ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 64cde770-8f34-11dd-ab83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 215, place 40, work 3, org 33
1 masthead
Strana 2..
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
Se února 1913. Čislo 33.
4 article
nepřesahuje obnos 1200 K. Pro ony osoby, které dle ustanovení § 153. nejsou povinny platiti daně z jich celého přijmu, platí toto ustanovení jen tehdy, když dokáží, že jich celkový přijem, počí- taje v to obnos dle tohoto zákona daní nepodlé- hající, nepřesahuje obnos dani nepodléhajfcí. Návrhy Hübschmannův a Rennerův Winarského a Roškarův, které žádaly zvýšení daně prostého minimálního příjmu, byly zamítnuty. § 171. odst. 1.—3. (daňové stupně) schvále byl dle vládní předlohy a hlasováním byly zamit- nuty všechny dále sahající návrhy. Odstavec 4. § 172. schválen byl dle vládní předlohy, odstavec 5. a 6. (daň z mládenectví) se stylistickou změnou, navrženoui posl. drem. Neu- mannem. Rovněž zamitnuty byly m. j. návrhy dra. Ad Grosse a Hillebranda (aby daň z mláde- nectví platili pouze ti poplatníci, kteří vykazuj zdanitelný příjem více než 4000 K) a dra. Ren- nera pro příjem více než 2400 K Dodatečný návrh Hillebrandův, aby vý- nos daně z mládenectví věnován byl na péči o dělí. zamítnut byl 33 proti 10 hlasům Pozměňovací návrh, který ku § 173, (snížení daně pro přednosty domácnosti s více než dvěma členy rodiny) podal posl. Modráček, aby příjem takového přednosty domácnosti nepodléhal dani, není-li jeho příjem větší než 2000 K, a rovaěž návrh Lukaszewiczův (pří příjmu menším než 6000 kor.) byly zamítnuty.
Hübschmannův Rennerův Roškarův Gross Hillebrand Ren Hillebrandův Modráček
5 article
Naproti tomu schvaluje se návrh Bauchin- gerův, aby tento obnos příjmu byl stanoven na 4800 K. 3 173, schvaluje se jinak ve znění vládní předlohy. U § 174. byl schválen návrh dra. Lichta, podle kterého při ukládání daně se zřetelem na poměry, které podstatně mají nepříznivý vliv na výkonnost poplatníka, může při daní podléhajícím příjmu ne více než 12.000 K nastati zmírnění berní sazby nanejvýš o 2 stupně. Dále byl schválen návrh Bauchingerův, podle kterého poplatníci v prvních šesti stupních (doposud prvních tří stupňů) mohou býti z těchže důvodů osvobození od daně. Zpravodaj dr. Licht zahájil pak rokování o 3§ 237. a 153. (Daň z tantiem.) Na návrh posl. Diam an- da se schůze končí. Příští schůze ozná m se písemně. Justiční výbor. Z Vídně, 7. února. (K. k.) Justiční výbor zahájil rokování o § 17. advo- kátního řádu. Ustanovení o právu kandidátů advo- kacie na zastupování byla schválena s několika nepatrnými změnami podle vládní předlohy. Ze- jména bylo ustanovení, že výbor advokátní ko- mory může se souhlasem vrchního zemského soudu uděliti kandidátu advokačie, který ještě nesložil zkoušku, právo k zastupování z důvodů obvlášt- ního zřetele hodných, seslabeno škrtnutím slova »obzvláštního«. Na to byla zahájena debata o po- žadavcích advokátních úřadníků, pokud jde o při- znání práva na zastupování a organisaci jejich stavu. Výbor bude příští týden pokračo- vati velsvých ponadách.
Lichta doktor Licht Vídeň
6 article
Ze školské komise. Jednání o úpravě platů učitelských. Jak již poznamenáno, projednala včer školská komise velmi značnou část osnovy zákona o nové úpravě učitelských platů. Od- měna učitelů výpomocných (kteří nemají vy- svědčení dospělostí ani způsobilosti) stanove- na na 1000 K, dále přijaty předpisy, že učitel nesmí se zabývati vedlejším zaměstnáním, jež se nesrovnává s vážností stavu učitelského, nebo které by učiteli překáželo v učitelském povolání, nebo by dalo příčinu k domněnce, že učitel jest u vykonávání svého úřadu před- pojat. Rovněž přijata zápověď učitelovi, vy- učovati v t. zv. opakujících hodinách nebo konati služby kostelnické! had dodržováním těchto předpisů bdí okr. školní rada. III. část předlohy, obsahující předpisy vykonávání disciplinární moci nad učitel- stvem a o propouštění jeho dává ředitelům školy a okresním školním radám právo tre- stati učitele domluvou; disciplinární tresty vy- hraženy jsou zemské školní radě. Tresty jsou důtka, peněžní pokuta do 200 K, přeložení na jině misto stejných příjmů, přeložení na mi- sto menších příjmů, odněli působnosti řídíc síly, propuštění ze služebního místa a propu- štění ze školní služby vůbec. Způsobsukládání trestů je pak v tomto oddílu předlohy zevrub- ně vytčen.
7 article
Komise projednala též značný díl IV. čá- sti: o pensích učitelstva a o pensích vdov- ských a sirotčích. Komise přijala celý soubor předpisů, vztahujících se na pense učítelstv v podstatě takto: každá osoba učitelská, do- vršivší 60. rok věku a dokončivší 35. rok služby — katecheta po 31. roce služby — má právní nárok, aby byla dána na odpočinek; osoby učitelské mohou býti na odpočinek dá- ny buď na svou žádost nebo z moci úřadní Vzdal-li se učitel dobrovolně služby neb opu- stil-li ji o své ujmě, pozbude práva na pensi práva toho pozbude učitelka, když se pro- vdá, nebo učitel, který má toliko vysvědčen dospělosti, ožení-li se bez svolení okresn školní rady. Výměra odpočivného (odbytného nebo výslužného) záleží dílem na ročním služ- ném, dílem na služební době toho, kdo se dává do výslužby: do výslužného je vpočíta- telno poslední služné i s funkčními i osobními přídavky; aktivní přídavek se do služného po- čitá jen z části: na obecných školách do 10 let (katechetům do 6 let) 240 K. v dalších 10 letech 320 K, v další době 400 K: na mě- šťanských školách 320, 400 a 480 K. Výslužné činí: po 10 letech 40 %%, za kaž- dý další rok 2.4% posledních vpočítatelných dáchodů, po 35leté službě plné vpočítatelné důchody. Na dočasný odpočinek může býti dána osoba učitelská také tehdy, když není již třeba služebního místa, které zastává, a když není možno, by osoba ta mohla býti povolána na jiné místo služební. moleviee
8 article
Pražská sněmovní korespon- dence vydala včera o této schůzi zprávu z níž vyjímáme: Pienum permanentní komise školské n q konalo dne 7. února o 11. hod. dopol. schůzi za předsednictví posl. Leglera. Předseda zahájil schůzí sdělením, že nepří- tomnost svoji omluvili posl. Pammer a Kel- Spoluzpravodaj posl. Kafk předložil komisi došlá podání měst: lázní Bělo- hradu, Humpolce, Jilemnice a Peček pro zařadění do vyšší třídy akt. přídavku vzhledem na mimo- řádné tamní poměry drahotní. Předseda posl. Legler předložil komisi ke schválení návrh komitétu referentů na defini- tivní znění textu zákona 8 35. o pří- davcích osobních učitelům světským a zvláštním učitelům náboženství. Dále schválila komise návrh komitétu refe- rentů, aby tabulka k § 38. o přídaveích akti- vitních pro Prahu a předměstí upravena byla v tom smyslu, že v prvních 10 letech uipravule se přídavek akt. pro učitelstvo v těchto městech na 640 K na školách obecných a na 800 K na ško- lách měšťanských; v dalších 10 letech zvyšují se tyto přídavky na 768 K a 960 K a v dalších letech na 960 K a 1104 K. Na to přikročila komise k jednání o § 39, ná- vrhu zákona, obsahujícím předpis o aktivitním přídavku osobám učtelským, které mají ná- rok na byt naturální. Oba zpravodajové posl. Morawetz a Kafka podali příslušný výklad.
Morawetz Kafka Humpolec Jilemnice Pečky Praha lázeň Bělahrad zákon 8 35
9 article
Posl. Novák pravil, že se svými přáteli upřímně vítá návrh re- terentského komitétu, neboť od počátku jednán byli pro plné aktivitní přídavky sílám řídícím správcům škol. — Ježto novým zákonem mají býti zavedeny pro učitele osobní přídavky, kterých dříve nedostávali, vyskytla by se pak ta nesrov- nalost, že učitel požíval by vlastně ročně o 100 K větších požitků, nežli učitel řidící a správce školy, kdyby pro ně aktivitní přídavky měly býti stano- veny jen poloviční. Dále promluvili posl. probošt dr. Buriau, Meja- ner a dr. Zimmer. Posl. Trojan dovozoval, že cena bytu, jíž se odůvodňuje polo- viční aktivitní přídavek pro řídící síly, je veliee problematická: jen výjimečně cena bytu odpovídá výši příbytečného, schváleného komisí. Správei škol musejí být spokojeni s bytem, který jim ná- leží, nelze tedy jej ceniti stejně jako příbytečné. Poukázav pak na zaměstnanost správců a ředitel škol. navrhl posléze posl. Trojan, aby zásadní usne- sení komise bylo revotováno a aby přijat byl návr zpravodajů na zrušení dosavadního § 31. zákona o učitelských platech. Když promluvil posl. svob. pán Brand, pro- hlásil
Posl Novák doktor Buriau Meja Zimmer Trojan Brand
10 article
posl. Vinař,
11 article
že sice je nutno bráti zřetel na poplatnicivo, že ne- smí se však pouštětí se zřetele otázka spravedl- nosti, jež vrcholí v tom, že řídící učitel bude míli přes své funkční přídavky menší plat, než jeho kolega, který na místo řídícího reflektovati ne- bude. Proto doporučoval, aby řídícím sílám byly přiznány celé aktivitní přídavky. Posl. Vinař vytkl pak ještě, že zastanci polo- vičních aktivitních přídavků nebrali zřetel na po- platnictvo, když šlo o zvýšení aktivitního přídavku pro učitelstvo pražské a velkých měst a že tedy není na místě volati po šetrnosti, jde-li o zájem hlavně učitelů venkovských. Posl. Meixner ve shodě s německým referen- tem posl. Morawizem opětně dali na uváženou snížení aktivitního přídavku ženským silám uči- telským. Pak se hlasovalo: Komise usnesla se revotovati původní usnesení a zvý- šiti řídícím silám akt. přídavek na 75% dle návrhu posl. dra. Koldinského. Po zamítnutí podnětu posl. Pettersa na pře- kládání učitelů z moci úřadní na jiná služební mi- sta projednala komise bez debaty další §§ 40. až 45., a schválila rovněž bez debaty celou III. část- „O vykonávání disciplinární moci nad učitelstvem a jeho propouštění Dále zahájila komise projednávání IV. části „Kterak sluší dávati učitelstvo na odpočinek a zaopatřiti pozůstalé“, a to 88 58, až 61. § 62, doplněn, pokud se týká řídících sil, a slovo části“ vypuštěno a nahrazeno slovem „obnosy Komise školská se usnesla, aby komitét refe- řentský podal náležitě textovaný návrh odst.4 § 66. dle návrhu posl, Klofáče o provisorních si- lách učitelských. Jednání skončeno při § 67 Příšti schůze komise zejtra v sobotu 8. f. m. o 10. hod. dopol.
Posl Meixner Koldinský Klofáč
12 title
Politický přehled.
13 article Žemě české.
Žemě české. doso Člen výboru německého zemského spolku učitelského proti obstrukcí V neděli přinesl »Prager Tagblatt« a několik krajinských listů téměř do slova souhlasný článek, pojednávající způsobem nezvykle ostrým o vý- sledcích dosavadní německé v »kříží polámané obstrukce«, o slabosti německých vyjednavačů. Svrchovaně zajímavý článek, pochodící od člena německé komise pro rozdělení země, podalí jsme v pondělí v obětrněm výtahu, zejména jeho závěr proti německým učitefům, na jichž požadavky v příčině upravení platů kategoricky vzkazuje, že jsou nesplnitelny do té doby, dokud nebude do- saženo cíle německé obstrukce. Tímto odstavcem důležitého onoho článku za- bývá se obšírná odpověď z kruhů výboru zemského spolku německých učitelů. uveřejněná ve věerejším vydání »Reich. d. Volks- ztg.«. Zástupce německého učitelského spolku pro- hlašuje článek, proti němuž polemisuje, za ne- stvůrný, neboť článek ten žádá odložení a ne- splnění úpravy učitelských platů na tak dlouho, dokud nebude dosaženo cíle německé obstrukce a provedení dávno zapomenutých Frenglových návrhů a návrhů rozdělovací komise německé. To znamená — dí mluvčí německé zemské učitelské organisace — učiniti z učitelstva bořicí beran. Obstrukce trvá 41/2 roku, natropila ne- smírné škody na nacionálním, kulturním a hospo- dářském poli, a kde je záruka, že se obstrukční politika v budouenosti setká s úspěchem? táže se pisatel, i vyslovuje pochybu, že by němečti řišští poslanci vstoupili do ostřejší oposice.
Reich Volks spolek německý učitel
14 article
Za takových okolností musilo by učitelstvo v Čechách na dlouhou dobu, ne-li na vždy, své naděje pochovati. Vyličiv bídu učitelstva, vzpo- menuy vyčerpaných výpomocných fondů zemské školní rady a prázdných výpomocných pokladen učitelských organisací, prohlašuje pisatel, že vět- šina obed a okresů prohlušuje, že ne- může učitelům v jich nouzi vypomo ci. Nedávno město Liberec, metropole německá v Čechách, jak bývá hrdě zvána, odmítla pří- slušnou žádost učitelů o drahotn přídavky. Se všech stran se učitelstvu hlásá že jenom zemský sněm může utvořiti nový zákon o učitelských platech a přinésti učitelům rychlou a vydatnou pomoc.
Čechy Liberec
15 article
»A nyní přichází člen rozdělovácího výboru v době, kdy jednání o vyloučení učitelské záleži- tosti z obstrukce neminulo ještě ani začátky sroz- umění a dává poslancům radu, aby požadavky Čechů na čisto odmítli a německé něi- telstvo nedvojsmyslně poučili, že se němečtí poslanei z lásky k němu již dosti ponižili, že jim však práva německého lidu v Čechách a jeho nacionálně-politické postavení v tomto výše státi musí, než hospodářské zájmy jednoho jediného stavu obyvatelstva i když jest nositelem jisté části lidové osvětyl Jaká pohroma by musil z toho vzníknouti, kdyby poslanc tuto radu přijalil Říšští poslanci sice mus se z průzračných důvodů zasaditi za zvýšené ná- klady služební pragmatiky — avšak o úděly zemím, jichž má býti společně užito ke zvýšení u čitelských platů, zasaditi se nesmějí Učitelstvo má býti odkázáno na vy- soce pochybné výsledky budoucí, vše- možně radikální politikyr« Takovým tónem zní i vyznívá celý článek mluvčího německého zemského spolku učitelského. který jej k takovému vystoupení zjevně instruoval. Je to vysoce zajímavý a poučný symptom smý- šlení o německé obstrukci v německém obýva- telstvu, protest proti ní prohlášený vrstvou jeho inteligence, která k němu přinucena vedle mo- rálních, také velmi nutkavými motivy věcnými! žádost české obce o německou školu S tímto titulem uveřejnili jsme 2. t. m. zprávu. že jedna česká obec v okrese nepomuckém žádala Schulverein o německou školu. O hrozné té věci dostali jsme z pramene hodnověrného tuto zprávu- „V čísle 32. „Národních Listů“ ze dne 2. února t. r. uveřejněna byla zpráva! „Žádost české obe
Čecho Čechy
16 article
za schulvereinskou školu“. Četl jsem článek ten a k velikému zármutku svému musím přiznati, že česká obec, kde nerozumný ten čin podvodem pro- veden byl, jest obec — Neurázy s okolními vesní- cemi Klikařovem, Blizanovy a Vojovicemi. Považuji za svou povinnost vysvětliti vznik této nekalé a smutné záležitosti: Do obce Neuraz přistěhoval se před osmi roky krejčí Josef Šmid který v Mostě zavinil velký úpadek i musil se od- stěhovat do rodné obce své Sedliště u Nepomuku. V obci své i v celém okolí nadělal tolik, nejmírněji řečeno, lehkomyslných dluhů, že se v rodišti svém znemožnil. I přestěhoval se do Neuraz, a tam po- kračuje ve svém řemesle — dělání dluhů — šití ho netěší. Před třemi roky také odkudsl ze světa [pra- covával ve Vídni] přistěhoval se do Neuraz Mora- van, truhléř Matoušek, člověk věčně žíznivý přímo potrhlý. A tito dva lidé se našti a brzo si rozuměli Pracovat málo, lehce žit a k penězům snadno pomáhat: toť jejich životní heslo. Počali v hospodách vychvalovati němčinu (která oba zušlechtilal) a tak zbalamutili několik nerozumných lidí, aby žádali o školu německou kde děti jejich dostanou šat, knihy i papír atd. Škola prý jim bude zdarma postavena, i ne- budou musít platit na nutné rozšfření školy ne- urazské. Zneuznaný“ občan A. Zelenka, který slouži u pastýře a umí několik slov německy, první po- mstil se obci, která ho nechce volit starostou, ač se jí úsilně nabízel, chytil se první. Za ním jeho synovec a přítel V., který těžko se umí podepsat. a soused Matěj E., kterého podepisuje syn.
Blizanův Šmid Matoušek A Zelenka Vojovice Neurazy Most Sedliště u Nepomuk Vídeň
17 article
Nyní běhali Šmíd. Matoušek a Vavřička p hospodách a lákali další podpisy podskočným předstíráním, že se podpisuje žádost, aby se na škole zdejší vyučovalo zdarma němčině. Lid zdejší — po většině zedníci — odchází na práci do Saska, a tu mnozí miníli, že bude do- bře naučiti se základům němčiny. Podpisovali všal prázdný papír. — Takto vymámené podpisy (podpisovaly i ženy a dětil) připojil pak Šmíd žádostí, kterou sém hanebnou něměinou sepsal. Je podezřelé, že Šmíd i Matoušek, kteři oby- čejně haléře nemají, při sbírání podpisův utráceli okázale — a platili botovými... Kdo jim na to To vše se dělo tajně. Když zvědělo o věe učitelstvo a pan farář, zakročili ihne a podnlí výstražný rozklad obecnímu zastupitel- stvu a poučili lid. Pan farář po obřadech 1 v ko- stele vysvětlil upřímně a jasně stav věci. Tu uvědomě lejší občané odvolá- vali své podpisy, ale musili podvodníkům za vymazání jednoho podpisu 2 K zaplatit! Z ta- kových švindlů upletena jest ostuda nesmírná obei naší, která jinak dle sil svých se přičiňuje, aby pokrokem nezůstala za jinými. Za svých několik pobloudiíců, kteří dají se ošáliti lecjakým špini- fbům — ovšem všichni nemůžemel Autorovi této informace jsme za ni povděční Snad by přece bylo možno, aby obecní zastupi- telstvo podalo ohražení proti akci, jež obec Ne- urazy opravdu těžce poškodila na národní ctil
Šmíd Matoušek Vavřička Sasko
18 article
ontiše dno
20 title
Rakousko-Uhersko,
RakouskoUhersko
21 article
le K situací vnitřní. Parlamentní zpravodaj „Nov. Ref.“ podal svému listu dosti pessimistický obraz vnitřn sítuace rakouské. Poněvadž práce ve sně- movních výborech váznou, stává se pochyb- ným, bude-li poslanecká sněmovna s vyříze- ním 1. zv. malého finančního plánu hotova tak brzy, aby se mohly sejíti zemské sněmy. jimž měl býti vyhražen měsíc od poloviny února do poloviny března před velikonocemi. Ve Vidni jsou prý nyní dva proudy. Jedni maj za to, že zasedání zemských sněmů je v zá- sndě zbytečné, poněvadž většina sněmů, a sice v největších korunních zemích, nemůže pro obstrukcí vůbec pracovati. Sněmy česky štyrský a tyrolský jsou už delší dobu ochromeny; dělnost sněmu moravskéh je pochybná a také osud sněmu haličského jest nejistý. Vzhledem k tomu zavládá v ně- kterých kruzích mínění, že by bylo lépe ne- chat pracovati poslaneckou sněmovnu tak dlouho, až by vyřídila malý finanční plána potom teprve, zbude-li čas, svolati sněmy. Druhá strana je pro svolání aspoň těch sně- mů, které mohou pracovati. Vláda o věci té teprve rozhodne v ministerské radě. Mezí po- slanci koluje však ještě jiná pověst, dle níž vláda se kloní k myšlence, nečekati, až posla- necká sněmovna vyřídí malý finanční plán, nýbrž provésti jej pomoci § 14. a sice proto. že výnos nových daní má býti věnován úče- lům tak vážným, jako je provedení služební pragmatiky a sanace zemských financí. Zpra- vodaj „N. Ref.“ však sám dodává, že tuto pověst nutno bráti velice opatrně, poněvadž finanční komise stále pracuje a nutno vyčkati výsledků její práce. laavoolsemásga sn
N Ref
22 article
Uherská volební reforma před porotou. V červnu 1911 byl po zavraždění posl. Achima v Čábě zvolen do sněmu býv ministr vnitra Josef Kristoliy, tvůrce první osno- vy volební reformy na základě všeobecného volebního práva. Den po volbě objevil sev „Budap. Hírlapu“ostrý útok na Kristoffyho v němž tvůrce volební osnový nazván „vaga- bundem volebního práva“ a „uherským Ča- tilinou“. Kristoffy podal na list žalobu pro urážku na cti a prof. Alex. Petö příhlásil se pak jako autor inkriminovaného článku. Na přelíčení před pešťskou porotou došlo teprve 6. února t. r. Obžalovaný prof. Petö se omlou- val, že se nechtěl dolknouti osobní cti“ býv. ministra Kristofíyho, nýbrž psal svůj článek jen z důvodů politických. Zástupce žalujícího dr. Fenyes namitl, že takový „banditský novinářský sloh“, jakého užil prof. Petö, musí býti vždycky odsouzen. Kristoffy ve své řeči položil důraz na to, že svou volební osnovu vypracoval s nejpoctivějším úmyslem a nikdo nemá práva upírati mu vlastenectví a pocti- vost. Prof. Petö ve své odpovědi se přiznal. že od té doby, co psal svůj útočný článek, sám na základě dalších studíí nabyl přesvědčení o nezbytnosti všeobecného volebního práva. Porota přes to uznala ho vinným urážky na cti a soud mu vyměřil pokutu 100 K a doda- tečnou pokutu 20 K.
Achim Čába Josef Kristolia Kristoff profesor Alex Petö Kristofíy doktor Fenyes uherský Čo
23 title
Za hranicemi. o
24 article Carův dar černé Hokebri ij
Carův dar černé Hokebri ij Pan Giers, ruský vyslanec při černohor- ském dvoře, oznámil kr. vládě černohorské, že car Mikuláš II. dal za svůj peníz nakoupiti 375.000 pudů žita a 180.000 pudů mouky; car- ský dar došel a vyslanec jej odevzdává černo- horské vládě, aby jej rozdělila chudým rodl- nám černohorským Dar cara Mikuláše II. je novým veřejným osvědčením přízně k junáckým Černohorcům. Car nezapomněl výroku svého otce Alexandra III., že gospodar Černé Hory jest jediným a nej lepším přítelem Ruska. V přízni Černé Hoře scházejí se ruští carové se svým národem. Nové osvědčení ruské přízně je Černé Hoře poky- nem, že se jí není báti, že jí bude vyrváno ovoce slavných jejích vítězství, zejména pak, že jejím nebude Skader, jak ji téměř každý den ubezpečují listy vídeňské, tvrdící, že Ska- der žádnjm způsobem černohorským nebude. ať ho Černohorci dobudou nebo ne.
Carův Giers Mikuláš II Skader Černohorec Rusko
25 article
Memorandum křesťanských Albanců. Memorandum, tyto dni odevzdané ve Vídni, přinesli albanští mohamedáni. Sou- časně albanští křesťané, pravoslavní i ka- tolíci, vypravili posly do stoličných měst vel- mocí, aby zahraničným ministrům a parlamen- tům odevzdali pamětný spis, v kterém je for- mulováno stanovisko a tužby nemohamedán- ského obyvatelstva Albanie. Tento pamětný spis leží před námi, avšal my pro nedostatek místa přes jeho důležitos nemůžeme jej uveřejniti v plném znění. Podá- váme jej tedy v stručném v výtahu. Albanští křesťané praví v úvodě, že je- jich moslemští soukmenovci byli za stara kře- sťané jak oni, ale byli násilím nebo sliby pře- vedení vislam a naučili se od čistokrevných Turků žít na účet křesťanů. V tom je podporo- valy cařihradské vlády, jež chtěli dosíci, aby moslemové byli držiteli veškeré půdy a kře- sťanská rája aby neměla kromě duše ničeho.
Turek Vídeň Albánie
26 article
Naplnilo nás největší radostí, že křesťan- ské státy Balkánu zdvihly válku proti Tu- recku, neboť jen jejich vítězstvím mohli jsme se nadíti, že se nám dostane lidských práv a reforem. Ale tu slyšíme, že Rakousko a Italie snaž se vymoci Albanii autonomii pod musulman- ským princem. Je-li skutečně tak, křesťan- ské velmocii národy věztež, že se tím ještě více zhorší stav alban- ských křesťanů a stane se prostč nesnesitelným. Budou-li nám vládnout „samosprávně“ naši soukmenoyci musulmané, nebudou již náš statek, život a čest ničím zaručeny, budenámještě hůře než po panstvím tureckým a budeme nuceni buď emigrovat, nebo proti autonomii svých moslemských soukmenovců rebellovat. Tím způsobem Albanie stane se druhou Make- donií. Aby se předešlo novým katastrofám, po- kládáme za lepší odložiti projekt albanské au- tonomie a rozděliti severní Alba ni mezi černou Horu a Srbsko a jižn dáti Řelcku s tím, že se albanskému obyva- telstvu bude úřadovat jeho jazykem. oO polský vyučovací jazyk. sýnč onl
Řelcko Balkán Rakousko Albánie Srbsko
27 article
Komise státní rady ruské jednala o vy- učovacím jazyku soukromých škol. Šlo o roz- hodnutí mezi vládní předlohou, která dopou- štěla mateřský jazyk jako vyučovací jenv soukromých nižších a středních školách se žactvem jedné národnosti a jen na území té národnosti, ve vyšších školách dopouštěla ne- ruský jazyk jen při vyučování náboženství a jazyku mateřskému, kdežto duma dávala za- kladatelům právo určiti vyučovací jazyk v sou- kromých školách. Komise státní rady rozhodla se po dlouhé debatě, v níž proti mateřským ja- zykům vystoupli zvláště bývalí ministři osvě- ty Schwarz a Kaufmann, aby pro nižší a střed- ní školy platil návrh hosudarstvenné dumy. pro vyšší předloha vládní. Tím je na př. Po- lákům odňata možnost založit si soukromým nákladem universitu. Soukromé polské školy střední a nižší jsou dopuštěny teprve císař- ským nařízením z 1. října 1905, ale i tu na nich ruskému jazyku a literatuře, zeměpisua dějepisu mohou vyučovat jen učitelé ruského původu a jen po rusky. e9b
Schwarz Kaufmann
28 article
Okťabristé proti omezení Němců v nabývání olbu ne-uobu půdy. V nedělidne 2. února konala se v Moskv schůze ústředního výboru Svazu okťabristů, které předsedal A. I. Gučkov. Na pořadu jednán byla vládní předloha, týkající se ochrany ruského pozemkového vlastnictví v jihozápadních guber- niích. Na schůzi bylo přítomno i několik zástupců německých osadníků z jihu. Posl. Lutz. Něme původem a smýšlením, podal zprávu o dosavad- ním stavu předlohy, která byla podána poprvé r.
I Gučkov Posl Lutz svaz okťabrista
29 article
1910. Vláda tehdy navrhovala, aby Němci a Po- láci ve třech jihozápadních guberniích byli zbaveni práva kupovat, najímat a v závěti přibuzným pobočné linii odkazovat pozemky. Pod vlivem nepokoje v německém osadnictvu parlamentní frakce okťabristská se usnesla r. 1911 působiti na změnu předlohy v tom smyslu, aby jen ti poddaní neruského původu byli omezení ve svých právech, kteří nabudou ruského poddanství teprve po vy- dání toho zákona. Vláda 21. května 1912 před- lohu odvolala, ale po volbách do IV. dumy opět ji předložila, navrhujíc tentokráte, uby omezení platilo v guberniích volyňské, kyjevské, podolské a besarabské pro ty osadníky, kteří nabyli ru- ského poddanství po r. 1888. Předloha dává gu- bernátorům moc zbavovat práva vlastnictvía užívání půdy ty osoby, které si neosvojily ruské národnosti. Návrh Lutzův, aby okťabristé hlaso- vali proti nové předloze, podporoval i předsedn A. 1. Gučkov, tvrdě, že němečti kolonisté prý byli vždy oporou stávajícího pořádku a jmenovitě za revoluce se ukázali blagonaděžnými. Na kone byla přijata resoluce, která vládní předlohu za- vrhuje, poněvadž prý ruskou národnost třeba podporovat jinak, než násilným nucením ku po- ruštění, totiž zvelebením hospodářského postavení a povýšením kulturní úrovně ruského obyvatelstva pohraničních gubernií se Rozpory v anglickém kabinetu.
Němec Lutzův Gučkov
30 article
Je známo, že v kabinetu Asquithově se občas projeví rozpor mezi živlem staroliberálním a radi- kálním, jehož představitelem je zejména kanicléř pokladu Lloyd George. Rozpor ten projevil se také v otázce hlasovacího práva žen a nejnověji se šíří zprávy o nových neshodách pro radikální zeměděl- ský program Lloyda George, jejž ohlásil před něko- lika dny v řeči, pronesené v National Liberal Clu- bu. V tisku, jemu blízkém, objevily se pak podrob- nosti o jeho programu, jehož hlavním bodem jest zaručený příjem 1 libry šterlinků týdně pro každé- ho zemědělského dělníka. Asquith sice na dotaz ve sněmovně poslanecké prohlásil tyto novinářské zprávy za plané mluvení a popřel, že by Llovd George formuloval zemědělský program, ale přes te se všeobecně soudí, že ony zprávy byly Lloydem Georgem inspirovány a uvádí se také, že Lloyd George vystoupil z liberálního Reform Clubu, po- něvadž jím za člena navržený politik baron de Fo- rest. jenž vystupoval v popředí v kampani pro opa- tření půdy malým zemědělcům, kterou ministerský předseda nepodporoval, nebyl do klubu přijat. Re- form Club totiž hájí naproti National Liberal Clu- bu staroliberální, protisocialistické stanovisko. V souvislosti s těmito rozpory jsou též pověsti. že Asquith hodlá odstoupiti, jakmile bude prove- dena home rule. Radikální živlý prý již pracují k tomu, aby v čelo vlády dostaly svého muže, jenž by prováděl smělejší sociální politiku. Mluví se Lloydu Georgovi nebo Winstonu Churchillovi, a za tichého konkurenla se pokládá Edvard Grey, jenž není tak silně exponován, ale právě proto by mohl míti snad největší naděje na úspěch.
Asquithův Lloyd George Asquith George Lloyd Georg Fo Georgov Winston Churchill Grey Re National Liberal Reform klub
31 article Ze strany.
Ze strany. Z učitelského odboru národní strany svobodo- myslné. Předsednictvo učitelského odboru národni strany svobodomyslné, pojednavši ve schůzi dne 6. února t. r. o zprávě »Českého Slovak: »Vršo- vičtí učitelé napáleni«, prohlašuje: Ani učitelský odbor ani komise jím zřízená nesestavovaly ná- vrhu na výměru aktiv. přídavků, nýbrž jednaly jen o podporování návrhu, který v učitelském odboru zástupci Svazu učitelských spolků a sdru- žení Velké Prahy přednesli. V návrhu tom žá- dány pro Frahu a čtyři předměstí aktivní pří- davky vídeňské a pro Vršovice, Nusle a jiné cbce aktivní přídavky I. třídy, s čímž vyslovil úplný souhlas také člen učitelského odboru pan Cr. Merhout, učitel ve Vršovicích. Současné předs- nictvo učitelského odboru prohlašuje, že předsed pan F. V. Moravec, odevzdav došlé spisy, pn chorobu ze schůze odešel a jednání komise vůbee se nezúčastnil. Josei Frydrych, místopředsed Frant. Pavlík, místopředseda, Josef Vondrák jednatel.
Cr Merhout F V Moravec Josei Frydrych František Pavlík Vondrák Praha Vršovice Nusle učitelský odbor národní strana svoboda svaz učitelský spolek
32 article
Ústřední výbor organisací mládeže svoláni na neděli 9. t. m. na půl 10. hod. dopol. do se- kretariátu strany (ll., Marianská 3) konferenci de- legátů organisací mládeže s tímto pořademti. Zpráva o činnosti ústředního výboru (jednste kol. J. Alexander. 2. Zprávy jednotlivých dee- gátů o činnosti organisací. 3. Letošní sjezd svo- bodomyslné mládeže (rozhovor zahájí kol. Pbo J. Hora z Plzně). 4. Volba předsedy ústředník výboru. 5. Volné návrhy. — Kolegové z organisan pražských jsou k tomuto jednání vítáni. Z Ústředního výboru mládeže. Členy organi- sací mládeže i studentské organisace upozorát- jemé, že na přednášku dra. F, X. Saldy »O Paulu Claudelovi« mají vstupné na mista k stání sníženo na 20 h, pokud koupí si lístky v adm. »Snahy (II., Marianská 3., HI. p.). Z Heřmanova Městee, Valmá hromada místní org. národní strany svobodomyslné konás ones o 8. hodině večerní v hotelu Beránek (u ku- čerá), na ní promluví p. gen. tajemník F. Síi »O politické situací a poslání národní strány svobodomyslné v českém národěe.
jítlegát J Alexander J Hora Sald Paul Claudela Beránek Plzeň Heřmanův Městee
33 article
Pohřeb bývalého poslanco Frant. Hilšra, čestného doktora a bývalého profesora české vy- soké školy technické v Praze, bývalého říšského a zemského poslance, mimořádného člena Král. české společnosti nauk, konal se včera o 3. hod. odpolední z vinohradského kostela sv. Ludmily, Nepřehledný zástup smutečních hostí shromáždil se v kostele a na náměstí před kostelem. Před hlavním oltářem na nádherně vyzdobeném kats- falku byla vystavena rakev s tělesnými ostatky zesnulého, ozářená několika řadami planoucíce voskovic. K rakvi položeny četné drahocenné věn- ce a palmové kytice. Kromě syna zesnulého a př- buzenstva věnovalí květinové dary: Akční výbor národní strany svobodomyslné, Klub národní stra- ny svobodomyslné, Jednota českých mathematik a fysiků, Právní oddělení Zemské banky, rodina Michelova, rada král. hlav, města Prahy, dr. Fr Traka s chotí, prof. dr. Deyl, rodina Štrnadon a Podlipských. Sdružení bývalých českých ženistů. prof. Pelíšek, sbor profesorský české vysoké školy technické v Praze, sbor profesorský české vysolé školy technické v Brně, Špolek pro zbudování po- mníku Mistra Jana Hursa a j. v
František Král svatý . Ludmila profesor doktor Deyl Pelíšek Hursa Praha Francie soký škola technický v Praga akční výbor národní strana svobodomyslný národní stra zemský banka Michelův český vysoký škola technický v Praga sbor profesorský český vysolý škola technický v Brno Špolek
34 article
Pohřební obřady vykonal farář msgr. dr. Lel- ner za asistence farního duchovenstva a súčastnil se jichi ministr m. s. J. E. dr. Ant. rytíř Rand členové panské sněmovny A. O. Zeithammer ač K. Mattuš, předseda Národní rady české a Spa pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa poe dr. J. Podlipný, říšský poslanec dr. Z. Tobolk, za akční výbor národní strany svobodomyslné d J. J. Vejvar a prof. Němec, poslanci vl. r. dr. Me telka, intendant Národního divadla dr. L. Pinka Tůma, insp. L. Weigner, dr. A. Schauer, centráln inspektor inž. Neumann. K. St. Sokol. V zastoupení král. hlav. města Prahy primátc posl. dr. K. Groš, členové sboru obecních staršíc a rady městské prof. Živna, Fiala. Březnovský, ol. soudce Mattuš, Simonides, presidiální sekretář d Sobotka. Dále starosta města Král. Vinohradů A Bureš, dr. Jahn, Goller. Dvorní rada Sobička, dvo. rada prof. dr. Vrba, dvor. rada Havelka, ředite zemského nalezince dvor. rada dr. Dvořák, rekto české university Karlo-Ferdinandovy prof. dr. Ve- dovský, dvor. rada prof. dr. J. Čelakovský, pro. dr. Slavík, prof. dr. Gruber, prof. dr. Kott, prd dr. J. U. Jarník, prof. dr. R. Novák, prof. dr. Ch- dounský. Za ředitelství Pražské akciové tiskárn řed. dr. J. Lucek, senior redakčního sboru „Nároe ních Listů“ býv. posl. Karel Tůma. President ob. chodní a živnostenské komory posl. V. Něme vicepresident dr. Malínský. Vrchní stav. rada Weingärtner, dvor. rada dr. Rytíř, starosta měs Vršovic Herold a ředitel městských úřadů V. Ř- níček.
doktor Lel Antonín A O Zeithammer K Mattuš Hus J Podlipná Vejvar profesor Němec L Pinka Tůma L Weigner A Schauer Ing Neumann Sokol K Groš živnout Fiala Březnovská Mattuš Simonides Král Bureš Jahn Goller Sobička Vrba Dvořák Ferdinandův J Čelakovský Gruber Kott Jarník R Novák Ch J Lucek Tůma Malínský Weingärtner Herold Spa Praha Vršovice m . s panská sněmovna národní rada národní strana svobodomyslný d národní divadlo obecní staršíc d Sobotka český univerzita Karla městský úřad V . Ř
35 article
President policejního ředitelství Křikava, viee president zemského soudu Dvořák, president tre ního soudu dvor. rada Matouš, vrchní ředitel H poteční banky Doležal, prof, dr. Thouerer za bl. skou akademii v Příbrami. Bývalí poslanci dr. A Hajn, řed. Teklý. V. Šule, hr. Kaunic. Velkoobchod- nik Keclík, předseda Spolku profesorů středoškol- ských prof. F. V. Vykoukal, za I. českou reálk v Praze vl. rada a ředitel V. Starý a prof. dr.l Kounovský, stav. rada Ankert, za Společnost me- sea král. Českého jednatel prof. Němec, ředi Zemské banky Fejfar, pokladník Zemské banky Uzel, za Spolek profesorů vysokoškolských prol dr. Miřička a prof. dr. Daneš. Dále četní úřadní Zemské banky král. Českého a Hypoteční banly. dr. techn. Bureš, předseda odboru peněžních úřa- níků nár. strany svobodomyslné J. J. Novák, sta rada Duchoň, cís. r. Vávra, poštmistr Anýž, řed.
Křikava Dvořák Matouš Doležal doktor Thouerer Hajn Kaunic Keclík profesor F V Vykoukal V Stará Němec Fejfar Daneš Bureš Novák Duchoň Vávra Anýž Příbram Praha H poteční banka spolek profesor středoškol rada Ankert Isea král zemský banka Uzel
36 article
Frumar, ředitelka sl. Sokolová, býv. ob. st. Solo a Hamáček, prof. Špaček a prof. Vávra, vrchníi- spektor Šmilauer, stavitel Sochor, prof. dr. Houdek inž. Vencl, velkostatkář Kožišek, za Zemskou ústt jednotu spolků učitelských p. Skála, za Ústředa spolek uč. Skalický, četní členové Sdružení bý českých ženistů, členové Spolku posluchačů sle- vebního a Spolku strojního inženýrství na česl vysoké škole technické, ředitel Pokračovací škcl pro dívky J. Vildvald, vl. rada a zemský školm inspektor F. Bílý řed. banký Procházka, spis.d V. Řezníček, V. Dyk, polic, rada Rejsa, stav. rada Třebízský, za Matici českou dr. Volf, stav, radi Polivka, řed. Beer, dr. Záveský, za Král, českou společnost nauk jednatel prof. dr. Zubatý, býv, posl. dr. Steidl, prof. Bolech za hospodářskou aka- demii v Táboře, předseda Jednoty čes, novináři a zástupce města Českého Brodu redaktor J. Mi- škovský, továrník Lad. Čupr, za Zemský spole českého pens. učitelstva škol obecných a měšťan- ských Ant. Preininger, R. Nejedlý, rada z. s. Řezní- ček s chotí, revident Přibyl a j. v. V počtu velmi hojném doprovodili zesnuléh ke hrobu členové profesorského sboru české vy- soké školy technické v Praze v čele s rektoren J. M. prol. K. Novákem.
Frumar Sokolová Hamáček profesor špaček Vávra Šmilauer Sochor doktor Houdek Ing Vencl Kožišek Skalický J Vildvald Procházka V Řezníček V Dyk Rejsa Volf Beer Záveský Král zubatá Steidl Bol Preininger R Nejedlá Přibyl prol K Novák Tábor Český Brod spolek učitelský p Ústředa spolek učit vysoký škola technický soký škola technický v Praga
37 article
Zejména byli přítomni pp. dvor. rada prol. dr. Stoklasa, dvor. rada prof. Velílík, profesoři dr. Ba- žant, J. Bertl. dr. Al. Čenský, J. Fanta, dr. V. Fel. ber, dr. Felix. J. Formánek. J. Hanuš, Fr. Hasa J. Jedlička, Fr. Klockner, J. Kolář, J. Kopecký dvor. rada K. Kruis, dr. O. Laxa, Ad. Liebscher, Fr. Novotný, dr. J. Pantoflíček, dr J. Pazourek,J. Petřík, dvor. rada J. Saska. K. Špaček. Fr. Wald, E. Votoček, A. Vyhlídal. J. Záhorský a J. Zvoníček, Po obřadech pohřebních byla rakev s tělesnýml ostatky zesnulého snesena s katafalku do Jestl- spřežního vozu pohřebního, za nímž se ubírali sy- nové zvěčnělého p. dr. Jiří Tilšer, ředitel Zemské banky král Českého a p. Jan Tilšer, ředitel král. české zemské pracovny s chotí, následovali přá- telé a ostatní smuteční hosté.
doktor Stoklasa profesor Velílík J Bertl Al Čenská J Fanta V Fel ber Felix J Formánek Hanuš Hasa J Jedlička Klockner J Kolář J Kopecká K Kruis Laxa Liebscher Novotná J Pazourek J Petřík J Saska František . Wald E Votoček A Vyhlídal J Záhorský J Zvoníček Tilšer Francie Jestl zemský banka Ada