ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 65b23440-661b-11dc-a490-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 108, place 38, org 22, work 2
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 226.
5 article
náctiletý školák z Král. Vinohradů byl zadržen v tom okamžiku, když z krabiček vybral několik doutníků a cigaret. Mladistvý kuřák byl odveden na strážnici kam byla obeslána také jeho matka. Chlapec byl ji odevzdán k domácímu potrestání. Matka nečekala až doma a vřískání na schodišti nasvědčovalo tomu, že exekuce provedena hned za čerstvé paměti. — Rodina otrávena houbami. Do vše- obecné nemocnice byl předevčírem dopraven 31letý zámečník Antonín Hájek ze Smíchova, jeho 27letá žena Božena a malé jejich dítko. Manželé po po- žití hub při obědě cítili velikou únavu a byli stíženi závratí; přivolaný lékař zjistil příznaky otrávení houbami a dal manžele i s kojencem dopravil do nemocnice. Jedině rychlému a výdatnému přispění lékařskému podařilo se rodinu při životu zachrániti. Včera byli již z nemocnice propuštěni k domácímu ošetřování. — Kyselinou sírovou popálen, V podniku firmy Roubitschek a Fischer, přádelna žíní v Libni č. 426, zaměstnaný 42letý dílovedoucí Jan Langthalen včera dopoledne při práci zacházel s kyselinou sí- rovou, kterou měl v hrněčku nalitou. Nešťastnou náhodou kyselina z nádoby vystříkla a popálila dílo vedoucího na levém oku tak značně, že se musií odebrat k léčení do všeobecné nemocnice.
Král Hájek Božena Fischer Langthalen Smíchov Libeň Roubitschek
6 article
— Náhlé úmrtí. Do pathologického ústavu za účelem zjištění příčiny smrti byly přivezeny mrtvoly náhle zemřelých: Karla Holika, 6 měsíců starého syna obuvníka z čís. 596 v Žižkově a Josefa Hondla nemanželského synka švadleny z Ječné ulice. — Z Brozan. (Národní slavnost.) Místní a okolní spolky v Brozanech n. O. pořádají v neděli, dne 25. srpna národní slavnost matiční ve prospěch zřízent menšinové školy, za protektorátu obecního zastupi- telstva v Brozanech a česlného předsedy panav. Strejcovského, náj. volkostatku v Hrdlech. — Z Unhočtě. (Ochotnické divadlo.) Sokol Unhošti pořádá v sobotu dne 24. srpna divadeln představení za laskavého spoluúčinkování pí. Bře čkové, choti prolessora a spisovatele. Hráti se bude Hilbertova »Vina«, s paní Břečkovou v úloze Míny. Režii má p. V. Břečka. Představení je na prospěcl spolku a fondu ke stavbě lidové areny Tylovy v Brně. Úlohu Hoška braje p. Stádník, Jiřího pan Em Hofbauer, pí. Mařákovou sl. Linhartova a Úhlířep Břečka. Ku představení jeví se již nyní velká učast. — Nový hotel Štanclův v České Tře bové stane se zajisté tamějším střediskem cizinců Doporučuje se k obývání všem výletníkům, kteř podnikneuti chtějí výlety do rozkošných jehličnalýci lesů v okolí českotřebovském. Okolí jest bohaté na krásné hvozdy a pramenité vody. Zdravá horsk krajina.
Holik Hondl Brozan Hilbertův Břečkův Mína V Břečka Tylův Hošek Stádník Jiří pan em Hofbauer Mařákův Linhartův Úhlířep Břečka Žižkov Brozany Brno ochotnický divadlo Sokol Unhošť Štanclův
7 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nová vojenská afféra. Z Velké Kikindy v Uhrách telegrafuje se, že ve čtvrtek večer čtyř důstojníci z Aradu, prine Braganza, bar. Sesfried Chotek a Haller, vyjeli si z Aradu na automobilu stavěli se zde na nocleh. Dva odebrali se na tože, dva zůstali seděli v kavárně a dali se tu záhy d hádky se sousední společností, poněvadž prý jeden člen této, učitel Iloffmann, důstojníky si pronikavě prohlížel, ač se Hoffmann krátkozrakostí omlouval. Porkmistr města dr. Bogden, jenž seděl v oně spo- lečnosti civilistů, chtěl hádku urovnati, ale důstojní jeden obořil se na něj urážlivým výrazem. Strhl se rvačka, při níž purkmistr chytil důstojníka jed- noho za hrdlo a šavli mu vytval, druhý důstojní ale opět mu ji vytrhl. Ve rvačce, při níž učitel Hoi- mann byl zraněn, pokračováno bylo na ulici, až konečně o 5. hodině ranní 12 četníků udělalo ji konec. Důstojulci i civilisté poslali si na vzájem vy- zvání na souboj. = Souboj advokáta s akademikem. Z Lipska, 16. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dnes konal se zde souboj mezi advokatem drem. Breitem a studujícím práv Oestingerem. Tento byl zraněn zemřel v nemocnici. Dr. Breit se dostavil sám k úřadům.
Sesfried Chotek Haller Iloffmann Hoffmann doktor Bogden Breit Oestinger Uhry Arad Lipsko Hoi
8 article
= Sebevražda redaktora ? Z Lublaně, 16 srpna. (Zvl. bigr.) Nedaleko Lublaně byl dnes ráno redaktor Samopasid ze Zemuně přejet osobním vlakem. Samopasié byl ihned mrtev. Vyslovují se domněnky, že jedná se o sebevraždu. = Student zavražděn. Z Ptuje ve Štyrsku telegrafuje se, že nalezen hyl nedaleko Dravy př chorvatské hranici právník Stampil, syn finančníh rady v Št. Hradci, zastřelen. Kule vnikla mu do hřhetu. Soudí se, že čin ten spáchali pytláci, kteří v kraji tom velmi četně se vyskytují. = Vesnické drama. (Zvl. tel. »Nár. Listů«. Z Pešti se nám oznamuje: V Tikánech vypukl včera oheň v domě rolníka Matika. Způsoben byl tlm. že čtyřletý synáček Matikův hrál si se zápal kami. Oheň zasáhl také sousední domek Petra Nagya. Manželka Nagyova ze zlosti nad tím uchopila chlapce Matikova a hodila jej do ohně, kdež zahy nul. Když přítomní chtěli Nagyovou Iynchovati utekla tato do kuchyně a ozbrojila se tam kuchyň- ským nožem. Matka upáleného hošíka chtěla se na ni vrhnouti, avšak Nagyová vrazila jí nůž do prsou Matiková těžce zraněná byla dopravena do nemoe nice. Zuřivá ženština byla četníkem zatčena. = Zemřel za noci svatební. Ze St. Etiennu ve Francii telegrafuje se: Chefredaktor listu »Stefa nois« Pelissier oženil se s 18ietou krásnou dívkou.
Samopasid Stampil Matikův Petro Nagya Nagyův Nagyová nois Lublaň Štyrsko Dráva Hradec Pešť St . Etienn Francie
9 article
Po hostině svatební uchýlili se novomanželé do svého obydli; několik minut na to klesl Pellisier mrtev k zemi, raněn býv mrtvicí. = Město o 46.000 zříencích. V Nov. Yorku vydán byl právě fiskem městský šematism za prvníeh šest měsíců roku 1901. Obsahuje 409 stránek drob- ného tisku a lze se tam mimo jiné dočísti, že město Nový York zaměstnává 46.000 osob, z nichž témié polovina je v departemenitě policejním, požárním školním. Pouze seznam učitelů a jiných školníeh zřízenců zabírá 130 tisknutých stran. Platy měst- ských zřízenců byly v minnlém pololetí zvýšený celkem o 501.784 doll., v některých departementecl nařízeno zvýšení zákonem, jiná zvýšení docílen představenými různých departementů Nejvyšší zvý- šení povoleno zřízencům školního departementu sice 216.802 doll., zvýšení v policejním a požárním departementu činí 165.000 dollarů. = Závěť v láhvi. Ze Ženevy se telegrafuje Mladý jeden Američan zachytl na jezeře plující láhev V ní nalezena černě vroubená navštívenka se jménem Pavel Namur. Připsány byly pak pod jméno ono tyto řádky: »Jsa vdovcem a bez rodiny, volím raději smrt. Ze jmění svého odkazuje 100.000 akademii ženevské, zbytek nemocnicím. Vykonavatel poslední vůle mojí budíž tchán můj pan Sallot, ředitel obser- vatoře montblancské v Chamounix.«
Pellisier York Američan Pavel Sallot Nová York Ženeva
10 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Ofenbachova opera »Hoffmannov povídky« (3. čtvrtka v předplacení) řízením ka- pelníka pana Angra, s panem Mařákem v titulní roli. se slečnou Šmídovou, slečnou Kubátovou, paní Ma- turovou, paní Fahiánovou, pp. Klimentem, Krössin- gem a Polákem ve hlavních úlohách. Na zejtří od- poledne ustanoven je při lidových cenách operních Pougetův balet »Terpsichora«, jehož před- včerejší odpolední představení bylo bezmála vypro- dáno; před tím sehraje se Šamberkův žert »Blá zinec v prvním poschodí«. Zejlra večet pořádá se slavnostní představení na počest narozenin mocnářových; zahájeno bude hymnou ve Fibichově nádherné instrumeniaci, načež se bude hráti Smela- nova opera »Tajemství«. Dle pořadu mělo by zejtřejší představení připadnouti 4. čtvrtce abonentů. ale protože této čtvrtce připadla Smetanova opera v télo saisoně již dvakráte, ustanoveno je zejtřejšt představení 1. čtvrtce abonentů, následkem čehož dojde na 4. čtvrtku o představení pondělním, pre miéře to původní veselohry »M ravní vých ovae od Františka Sychry.
Hoffmannov Angra Mařák Šmídův Kubátův Fahiánová Kliment Polák Pougetův Terpsichora Šamberkův Fibichův Smel Smetanův Sychra Krössin národní divadlo Ofenbachov opera Maturův
11 article
+ Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech Dnes dává se »Kupec benátský«, drama o pěti jednáních od W. Shakespeara. Jako host vystoupí pání Otilie Splavcová-Stropnická a pan Splavec, členové první česko-americké společnosti v Chicagu; paní Splavcová jako Porcie a pan Splavec v úloze Shyloka. Vstupenky na sedadla vydávají s od půl 9. do 11. hodin dopoledne v divadle. + Libeňské divadlo. (Reditel A. J. Frýda.) Dnes v sobotu dává se výpravná ferie se zpěvy »Pekla zplozenci«. Zejtra v neděli odpoledne »Lesní panna« aneb »Cesta do Ameriky«, národní báchorka od J. K. Tyla, na večer určena Nestrojova fraška »Zlý duch Lumpacivagabundus«. — Příští úterý ma svůj čestný večer slečna Emilie Selicharova, bývalá žačka paní Otilie Sklenářové-Malé, nyní člen libeň- ského divadla. Zvolila hru »Padlí andělé« od R. Nord- manna.
W Shakespeare Splavcová Stropnická Splavec Shylok J Frýd Tyl Nestrojův Lumpacivagabundus Selicharův Sklenář Chicago Amerika Pištěkův divadlo na Králové divadlo . + libeňský divadlo Reditel A
12 article Hudba.
Hudba. + Ze Smečna. Místní odbor Ústřední Matice školské pro Smečno a okolí uspořádá v neděli dne 18. t. m. za laskavého spoluúčinkováni slečny Anny Jiskrový, koncertní pěvkyně, p. Jindř. Pecha, profes- sora a p. Bohumila Angra, právníka v sále hostince na radnici koncert s bohatým programem. Začátel přesně o 8. hod. večer.
Jiskrová Jindřichův Pech Bohumil Angra Smečno
13 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Také »redakter . (Před čtyřčlenným senátem) Jsou tací výtečníci. A ne jenom ojedinělí. P pražských hospodách a kavárnách prohání se tako vých pánů »redaktorů« a »žurnalistů« celá hejna. Vejdete do hospody a chcete si ke stolu sednout »Prosím, zadáno,« — upozorní vás uctivě sklepník — »přijde sem společnost. Hnedlinko tu bude. Pa redaktor sedává právě na téhle židli. Prosím, račte trochu dále, tam je místo taky. A skutečně, za chvílí se přesvědčíte, že na on židli sedává pan sredaktor“. Poznále ho již podle nonehalance, se kterou sobě u stalu vede a se kterou chová se k ostatním hostům, kteří nejsou redaktory jako on. A podle čeho poznáte ještě neomylně tako vého pana »redaktora«? Podle obdivuhodné vyří dilky. Rozumí všemu, všechno zná už od dávna má známosti, onichž s utajeným dechem slyší vr právěti společnost. Inu, jakž pak by nemohl všechn vědět, když je redaktorem? Tisk je dnes uznanou sedmou velmocí — punečku, nebylo by radno, tako vému pánu udělati co proti srsti. Taký člověk může už si něco dovolit. Divite s že mu sklepník počká a že pro každého z hestí nej- větší je ctí, může-li nějakou tou zlatkou vypomoci nesnází, do nichž vokamžité« zabředl pan »redaktor« Vždyť přece říká, že je u toho a toho denního listu, že se zná, ba tyká si stěmi a těmi čelnými žurnalisty, vkusně je obličen, švádu má — v tako- vém člověku hledati ještě podvodníka? . . A za několik dní dostanou členové zminěné spo- lečnosti, doslane i sklepník od soudu obsílku. Vrtí hlavou, nechtějí věřit, žeby měli jít svědčit na téhož. jim tak dobře známého pana redaklora. Že by pan »redaktor« byl opravdu podvodníkem? Ne, není možné . . ..
14 article
Upřímné slovíčko naší veřejnosti. Je, ano je — bohužel — mnoho lidí, kteří skrý- vajíce se neprávem za záda toho kterého denního listu, plodí. poctivým a opravdovým příslušníkům stavu žurnalistického ostudu. Jsou — opakujeme — podvodníci, kteří s drzýmo čelem vydávají se za členy stavu, který ni okamžik nestrpěl by je ve svém středu. Že tak činí a že tak činiti smějí, není vinou kruhů žurnalistických, spíše těch, kteří nedovedou býti tak prozíravými, aby rozeznali dobré zrno od plevele a kteří nepochopili ješťě, že čehos podobného nedopustil by se nikdy poctivý a pravý češký žurna- lista... Trudný to Iakt, ale pravdivý, na nějž jsme nuceni poukázati v době, kdy hemží se pražsk kriminály podobnými pány »redaktory«, jejích nejnadějnější výkvět objevil se světu ve známé o nedávna figurce míadistvého »také redaktora« pana Josela Svobody ...
Josel Svoboda
15 article
Pan Bernard Neumann, 31letý obchodní agení na Král. Vinohtadech, kterého včera předvedli před trestní senát, byl také »redaktorem«. Sám to před soudem povídal, když ho předseda žádal za vysvět- lní, jak mohl v jedné hospodě pražské vydávati se za redaktora, vypůjčiti silod číšnice zlatku a zůsla jí druhou ještě zlatku za vedeři dlužen. »Prosím, to nebylo poprvé. Chodil jsem tam častěji a vždycky jsem zaplatil. Jenom tenkráte (v březnu) zůstal jsem dlužen asi 75 kr. Ale nepřed- stavoval jsem se jako redaktor, nýbrž jako bývalý redaktor, poněvadž jsem byl dříve redaktorem »Ob- čanských Žájmů«. Ostatně jsem tam na pis a dvě nebo tři lokálky do »Nájemníkae které také byly uveřejněny.« »Odbornou kvalifikaci žurnalistickou« tedy, jak vidět, má už pan Bernard Neumann. Nespokojil se jí však a získal sobě »prací neunavnou« kvalifikaci ještě pro jiné obory. Člověk nevi, co se může v dnešní vážné době stát. Kdyby tak jednou všecky listy za- stavili, kde by byl pan Neumann? Lépe opatřil se dokud čas. A tu prozradíme obor, ve kterém pan Bernar Neumann nabyl neobyčejné routiny a zručnosti. V oboru jednatelském postřehl pan Neumann c- telnou, spoře vyplňovanou mezeru. Odhalil totiž, že opatřování reklamních inserátů nalezá se v Praze přece jenom ještě v plenkách a že by mu nebylo na škodu, kdyby ujal se ho on, který tak dalekosáhléa dloubeleté má známosti a zkušenosti.
Bernard Neumann Král Vinohtady Neumann Bernar Ob Praha
16 article
Od slova ke skutkům nebylo u pana Neumanna daleko. A nouze o místo teprve ne. Šikovného agenla potřeboval právě — v říjnu loňského rokut bylo — lakýrnický mistr vinohradský pan A. Kryst llk, který vyjednával oměsíc později také s obe vinohradskou o propůjčení divadelní opony v Národ ním domě k reklamním účelům. Pan Krystlík přija nabídku páně Nenmannovu a svěřil mu pochůzky po obchodech a závodech, které by reflektovaly na re- klamní inseráty, jež jeho firma obstarávala. K úžasu svému však zvěděl, že pan jednatel vybral na úče- opony, kturá však městskou radou vinohradskoup Krystlikovi zadána ne byla, od dvou obchodníků zá- lohy a že od p. V. Krejčíka inkassoval 12 K zálohy na účet inserátu na Schnöblingově domě ve Spálení ulici, na takovém však místě, kde pan Krystlik místo reklamní najaté neměl. Pan Krystiík vyřídil věc zkrátka. Propustil Neu manna ze svých služeb a v únoru 1901 denními listy vyhlásil, že u něho více jako agent zaměstnár není. To však Neumannovi nevadilo. Překvapilť krátc potom malíře Antonína Dandu, který zanášel se pro jektem uspořádati v divadla Švandově, Pištěkově v německé aréně Heinově světelnou reklamu, nabíd kou, že mu bude dělat — sběratele. Pan Danda by srozuměn a slíbil mu 25 proc. provise z uzavřených obchodů, zakázal mu však bráti zálohu na provisi stanovil přesně ceny, za něž Neumanu reklamu jed nollivým divadlům měl nabízeti. Seznal však později že milý jednatel určoval sobě cehu sám, že nabíze ceny tak nízké, že za ně naprosto nebylo lze slíbe nou reklamu prověsti a že proti zákazu sobě vybra zálohy na provisi. Poděkoval proto nepřiliš vlídn panu Neumannovi a dat mu radu, by ohlédl se p zaměstnání jiném.
Neumann A Kryst Krystlík pán V Krejčík Krystiík Danda Švandův Pištěkův Heinův Neuman Spálený ulice Schnöblingův dům
17 article
Pan Neumann rozuměl však zřetelně radě tak že sbíral na blankety objednacích lístků inseráty pro p. Ant. Dandu dále, slibuje namnoze světelnou reklamu i v Uranii a Variété, neopomenuv v každém případě od zákazníka vybrati sí zálohu. Praklický pan Neumann znal též, že není nevý nosnou také reklama vozová. Zašel k maliři p. Kon rádu Vančíkovi a vyjednal s jeho synem kondici vymfniv si 30proc. provisi a »vypůjčiv« se od něho razítko. Vzácné osoby jeho však od té doby podní- katelé neviděli. Stopy jeho činnosti objevili se v upomínkách u různých obchodníků, se kterými Neumann obchod uzavřel a který slíbil dokonce světelnou reklamu v divadle Pištékově, Švandově v Uranii, reklamu to, na níž Vaněčkovi nepomýšlel vůbec ,. Zkrátka: byla hezká řada toho, co včera vy čítala Neumannovi obžaloba. Ale pan Neumann jakoby nic. V póse naprosto névinného a poctivéh člověka vykládal soudu i svědkům, že zcela správně sobě vedl a že ničeho nepodnikl bez svolení svýc pánů chefd. Kdyby prý ho nebyli sebrali, všecko prý byl by vyrovnál Konec líčení? Pan »redaktore a agent světelných reklam od- souzen byl pro zločin podvodu, spáchaný n Konrádu Vaněčkovi a Ant. Dandovi, do žáláře na čtyři měsíce. Pokud jdo o případ Krystlíkův a uvedený dluh hostinský, byl obžaloby sproštěn. Soudu předsedal rada vrch. z. s. p. Srb, obvi něného hájil soudní tajemník p. Schei d ler. K vražednému útoku v Libni. Vyše třování proti policejnímu strážníku Vlasákovi jest ji skončeno a spisy postoupeny budou co nevidě státnímu zastupitelství k podání žalobního návrhu Líčení proti vrahovi konati se bude v nastávajícím porolním období.
Neumann Danda Vančík Švandův Vaněček Antonín Krystlíkův Srb Vlasák Schei d ler Libeň Pištékov Uranie
18 article
U okresního soudu pro přestupky. Rudolf Fárek opět odsouzen. Rudol Fárek vydával časopis »V Před !«, v němž otisk známý čiánek, obviňojící posl. V. Klofáče z různých nepočestných činů. Časopis tento měl dle programu vycházeti třikrát měsíčně, ale ode dne 10. února žádné číslo nevyšlo. Rudolí Fárek dle předpisu tisko- vého zákona měl příslušným úřadům oznámit, že list přestal vycházet, ale neučinil tak. Později nemohl list »V Před« vydávati z té příčiny, poněvadž byl vzat do vyšetřovací vazby. Poněvadž neoznámil, že časopis nevydává, bylo z nařízení státního zastupilelstvi proti R. Fárkovi zavedeno trestní řízení pro přestupek dle §§ 10. a 11. tisk. zák. Včera konalo se u okresního soudu na Ovocném trhu líčení, k němuž se Färek nedostavil. Ani neprojevil přání, aby byl z novo- městské trestnice k přestupkovému soudu k hlavnímu ličení předveden. Soudce, tajemník p. Weiss, přisoudi mu trest peněžité pokuty v obnosu 20 K, v případu nedobytnosti do vězení na 48 hodin. Milence prodával milenku do vykří- čené místnosti. V úřadovně rady zemského soudu pana Eckla u okresního soudu na Ovocněm trhu byl projednáván řídký ten případ zvrhlosti. Ru- kavičkářský pomocník Václav Wiedemann povolán býl k vojenské službě a po tu dobu chtěl míti mi lenku svoji »znopatřenu«. Mímo to chtěl si opatřiti příspěvek na cestu k vojsku. Dne 14. t. m. přišel Wiedemann k Barboře Koppové v čís. 25—V., ode- vzdal jí knížku pracovní své milenky a žádal Kop- povou, ale divce znopatřila místo v některé vykřičené místností. Za propůjčení dívky žádal pomocník 25 zl. Koppová knižku přijala a odevzdali ji policistovi. Z nedlouho putoval Wiedemann na strážnici a odtud k soudu, kde byl pro přestupek pokusu kuplířatv odsouzen do vězení na 14 dnů, dvěma posty zostře něho. věstník živnostenský a dělnický.
Fárek Rudol Fárek V Klofáč R Fárek Weiss Eckl Wiedemann Kopp Koppová
19 article Všeobecné školy řemeslnické. Píšersekretář JUC. Cyrill M o ul r e k
Všeobecné školy řemeslnické. Píšersekretář JUC. Cyrill M o ul r e k Vláda, zařizujíe všeobecné školy řemeslnick ehtěla docilili, aby dostalo se jimi lepšího, při pravného vzdělání k nějakému živnostenském povolání, zejmena však k některé řemeslné živ nosti i dětem, které dosud nepřestoupily stář školou povinného. Všeobecné školy řemeslnick měly býti v přední řadě přípravkami ke školám mistrovským. Vláda sama prohlásila zřizování všeobec ných škol řemeslnických za pok us. Do všeobeených škol řemeslnických přije mají se žáci, kteří dokonali 12. rok svého věku a kteří dokáží, že navštěvovali šestý ročník (roční běh) obecné školy aspoň s prospěchem dostatečným. Řemeslná tato učeliště skládají se ze tri případně ze dvou ročníků a vyučuje se v nich vedle theoretických předmětů, jež tvoří pokračo vání školy obecné, i disciplinám praktickým, po třebným pro příšti živnostenské zaměstnán žákovo. Těm, kdož absolvovali všechny tři roč níky všeobecné školy řemeslnické a věnovalis nějakěmu řemeslu, jemuž učili se ve školní dílně, může doba učební býti snížena na p druhého roku. Předměty vyučovací na školách těch jsou náboženství (katolické), jazyk vyučovací a písem nosti, zeměpis, přírodozpyt, počátky mechaniky (jen ve III. třídě), nauka o látkách, po čátky chemické technologie, počátky mecha nické technologie (jen ve III. třídě), živno stenské počty a účetnietví, nauka o živno stenských zákonech (jen ve III. třídě) kreslení a měřictví, krásopis, modelování (ve II. a III. třídě), nauka o formách (jenve III. třídě), konečně praktieké zpračování dřeva a kovů.
všeobecný škola řemeslnický všeobecný škola řemeslnick
20 article
Sbor učitelský skládati se má ze sil technicky a umělecko-živno- stensky vzdělaných (pro vyučován elementární) a z odborných mistrů (pro vyučo- vání praktické). V Rakousku jest jedenáct všeobecných škol řemeslnických, z těch šest státních, pě komunálních. Na království české z těchto jedenáet škol připadá osm: tři státní, pět komunálníeh (v MI. Boleslavi, Litomyšli, Kolině, Kutné Hoř a Volyni). Na komunální skoly přispřvá stát jednou třetinou nákladu, dokud třelina tato sumu 6600 K nepřevyšuje. Toutéž subveneí přispívé i země. Výjimku činí škola volyňská — dvou třídní, na jejíž vydržování přispivá stát obnosem 5000 K, země 6000 K. Vyjímaje království české, ne jsou v žádné jiné korunní zem komunální všeobecné školy ře meslnické. Státní školy jsou ještě v Linci, Celove a Inomostí. Ačkoliv všeobecné školy řemeslnické nejsou starého data (nejstarší v Ml. Boleslavi, založení r. 1867), vykazuje přece každá z nich tolik let trvání, že lze z něho posouditi, setkal-li s vládní »pokus« zřizování těchto škol s vý sledkem. Chceme v úvaze naší přihušeti jen ko školám komunální m. Nedá se upříti, že posouditi, nikoliv roz- hodnouti, otázku o prospěšnosti a účelnosti více let trvajících škol řemeslnických povoláni jsou v přední řadě oni mistři živnostenští, kteř absolventy všeobecných škol řemeslnických v učení měli.
Celov Inomost Rakousko Boleslav Litomyšl Kutná hořet Volyň všeobecný škola řemeslnický
21 article
Pisatel tčchto řádků obrátil se na zá- stupce živnostníků všech měst, kde všeobecné školy řemeslnické zřízeny jsou, s otázkou, jakých zkušeností nabyli mistři zaměstnavatele s učedníky ze všeobecných škol řeme- slnických. Odpovědi byly téměř souhlasné — pře kvapující. Mistři z valné většiny nepřejí si uěňů ze škol řemeslnických; dobrý učeň mezi nimi jes prý bílou vránou. Bylo by urážlivo obvíňovati živnostníky, ž odpověď takovou diktovala jim nepří zeňo ke škole, která dodává prý mistrům vzdělanějš učedníky, než jsou oni sami: vždyť jest přece dobře známo, že všeobecné školy řemeslnické byly zřízeny v jednotlivých městech jen na vo lání a nátlak živnostníků, ano v některých mě- stech plati i živnostníci zvláštní, dobrovolnou přirážku k dani živnostenské na podporu školy. Příčiny neblahého zjevu — nezdařenéh pokusu — dlužno hlodati jinde. Poukázati na některé z těchto příčin a přispěti tak k nápravě, jes předmětem této úvahy, psané sine studi etl ira.
všeobecný škola řout všeobecný škola řemeslnický
22 article
Prvním a kardinálním nedostatkem vše obecných škol řemeslnických jest materiál žá kovský, který jest méně než dobrý. Příčiny toho jsou různé. Některé školy trpí citelným nedostatkem žactva a tu správa školy, chtějíc nedostate tento před veřejnosti zakrýti, verbuje žáky p vesnicích, žáky takové, o nichž s naprostou jistotou ví, že stavu živnostenskému se ne vénují. Škola taková jest nucena neodmit nouti pak i hlásicího se žáčka, nad jehož mravní a »vědeckou« kvalifikací musí mnohdy zamhouřili jedno, ne-li obě oči. Avšák i ony školy, které mají dostatečný ba značný počet žactva, trpí zmíněnou již vadou Na vělšině všeobecných skol řemeslnickýeh neplatí se žádného školního platu, žáci obdrž zdarma potřeby a pomůcky školní a jiné mate- riální výlody, ktěrých by na oběcné neb mě štanské škole nedosáhli. Ký tů div, ze do školy takové hrnou se děti rodičů, kteří nikdy neobmýšleli hocha svého dáti do učení (na ře- meslo), a který, když dospěje čtrnáctého roku slává se buď obýčejným polním nádenníke ueb továrním dělníkem. Venkovským žákům z ménětřídních ško vesniekých jest nesnadno dostati se do přepl- něných vyšších ročníků městské školy obecné neb měšťanské a volí proto řodičové, kteř synka svého poslední rok neb dvé leta školou povinného věku k dalšímu vzdělání do měs ských škol poslati chtějí, všobocnou školu re meslnickou. Ani takový žák řemeslu se ne věnuje.
23 article
Většina žáků opouští školu tím dnem, kte- rým dokonali 14. rok, tak že jest veliký ne- poměr mezi počtem žáků na počátku školního roku přijatých a ku konci roku zbylých. Takovým způsobem stává se všeobecnt škola řemeslnická útulnou stěhovavých ptáků, nikoli však přípravnou ku přístímu zdatnému působeoí na poli živnostenském, smen od V tom hledati dlužno jeden z moment nezdaru »pokusu«. Tak na př. na jedné všeobecné škole ř- meslnické, která trvá třináctý rok, moh toliko pětkrát býti otevřen III. ročník školy, největsi počet žáků v tomto ročníku nepřestoupi hned při zápisu číslici 6. Na mnohých jiných školách nemají se věc o nic lépe. Jest na bílední, že poměr tento jest ne- zdravý. Tím způsobem odcizuje se škola svému úkolu, diskredituje se před veřejností a ztrc vážnosti v kruzích živnostníků. Domníváme se, že jest zde možná ná prava. Správy škol musily by co nejpřísněj dbáti toho, aby žáci jen s důkladným přede psaným vzděláním byli do školy přijímáni pokud se týče, aby požadavky při zkousce při jímací zvýšeny býly na míru maximální; pe druhé: rodičové resp. zákonní zástupeové při jatých žáků nechť zaváží se reversem, že žák — bez zřetele na to, že stáři školou povinn překročil — ponechají na ústavě až do absol vování III. ročníku. Prostředek tento byl by snad některé, úby těmi žáků trpící škole, hrobem: leč to nebudik závadou. Znamenalo by to jen, že škola takové nemá sama v sobě s dostatek životní síly, že až dosavad udržuje se při životě jen způsobem umělým. Nedochůdče takové nemůže ovšem prospěti živnostníkům, neslouží ku povznesen živností a jest jen zbytečným finančním ba- vošae lastem, po němž nikdo nezapláče.
všeobecný škola ř
24 article
III Druhým stěžejným nedostatkem všeobee- ných škol řemeslnických jsou neurovnaně právní poměry učitelů škol těchto. Většina učitelů — vzdor dlouholetému působení — není definí- tivně ustanovena a nemá nároku na výslužné. Okolnost ta nemůže zdárně na rozvoj o no prospěch škol působiti. Učítelé — jak se pisatel přesvědčil — svalují vinu na obce a v nejnovější době na zemský výbor resp. dotyčného referenta. Mýlí se. Nepřijatelné podmínky státní správy vyučo- vací zaviňují neutěšený stav učitelstva. Všechna čest těm obeím, které učitelstv na místních řemeslnických školách definitivní postavení a nárok na pensi udělili, jsou všal obce, které tak učiniti nemohou z jednoduché příčiny, poněvadž na to — nemají. Na obci beze jmění, která veškeré své ho- spodářství vybývati musí z kratých přirážek, nemůže přece nikdo žádati, aby se trvále obře- meníla jen z toho důvodu, že vláda vzpírás učiniti, co jest její povinností. Vláda osobuje si kompetenci, která ji ne patří, vláda chce rozhodovati samostatně o ško lách, na néž nejmenším dílem přispívá. Kdo chce poroučeti, ať také plat. Vláda zavázala se komunální školy ře meslnické subvencovati jednou třetinou nákladu. nevyplácí však žádně obci větší obnos než 3300 zl. (Volyni jen 2500 zl.), nehledíc k tomu že náklad na jednotlivé školy jest až šestero- násobný. Za tuto subvenci vyhradila si vláda č tverý dohled na školu: nejprve svými zástupci v ku- ratoriu školy, pak místním c. k. okresním hejt manstvím, dále zvláštními komisary dohle didakticko-paedagogický a odborný. Ředitelství školy dochází jeden vládní ferman za druhým; ředitel a učitelé při nejistotě práv ního svého postavení fermanům těm ochotně bez odporu se podrobují, toť opět jeden z da vodů neúspěchů a neoblíhenosti škol.
25 article
Učitelstvo účastní se každé »c. k.« mani festace, stotožňuje se s každým vládním pro jevem, s projevem té vlády, která příznivou tvář živnostnictvu neukázala. Učitelstvo za trva- jících neurovnaných poměrů sklání šiji před tím, jenž zdá se mu nejsilnějším, a od něhož — po našem soudu marně — očekává kýženou ná- pravu svých poměrů. Důsledkem toho jest pak jakési napjet mezi učitelstvem — školou — a živnostníky. Nejistotou stabilního postavení psychologicky vy- světlitelná nervosita učitelstva není tím tmelem, který by živnostníky pronikavě se školou zcelil. Za takových poměrů žádaly před více léty všechny zúčastněné obce, aby stát školyty úplně ve svoji správu přijal. Přes četné a mnohé urgence, horlivě zem- ským výborem podporované, žádosti vyřízeny nebyly, ba ani nezodpověděny. I vyjednávací akce, kterou zemský výbo samostatně s vládou navázal, nevedla pro ne ustupnost státní správy k cíli. Sděliloť c. k. místodržitelství notou ze dn 23. března 1897 č. 40166, že »na zákonnen úpravu všeobecných škol řemeslnických vzhledem k malému počtu škol těch, jakož i k relativně krátkému trvání jich a dále i se zřetelem n nedostatek dostatečných zkušeností v oboru tom v nynější době nepomýšlí.« Následkem toho sdělil výbor zemský zúčast- něným obeím (cirkul. vyn. ze dne 10. června 1897 č. 23958), že »přesvědčiv se, že při od- mitavém stanovisku vlády nebude možno v blízké době upraviti zákonem veškeré poměry ře meslnických škol, vzal v úvahu, zda-li by otázk upravení právníeh poměrů uči- telských sil nemohla upravena býti zá- konem zemským« a vyžádal si za tou příčinou statistická data, aby i podle toho učiněny mohly býti ve sněmovním zasedání příslušné návrhy.
všeobecný škola řemeslnický
26 article
Zemský výbor uznal důležitost převzet všeobecných škol řemeslnických do správy zemské a trval na tom, aby dosavadní příspěvky, jež obec a ostatní mlstní činitelé školám těm poskytují, byly i po jejich pozemštění zemskému fondu vypláceny. Jmenovitě, aby se dotyčné obce zavázaly, že jako dosud i na dále budou poskytovati a v dobrém stavu udržovati náležitě zařízené budovy školní, jakož i že obstaraji jich vytápění, osvětlování a čištění, a že opa- třovati budou i náklady na potřeby vyučovaci a případné jiné výloby. Živnostenská komise u vyřízení této předlohy zemského výboru učinila následující jednomyslná usnesení (sněm. zpráva tisk. CLIV.) I. Zpráva zemského výboru v záležitosteh všeobecných škol řemeslnických obecných v kr. českém bere se se zvláštním uznáním a uspo- kojením na vědomí; II. Zemský sném vyslovuje zásadně, že všeobecné školy řemeslnické obeení v Mladé Boleslavi, Kolíně, Kutné Hoře, Litomyšli a Vo- lyni mají býti převzaty do správy zemské; III. Zemskému výboru se ukládá, aby s zúčastněnými obcemi jednal o podmínkácha provedení tohoto opatření, a aby o výsledku jednání podal v nejblizším zasedání zprávu s příslušnými návrhy. Návrhy tyto byly také l sněmem v sezenl dne 6. května 1899 jednohlasně přijaty. Po tomto usnešení sněmu zahájil zemský výbor jednání s vládou a se zúčastněnými ob- cemi o převzetí těchto pěti komunálních řeme- slných škol do správy zemské, jež spojeno jest s neočekávanými překážkami. Obce s největší a uznání hodnou ochotou vyšly zemskému výboru vstříce Obec mladoboleslavská zavá- zala se: 1. zabezpečiti příspěvky místních interessentů pokud se tito k jich placení zaváží. 2. uhrazovati všechny výlohy věcné, zejmen odevzdati zemi budovu školní, dodáva nářadí a pomůcky, poskytovati otop, osvět- p e lení a čištění.
Mladá Boleslav Kolín Kutná hoře Litomyšl všeobecný škola řemeslnický všeobecný škola řemeslnický obeení
27 article Obec kolí nsk á (společně s okresem)
Obec kolí nsk á (společně s okresem) přijala závazeku: 1. uhražovati výlohy věcné, pomůcky, nářadí, čištění, světlo, otop a propůjčiti bezplatně budovu školní; 2. přičiniti se u obchodní komory, aby dosa- vadní subvenci (90 zl.) zemskému fondu vypláceela. Obec kutnohors k á 1. předloží prohlášení o zachování dosavad- ních subvencí ; 2. uhražovati bude výlohy věcné, odevzdá zemi školní budovu a hraditi bude výloby spojené s dodáváním nářadí, pomůcek, či- štění, světla a otopu. Obec litomy šlská (společně s osadou města Litomyšle) zavázala se: 1. dosavadní subvence místních činitelů od- váděti zemskému fondu po tak dlouho, pokud je interessénti oni poskytovali budou; 2. ponechati dosavadní školní místnosti; 3. na úhradu věcných potřeb atd. poskytovat roční paušál 1300 zl. Obec volyňská prohlásila: 1. subvence místních interessentů odváděti fondu zemskému; 2. propůjčiti a v dobrém stavu uchovávati školní budovu; 3. potřeby věcné dle tříletého průměru pau- šalovati.
Litomyšl
28 article
Veškeré obce odmítly však závazek přispl vati k uhražení vzrůstajícího v budouenosti ná- kladu následkem přistoupení kvinkvenálních pří- platků, pensijních platů neb zvýšení služného. Vláda, jako obyčejně, vyhražuje si svrcho- vaný vliv na správu těchto škol, na upravení právních poměrů učitelstva atd. — země a jiní činitelé mají po výtce jenom náklad opatřovati. Taková jest raisona vlády, která úmyslně pozemštění škol stěžuje a protahuje. * Trudné poměry dělnictva uzenářského. V těchto dnech konala se v Konviktě schůze dělnictva uzenářského, na níž uvažováno a rokováno o nebla- hých poměrech dělnictva uzenářského v Praze. Hlav- ním řečníkem ve věci té byl p. Jirásek, jenžv delší řeči načrtl chmurný obrázek dělnictva uzenář- ského, které od r. 1896 domáhá se již zlepšení po- měrů svých. Zejmena domáhá se dělnictvo uzenářské klidu nedělního, náhradního dne odpočinku a upra- vení doby pracovní i poměrů mzdových. Dosavadní 16—18hodinná práce denní musi přestati a na její místo nastoupiti řádně vypracovaný pracovní řád
Jirásek Konvikt Praha