant. Zeithamer, t. č. předseda Václav Mulač, t. č. jednatel.
Elhenická J Kaizl Kaizl JUDr Alois cola Doležal doktor Černá Mulač Smíchov Přeštice Nový Bydžov Plaňany Košlře výbor občanský klub okresní výbor nova
9 article
Redakce naší došly tyto projevy: Z Král. Vinohradů. Slavná redakce! Staro stenstvo Politického spolku pro politický okres vino hradský na Král. Vinohradech projevuj« hluboký bo a upřímnou soustrasť nad úmrtím předního bojov níka za právo národa českého p. JUDra. Jos. Kaizla. Na Král. Vinohradech, dne 21. srpna 1901. — JUDr. Havelka, jednatel. Ze Žižkova. Dojati zdreující zprávou o před časném skonu našeho geniálního politika p. dra. Jos Kaizla, vyslovujeme upřímně cllěnou soustrasť. — Klub národní strany svobodomyslně v Žižkově. Jos. Kaíka, J. Wollmann. Z Prostějova. Srdce naše hluboce želí nena- hraditelné ztráty, jež veškerý národ český tak kruti stihla úmrtím dra. Kaizla, véhlasného politika a ne ohroženého zastance práv národa našeho. — Měst shá rada v Prostějově, starosta Wait. Z Lipníku. Úmrtím dra. Kaizla stihla národ náš ztráta nenahraditelná. Nad jeho rakví hořce truchlíme. — Redakce »Hlasu z Pobečví« v Lipníku. Z Bělé u Bezděze. Nad úmrtím nenahraditel- ného dr. Kaizla vyslovuje nejhlubší soustrast: Pro- cházka, starosta za měst. radu v Bělé u Bezděze. Z Golčova Jenikova. Nad úmrtím poctivého Čecha, neunavného pracovníka, muže ryzího a vla- stence upřímného, bývalého poslance našeho dra. Jos.
Král Kaizl JUDr Havelka Kaík J Wollmann Wait Čecho Vinohrady Žižkov Prostějov Lipník Pobečví Bělá u Bezděz Golčův Jenikov
10 article
Kaizla nejhlubší soustrasť projevuje městská rada v Golč. Jeníkově. — Thon, starosta. Z Hlinska. Projevuji jmenem městské rady nejhlubší soustrasť nad ztrátou vynikajícího politika a učence dra. Jos. Kaizla. — Fiala, starosta. Z Heřmanova Městce. Město Heřmanův Městec zachová vděčnou vzpomínku na bývalého statečného a osvědčeného svého poslance dra. Josefa Kaizla. — Městská rada. Z Hradce Králové. Pod dojmem bolestně překvapující zprávy o úmrtí vzácného politika če- ského JUDra. Jos. Kaizla vyslovujeme upřímnou soustrast. — Za královéhradecký politický spoleka Bedřich Weyr, t. č. předseda, Rudolí Košťál L. č. jednatel. Z Kolína. Obchodní gremium v Kolíně vyslo- vuje svou hlubokou soustrasť nad úmrtím Jeho Ex cellence dra. J. Kaizla. — Ant. Sládek, předseda. Z Libně. Zdrcení zprávou o nenadálém skonu jednoho z nejlepších bojovníků za práva a svobodu českého národa, věhlasného učence a státníka pana dra. Josefa Kaizla, vyslovujeme nad nenahraditelnou jeho ztrátou svou upřímnou soustrast. — Za občan- ský klub v Libní: Frant. Filip, předseda, Aloia Pinz, jednatel. Z Mnich. Hradiště. Politický spolek národní strany svobodomyslné v Mnich. Hradišti projevuje nelíčený žal a soustrasť nad ztrátou zasloužilého, neunavného výtečného zástupce národa českého, dra.
Kaizl Thon Fiala Weyr J Kaizl Antonín Sládek František Aloius Pinz Jeníkov Hlinsko Heřmanův Městec Hradec Králové Kolín Libeň Hradiště Rudolit Košťál L spolek národní strana
11 article
Kaizla, jehož paměť z řad našich nikdy nevymizí. — V Mnich. Hradišti, 20. srpna 1901. Dr. Šebor, sta rosta. Václav Jirna, jednatel. Z Náchoda. Hluboce dojati náhlým úmrtín Jeho Excellence dra. Jos. Kaizla, projevujeme jak velect. paní vdově jeho tak i slav. předsedniciv klubu svobodomyslných poslanců českých nad zírá tou vzorného manžela, věhlasného politika a ne ohroženého obhájce práv národa českého naši nej vřelejší a nejvroucnější soustrast. — Rada městská v Náchodě. Z Nového Světa. Velmi dojat připojuji se k projevům zármutku nad předčasným odchodem vynikajícího českého politika dra. Kaizla. — Jaromír Čelakovský. Z Nov. Města n. Met. Želíc nenadálého tra- gického skonu předního bojovníka za práva národa českého, vyslovuje hlubokou soustrasť svou městská rada Nov. Města nad Met. — Purkmistr Bö h m. Z Plzně. Občanský klub v Plzni želí ztráty nenahraditelné, jež stihla český národ úmrtím dra Kaizla, muže o národ náš vysoce zasloužilého, stát níka schopností znamenitých a zachová mu povždy čestnou vzpomínku. Budiž mu země lehkou. — Kosler, Rypl. Z Polné. Obecní rada města Polné vyslovuje nejhlubší soustrast a lítost nad úmrtím ministra dra.
Kaizl doktor Šebor Jirna Čelakovský Kosler Rypl Náchod město nad Met Plzeň Polná Rada městský purkmistr Bö h m . Z Plzeň
12 article
Kaizla. — Sadil. starosta. Ze Zdic. Městská rada ve Zdicích vyslovuje upřímnou soustrast nad úmrtím zasloužilého hajitele věcí českých dr. Jos. Kaizla. — Křemen, starosta. Z Počátek. Městská rada počátecká projevuje hlubokou soustrast nad úmrtím dra. Josefa Kaizla. vynikajícího politika a horlívého obhájce práv národa českého. — Houska, starosta. Z Počátek. Obecnou jest IItost, žal nad ztrátou. kterou národ náš v době tak vážné utrpěl úmrtím dra. Knizla, politického vůdce bohatých vědomostía žoniální bystrosti. Okresní výbor, vděčně vzpomínaje neocenitelných zásluh zesnulého pro věc národn. projevuje svoji nejhlubší soustrast. Věčná a vděčná buď mu paměť. — Okresní výbor v Počátkách. Dr Petrof, náměstek starostův.
Kaizl Sadil Jos Křemen Houska Petrof Zdice okresní výbor
13 article
Zo Staré Bo eslavi. Nad předčasným skonem velikého a bystroduchého ministra dra. Jos. Kaizla projevuje svou soustrast městská rada ve Staré Bole- slavi. — Václav Stibinger, starosta. Z Vlašími. Okresní výbor ve Vlašimi projevuje hlubokou soustrast nad úmrtím znamenitého státníku a obhájce práv národa našeho dra. Kaizla. — Dr. Pittermann, starosta. Ze Žižic. Želíme náhlého úmrtí vědce i polítika JUDra. Jos. Kaizla, od něbož národ náš velikých skutků očekávati oprávněn byl. Budiž čest jeho pa- mátce. — Za Vrabčíkovu hasičskou župu slanskou Jos. Zima, starosta, Jan Lipovský, jednatel. Ze Zbraslavic. Truchlivě dojati náhlým úmrtím Jeho Excellence pana dra. Kaizla, zasloužilého, ne- zapomenutelného zastance národa českého, projevu- jeme naše nejupřímnější účastenství. — Městská rada v Zbraslavicích. Z Hořic. Nad ztrátou velkého státníka a ná- rodního bojovníka dra. Josefa Kaizla projevuje hlu- bokou soustrast městská rada v Hořieích. Z Dejvic. Jmenem zastupitelstva obce dejvi- cké projevuji hlubokou, srdečnou soustrast nad úmrtím věhlasného českého politika Jeho Excellence ministra dra. Kaizla. — Starosta: Frolík. Z Unhoště. Jmenem městské rady v Unhošti vyslovuji nad ztrátou velkého státníka a neohrože- ného obhájce práv národa českého. JUDra. Josefa Kaizla, svoji nejhlubší soustrast. — Purkmistr: Jan Wildmann. Národní jednota samostatných řemesl níků a živnostníků ku podpoře svých členů na Smíchově vyslovuje nejhlubší soustrast nad úmrtím J. Exc. býv. ministra financí a našeho říš- ského poslance dra. Josefa Kaizla. Žalíme tím více ztráty tak vynikajícího poslance našeho i mlado- českého klubu. — Alois Jelínek, starosta. Vá- clav Roiko, jednatel.
Kaizl Stibinger doktor Pittermann JUDr Lipovský Frolík Wildmann Jelínek Stará Bol Vlašim Žižice slanský Jos Zbraslavice Hořice Dejvice Unhošť Smíchov zo Stará Bo
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Rozmluva s p. Andréem Chéra damem, včera ráno v listě našem uveřejněná, otevřela jízlivou žílu pražské »Bohemie«, vyšly z ní však pouze dvě naprosto nepatrné kapky jedu! Uvedši některé výňatky z výroků vynikají- cího a celou Evropou právem proslaveného po- litika i publicisty francouzského, připojuje »B.« následující výrok: »Pan Chéradame jest, jak patrno, velikým politikem, jemuž starost o jeho slovanské přátely nedá pokoje. Jaký to povzná- šející pocit to musí býti pro Čechy, ani vidlí že jejich zájmy jsou tak — vážným politikem na Seině zastupovány!« Již dávno nečetli jsme nic v kasiňáckém žurnálu s tak triumfujícím silným vnitřním potěšením jako právě tyto dvě věty, nasvědčující, že naše české styky s Francií a jejími vynikajícími representanty dospěly po dlouholetých snahách našich k onomu rozvoji. při němž umdlévá a naprosto selhává druhdy tak škodolibá ironie našich vezdy nepřátel Němců. Podepisujeme výrok »Bohemie« oběma rukama i dodáváme: Díky bohu! Nic se tak hned nevyrovná povznášejícímu našemu pocitu a vzpomince na to, že tak vážný, tak vyspělý ano geniální politik jako pan Chéradame háj na Seině naše zájmy. Od té doby, co muž tak pronikavého úsudku, jako Chéradame, tento ge- niální objevitel, francouzskému náhledu dosuc takřka cizích, důležitých vzájemností hospodář ských i kulturních mezi západem a východem
Andrée Chér Chéradam Němec Evropa Čechy Seina Francie západ Bohemia
15 article
Evropy, jako protiváhy proti říši německé, nej- vřelejší obhájce slavogalského spojenectví prot pangermánským snahám, muž takového věhlasua vlivuplných styků, nahlédl, že životní zájmy fran- couzského národa se životními zájmy národa če- ského jsou vlastně totožny, a od té doby, co toto poznání uvedl mezi axiomy politického nazírání francouzského, spadla s nás do opravdy všechna starost o zastoupení našich zájmů v Paříži naše vděčnost muži tomuto jest zajísté neobme- zená. Pan Chéradame učinil z otázky české jednu z nejdůležitějších otázek mezinárodních a nutnost nejvyšší evoluce národa českého jeho existenčního i všelikého jiného rozkvětu základním pravidlem, bez něhož není již dnes politické úvahy v tom směru ve francouzském národě možné. »Pravda jest na pochodu a nie více ji nezadrží!« možno říci s E. Zolou a toto vědomí nám prozatím stačl. Odstavec pak jeho včerejší rozmluvy, věnovaný nedělitelnosti a celist- vosti království českého, pokládáme za jednu z nejdrahocennějších passáží, jaké kdy proneseny byly ve výměnách francouzsko-českého mínění.
Chéradam Zola Evropa Paříž
16 article
Je to nejenom svědectví správné hloubky, do jaké již proniklo francouzské nazírání do našieh poměrův, ale má pro nás význam přímo doku- mentární. Tato shodnost názoru bystrého fran- couzského politika s naším nejsvětějším dogma- tem národním, jeho admonitum k našemu stát- nímu právu historickému, jehož samozřejmou podmínkou celistvost království jest, stejně jako neodlučnost korunních zemí českých, jest nám Čechům jenom tím horlivější pobídkou k hájení těchto nezadatelných zásad, jichž správ- nost poznána se strany francouzské, abychom tak řekli jinými vnějšími cestami bádání. Jakož se tedy opravdu těšíme z tohoto stavu styků francouzsko-českých a od nich si slibujeme ve- liké cenné prospěchy do budoucnosti, jsme na- plněni nejvyšším uspokojením nad tim, že další zdar těchto styků byl ústy nejvýmluvnějšího z pěstitelů styků těch učiněn jaksi závislým na podmínce vytrvalosti české, na historickém pro- gramu nedělitelnosti vlasti naší. Že této pod- mínce vyhovíme co síly stačí, stůj co stůj, mů- žeme zajisté věrně slíbiti i slibujeme!
Čecho
17 article
— Argumentů zoufalství chápe se proti našemu lokálkáři a »redakčnímu inženýru« jeho kollega (s prominutím poplatků za toto povýšení z »Rad. Listů« v záležitosti bočního vedení elektrického na místě vrchního při dráze Kar lovým mostem. Dovídáme se, že ve smyslu uve- deného autora jeho obratu o mrštném »přeska- kování tyčí« nemá se rozuměti jako zlomyslnému vtipu nad ubohostí nápadu, jehož jsme se přá- telsky ujali, nýbrž že při tomto přeskakování míněny kontaktní tyče bočního vedení, jakožto objekty, předměty téhož přeskakování. To jest, tyče nemají samy přeskakovati, naopak přeska- kovány býti, kterýžto malheur by skutečně na- stal, kdyby při problému, námi uvedeném, uká- zala se nutnost, vésti koleje tak daleko o chodniků, aby mezi vlakem a chodníkem byl ponechán prostor pro chodce. Tuto okolnost předvídá i proponent návrhu, jemuž jsme po- přáli slova v odpoledním vydání »N. L.« ze dne 14. srpna, an pravi výslovně: »Koleje dráhy po obou stranách mostu vedeny býti musí těsně a ž při samém chodníku«. Jsou tedy všecky skoky i chodců i logiky vyloučeny. Leč zbývá jestě několik jiných pohrom, na nichž stroskotati se může návrh námi patronisovaný. Jednou z nich je kolossální, v pravdě radikálni humor »Rad. Listů«. Při čtení řádků, věno- vaných jimi této záležitosti, věru připadá člo- věku, jako kdyby upadl v ruce divých lesníeh ženek, kteréž, jak známo, oběti své ulehtávají.
18 article
Podaříli se zdrtiti návrh bočního vedení cestou nucené veselosti »R. L.«, pak by bylo ovšem zbytečno, ztráceti o něm dále slov. Druhá po- hroma jest měně veselá, ale také méně — vážná, což dokonce nemíníme paradoxně. Tou jest totiž zcela nevšední pronikavost lokálkáře »R. Listů«. Muž tento obává se totiž změny v dosavadním způsobu sebevražd, prováděných skokem s mostu do řeky, i miní, že zavládne moderní způsob sebevražd dotykem Trolleyova drátu pod chod- níkem uloženého. Stačí prý napřiště jíti mo derním sebevrahům na památný most a sáhnouti na Trolleyův drát pod zvýšenými chodníky, jimiž probíhá smrtný proud. Bude prý to zvláštnost, kterou prý získá Praha ještě na návštěvě cizinců. Kdybychom chtěli jíti po stopě tohot cynismu dále, mohli bychom říci, že to bude dokonce i výhoda ušetřením nákladů, spojených s hledáním mrtvol ve vodě, kdyby — sebevrahové, zvláště »moderni«, nebyli poučeni ze zpráv o ame- rických popravách o vražedné nespolehlivosti elektřiny. Kdyby měly býti chodníky zvýšeny
Trolleyův Praha
19 article
tak vysoko, aby výduť byla prostupná pro ruku sebevrahovu, mohla by býti v zájmu radikálního humoru konečně tak vysoká, aby po přerušení dopravy pod chodníky spáti mohli bezpřístřeš- níci! Exaktnější fantasii, než jakou vládne radi- kální inženýr-kollega, ovšem by napadlo, že ulo- žení drátu pod chodník znamená jenom přelo- žení spodního vedení (pro slabost klenby mostní nemožného) na bok o 90° (nikoli Reaumura)se štěrbinou, průchodnou výhradně jen pro tyč kontaktní, totiž světlosti přibližné průměru tyče, která jest tenčí než ruka (jak známo). Pakliže pak lehké zábradlí, udržující chodce na chod- nících v přiměřené vzdálenosti od mimojedoucích vlaků, ještě jest zohavením starobylosti Karlova mostu, jak »R. L.« uvádějí, pak pánové archeo- maní buďte důsledni, zřiďte v obou mosteckých věžích závazné převlékárny s mírným poplatkem, z nichž by se přes most nepouštěl pěšky nikdo, leda ve věrném kroji z doby Karlovy, a jinak nejvýše v historických vehiklech.
Karlův most
20 article
— Obecní volby v Třebenicích. K te- legrafické zprávě naší ze včerejšího dne sdělu- jeme tyto podrobnosti: Již před 8. hod. ranni počaly se ulice třebenické plniti přicházejícími občany a voliči. Ihned po 8. hodině ranní při- kročeno k aktu volebnímu, kterýž započal vol- bou ve třetím sboru voličském. Češti voličové sešli se ihned při zahájení voleb, tak že při druhém čtení seznamu voličů zbylo již jen málo těch, ktoří prvnímu čtení přítomni nebyli. — Němci, vědouce, že každý pokus ve sboru tomto zvítěziti jest marným, nezúčastnili se volby. Před 11. hodinou skončena volba III. sboru. Výsledek její pak jest tento: Ze 495 voličů tohoto sboru dostavilo se 259 voličů če- ských a jednomyslně zvoleni tito občané Auft Karel, hostinský, Grégr Josef, pekař, Jo- hanovský Adolf, obchodník, MUDr. Pařik Václav Preis Josef, ekonom, Soukup Josef, mlynář, Štekl Edvard, ekonom, Šašek Alois, mlynář v Chodoulicích, Šašek Josef, truhlář, Wünsch Frant., kupec. Ve městě jest úplný klid. Jak- koliv jiná leta vyslány do Třebenic z celého okolí četnické hlídky, neviděli jsme letos ani jediného četníka. Mluvilo se včera, že prý k žá- dosti dra. Titty vysláno bude do Třebenie vojsko. Včera ráno však ke všeobecnému veselí zvěděli jsme, že byl dům pana dra. Titty pro- zatím polepen jen »papírovými německými vo- jáky«, rovněž tak některé domy jeho přátel
Němec Karel Grégr Josef pekař Adolf MUDr Pařik Preis Soukup Šašek Alois truhlář Wünsch František Třebenice Chodoulice Štekl Edvard
21 article
Litovali jsme, že pan dr. Titta nepřišel v za- stoupení choti své k volbě. Při posledních vol- bách v r. 1894 vykázal se plnou mocí, znějíe na jméno »Josef Titta«. Z toho povstalo male nedorozumění, neboť všude známo bylo, že se pan doktor odjakživa jmenoval »Václav« a na- jednou byl z něho Josel. Tehdejší komise vo- lební, nemohouc následkem toho zjistiti, zda pan doktor jmenuje se opravdu Václav, musila si obstarati křtici list pana dra. Titty, vedle něhož v obci Prosmykách narodil se 24. ledna 1863 Václavu Tittovi, přívozníku tamže, syn Václav, který ve své vášni národnostní zapírá i své rodné jméno. Zjistili jsme také, že ve straně německé není shody, neboť mnozí z Němců nesouhlasí se stavbou evangelického »Christus- Kirche« v Třebenicích, na kterouž musí odváděti příliš velikou daň národní. — Dnes na- stane pravý boj volební ve sbo- rech II. a I., kdež měřiti budou obě národ- nosti své síly. O výsledku volby přineseme zprávy v zejtřejším čísle ranním. — Volba okr. výboru v Českém Brodě konala se dne 20. srpna. Starostou zvolen opěi p. Václ. Novotný, rolník v Roztoklatech. do výboru za skupinu venkovskou p. Jos. Rýva, rolník ze Štolmiře, za skupinu měst a městeček p. Jos. Miškovský, redaktor v Č. Brodě, za velký průmysl p. Jos. Hýroš, ředitel cu- krovaru v Č. Brodě, za velkostatek p. K. Po- lák, vrchní správce v Kounicích, z celého sboru p. Jos. Holeka, rolník z Chrášťan a p. Frant. Junek, rolník a starosta z Mlo chova.
doktor Titt Václav Němec Václ Novotná Rýva Miškovský Kounic František Junek Prosmyky Třebenice Český Brod Č . Brod Chrášťany evangelický » ChristusKirche
22 article
— Domovský zákon a české menšiny Již dnes ukazuje se, jak odůvodněné byly obavy, které chovali jsme ku praxi, jakou pro váděna budou ustanovení nového zákona do- movského z 5. prosince 1896 zvláště od něme- ckých obecních představenstev proti českému obyvatelstvu. Tak stalo se, že se žádosti če- ských občanů, které podány byly k obecnímu úřadu německému, docela »ztratily«, jiné české žádosti jsou — vždy ovšem až po půl letě — odmítány, poněvadž jsou prý sepsány jazy kem obecnímu představenstvu nesrozumitelným. Ale i jinak vynakládají obecní úřady němacké ve- škerou pěči, aby znemožnily pobyt těm Čechům, kteří by mohli dosíci práva k nabyti domov- ské příslušnosti desetiletým nepřetržitým pobytem v obci. Příklad Taschkův z Čes. Budějovic, klerý se snažil vypovídati z obce nemilé mu české občany, byl dosti následován. Bohužel jenom málo našich lidí bránilo se z falešného studu proti této násilnosti. Poněvadž dle 2. uvedeného zákona pozbývá práva na nabyu příslušnosti ten, kdo připadl v obci za obliž chudinskému zaopatření, nabízeli v mnohých obcích zřízenci obecní chudinské podpory i zá- možným českým občanům, jenom aby jim zne- možnili dosíci práva zákonem jim zaručeného.
Čecho Čes . Budějovice
23 article
Odměny dávány českým příslušníkům, když po- depsali prohlášení, že pobyt svůj v obci přeru- šili, třeba toto přerušení jevilo se pouze v tom. že odešli česat chmel nebo na práci do ciziny. ač při tom stálé bydliště jim v oné obci zu- stalo. Na mnohé občany působeno, že může jim býti přiznáno právo domovské v německé obci jenom tehdy, když stanou se Němci a za- váží se posílati děti své do německých škol. U řady Čechů, zvláště ve Vídni, působil i pů- sobí strach, že by po nabytí příslušnosti ve Vídni pozbyli domovského práva v Čechách a tím přetrhli namnoze i jedinou pásku, která víže je dosud k domovu. Z veškeré dosavadní praxe je vidět, že občanstvo naše nebylo na změnu zákona dobře připraveno a že tu zvláště naše autonomie k řádnému poučení nevykonala téměř ničeho. Zemský výbor již sice v r. 1897 vybídl okresní výbory, aby vyzvaly obce by za- vedly si řádné katastry svých přísluslušníků zvláště mimo obec žijících a aby pak obee domáhaly se samy o převzetí příslušníků těch — třeba proti jich vůli — ve svazek domovský dosavadních obcí pobytu. Ale výsledek onoho vybídnutí je více, než pochybný. Zvláště oproti cizině mělo by tu býti nového zákona co nej- více využito. Když ani nepřihlížíme k podporám a poplatkům, které jednotlivé obce jsou nucený hraditi za své přislušníky v cizině a zajisté ob nosy ty jsou veliké, musíme přece uvážiti, že království české platí ročně více než 1,500.000K za své příslušníky v nemocnicích a jiných huma- nitních ústavech v cizině, z čehož jenom na vídeň- ský nalezinec připadá přes 610.000 K. Mimo to třeba míti na paměti, že čím více, zvláště ve
Němec Čecho Vídeň Čechy
24 article
Vídni, budeme míti příslušníků, tím silnějšl že bude tam naše posice, neboť odpadne dnešní vý- mluva Vídeňáků, jíž omlouvají své nepřátelské chování proti našincům, že totiž Čechové nejsou ve Vídni živlem usedlým, nýbrž jen stěhovavým. Výbor zemský od r. 1897 neučinil pro poučení obcf ničeho a jenom v několika okresech snažily se okresní výbory, aby přiměly obce k tomu, aby se snažily přenésti právo příslušnosti u občano v cizině žijících na obce jich pobytu a vyvaro- valy se tak častému u nás případu, že mnohý občan, který se ve velikém městě narodil a celý život tam ztrávil, pak ve staří, když by mohl činiti nároky na zaopatření chudinské v tomto městě, bývá poslán do domovské obce, kde ho nikdo nezná a kde stává se pak břemenem a ob- tíží. Zvláště opatrně měly by naše obce vysta- vovati do ciziny domovské listy a vysvědčení o majetnosti, kde dnes zvláště cízím nemocnicím mnohý starosta potvrdí německý blanket, kterému ani nerozumí a kterým přiznává, že dotyčný oše- třovanec je do Čech příslušný. Zemský výbor
Vídeňák Čecho Vídeň Čechy
25 article
měl by vydati stručné poučení obcím, jak mají si při jednání o příslušnosti občanů počínaii a měl by opatřiti i vzorné tiskopisy pro obce ku vedení řádných matrik příslušníků v našich ob- cích, kde skoro ještě většinou přiznává se do- movské právo jen tak po paměti. Ušetřilo by se tak mnoho na národním našem majetku. České menšiny nabýváním Čechů domovského práva ve smíšených obcích, získávají stability a jistoty proti vypovídacím choutkám některých příliš horli- vých germanisátorů a důležité zbraně, které v bo- jích za jich práva dá se dobře využíti. Měla by proto novému zákonu o domovském právu a jebo využití býti věnována větší pěče, než dosudse dělo. — Osobní. Policejní lékař pan MUDr. Aloi Masák, navrátil se z dovolené do Karlína a ordi- nuje v obvyklých hodinách. — Rodinné zprávy. Stříbrnou svatbu slavi dnes v chrámu sv. Klimenta v Praze—VII. pan Vojt. Jeníček, strážník v městských sadech, se svou chotí Alžbětou roz. Kurkovou. Zároveň oslaví 25let jubileum své služby při obci pražské.
Čecho MUDr Masák Klimenta Alžběta Kurkův Karlín Praha
26 article
— Občanský klub v Holešovicích- Bubnech ve schůzi dne 20. t. m. konané po do- hodnuti s delegáty živnostníků a obchodníků VII. části doporučuje následující kandidáty pro volby do komise pro všeobecnou daň výdělkovou a sice: Za komisary IHI. třídy pp.: Josefa Hübsche, klempíř čp. 692—VII., Václava Šrámka, obchodníka čp. 631—VII.; za zástupce p. Karla Semeckého, hostinského čp. 207—VII. Za komisara IV. třídy p. Karla Radoně, cukráře čp. 612—VII., za zástupce téhož p. Jana Sýkoru, soustružníka čp. 25—VII. Sběrny pro volební lístky nalézají se u pp.: Frant. Eima, hostinského v Belcrediově tř., Jos. Hübsche, klempiře v Bělského tř., Karla Pokorného, tesaře na Zátorách, v Ohradě, Jana Čámského, kováře v Pala- ckého tř., Josefa Müllera, lakýrníka v Palackého tř. — Jsou obce povinny doručovati úřadní výměry a spisy čili nic? Ve věci této, pokud ovšem jde o styk soudních úřadů s úřady samo- správnými, vydán byl všem soudům praesidiem vrchního zemského soudu tento výnos: Č. praes.
Hübsch Šrámek Semecký Radoň Sýkora František Eim Pokorný Čámský Müller Holešovice Bubno Belcrediov třída Jos Palo Palacký třída
27 article
13587/7/1. Připojeným rozhodnutím správního soudu ze dne 1. května č. 24902 rozřešena otázka, jsou-li obce povinny obstarávati doručování soudních pří- pisů ve trestních věcech, v tom smyslu, že uznána tato povinnost na základě § 213. cís. patentu ze 3. května 1853 říš. zák. č. 81 i nadále platnou, po- kud jde o doručování mimo sídlo soudu, ať již v soudním okresu nebo mimo něj, — že však z pra- vidla nesmí býti používáno prostřednictví obcí k do- ručování v sídle soudu. Avšak při tom uznal správní soud, že — pokud jest to vzhledem ke kon- kretnímu trestnímu případu nezbytno nebo vyžadu- je-li toho bezprostřední zájem trestního řizení, aby při tom či onom doručování vypomohla obec, jest tato povinna o doručení se postarali také v sídle soudu. C. k. ministerstvo spravedlnosti vidělo se nuceno výnosem ze 24. t. m. č. 154641 sděliti toto rozhodnutí již vzhledem na všeobecnou jeho důležilost a vzhledem na četné mylné zprávy.
28 article
které hned po jeho vynesení do veřejnosti se do- staly a to tím spíše, poněvadž mnoho obcí v jednot- livých soudních obvodech, nepochopivše pravý vý- znam zmíněného rozhodnutí, odepřely doručování v trestních věcech pro příště vůbec. Nařizuje se ledy soudům, pověřeným také trestním soudnictvím, aby řídily se, používají-li spolupůsobnosti obcí při doručování ve věcech trestních, zásadami tohoto roz- hodnutí a bude-li třeba, vyložily obcím rozsah po- vinnosti, vyměřené jim správním soudem na zá- kladě platných zákonů. Mimo to nařizuje se sou- dům, aby za účelem úlevy soudním doručovatelům poštou zasílaty: sdělení soukromým účastníkům, soudní výměry o odškodnění, sdělení a obsílky pro soukromé žalobce, výzvy k nastoupení trestu nebo k zaplacení pokuty, soudních útrat, rozhodnutí o žádostech za změnu místa pro odpykání trestu, nebo za jeho odklad, rozhodnutí o právních pro- středcích nebo žádostech za milost, neboť proti tomu ani při dopravě místní není překážek. V Praze, 29. července 1901. Vessely m. p.
Praha
29 article
— Český cestovatel dr. Alois Musil z Olo- mouce, jenž spolu s malířem Leopoldem Mielichem podnikl letošního roku velikou výzkumnou cestu do vnitř Arabie a navštivil i kraje dosud Evropanům neznámé, při čemž o Božím hodu svatodušním byl ve Vádi al-Butum od Beduinů kmene Ahl al- Džeul přepaden a po tuhé obraně oloupen, vrací se šťastně dle zprávy, již z Damašku 11. srpna p. prot. dru, d V. Práškovi zaslal, zdráv do vlasti. — K výletu do Třebenic a na Košťálov. Pro účastníky výletu i širší vlastenecké obecenstvo, jevící zájem pro Třebenice a české Středohoří, uspo- řádána bude v pátek dne 23. srpna o 8. h od. večer ve velké dvoraně »u Štajgrů« ve Vodi- čkově ulici přednáška. Pan JUDr. Stum pí, třebenický rodák, podá »Informační črty z če- skébo Středohoří k výletu do Třebenice. Pp. výletníci, kteří složili 3 kor. 60 hal. musí doplatiti při obdržení jízdného lístku 1 korunu. Pořadatelstvo úřaduje na nádraží státní dráhy v Hybernské ul. dne 25. t. m. již o 5. hod. ranní. Program výletu: Odjezd z Prahy v 5 hod. 25 min. ráno (nepřiblásivším se pořa- datelstvo jizdu tímto vlakem nezaručuje), příjezd do Lovosic v 7 hod. 9 m.; zde účastníci pose- čkají na drubou výpravu, která přijede v 7 hod. 35 min. a pak společně 30 povozy jízda do Třebenie, na hranicích měsla uvítání městskou radou, v Čele s MUDr. Paříkem a českými spolky. Za výpravu odpoví protektor p. inž. Jar. Schnirch. Hold vlasteneckým členům městské rady a odevzdání soch Frant. Palackého a dra. Julia Grégra delegátem Zemské jednoty soukrom. úřad. p. Fr. X.
doktor Musil Mielich Evropan Ahl V Prášek JUDr Stum Pařík Ing Schnirch Hold František Palacký Grégr Ola Arabia Třebenice Košťálov hybernský ulice Praha Lovosice Francie povoz jízda
30 article
Horňákem. Rozchod k občerstvení (hostince: »Radnice«, »U dvou lip« na náměstí, »u Černých«, »u Červených« a »u Lišků«), problídka české ake. továrny na zužitkování ovoce (pouze do 11 hod. se pracuje), měst. musea, vycházka na Košťá- lov (o 10. hod.), kde promluví p. JUDr. Stumpt o bistorii města Třebenic. Další výprava může mezi tím navštíviti Zajícov čili Hazmburk nebo Hrádek. O 2. hod. s poledne oběd, o 4. hod. odpol. odevzdání Jednotě sokolské na památku výpravy soch Fügnera a Tyrše i trikolory na pra- por. Promluví pořadatel p. Jan Šlechta Křivoklátský. Volná zábava na náměstí při dvou kapelách. O 8. bod. večer ohňostroj a zpáteční cesta do Lovosic k vlaku, který odjíždí o 9. hod. večer. Dodatečné přihlášky přijí ma ji se ještě v pátek dne 23. t. m. při před nášce. — Páni členové pražských a okolních odborů N. J. S. upozorňují se opětně, aby hojně zúčastnili se výletu do Třebenic. Legitimace pouze výminečně pro členstvo odborů vydávaji se do dne 24. t. m. dopoledne v kanceláři Národní jednoty severočeské ve Ferdinandově třídě 33.
Horňák Liška JUDr Stumpt Fügner Tyrš Šlechta na náměstí Třebenice Hazmburk Lovosice Ferdinandov třída
31 article
— Hostlnský věstník. Z Prahy: Pan Adoll Antoš, dříve na Linhartském náměstí, převzal ho- slinec »U kotvy« č. 249—VII. v Bubenské třídě. — Pan Václav Beneš, dříve restauratér »Pod Vítkovem v Žižkově, převzal kavárnu v plodinové burseč. 866—II. na Havlíčkově náměstí. — Pan Josef Brož, nájemce pivovaru »u Bucků« č. 1046—II. na Poříčí, převzal restauraci v témž domě do vlastní režie. — Pan František Fiala otevřel jídelnu v č. 532—VII. v Belcrediové třídě. — Paní Anna Flalová převzala jídelnu v č. 693—I. v Rybné ulici. — Pan Karel Hospodský převzal restauraci v plodinové burseč 868—II. na nároží Havlíčkova náměstí a Senovážné ulice. — Pan František Jírovec převzal hoslinec vč.
Adoll Antoš Beneš Brož Bucek Fiala Belcredi Flalová Karel hospodský Jírovec Praha Žižkov Havlíčkův náměstí Rybná ulice senovážný ulice pod Vítkov
32 article
135—I. na Linhartském náměstí. — Pan Alois Kádner, dříve »U zlatého soudku« v Smetanové ulici, převzal restauraci v č. 159—I. na nároží Marianského ná- městí a Husovy třídy. — Pan Antonín Palek převzal hostinec »U českého iva« č. 566—VII. v ulici U ka- pličky. — Paní Marie Polydarová, dříve v Cerné ulici, olevřela kavárnu a jídelnu v č. 481—III. na nároží Maltézského náměstí a Lázeňské ulice. — Pan Jan Škván převzal ve vlastním domě restauraci »U Jiřího z Poděbrad« č. 806—-VII. v Belcrediově třídě. — Pan Antonín Šťastný, dříve »u Bucků« na Poříčí, převzal hůtel »Stará pošta« č. 480—III. na nároží Maltéz- ského náměstí a Prokopovy ulice. — Z předměstí: Pan Antonín Kalivoda, dříve v plodinové burse v Praze, převzal restauraci a kavárnu »U české ko- runy« č. 130 na nároží Královské třídy a Vítkovy ulice v Karlíně. — Pan Jan Nekvapil otevřel hostinec »u Čermáků« č. 732 na nároží Korunní třídy a Sa- zavské ulice na Král. Vinohradech. — Pan Leopold Pohanka převzal hostinec č. 468 v Klicperově ulici na Král. Vinohradech. — Pan J. Knott převzal ho- stinec č. 611 v Táboritské ulici v Žižkově. — Pan František Kočí převzal, hostinec »Na Viktorce« prot »židovským pecím« u Žižkova. — Dary. Místo věnce na rakev zvěčnělého mi- nistra dra. Jos. Kaizla věnoval pan hrabě Franlišek Thun, bývalý ministrpresident, Jednoté pro dostavění chrámu sv. Víta na hradě pražském 100 K
Kádner Husův Palek Polydarová Škván Jiří Šťastná Bucek Kalivoda Nekvapil Král Pohanka J Knott Kočí Kaizl Franlišek Thun svatý . Vít linhartský náměstí U ko Cerný ulice maltézský náměstí lázeňský ulice Poděbrady Belcrediov třída ský náměstí Prokopův ulice Praha Vítkov ulice Karlín Klicperův ulice na Královský Žižkov U český korun Viktorka