ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 66356e00-661b-11dc-ba2b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 270, place 75, org 35, work 6
1 masthead
Strana 2,
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
22. srpna 1901
4 masthead
Číslo 231
5 article
nenáleží. Burové se nechtěli dáti okrásti a proto vznikla válka. A ještě daleký je její konec a ještě mnohé pohromy připraví odvěkým nepřátelům Francie. Politické zprávy domácí. Poláci nad mohylou Kaizlovou. Z polských lístů halických nejupřímněj želí smrti Kaizlovy »Glos Narodu«, jenž píše Smrt Josefa Kaizla zniká z jeviště současných události v západním Slovanstvě muž nevšední plný hluboké učenosti a neobyčejně bystrého ducha, vyznamenávající se charakterem nezlom- ným a velkou láskou k svému národu, Kaiz odešel ze šiků mužů, bojujících za budouenost západo slovanských národů v plné síle, takořka ještě mladý muž: — tolik ještě čekalo jej úkolů, tak dlouhá dráha ještě se před ním střela, tolik věcí ještě soud jeho měl zvážiti na misce, v tolika situacích a na tolika stanovi- skách počítalo se na jeho schopnosti a na jeho práci veřejnou! Ztráta Kaizlova není jen ranou pro národ český, nýbrž pohřeší ho všechno zá padní Slovanstvo, snažící se o zbudování lepš své budoucnosti.
Polák Kaizlův Glos Naroda Smrt Kaizl Francie
6 article Politické zprávy zahraničně,
Politické zprávy zahraničně, Styky českosrbské. Srbové při každé příležitosti veřejně vy znávají, že v mocnářství rakousko uherském nemají přátel kromě Čechů. To čtete v jejich novinách, knihách i soukromých listech, to sly- šíte z jejich úst. Kdo si pováží, co tento slo- vanský národ v posledních 25 letech zkusil protivenství a pokořování, co překonal zjevných nájezdův i lislch, potutelných úkladů, nepoza- staví se nad tím, že národ svěží a jarý, jakým Srbové jsou, národ mající srdce i česť, láskou přilnul k druhému slovanskému národu, který v té periodě vždycky mu projevoval sympatie a a jediný v této monarchii zastával se jeho zájmů a napomínal, aby jich i sama monarchie dbala. Za čtvrt století poměr obou národů takse ustálil, že možno již pokládati jej za povný základ, na kterém se dá dále budovati. Díla se chápou sami Srbové a to nejen v království nýbrž i v okupovaných zemích. Prosti všeho falešního, německého sentimontalismu, zasahuj hned ve praktícký život a snaží se s Čechy na- vázati všestranné obchodní styky. Českému prů myslu naskytuje se příležitost, opanovati v Srb- sku to pole, které tam dosud zaujímal průmys muďarský a německý z Rukousko- Uherska. Nen pochyby, že náš průmysl čile se uchopí potané srbské pravice a postaví věc tak, aby v rámei obchodních smluv český průmysl trvale opa- noval v Srbsku pole. Aby se tak stalo, je třeba, aby se varovalo chyb průmyslu německého maďarského: musí býti naskrze solidný, nikoli hrabivý a vyděračný, musí míti zevnějšeko slo- vanský, nesmí se přikrývati cizími škraboškami. musí šetřiti srbského jazyka a písma i pravo- slavné víry, srbských zvláštnosli a obyčejův varovati se musí všeho kulturtregerství.
Srba Čecho Srb Čechy RukouskoUhersko Nen Srbsko
7 article
My prozatím pouze upozorňujeme na to co se v Srbsku připravuje, doufajíce, že dobrá vůle Srbů dojde ve všech kruzích našeho ná- roda, kterých se to týče, porozumění a ocenění. Jen opakujeme, že tu jde o zapředení skuteč ných styků českosrbských a že Čechové nemo hou v nich býti substituováni jinými, neslovan skými živly. Polský vynálezce a eísař Vilém II Známý polský vynálezce Jan Ščepaník, nyní bytem ve Vídni, poslal císaři Vilémovi na jeho žádost pancíř, utkaný z hedbáví a zabez- pečující úplně osobu, jej nosíci, od účinku rány střelné, bodné i sečné. Císař Vilém žije v stá- lém strachu před anarchisty a strach ten stup- ňuje se u něho již v jistý druh duševné cho- roby. S pancéřem Ščepaníkovým konaly se zkousky ve vídeňské zbrojnici a výsledek jejich je skvělý. Kulka z karabiny Mannlicherovy na 30 kroků prorazila sice pancéř, položený na plech ocelový, ale zdeformovala se a plechu neuškodila. Kulka revolverová na tu vzdálenost od pancéře se odráží. Silný úder dýkou jakoby se pancéře nedotkl. Na 50 kroků neproráží ho ani kulka z karabiny Mannlich erovy. Pancéř váži pouze 2 kilogramy. Myslí se, že vynález Ščepaníkův způsob převrat ve vyzbrojení evropských armád.
Srba Čecho Vilém Ščepaník Ščepaníkův Srbsko Vídeň
8 article
Carova návštěva ve Francií. Berlínský tisk přijímá ohlášení návštěvy carovy republice francouzské nad očekávání klidně. Ovšem byl tisk ten vždy mistrem pře- tvářky a dovedl i k věcem nemilým, když ne- daly se již změniti, zachovávati klidnou tvář- Není, praví tisk len, za nynější vlády tamn příčiny k nedůvěře vůči Francii, jejíž voje osvědčily s německými takou solidárnost až do posledních dnů činské výpravy. Nynější vládu francouzskou pak návštěva carova jen posilí — tak usuzuje tisk nad Sprévou. »Berl. Tag- blatt« v návstěvé carové vidí opětně uznání republiky, eož prý oproti »píklům« nacionalistů a monarehistů lze — i v zájmu míru světo- vého — jen vítati. »Voss. Zeitung« míní rovněž, že vládnoueí strany Franeie mohou se upřímně z návštévy carovy těšiti, cizina že pak nemá příčiny k nedůvěře. Podobné píše i národně lberální »Nat. Ztg.« i konservativní »Post«. O dojmu a vlivu carovy návštěvy na styky mezinárodní uvažujeme ostatně dnes na místě jiném. Tisk francouzský přetřásá dnes napořád ještě otázku, zůstano ti car ve Franeii délea navštiví-li mimo Remes, Compiegne a Dunkerk města ješté jiná, zvláště Paříž. O tom není až posud nic bezpečného známo; budeť definitivní program carovy návštěvy teprve ven příštieh dnech v úradách mezi vystuncem Urusovem mezi obřadníkem Loubelovým stanoven. Jisto jest toliko to, že car se zúčastní manevrův v Remeši a že přistane v Dunkerku. Vzhledem k tomu zajímati bude čtenáře naše zajisté několik slov o místě, v němž car in na půdu francouzskou vkročí. Dunkerk jest opevněné město a důležitý obchodní přístav, zároveň i hlavní město
Carův Berl Voss Dunkerk Loubelův Francie Spréva Paříž Remeš Dunkerk
9 article
stejnojmenného okresu. Leží v kraji Nord nedaleko Severního moře při vjezdu do průlivu La Manche, v okolí pustém a písčitém. Jest sídlem obchodního soudu a několika konsulů, má obeenou kollej, plaveckou školu, bibliotéku, obrazárnu, přírodovědecké museum, divadlo, proslulé mořské lázně, velké dlážděné cvičiště vojenské a 39.498 obyv. (r. 1891), velikou většinou vlámských. Byv několikráte těžce postižen válkou, má Dunkerk jen málo pozoruhodnějších památek, jako chrám sv Eligia ze XVI. stol. s hrobem slavného ná- mořníka Jana Baerta ( 1702), téhož sochu od Davida d'Angers na Velkém náměstí, poutnickou kapli námořníků Notre Dame des Dunes, zvo- nici 62 m. vysokou se znamenitou zvonkovou hrou a radnici z roku 1642. Dunkerk skládá se z vlastního města, hlavního sídla obchodu, z předměstí, průmyslové to části mésta, a z ci- tadelly, kde nalězají se loděnice, sklady a byty dělnické i rybářské. PřIstav náleží m ez válečné přístavy první třídy a eo do ruchu obchodního zajímá mezi francouzskými přístavy čtvrté místo. Leží při oleyřené rejdě i pro největší lodi dosti hlubokě.
Baert David d ' Angers Nord Le Manche Velký náměstí přírodovědecký muzeum Notre Dame desátník Dunes svatý Eligius z
10 article
Námořní obchod zde valně rozkvétá; roku 1889 kotvilo v přístavu 5664 lodí (velkou většinou angliekých) s nákladem 2,712.839 tun, mimo lodi provozujíci velmi výnosný pobřežní loy ryb a ústřic. Obyvatelé dunkeršlí jsou neohro- žení námořníci, jichž co rok na 1800 mužů vyjíždí do polárních končin Atlantského oceánu na lov tresek a sledí. Za původ svůj Dunkerk děkuje prý sv. Eligiovi, jenž v VII. století za- ložil v dunách pro rybáře kostelík (vlám. kerk), odkudž jmeno města. Rybářská osada vzrostla pak v městečko, které roku 958 Baldnin II flanderský opatřil zdmi proti Normanům.
Eligius Norman Baldnin II
11 article
S Flanderskem dostal se Dunkerk Burgundsku. pak domu rakouskému a konečně pod panštví španělské. Za války proti Jindřichu II. fra- couzskému a za povstání nizozemského Dunker mneho zakusil, byv několikráte dobyt. Fran- couzové zmocnili se ho r. 1558 a r. 1648, al po obakráte vrátili jej Španělům; po slavné bitvě v dunách (14. června 1658) Turenne opět ho dobyl Franejí, ale brzy na to dle smlouvy Dunkerkodevzdán Anglii a k Franeii trvalle připojen a ž r. 1669 koupl za 4 mill. ivrůr Franeouzové znamenajíce důležitost místa, jehož. oko v krátee lze zaplav ti vodou, s velikým ná- kladem je opevnili a Vauban učinil z niěko nejdůležitější válečnýb pri's'tl a v v Evropě. Odtud pak neohrožení korsaři, zvláště J. Baert, ničili o bchod an glický a holandský. Proto v utrech- ském míru (1713) ustanoveno, aby opevněn dunkerská byla zrušena n příslav zasypán, a teprve po míru versaillském (1783) opevněn znova zřízena. Za revoluce Dunkerk přija jmeno Dunlibre. R. 1793 obléhali jej An gličané a Holanďané, ale po bitvě u Hond sehoole vypudil je gen. Houchard. Za restaura e opět započaly velké práce přístavní, které všal nestačily, a teprve za třetí republiky povolil sněmovna francouzská 50 mill. franků na zve- lebení přístavu dunkerského. V Praze, 21. srpna.
Dunkerk Jindřich II Fran Španěl Turenne Vauban J Baert Holanďan Anglie Evropa Praha Honda
12 article
Hrabě Waldersee zapírá. Přibyv do Hannoveru hr. Waldersee použi v jedně z chlubných řečí svých o nemalýeh úspěších v Číně také výroku: »Jména ji- ných vybledla, ale jméno německé stouplo ve vážnosti«. Jak přirozeno, výrok tento vzbudi nevoli všude, mimo Německo, Anglii navyjímaje. Z okolí Walderseeova popřen byl pak výrok ten a dokládalo se, že zpravodaj »Wolffovy kance- láře« musil prý býti »buď hluch nebo vší intél ligence prost«. Tento zpravodaj ale nyní pro- hlašuje, že stál tak blízko vedle hrabste Walderseea, když řeč jeho stenografoval, že vy- loučeno jest všeliké přeslechnutí. Zvláště za správnost výroku onoho může se rozhodně za- ručiti! Výrok tedy, jenž dle vlastních jeho přáte svědčí »o nedostatku intelligence«, hr. Walderse pronesll Konflikt franko-turecký se neobyčejně přiostřil. Ministr zahraničních zále žitostí Tevfik paša měl dnes francouzskému vy slanci podati závazné prohlášení ve příčině ne- dávných úmluv vyslancových se sultánem o právech nábřežní francouzské společnosti. V pro- hlášení ministrově ale vynechán byl hlavní zá- vazek Porty vůči společnosti zminěné, se sul- tánem už ujednaný, a lo na náblý rozkaz sul- tánův. Vyslanec Constans odmítl proto přijat od ministra kusý akt ten a žádal do 24 hodin deflnitivní odpověď. Když tato dána nebyla. přerušil s Portou dnes vůbec diplo matické styky. V posledních létech Porta k takovému donucovacímu opatření již několi- kráte zavdala příčinu a ovšem na konec vždy ustoupila. Zdá se, že sultán sliby svě, Franci dané, odvolal vlivem německým i anglickým.
Waldersee Walderseeův Wolffův Tevfik paša Franek Hannover Čína Německo Anglie
13 article
Přes to ale lze čekati, že Porta povolí na konec znovu, a to dříve ještě, než francouzské vo- jenské loďstvo připluje do vod tureckých, aby tam demonstrovalo. A nepochybně jako nátlak ještě účinnější, než lato demonstrace lodní, bud působiti nové okázalé osvědčení tuhé shody franko-ruské, jakéž znamená návštěva carova v Dunkerku a Remeši. Konflikt kolumbijský. Zmatky v jiho americké republice Kolumbi nebezpečně se množí. Generál Ruiz přistál u Panamy a podporuje Uriba, vůdce povstaleů proti zpátečnické klerikální vládě kolumbijské. Také liberálové nikaragujstí a ekuadorští sesilují čely povstaleů. Předseda venezuelské republiky. Castro, jehož eíle v těchto hojích minule jsme osvětlili, poslal povstalcům kolumbijským lo s válečným matertálen Sám dal zat knout býv. ministra Pulida s 35 předáky klerikálnimi. Zakázal i všem cestujícím. po lodech přijíždějícím, na břehy vstupovati. Jest totiž obava, že vůdcové klerikální Fler- nandez a Zekundo Riesa chtějí s če- tami svými do Venezuely vpadnouti. S napjetím se očekává, jak se Spojené státy zachovají ke zmatkům na panamské převlace.
Port Remeš Ruiz Castro Pulid americký republika Panama Venezuela spojený stát
14 article Pohřeb dra. J. Kaizla.
Pohřeb dra. J. Kaizla. Za účastenství nesmírného, v pravdě ob- rovského, byly včera odpoledne tělesné ostatky zesnulého poslance a bývalého ministra dra. Jos. Kaizla z karlínského chrámu vezeny na posvátný Vyšehrad, aby tam v lůně rodné země nalezly klidného odpočinku. Nesmírní tisícové lidu nemeškali a přišli vzdáti němý hold úctu památce poslance a státníka, na něhož vzpomínka nevymizi z mysli. Ze všech stran projevují se upřímné soustrasti nejen vdově. věrné družee zesnulého, ale i straně, jíž plat- ných služeb zesnulý prokázal. Projev nejširšíeh kruhů lidových, možno říci veškerého obyvatel stva Prahy i předměsti, včera odpoledne v uli cích, kterými se pohřební průvod ubíral, by velmi výmlůvný, třeba že ústa při něm nie ne pronášela, ale za to srdce více cílilo. Včera před 11. hod. dopol. navštívili mi nistři Rezek a BöhmBawer k ovdovělou pl. Kaizlovou a jmenem vlády nejhlubš soustrast jí vyslovili. Polom odjel ministr Rezel do českého pathologicko-anatomického ústavu, kde v tu dobu byly tělesné oslatky zesnulého vloženy do rakve. Aktu lomu byla přítomna choť a nejbližší příbuzní zesnulého. Nastalo po slední rozloučení s nebožtíkem, tváří v tvář, Bylo velmi dojemné. Pak přiklopeno, víko skvostné kovové rakve, které bylo zaletováno. Rakev snesli zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova do skleněného vozu a odvezena pak do karlin- ského chrámu sv. Cyrilla a Melhoděje. Když pohřební vůz přijížděl do Karlina, zvonily hrany.
J Kaizl Kaizl Kaizlův Fuchsův Cyrill Karlin Praha Polom
15 article
Vystavení katafalku v chrámu sv. Cýrilla a Methoděje vykonáno bylo v poledne. Na skvostném katnfalku polo- žena byla černá kovová rakev. Vo průčel vznášel se baldachýn se stříbrnými třásnémi sochami andélů. Rakev ozářena byla šesti řa- dami planoucích— svící, rovněžni v půlkruhu byly trojramenné svíce. Na velké voskoviei před rákví pověšen byl věnec z bilých růží nápisem na stuhách »Svému drahému tatínkoyi Mísa a Zdeňka«. Druhý věnec spočíval na rakvi. Byl zholoven z libovonných růží a na stuhách měl. nápis: »Poslední s bohem — Tvá žena« Kolem katafalku v půlkruhu byl upraven háj z exotických květinozo V předu na dvou podstaveích spočívaly samétové polštářky na straně prvé byl odznakoitajného rady s rá dem hvězlovým, v levo ministerský klobonk kordnU rakve tvořili čestnou stráž di členosé »Sokola« karlínského s drapny,e Na černém koberci předonkatafalkem polo- ženo veliké množství věnen.i Černý kobeřec po dlouhé hlavní lodi nataženo byle od' katafalku až kevchodu do chrámu. ti5uan čnše bv e Kyětlnové dary.
Cýrill Methoděj Zdeňka Sokol
16 article
Přijemná vůně rozlévala se rozlehlými pro storamí karlínského chrámu. Tam před katafalkem v široké hlavní lodi bylo položeno veliké množ ství nádherných, skvostných věnců, opatřených namnoze stuhami barev národních. Obrovské listy palmové ozdobeny byly libovonnými ražemi růz ných barov. Opravdové bohatství v podobě květin bylo tam uloženo. Věnce položili: Výkonný výbon národní strany svobodomyslné (»Svému členu«) Klub národní strany svobodomyslné (»Vynikají címu svému členus), Klub českých poslanců na moravském sněmu zemském, Obchodní a živno- stenská komora v Praze (»Svému bývalému po- slanci na radě říšské«), Obchodní a živnostenská komora v Plzni (»Slovutnému národnímu hospo- dáři«), Okresní zastupitelstvo karlfnské (»Vyni- kajícímu vlastenci«), Král. Llavní město Praha, obec král. města Plzně (»Slovutnému vědlátoru, velkému vlastenci a vzácnému příznivci«), město
Král Praha Llavní město národní strana svobodomyslný živnostenský komora v Plzeň obec král . město Plzeň
17 article
Smíchov (»Svému neunavnému poslanci«), král věnné město Hradec Králově (»Svému čestnému měšťanu«), Okresní výbor v Plzni, obec Karlín (»Svému poslanci, výtečnému vlastenci a stát níku«), městská obec Král. Vinohradů, C. k. mi nisterská rada, ministr Rezek s rodinou (»V nej hlubším bolu poslední s bohem«), finanční mi nistr Böhm-Bawerk (»Dem hervorragenden Gelehr ten und Staatsmann«), Č. k. finanční minister stvo, místodržitel hrabě Coudenhove (»Ve věrn vzpomince a úctě«), presidiální kancelář minister stva financi (»In unwandelbarer Dankbarkeite) Vilani a Greif (»Velikému muži«), Sokol praž ský, Sokol karlínský (»Milěmu bratru«), Občansky klub na Smíchově (»Svému říšskému poslanci«) Klub národní strany svobodomyslné v Karlině Občanský klub v Karlíně (»Svému členu a po slanci«), Řemeslnicko -živnostenská beseda n Smíchově (»Svému čestnému členu«), Český klu velocipodistů na Smíchově, Živnostensko-čtenářská jednota v Karlíně (»Svému čestnému členu«)
Král Böhm Bawerk Coudenhove Greif Smíchov věnný město Hradec Králov Karlín okresní výbor v Plzeň obec Karlín Sokol pražit ský Sokol karlínský Karlin občanský klub řemeslnickýživnostenský beseda můj Smíchov
18 article
Společenstvo krejčí a kožešníků v Karlíně, Je nota právnická (»Svému vynikajíeímu členu«) Česko-americký klub v Praze, ředitelstvo Anglo banky, Pražská úvěrní banka (» Vynikajícímu finančníku«), úřadnictvo panství chrudimského dr. Václav Škarda (»Nezapomenutelnému příteli«) Prokop Grégr (»Poslední pozdrav«), z Náprst kova domu »Poslední pozdrav«, prof. dr. Pavlik Heřman Janda (»Nezapomenutelnému, upřímnému přiteli«), dr. Josef Herold s choti (»Posledn pozdrav«), dr. Bedřích a Marie Paeákovi (Věr nému zástupci českého národa a milému přiteli«). dr. Stránský (»Věrněmu příteli poslední pozdrav«) Josef Wohanka (»Vysoce ctěnému příteli«), C.k úřad pro vyměřování poplatků v Praze, C. k zemské finanční ředitelství v Praze, spolek c. k. berních úřadníků v Čechách (»Nejslovutnějšímu příteli«), rodina Huberta Andresa, rodina Poráka de Varna (»Osvědčenému příleli«), Ladislav Zdeňka Pinkasovi, Josef Friedländer (» Vzácnému příteli«), rodina Maixnerova, rodina Maydlova (»Předčasně odvolanému«), Rudolf Slavik, dr.
doktor Škarda Prokop Grégr profesor Pavlik Heřman Janda Josef Herold Bedře Paeák Věra Stránský Wohanka Hubert Andresa Porák jít varna Pinkas Friedländer Maixnerův Maydlův Slavik Karlín Praha Čechy anglický banka pražský úvěrní banka spolek c
19 article
Vejvar (»Z přátelské oddanosti«), Vladimír Ida Pražákovi (»Drahému příteli«), Sellya Gyula, rodina Aloisa Wiesnera, F. Kohouta Josefa Kohoutová, manželé Kukulovi, rodina Plšova, Kvapilova, manželá Stausovi (» Milému příteli posladní s hohem«).— Lula a Vincene Götzlovi, Jaroslav Goll (»Věrnému příteli«), dr- Strobach (»Věrnému druhu«), —Loty Kopecká. rodina Szaho Kezdi-Polyan, dr. Stuart Sehle singer, rodina Viléma Götzla, manželé Pistorovi, bratří a sestra (»Poslední, pozdrav«) a věrne služebnictvo. Účastníei pohřbu. Mohutný byl dojem obrazu, který se na- skytoval oku od vehodu do kostela karlínského. Na rozsáhlém prostranství, vroubeném živou zelení sadů, tísnilo se veliké množství obecen- stva. A nemenší nával panoval i v místeeh ohražených, u chrámu. Tam seskupili se pře četní smuteční hosté z blízka i z dáli, aby po slední poctu vzdali tělesným ostatkům zesnulého spočívajícím v těžké kovové rakví. Veškeré kruhy obyvatelstva a veškeré druhy úřadů a spolk i korporací byly zde zastoupeny. Vzácný to úkaz shody, bohužel, že jen při trudné podobné příležitosti. Ačkoli v parném období dlí mnoho representantů života politického v příznivějších krajinách, přece účastenství bylo velmi hojné Z nepřehledného toho zástupu, který později ubíral se za zlatým pohřebním vozem, uvádíme tyto osobnosti a zástupce úřadů a korporací Prítomni byli zejmena: poslanci řísští zemští pp. Anýž, Březnovský, dr. Brzorád. MUDr. Dvořak, JUDr. L. Dvořák, Formánek, dr Ed. Grégr, Hovorka, Horák, Karbus, dr. Pacák dr. ryt. Plaček, dr. Pantůček, dr. Pippich, Šule.
Vejvar Wiesner F Kohout Kohoutová Kukula Plšův Kvapilův Lula Götzl Goll Strobach Lot Kopecká doktor Stuart Pistora Anýž Březnovská Brzorád MUDr Dvořak JUDr L Dvořák Formánek Ed Grégr Hovorka Horák Karbus Pacák Plaček Pantůček Pippich Polyan Vladimíra Ida Pražák Sellya Gyula manželý Staus Szaho Kezdi
20 article
Sehnal, Sokol, dr. Škarda, dr. Šil, dr. Schar Krumbholz, Hořica, Heřman Janda, dr. Heller, dr Ryba, Špindler, Štole, inž. Kaftan, Teklý, Kr tochvíl, přís. zem. výboru dr. Urban. Klub Ru- stnů na radě řišské zastupoval při pohřbu ba ron Vasil ko. Z družně Moravy přijeli do Prahy vy provoditi na poslední pozemské cesté svého mi lého přítele poslanci pp. dr. Žáček, dr Stránský a Skála. Prvními hosty smutečnímni byli z Vídně ministr Rezek, finanční ministr dr. ryt BöhmBaverk, tajemník minist. dr. Greit, sekční rada Scheuchenstne], baron Vl dimír Pražák, sekční rada, baron Oska Villani a dr. Slavík, minist. tajemník. dále bývalý ministerský předseda hr. Frant Thun. Representanti samosprávných úřadů dosta vili se v počtu velmi četném. Obec praž skou zastupoval starosta p. dr. Srb s prvým náměsíkem svým p. drem. Fričem. Městské zastupitelstvo karlinské dostavilo se v počtu úplném s úřadujícím náměstkem p. Svitákem. Z rady městské a sboru obecních staršíchv Praze zúčastnili se průvodu pp.: Zikan, dr Novák, Hašourek, Rus, ryt. Pstros, Němeček, Švagrovský, Prášek, Hudl, dr. Nesý, dr. Jerá- bek. Z českého venkova byly zastoupeny ná- sledující obce a okresy: za okres ml a do boleslavský slarosta p. Papoušek, Plzně starosta p. dr. Peták, měslští radoré Kessler a Hlechl. Za obchodní komoru plzeň- skou president p. Houdek. Obec krá loh vé- hradeckou zastupovali starosla p. dr. Ull- rich a měst. rada, továrník p. St. Červený. Z město Čáslav starosta p. Ignác Fiala. Z město Roudnici p. Praener a zástupcove obce kojelické. Ze Soběslavi přijel okresn starosta p. Suchý a soudní rada p. Pavlíček.
Sehnal doktor Škarda Šil Schar Krumbholz Hořica Heřman Janda Heller Špindler Štol Ing Kaftan Teklý Kristus Urban Vasil page Žáček Stránský Greit Villani Slavík Thun Srb Frič Sviták Zikan Novák Hašourek Pstros Němeček Prášek Nesý Jerý Papoušek Peták Kessler Hlechl Houdek Ulla Stanislav Červená Fiala Pavlíček Morava Praha Vídeň Rus Plzeň Čáslav Roudnice Soběslav Sokol Scheuchenstne
21 article
Dále zastupovali: okresní zastupitelstvo s m eho vské ppa dr. Koldinský a Vindyš, obe smíchovskou slarosta p. Elhenický, měst. radové pp. Krupka, Vorliček, Neubert a Vlach. Z Libeň pp. Voctář, starosta a náměstek Jung mann. Král. Vinohrady pp. starosta Víšek, měst. rada Hendrych, Prokopec a tajem- ník dr. Fuksa. Četní členové karlínského okresního zastupitelstva s náměstkem p. Stárou v čele. Za město Žižko v pp. starosta Ždár- ský, radové Bursík, Říha a Kotland. Obec vršovickou zastupoval slarosta p. Drobný, z Michle starosta p. Jauris. Za Nu sl pp. Jakoubek, Hašek a ředitel Kurka. Z Hloubětin starosta p. Vaněk, za Bube- neč pp. Potůček a Tvrzský. Za městskou radu v Král. Dvořo zúčastnili se pohřbu starosta p. Finger a radní p. Šubert. Obehodni a živnostenskou komoru pražskou zastupovali pp. president Wohanka, vicepresídenti Křižík Němec, posl, Krejčík, Vízek a dr. Čuhel. Zá- stupcové zemědělské rady pp. cís. rada Hille a dr. Víškovský. Přítomni byli dále: místodržitel hr. Couden- hove, dvorní rada Wolf, místodrž. rada Řehák okresní hejtmani Neumann a Smutný, presiden vrehního zemského soudu ryt. Wesselý, vice president Ripka, vrchní státní zástupce Merhau, dvor. rada dr. ryt. Randa, dvor. rada Krasno- polski, dvor. rada Hennevogel, vládní rada Kri kava. Za výkonný výbor strany agrární přišl k pohrbu posl. Hrubý a Syrový. Účastnili se pak pohřebního průvodu: francouzský konsu p. Meroux de Valois, probošt metrop. kupisoly msgr. Hora, kanovník Marek, suprior řádu mal- tánského Fra Ibl. Zástupce své vyslaly tyto spolky a korporace: Právnická jednota v Praze. občanský klub smíchovský s předsedou p. Thů- ringrem v čele, společenstvo řezníků karlínských,
doktor Koldinská Vindyš Elhenická Vorliček Neubert Vlach Voctář Jung Král Víšek Hendry Prokopec Fuksa Stára Žižka Bursík Říha Kotland Drobná Michl Jauris Jakoubek Hašek Kurek Vaněk Potůček Tvrzský Finger Šubert Wohanka Křižík Krejčík Vízek Čuhel Víškovský Řehák Neumann Wesselá Ripka Randa Kri jít Valois Marek Ibl Krupka Libeň Ždár Praha rada Hille rada Wolf Merhau
22 article
Českožidovská jednota v Karlíně s předsedou p. Permanem, dr. Just za Občanskou jednotu v Novém Strašecí. Ze Smíchova dostavili se zástupeové: Občanského klubu, Řemesl.-živnost. besedy, společenstev řezníků, obuvníků a po- vozníků, obchodního gremiu, Národní jednoty samostatných živností, deputace tělocvič, jednoty Sokol-Tyrš. Za Českoslov, obchodní akademiip. prof. Pražák. Deputace pražského »Hlaholu s pp. prof. Rubličem a Menšíkem. Dále účast- nili se průvodu pp. prof. dr. Maixner, doc. dr Kukula, prof. Vrba, doc. dr. Veselý, doc. dr Heveroch, zemědělský inspektor ryt. Brechle z Troskovic. Za spolek českých žurnalistů před- seda p. Em. Bretter, Prokop Grégr, ředite »Národních Listů«, cís. r. Penížek z Vídně.
Just profesor Pražák Rublič Menšík doktor Maixner docent Kukula Vrba Veselá Heveroch Brechle Bretter Prokop Grégr Penížek Karlín Nový Strašecí Smíchov Řemesl Troskovice Vídeň SokolTyrš Hlahol
23 article
Úřadnictvo státních úřadů bylo zasloupeno velmi četně. Korporativně dostavili se k průvodu úřad- níci úřadů finančních, finanční prokuratury. státních dráh atd. C. k. státní dráhy zastupovai p. vládní rada Marek a četní vrchní inspektoř a inspektoři. Četnou deputaci okresního soudu karlinského vedl taj. p. Hrdlička. Z Plzně přijel inspektor státních dráh p. dr. Jan Brejcha, vrch. pošt. rada Vonásek, pošt. rada Stránský. sekretář Hesoun, zastoupen byl spolek c. k. berníeh úřadníků, c. k. fln, prokuratura, báňský hejtman p. Jarolimek, úřadníci zásobovacího sboru s vrch. správcem p. Svobodou, za Ústřední spolek jednot učitelských v zemích koruny české p. uč. Rašín z Brandýsa n. L., za Společnost Národního di- vadla pp. Wiesner a Schmoranz, spisovatelé B. Kaminský a Jar. Kvapil, v zastoupení bursovní komory pp. Emil ryt. Kubinzký a vlád. komisat vrch. fin. rada Kornalík; Občanský klub v Kar- lině zastoupen byl korporativně. Dále zastoupena četně Živnostensko-čtenářská jednota v Karlíně Ústřední spolek českých kupců, za Ústřední Matici školskou pp. dr. Pospíšil, dr. Šámal Zeman, za Ústřední spolek českých professorů
Hrdlička doktor Brejcha Vonásek Stránský Hesoun Rašín Wiesner Schmoranz Kaminskij Emil Kornalík Pospíšil Šámal Zeman Plzeň Brandýs Kara Karlín spolek c národní di
24 article
pp. řed. Bílý a prof. Stýblo, za Moravskou be- sedu p. dr. Fuhrich, za Novoměstský občanský klub pp. dr. Šebesta, Franzl, Novolný a Hans, za vinohradské gymnasium p. prof. Servit, de- putace společenstva v kovu pracujících, deputace Klubu voličů novoměstských, ředitel Průmyslové banky p. Sehleifer, ředitel banky Slavie p. Vlach, mag. rada p. Malý, advokáti pp. dr. Javůrek, dr. ryt. Nejedlý, dr. Pik, dr. Novotný, starosta župy Podbělohorské p. Kolátor, c. r. Waldek sl. z Waldriedů, eís. rada p. Olto, V. Riegl z Riedensteinů, major Stuus, r. z. s. pan Klazar a j. v. Obřady pohřební. Pohřeb zesnulého byl ustanoven na 4. hod. odpolední, ale již na hodinu před tím byl chrám obecenstvem naplněn. První Javice, černým suknem potažené, byly reservovány pro truchjlci vdovu, příbuzné a přední hodnosty. V prvéc la- vici zaujala místo paní Kaizlová, vedle ní usedly obě malé dítky. Obřadům byli přilomní také oha ministři, bývalý ministerský předseda hr. Thua. místodržitel a j. v. Obřady pohřební vykonal karlinský farář dp. Pohunek za assistence kaplanů Sprotze a Spěšného. Při obřadech ve lebně zněly smuteční skladby, které řídil ředitel paně Horník. Bylo půl 5. hod. odpoladní, když obřady ukončeny a rakev snesena do zlatého šestispřež ního pohřebního vozu, který z pičty k zesnu lému propůjčila obec pražská.
profesor Stýblo doktor Fuhrich Šebesta Franzl Novolný Hans Servit Vlach Malá Javůrek Nejedlá pik Novotná Kolátor Waldek Olto V Riegl Stuus Klazar Kaizlová Pohunek Sprotz Spěšný Riedenstein novoměstský občanský klub page Slavia Waldried
25 article
Průvod pohřební. Za nesmírného účastenstyí obecenstva, tísnícího se po obou stranách Jungmannova ná- městí, hnul se pohřební průvod ku předu. Zahájili ho Sokolové. Nejprvé župa Ba- rákova a sice jednoty z Karlína a Prahy — Starého města. Pak následávala župa středo- česká, z níž vyslaly zástupce jednoty: Vyše- hrad, Král. Vinohrady, Nusle, Hradčany, Vráo- vice a Žižkov. Ze župy podbělohorske zúčastnili se Sokolové z Malé strany, Holešovie- Buben, Košíř a Tuchoměřic. Župa budeč- ská byla zastoupena deputací a ze župy Jungmannovy byli Sokolové ze Smíchov a Zbraslavi. Za Sokoly ubírali se zástupcové spolko smíchovských a karlínských, pak následovali karlínští střelci, členové Občanských klubě, a živnostensko-čtenářské jednoty. Skupina So- kolů, čienů Občanského klubu a hasičů karlín- ských nesla drahocenné věnce. Za touto sku- pinou jely dva věncové vozy a sice prvý stř- brný a druhý zlatý. Za kněžími jel zlatý pohřební vůz, poděl něhož tvořili pohyblivý špalir Sokolové s rapíri. oficianti pohřebníhoúslavu Füchsova a sice jedna řada s věnci, druhá řšda s llambony. Za vozem nesl oficiant na sametovém polštáři odznaky hodnosti zesnulého. Dále kráčeli za vozem pedel právnické fakulty a vrchní pedel, rektor českého vysokého učení Karlo-Ferdinadova prof. dr. Stupecký a děkan právnické fa- kulty prof. dr. Rieger s odznaky svých úřadů. za nimi nejbližší přibuzní zesnulého, dále mi- nistři, hr. Fr. Thun, poslanci, místodržitel, z stupcové samosprávných úřadův a všichni výne jmenovaní hodnostáři. Průvod, přímo nekonečný, uzavíralo oddělení karlínských hasičů.
Jungmannův Sokol Král profesor doktor Stupecký Rieger František Thun Karlín Praha Nusle Hradčany Vráo Žižkov Košíře Tuchoměřice Smíchov Zbraslav Vyšhrad HolešoviaBubno občanský kluba so český vysoký učený KarlaFerdinadov
26 article
Průvod ubíral se Jungmannovým náměstím, Královskou třídou na Pořič. V těch mistech byla jízdní dráha pískem posypána a elektrické obloukové lampy zářily. Také v Praze elektrické světlo planulo. Z Poříče ubíral se průvod na Josefské náměstí, pak po Příkopě do Ovocně ulice a Jungmannovou třídou na Karlovo náměstí a dále do ulice u Nemocnice a Vyšehradskou třídou. Ve všech těchto ulicích bylo po obou stranách nakupeno veliké množství obecenstva, které před rakví vzdávalo hold zesnulému. Na rozhraní Vyšehradu vykropil farář dp. Pohunek rakev, načež vedení průvodu až na hřbitov vy- šehradský převzal kanovník Kyselka. Za zpěvu žalmů dospěl pohřební průvod po 6. hod. odp na posvátný Vyšehrad. Rakev byla z pohřebního vozu snesena na nositka a odnesena do kostela, kde vykonány obřady a na kůru pěvei zapěli smuteční píseň. Na to byla rakev nesena ke hrobu. Nedaleko rovu ministra Jos. Jirečka při- praven prozatímní hrob pro zesnulého ministra dra. Jos. Kaizla. Vzrušující, nejvýš pohnutlvý nastal okamžik, když byla rakev položena na prkna nad otevřený hrob.
Jos Jireček Kaizl Jungmannův náměstí Praha josefský náměstí Karlův náměstí Vyšehrad
27 article
Řeč předsedy výkonného výboru Národní strany svobodomyslné. Než rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla spuštěna do hrobu, přistoupil k ní před- seda výkonného výboru Národní strany svobodo- myslné posl. p. dr. Václav Škarda a takto promluvil: V hlubokém žalu se srdcem lítostí roz drásaným stojímé na posvátné půdě věkopamát- ného Vyšehradu před hrobem vysoce váženého a vroucně milovaného dra. Josefa Kaizla. Ne- mohli jsme v pondělí ani uvěřiti neblahé zvěsti, že jeho životu hrozi nebezpečí, bylť se s námi před týdnem rozloučil vesel a svěží a v zápět trapné nejistoty zdrtilo nás poselství o jeho skonu, jak nenadálém, tak ochromujícím. Věhlas- ného, proslulého bojovníka za práva českého lidu není více. V mužné síle, v plném leté života zavřel navždy oči přítel náš a opusti nás do světa, z něhož není navrácení. Nad touto rakví netruchlí jen rodina s příbuzenstvem a přáteli, nýbrž celý národ; památka jeho bude však navždy zachována v duších všech věrných
doktor Škarda Kaizl národní strana národní strana svoboda
28 article
Čechů. Mysl, nesmírným bolem zachmuřená, nedovede vylíčiti význam velké, mohutné po- stavy dra. Kaizla. Vzpomínáme dnes, jak jsa od přírody bohatě nadán a dokonale vědecký vzdělán, věnoval se veřejnému působení ku pro- spěchu národa a vlasti. Ti, již v jeho blízkost stopovali jeho činnost, žasli nad jeho všestran ností, obdivovali se geniálnímu jeho nadání, neúmorně, železné energii a ryzímu charakteru Vynikající vědomosti, nevšední výmluvnost, skr na skrz ethické jeho smýšlení, ozařují jeho působení jasem nehasnoucím. Pro nevšední dary svého ducha byl b býval Kaizl okrasou každého národa, tím vtee přilnuli jsme k němu my, neboť byl veskra náš celou svou podstatou. Vlast svoji a národ miloval nejvroucněji, aniž to měl stále na rtech. Nepouštěje ze zřetele konečné naše ideálya směřuje k nim stále, dovedl jako reelní politik v pravém okamžiku vystihnouti, čeho pro národ dobýti lze. Byl si vědom, že každý úspěch nál
Čecho Kaizl Vlasta