2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
Se února 1913. Čislo 33.
4
article
nepřesahuje obnos 1200 K. Pro ony osoby, které
dle ustanovení § 153. nejsou povinny platiti daně
z jich celého přijmu, platí toto ustanovení jen
tehdy, když dokáží, že jich celkový přijem, počí-
taje v to obnos dle tohoto zákona daní nepodlé-
hající, nepřesahuje obnos dani nepodléhajfcí.
Návrhy Hübschmannův a Rennerův
Winarského a Roškarův, které žádaly
zvýšení daně prostého minimálního příjmu, byly
zamítnuty.
§ 171. odst. 1.—3. (daňové stupně) schvále
byl dle vládní předlohy a hlasováním byly zamit-
nuty všechny dále sahající návrhy.
Odstavec 4. § 172. schválen byl dle vládní
předlohy, odstavec 5. a 6. (daň z mládenectví) se
stylistickou změnou, navrženoui posl. drem. Neu-
mannem.
Rovněž zamitnuty byly m. j. návrhy dra. Ad
Grosse a Hillebranda (aby daň z mláde-
nectví platili pouze ti poplatníci, kteří vykazuj
zdanitelný příjem více než 4000 K) a dra. Ren-
nera pro příjem více než 2400 K
Dodatečný návrh Hillebrandův, aby vý-
nos daně z mládenectví věnován byl na péči o dělí.
zamítnut byl 33 proti 10 hlasům
Pozměňovací návrh, který ku § 173, (snížení
daně pro přednosty domácnosti s více než dvěma
členy rodiny) podal posl. Modráček, aby příjem
takového přednosty domácnosti nepodléhal dani,
není-li jeho příjem větší než 2000 K, a rovaěž návrh
Lukaszewiczův (pří příjmu menším než 6000
kor.) byly zamítnuty.
Hübschmannův
Rennerův
Roškarův
Gross
Hillebrand
Ren
Hillebrandův
Modráček
5
article
Naproti tomu schvaluje se návrh Bauchin-
gerův, aby tento obnos příjmu byl stanoven na
4800 K. 3 173, schvaluje se jinak ve znění vládní
předlohy. U § 174. byl schválen návrh dra. Lichta,
podle kterého při ukládání daně se zřetelem na
poměry, které podstatně mají nepříznivý vliv na
výkonnost poplatníka, může při daní podléhajícím
příjmu ne více než 12.000 K nastati zmírnění berní
sazby nanejvýš o 2 stupně. Dále byl schválen
návrh Bauchingerův, podle kterého poplatníci v
prvních šesti stupních (doposud prvních tří stupňů)
mohou býti z těchže důvodů osvobození od daně.
Zpravodaj dr. Licht zahájil pak rokování o 3§ 237.
a 153. (Daň z tantiem.) Na návrh posl. Diam an-
da se schůze končí. Příští schůze ozná m
se písemně.
Justiční výbor.
Z Vídně, 7. února. (K. k.)
Justiční výbor zahájil rokování o § 17. advo-
kátního řádu. Ustanovení o právu kandidátů advo-
kacie na zastupování byla schválena s několika
nepatrnými změnami podle vládní předlohy. Ze-
jména bylo ustanovení, že výbor advokátní ko-
mory může se souhlasem vrchního zemského soudu
uděliti kandidátu advokačie, který ještě nesložil
zkoušku, právo k zastupování z důvodů obvlášt-
ního zřetele hodných, seslabeno škrtnutím slova
»obzvláštního«. Na to byla zahájena debata o po-
žadavcích advokátních úřadníků, pokud jde o při-
znání práva na zastupování a organisaci jejich
stavu. Výbor bude příští týden pokračo-
vati velsvých ponadách.
Lichta
doktor
Licht
Vídeň
6
article
Ze školské komise.
Jednání o úpravě platů učitelských.
Jak již poznamenáno, projednala včer
školská komise velmi značnou část osnovy
zákona o nové úpravě učitelských platů. Od-
měna učitelů výpomocných (kteří nemají vy-
svědčení dospělostí ani způsobilosti) stanove-
na na 1000 K, dále přijaty předpisy, že učitel
nesmí se zabývati vedlejším zaměstnáním, jež
se nesrovnává s vážností stavu učitelského,
nebo které by učiteli překáželo v učitelském
povolání, nebo by dalo příčinu k domněnce,
že učitel jest u vykonávání svého úřadu před-
pojat. Rovněž přijata zápověď učitelovi, vy-
učovati v t. zv. opakujících hodinách nebo
konati služby kostelnické! had dodržováním
těchto předpisů bdí okr. školní rada.
III. část předlohy, obsahující předpisy
vykonávání disciplinární moci nad učitel-
stvem a o propouštění jeho dává ředitelům
školy a okresním školním radám právo tre-
stati učitele domluvou; disciplinární tresty vy-
hraženy jsou zemské školní radě. Tresty jsou
důtka, peněžní pokuta do 200 K, přeložení na
jině misto stejných příjmů, přeložení na mi-
sto menších příjmů, odněli působnosti řídíc
síly, propuštění ze služebního místa a propu-
štění ze školní služby vůbec. Způsobsukládání
trestů je pak v tomto oddílu předlohy zevrub-
ně vytčen.
7
article
Komise projednala též značný díl IV. čá-
sti: o pensích učitelstva a o pensích vdov-
ských a sirotčích. Komise přijala celý soubor
předpisů, vztahujících se na pense učítelstv
v podstatě takto: každá osoba učitelská, do-
vršivší 60. rok věku a dokončivší 35. rok
služby — katecheta po 31. roce služby — má
právní nárok, aby byla dána na odpočinek;
osoby učitelské mohou býti na odpočinek dá-
ny buď na svou žádost nebo z moci úřadní
Vzdal-li se učitel dobrovolně služby neb opu-
stil-li ji o své ujmě, pozbude práva na pensi
práva toho pozbude učitelka, když se pro-
vdá, nebo učitel, který má toliko vysvědčen
dospělosti, ožení-li se bez svolení okresn
školní rady. Výměra odpočivného (odbytného
nebo výslužného) záleží dílem na ročním služ-
ném, dílem na služební době toho, kdo se
dává do výslužby: do výslužného je vpočíta-
telno poslední služné i s funkčními i osobními
přídavky; aktivní přídavek se do služného po-
čitá jen z části: na obecných školách do 10
let (katechetům do 6 let) 240 K. v dalších
10 letech 320 K, v další době 400 K: na mě-
šťanských školách 320, 400 a 480 K.
Výslužné činí: po 10 letech 40 %%, za kaž-
dý další rok 2.4% posledních vpočítatelných
dáchodů, po 35leté službě plné vpočítatelné
důchody.
Na dočasný odpočinek může býti dána
osoba učitelská také tehdy, když není již
třeba služebního místa, které zastává, a když
není možno, by osoba ta mohla býti povolána
na jiné místo služební.
moleviee
8
article
Pražská sněmovní korespon-
dence vydala včera o této schůzi zprávu
z níž vyjímáme:
Pienum permanentní komise školské n q
konalo dne 7. února o 11. hod. dopol. schůzi za
předsednictví posl. Leglera.
Předseda zahájil schůzí sdělením, že nepří-
tomnost svoji omluvili posl. Pammer a Kel-
Spoluzpravodaj posl. Kafk
předložil komisi došlá podání měst: lázní Bělo-
hradu, Humpolce, Jilemnice a Peček pro zařadění
do vyšší třídy akt. přídavku vzhledem na mimo-
řádné tamní poměry drahotní.
Předseda posl. Legler předložil komisi ke
schválení návrh komitétu referentů na defini-
tivní znění textu zákona 8 35. o pří-
davcích osobních učitelům světským a
zvláštním učitelům náboženství.
Dále schválila komise návrh komitétu refe-
rentů, aby tabulka k § 38. o přídaveích akti-
vitních pro Prahu a předměstí upravena
byla v tom smyslu, že v prvních 10 letech uipravule
se přídavek akt. pro učitelstvo v těchto městech
na 640 K na školách obecných a na 800 K na ško-
lách měšťanských; v dalších 10 letech zvyšují se
tyto přídavky na 768 K a 960 K a v dalších letech
na 960 K a 1104 K.
Na to přikročila komise k jednání o § 39, ná-
vrhu zákona, obsahujícím předpis o aktivitním
přídavku osobám učtelským, které mají ná-
rok na byt naturální. Oba zpravodajové
posl. Morawetz a Kafka podali příslušný výklad.
Morawetz
Kafka
Humpolec
Jilemnice
Pečky
Praha
lázeň Bělahrad
zákon 8 35
9
article
Posl. Novák
pravil, že se svými přáteli upřímně vítá návrh re-
terentského komitétu, neboť od počátku jednán
byli pro plné aktivitní přídavky sílám řídícím
správcům škol. — Ježto novým zákonem mají býti
zavedeny pro učitele osobní přídavky, kterých
dříve nedostávali, vyskytla by se pak ta nesrov-
nalost, že učitel požíval by vlastně ročně o 100 K
větších požitků, nežli učitel řidící a správce školy,
kdyby pro ně aktivitní přídavky měly býti stano-
veny jen poloviční.
Dále promluvili posl. probošt dr. Buriau, Meja-
ner a dr. Zimmer.
Posl. Trojan
dovozoval, že cena bytu, jíž se odůvodňuje polo-
viční aktivitní přídavek pro řídící síly, je veliee
problematická: jen výjimečně cena bytu odpovídá
výši příbytečného, schváleného komisí. Správei
škol musejí být spokojeni s bytem, který jim ná-
leží, nelze tedy jej ceniti stejně jako příbytečné.
Poukázav pak na zaměstnanost správců a ředitel
škol. navrhl posléze posl. Trojan, aby zásadní usne-
sení komise bylo revotováno a aby přijat byl návr
zpravodajů na zrušení dosavadního § 31. zákona
o učitelských platech.
Když promluvil posl. svob. pán Brand, pro-
hlásil
Posl
Novák
doktor
Buriau
Meja
Zimmer
Trojan
Brand
11
article
že sice je nutno bráti zřetel na poplatnicivo, že ne-
smí se však pouštětí se zřetele otázka spravedl-
nosti, jež vrcholí v tom, že řídící učitel bude míli
přes své funkční přídavky menší plat, než jeho
kolega, který na místo řídícího reflektovati ne-
bude. Proto doporučoval, aby řídícím sílám byly
přiznány celé aktivitní přídavky.
Posl. Vinař vytkl pak ještě, že zastanci polo-
vičních aktivitních přídavků nebrali zřetel na po-
platnictvo, když šlo o zvýšení aktivitního přídavku
pro učitelstvo pražské a velkých měst a že tedy
není na místě volati po šetrnosti, jde-li o zájem
hlavně učitelů venkovských.
Posl. Meixner ve shodě s německým referen-
tem posl. Morawizem opětně dali na uváženou
snížení aktivitního přídavku ženským silám uči-
telským.
Pak se hlasovalo: Komise usnesla se
revotovati původní usnesení a zvý-
šiti řídícím silám akt. přídavek na
75% dle návrhu posl. dra. Koldinského.
Po zamítnutí podnětu posl. Pettersa na pře-
kládání učitelů z moci úřadní na jiná služební mi-
sta projednala komise bez debaty další §§ 40. až
45., a schválila rovněž bez debaty celou III. část-
„O vykonávání disciplinární moci nad učitelstvem
a jeho propouštění
Dále zahájila komise projednávání IV. části
„Kterak sluší dávati učitelstvo na odpočinek
a zaopatřiti pozůstalé“, a to 88 58, až 61.
§ 62, doplněn, pokud se týká řídících sil, a slovo
části“ vypuštěno a nahrazeno slovem „obnosy
Komise školská se usnesla, aby komitét refe-
řentský podal náležitě textovaný návrh odst.4
§ 66. dle návrhu posl, Klofáče o provisorních si-
lách učitelských.
Jednání skončeno při § 67
Příšti schůze komise zejtra v sobotu
8. f. m. o 10. hod. dopol.
Posl
Meixner
Koldinský
Klofáč
12
title
Politický přehled.
13
article
Žemě české.
Žemě české.
doso
Člen výboru německého zemského spolku
učitelského proti obstrukcí
V neděli přinesl »Prager Tagblatt« a několik
krajinských listů téměř do slova souhlasný článek,
pojednávající způsobem nezvykle ostrým o vý-
sledcích dosavadní německé v »kříží polámané
obstrukce«, o slabosti německých vyjednavačů.
Svrchovaně zajímavý článek, pochodící od člena
německé komise pro rozdělení země, podalí jsme
v pondělí v obětrněm výtahu, zejména jeho závěr
proti německým učitefům, na jichž požadavky
v příčině upravení platů kategoricky vzkazuje, že
jsou nesplnitelny do té doby, dokud nebude do-
saženo cíle německé obstrukce.
Tímto odstavcem důležitého onoho článku za-
bývá se obšírná odpověď z kruhů výboru
zemského spolku německých učitelů.
uveřejněná ve věerejším vydání »Reich. d. Volks-
ztg.«. Zástupce německého učitelského spolku pro-
hlašuje článek, proti němuž polemisuje, za ne-
stvůrný, neboť článek ten žádá odložení a ne-
splnění úpravy učitelských platů na tak dlouho,
dokud nebude dosaženo cíle německé obstrukce
a provedení dávno zapomenutých Frenglových
návrhů a návrhů rozdělovací komise německé. To
znamená — dí mluvčí německé zemské učitelské
organisace — učiniti z učitelstva bořicí
beran. Obstrukce trvá 41/2 roku, natropila ne-
smírné škody na nacionálním, kulturním a hospo-
dářském poli, a kde je záruka, že se obstrukční
politika v budouenosti setká s úspěchem? táže
se pisatel, i vyslovuje pochybu, že by němečti
řišští poslanci vstoupili do ostřejší oposice.
Reich
Volks
spolek německý učitel
14
article
Za takových okolností musilo by učitelstvo
v Čechách na dlouhou dobu, ne-li na vždy, své
naděje pochovati. Vyličiv bídu učitelstva, vzpo-
menuy vyčerpaných výpomocných fondů zemské
školní rady a prázdných výpomocných pokladen
učitelských organisací, prohlašuje pisatel, že vět-
šina obed a okresů prohlušuje, že ne-
může učitelům v jich nouzi vypomo ci.
Nedávno město Liberec, metropole německá v
Čechách, jak bývá hrdě zvána, odmítla pří-
slušnou žádost učitelů o drahotn
přídavky. Se všech stran se učitelstvu hlásá
že jenom zemský sněm může utvořiti nový zákon
o učitelských platech a přinésti učitelům rychlou
a vydatnou pomoc.
Čechy
Liberec
15
article
»A nyní přichází člen rozdělovácího výboru
v době, kdy jednání o vyloučení učitelské záleži-
tosti z obstrukce neminulo ještě ani začátky sroz-
umění a dává poslancům radu, aby požadavky
Čechů na čisto odmítli a německé něi-
telstvo nedvojsmyslně poučili, že se němečtí
poslanei z lásky k němu již dosti ponižili, že jim
však práva německého lidu v Čechách a jeho
nacionálně-politické postavení v tomto výše státi
musí, než hospodářské zájmy jednoho jediného
stavu obyvatelstva i když jest nositelem jisté části
lidové osvětyl Jaká pohroma by musil
z toho vzníknouti, kdyby poslanc
tuto radu přijalil Říšští poslanci sice mus
se z průzračných důvodů zasaditi za zvýšené ná-
klady služební pragmatiky — avšak o úděly
zemím, jichž má býti společně užito ke zvýšení
u čitelských platů, zasaditi se nesmějí
Učitelstvo má býti odkázáno na vy-
soce pochybné výsledky budoucí, vše-
možně radikální politikyr«
Takovým tónem zní i vyznívá celý článek
mluvčího německého zemského spolku učitelského.
který jej k takovému vystoupení zjevně instruoval.
Je to vysoce zajímavý a poučný symptom smý-
šlení o německé obstrukci v německém obýva-
telstvu, protest proti ní prohlášený vrstvou jeho
inteligence, která k němu přinucena vedle mo-
rálních, také velmi nutkavými motivy věcnými!
žádost české obce o německou školu
S tímto titulem uveřejnili jsme 2. t. m. zprávu.
že jedna česká obec v okrese nepomuckém žádala
Schulverein o německou školu. O hrozné té věci
dostali jsme z pramene hodnověrného tuto zprávu-
„V čísle 32. „Národních Listů“ ze dne 2. února
t. r. uveřejněna byla zpráva! „Žádost české obe
Čecho
Čechy
16
article
za schulvereinskou školu“. Četl jsem článek ten a
k velikému zármutku svému musím přiznati, že
česká obec, kde nerozumný ten čin podvodem pro-
veden byl, jest obec — Neurázy s okolními vesní-
cemi Klikařovem, Blizanovy a Vojovicemi.
Považuji za svou povinnost vysvětliti vznik
této nekalé a smutné záležitosti: Do obce Neuraz
přistěhoval se před osmi roky krejčí Josef Šmid
který v Mostě zavinil velký úpadek i musil se od-
stěhovat do rodné obce své Sedliště u Nepomuku.
V obci své i v celém okolí nadělal tolik, nejmírněji
řečeno, lehkomyslných dluhů, že se v rodišti svém
znemožnil. I přestěhoval se do Neuraz, a tam po-
kračuje ve svém řemesle — dělání dluhů — šití ho
netěší.
Před třemi roky také odkudsl ze světa [pra-
covával ve Vídni] přistěhoval se do Neuraz Mora-
van, truhléř Matoušek, člověk věčně žíznivý
přímo potrhlý.
A tito dva lidé se našti a brzo si rozuměli
Pracovat málo, lehce žit a k penězům snadno
pomáhat: toť jejich životní heslo.
Počali v hospodách vychvalovati němčinu
(která oba zušlechtilal) a tak zbalamutili několik
nerozumných lidí, aby žádali o školu německou
kde děti jejich dostanou šat, knihy i papír atd.
Škola prý jim bude zdarma postavena, i ne-
budou musít platit na nutné rozšfření školy ne-
urazské.
Zneuznaný“ občan A. Zelenka, který slouži
u pastýře a umí několik slov německy, první po-
mstil se obci, která ho nechce volit starostou, ač
se jí úsilně nabízel, chytil se první. Za ním jeho
synovec a přítel V., který těžko se umí podepsat.
a soused Matěj E., kterého podepisuje syn.
Blizanův
Šmid
Matoušek
A Zelenka
Vojovice
Neurazy
Most
Sedliště u Nepomuk
Vídeň
17
article
Nyní běhali Šmíd. Matoušek a Vavřička p
hospodách a lákali další podpisy podskočným
předstíráním, že se podpisuje žádost, aby se na
škole zdejší vyučovalo zdarma němčině.
Lid zdejší — po většině zedníci — odchází
na práci do Saska, a tu mnozí miníli, že bude do-
bře naučiti se základům němčiny. Podpisovali všal
prázdný papír. — Takto vymámené podpisy
(podpisovaly i ženy a dětil) připojil pak Šmíd
žádostí, kterou sém hanebnou něměinou sepsal.
Je podezřelé, že Šmíd i Matoušek, kteři oby-
čejně haléře nemají, při sbírání podpisův utráceli
okázale — a platili botovými... Kdo jim na to
To vše se dělo tajně. Když zvědělo o věe
učitelstvo a pan farář, zakročili ihne
a podnlí výstražný rozklad obecnímu zastupitel-
stvu a poučili lid. Pan farář po obřadech 1 v ko-
stele vysvětlil upřímně a jasně stav věci.
Tu uvědomě lejší občané odvolá-
vali své podpisy, ale musili podvodníkům
za vymazání jednoho podpisu 2 K zaplatit! Z ta-
kových švindlů upletena jest ostuda nesmírná obei
naší, která jinak dle sil svých se přičiňuje, aby
pokrokem nezůstala za jinými. Za svých několik
pobloudiíců, kteří dají se ošáliti lecjakým špini-
fbům — ovšem všichni nemůžemel
Autorovi této informace jsme za ni povděční
Snad by přece bylo možno, aby obecní zastupi-
telstvo podalo ohražení proti akci, jež obec Ne-
urazy opravdu těžce poškodila na národní ctil
Šmíd
Matoušek
Vavřička
Sasko
20
title
Rakousko-Uhersko,
RakouskoUhersko
21
article
le
K situací vnitřní.
Parlamentní zpravodaj „Nov. Ref.“ podal
svému listu dosti pessimistický obraz vnitřn
sítuace rakouské. Poněvadž práce ve sně-
movních výborech váznou, stává se pochyb-
ným, bude-li poslanecká sněmovna s vyříze-
ním 1. zv. malého finančního plánu hotova tak
brzy, aby se mohly sejíti zemské sněmy.
jimž měl býti vyhražen měsíc od poloviny
února do poloviny března před velikonocemi.
Ve Vidni jsou prý nyní dva proudy. Jedni maj
za to, že zasedání zemských sněmů je v zá-
sndě zbytečné, poněvadž většina sněmů, a sice
v největších korunních zemích, nemůže pro
obstrukcí vůbec pracovati. Sněmy česky
štyrský a tyrolský jsou už delší dobu
ochromeny; dělnost sněmu moravskéh
je pochybná a také osud sněmu haličského
jest nejistý. Vzhledem k tomu zavládá v ně-
kterých kruzích mínění, že by bylo lépe ne-
chat pracovati poslaneckou sněmovnu tak
dlouho, až by vyřídila malý finanční plána
potom teprve, zbude-li čas, svolati sněmy.
Druhá strana je pro svolání aspoň těch sně-
mů, které mohou pracovati. Vláda o věci té
teprve rozhodne v ministerské radě. Mezí po-
slanci koluje však ještě jiná pověst, dle níž
vláda se kloní k myšlence, nečekati, až posla-
necká sněmovna vyřídí malý finanční plán,
nýbrž provésti jej pomoci § 14. a sice proto.
že výnos nových daní má býti věnován úče-
lům tak vážným, jako je provedení služební
pragmatiky a sanace zemských financí. Zpra-
vodaj „N. Ref.“ však sám dodává, že tuto
pověst nutno bráti velice opatrně, poněvadž
finanční komise stále pracuje a nutno vyčkati
výsledků její práce.
laavoolsemásga sn
N Ref
22
article
Uherská volební reforma před porotou.
V červnu 1911 byl po zavraždění posl.
Achima v Čábě zvolen do sněmu býv ministr
vnitra Josef Kristoliy, tvůrce první osno-
vy volební reformy na základě všeobecného
volebního práva. Den po volbě objevil sev
„Budap. Hírlapu“ostrý útok na Kristoffyho
v němž tvůrce volební osnový nazván „vaga-
bundem volebního práva“ a „uherským Ča-
tilinou“. Kristoffy podal na list žalobu pro
urážku na cti a prof. Alex. Petö příhlásil se
pak jako autor inkriminovaného článku. Na
přelíčení před pešťskou porotou došlo teprve
6. února t. r. Obžalovaný prof. Petö se omlou-
val, že se nechtěl dolknouti osobní cti“ býv.
ministra Kristofíyho, nýbrž psal svůj článek
jen z důvodů politických. Zástupce žalujícího
dr. Fenyes namitl, že takový „banditský
novinářský sloh“, jakého užil prof. Petö, musí
býti vždycky odsouzen. Kristoffy ve své řeči
položil důraz na to, že svou volební osnovu
vypracoval s nejpoctivějším úmyslem a nikdo
nemá práva upírati mu vlastenectví a pocti-
vost. Prof. Petö ve své odpovědi se přiznal.
že od té doby, co psal svůj útočný článek, sám
na základě dalších studíí nabyl přesvědčení
o nezbytnosti všeobecného volebního práva.
Porota přes to uznala ho vinným urážky na
cti a soud mu vyměřil pokutu 100 K a doda-
tečnou pokutu 20 K.
Achim
Čába
Josef Kristolia
Kristoff
profesor
Alex
Petö
Kristofíy
doktor
Fenyes
uherský Čo
24
article
Carův dar černé Hokebri ij
Carův dar černé Hokebri ij
Pan Giers, ruský vyslanec při černohor-
ském dvoře, oznámil kr. vládě černohorské,
že car Mikuláš II. dal za svůj peníz nakoupiti
375.000 pudů žita a 180.000 pudů mouky; car-
ský dar došel a vyslanec jej odevzdává černo-
horské vládě, aby jej rozdělila chudým rodl-
nám černohorským
Dar cara Mikuláše II. je novým veřejným
osvědčením přízně k junáckým Černohorcům.
Car nezapomněl výroku svého otce Alexandra
III., že gospodar Černé Hory jest jediným a nej
lepším přítelem Ruska. V přízni Černé Hoře
scházejí se ruští carové se svým národem. Nové
osvědčení ruské přízně je Černé Hoře poky-
nem, že se jí není báti, že jí bude vyrváno
ovoce slavných jejích vítězství, zejména pak,
že jejím nebude Skader, jak ji téměř každý
den ubezpečují listy vídeňské, tvrdící, že Ska-
der žádnjm způsobem černohorským nebude.
ať ho Černohorci dobudou nebo ne.
Carův
Giers
Mikuláš II
Skader
Černohorec
Rusko
25
article
Memorandum křesťanských Albanců.
Memorandum, tyto dni odevzdané ve
Vídni, přinesli albanští mohamedáni. Sou-
časně albanští křesťané, pravoslavní i ka-
tolíci, vypravili posly do stoličných měst vel-
mocí, aby zahraničným ministrům a parlamen-
tům odevzdali pamětný spis, v kterém je for-
mulováno stanovisko a tužby nemohamedán-
ského obyvatelstva Albanie.
Tento pamětný spis leží před námi, avšal
my pro nedostatek místa přes jeho důležitos
nemůžeme jej uveřejniti v plném znění. Podá-
váme jej tedy v stručném v výtahu.
Albanští křesťané praví v úvodě, že je-
jich moslemští soukmenovci byli za stara kře-
sťané jak oni, ale byli násilím nebo sliby pře-
vedení vislam a naučili se od čistokrevných
Turků žít na účet křesťanů. V tom je podporo-
valy cařihradské vlády, jež chtěli dosíci, aby
moslemové byli držiteli veškeré půdy a kře-
sťanská rája aby neměla kromě duše ničeho.
Turek
Vídeň
Albánie
26
article
Naplnilo nás největší radostí, že křesťan-
ské státy Balkánu zdvihly válku proti Tu-
recku, neboť jen jejich vítězstvím mohli jsme
se nadíti, že se nám dostane lidských práv a
reforem.
Ale tu slyšíme, že Rakousko a Italie snaž
se vymoci Albanii autonomii pod musulman-
ským princem. Je-li skutečně tak, křesťan-
ské velmocii národy věztež, že se
tím ještě více zhorší stav alban-
ských křesťanů a stane se prostč
nesnesitelným. Budou-li nám vládnout
„samosprávně“ naši soukmenoyci musulmané,
nebudou již náš statek, život a čest ničím
zaručeny, budenámještě hůře než po
panstvím tureckým a budeme nuceni
buď emigrovat, nebo proti autonomii svých
moslemských soukmenovců rebellovat. Tím
způsobem Albanie stane se druhou Make-
donií.
Aby se předešlo novým katastrofám, po-
kládáme za lepší odložiti projekt albanské au-
tonomie a rozděliti severní Alba ni
mezi černou Horu a Srbsko a jižn
dáti Řelcku s tím, že se albanskému obyva-
telstvu bude úřadovat jeho jazykem.
oO polský vyučovací jazyk. sýnč
onl
Řelcko
Balkán
Rakousko
Albánie
Srbsko
27
article
Komise státní rady ruské jednala o vy-
učovacím jazyku soukromých škol. Šlo o roz-
hodnutí mezi vládní předlohou, která dopou-
štěla mateřský jazyk jako vyučovací jenv
soukromých nižších a středních školách se
žactvem jedné národnosti a jen na území té
národnosti, ve vyšších školách dopouštěla ne-
ruský jazyk jen při vyučování náboženství a
jazyku mateřskému, kdežto duma dávala za-
kladatelům právo určiti vyučovací jazyk v sou-
kromých školách. Komise státní rady rozhodla
se po dlouhé debatě, v níž proti mateřským ja-
zykům vystoupli zvláště bývalí ministři osvě-
ty Schwarz a Kaufmann, aby pro nižší a střed-
ní školy platil návrh hosudarstvenné dumy.
pro vyšší předloha vládní. Tím je na př. Po-
lákům odňata možnost založit si soukromým
nákladem universitu. Soukromé polské školy
střední a nižší jsou dopuštěny teprve císař-
ským nařízením z 1. října 1905, ale i tu na
nich ruskému jazyku a literatuře, zeměpisua
dějepisu mohou vyučovat jen učitelé ruského
původu a jen po rusky.
e9b
Schwarz
Kaufmann
28
article
Okťabristé proti omezení Němců v nabývání
olbu ne-uobu půdy.
V nedělidne 2. února konala se v Moskv
schůze ústředního výboru Svazu okťabristů, které
předsedal A. I. Gučkov. Na pořadu jednán
byla vládní předloha, týkající se ochrany ruského
pozemkového vlastnictví v jihozápadních guber-
niích. Na schůzi bylo přítomno i několik zástupců
německých osadníků z jihu. Posl. Lutz. Něme
původem a smýšlením, podal zprávu o dosavad-
ním stavu předlohy, která byla podána poprvé r.
I Gučkov
Posl
Lutz
svaz okťabrista
29
article
1910. Vláda tehdy navrhovala, aby Němci a Po-
láci ve třech jihozápadních guberniích byli zbaveni
práva kupovat, najímat a v závěti přibuzným
pobočné linii odkazovat pozemky. Pod vlivem
nepokoje v německém osadnictvu parlamentní
frakce okťabristská se usnesla r. 1911 působiti na
změnu předlohy v tom smyslu, aby jen ti poddaní
neruského původu byli omezení ve svých právech,
kteří nabudou ruského poddanství teprve po vy-
dání toho zákona. Vláda 21. května 1912 před-
lohu odvolala, ale po volbách do IV. dumy opět
ji předložila, navrhujíc tentokráte, uby omezení
platilo v guberniích volyňské, kyjevské, podolské
a besarabské pro ty osadníky, kteří nabyli ru-
ského poddanství po r. 1888. Předloha dává gu-
bernátorům moc zbavovat práva vlastnictvía
užívání půdy ty osoby, které si neosvojily ruské
národnosti. Návrh Lutzův, aby okťabristé hlaso-
vali proti nové předloze, podporoval i předsedn
A. 1. Gučkov, tvrdě, že němečti kolonisté prý
byli vždy oporou stávajícího pořádku a jmenovitě
za revoluce se ukázali blagonaděžnými. Na kone
byla přijata resoluce, která vládní předlohu za-
vrhuje, poněvadž prý ruskou národnost třeba
podporovat jinak, než násilným nucením ku po-
ruštění, totiž zvelebením hospodářského postavení
a povýšením kulturní úrovně ruského obyvatelstva
pohraničních gubernií
se
Rozpory v anglickém kabinetu.
Němec
Lutzův
Gučkov
30
article
Je známo, že v kabinetu Asquithově se občas
projeví rozpor mezi živlem staroliberálním a radi-
kálním, jehož představitelem je zejména kanicléř
pokladu Lloyd George. Rozpor ten projevil se také
v otázce hlasovacího práva žen a nejnověji se šíří
zprávy o nových neshodách pro radikální zeměděl-
ský program Lloyda George, jejž ohlásil před něko-
lika dny v řeči, pronesené v National Liberal Clu-
bu. V tisku, jemu blízkém, objevily se pak podrob-
nosti o jeho programu, jehož hlavním bodem jest
zaručený příjem 1 libry šterlinků týdně pro každé-
ho zemědělského dělníka. Asquith sice na dotaz
ve sněmovně poslanecké prohlásil tyto novinářské
zprávy za plané mluvení a popřel, že by Llovd
George formuloval zemědělský program, ale přes te
se všeobecně soudí, že ony zprávy byly Lloydem
Georgem inspirovány a uvádí se také, že Lloyd
George vystoupil z liberálního Reform Clubu, po-
něvadž jím za člena navržený politik baron de Fo-
rest. jenž vystupoval v popředí v kampani pro opa-
tření půdy malým zemědělcům, kterou ministerský
předseda nepodporoval, nebyl do klubu přijat. Re-
form Club totiž hájí naproti National Liberal Clu-
bu staroliberální, protisocialistické stanovisko.
V souvislosti s těmito rozpory jsou též pověsti.
že Asquith hodlá odstoupiti, jakmile bude prove-
dena home rule. Radikální živlý prý již pracují k
tomu, aby v čelo vlády dostaly svého muže, jenž
by prováděl smělejší sociální politiku. Mluví se
Lloydu Georgovi nebo Winstonu Churchillovi, a za
tichého konkurenla se pokládá Edvard Grey, jenž
není tak silně exponován, ale právě proto by mohl
míti snad největší naděje na úspěch.
Asquithův
Lloyd George
Asquith
George
Lloyd Georg
Fo
Georgov
Winston Churchill
Grey
Re
National Liberal
Reform klub
31
article
Ze strany.
Ze strany.
Z učitelského odboru národní strany svobodo-
myslné. Předsednictvo učitelského odboru národni
strany svobodomyslné, pojednavši ve schůzi dne
6. února t. r. o zprávě »Českého Slovak: »Vršo-
vičtí učitelé napáleni«, prohlašuje: Ani učitelský
odbor ani komise jím zřízená nesestavovaly ná-
vrhu na výměru aktiv. přídavků, nýbrž jednaly
jen o podporování návrhu, který v učitelském
odboru zástupci Svazu učitelských spolků a sdru-
žení Velké Prahy přednesli. V návrhu tom žá-
dány pro Frahu a čtyři předměstí aktivní pří-
davky vídeňské a pro Vršovice, Nusle a jiné cbce
aktivní přídavky I. třídy, s čímž vyslovil úplný
souhlas také člen učitelského odboru pan Cr.
Merhout, učitel ve Vršovicích. Současné předs-
nictvo učitelského odboru prohlašuje, že předsed
pan F. V. Moravec, odevzdav došlé spisy, pn
chorobu ze schůze odešel a jednání komise vůbee
se nezúčastnil. Josei Frydrych, místopředsed
Frant. Pavlík, místopředseda, Josef Vondrák
jednatel.
Cr
Merhout
F V Moravec
Josei Frydrych
František
Pavlík
Vondrák
Praha
Vršovice
Nusle
učitelský odbor národní strana svoboda
svaz učitelský spolek
32
article
Ústřední výbor organisací mládeže svoláni
na neděli 9. t. m. na půl 10. hod. dopol. do se-
kretariátu strany (ll., Marianská 3) konferenci de-
legátů organisací mládeže s tímto pořademti.
Zpráva o činnosti ústředního výboru (jednste
kol. J. Alexander. 2. Zprávy jednotlivých dee-
gátů o činnosti organisací. 3. Letošní sjezd svo-
bodomyslné mládeže (rozhovor zahájí kol. Pbo
J. Hora z Plzně). 4. Volba předsedy ústředník
výboru. 5. Volné návrhy. — Kolegové z organisan
pražských jsou k tomuto jednání vítáni.
Z Ústředního výboru mládeže. Členy organi-
sací mládeže i studentské organisace upozorát-
jemé, že na přednášku dra. F, X. Saldy »O Paulu
Claudelovi« mají vstupné na mista k stání sníženo
na 20 h, pokud koupí si lístky v adm. »Snahy
(II., Marianská 3., HI. p.).
Z Heřmanova Městee, Valmá hromada
místní org. národní strany svobodomyslné konás
ones o 8. hodině večerní v hotelu Beránek (u ku-
čerá), na ní promluví p. gen. tajemník F. Síi
»O politické situací a poslání národní strány
svobodomyslné v českém národěe.
jítlegát
J Alexander
J Hora
Sald
Paul Claudela
Beránek
Plzeň
Heřmanův Městee
33
article
Pohřeb bývalého poslanco
Frant. Hilšra,
čestného doktora a bývalého profesora české vy-
soké školy technické v Praze, bývalého říšského
a zemského poslance, mimořádného člena Král.
české společnosti nauk, konal se včera o 3. hod.
odpolední z vinohradského kostela sv. Ludmily,
Nepřehledný zástup smutečních hostí shromáždil
se v kostele a na náměstí před kostelem. Před
hlavním oltářem na nádherně vyzdobeném kats-
falku byla vystavena rakev s tělesnými ostatky
zesnulého, ozářená několika řadami planoucíce
voskovic. K rakvi položeny četné drahocenné věn-
ce a palmové kytice. Kromě syna zesnulého a př-
buzenstva věnovalí květinové dary: Akční výbor
národní strany svobodomyslné, Klub národní stra-
ny svobodomyslné, Jednota českých mathematik
a fysiků, Právní oddělení Zemské banky, rodina
Michelova, rada král. hlav, města Prahy, dr. Fr
Traka s chotí, prof. dr. Deyl, rodina Štrnadon
a Podlipských. Sdružení bývalých českých ženistů.
prof. Pelíšek, sbor profesorský české vysoké školy
technické v Praze, sbor profesorský české vysolé
školy technické v Brně, Špolek pro zbudování po-
mníku Mistra Jana Hursa a j. v
František
Král
svatý . Ludmila
profesor
doktor
Deyl
Pelíšek
Hursa
Praha
Francie
soký škola technický v Praga
akční výbor národní strana svobodomyslný
národní stra
zemský banka
Michelův
český vysoký škola technický v Praga
sbor profesorský český vysolý škola technický v Brno
Špolek
34
article
Pohřební obřady vykonal farář msgr. dr. Lel-
ner za asistence farního duchovenstva a súčastnil
se jichi ministr m. s. J. E. dr. Ant. rytíř Rand
členové panské sněmovny A. O. Zeithammer ač
K. Mattuš, předseda Národní rady české a Spa
pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa poe
dr. J. Podlipný, říšský poslanec dr. Z. Tobolk,
za akční výbor národní strany svobodomyslné d
J. J. Vejvar a prof. Němec, poslanci vl. r. dr. Me
telka, intendant Národního divadla dr. L. Pinka
Tůma, insp. L. Weigner, dr. A. Schauer, centráln
inspektor inž. Neumann. K. St. Sokol.
V zastoupení král. hlav. města Prahy primátc
posl. dr. K. Groš, členové sboru obecních staršíc
a rady městské prof. Živna, Fiala. Březnovský, ol.
soudce Mattuš, Simonides, presidiální sekretář d
Sobotka. Dále starosta města Král. Vinohradů A
Bureš, dr. Jahn, Goller. Dvorní rada Sobička, dvo.
rada prof. dr. Vrba, dvor. rada Havelka, ředite
zemského nalezince dvor. rada dr. Dvořák, rekto
české university Karlo-Ferdinandovy prof. dr. Ve-
dovský, dvor. rada prof. dr. J. Čelakovský, pro.
dr. Slavík, prof. dr. Gruber, prof. dr. Kott, prd
dr. J. U. Jarník, prof. dr. R. Novák, prof. dr. Ch-
dounský. Za ředitelství Pražské akciové tiskárn
řed. dr. J. Lucek, senior redakčního sboru „Nároe
ních Listů“ býv. posl. Karel Tůma. President ob.
chodní a živnostenské komory posl. V. Něme
vicepresident dr. Malínský. Vrchní stav. rada
Weingärtner, dvor. rada dr. Rytíř, starosta měs
Vršovic Herold a ředitel městských úřadů V. Ř-
níček.
doktor
Lel
Antonín
A O
Zeithammer
K Mattuš
Hus
J Podlipná
Vejvar
profesor
Němec
L Pinka Tůma
L Weigner
A Schauer
Ing
Neumann
Sokol
K Groš
živnout
Fiala
Březnovská
Mattuš
Simonides
Král
Bureš
Jahn
Goller
Sobička
Vrba
Dvořák
Ferdinandův
J Čelakovský
Gruber
Kott
Jarník
R Novák
Ch
J Lucek
Tůma
Malínský
Weingärtner
Herold
Spa
Praha
Vršovice
m . s
panská sněmovna
národní rada
národní strana svobodomyslný d
národní divadlo
obecní staršíc
d Sobotka
český univerzita Karla
městský úřad V . Ř
35
article
President policejního ředitelství Křikava, viee
president zemského soudu Dvořák, president tre
ního soudu dvor. rada Matouš, vrchní ředitel H
poteční banky Doležal, prof, dr. Thouerer za bl.
skou akademii v Příbrami. Bývalí poslanci dr. A
Hajn, řed. Teklý. V. Šule, hr. Kaunic. Velkoobchod-
nik Keclík, předseda Spolku profesorů středoškol-
ských prof. F. V. Vykoukal, za I. českou reálk
v Praze vl. rada a ředitel V. Starý a prof. dr.l
Kounovský, stav. rada Ankert, za Společnost me-
sea král. Českého jednatel prof. Němec, ředi
Zemské banky Fejfar, pokladník Zemské banky
Uzel, za Spolek profesorů vysokoškolských prol
dr. Miřička a prof. dr. Daneš. Dále četní úřadní
Zemské banky král. Českého a Hypoteční banly.
dr. techn. Bureš, předseda odboru peněžních úřa-
níků nár. strany svobodomyslné J. J. Novák, sta
rada Duchoň, cís. r. Vávra, poštmistr Anýž, řed.
Křikava
Dvořák
Matouš
Doležal
doktor
Thouerer
Hajn
Kaunic
Keclík
profesor
F V Vykoukal
V Stará
Němec
Fejfar
Daneš
Bureš
Novák
Duchoň
Vávra
Anýž
Příbram
Praha
H poteční banka
spolek profesor středoškol
rada Ankert
Isea král
zemský banka Uzel
36
article
Frumar, ředitelka sl. Sokolová, býv. ob. st. Solo
a Hamáček, prof. Špaček a prof. Vávra, vrchníi-
spektor Šmilauer, stavitel Sochor, prof. dr. Houdek
inž. Vencl, velkostatkář Kožišek, za Zemskou ústt
jednotu spolků učitelských p. Skála, za Ústředa
spolek uč. Skalický, četní členové Sdružení bý
českých ženistů, členové Spolku posluchačů sle-
vebního a Spolku strojního inženýrství na česl
vysoké škole technické, ředitel Pokračovací škcl
pro dívky J. Vildvald, vl. rada a zemský školm
inspektor F. Bílý řed. banký Procházka, spis.d
V. Řezníček, V. Dyk, polic, rada Rejsa, stav. rada
Třebízský, za Matici českou dr. Volf, stav, radi
Polivka, řed. Beer, dr. Záveský, za Král, českou
společnost nauk jednatel prof. dr. Zubatý, býv,
posl. dr. Steidl, prof. Bolech za hospodářskou aka-
demii v Táboře, předseda Jednoty čes, novináři
a zástupce města Českého Brodu redaktor J. Mi-
škovský, továrník Lad. Čupr, za Zemský spole
českého pens. učitelstva škol obecných a měšťan-
ských Ant. Preininger, R. Nejedlý, rada z. s. Řezní-
ček s chotí, revident Přibyl a j. v.
V počtu velmi hojném doprovodili zesnuléh
ke hrobu členové profesorského sboru české vy-
soké školy technické v Praze v čele s rektoren
J. M. prol. K. Novákem.
Frumar
Sokolová
Hamáček
profesor
špaček
Vávra
Šmilauer
Sochor
doktor
Houdek
Ing
Vencl
Kožišek
Skalický
J Vildvald
Procházka
V Řezníček
V Dyk
Rejsa
Volf
Beer
Záveský
Král
zubatá
Steidl
Bol
Preininger
R Nejedlá
Přibyl
prol
K Novák
Tábor
Český Brod
spolek učitelský p
Ústředa spolek učit
vysoký škola technický
soký škola technický v Praga
37
article
Zejména byli přítomni pp. dvor. rada prol. dr.
Stoklasa, dvor. rada prof. Velílík, profesoři dr. Ba-
žant, J. Bertl. dr. Al. Čenský, J. Fanta, dr. V. Fel.
ber, dr. Felix. J. Formánek. J. Hanuš, Fr. Hasa
J. Jedlička, Fr. Klockner, J. Kolář, J. Kopecký
dvor. rada K. Kruis, dr. O. Laxa, Ad. Liebscher, Fr.
Novotný, dr. J. Pantoflíček, dr J. Pazourek,J.
Petřík, dvor. rada J. Saska. K. Špaček. Fr. Wald,
E. Votoček, A. Vyhlídal. J. Záhorský a J. Zvoníček,
Po obřadech pohřebních byla rakev s tělesnýml
ostatky zesnulého snesena s katafalku do Jestl-
spřežního vozu pohřebního, za nímž se ubírali sy-
nové zvěčnělého p. dr. Jiří Tilšer, ředitel Zemské
banky král Českého a p. Jan Tilšer, ředitel král.
české zemské pracovny s chotí, následovali přá-
telé a ostatní smuteční hosté.
doktor
Stoklasa
profesor
Velílík
J Bertl
Al
Čenská
J Fanta
V Fel
ber
Felix
J Formánek
Hanuš
Hasa
J Jedlička
Klockner
J Kolář
J Kopecká
K Kruis
Laxa
Liebscher
Novotná
J Pazourek
J Petřík
J Saska
František . Wald
E Votoček
A Vyhlídal
J Záhorský
J Zvoníček
Tilšer
Francie
Jestl
zemský banka
Ada