3
masthead
22. srpna 1901
5
article
nenáleží. Burové se nechtěli dáti okrásti a proto
vznikla válka.
A ještě daleký je její konec a ještě mnohé
pohromy připraví odvěkým nepřátelům Francie.
Politické zprávy domácí.
Poláci nad mohylou Kaizlovou.
Z polských lístů halických nejupřímněj
želí smrti Kaizlovy »Glos Narodu«, jenž píše
Smrt Josefa Kaizla zniká z jeviště současných
události v západním Slovanstvě muž nevšední
plný hluboké učenosti a neobyčejně bystrého
ducha, vyznamenávající se charakterem nezlom-
ným a velkou láskou k svému národu, Kaiz
odešel ze šiků mužů, bojujících za budouenost
západo slovanských národů v plné síle, takořka
ještě mladý muž: — tolik ještě čekalo jej
úkolů, tak dlouhá dráha ještě se před ním
střela, tolik věcí ještě soud jeho měl zvážiti na
misce, v tolika situacích a na tolika stanovi-
skách počítalo se na jeho schopnosti a na jeho
práci veřejnou! Ztráta Kaizlova není jen ranou
pro národ český, nýbrž pohřeší ho všechno zá
padní Slovanstvo, snažící se o zbudování lepš
své budoucnosti.
Polák
Kaizlův
Glos
Naroda
Smrt
Kaizl
Francie
6
article
Politické zprávy zahraničně,
Politické zprávy zahraničně,
Styky českosrbské.
Srbové při každé příležitosti veřejně vy
znávají, že v mocnářství rakousko uherském
nemají přátel kromě Čechů. To čtete v jejich
novinách, knihách i soukromých listech, to sly-
šíte z jejich úst. Kdo si pováží, co tento slo-
vanský národ v posledních 25 letech zkusil
protivenství a pokořování, co překonal zjevných
nájezdův i lislch, potutelných úkladů, nepoza-
staví se nad tím, že národ svěží a jarý, jakým
Srbové jsou, národ mající srdce i česť, láskou
přilnul k druhému slovanskému národu, který
v té periodě vždycky mu projevoval sympatie a
a jediný v této monarchii zastával se jeho
zájmů a napomínal, aby jich i sama monarchie
dbala.
Za čtvrt století poměr obou národů takse
ustálil, že možno již pokládati jej za povný
základ, na kterém se dá dále budovati. Díla se
chápou sami Srbové a to nejen v království
nýbrž i v okupovaných zemích. Prosti všeho
falešního, německého sentimontalismu, zasahuj
hned ve praktícký život a snaží se s Čechy na-
vázati všestranné obchodní styky. Českému prů
myslu naskytuje se příležitost, opanovati v Srb-
sku to pole, které tam dosud zaujímal průmys
muďarský a německý z Rukousko- Uherska. Nen
pochyby, že náš průmysl čile se uchopí potané
srbské pravice a postaví věc tak, aby v rámei
obchodních smluv český průmysl trvale opa-
noval v Srbsku pole. Aby se tak stalo, je třeba,
aby se varovalo chyb průmyslu německého
maďarského: musí býti naskrze solidný, nikoli
hrabivý a vyděračný, musí míti zevnějšeko slo-
vanský, nesmí se přikrývati cizími škraboškami.
musí šetřiti srbského jazyka a písma i pravo-
slavné víry, srbských zvláštnosli a obyčejův
varovati se musí všeho kulturtregerství.
Srba
Čecho
Srb
Čechy
RukouskoUhersko
Nen
Srbsko
7
article
My prozatím pouze upozorňujeme na to
co se v Srbsku připravuje, doufajíce, že dobrá
vůle Srbů dojde ve všech kruzích našeho ná-
roda, kterých se to týče, porozumění a ocenění.
Jen opakujeme, že tu jde o zapředení skuteč
ných styků českosrbských a že Čechové nemo
hou v nich býti substituováni jinými, neslovan
skými živly.
Polský vynálezce a eísař Vilém II
Známý polský vynálezce Jan Ščepaník,
nyní bytem ve Vídni, poslal císaři Vilémovi na
jeho žádost pancíř, utkaný z hedbáví a zabez-
pečující úplně osobu, jej nosíci, od účinku rány
střelné, bodné i sečné. Císař Vilém žije v stá-
lém strachu před anarchisty a strach ten stup-
ňuje se u něho již v jistý druh duševné cho-
roby. S pancéřem Ščepaníkovým konaly se
zkousky ve vídeňské zbrojnici a výsledek jejich
je skvělý. Kulka z karabiny Mannlicherovy na
30 kroků prorazila sice pancéř, položený na
plech ocelový, ale zdeformovala se a plechu
neuškodila. Kulka revolverová na tu vzdálenost
od pancéře se odráží. Silný úder dýkou jakoby
se pancéře nedotkl. Na 50 kroků neproráží ho
ani kulka z karabiny Mannlich erovy. Pancéř váži
pouze 2 kilogramy.
Myslí se, že vynález Ščepaníkův způsob
převrat ve vyzbrojení evropských armád.
Srba
Čecho
Vilém
Ščepaník
Ščepaníkův
Srbsko
Vídeň
8
article
Carova návštěva ve Francií.
Berlínský tisk přijímá ohlášení návštěvy
carovy republice francouzské nad očekávání
klidně. Ovšem byl tisk ten vždy mistrem pře-
tvářky a dovedl i k věcem nemilým, když ne-
daly se již změniti, zachovávati klidnou tvář-
Není, praví tisk len, za nynější vlády tamn
příčiny k nedůvěře vůči Francii, jejíž voje
osvědčily s německými takou solidárnost až do
posledních dnů činské výpravy. Nynější vládu
francouzskou pak návštěva carova jen posilí —
tak usuzuje tisk nad Sprévou. »Berl. Tag-
blatt« v návstěvé carové vidí opětně uznání
republiky, eož prý oproti »píklům« nacionalistů
a monarehistů lze — i v zájmu míru světo-
vého — jen vítati. »Voss. Zeitung« míní
rovněž, že vládnoueí strany Franeie mohou
se upřímně z návštévy carovy těšiti, cizina že
pak nemá příčiny k nedůvěře. Podobné píše
i národně lberální »Nat. Ztg.« i konservativní
»Post«. O dojmu a vlivu carovy návštěvy
na styky mezinárodní uvažujeme ostatně dnes
na místě jiném.
Tisk francouzský přetřásá dnes napořád
ještě otázku, zůstano ti car ve Franeii délea
navštiví-li mimo Remes, Compiegne a Dunkerk
města ješté jiná, zvláště Paříž. O tom není až
posud nic bezpečného známo; budeť definitivní
program carovy návštěvy teprve ven příštieh
dnech v úradách mezi vystuncem Urusovem
mezi obřadníkem Loubelovým stanoven. Jisto
jest toliko to, že car se zúčastní manevrův
v Remeši a že přistane v Dunkerku.
Vzhledem k tomu zajímati bude čtenáře
naše zajisté několik slov o místě, v němž car
in
na půdu francouzskou vkročí.
Dunkerk jest opevněné město a důležitý
obchodní přístav, zároveň i hlavní město
Carův
Berl
Voss
Dunkerk
Loubelův
Francie
Spréva
Paříž
Remeš
Dunkerk
9
article
stejnojmenného okresu. Leží v kraji Nord
nedaleko Severního moře při vjezdu do průlivu
La Manche, v okolí pustém a písčitém. Jest
sídlem obchodního soudu a několika konsulů,
má obeenou kollej, plaveckou školu, bibliotéku,
obrazárnu, přírodovědecké museum, divadlo,
proslulé mořské lázně, velké dlážděné cvičiště
vojenské a 39.498 obyv. (r. 1891), velikou
většinou vlámských. Byv několikráte
těžce postižen válkou, má Dunkerk jen málo
pozoruhodnějších památek, jako chrám sv
Eligia ze XVI. stol. s hrobem slavného ná-
mořníka Jana Baerta ( 1702), téhož sochu od
Davida d'Angers na Velkém náměstí, poutnickou
kapli námořníků Notre Dame des Dunes, zvo-
nici 62 m. vysokou se znamenitou zvonkovou
hrou a radnici z roku 1642. Dunkerk skládá
se z vlastního města, hlavního sídla obchodu,
z předměstí, průmyslové to části mésta, a z ci-
tadelly, kde nalězají se loděnice, sklady a byty
dělnické i rybářské. PřIstav náleží m ez
válečné přístavy první třídy a eo
do ruchu obchodního zajímá mezi francouzskými
přístavy čtvrté místo. Leží při oleyřené rejdě
i pro největší lodi dosti hlubokě.
Baert
David d ' Angers
Nord
Le Manche
Velký náměstí
přírodovědecký muzeum
Notre Dame desátník Dunes
svatý Eligius z
10
article
Námořní obchod zde valně rozkvétá; roku 1889
kotvilo v přístavu 5664 lodí (velkou většinou
angliekých) s nákladem 2,712.839 tun, mimo
lodi provozujíci velmi výnosný pobřežní loy
ryb a ústřic. Obyvatelé dunkeršlí jsou neohro-
žení námořníci, jichž co rok na 1800 mužů
vyjíždí do polárních končin Atlantského oceánu
na lov tresek a sledí. Za původ svůj Dunkerk
děkuje prý sv. Eligiovi, jenž v VII. století za-
ložil v dunách pro rybáře kostelík (vlám. kerk),
odkudž jmeno města. Rybářská osada vzrostla
pak v městečko, které roku 958 Baldnin II
flanderský opatřil zdmi proti Normanům.
Eligius
Norman
Baldnin II
11
article
S Flanderskem dostal se Dunkerk Burgundsku.
pak domu rakouskému a konečně pod panštví
španělské. Za války proti Jindřichu II. fra-
couzskému a za povstání nizozemského Dunker
mneho zakusil, byv několikráte dobyt. Fran-
couzové zmocnili se ho r. 1558 a r. 1648, al
po obakráte vrátili jej Španělům; po slavné
bitvě v dunách (14. června 1658) Turenne
opět ho dobyl Franejí, ale brzy na to dle
smlouvy Dunkerkodevzdán Anglii a k
Franeii trvalle připojen a ž r. 1669
koupl za 4 mill. ivrůr Franeouzové
znamenajíce důležitost místa, jehož. oko
v krátee lze zaplav ti vodou, s velikým ná-
kladem je opevnili a Vauban učinil z niěko
nejdůležitější válečnýb pri's'tl a v
v Evropě. Odtud pak neohrožení korsaři,
zvláště J. Baert, ničili o bchod an
glický a holandský. Proto v utrech-
ském míru (1713) ustanoveno, aby opevněn
dunkerská byla zrušena n příslav zasypán,
a teprve po míru versaillském (1783) opevněn
znova zřízena. Za revoluce Dunkerk přija
jmeno Dunlibre. R. 1793 obléhali jej An
gličané a Holanďané, ale po bitvě u Hond
sehoole vypudil je gen. Houchard. Za restaura e
opět započaly velké práce přístavní, které všal
nestačily, a teprve za třetí republiky povolil
sněmovna francouzská 50 mill. franků na zve-
lebení přístavu dunkerského.
V Praze, 21. srpna.
Dunkerk
Jindřich II
Fran
Španěl
Turenne
Vauban
J Baert
Holanďan
Anglie
Evropa
Praha
Honda
12
article
Hrabě Waldersee zapírá.
Přibyv do Hannoveru hr. Waldersee použi
v jedně z chlubných řečí svých o nemalýeh
úspěších v Číně také výroku: »Jména ji-
ných vybledla, ale jméno německé stouplo
ve vážnosti«. Jak přirozeno, výrok tento vzbudi
nevoli všude, mimo Německo, Anglii navyjímaje.
Z okolí Walderseeova popřen byl pak výrok ten
a dokládalo se, že zpravodaj »Wolffovy kance-
láře« musil prý býti »buď hluch nebo vší intél
ligence prost«. Tento zpravodaj ale nyní pro-
hlašuje, že stál tak blízko vedle hrabste
Walderseea, když řeč jeho stenografoval, že vy-
loučeno jest všeliké přeslechnutí. Zvláště za
správnost výroku onoho může se rozhodně za-
ručiti! Výrok tedy, jenž dle vlastních jeho přáte
svědčí »o nedostatku intelligence«, hr. Walderse
pronesll
Konflikt franko-turecký
se neobyčejně přiostřil. Ministr zahraničních zále
žitostí Tevfik paša měl dnes francouzskému vy
slanci podati závazné prohlášení ve příčině ne-
dávných úmluv vyslancových se sultánem o
právech nábřežní francouzské společnosti. V pro-
hlášení ministrově ale vynechán byl hlavní zá-
vazek Porty vůči společnosti zminěné, se sul-
tánem už ujednaný, a lo na náblý rozkaz sul-
tánův. Vyslanec Constans odmítl proto přijat
od ministra kusý akt ten a žádal do 24 hodin
deflnitivní odpověď. Když tato dána nebyla.
přerušil s Portou dnes vůbec diplo
matické styky. V posledních létech Porta
k takovému donucovacímu opatření již několi-
kráte zavdala příčinu a ovšem na konec vždy
ustoupila. Zdá se, že sultán sliby svě, Franci
dané, odvolal vlivem německým i anglickým.
Waldersee
Walderseeův
Wolffův
Tevfik paša
Franek
Hannover
Čína
Německo
Anglie
13
article
Přes to ale lze čekati, že Porta povolí na konec
znovu, a to dříve ještě, než francouzské vo-
jenské loďstvo připluje do vod tureckých, aby
tam demonstrovalo. A nepochybně jako nátlak
ještě účinnější, než lato demonstrace lodní, bud
působiti nové okázalé osvědčení tuhé shody
franko-ruské, jakéž znamená návštěva carova
v Dunkerku a Remeši.
Konflikt kolumbijský.
Zmatky v jiho americké republice Kolumbi
nebezpečně se množí. Generál Ruiz přistál u
Panamy a podporuje Uriba, vůdce povstaleů
proti zpátečnické klerikální vládě kolumbijské.
Také liberálové nikaragujstí a ekuadorští sesilují
čely povstaleů. Předseda venezuelské republiky.
Castro, jehož eíle v těchto hojích minule jsme
osvětlili, poslal povstalcům kolumbijským lo
s válečným matertálen Sám dal zat knout
býv. ministra Pulida s 35 předáky
klerikálnimi. Zakázal i všem cestujícím.
po lodech přijíždějícím, na břehy vstupovati.
Jest totiž obava, že vůdcové klerikální Fler-
nandez a Zekundo Riesa chtějí s če-
tami svými do Venezuely vpadnouti. S napjetím
se očekává, jak se Spojené státy zachovají ke
zmatkům na panamské převlace.
Port
Remeš
Ruiz
Castro
Pulid
americký republika
Panama
Venezuela
spojený stát
14
article
Pohřeb dra. J. Kaizla.
Pohřeb dra. J. Kaizla.
Za účastenství nesmírného, v pravdě ob-
rovského, byly včera odpoledne tělesné ostatky
zesnulého poslance a bývalého ministra dra.
Jos. Kaizla z karlínského chrámu vezeny na
posvátný Vyšehrad, aby tam v lůně rodné země
nalezly klidného odpočinku. Nesmírní tisícové
lidu nemeškali a přišli vzdáti němý hold
úctu památce poslance a státníka, na něhož
vzpomínka nevymizi z mysli. Ze všech stran
projevují se upřímné soustrasti nejen vdově.
věrné družee zesnulého, ale i straně, jíž plat-
ných služeb zesnulý prokázal. Projev nejširšíeh
kruhů lidových, možno říci veškerého obyvatel
stva Prahy i předměsti, včera odpoledne v uli
cích, kterými se pohřební průvod ubíral, by
velmi výmlůvný, třeba že ústa při něm nie ne
pronášela, ale za to srdce více cílilo.
Včera před 11. hod. dopol. navštívili mi
nistři Rezek a BöhmBawer k ovdovělou
pl. Kaizlovou a jmenem vlády nejhlubš
soustrast jí vyslovili. Polom odjel ministr Rezel
do českého pathologicko-anatomického ústavu,
kde v tu dobu byly tělesné oslatky zesnulého
vloženy do rakve. Aktu lomu byla přítomna
choť a nejbližší příbuzní zesnulého. Nastalo po
slední rozloučení s nebožtíkem, tváří v tvář,
Bylo velmi dojemné. Pak přiklopeno, víko
skvostné kovové rakve, které bylo zaletováno.
Rakev snesli zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova
do skleněného vozu a odvezena pak do karlin-
ského chrámu sv. Cyrilla a Melhoděje. Když
pohřební vůz přijížděl do Karlina, zvonily
hrany.
J Kaizl
Kaizl
Kaizlův
Fuchsův
Cyrill
Karlin
Praha
Polom
15
article
Vystavení katafalku
v chrámu sv. Cýrilla a Methoděje vykonáno
bylo v poledne. Na skvostném katnfalku polo-
žena byla černá kovová rakev. Vo průčel
vznášel se baldachýn se stříbrnými třásnémi
sochami andélů. Rakev ozářena byla šesti řa-
dami planoucích— svící, rovněžni v půlkruhu
byly trojramenné svíce. Na velké voskoviei
před rákví pověšen byl věnec z bilých růží
nápisem na stuhách »Svému drahému tatínkoyi
Mísa a Zdeňka«. Druhý věnec spočíval na
rakvi. Byl zholoven z libovonných růží a na
stuhách měl. nápis: »Poslední s bohem —
Tvá žena« Kolem katafalku v půlkruhu byl
upraven háj z exotických květinozo V předu na
dvou podstaveích spočívaly samétové polštářky
na straně prvé byl odznakoitajného rady s rá
dem hvězlovým, v levo ministerský klobonk
kordnU rakve tvořili čestnou stráž di členosé
»Sokola« karlínského s drapny,e
Na černém koberci předonkatafalkem polo-
ženo veliké množství věnen.i Černý kobeřec po
dlouhé hlavní lodi nataženo byle od' katafalku až
kevchodu do chrámu. ti5uan čnše
bv e Kyětlnové dary.
Cýrill
Methoděj
Zdeňka
Sokol
16
article
Přijemná vůně rozlévala se rozlehlými pro
storamí karlínského chrámu. Tam před katafalkem
v široké hlavní lodi bylo položeno veliké množ
ství nádherných, skvostných věnců, opatřených
namnoze stuhami barev národních. Obrovské listy
palmové ozdobeny byly libovonnými ražemi růz
ných barov. Opravdové bohatství v podobě květin
bylo tam uloženo. Věnce položili: Výkonný výbon
národní strany svobodomyslné (»Svému členu«)
Klub národní strany svobodomyslné (»Vynikají
címu svému členus), Klub českých poslanců na
moravském sněmu zemském, Obchodní a živno-
stenská komora v Praze (»Svému bývalému po-
slanci na radě říšské«), Obchodní a živnostenská
komora v Plzni (»Slovutnému národnímu hospo-
dáři«), Okresní zastupitelstvo karlfnské (»Vyni-
kajícímu vlastenci«), Král. Llavní město Praha,
obec král. města Plzně (»Slovutnému vědlátoru,
velkému vlastenci a vzácnému příznivci«), město
Král
Praha
Llavní město
národní strana svobodomyslný
živnostenský komora v Plzeň
obec král . město Plzeň
17
article
Smíchov (»Svému neunavnému poslanci«), král
věnné město Hradec Králově (»Svému čestnému
měšťanu«), Okresní výbor v Plzni, obec Karlín
(»Svému poslanci, výtečnému vlastenci a stát
níku«), městská obec Král. Vinohradů, C. k. mi
nisterská rada, ministr Rezek s rodinou (»V nej
hlubším bolu poslední s bohem«), finanční mi
nistr Böhm-Bawerk (»Dem hervorragenden Gelehr
ten und Staatsmann«), Č. k. finanční minister
stvo, místodržitel hrabě Coudenhove (»Ve věrn
vzpomince a úctě«), presidiální kancelář minister
stva financi (»In unwandelbarer Dankbarkeite)
Vilani a Greif (»Velikému muži«), Sokol praž
ský, Sokol karlínský (»Milěmu bratru«), Občansky
klub na Smíchově (»Svému říšskému poslanci«)
Klub národní strany svobodomyslné v Karlině
Občanský klub v Karlíně (»Svému členu a po
slanci«), Řemeslnicko -živnostenská beseda n
Smíchově (»Svému čestnému členu«), Český klu
velocipodistů na Smíchově, Živnostensko-čtenářská
jednota v Karlíně (»Svému čestnému členu«)
Král
Böhm
Bawerk
Coudenhove
Greif
Smíchov
věnný město Hradec Králov
Karlín
okresní výbor v Plzeň
obec Karlín
Sokol pražit ský
Sokol karlínský
Karlin občanský klub
řemeslnickýživnostenský beseda můj Smíchov
18
article
Společenstvo krejčí a kožešníků v Karlíně, Je
nota právnická (»Svému vynikajíeímu členu«)
Česko-americký klub v Praze, ředitelstvo Anglo
banky, Pražská úvěrní banka (» Vynikajícímu
finančníku«), úřadnictvo panství chrudimského
dr. Václav Škarda (»Nezapomenutelnému příteli«)
Prokop Grégr (»Poslední pozdrav«), z Náprst
kova domu »Poslední pozdrav«, prof. dr. Pavlik
Heřman Janda (»Nezapomenutelnému, upřímnému
přiteli«), dr. Josef Herold s choti (»Posledn
pozdrav«), dr. Bedřích a Marie Paeákovi (Věr
nému zástupci českého národa a milému přiteli«).
dr. Stránský (»Věrněmu příteli poslední pozdrav«)
Josef Wohanka (»Vysoce ctěnému příteli«), C.k
úřad pro vyměřování poplatků v Praze, C. k
zemské finanční ředitelství v Praze, spolek c. k.
berních úřadníků v Čechách (»Nejslovutnějšímu
příteli«), rodina Huberta Andresa, rodina Poráka
de Varna (»Osvědčenému příleli«), Ladislav
Zdeňka Pinkasovi, Josef Friedländer (» Vzácnému
příteli«), rodina Maixnerova, rodina Maydlova
(»Předčasně odvolanému«), Rudolf Slavik, dr.
doktor
Škarda
Prokop Grégr
profesor
Pavlik
Heřman Janda
Josef Herold
Bedře
Paeák
Věra
Stránský
Wohanka
Hubert Andresa
Porák
jít varna
Pinkas
Friedländer
Maixnerův
Maydlův
Slavik
Karlín
Praha
Čechy
anglický banka
pražský úvěrní banka
spolek c
19
article
Vejvar (»Z přátelské oddanosti«), Vladimír
Ida Pražákovi (»Drahému příteli«), Sellya
Gyula, rodina Aloisa Wiesnera, F. Kohouta
Josefa Kohoutová, manželé Kukulovi, rodina
Plšova, Kvapilova, manželá Stausovi (» Milému
příteli posladní s hohem«).— Lula a Vincene
Götzlovi, Jaroslav Goll (»Věrnému příteli«), dr-
Strobach (»Věrnému druhu«), —Loty Kopecká.
rodina Szaho Kezdi-Polyan, dr. Stuart Sehle
singer, rodina Viléma Götzla, manželé Pistorovi,
bratří a sestra (»Poslední, pozdrav«) a věrne
služebnictvo.
Účastníei pohřbu.
Mohutný byl dojem obrazu, který se na-
skytoval oku od vehodu do kostela karlínského.
Na rozsáhlém prostranství, vroubeném živou
zelení sadů, tísnilo se veliké množství obecen-
stva. A nemenší nával panoval i v místeeh
ohražených, u chrámu. Tam seskupili se pře
četní smuteční hosté z blízka i z dáli, aby po
slední poctu vzdali tělesným ostatkům zesnulého
spočívajícím v těžké kovové rakví. Veškeré kruhy
obyvatelstva a veškeré druhy úřadů a spolk
i korporací byly zde zastoupeny. Vzácný to
úkaz shody, bohužel, že jen při trudné podobné
příležitosti. Ačkoli v parném období dlí mnoho
representantů života politického v příznivějších
krajinách, přece účastenství bylo velmi hojné
Z nepřehledného toho zástupu, který později
ubíral se za zlatým pohřebním vozem, uvádíme
tyto osobnosti a zástupce úřadů a korporací
Prítomni byli zejmena: poslanci řísští
zemští pp. Anýž, Březnovský, dr. Brzorád.
MUDr. Dvořak, JUDr. L. Dvořák, Formánek, dr
Ed. Grégr, Hovorka, Horák, Karbus, dr. Pacák
dr. ryt. Plaček, dr. Pantůček, dr. Pippich, Šule.
Vejvar
Wiesner
F Kohout
Kohoutová
Kukula
Plšův
Kvapilův
Lula
Götzl
Goll
Strobach
Lot Kopecká
doktor
Stuart
Pistora
Anýž
Březnovská
Brzorád
MUDr
Dvořak
JUDr
L Dvořák
Formánek
Ed
Grégr
Hovorka
Horák
Karbus
Pacák
Plaček
Pantůček
Pippich
Polyan
Vladimíra Ida Pražák
Sellya Gyula
manželý Staus
Szaho Kezdi
20
article
Sehnal, Sokol, dr. Škarda, dr. Šil, dr. Schar
Krumbholz, Hořica, Heřman Janda, dr. Heller, dr
Ryba, Špindler, Štole, inž. Kaftan, Teklý, Kr
tochvíl, přís. zem. výboru dr. Urban. Klub Ru-
stnů na radě řišské zastupoval při pohřbu ba
ron Vasil ko.
Z družně Moravy přijeli do Prahy vy
provoditi na poslední pozemské cesté svého mi
lého přítele poslanci pp. dr. Žáček, dr
Stránský a Skála.
Prvními hosty smutečnímni byli z Vídně
ministr Rezek, finanční ministr dr. ryt
BöhmBaverk, tajemník minist. dr. Greit,
sekční rada Scheuchenstne], baron Vl
dimír Pražák, sekční rada, baron Oska
Villani a dr. Slavík, minist. tajemník.
dále bývalý ministerský předseda hr. Frant
Thun.
Representanti samosprávných úřadů dosta
vili se v počtu velmi četném. Obec praž
skou zastupoval starosta p. dr. Srb s prvým
náměsíkem svým p. drem. Fričem. Městské
zastupitelstvo karlinské dostavilo se v počtu
úplném s úřadujícím náměstkem p. Svitákem.
Z rady městské a sboru obecních staršíchv
Praze zúčastnili se průvodu pp.: Zikan, dr
Novák, Hašourek, Rus, ryt. Pstros, Němeček,
Švagrovský, Prášek, Hudl, dr. Nesý, dr. Jerá-
bek. Z českého venkova byly zastoupeny ná-
sledující obce a okresy: za okres ml a do
boleslavský slarosta p. Papoušek,
Plzně starosta p. dr. Peták, měslští radoré
Kessler a Hlechl. Za obchodní komoru plzeň-
skou president p. Houdek. Obec krá loh vé-
hradeckou zastupovali starosla p. dr. Ull-
rich a měst. rada, továrník p. St. Červený. Z
město Čáslav starosta p. Ignác Fiala. Z
město Roudnici p. Praener a zástupcove
obce kojelické. Ze Soběslavi přijel okresn
starosta p. Suchý a soudní rada p. Pavlíček.
Sehnal
doktor
Škarda
Šil
Schar Krumbholz
Hořica
Heřman Janda
Heller
Špindler
Štol
Ing
Kaftan
Teklý
Kristus
Urban
Vasil
page
Žáček
Stránský
Greit
Villani
Slavík
Thun
Srb
Frič
Sviták
Zikan
Novák
Hašourek
Pstros
Němeček
Prášek
Nesý
Jerý
Papoušek
Peták
Kessler
Hlechl
Houdek
Ulla
Stanislav
Červená
Fiala
Pavlíček
Morava
Praha
Vídeň
Rus
Plzeň
Čáslav
Roudnice
Soběslav
Sokol
Scheuchenstne
21
article
Dále zastupovali: okresní zastupitelstvo s m
eho vské ppa dr. Koldinský a Vindyš, obe
smíchovskou slarosta p. Elhenický, měst. radové
pp. Krupka, Vorliček, Neubert a Vlach. Z
Libeň pp. Voctář, starosta a náměstek Jung
mann. Král. Vinohrady pp. starosta
Víšek, měst. rada Hendrych, Prokopec a tajem-
ník dr. Fuksa. Četní členové karlínského
okresního zastupitelstva s náměstkem p. Stárou
v čele. Za město Žižko v pp. starosta Ždár-
ský, radové Bursík, Říha a Kotland. Obec
vršovickou zastupoval slarosta p. Drobný,
z Michle starosta p. Jauris. Za Nu sl
pp. Jakoubek, Hašek a ředitel Kurka. Z
Hloubětin starosta p. Vaněk, za Bube-
neč pp. Potůček a Tvrzský. Za městskou
radu v Král. Dvořo zúčastnili se pohřbu
starosta p. Finger a radní p. Šubert. Obehodni
a živnostenskou komoru pražskou zastupovali
pp. president Wohanka, vicepresídenti Křižík
Němec, posl, Krejčík, Vízek a dr. Čuhel. Zá-
stupcové zemědělské rady pp. cís. rada Hille
a dr. Víškovský.
Přítomni byli dále: místodržitel hr. Couden-
hove, dvorní rada Wolf, místodrž. rada Řehák
okresní hejtmani Neumann a Smutný, presiden
vrehního zemského soudu ryt. Wesselý, vice
president Ripka, vrchní státní zástupce Merhau,
dvor. rada dr. ryt. Randa, dvor. rada Krasno-
polski, dvor. rada Hennevogel, vládní rada Kri
kava. Za výkonný výbor strany agrární přišl
k pohrbu posl. Hrubý a Syrový. Účastnili se
pak pohřebního průvodu: francouzský konsu
p. Meroux de Valois, probošt metrop. kupisoly
msgr. Hora, kanovník Marek, suprior řádu mal-
tánského Fra Ibl. Zástupce své vyslaly tyto
spolky a korporace: Právnická jednota v Praze.
občanský klub smíchovský s předsedou p. Thů-
ringrem v čele, společenstvo řezníků karlínských,
doktor
Koldinská
Vindyš
Elhenická
Vorliček
Neubert
Vlach
Voctář
Jung
Král
Víšek
Hendry
Prokopec
Fuksa
Stára
Žižka
Bursík
Říha
Kotland
Drobná
Michl
Jauris
Jakoubek
Hašek
Kurek
Vaněk
Potůček
Tvrzský
Finger
Šubert
Wohanka
Křižík
Krejčík
Vízek
Čuhel
Víškovský
Řehák
Neumann
Wesselá
Ripka
Randa
Kri
jít Valois
Marek
Ibl
Krupka
Libeň
Ždár
Praha
rada Hille
rada Wolf
Merhau
22
article
Českožidovská jednota v Karlíně s předsedou
p. Permanem, dr. Just za Občanskou jednotu
v Novém Strašecí. Ze Smíchova dostavili se
zástupeové: Občanského klubu, Řemesl.-živnost.
besedy, společenstev řezníků, obuvníků a po-
vozníků, obchodního gremiu, Národní jednoty
samostatných živností, deputace tělocvič, jednoty
Sokol-Tyrš. Za Českoslov, obchodní akademiip.
prof. Pražák. Deputace pražského »Hlaholu
s pp. prof. Rubličem a Menšíkem. Dále účast-
nili se průvodu pp. prof. dr. Maixner, doc. dr
Kukula, prof. Vrba, doc. dr. Veselý, doc. dr
Heveroch, zemědělský inspektor ryt. Brechle
z Troskovic. Za spolek českých žurnalistů před-
seda p. Em. Bretter, Prokop Grégr, ředite
»Národních Listů«, cís. r. Penížek z Vídně.
Just
profesor
Pražák
Rublič
Menšík
doktor
Maixner
docent
Kukula
Vrba
Veselá
Heveroch
Brechle
Bretter
Prokop Grégr
Penížek
Karlín
Nový Strašecí
Smíchov
Řemesl
Troskovice
Vídeň
SokolTyrš
Hlahol
23
article
Úřadnictvo státních úřadů bylo zasloupeno velmi
četně. Korporativně dostavili se k průvodu úřad-
níci úřadů finančních, finanční prokuratury.
státních dráh atd. C. k. státní dráhy zastupovai
p. vládní rada Marek a četní vrchní inspektoř
a inspektoři. Četnou deputaci okresního soudu
karlinského vedl taj. p. Hrdlička. Z Plzně přijel
inspektor státních dráh p. dr. Jan Brejcha,
vrch. pošt. rada Vonásek, pošt. rada Stránský.
sekretář Hesoun, zastoupen byl spolek c. k. berníeh
úřadníků, c. k. fln, prokuratura, báňský hejtman
p. Jarolimek, úřadníci zásobovacího sboru s vrch.
správcem p. Svobodou, za Ústřední spolek jednot
učitelských v zemích koruny české p. uč. Rašín
z Brandýsa n. L., za Společnost Národního di-
vadla pp. Wiesner a Schmoranz, spisovatelé B.
Kaminský a Jar. Kvapil, v zastoupení bursovní
komory pp. Emil ryt. Kubinzký a vlád. komisat
vrch. fin. rada Kornalík; Občanský klub v Kar-
lině zastoupen byl korporativně. Dále zastoupena
četně Živnostensko-čtenářská jednota v Karlíně
Ústřední spolek českých kupců, za Ústřední
Matici školskou pp. dr. Pospíšil, dr. Šámal
Zeman, za Ústřední spolek českých professorů
Hrdlička
doktor
Brejcha
Vonásek
Stránský
Hesoun
Rašín
Wiesner
Schmoranz
Kaminskij
Emil
Kornalík
Pospíšil
Šámal Zeman
Plzeň
Brandýs
Kara
Karlín
spolek c
národní di
24
article
pp. řed. Bílý a prof. Stýblo, za Moravskou be-
sedu p. dr. Fuhrich, za Novoměstský občanský
klub pp. dr. Šebesta, Franzl, Novolný a Hans,
za vinohradské gymnasium p. prof. Servit, de-
putace společenstva v kovu pracujících, deputace
Klubu voličů novoměstských, ředitel Průmyslové
banky p. Sehleifer, ředitel banky Slavie p. Vlach,
mag. rada p. Malý, advokáti pp. dr. Javůrek,
dr. ryt. Nejedlý, dr. Pik, dr. Novotný, starosta
župy Podbělohorské p. Kolátor, c. r. Waldek
sl. z Waldriedů, eís. rada p. Olto, V. Riegl
z Riedensteinů, major Stuus, r. z. s. pan
Klazar a j. v.
Obřady pohřební.
Pohřeb zesnulého byl ustanoven na 4. hod.
odpolední, ale již na hodinu před tím byl chrám
obecenstvem naplněn. První Javice, černým
suknem potažené, byly reservovány pro truchjlci
vdovu, příbuzné a přední hodnosty. V prvéc la-
vici zaujala místo paní Kaizlová, vedle ní usedly
obě malé dítky. Obřadům byli přilomní také oha
ministři, bývalý ministerský předseda hr. Thua.
místodržitel a j. v. Obřady pohřební vykonal
karlinský farář dp. Pohunek za assistence
kaplanů Sprotze a Spěšného. Při obřadech ve
lebně zněly smuteční skladby, které řídil ředitel
paně Horník.
Bylo půl 5. hod. odpoladní, když obřady
ukončeny a rakev snesena do zlatého šestispřež
ního pohřebního vozu, který z pičty k zesnu
lému propůjčila obec pražská.
profesor
Stýblo
doktor
Fuhrich
Šebesta
Franzl
Novolný
Hans
Servit
Vlach
Malá
Javůrek
Nejedlá
pik
Novotná
Kolátor
Waldek
Olto
V Riegl
Stuus
Klazar
Kaizlová
Pohunek
Sprotz
Spěšný
Riedenstein
novoměstský občanský klub page
Slavia
Waldried
25
article
Průvod pohřební.
Za nesmírného účastenstyí obecenstva,
tísnícího se po obou stranách Jungmannova ná-
městí, hnul se pohřební průvod ku předu.
Zahájili ho Sokolové. Nejprvé župa Ba-
rákova a sice jednoty z Karlína a Prahy —
Starého města. Pak následávala župa středo-
česká, z níž vyslaly zástupce jednoty: Vyše-
hrad, Král. Vinohrady, Nusle, Hradčany, Vráo-
vice a Žižkov. Ze župy podbělohorske
zúčastnili se Sokolové z Malé strany, Holešovie-
Buben, Košíř a Tuchoměřic. Župa budeč-
ská byla zastoupena deputací a ze župy
Jungmannovy byli Sokolové ze Smíchov
a Zbraslavi.
Za Sokoly ubírali se zástupcové spolko
smíchovských a karlínských, pak následovali
karlínští střelci, členové Občanských klubě,
a živnostensko-čtenářské jednoty. Skupina So-
kolů, čienů Občanského klubu a hasičů karlín-
ských nesla drahocenné věnce. Za touto sku-
pinou jely dva věncové vozy a sice prvý stř-
brný a druhý zlatý.
Za kněžími jel zlatý pohřební vůz, poděl
něhož tvořili pohyblivý špalir Sokolové s rapíri.
oficianti pohřebníhoúslavu Füchsova a sice
jedna řada s věnci, druhá řšda s llambony.
Za vozem nesl oficiant na sametovém polštáři
odznaky hodnosti zesnulého. Dále kráčeli za
vozem pedel právnické fakulty a vrchní pedel,
rektor českého vysokého učení Karlo-Ferdinadova
prof. dr. Stupecký a děkan právnické fa-
kulty prof. dr. Rieger s odznaky svých úřadů.
za nimi nejbližší přibuzní zesnulého, dále mi-
nistři, hr. Fr. Thun, poslanci, místodržitel, z
stupcové samosprávných úřadův a všichni výne
jmenovaní hodnostáři. Průvod, přímo nekonečný,
uzavíralo oddělení karlínských hasičů.
Jungmannův
Sokol
Král
profesor
doktor
Stupecký
Rieger
František
Thun
Karlín
Praha
Nusle
Hradčany
Vráo
Žižkov
Košíře
Tuchoměřice
Smíchov
Zbraslav
Vyšhrad
HolešoviaBubno
občanský kluba
so
český vysoký učený KarlaFerdinadov
26
article
Průvod ubíral se Jungmannovým náměstím,
Královskou třídou na Pořič. V těch mistech
byla jízdní dráha pískem posypána a elektrické
obloukové lampy zářily. Také v Praze elektrické
světlo planulo. Z Poříče ubíral se průvod na
Josefské náměstí, pak po Příkopě do Ovocně
ulice a Jungmannovou třídou na Karlovo náměstí
a dále do ulice u Nemocnice a Vyšehradskou
třídou. Ve všech těchto ulicích bylo po obou
stranách nakupeno veliké množství obecenstva,
které před rakví vzdávalo hold zesnulému. Na
rozhraní Vyšehradu vykropil farář dp. Pohunek
rakev, načež vedení průvodu až na hřbitov vy-
šehradský převzal kanovník Kyselka. Za zpěvu
žalmů dospěl pohřební průvod po 6. hod. odp
na posvátný Vyšehrad. Rakev byla z pohřebního
vozu snesena na nositka a odnesena do kostela,
kde vykonány obřady a na kůru pěvei zapěli
smuteční píseň. Na to byla rakev nesena ke
hrobu. Nedaleko rovu ministra Jos. Jirečka při-
praven prozatímní hrob pro zesnulého ministra
dra. Jos. Kaizla. Vzrušující, nejvýš pohnutlvý
nastal okamžik, když byla rakev položena na
prkna nad otevřený hrob.
Jos
Jireček
Kaizl
Jungmannův náměstí
Praha
josefský náměstí
Karlův náměstí
Vyšehrad
27
article
Řeč předsedy výkonného výboru
Národní strany svobodomyslné.
Než rakev s tělesnými ostatky zesnulého
byla spuštěna do hrobu, přistoupil k ní před-
seda výkonného výboru Národní strany svobodo-
myslné posl. p. dr. Václav Škarda a takto
promluvil:
V hlubokém žalu se srdcem lítostí roz
drásaným stojímé na posvátné půdě věkopamát-
ného Vyšehradu před hrobem vysoce váženého
a vroucně milovaného dra. Josefa Kaizla. Ne-
mohli jsme v pondělí ani uvěřiti neblahé zvěsti,
že jeho životu hrozi nebezpečí, bylť se s námi
před týdnem rozloučil vesel a svěží a v zápět
trapné nejistoty zdrtilo nás poselství o jeho
skonu, jak nenadálém, tak ochromujícím. Věhlas-
ného, proslulého bojovníka za práva českého
lidu není více. V mužné síle, v plném leté
života zavřel navždy oči přítel náš a opusti
nás do světa, z něhož není navrácení. Nad
touto rakví netruchlí jen rodina s příbuzenstvem
a přáteli, nýbrž celý národ; památka jeho bude
však navždy zachována v duších všech věrných
doktor
Škarda
Kaizl
národní strana
národní strana svoboda
28
article
Čechů. Mysl, nesmírným bolem zachmuřená,
nedovede vylíčiti význam velké, mohutné po-
stavy dra. Kaizla. Vzpomínáme dnes, jak jsa
od přírody bohatě nadán a dokonale vědecký
vzdělán, věnoval se veřejnému působení ku pro-
spěchu národa a vlasti. Ti, již v jeho blízkost
stopovali jeho činnost, žasli nad jeho všestran
ností, obdivovali se geniálnímu jeho nadání,
neúmorně, železné energii a ryzímu charakteru
Vynikající vědomosti, nevšední výmluvnost, skr
na skrz ethické jeho smýšlení, ozařují jeho
působení jasem nehasnoucím.
Pro nevšední dary svého ducha byl b
býval Kaizl okrasou každého národa, tím vtee
přilnuli jsme k němu my, neboť byl veskra
náš celou svou podstatou. Vlast svoji a národ
miloval nejvroucněji, aniž to měl stále na rtech.
Nepouštěje ze zřetele konečné naše ideálya
směřuje k nim stále, dovedl jako reelní politik
v pravém okamžiku vystihnouti, čeho pro národ
dobýti lze. Byl si vědom, že každý úspěch nál
Čecho
Kaizl
Vlasta