3
masthead
17. srpna 1901.
5
article
náctiletý školák z Král. Vinohradů byl zadržen v tom
okamžiku, když z krabiček vybral několik doutníků
a cigaret. Mladistvý kuřák byl odveden na strážnici
kam byla obeslána také jeho matka. Chlapec byl ji
odevzdán k domácímu potrestání. Matka nečekala až
doma a vřískání na schodišti nasvědčovalo tomu, že
exekuce provedena hned za čerstvé paměti.
— Rodina otrávena houbami. Do vše-
obecné nemocnice byl předevčírem dopraven 31letý
zámečník Antonín Hájek ze Smíchova, jeho 27letá
žena Božena a malé jejich dítko. Manželé po po-
žití hub při obědě cítili velikou únavu a byli stíženi
závratí; přivolaný lékař zjistil příznaky otrávení
houbami a dal manžele i s kojencem dopravil do
nemocnice. Jedině rychlému a výdatnému přispění
lékařskému podařilo se rodinu při životu zachrániti.
Včera byli již z nemocnice propuštěni k domácímu
ošetřování.
— Kyselinou sírovou popálen, V podniku
firmy Roubitschek a Fischer, přádelna žíní v Libni
č. 426, zaměstnaný 42letý dílovedoucí Jan Langthalen
včera dopoledne při práci zacházel s kyselinou sí-
rovou, kterou měl v hrněčku nalitou. Nešťastnou
náhodou kyselina z nádoby vystříkla a popálila dílo
vedoucího na levém oku tak značně, že se musií
odebrat k léčení do všeobecné nemocnice.
Král
Hájek
Božena
Fischer
Langthalen
Smíchov
Libeň
Roubitschek
6
article
— Náhlé úmrtí. Do pathologického ústavu za
účelem zjištění příčiny smrti byly přivezeny mrtvoly
náhle zemřelých: Karla Holika, 6 měsíců starého
syna obuvníka z čís. 596 v Žižkově a Josefa Hondla
nemanželského synka švadleny z Ječné ulice.
— Z Brozan. (Národní slavnost.) Místní a okolní
spolky v Brozanech n. O. pořádají v neděli, dne 25.
srpna národní slavnost matiční ve prospěch zřízent
menšinové školy, za protektorátu obecního zastupi-
telstva v Brozanech a česlného předsedy panav.
Strejcovského, náj. volkostatku v Hrdlech.
— Z Unhočtě. (Ochotnické divadlo.) Sokol
Unhošti pořádá v sobotu dne 24. srpna divadeln
představení za laskavého spoluúčinkování pí. Bře
čkové, choti prolessora a spisovatele. Hráti se bude
Hilbertova »Vina«, s paní Břečkovou v úloze Míny.
Režii má p. V. Břečka. Představení je na prospěcl
spolku a fondu ke stavbě lidové areny Tylovy v
Brně. Úlohu Hoška braje p. Stádník, Jiřího pan Em
Hofbauer, pí. Mařákovou sl. Linhartova a Úhlířep
Břečka. Ku představení jeví se již nyní velká učast.
— Nový hotel Štanclův v České Tře
bové stane se zajisté tamějším střediskem cizinců
Doporučuje se k obývání všem výletníkům, kteř
podnikneuti chtějí výlety do rozkošných jehličnalýci
lesů v okolí českotřebovském. Okolí jest bohaté na
krásné hvozdy a pramenité vody. Zdravá horsk
krajina.
Holik
Hondl
Brozan
Hilbertův
Břečkův
Mína
V Břečka
Tylův
Hošek
Stádník
Jiří pan
em Hofbauer
Mařákův
Linhartův
Úhlířep Břečka
Žižkov
Brozany
Brno
ochotnický divadlo
Sokol Unhošť
Štanclův
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nová vojenská afféra. Z Velké Kikindy
v Uhrách telegrafuje se, že ve čtvrtek večer čtyř
důstojníci z Aradu, prine Braganza, bar. Sesfried
Chotek a Haller, vyjeli si z Aradu na automobilu
stavěli se zde na nocleh. Dva odebrali se na tože,
dva zůstali seděli v kavárně a dali se tu záhy d
hádky se sousední společností, poněvadž prý jeden
člen této, učitel Iloffmann, důstojníky si pronikavě
prohlížel, ač se Hoffmann krátkozrakostí omlouval.
Porkmistr města dr. Bogden, jenž seděl v oně spo-
lečnosti civilistů, chtěl hádku urovnati, ale důstojní
jeden obořil se na něj urážlivým výrazem. Strhl
se rvačka, při níž purkmistr chytil důstojníka jed-
noho za hrdlo a šavli mu vytval, druhý důstojní
ale opět mu ji vytrhl. Ve rvačce, při níž učitel Hoi-
mann byl zraněn, pokračováno bylo na ulici, až
konečně o 5. hodině ranní 12 četníků udělalo ji
konec. Důstojulci i civilisté poslali si na vzájem vy-
zvání na souboj.
= Souboj advokáta s akademikem.
Z Lipska, 16. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dnes
konal se zde souboj mezi advokatem drem. Breitem
a studujícím práv Oestingerem. Tento byl zraněn
zemřel v nemocnici. Dr. Breit se dostavil sám
k úřadům.
Sesfried Chotek
Haller
Iloffmann
Hoffmann
doktor
Bogden
Breit
Oestinger
Uhry
Arad
Lipsko
Hoi
8
article
= Sebevražda redaktora ? Z Lublaně, 16
srpna. (Zvl. bigr.) Nedaleko Lublaně byl dnes ráno
redaktor Samopasid ze Zemuně přejet osobním
vlakem. Samopasié byl ihned mrtev. Vyslovují se
domněnky, že jedná se o sebevraždu.
= Student zavražděn. Z Ptuje ve Štyrsku
telegrafuje se, že nalezen hyl nedaleko Dravy př
chorvatské hranici právník Stampil, syn finančníh
rady v Št. Hradci, zastřelen. Kule vnikla mu do
hřhetu. Soudí se, že čin ten spáchali pytláci, kteří
v kraji tom velmi četně se vyskytují.
= Vesnické drama. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.
Z Pešti se nám oznamuje: V Tikánech vypukl včera
oheň v domě rolníka Matika. Způsoben byl tlm.
že čtyřletý synáček Matikův hrál si se zápal kami.
Oheň zasáhl také sousední domek Petra Nagya.
Manželka Nagyova ze zlosti nad tím uchopila
chlapce Matikova a hodila jej do ohně, kdež zahy
nul. Když přítomní chtěli Nagyovou Iynchovati
utekla tato do kuchyně a ozbrojila se tam kuchyň-
ským nožem. Matka upáleného hošíka chtěla se na
ni vrhnouti, avšak Nagyová vrazila jí nůž do prsou
Matiková těžce zraněná byla dopravena do nemoe
nice. Zuřivá ženština byla četníkem zatčena.
= Zemřel za noci svatební. Ze St. Etiennu
ve Francii telegrafuje se: Chefredaktor listu »Stefa
nois« Pelissier oženil se s 18ietou krásnou dívkou.
Samopasid
Stampil
Matikův
Petro Nagya
Nagyův
Nagyová
nois
Lublaň
Štyrsko
Dráva
Hradec
Pešť
St . Etienn
Francie
9
article
Po hostině svatební uchýlili se novomanželé do svého
obydli; několik minut na to klesl Pellisier mrtev
k zemi, raněn býv mrtvicí.
= Město o 46.000 zříencích. V Nov. Yorku
vydán byl právě fiskem městský šematism za prvníeh
šest měsíců roku 1901. Obsahuje 409 stránek drob-
ného tisku a lze se tam mimo jiné dočísti, že město
Nový York zaměstnává 46.000 osob, z nichž témié
polovina je v departemenitě policejním, požárním
školním. Pouze seznam učitelů a jiných školníeh
zřízenců zabírá 130 tisknutých stran. Platy měst-
ských zřízenců byly v minnlém pololetí zvýšený
celkem o 501.784 doll., v některých departementecl
nařízeno zvýšení zákonem, jiná zvýšení docílen
představenými různých departementů Nejvyšší zvý-
šení povoleno zřízencům školního departementu
sice 216.802 doll., zvýšení v policejním a požárním
departementu činí 165.000 dollarů.
= Závěť v láhvi. Ze Ženevy se telegrafuje
Mladý jeden Američan zachytl na jezeře plující láhev
V ní nalezena černě vroubená navštívenka se jménem
Pavel Namur. Připsány byly pak pod jméno ono
tyto řádky: »Jsa vdovcem a bez rodiny, volím raději
smrt. Ze jmění svého odkazuje 100.000 akademii
ženevské, zbytek nemocnicím. Vykonavatel poslední
vůle mojí budíž tchán můj pan Sallot, ředitel obser-
vatoře montblancské v Chamounix.«
Pellisier
York
Američan
Pavel
Sallot
Nová York
Ženeva
10
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se Ofenbachova opera »Hoffmannov
povídky« (3. čtvrtka v předplacení) řízením ka-
pelníka pana Angra, s panem Mařákem v titulní roli.
se slečnou Šmídovou, slečnou Kubátovou, paní Ma-
turovou, paní Fahiánovou, pp. Klimentem, Krössin-
gem a Polákem ve hlavních úlohách. Na zejtří od-
poledne ustanoven je při lidových cenách operních
Pougetův balet »Terpsichora«, jehož před-
včerejší odpolední představení bylo bezmála vypro-
dáno; před tím sehraje se Šamberkův žert »Blá
zinec v prvním poschodí«. Zejlra večet
pořádá se slavnostní představení na počest narozenin
mocnářových; zahájeno bude hymnou ve Fibichově
nádherné instrumeniaci, načež se bude hráti Smela-
nova opera »Tajemství«. Dle pořadu mělo by
zejtřejší představení připadnouti 4. čtvrtce abonentů.
ale protože této čtvrtce připadla Smetanova opera
v télo saisoně již dvakráte, ustanoveno je zejtřejšt
představení 1. čtvrtce abonentů, následkem čehož
dojde na 4. čtvrtku o představení pondělním, pre
miéře to původní veselohry »M ravní vých ovae
od Františka Sychry.
Hoffmannov
Angra
Mařák
Šmídův
Kubátův
Fahiánová
Kliment
Polák
Pougetův
Terpsichora
Šamberkův
Fibichův
Smel
Smetanův
Sychra
Krössin
národní divadlo
Ofenbachov opera
Maturův
11
article
+ Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech
Dnes dává se »Kupec benátský«, drama
o pěti jednáních od W. Shakespeara. Jako host
vystoupí pání Otilie Splavcová-Stropnická a pan
Splavec, členové první česko-americké společnosti
v Chicagu; paní Splavcová jako Porcie a pan Splavec
v úloze Shyloka. Vstupenky na sedadla vydávají s
od půl 9. do 11. hodin dopoledne v divadle.
+ Libeňské divadlo. (Reditel A. J. Frýda.)
Dnes v sobotu dává se výpravná ferie se zpěvy
»Pekla zplozenci«. Zejtra v neděli odpoledne »Lesní
panna« aneb »Cesta do Ameriky«, národní báchorka
od J. K. Tyla, na večer určena Nestrojova fraška
»Zlý duch Lumpacivagabundus«. — Příští úterý ma
svůj čestný večer slečna Emilie Selicharova, bývalá
žačka paní Otilie Sklenářové-Malé, nyní člen libeň-
ského divadla. Zvolila hru »Padlí andělé« od R. Nord-
manna.
W Shakespeare
Splavcová
Stropnická
Splavec
Shylok
J Frýd
Tyl
Nestrojův
Lumpacivagabundus
Selicharův
Sklenář
Chicago
Amerika
Pištěkův divadlo
na Králové
divadlo . + libeňský divadlo
Reditel A
12
article
Hudba.
Hudba.
+ Ze Smečna. Místní odbor Ústřední Matice
školské pro Smečno a okolí uspořádá v neděli dne
18. t. m. za laskavého spoluúčinkováni slečny Anny
Jiskrový, koncertní pěvkyně, p. Jindř. Pecha, profes-
sora a p. Bohumila Angra, právníka v sále hostince
na radnici koncert s bohatým programem. Začátel
přesně o 8. hod. večer.
Jiskrová
Jindřichův
Pech
Bohumil Angra
Smečno
13
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Také »redakter .
(Před čtyřčlenným senátem)
Jsou tací výtečníci. A ne jenom ojedinělí. P
pražských hospodách a kavárnách prohání se tako
vých pánů »redaktorů« a »žurnalistů« celá hejna.
Vejdete do hospody a chcete si ke stolu sednout
»Prosím, zadáno,« — upozorní vás uctivě sklepník
— »přijde sem společnost. Hnedlinko tu bude. Pa
redaktor sedává právě na téhle židli. Prosím, račte
trochu dále, tam je místo taky.
A skutečně, za chvílí se přesvědčíte, že na on
židli sedává pan sredaktor“. Poznále ho již podle
nonehalance, se kterou sobě u stalu vede a se kterou
chová se k ostatním hostům, kteří nejsou redaktory
jako on. A podle čeho poznáte ještě neomylně tako
vého pana »redaktora«? Podle obdivuhodné vyří
dilky. Rozumí všemu, všechno zná už od dávna
má známosti, onichž s utajeným dechem slyší vr
právěti společnost. Inu, jakž pak by nemohl všechn
vědět, když je redaktorem? Tisk je dnes uznanou
sedmou velmocí — punečku, nebylo by radno, tako
vému pánu udělati co proti srsti.
Taký člověk může už si něco dovolit. Divite s
že mu sklepník počká a že pro každého z hestí nej-
větší je ctí, může-li nějakou tou zlatkou vypomoci
nesnází, do nichž vokamžité« zabředl pan »redaktor«
Vždyť přece říká, že je u toho a toho denního
listu, že se zná, ba tyká si stěmi a těmi čelnými
žurnalisty, vkusně je obličen, švádu má — v tako-
vém člověku hledati ještě podvodníka? . .
A za několik dní dostanou členové zminěné spo-
lečnosti, doslane i sklepník od soudu obsílku. Vrtí
hlavou, nechtějí věřit, žeby měli jít svědčit na téhož.
jim tak dobře známého pana redaklora. Že by pan
»redaktor« byl opravdu podvodníkem? Ne, není
možné . . ..
14
article
Upřímné slovíčko naší veřejnosti.
Je, ano je — bohužel — mnoho lidí, kteří skrý-
vajíce se neprávem za záda toho kterého denního
listu, plodí. poctivým a opravdovým příslušníkům
stavu žurnalistického ostudu. Jsou — opakujeme —
podvodníci, kteří s drzýmo čelem vydávají se za
členy stavu, který ni okamžik nestrpěl by je ve
svém středu.
Že tak činí a že tak činiti smějí, není vinou
kruhů žurnalistických, spíše těch, kteří nedovedou
býti tak prozíravými, aby rozeznali dobré zrno od
plevele a kteří nepochopili ješťě, že čehos podobného
nedopustil by se nikdy poctivý a pravý češký žurna-
lista... Trudný to Iakt, ale pravdivý, na nějž jsme
nuceni poukázati v době, kdy hemží se pražsk
kriminály podobnými pány »redaktory«, jejích
nejnadějnější výkvět objevil se světu ve známé o
nedávna figurce míadistvého »také redaktora« pana
Josela Svobody ...
Josel Svoboda
15
article
Pan Bernard Neumann, 31letý obchodní agení
na Král. Vinohtadech, kterého včera předvedli před
trestní senát, byl také »redaktorem«. Sám to před
soudem povídal, když ho předseda žádal za vysvět-
lní, jak mohl v jedné hospodě pražské vydávati se
za redaktora, vypůjčiti silod číšnice zlatku a zůsla
jí druhou ještě zlatku za vedeři dlužen.
»Prosím, to nebylo poprvé. Chodil jsem tam
častěji a vždycky jsem zaplatil. Jenom tenkráte (v
březnu) zůstal jsem dlužen asi 75 kr. Ale nepřed-
stavoval jsem se jako redaktor, nýbrž jako bývalý
redaktor, poněvadž jsem byl dříve redaktorem »Ob-
čanských Žájmů«. Ostatně jsem tam na pis a
dvě nebo tři lokálky do »Nájemníkae
které také byly uveřejněny.«
»Odbornou kvalifikaci žurnalistickou« tedy, jak
vidět, má už pan Bernard Neumann. Nespokojil se
jí však a získal sobě »prací neunavnou« kvalifikaci
ještě pro jiné obory. Člověk nevi, co se může v dnešní
vážné době stát. Kdyby tak jednou všecky listy za-
stavili, kde by byl pan Neumann? Lépe opatřil se
dokud čas.
A tu prozradíme obor, ve kterém pan Bernar
Neumann nabyl neobyčejné routiny a zručnosti.
V oboru jednatelském postřehl pan Neumann c-
telnou, spoře vyplňovanou mezeru. Odhalil totiž, že
opatřování reklamních inserátů nalezá se v Praze
přece jenom ještě v plenkách a že by mu nebylo
na škodu, kdyby ujal se ho on, který tak dalekosáhléa
dloubeleté má známosti a zkušenosti.
Bernard Neumann
Král
Vinohtady
Neumann
Bernar
Ob
Praha
16
article
Od slova ke skutkům nebylo u pana Neumanna
daleko. A nouze o místo teprve ne. Šikovného
agenla potřeboval právě — v říjnu loňského rokut
bylo — lakýrnický mistr vinohradský pan A. Kryst
llk, který vyjednával oměsíc později také s obe
vinohradskou o propůjčení divadelní opony v Národ
ním domě k reklamním účelům. Pan Krystlík přija
nabídku páně Nenmannovu a svěřil mu pochůzky po
obchodech a závodech, které by reflektovaly na re-
klamní inseráty, jež jeho firma obstarávala. K úžasu
svému však zvěděl, že pan jednatel vybral na úče-
opony, kturá však městskou radou vinohradskoup
Krystlikovi zadána ne byla, od dvou obchodníků zá-
lohy a že od p. V. Krejčíka inkassoval 12 K zálohy
na účet inserátu na Schnöblingově domě ve Spálení
ulici, na takovém však místě, kde pan Krystlik místo
reklamní najaté neměl.
Pan Krystiík vyřídil věc zkrátka. Propustil Neu
manna ze svých služeb a v únoru 1901 denními listy
vyhlásil, že u něho více jako agent zaměstnár
není.
To však Neumannovi nevadilo. Překvapilť krátc
potom malíře Antonína Dandu, který zanášel se pro
jektem uspořádati v divadla Švandově, Pištěkově
v německé aréně Heinově světelnou reklamu, nabíd
kou, že mu bude dělat — sběratele. Pan Danda by
srozuměn a slíbil mu 25 proc. provise z uzavřených
obchodů, zakázal mu však bráti zálohu na provisi
stanovil přesně ceny, za něž Neumanu reklamu jed
nollivým divadlům měl nabízeti. Seznal však později
že milý jednatel určoval sobě cehu sám, že nabíze
ceny tak nízké, že za ně naprosto nebylo lze slíbe
nou reklamu prověsti a že proti zákazu sobě vybra
zálohy na provisi. Poděkoval proto nepřiliš vlídn
panu Neumannovi a dat mu radu, by ohlédl se p
zaměstnání jiném.
Neumann
A Kryst
Krystlík
pán
V Krejčík
Krystiík
Danda
Švandův
Pištěkův
Heinův
Neuman
Spálený ulice
Schnöblingův dům
17
article
Pan Neumann rozuměl však zřetelně radě tak
že sbíral na blankety objednacích lístků inseráty pro
p. Ant. Dandu dále, slibuje namnoze světelnou
reklamu i v Uranii a Variété, neopomenuv v každém
případě od zákazníka vybrati sí zálohu.
Praklický pan Neumann znal též, že není nevý
nosnou také reklama vozová. Zašel k maliři p. Kon
rádu Vančíkovi a vyjednal s jeho synem kondici
vymfniv si 30proc. provisi a »vypůjčiv« se od něho
razítko. Vzácné osoby jeho však od té doby podní-
katelé neviděli. Stopy jeho činnosti objevili se
v upomínkách u různých obchodníků, se kterými
Neumann obchod uzavřel a který slíbil dokonce
světelnou reklamu v divadle Pištékově, Švandově
v Uranii, reklamu to, na níž Vaněčkovi nepomýšlel
vůbec ,.
Zkrátka: byla hezká řada toho, co včera vy
čítala Neumannovi obžaloba. Ale pan Neumann
jakoby nic. V póse naprosto névinného a poctivéh
člověka vykládal soudu i svědkům, že zcela správně
sobě vedl a že ničeho nepodnikl bez svolení svýc
pánů chefd.
Kdyby prý ho nebyli sebrali, všecko prý byl by
vyrovnál
Konec líčení?
Pan »redaktore a agent světelných reklam od-
souzen byl pro zločin podvodu, spáchaný n
Konrádu Vaněčkovi a Ant. Dandovi, do žáláře na
čtyři měsíce. Pokud jdo o případ Krystlíkův a
uvedený dluh hostinský, byl obžaloby sproštěn.
Soudu předsedal rada vrch. z. s. p. Srb, obvi
něného hájil soudní tajemník p. Schei d ler.
K vražednému útoku v Libni. Vyše
třování proti policejnímu strážníku Vlasákovi jest ji
skončeno a spisy postoupeny budou co nevidě
státnímu zastupitelství k podání žalobního návrhu
Líčení proti vrahovi konati se bude v nastávajícím
porolním období.
Neumann
Danda
Vančík
Švandův
Vaněček
Antonín
Krystlíkův
Srb
Vlasák
Schei d ler
Libeň
Pištékov
Uranie
18
article
U okresního soudu pro přestupky.
Rudolf Fárek opět odsouzen. Rudol
Fárek vydával časopis »V Před !«, v němž otisk
známý čiánek, obviňojící posl. V. Klofáče z různých
nepočestných činů. Časopis tento měl dle programu
vycházeti třikrát měsíčně, ale ode dne 10. února
žádné číslo nevyšlo. Rudolí Fárek dle předpisu tisko-
vého zákona měl příslušným úřadům oznámit, že list
přestal vycházet, ale neučinil tak. Později nemohl list
»V Před« vydávati z té příčiny, poněvadž byl vzat
do vyšetřovací vazby. Poněvadž neoznámil, že časopis
nevydává, bylo z nařízení státního zastupilelstvi proti
R. Fárkovi zavedeno trestní řízení pro přestupek dle
§§ 10. a 11. tisk. zák. Včera konalo se u okresního
soudu na Ovocném trhu líčení, k němuž se Färek
nedostavil. Ani neprojevil přání, aby byl z novo-
městské trestnice k přestupkovému soudu k hlavnímu
ličení předveden. Soudce, tajemník p. Weiss, přisoudi
mu trest peněžité pokuty v obnosu 20 K, v případu
nedobytnosti do vězení na 48 hodin.
Milence prodával milenku do vykří-
čené místnosti. V úřadovně rady zemského
soudu pana Eckla u okresního soudu na Ovocněm
trhu byl projednáván řídký ten případ zvrhlosti. Ru-
kavičkářský pomocník Václav Wiedemann povolán
býl k vojenské službě a po tu dobu chtěl míti mi
lenku svoji »znopatřenu«. Mímo to chtěl si opatřiti
příspěvek na cestu k vojsku. Dne 14. t. m. přišel
Wiedemann k Barboře Koppové v čís. 25—V., ode-
vzdal jí knížku pracovní své milenky a žádal Kop-
povou, ale divce znopatřila místo v některé vykřičené
místností. Za propůjčení dívky žádal pomocník 25 zl.
Koppová knižku přijala a odevzdali ji policistovi. Z
nedlouho putoval Wiedemann na strážnici a odtud
k soudu, kde byl pro přestupek pokusu kuplířatv
odsouzen do vězení na 14 dnů, dvěma posty zostře
něho.
věstník živnostenský a dělnický.
Fárek
Rudol Fárek
V Klofáč
R Fárek
Weiss
Eckl
Wiedemann
Kopp
Koppová
19
article
Všeobecné školy řemeslnické.
Píšersekretář JUC. Cyrill M o ul r e k
Všeobecné školy řemeslnické.
Píšersekretář JUC. Cyrill M o ul r e k
Vláda, zařizujíe všeobecné školy řemeslnick
ehtěla docilili, aby dostalo se jimi lepšího, při
pravného vzdělání k nějakému živnostenském
povolání, zejmena však k některé řemeslné živ
nosti i dětem, které dosud nepřestoupily stář
školou povinného. Všeobecné školy řemeslnick
měly býti v přední řadě přípravkami ke
školám mistrovským.
Vláda sama prohlásila zřizování všeobec
ných škol řemeslnických za pok us.
Do všeobeených škol řemeslnických přije
mají se žáci, kteří dokonali 12. rok svého věku
a kteří dokáží, že navštěvovali šestý ročník
(roční běh) obecné školy aspoň s prospěchem
dostatečným.
Řemeslná tato učeliště skládají se ze tri
případně ze dvou ročníků a vyučuje se v nich
vedle theoretických předmětů, jež tvoří pokračo
vání školy obecné, i disciplinám praktickým, po
třebným pro příšti živnostenské zaměstnán
žákovo.
Těm, kdož absolvovali všechny tři roč
níky všeobecné školy řemeslnické a věnovalis
nějakěmu řemeslu, jemuž učili se ve školní
dílně, může doba učební býti snížena na p
druhého roku.
Předměty vyučovací na školách těch jsou
náboženství (katolické), jazyk vyučovací a písem
nosti, zeměpis, přírodozpyt, počátky mechaniky
(jen ve III. třídě), nauka o látkách, po
čátky chemické technologie, počátky mecha
nické technologie (jen ve III. třídě), živno
stenské počty a účetnietví, nauka o živno
stenských zákonech (jen ve III. třídě)
kreslení a měřictví, krásopis, modelování (ve
II. a III. třídě), nauka o formách (jenve
III. třídě), konečně praktieké zpračování dřeva
a kovů.
všeobecný škola řemeslnický
všeobecný škola řemeslnick
20
article
Sbor učitelský skládati se má ze
sil technicky a umělecko-živno-
stensky vzdělaných (pro vyučován
elementární) a z odborných mistrů (pro vyučo-
vání praktické).
V Rakousku jest jedenáct všeobecných
škol řemeslnických, z těch šest státních, pě
komunálních.
Na království české z těchto jedenáet
škol připadá osm: tři státní, pět komunálníeh
(v MI. Boleslavi, Litomyšli, Kolině, Kutné Hoř
a Volyni).
Na komunální skoly přispřvá stát jednou
třetinou nákladu, dokud třelina tato sumu
6600 K nepřevyšuje. Toutéž subveneí přispívé
i země. Výjimku činí škola volyňská — dvou
třídní, na jejíž vydržování přispivá stát obnosem
5000 K, země 6000 K.
Vyjímaje království české, ne
jsou v žádné jiné korunní zem
komunální všeobecné školy ře
meslnické.
Státní školy jsou ještě v Linci, Celove
a Inomostí.
Ačkoliv všeobecné školy řemeslnické nejsou
starého data (nejstarší v Ml. Boleslavi, založení
r. 1867), vykazuje přece každá z nich tolik
let trvání, že lze z něho posouditi, setkal-li s
vládní »pokus« zřizování těchto škol s vý
sledkem.
Chceme v úvaze naší přihušeti jen ko
školám komunální m.
Nedá se upříti, že posouditi, nikoliv roz-
hodnouti, otázku o prospěšnosti a účelnosti více
let trvajících škol řemeslnických povoláni jsou
v přední řadě oni mistři živnostenští, kteř
absolventy všeobecných škol řemeslnických
v učení měli.
Celov
Inomost
Rakousko
Boleslav
Litomyšl
Kutná hořet
Volyň
všeobecný škola řemeslnický
21
article
Pisatel tčchto řádků obrátil se na zá-
stupce živnostníků všech měst, kde všeobecné
školy řemeslnické zřízeny jsou, s otázkou,
jakých zkušeností nabyli mistři zaměstnavatele
s učedníky ze všeobecných škol řeme-
slnických.
Odpovědi byly téměř souhlasné — pře
kvapující.
Mistři z valné většiny nepřejí si uěňů ze
škol řemeslnických; dobrý učeň mezi nimi jes
prý bílou vránou.
Bylo by urážlivo obvíňovati živnostníky, ž
odpověď takovou diktovala jim nepří zeňo ke
škole, která dodává prý mistrům vzdělanějš
učedníky, než jsou oni sami: vždyť jest přece
dobře známo, že všeobecné školy řemeslnické
byly zřízeny v jednotlivých městech jen na vo
lání a nátlak živnostníků, ano v některých mě-
stech plati i živnostníci zvláštní, dobrovolnou
přirážku k dani živnostenské na podporu
školy.
Příčiny neblahého zjevu — nezdařenéh
pokusu — dlužno hlodati jinde.
Poukázati na některé z těchto příčin
a přispěti tak k nápravě, jes
předmětem této úvahy, psané sine studi
etl ira.
všeobecný škola řout
všeobecný škola řemeslnický
22
article
Prvním a kardinálním nedostatkem vše
obecných škol řemeslnických jest materiál žá
kovský, který jest méně než dobrý.
Příčiny toho jsou různé.
Některé školy trpí citelným nedostatkem
žactva a tu správa školy, chtějíc nedostate
tento před veřejnosti zakrýti, verbuje žáky p
vesnicích, žáky takové, o nichž s naprostou
jistotou ví, že stavu živnostenskému se ne
vénují.
Škola taková jest nucena neodmit
nouti pak i hlásicího se žáčka, nad jehož
mravní a »vědeckou« kvalifikací musí mnohdy
zamhouřili jedno, ne-li obě oči.
Avšák i ony školy, které mají dostatečný
ba značný počet žactva, trpí zmíněnou již vadou
Na vělšině všeobecných skol řemeslnickýeh
neplatí se žádného školního platu, žáci obdrž
zdarma potřeby a pomůcky školní a jiné mate-
riální výlody, ktěrých by na oběcné neb mě
štanské škole nedosáhli. Ký tů div, ze do
školy takové hrnou se děti rodičů, kteří nikdy
neobmýšleli hocha svého dáti do učení (na ře-
meslo), a který, když dospěje čtrnáctého roku
slává se buď obýčejným polním nádenníke
ueb továrním dělníkem.
Venkovským žákům z ménětřídních ško
vesniekých jest nesnadno dostati se do přepl-
něných vyšších ročníků městské školy obecné
neb měšťanské a volí proto řodičové, kteř
synka svého poslední rok neb dvé leta školou
povinného věku k dalšímu vzdělání do měs
ských škol poslati chtějí, všobocnou školu re
meslnickou. Ani takový žák řemeslu se ne
věnuje.
23
article
Většina žáků opouští školu tím dnem, kte-
rým dokonali 14. rok, tak že jest veliký ne-
poměr mezi počtem žáků na počátku školního
roku přijatých a ku konci roku zbylých.
Takovým způsobem stává se všeobecnt
škola řemeslnická útulnou stěhovavých ptáků,
nikoli však přípravnou ku přístímu zdatnému
působeoí na poli živnostenském, smen od
V tom hledati dlužno jeden z moment
nezdaru »pokusu«.
Tak na př. na jedné všeobecné škole ř-
meslnické, která trvá třináctý rok, moh
toliko pětkrát býti otevřen III. ročník školy,
největsi počet žáků v tomto ročníku nepřestoupi
hned při zápisu číslici 6.
Na mnohých jiných školách nemají se věc
o nic lépe.
Jest na bílední, že poměr tento jest ne-
zdravý. Tím způsobem odcizuje se škola svému
úkolu, diskredituje se před veřejností a ztrc
vážnosti v kruzích živnostníků.
Domníváme se, že jest zde možná ná
prava. Správy škol musily by co nejpřísněj
dbáti toho, aby žáci jen s důkladným přede
psaným vzděláním byli do školy přijímáni
pokud se týče, aby požadavky při zkousce při
jímací zvýšeny býly na míru maximální; pe
druhé: rodičové resp. zákonní zástupeové při
jatých žáků nechť zaváží se reversem, že žák
— bez zřetele na to, že stáři školou povinn
překročil — ponechají na ústavě až do absol
vování III. ročníku.
Prostředek tento byl by snad některé, úby
těmi žáků trpící škole, hrobem: leč to nebudik
závadou. Znamenalo by to jen, že škola takové
nemá sama v sobě s dostatek životní síly, že
až dosavad udržuje se při životě jen způsobem
umělým. Nedochůdče takové nemůže ovšem
prospěti živnostníkům, neslouží ku povznesen
živností a jest jen zbytečným finančním ba-
vošae
lastem, po němž nikdo nezapláče.
všeobecný škola ř
24
article
III
Druhým stěžejným nedostatkem všeobee-
ných škol řemeslnických jsou neurovnaně právní
poměry učitelů škol těchto. Většina učitelů —
vzdor dlouholetému působení — není definí-
tivně ustanovena a nemá nároku na výslužné.
Okolnost ta nemůže zdárně na rozvoj
o no
prospěch škol působiti.
Učítelé — jak se pisatel přesvědčil —
svalují vinu na obce a v nejnovější době na
zemský výbor resp. dotyčného referenta.
Mýlí se.
Nepřijatelné podmínky státní správy vyučo-
vací zaviňují neutěšený stav učitelstva.
Všechna čest těm obeím, které učitelstv
na místních řemeslnických školách definitivní
postavení a nárok na pensi udělili, jsou všal
obce, které tak učiniti nemohou z jednoduché
příčiny, poněvadž na to — nemají.
Na obci beze jmění, která veškeré své ho-
spodářství vybývati musí z kratých přirážek,
nemůže přece nikdo žádati, aby se trvále obře-
meníla jen z toho důvodu, že vláda vzpírás
učiniti, co jest její povinností.
Vláda osobuje si kompetenci, která ji ne
patří, vláda chce rozhodovati samostatně o ško
lách, na néž nejmenším dílem přispívá.
Kdo chce poroučeti, ať také plat.
Vláda zavázala se komunální školy ře
meslnické subvencovati jednou třetinou nákladu.
nevyplácí však žádně obci větší obnos než
3300 zl. (Volyni jen 2500 zl.), nehledíc k tomu
že náklad na jednotlivé školy jest až šestero-
násobný.
Za tuto subvenci vyhradila si vláda č tverý
dohled na školu: nejprve svými zástupci v ku-
ratoriu školy, pak místním c. k. okresním hejt
manstvím, dále zvláštními komisary dohle
didakticko-paedagogický a odborný.
Ředitelství školy dochází jeden vládní ferman
za druhým; ředitel a učitelé při nejistotě práv
ního svého postavení fermanům těm ochotně
bez odporu se podrobují, toť opět jeden z da
vodů neúspěchů a neoblíhenosti škol.
25
article
Učitelstvo účastní se každé »c. k.« mani
festace, stotožňuje se s každým vládním pro
jevem, s projevem té vlády, která příznivou
tvář živnostnictvu neukázala. Učitelstvo za trva-
jících neurovnaných poměrů sklání šiji před tím,
jenž zdá se mu nejsilnějším, a od něhož — po
našem soudu marně — očekává kýženou ná-
pravu svých poměrů.
Důsledkem toho jest pak jakési napjet
mezi učitelstvem — školou — a živnostníky.
Nejistotou stabilního postavení psychologicky vy-
světlitelná nervosita učitelstva není tím tmelem,
který by živnostníky pronikavě se školou zcelil.
Za takových poměrů žádaly před více léty
všechny zúčastněné obce, aby stát školyty
úplně ve svoji správu přijal.
Přes četné a mnohé urgence, horlivě zem-
ským výborem podporované, žádosti vyřízeny
nebyly, ba ani nezodpověděny.
I vyjednávací akce, kterou zemský výbo
samostatně s vládou navázal, nevedla pro ne
ustupnost státní správy k cíli.
Sděliloť c. k. místodržitelství notou ze dn
23. března 1897 č. 40166, že »na zákonnen
úpravu všeobecných škol řemeslnických vzhledem
k malému počtu škol těch, jakož i k relativně
krátkému trvání jich a dále i se zřetelem n
nedostatek dostatečných zkušeností v oboru tom
v nynější době nepomýšlí.«
Následkem toho sdělil výbor zemský zúčast-
něným obeím (cirkul. vyn. ze dne 10. června
1897 č. 23958), že »přesvědčiv se, že při od-
mitavém stanovisku vlády nebude možno v blízké
době upraviti zákonem veškeré poměry ře
meslnických škol, vzal v úvahu, zda-li by otázk
upravení právníeh poměrů uči-
telských sil nemohla upravena býti zá-
konem zemským« a vyžádal si za tou příčinou
statistická data, aby i podle toho učiněny
mohly býti ve sněmovním zasedání příslušné
návrhy.
všeobecný škola řemeslnický
26
article
Zemský výbor uznal důležitost převzet
všeobecných škol řemeslnických do správy
zemské a trval na tom, aby dosavadní příspěvky,
jež obec a ostatní mlstní činitelé školám těm
poskytují, byly i po jejich pozemštění zemskému
fondu vypláceny. Jmenovitě, aby se dotyčné
obce zavázaly, že jako dosud i na dále budou
poskytovati a v dobrém stavu udržovati náležitě
zařízené budovy školní, jakož i že obstaraji
jich vytápění, osvětlování a čištění, a že opa-
třovati budou i náklady na potřeby vyučovaci
a případné jiné výloby.
Živnostenská komise u vyřízení této předlohy
zemského výboru učinila následující jednomyslná
usnesení (sněm. zpráva tisk. CLIV.)
I. Zpráva zemského výboru v záležitosteh
všeobecných škol řemeslnických obecných v kr.
českém bere se se zvláštním uznáním a uspo-
kojením na vědomí;
II. Zemský sném vyslovuje zásadně, že
všeobecné školy řemeslnické obeení v Mladé
Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Vo-
lyni mají býti převzaty do správy zemské;
III. Zemskému výboru se ukládá, aby s
zúčastněnými obcemi jednal o podmínkácha
provedení tohoto opatření, a aby o výsledku
jednání podal v nejblizším zasedání zprávu
s příslušnými návrhy.
Návrhy tyto byly také l sněmem v sezenl
dne 6. května 1899 jednohlasně přijaty.
Po tomto usnešení sněmu zahájil zemský
výbor jednání s vládou a se zúčastněnými ob-
cemi o převzetí těchto pěti komunálních řeme-
slných škol do správy zemské, jež spojeno jest
s neočekávanými překážkami.
Obce s největší a uznání hodnou ochotou
vyšly zemskému výboru vstříce
Obec mladoboleslavská zavá-
zala se:
1. zabezpečiti příspěvky místních interessentů
pokud se tito k jich placení zaváží.
2. uhrazovati všechny výlohy věcné, zejmen
odevzdati zemi budovu školní, dodáva
nářadí a pomůcky, poskytovati otop, osvět-
p e
lení a čištění.
Mladá Boleslav
Kolín
Kutná hoře
Litomyšl
všeobecný škola řemeslnický
všeobecný škola řemeslnický obeení
27
article
Obec kolí nsk á (společně s okresem)
Obec kolí nsk á (společně s okresem)
přijala závazeku:
1. uhražovati výlohy věcné, pomůcky, nářadí,
čištění, světlo, otop a propůjčiti bezplatně
budovu školní;
2. přičiniti se u obchodní komory, aby dosa-
vadní subvenci (90 zl.) zemskému fondu
vypláceela.
Obec kutnohors k á
1. předloží prohlášení o zachování dosavad-
ních subvencí ;
2. uhražovati bude výlohy věcné, odevzdá
zemi školní budovu a hraditi bude výloby
spojené s dodáváním nářadí, pomůcek, či-
štění, světla a otopu.
Obec litomy šlská (společně s osadou
města Litomyšle) zavázala se:
1. dosavadní subvence místních činitelů od-
váděti zemskému fondu po tak dlouho,
pokud je interessénti oni poskytovali budou;
2. ponechati dosavadní školní místnosti;
3. na úhradu věcných potřeb atd. poskytovat
roční paušál 1300 zl.
Obec volyňská prohlásila:
1. subvence místních interessentů odváděti
fondu zemskému;
2. propůjčiti a v dobrém stavu uchovávati
školní budovu;
3. potřeby věcné dle tříletého průměru pau-
šalovati.
Litomyšl
28
article
Veškeré obce odmítly však závazek přispl
vati k uhražení vzrůstajícího v budouenosti ná-
kladu následkem přistoupení kvinkvenálních pří-
platků, pensijních platů neb zvýšení služného.
Vláda, jako obyčejně, vyhražuje si svrcho-
vaný vliv na správu těchto škol, na upravení
právních poměrů učitelstva atd. — země a jiní
činitelé mají po výtce jenom náklad opatřovati.
Taková jest raisona vlády, která úmyslně
pozemštění škol stěžuje a protahuje.
* Trudné poměry dělnictva uzenářského.
V těchto dnech konala se v Konviktě schůze dělnictva
uzenářského, na níž uvažováno a rokováno o nebla-
hých poměrech dělnictva uzenářského v Praze. Hlav-
ním řečníkem ve věci té byl p. Jirásek, jenžv
delší řeči načrtl chmurný obrázek dělnictva uzenář-
ského, které od r. 1896 domáhá se již zlepšení po-
měrů svých. Zejmena domáhá se dělnictvo uzenářské
klidu nedělního, náhradního dne odpočinku a upra-
vení doby pracovní i poměrů mzdových. Dosavadní
16—18hodinná práce denní musi přestati a na její
místo nastoupiti řádně vypracovaný pracovní řád
Jirásek
Konvikt
Praha