ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 65ab0850-661b-11dc-a304-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 66, place 75, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
ÁRODNÍLISTY
3 masthead
17. srpna 1901. Číslo 296.
4 article
dostala se čeština místo dřívější latiny a něm- činy za jazyk úřadní a diplomatický ke kní- žatům slezským: ratiborský m, opolským, těšínským, hlohovským, osvětimským a zátorským (v nynějším rakouském a pruském Slezsku a Krakovsku) po roce 1430. Knížata a kněžny dopisnjí tu česky budto sobě navzájem, nebo šlechtě, městům, duchovenstvu a poddaným; listiny české nabyly tu později obrovské převahy nad listinami latin- skými nebo německými. Tak na př. v městském archivě těšínském z 59 listin, pocházejících z let 1505—1598 jest 51 českých, 7 ně- meckých a 1 latinská. Že přes to němčína z kanceláře královské jen zvolna ustupovala češtině, příčinu toho třeba hledati v tehdejším zařízení kanee- láří panovnických. V kancelářích krá- lovských pro středověké styky mezinárodní byl především třeba důkladné znalosti jazyka latin- ského, který byl vůbec jazykem tříd vzdělaných. úřadním jazykem v církvi a ve státě. Panovníe čeští, majíce nad to neustálé styky s říší ně- meckou a se sonsedními knížaty německým (zvláště když byli zároveň císaři německými. potřebovali kancléřů (jak bychom teď řekli ministrů zahraničních záležitostí) a písařů zna- lých jazyka německého. Ti jako Němci přiro- zeně neradi viděli vnikati do kanceláře nezná- mou češtinu a sami nebyli způsobilí skládati české listiny. Kromě toho bylo zvykem listiny státní začínati, končiti neb uprostřed na vhod- ných místech proplétati ustálenými ozdobnými formulemi; čím byly pěknější, tím více si na nich ta která kancelář panovnická zakládala.
Němec Slezsko Krakovsko
5 article
Pro latinské a německé listiny měli takových ustálených formuli v kanceláři královské hoj- nost, ale českých nebylo. České formule musily se teprve pracně vytvořiti a to byla ze začátku práce dosti obtižná, kterou nemohl podniknout nikdo jiný, než sehopný přirozený Čech. Proto jen zvolna čeština přemáhala dlouholetý zvyk a pohodlí úřadníkův. Uvědomělost a obratnost je- jich často asi rozhodovaly o tom, kterým jazy- kem ta která listina byla sepsána. Možná také, že někdy sám král nařídil, kterým jazykem listina má se složiti. Ale konečně, když kance- lář královská nemohla odolati poměrům v Če- chách tak změněným, přece zvítězila čeština. Ještě tužší zápas o rovné právo češtiny s němčinou vedl se v městech králov- ských. V některých městech bylo sice ví obyvatelstva českého než německého, ale nad- vládu a bohatství podle tehdejšího zřízení měst- ského měli v rukou Němci. Nadvládu tu, od králů jim danou, udržovali tím způsobem, že konšelé (městští radové) volívali se vlastně samij když totiž staří konšelé z úřadu svého odstupo- vali, měli právo, místo sebe navrhnouti tři osoby konšelstva hodné; že na sebe při tom nezapo- mněli, každý snadno se dovtípí, jakož i toho, že jsouče Němci navrhovali za konšely zase Němce.
Němec Čechy
6 article
Král nebo zástupce králův pak vybral konšely nové z navržených. Němečti konšelé na radnici a na soudech městských jednali jen německým jazykem, tak že Čechové před nimi nemohli se práva domoci řečí českou. Karel IV. velmi plat- nou službu prokázal Čechům předně tím, že založil Nové město pražské, osadil je Čechya dav jim podobnou správu, jakou měla města německá, dokázal tím, že Čechové tak dobře rozumějí správě městské jako Němci. Podruhé pomohl Čechům nařízením, že nemají býti kon- šely pouzi Němei a že právní pře u soudů měst- ských mají se také konati česky a konšelé mají také vydávati rozsudky české. Ale provádí-li se za naší doby rovnopráv- nost jazyková těžce, lze říci, že za dřívějších časů prováděla se ještě nesnadněji pro velkou samosprávu a svobodu královských měst. Proto němčina na Starém městě pražském panovala nejen za Karla IV., nýbrž i Václava IV., ale na Novém městě pražském začínají v XV. století vedle latinských také české zápisy, ano i kon- šelé staroměstští, jakožto soud odvolací, musili už šetřiti práva jazyka českého a vydávati Če- chům rozsudky české. Skutečnou rovnoprávnost na Starém městě pražském královskou moci provedl Václav IV.; vyhradilť si právo jmeno- vati z 18 konšelů polovici z Čechův a polovici z Němců. Podobně měly se věci také v králov- ských městech na venkově (mimo Prahu), ač nemáme odevšad zpráv tak podrobných, jako Praze. Poměry ty obrážejí se věrně v městských knihách zápisních a v listinách. Tak už po roee 1400 mají české zápisy — ovšem nečetné — v městských knihách tato města: Budějovice, Domažlice, Hradec Králové, Klatovy, Louny, Písek, Rakovník, Vodňany a j.; na Moravě Brno, Kojotin.
Čecho Karel Iva Václav Václav Iva Čechův Němec Karel Iva Praha Budějovice Domažlice Hradec Králové Klatovy Louny Písek Rakovník Vodňany Morava Brno Kojotin
7 article
Za válek husitaký ch národní vědomí probudilo se všude plnou silou, povrchní nátěr německý byl smeten rázem a čeština nabyla veřejné platnosti nejen v lidu obecném, nýbrž také v městech královských celé koruny české a po celé obci národa českého; v některých městech nabyla práva s němčinou rovného, v jiných dokonce práva výhradního. Zajímavé do- klady lze uvésti z Brna (r. 1421), z Opavy (r. 1421); z Olomouce z r. 1425, 1426 a 1428 máme 8 listů českých radou měst- skou daných; dnes by zajisté moudří pánové všech těchto měst zdráhali se Čechům české listy psáti. Nesnadno také pronikala čeština do úřadů duchovenských, protože v církvi katol- cké přirozeně jazykem úřadním byla l ati na. V soudních aktech konsistoře pražské první če- ská listina vyskytá se teprve r. 1396 a také do r. 1407 jest jich velice poskrovnu, ač jsou to listiny pouze přijaté, nikoliv od konsistoře samé vydané. Koncem století XIV. a začátkem Xv. přičiněním biskupův a arcibiskupů z rodů če- ských i nejvyšší hodnostové a úřady duchovní skládají listiny a dopisy jazykem českým. Není nezajímavo, že začátek učinil biskup olo- moucký Jan Mráz ze Skočic (1398 až 1402), který první zavedl češtinu vedle latiny a němčiny do manských desk kroměříž- ských, ač výhradní platnosti nabyla v nich čeština teprve r. 1529; máme tam od něho 15 listin českých, od jeho nástupce biskupa L acka = Ladislava, 1403—1408) 3 listiny; od arci- biskupa pražského Zbyňka Zajíce z Hasenburka 2, od arcibiskupa Konráda z Vechty 4, od lito- myšlského biskupa Jana Železného 6 a mnoho listův od opatův a konventů klášterních a j Tak jazyk český na samém sklonku stolet
Mráz Ladislav Zajíc Konrád Železný Brno Opava Olomouc Skočice Vechta L acko Hasenburka 2
8 article
KIV. a počátkem XV. nabývá stále větší plat- nosti veřejné a válkami husitskými stal se jazy kem vládnoucím. Jenom v kanceláři královské i potom latině bylo vyhraženo první místo (eož bylo též částečně účinkem vzmáhajícího se huma- nismu) a také v deskách zemských zůstala latina jazykem úřadním, ale ne na dlouho; nejdříve zrušena byla v Krnovsku (Jägerndorf), nyní poněmčeném, totiž r. 1426, potom v O pavsku r. 1431 (ne-li dříve) a místo ní jakožto vý- hradní jazyk úřadní nastoupila čeština. Na Moravě půhony (= předvolání k soudu zem- skému) a nálezy (= rozsudky) zemského soudu v Brně a v Olomouci dály se již od roku 1406 a 1407 jazykem českým, ale za výhradn jazyk úřadní na Moravě prohlášena byla čeština přičinšním slavného hejtmana zemského Ctihora Tovačovského z Cimburka r. 1480 a paposledy teprve v Čechách r. 1495.
Krnovsko Jägerndorf Morava Brno Olomouc Čechy
9 article
Hned po válkách husitských posilaly s listiny české dosti zhusta nejen do zemí slo- vanských, nýbrž také do Uher a do sousedních zemi německých, tedy i za hranice státu českého, a byly tam také přijímány a zachovaly se tam podnes ve státních archivech (v Mnichově Drážďanech a j.). Tak na př. listy české byly zaslány markraběti Fridrichlovi Brani borskému, knížeti Albrechtu Ba vorskému, kněžně Anně Bavorské císaři Friednichovi a králi Ma tyášovi Uherskému. Uherský král Matyáš psával jazykem českým nejen českému králi Vladislavovi nýbrž i pánům a městům českým, (na př. také Jihlavě, Budějovicům a Chebu!); dal napsati jazykem českým i důležité s mlo uvy s tát na (na př. smíření s Viktorinem, knížetem minster berským, s vlastním podpisem Matyášovým roku 1485 a smlouva o mír mezi ním a slezskými knížaty Hanušem Zahanským a Jindřichem Minsterberským a j.) Ba, král Matyáš i s vlast- ním vojevůdcem svým Mikulášem Španovským vedl českou korrespondenci (28 listů). Stala se takto čeština jazykem diplomatickým v Uhrách mnohem dříve než maďar- ština a také mezí severními jazyky slovan- skými stala se nejdřív jazykem diplomatickým.
Albrecht Anna Friednich Matyáš Vladislav Viktorin Zahanský Minsterberský Španovský Uhry Mnichov Drážďany Ma Jihlava Budějovice Cheb
10 article
Tím končí pojednání Bartochovo. Doplníme-l si je až po naše časy, netřeba k němu mnoho dodati. Čeština jako výhradní jazyk úřadní vládla do r. 1627, kdy po pokořeném povstání českém zavedeno nové zřízení zemské, při- puštěna byla jako jazyk úřadní také němčin vzhledem k četným cizozemcům, kteří tehdy nabyli statků v Čechách a na Moravě a neznali jazyka českého. Když pak později živel český stále klesal jak hmotně tak duševně, tu vzmá- hala se němčina, ne že by záko nem byla ustanovena za výhradn jazyk úřadní, nýbrž přirozeným postupem okolnosti, národu našemu nepříznivých; pochá- zejí tedy zálusky prohlásiti němčinu za jazyl státní z doby nejnovější a nemají zákonité podstaty. Ale z tohoto minulého zápasu, Bartochou vylíčeného, můžeme zároveň čerpati poučení naději pro přítomnost i budoucnost. Když se národ náš probudil k novému životu, jal se usilovati o to, aby také jazyk český nabyl svého přirozeného práva v životě veřejném a v jednání úřadním. Jak národu našemu přibývá sil hmot- ných i duševních, tak přibývá též váhy a plat- nosti řeči české. Čím bude větší nejen číselná, nýbrž i hmotná a duševní síla našeho lidu, čím bude větší a povnější uvědomění po celém národě našem, tím rychleji a plněji dobudemo zas úřadního jazyka českého a také bezpečněi si jej zachovámo.
Bartochův Bartocha Čechy Morava
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Sebeobrana chorvatských Srbů. Neváháme dáti místo článku zábřebskéh »Cpoópana«, jenž stručnými a hlubokými rysy kreslí položení Srbů chorvatských v posledních 50 letech a nynější jejich snahy. Článek jest odpovědí »Hrvatské«, »Obzorue a »Novému Listu«, jež píšou o stak zv. Srbech«, že jsou nejmoenějšími sloupy nynějšího politi- ckého systemu, že jsou spojenci těch, kteří by rádi Chorvatsko přetvořili v madarskou provincii. že jsou jejich nejlepšími pomahači. Pišou »tak zv. Srbech«, že drží s Maďary proti Chor- vatům a proti Chorvatsku i Slavonii.
Srba Maďar Chor Chorvatsko Slavonie
12 article
Na koho to klevetí? táže se řečený list odpovídá: Na Srby, kteří r. 1848 bojovali s nimi proti společnému nepříteli, kteří v letech 60. bojovali za co největší samostatnost Chor- vatska a Slavonie a byli pro to, jak Svetozar Miletič pravil, na zemské sněmu r. 1865, »aby Chorvatsko vstoupilo i naproti Uhersku, i na- proti Rakousku v osobnou unii.« Klovetí n Srby, kteří vodili nejprudší opposici naproti banu Rauchovi, v němž bylo zosobněno vy- rovnání z r. 1868, a pomohli Chorvatům svrh- nouti ho; klevetí na Srby, kteří bojovali a se zasazovali, aby Dalmacie opětně byla přivtělen k Chorvatsku a Slavonii; klevetí na Srby, kteříž i nyní snaží o co největší samostatnost Chor- vatska a Slavonie, bojují za jejich finanční sa- mostatnost, proti jejich hospodářskému vyssá- vání Uherskem a proti hospodářské závislosti, do které je Maďaři chtějí uvésti. Kleveti na Srby, kteří jsou v opposici proti nynějšímu politickému systemu i proti tém činitelům, kteří jej udržují; kleveti na ně, že se spojují s Madary, ačkoli to tvrzení nemohou podepřít ani jediným faktem. A proč to vše? Proto, že Srbové chtěji i v Chorvatsku zůstati Srby, a žádají, aby jim dány byly zákonné záruky k ochraně a rozvoji jejich národní individualnosti. Proto, že ve vládní straně sedí několik srbských poslanců, kteří podporují nynější system. A což počet Chorvatů, kteří dělají totéž, není daleko větší?
Srba Miletič Rauch Chorvat Maďar Slavonie Chorvatsko Uhersko Rakousko Dalmacie vání Uhersko
13 article
Ostatně klevetníci naši velmi dobře vědí, že Srhové příkře odsuzují jednání těch několika vládních Srbů, kteříž právě tak nemohou sto- tožňovati se s národem srhským, jako vládní Chorvaté nemohou se s národem chorvat- Srbská politika je jasná a otevřená. Srbové bojují za svoji úplnou rovnoprávnost, ale bojují i proti nynějšímu politickému systemu nejen pro to, že v něm spatřuji překážku svých oprávněných požadavků, nýbrž i proto, že jej vůbec považují za škodný zemi. Vyrovnání Uhrami Srbové uznávají jako zákon, o kterém Chorvatsko a Slavonie jako rovnoprávná smluvná strana dohodla se s Uhrami, ale nepokládají je ským. za svaté písmo. Za to zasazují se a bojovat budou za nejšírší samostatnost Chorvatska Slavonie, zvláště za samostatnost finanční.
Srba Chorvat Uhry Chorvatsko Slavonie
14 article
Vítězství K. H. Wolfa. Polské listy živě se zajímají soubojem Wolfovým s Pradem a porážkou posledního. Je přirozeno, že porážky parcellářů nelitují, nebot administrativné rozdélení Čech mělo by v ně- kolika letech za následek podobné rozdělení Haliče. Lvovský »Předsvite praví: »Vitězstv prusofilů vyvolá daleko jdoucí skutky v obecně konstellaci státu a doufáme i revisi celé h kursu, zarejdovavšího na podzim r. 1899 n levo, neboť všechno jiné znamenalo by bankro tohoto státu.« Reiffeisenky v Haliči. Reiffeisenky v Haliči velmi pěkně se roz- víjejí. Přede dvěma lety byly založeny prvé zádruhy tohoto druhu a zemský výbor vzal je pod svou ochranu. Koncem r. 1899 bylo jieh 11, r. 1900 vzniklo 75 nových, ale dokonale zorganisovány byly pouze 63. Obvod každé reiffeisenky zahrnuje průměrně 4 obce a 370 obyvatel (nejméně 1 obec a 935 obyv. a nej- více 15 obcí a 11.237 obyv.). Největší poče nových zádruh místí se v střední Haliči (37), na západní Halič připadá jich 33, na východn 16. Mimo to je 16 zádruh, nejsoucích pod patronátem zemského výboru. V 63 zádruhách pod ochranou zemskéh výboru bylo koncem r. 1900 členů 7707. Čle- nové ti zaplatili členských příspěvků 37.486 k a vložili úspor 707.148 K, z čehož průměrem vypadá 11.225 K na zádruhu. Půjček udělily zádruhy v r. 1900 933.661 K. Úrok braly e až 71 proc. Obrat obnášel 2,308.806 K.
Wolf Wolfův Prado Čechy Halič
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. srpna. Balkáuský trojspolek. Mnoho se již napsalo o tom, byl-li bal- kánský trojspolek, jejž Milan svým vpádem do Srbska na podzim r. 1897 rozbil, po smrti tohoto zloducha srbského národa obnoven, či byla Milanem na věky zažehnána sama my- šlenka jeho. Vídeňské listy tvrdí toto. Uprím- nější je vídeňský dopisovatel »Münchener Neu- este Nachrichten«, jenž píše: Od nějaké doby pozorují se na Balkánském poloostrově jisté politické snahy, které ra- kouští i němečtí diplomaté musejí sle- dovati s největší pozorností a které musejí býti v čas zamezeny, nemá-li německý národ býti hospodářsky citelně poškozen slov an- skými a romanskými státy. V osobě rozkrále Milana padl v Srbsku pos led n sloup rakouského vlivu, ohromná většina srbského národa tíhne k Rusku a mladý král plane touhou ukázati se vděčným ruskému caru. Všechny známky ukazují, že Srb s k a Rusko uzavřely vojenskou do- hodu, kterou se dává srbských 250.000 vo- jinů k disposici ruské politiky. I. ro slto u důvěrnost mezi Srbskem a Černou Horou ukazuje, že v srbské politice udála se změna. Nechybíme zajisté, vezmeme-li za pravdu, že jest balkánský trojspolek me z Srbskem, Bulharskem a Černo Horou aspoň v tom smyslu, že tyto tři státy. kdyby byla válka, spojí se s Ruskem. Tak se věci mají. Formalné smlouvy mezi slovanskými státy netřeba.
Milan Srb Černo Praha Srbsko Milano Rusko Bulharsko Münchener Neo
16 article
Vzpoury v tureckém vojště. Turecký voják je dobrý junák a věrný i trpělivý do krajnosti. Vlastnosti tyto osvědčily se ještě ve válce r. 1897 naproti Řecku, ale nyní počínají turecké vojíny opouštět. Toje známkou pokračujícího rozkladu Turecka. Bělehradský »Hex« obdržel následujíeí zprávy: Před půl druhým měsícem odehrála se v Pri- zrenu událost, velmi charakteristická pro nynějšl stav Turecka. Ve věčném nedostatku peněz Tu- recko není s to pravidelně vypláceti své služeb- níky. Úřadníci vypomáhají sí bachšišem, ale ubozí důstojníci nemají, čím by si pomohli,a plat nedostávají po mnohé měsíce. Z té příčiny vznikla důstojnická vzpoura v Pri- zrenu. Důstojníci se nahrnuli na vojenského pokladníka a žádali peněz. Když jim řekl, že peněz nemá, zavřeli jej v kanceláři. Pokladník vyprosil si od nich dovolení telegrafovati o pe- níze do Skoplje. Místo peněz obdržel odtud telegrafickou odpověď: »Hledej prameny na vý- platu dodavatelů; nevyplatíš-li, zastaví dodávky«.
Pokladník Řecko Turecko Pri
17 article
Vidouce, že pokladník je nevínen, propustili je a telegrafovali přímo sultánovi, jenž nařídil, aby důstojníkům prizrenským byly zadržené gáže vyplaceny, což ihned se stalo. To povzbudil důstojníky jiných posádek, aby také přímo sul- tánovi svou nouzi telegrafovali. Ale sultán byl v jiném rozmaru a jiné bylo i jeho rozhodnutí nařídil, aby všichni nespokojení byli odevzdán vojenskému soudu. Někteří odpásali své šavle odevzdali je mutesarifu řkouce, že je vracej sultánovi a nechtějí déle sloužiti v jeho vojště v němž místo čestné smrti na bojišti očekává je smrt hlady. V Bitolji vypukla důstojnická vzpoura přede dvěma nedělemi. Do konaku valijova (guverné rova) odebralo se 130 dělostřeleckých důstoj- níkův a hrubé i rozhodně žádali, aby jim byly vyplaceny žadržené gáže, sice že vzbouří celou posádku a provedou něco neslýchaného. Valija snažil se je upokojiti, ale marně. Přítomný vyšší úřadník přiliš horlivě jim domlouval, začel jej zpoličkovali. Vida to valija, vyhrabal z po- kladny poslední paru, něco si vypůjčil od kupeů a vyplatil důstojníkům gáži za měsíc. Vzpoura se uklidnila přiměřeně této kapce.
18 article
Nazejtři přihodilo se néco ještě horšího. V bitoljské posádce jsou vojáci, kteří už dávno vysloužili, ale nedostávají soběit«, protože vo- jenská pokladna nemůže jim vyplatiti dlužný žold. Títo vojáci rozhodli se, že učiní po při kladu svých starešin. Několik set vyhrnulo se jich z kasáren obklopilo konak valijův. Provolávali »padišachm z paša« (ať žije padišach), ale chovali se de- monstrativně. Za pasem měli revolvery a jata- gany. Valija si netroufal vyjíti ven, podobn náčelník policie a civilní úřadníci. Konečně přije divisionář Hadži Omer paša, jenž postavil se před vojáky a jal se jim domlouvat, aby po- kojně odešli. Vojáci se naň obořili a zahnali. Konečně jim přečetli telegram ministra vojenství, nařizující, aby jim »obšity« vydány byly hne a slibující, že peníze dostanou v pálek (byla středa). Případy tyto jsou Turkům poučením, ž jim přátelství německého císaře se sultánom není nic platno, protože jim nepomáhá a nepomůže z hospodářské bídy. Za nedlouho otevrou se jim oči ještě víc a Turci uznají, že Němci přišli k nim, aby sobě pomohli a nikoli jim, a kdyby i pomoci chtěli, že nemohou, protože sami jsou potřěbni. O to ale rozbije se kombinace něme- ekého císaře, že by Turci mohli býti Všeněmcům vydatným spojencem naproti Rusku a Slovanům. Všeněmci musili by v tom případě turecké vojsko najmouti a celý náklad sami na ně vésti, eož je vysoko nad jejich slly.
Hadži Omer Turek Němec Turec Rusko Slovan
19 article Boj proti alkoholismu v Rusku.
Boj proti alkoholismu v Rusku. Několikaletý promyšlený a soustavný bo ruské vlády proti alkoholismu má za následek že alkoholiků v Rusku bylo tolik, že statistika za loňský rok uvodla již Rusko na posledním místě co do počtu alkoholiků. Zatím vláda ne- unavně v tomto boji pokračuje. Opilee, který bude od nynějška přistižen na ulici, bude zatčen, na polícii doveden, lékařské prohlídce podroben a klassifikován. Po vyspání na pryčnách bude s ním zaveden protokol. Na to bude puštěn domů, ale současně policie učiní o něm ozná- mení soudu, jenž jej odsoudí k pokutě nebo ne. Jmena zatčených na ulici opileů budou ozná- mena všem policejním účastkům (komissariatům) ve městě.
Opilee Rusko
20 article Neslýchané poměry v Kapském
Neslýchané poměry v Kapském mrěstě, Dopisovatel »Daily Mailu« sděluje z Kap- ského města, že tam zavládly přímo nesnesitelné poměry. Vražda a krádeže jsou na denním po- řádku. V samém středu mést a j so i banky přepadány. Policie, jejíž mužstv užilo se k válečným výpravám, sevrkla se tak, že může poskytnouiti jen 10 mluž pro noční službu v cellém městě. Vojáci, kteří z bojiště vrátili se s hojným žol- dem, lákáni jsou do vykřičených mistností, chloro- formem omamováni a pak o peníze olupováni. Frankosturecký konflikt. Sultánovi podařilo se přes ultimatum fran- couzské dosíci nové lhůty šestiměsíční pro právo zpětné koupě nábřeží a doků, zřízených fran- couzskou společností dokův. Společnosti této do- stane se zadostučinění toho, že jí do osmi dnů dodáno bude stvrzení všech práv jejích, v poslední době Portou upíraných a rušených. Za to ale musil francouzský vyslanec v Cařihradě Constans slibiti, že společnost práv těch jiným nepostoupí. Ač tedy práva společnosti jaksí jsou utvrzena, nejistota, co stane se s podniky jejími, potrvá ještě po šest měsíců. Dle zpráv z jiného pra- mene, bylo vyjednávání vůbec přerušeno i má tedy francouzské loďstvo vojenské přece prý jen s rozkazy zapečetěnými do Levanty odplouti. Orficiósové franconzští toto však popírají. V skytla se též zpráva, že turecký vyslanec v P říží Munir má býti odvolán, poněvadž prý sul- tána přiliš oproti Francii angažoval.
Kapa Cařihrad Francie Daily Maila práv
21 article
Důtka Waldersecovi. »Times« projevují nespokojenost svou na řečmi, jež Waldersee za svého návratu pronášel a v nichž líčil výpravu do Pečilska tak, jakoby Němci to byli bývali, jež tam vše vybojovali »Times« kárajíce takou mluvu, praví, že sice projevy takové nevzbudí zárlivost ostatních státův, na nejméně pak Anglie, ale jeví se v nich nedostatek taktu a že jsou nevčasny z retu muže, jemuž byla svěřena vysoká hodnost mezinárodního velitele. Od takového muže mohlo by se očekávati více nestrannosti a více ohledu k státůmi, jež ho zmíněným úkolem dobrovolně pověrily. Konflikt mezi Venezuelou a Ko- lumbií. Státní tajemník pro věci zahraničné v Spojených státech, Hay, vrátí se dnes do Wa- shingtonu. Musil přerušiti prázdniny své ná- sledkem přiostření sporu mezi oběma jiho- americkými republikami a pro hrozivé poměry na převlace panamské. Ministr námořnictva Long a vrchní velitel armády Spojených států, generál Miles, budou míti s Hayem v sobotu poradu. Vláda jest odhodlána z a m- ziti válku mezi Kolumbií a Vene- zuelou a povstalecký ruch na pře- vlace panamské, ohrožující do pravu mezi oběma ocelny, po- tlači tí. V prišuím týdnu přibudou před Panamu dva křižáky a dvě dělové lodě Spojených stálů před Colon (na opačné straně převlaky) jeden križák a jedna dělová loď, a před Saguayru přístav to hlavního města venezuelského Kara- kasu, dva křižáci.
Němec Hay Long Miles Saguayr Anglie Venezuela ko spojený stát Wa Kolumbie Panama spojený stál Kara Times Colon
22 article
Vláda Spojených států dává vyhlašovati, že má právo dáti pocítiti autoritu svou oběma re- publikám. Práva republik těch, spory své libo volně vyřizovati, mohou prý býtí trpěna jen pokud neohrožují interesy neutrálních státo, mezi něž také Spojené státy náleží. Washingtonský telegram »Daily Expressu potvrzuje též, že vláda tamní jest odhodlána válku mezi Venezuelou a Kolumbií třeba moe potlačit. Monroeově doktrině má prý býti dodán i smysl, války mezi americkymi státy poku možno zábraňujíeí. Česká hospodyně v uzavřeném území. Čata od Julie Vl as á kové. Poštovní manipulant Řeřicha dostal dekret Stal se assistentem. Bože ! Konečně! Patnáct let byl poštovním manipulantem. Leta míjela, poštu nedostával ani tu 400 až 500 zl. a starost o rodinu hlodala jeho srdce. Jak by ne ! Patnáct let sloužit bez vyhlídky na zlepšení, bez nároků na ponsi. Vždyť i ty dámy od telografu a telefonu vzaty jsou do statu státního a jenom ti nešťastní manipulanti
Monroeův Julie Řeřicha spojený stát Venezuela Kolumbie Daily Express
23 article
jsou stále ponížení, jakoby snad méně pracova nebo menší vzdělání měli než dámy I rozhodl se, že udělá zkoušky úřaďnické. Nejdříve tak zvanou »intelligentní« a pak do- pravní. Vysloužilým četníkům a poddůstojníkům se ta první odpouští. Patrně rozumějí vice po- štovnictví, než lidé při něm sestárli, jinak by se to nedělo. Také jejich léta na vojně ztrávená počítají se jim v službě poštovní do pense, kdežto stane-li se úřadníkem manipulant expe- ditor, všechna leta do té doby poště věnovaná, neplatí nic a on často s vlasy šedivými stává se úřadníkem nejmladším. Praktikanti a vyslou- žili vojáci »slyší« pak před zkouškami kursa mohou se náležitě připravít, ale manipulant- expeditor se učí sám, neboť kdo má ho po čas, co kurs trvá, vydržovat? Bůh to naprav ! Lidě snad to ani napravit nedovedou, neboť kolikráte se již o tom psalo a jednalo a stále marně! — Řeřiaha se tedy ke zkouškám připravoval. Nu, »nadřel« se dost! Po celodenním namá- hání v službě učil se zeměpisu a dějepisu, bral hodiny u učitele matematiky, frančiny, stu- doval asi dvanáct předmětů najednou. Kresli mapy železničního a telegrafního spojení celého světa a někdy po nadlidském namáhání tříma svoji, tolikerou učeností přecpanou hlavu v zou- falém vědomí, že vlastně neví nic, mezí čímž kolem něho skotačilo čtvrt tuctu malých ca- partů, k vůli nimž se on tak namáhal, aby. zemřel-li by dříve, než je vychová, dostala žena aspoň zlatku denně pense.
Řeřiah
24 article
Žena starostlivě sledovala stále se prohlu- bující vrásku mezi obočím svého muže, pohla- dila jeho valem šedivící vlasy a někde tajněv koutku setřela slzy s očí a přisedla pak usmě- vavě ke stolu, ptala se, kladla otázky, aby muž měl k odpovědím posluchače a třeba tomu mál nebo nic nerozuměla, odpovídal jí muž ochotně a svědomitě jako komisi při zkoušce. A zkoušky odbyl a dobře. Nyní leží zde dekret na stole a oba jej, radostí rozechvělí, prohlížejí. Paní zavinula ruce do zástěry, aby tu drahocennou listinu neposkvrnila a čte záro- veň s mužem, že stal se úřadníkem XI. dietní třídy a platem 800 zl. a příbytečným 120 zl. Z toho že bude se mu první rok na taxy str- hovat skoro 15 zl. měsíčně. Jaký to blahobyt mají tihlo úřadníci le A nyní stěhovat se do 6. do Němec ! Vši- chni nově jmenovaní úřadníci musí do Němeel »Jen jestli nás tam ti Němci pustí ! Kdy- bych se aspoň jmenoval Wagner nebo Richter, ale to Řeřicha! To tam zkusíme l povzdychlsi novopečený pan assistent. »Ale mlě! Nevím co! To jen ti novinář tak píšou! Co by nám mohli dělat ? Za penízae dostaneme snad všude byt a co jíst!« odvětila paní assistentová. Pan Řeřicha jel se představit a na- jmout byt. Podařilo se mu to. Nad jeho jmenem s nikdo nepozastavil, jeť Němců s ryze českými jmeny až běda.
Němec Wagner Richter Řeřicha Němeel
25 article
Nomoi sice se všech stran žádají ředilel ství, aby jim dávalo do »jejích německých měst« jenom německé úřadníky a čeští úřadnici zase prosí, aby je dalo do měst českých, kde. by mohli beze strachu na ulici vycházet, děti vychovat, ale ředitelství nikomu vyhověti ne- může, protože žádných německých úřadníků nemá a musí nechat české úřadnictvo v Něm- cích. Když už oboustranného nářku vydržet nelze, vezme 2—3 starší úřadníky pryč a strčí tam 2—3 nově jmenované, také Čechy — jde to od repetice. Ubohé ředitolství, co zkusí, že je tak málo Němců v Čechách l Pan Řeřicha ve společnosti českých kollegů ani nepostřehl, že by byl v kraji německéma po níčem se mu nezastesklo. Hůře bylo alo- ve s paničkou. Slyšela kolem sebe jenom drmolení něm- činy, které pranic nerozuměla, ačkoli byla také jako děvče rok v klášteře, nemohla se s nikým pobavit, nikomu si postesknout a čekala vždy na muže až přijde z úřadu, aby si s ním trochu pohovořila. Ale nastaly jí ještě jiné svi- zele a nepříjemnosti, o kterých se ji nikdy ani nezdálo. Šla pro maso. Vstoupila do krámu a na její český pozdrav cizí přítomné ženy jenom pohrdavě ji prohlížely. Řezník se ani neohlédl. Krám se plnil a zas prázdnil a paní Řeřichová stála a čekala. Nemohouc se dočkat, požádala ještě jednou, ovšem hlasitě česky o maso. Kruh kupujících Němkyň se rozestoupl. Poloúsměšné, polopohrdavé pohledy ji přeměřily, až ji horko rozrazilo a řezník nic! Jakoby jí tu nebylo.
Němec Řeřicha Krám Němkyně Německo Čechy
26 article
Konečně, asi po hodině, když náhodou v krámě nikdo nebyl, hodil jí řezník kousek žádaného masa jako z milosti. Šla ke kupci. »Prosím o sirky«, řekla. Ne- rozuměli či nechtěli rozumět a trvalo hodnou dobu, než jí žádané přinesli, ale jaké. S obráz- kem kn. Bismarka a nápisem: »Wir Deutschen fürchten nur Gott«. Takové sirky paní Řeřichová nechtěla proto raději odešla, provázená nevrlým mru- čením kupce. Šla koupit hrníček, ačkoliv byla mladá, elegantní paní, přece říkal. jí obchodník dů- sledně: »Mutter« nebo »Mutterle«. To ji pozlo- bilo a řekla mu: »Dovolte, pane, já říkám ,matko“ jenom staré ženě venkovské, příjde-li mi prodávat máslo nebo vejce l« Myslila, bůh ví, jak se toho Němec lekne a se zastydí, ale Němec postavil nádobí do po- lice, skřížil nohy, založil ruce a díval se tak impertinentně na rozčilenou paní assistentovou, že tato, chvějíe se, co nejrychleji odkvapila. Šla koupit sýr do obehodu s delikatesami. Všichni zřízenci přišli jeden po druhém, vy- slechli čeho si přeje a zase odešli. Paní assistentová sýra vůbec nedostala odešla s nepořízenou. Potřebovala záclony, koberce a různě věci. I šla k obchodníkovi se střižným zbožím. Tam nepodali jí ani dva kousky, aby si mohla vy- brati. Chef vůhec odešel a »mládenci« chovali se k ní s tak urážlivou nevšímavostí, až nad tim celá zbledla. Přišla jiná paní, Němkyněa přála si dva — tři vzorečky nějaké a tu všichni, comis i pán obchodu přikvapili a obsluhoval paní Němkyni, nechávajíce paní Češku s plnou tobolkou stát. V paní Řeřichové vzkypěla holubičí žluě
bůh Němec Němkyně Češka Řeřicha Wir Deutschen fürchten nur Gott