ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 64162240-8f0a-11dd-980d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 51, person 38, work 3, org 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 8. února 1913.
Praha
3 masthead
Čisle 38.
4 article
Maranní avečerní listy předplácl se. v Prane v administraci: sa měslo. st leta . . . 6 K — s dvojl donáškou: sa měsic. . . . . . 2 K na étvrt leta . . . . 7 K 62 ve fliAlkách! aa něsie . . . . . 2 K BO Poštou: aa město. . . . . nrt leta . . . . P K o0n s dvoji zásilkou a měsic, arietn : : : k S Dnešní číslo pro Prahu jest oa tanách, s přílohou pro venkov 112 stranách.
Praha
5 article Nové průzory.
Nové průzory. Když se schylovalo k obnovení války balkánské, převládal názor, že rozhodnuti nstane u Drinopole, kdež skutečně o- pětně zahoukala těžká oblehací děla. Mč- kí se za to, že pádem této pevnosti pře- sane hlavní překážka, jež vadila skoncová- tí míru v Londýně, ježto beztak spojenci se nemohou nadíti větších ústupků na úze- ní evropského Turecka, nemá-li dojíti k ozporům pro stanoviska velmocí, při čemž nulo na mysli hlavně zachování Cařihra- iu s přiléhajícím územím a mořskými úži- nami v moci sultánově. Zatím vítězná bitva Bulharů s Turky. wedená na poloostrově gallipolském, tvo- šícím evropské pobřeží mořské úžiny dar- danelské, v níž turecké ztráty se odhaduj na 15.000 mužů, dala událostem netuše- ný obrat, připomínajíc Evropě, že stojí před tejchoulostivějším problémem blízkého Vý- thodu — před otázkou, čí bude Cařihrada kdo ovládne mořské úžiny spojující moř Egejské s mořem Černým? Otázka ta za- lačuje do pozadí všecek ostatní zájem, po- kud se zabýval osudem pevností Drinopole Skadru a Janiny, jež přece jen byly otáz- kami vlivu místního, stavíc v popředí dů- ležitost povahy všeevropské. S vojenského hediska ovšem nemohli si Bulhaři nechati v boku na 70.000 mužů vojska tureckého, soustředěného na zmíněném poloostrověa musili mu aspoň zatarasiti východ, ale ú- činky politické této bitvy projevují se ne- jen přibýváním válečných lodí velmocen- ských k sesílení staničních lodí v Cařihra- dě, nýbrž i málo tajenými obavami, že by některá z velmocí mohla vystoupiti z po- savadní reservy a tím na dobro rozbiti sou- hlas jejich, jehož účinek ovšem nestačil ani na skoncování jednání o mír v Londýně.
Bulhar Turek Černá Janin Drinopol Londýn Turecko Evropa Cařihr
6 article
Již samo opětné obnovení války neby- lo některým velmocem právě vhod, čemuž nasvědčuje i dosti rozhodné odmítnutí po- věsti, jakoby Rusko bylo Bulharsko vy- bídlo ke kroku tomu, „vždyť postup Bul- harska byl pro Rusko nepříjemným pře- lvapením právě tak jako pro ostatní moc- osti, a bylo ruskou diplomacií v té pří- dně vysloveno politování v Sofiji!“ Rovněž v Anglii nebyli valně potěšení nově pro- puklým nepřátelstvím a lord Grey stále je- stě doufá, že zbyli delegáti spojenců a Tur- ků přece jen nějak dojednají v Londýně Tyto naděje sotva se již splní, vidíme-li. že zabím Rakousko-Uhersko a Rusko na- vazují bezprostřední styk jakožto mocnosti ode dávna o Balkán se zajímající, a kdy jak v říšském časopisectvu německém, tak ve známé výstraze německého posla v Caři- hradě srozumitelně se prohlašuje, že není vyloučeno samostatné vystoupení jednot- kvých mocností a Německo že považuje Malou Asii za předmět své zvláštní ochra- ny a pozornosti. Vše to prozrazuje, že londýnské roz- pravy velevyslanců nepřivodily sblížení velmocí a že zejména nebyly s to, předejíti iplnému pádu Turecka, o němž po vý- sediu první válly právě tak nikdo nepo- chyboval, jako, než vypukla, nikdo napro- sé porážky Turecka se nenadál. Dnesi nejoddanější příznivci Turecka vidí, že je lotovo jak finančně tak vojenský, ba žei zoměry v asijském Turecku jsou tak zbě- dované, že ani uprchlíci z evropského jeho tremí tam nenalézají přístřeší a výživy, a mírl
Grey Rusko Bulharsko Sofija Anglie Londýn Rakousko Uhersko Balkán Německo Asie Turecko
7 article
hynou hladem, pokud zoufalí se nevracejí zpět do Cařihradu! Tu ovšem žádná z vel- mocí na záchranu zbytků Turecka v Evro- pě ani nepomýšlí, za to však tím žárlivěji stopují záměry ostatních již i na — půdě asijské. Anglie se podezírá, že za clonou Egypta chystá se tímto zabrati nejen čá- sti Arabie, ale i území ještě bližšího Zájmy Francie v Syrii a na Libanonu jsou od let uznávány a nestrpí zajisté nijského ohrožení rozkladem říše turecké. Jak zá- leží Německu na Malé Asii a dalším po- zadí jejím, o tom od počátků projektu drá- hy bagdadské jde Evropou jediný hlas vždyť již v první polovině minulého vělu proslulý německý národní hospodář vypo- četl, že v oněch končinách by se dalo u- saditi na dvacet pět milionů osadníků!z Malé Asie se přijde do Armenie, jejichž hranice nejsou přesně určeny a tam dovo- lávají se křesťané neméně úpěnlivě ochra- ny ruské proti mohamedánským Kurdům. jako tomu bylo na př. v Makedonií. Kdo může dáti ubezpečení, že obmezi se ko- nečná likvidace říše turecké pouze na o- tázku mořských úžin a držení Cařihradua že již těchto otázek nebylo by dosti, aby některá z velmocí se neodhodlala postu- povati samostatně? Příklad takový by ovšem měl násle- dovníky
Arabia Cařihrad Turecko Evra Anglie Egypt Francie Sýrie Libanon Německo Evropa Armenia Makedonie
8 title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
9 article Válečné operace bulharské.
Válečné operace bulharské. Čm. Ze Solije, 7. tinora. (Zvl. telegr- „Nár. Listů“.) Dlužno zachovati trpělivost Nečekejte vzrušujicích váleč- ných činů, ale připravte se na trochu rozčilujících, konec konců však spíše una- vujících záchvatů válečné agonic. Velmoci se namáhají o zakročení a lokalisování vá- lečných operací. Bulharsko samo ne- dychtí po nové slávě, spojené s no- vými lidskými obětmi. Celý zápas točí seo Odrin.o lebžleisocker ila Kabinety naléhají v Cařihradě na brzkou jeho kapitulaci. Bulhaři myslí, ži e ji vynuti pouhým bombardováním a proto okolo pevnosti stále hřmějí děla a příšerná jejich mluva bude pokračovat zaji s té několik dní, než dojde k rozhod- ným operací m. U čataldže a před Chersonesem zůstanou bulharská vojska v obranných posicich. Turci v Čataldži, aby zachrá- nili výbojný program nové vlády, pokusil se ve středu o výpad směrem k městečku Izedmu a řece Kabaku, byli však zahnáni se značnými ztrátami zpět. Bulhaři sestou- pili s výšin Kara-Dagh, by zkrátili stráž- nou čáru poloostrova. Plán se jim plně vy- dařil. Zahnali Turky v krvavé bitvě až do Usiny u Bulairu. To znamená, že mí- sto čáry 30 km. dlouhé budou hlídat jen čáru desetikilometrovou. Dle mých infor- mací spokojí se s timto úspěchem a nepůjdou dále, budou-li se událost vyvinovat tempem a směrem naznačeným Zpráva, že Bulhaři zajali před Bulairem 10.000 Turků, není správná. Informace, dle níž padlo na útěku 15.000 Turků, je pře- hnaná. Lží jest, že srbští důstojníci u Odrinu oznámili v pondělí nepříteli, že přiměří je o 4 dny prodlouženo a hned na to začalo se s bombardováním. Zprávy bělehradské že Srbové pomáhají Bulharům u Čataldžea posílají novou divisi k Odrinu, jsou nespráv- ny. Dle spojenecké úmluvy poslali celkem Srbové na pomoc Bulharům dvě divise po 15.000 mužích, stojících západně od Odrina
Bulhar Turek Srba Čataldže Odrin Solija Bulharsko Cařihrad Čataldži Ized Kara Usina u Bulair km Turek muž
11 article
Bombardování Skadru. Z Vídně, 7. února. Z Podgorice se sdě- luje: Skadar byl věera večer se všech stran bombardován. Bombardování trvalo do půl- noci. Když z pevnosti palba byla slabě opě- tována — panovalať mlha — byla kanonáda dobyvatelů také zastavena. Srbské houfnice způsobily veliké škody. Dle jiné telegrafické depeše byl velitel pevnosti Hassan Riza bey při včerejším boji zabit. Izzed paša ujalse velení. Čeká se, že ten se brzo vzdá. Král Ferdinand na bojiště. Ze Sofije, 7. února. Král Ferdinand zitra odcestuje na bojište a bude doprovázen předsedou sněmovny drem. Da- nevem.
Hassan Riza Ferdinand zitra Vídeň Podgorica Skadar Sofijá
12 article Zprávy cnříhradské.
Zprávy cnříhradské. M. Z Kolína n. R., 7. února. (Zvl. telegr- „Nár. L.“) Cařihradský korespondent Kaln Ztgu.“ telegrafuje, že Šefket paša po pře- hlidce vojska u Čataldže nabyl přesvědčení možnosti dalšího boje. Ve směrodatných kru- zích se však pochybuje o možnosti současné ofensivy u Galipolle Čataldže. Zalím konají se pilné přípravy pro krvavé tažení, školy mění se v nemocnice, polní lazarety posílají se do bitevní čáry. Di- plomatické kruhy žádají rozmnožení cizích válečných lodí. Porta odpírá dáti dalším lo- dim svolení ke vjezdu, přece však musila dáti toto svelení italským lodim. fee
Kaln Port Kolín Galipolle Čataldža
13 title
(Viz poslední zprávy.)
14 article Odbor pro pragmatiku stát- ních učitelů.
Odbor pro pragmatiku stát- ních učitelů. Z Vídně. 7. února. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů) Odbor tento pokračoval v práci včera odpo- ledne a dnes ráno. Přistoupeno k § 66 a schválene toto jeho zněni: „Služební dobu, kterou strávil suplent nebo asistent, vyjma asistenty na průmy- slových školách, buď před získáním úplné aprobace nebo po něm, je-li tato pro jeho služební kategorii předepsána na státních ústavech neb na úslavech nestátních, které jsou s oněmi v poměru reciproci- ty, až ke svému jmenování učitelem, jest mu pro výměr požitků pensijních započítati: a to, pokud byl zaměstnán učebnou povinnosti skutečného u- čitele v poměru jeho skutečného zaměstnání (lýden- nf počet hodin) k nejmenší míře učitelské povinno- sti skutečného učitele téže kalegorie.“ Timto pa- ragrafem zákona započítávají se pro pepsi také lé- ta beze zkoušek, což dosud se nedělo, jen cestou milosti. V debatě ukazováno na nevýhodnost čá- stečných suplentur a projeveno přání, by od nich vůbec bylo upuštěno. Vláda prohlásila, že poku jen bude možno, bude je omezovati na nejnutnějš minimum. Posl. Konečný navrhl, aby započítá- na byla také léta na ústavech s právem veřejnosti. Naproti tomu též od členů odboru odpověděno žejsou četné ústavy s právem veřejnosti, ale bea reciprocity takového rázu, že všeobecně nelze ta- kové ustanovení do zěkona dáti. Vláda prohlásila, že nemůže bráti zřetel jen na ty ústavy, jež maji reciprocihu. Návrh propadl všemi hlasy proti dvě- ma hlasům poslanců českých. Posl. Konečný ohlá- sil návrh jako resoluci v ten rozum, aby byla zapo- čítávána léta na ústavech, jež později byly postát- něny. Na učiněný dolaz ve příčině vpočitání zlom- ků roku, prohlásil vládní zástupce, že doba přes půl roku se počitá jako celý rok.
Posl Vídeň
15 article
Přistoupeno potom k § 53. a schváleno toto znění: „Detinitivní učitelé mají nárok na zvýšení zákonem předepsané, jež jsou dle dosavadních zá- konných ustanovení se změnami, vyplývajícími z tohoto zákona, přiznána. O dosažení zvýšeného platu se vyholovuje dekret, ve kterém jest udat den jeho začátku. Pro zvýšení romuneraci suplentů a asistentů mají dle tohoto zákona platnost obdob- né předpisy, určené pro učitele definitivní. Ustano- vení § 9. odst. 2. zák. ze dne 24. února 1907 plati také pro delinitivní učitele tělocviku na státníck středních školách a také na státních ústavech uči- telských. Posl. Held navrhl, aby osobní přídavek uči- telů na průmyslových školách byl zákonem vpočí- táván do pense. Proti tomu se opřela co nejrozhod- něji vláda. Posl. Held navrhl v tom smyslu přísluš- nou resoluci.
Posl Held
16 article
Potem schválen § 54. v tomto znění: „Při no- vém nebo opětném ustanovení ve služebním pomě- ru státně učitelském, patřícím do toheto zákona. může centrální úřad za zvláštních okolností povo- lit započítání určilé doby pro desažení zvýšení pla- tového. Převzetí do jiného odvětví služebního mů- že býti podminěno, že se nebere zřetel na dobu strávenou v dosavadním služebním odvětví pro do- sažení zákonného zvýšení platového docela nebo částečně“. Na dotaz posl. dra. Lukavskěho platí-li započítávánílet v praktickém povolání strá- vených také pro učtele na gymnasiích a reálkách na př. pro chemiky a pu bylo vládou přisvědčeno § 55. schválen ve znění tomto: „Pro udělen vyšších služebních míst jsou směrodatny: zvláštní schopnost, pedadogická osvědčenost a obratnost. výsledky ve vyučování a výchově, jakož i způsobi- lost a důvěryhodnest.Posléze přistoupeno znovu k § 43., jednajícímu o přídavcích učifelských. Odbor- ný cheí ryt. Galecki prohlásil jako pevné sta- novisko vlády mez, po kterou může jíti, že možno zvýšiti čtvrtou kvinkvenálku o 100 K a poslednío
Galecký
17 article
200 K. Přídavek 100 K při posladní kyinkvenálce oproti původní vládní předloze učinila závislým na tom, přijme-li odbor návrh vládní § 58., jednaji- cího o časovém postupu. Návrh vládní za- mítnut odborem jakonepřijstelný. O- bor zamill také sprostředkovací návrh předsedy svého dvor. r. dr. Germana, by poslední 3 kvin- kvenálky byly zvýšeny každá o 100 K. trvaje ne- ústupně na tom, aby zvýšení posunuto by- lo de prvnich dvou kvinkvenálek. Když po dlouhé debatě nebylo možno dosíci doho- dy, odebral se odbor ku poradě a vyžádal si zprávy o výši obnosů, nutných k úhradě několika modifí- kaci kvinkvenálek. Po úradě tlumočil předseda posl. dv. r. German zástupcům vládním, že od- bor nemůže přistoupiti ani na návrh vládní, ani na jeho (Germanů) sprostředkovací, núsledkem čehož se porada o věci přerušuje. V rozpravě vytčeno také vládě, že nechce po- skytneuti zvýšení kvinkvenálek cvičným učitelům učitelům hudby. Vláda zvlášlním návrhem vyzvá- nu aby předložila, čím chce též příspěti na zvý- šení přídavku cvičnýých učitelů a učitelů hudby. Ne- slevi-li vláda ze svého zásadního odporu, hodného jiných věcí, jest dle náhledu odboru další práce vážně ohrožena.
doktor German
18 article
Z parlameniních výborů. Finanční plán ve výboru. (Zvláštní telefon. zpráva „Nár. Listů. Finanční výbor se dnes odročil na 3 neb 4dny. Byla však mylná domněnka, že práce odpočívají. Naopak! Konají se velmi hor- livě, úsilovnějí a hojněji než se na veřejnost může dát. Jak věci dnes jsou, je důvodná na- děje, že v době dozírné dospěje se k resultátům positivním. Myslí se, že do budouci so- boty projednána bude celá daňz osobniho příjmu a že zbude potom pro první dny druhé polovíce února rozprava stran údělů, která snad vyplní jenom dvě schůze, takže by k 18. únoru mohl býti finančni výbor jak s daní lihovou, tak s daní z osob- ního přijmu hotov a věci ty mohly by se do- stati do plena, ovšem s četnými minoritními návrhy, kterých bude snad 30.
19 article
Dnes bylo ukončeno jednání o sa zbe berní. Poslanci naši stejně jako všichni po- slanci ostatních stran občanských hlasovali proti návrhům na zvýšení minima daně pro- stého, poněvadž toto minimum 1200 K je v Ra- kousku, vyjímaje Velkou Britanii, nejvyšší,v malých státech německých činí 400—600 M, v Bavorsku 600 M. v Prusku 900 M. Při malé kapitálové síle v Rakousku lze velmi těžko přesunouti je na zámožnější vrstvy a tím ne- snadněji, že již podle nové sazby osobní daně příjmové bude sazba její ve vyšších třídách příjmových nejvyšší, desáhne až 612%, kdežto v jiných státech činí nanejvýš 5 proc. Účelem předlohy je rozmnožiti příjmy pro účely slu- žební pragmatiky a nelze proto zvyšováním minima daně prostého příjmy snižovati. Mimo to asi země ze zvýšených příjmů osobní daně příjmové po určitém obnosu obdrží úděl a ji z toho důvodu nelze zamezovati vzrůst. V dnešní schůzi finančního výberu podali posl dr. Funk. dr. Licht a dr. Rašin společný návrh, směřujicí k nové úpravě řízen ukládacího při osobní dani z přijmu. Návrhy tyto jsou výsledkem dlouhých porad, jež téměř tři neděle denně konány byly mezi oběm
Prusek Funk doktor Licht Rašin Velká Británie Bavorsko Rakousko
20 article
V drebném prodejí: ranni čisto o sobě . . na Sh večerni za 4 h Ve fliálkách na venkově ranníslo . . . . . j0k večerni . . . . . . . 5 b lnseráty plaí ne botovó napřed. Předplaceni a inserte zdministrace V Murisnské ul., e Tam nacházejí su tež redakce. tishárna a xnodhace „Nhrodntch [isto Rukopisy se novrana
Murisnský ulice
21 article
la olova llt s
22 article
našimi zástupci, referentem drem. Lichtem a vlád- ními zástupci odborným chefem Bareckem ministerskými rady Gettliebem a Busnem, a jejichž východištěm byl nůvrh posl. dra. Funka, námi již uveřejněný. Nynější úprava řízení sleduje dva cile: částeč- né zjednodušení ukládacího řízení, zejména však takovou ochranu poplatníka, aby vůbac a zvláště pro případ odhlasování prohlídky knih poplatník sám mobl všecky pochybnosti linaněnímu úřadu ztran správného přiznání jenom prostředky prů- vodními vyvrátiti, takže by prohlídka knih bud odpadla, nebo nastati mohla jenom tehdy, kdyby jiných důkazů nebylo. Dle dosavadního zákona jsou poplatníkova práva nepatrná, k tomu ještě na volněm uváženi komise závislá. Pokud se týče zjednodušení řízení, navržen jest nový způsob volby komisí, při kterém do- ručují se hlasovácí listky ihned s formulářem při- znání, odstraňuje se tím nutnost zvláštního doru- čení 1.000.000 hlasovacích lístků s tím uleví se také obecním úřadům. pokud jim doručení bylo ukládáno. Zavádí se dále v § 212, rozdělení při- padů pro jednání komise podle toho, zdali návrh na zdanění zni dle přiznání, či odchyluje se od přiznání, čímž komise dosáhnou přehledu o tom, ve kterých případech se odchyluje návrh předsed od přiznání poplatníkova.
doktor Gettliebe Busn
23 article
Nová práva poplatníkova stanovena jsou vs 211. a 218. Dle § 211. odst. 3. předepsáno jest nyní, že musí býti veškeré proveditelné důkazy, po- platníkem nabídnuté, provedeny, že musí býti vy- hověno žádosti za osobní výslech, že zamitnutí důkazu může se stát jen komisí (nikoliv předsedou neb finančními úradv) a to jen z důvodů v zákoně tavativně uvedených: důvody zamitnutí musí být bez další žádosti poplatníkovi sděleny. oll V § 218. stanoví so důležitě právo pro poplat- níka, že mají mu pro odvolání být sděleny nejen základy vyměření daně, tedy suché cifry, nýbrž také důvody vyměření a musí mu být na dalši jeho žádost dovoleno, aby nahlédl do spisů a učinil si opisy spisů. Předpisy ty, jež byly nejobtížnější částí porad, upraveny jsou tak, aby na jedné straně poplatník byl chráněn, na druhé straně zamezilo se zneužití práv k znemožnění ukládacího řízení. Pokud se týče řízení, vedeného předsedou ko- mise, neb komisí za účelem přezkoumání přiznání, docíleno přesnější formulace, které osoby majív řízení být slyšeny v ten způsob, že pojem t. zv. esob přezvědných stotožněn s pojmem svědků a výslovně vytčeno, že musí to být osoby důvěry- hodné. av
24 article
Dále vložen do zákona výslovný předpis, že ověřené opisy bilancí mohou býti požadovány jen komisi, nikoliv předsedou, a popletníku musí být oznámeny na jeho žádost důvody. (Dodatek ku § 206.) Dekrety, vytýkající pochybnost o přiznání, no- vě upraveny v § 211. v ten rozum, že musí byt přesny a srozumitelny a shrnovat pobud mečno všechny pochybnosti najednou. K jich zodpovězení stanoví se nyní v zákoně lhůta nejméně osmi- denní. Účinky kontumační pro případ nepodání při- znáni, nedostavení se před komisi a nezodpově- zení dekretu, vytýkajícího pochýbnosti, omtezuji se v tem způsob, že odpadnóut musí, omluví-li se poplatník řádně. Mimo to kontumeční účinkv na- stali mohou jenom, nebyly-li zodpovězeny pod- statné otázky a při uložení daně musí bět vrat zřetel ke všem pomůckám, které komise má po ruce. Jestlíže týkaly se dotazy jenom určitého pramene příjmu, na př. jmění kapilálového, nemo- hou se kontumační účinky vztahoval na důchody poplatníka z jiného pramene přijmového, na př. ze živnosti. domu atd. Resolučním návrhem ku § 206 vyzývá se vlá- da, by zavedla za spolupůsobení obchodních a živnostenských komor. zemědělských rad a jiných korporací, oprávněných po zákonu k zastupování stavovských a hospodářských zájmů poplatnických, listiny znalců, ze kterých v první řadě bylo by dlužno znalce povolávat. Aby zabezpečeno bylo spravedlivé odhadování a šetření tajemství, mají být členové komise vzali do přísahy s výslovným upozorněním na trestn následky § 246. Mimo to stanoví se v § 232., že uděluje se poplatníkovi právní nárok na odpis daně pro pří- pad klesnuti o více než jednu třetinu oprofi ob- nosu, jenž byl vzat za základ zdanění. Dosud od- písy ty byly závisly na volném uvážení zemského finaněního ředitelství.
živnostenský komora
25 article
Z Vídně, 7. února. (K. k)
Vídeň
26 article
Byla skončena debata o projednávaných para- grafech a po doslovech zpravodaje dra. Licht a spoluzpravodaje dra. Rennera přikročuje se k hlasování. § 155, schválen byl ve znění vládní předloby a zní tedy takto: Od placení daně z přijmů jsou dále osvobozeny osoby, jichž celkový příjem ročně
doktor Renner
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Špičák, 6. února 1913.) Ráno probudil ne crkot vody, řinoucí se z okapu na zin- kvou stříšku pod oknem. V bělavém šeru kvají smrčky těsně u okna tmavými halu- nmi a les na návrší, stoupající od okna, vy- tistá z husté sněhové pěny, prosvitající ještě msoko mezi černými kmeny. Červený slou- pek ve skleněné trubici teploměru třese se vrivě na nule, ale mírný vítr stáčí se od vý- chodu a páry z vlhkých korun stromoví stou- pejí do řídkých, bílých oblaků. Po chodbách hotelu dupou těžké lyžařské bly, celá Prokopova kolonie spěchá se sní- lni v jidelně, ověšené egyptskými zbraněmi a koberci, jen aby uchytila ještě těch několik bedin, po kterých snad déšť zkazí jízdu na ly- lich nadobro. Norský nadporučík Halídan Haseborg Hansen, svěží pružný mladík, stojí ve své šedé, nenápadné uniformě před ho- telem a shromažďuje svoji „školu“. Všichni horlivě mažou lyže, aby nelepily ve vlhkém sněhu, upravují vázání, svlékají těžké sweatry. a v několika minutách mizí dlouhý průvod v řídkém lese za domkem otce Prokopa, pro- vléká se kolem stájí na loučku a nízkým pod- restem na širou pláň, z níž stoupá příkrá cesta izce vyjetými kolejemi mezi smrky nad stráň pod Špíčákem, kde se staví můstekk távodnímu skoku. Dělníci nahazují na stupeň pevně udu- saný a proutěným pletem podchycený hroma- dy sněhu, jež se lyžemi srovnávají v hladký přejezd. Nad můstkem vyčistěn od křoví a smrčků široký, dlouhý rozjezd, a pod můstkem spadá příkře na sto metrů dlouhá sněhová dráha, pečlive rozrytá a lyžemi urovnaná, končicí mírněji skloněnou plání v podrostu.
Prokopův Halídan Haseborg Hansen Prokop
28 article
Obloha se vyčasila, slunce se rozsvětluje nad věncem hor za nádražím, a daleký rozlehlý kraj jiskří sněhovným povlakem s domkyv údolí a hustými hřebeny smrčin po stráních Je ticho kolem, jen dole v údolí supá vlak po zasněžených kolejích a občas rachotí ry- chle výstřely strojových pušek. Úbočí hemži se drobnými postavami lyžařů, kteří zkoušejí mírnější i prudší sjezdy, učí se různé druhy jízdy, trpělivě válejí se ve vlhkém sněhua stoupají znovu a znovu po úbočí, aby opako- vali naučené obraty. Hansen s nezdolnou trpělivostí odpovidá na neustálé otázky, sjíždi zvolna, ovládaje se zázračnou jistotou svými hubenými nohami pružné lyže, rozkládá kaž- dý obrat ve všechny jeho prvky a zas se vrací, na nikoho nezapomínaje, dohlíží sta- rostlivě, aby snad neobratné pokusy začáteč- níků nekončily úrazem. Konečně jsou dělníci s můstkem hotovi, hráz je pevně upěchována, jízdní dráha uhrabána, a Hansen stoupá rychle podrostem na vrchol rozjezdu. Podél sjezdu nastavila se celá společnost, závěrky fotogra- fických aparátů cvakají, náhle mihne se nad můstkem, kolem holého strůmku, tmavý stín v jiskřivých odlescích snéhu, ozářeného slun- cem, a štihlá postava s roztaženýma rukama letí jasným vzduchem, jakoby se střelhbitě vznášela nad nádherným zasněženým panora- matek hlubokého údolí, slétne na příkrý svah. mihne se po strmém, bílém srázu a stane oka- mžitě mocným obratem daleko dole v hlu- bině. — Můstek je dobrý, všichni to věří na slovo svému vůdci, aniž by se pokoušelí sami se o tom přesvědčit, a v krátce celá karavana sjíždí různými stezkami lesem na louku, kde do únavy opakuje se škola, až nastává čas k obědu. Odpoledne taje sice, ale sníh drží, obloha je jasná, vítr se utišil, počasí slibuje být vý- letu příznivé. Opustil jsem horlivou školu
Hansen Úboč
29 article
která se vyhrnula na Pancíř, pokračovat ve výcviku, prohlédl vázání, vzal do rance pro- viant a aparát, a vyšel přes Prokopovu loučku na Červené příkopy. V měkkém sněhu táhnou se vysokým lesem úzké koleje, vyšlapané včera vojáky, tichý les stojí bez hnutí, a lyže šustí stejnoměrným rythmem mezi smrčím. Sníh sešel s jehličí, husté, vodou napité větve kloní se nad cestu — jsou obaleny ry- šavězelenými, čerstvými výhonky. Sníh na zemi je skropen drobounkým jehličín, krvácí místy červenými bobulkami jeřabin, houštím kmenů prokmitá dole rozrytá silnice k Čer- nému jezeru. Cesta stoupá, mohutné buky roní do bílého koberce tmavorudé ostnatě bukvice, dlouhé pruhy cesty jsou posypány suchými, nahnědlými lupénky, jež se chvěii mezi zářivými jiskerkami sněžnýcho jehlic. Zdvihá se vítr a šumí v těžkých, vlhkých ko- runách, bílá oblaka honí se na modrém nebi. nad šachtou Johankou poletují vrány, přes cestu vede klikatá stopa tetřeví, a kdesiv údoli zazní na chvíli rolničky saní. Konečně jsem na prvním hřebenu, u laviček, odkud za- hýbá cesta příkřeji vzhůru na stráň Jezerní stěny. Kolej je méně vyjeta, sníh se změnil, je sypký, lehký a hlubší, září v odlescích, jež pro- nikají řídkými korunami. Haluze stromů jsou zde v závětří a na 1200 metrech již zavěšeny. jehličí posypáno drobounkým suchým popraš- kem, celý les má bílý háv, sesýpá občas pršku ostrých sněhových jehlic na cestu, jež stoupá stále příkřeji na dolní stupeň. Snih počíná se trochu lepit na lyže, stoupání je únavnější Zahnu z vyjeté koleje „Juránkovou cestou“ v pravo do úbočí. Sněhu je tu na metr, svě- žího, nedotčeného, jenž tvoří mírné hrboly a hluboké dolíky kolem smrkových kmenů. obalených hustě mechem. Lyže brázdí si úizkou kolej, zapadají měkce, beze zvuku tě- měř, v hlubokém tichu spícího, zasněženéh lesa.
Pancíř Prokopův Zahn Juránkův
30 article
Všechny myšlenky, jež veze sebou člověk mimoděk z města do horského zátiší, jichž nezbaví se ani tam dole na mírných svazích pod Špičákem, mizí samy sebou v té lesní poušti a v srdci rozkvétá tichý mír, kliduá rozkoš, bezejmenná, bezdůvodná, svěží radost z každé drobnosti kolem, z každého bezvý- znamného dojmu. Je třeba pozorně hledat cestu, hlídat lyže, aby nesjížděly po příkré stráni, zdolávat sněhové stupně, obcházet vy- mleté dolíky — to vše poutá mysl, starost o cestu nabývá důležitosti a opravdovosti; při tom však bezděčně vidím sebe sama, jak stou- pád pod sněžným příkrovem nízkých zavěše- ných smrků pustou tišinou, zanechávaje z sebou čerstvou stopu v bělostné půdě, až, za- sypán sněhem, proderu se houštím na pláň na vrcholu Jezerní stěny. Tam opět mění se útvar lesa. Místo chu- dých, řídkých smrků, s hubenými kmeny lehkým popraškem, stojí tu na rovnoměrné hladké, bílé plání hustě od země zarostlé str - my, jako vysoké jehlance, pokryté průhled- ným ledem. Těžké krátké větve, napité vo- dou, zmrzly, huňaté jehličí proniká ze skle- něného křišťálu, jenž je obaluje, a když vítr zašumí plání, pohybují se široké, zasklené chvosty, na strnulých, nehybných kmenech cinkajíce svým ledovým obalem. Slunce, jež se nachyluje nad obzor a barví oblohu na- žloutlými červánky, rozžehuje v průhledném ledu tisíce duhových jisker, jimiž se rozza- řuje celá pláň, až k pevilonu, zasypanému nad střechu závějemi. Pavilen vyčnívá nad nízký les, a pod mo- drou oblohou rozvírá se do široka zasněžený kraj s ozářenými špíčkami a hřebeny hor.
31 article
Tam v dálce kdesí, za řídkými mlhami, do nichž se skláni slunce, lze tušit v těch modra- vých záblescích na obzoru ledovce vysokých Taurů — celý kraj je bílý, mrtvý, beze vší stopy lidského života. A fantasie bloudí tím širým práznem nespoutána časem, zalétá hru- vě do dávné minulosti, kdy před tisíci a tisíci léty právě tak tiše zapadalo slunce nad bílým krajem, v němž nebylo ještě člověka — a těká do daleké budoucnosti, kdy zmizí lidstvo, sehladne země, a slabé paprsky hasnoucího slunce budou zářit na mrtvou tu krajinku, po- krytou věčným sněhem a ledem, příkrovem minulého lidstva. Hluboká, tichá oddanost v osud a klidný, teskný mír chvějí se v duši v té širé samotě — až dlouhé stíny hor a stromů, mléčně šero, houstnoucí kvapem nad krajinou, probudí starost o všední věci tohoto světa. Lyže sviští hladce ve vyšlapané koleji, zahnou samy v pravo nad prudký sjezd a řítí se bleskurychle úzkou, vyhlazenou úžlabinou mezi stromy. Celý les letí střelhbitě kolem vzhůru, nerovná půda otřásá nohama, lyže zučí, vyskakují nad vyjetými dolíky a přes vyčnělé kořeny ani hele nestači zadržet prud- ký let v úzké dráze, až konečně nad dolním stupněm v těsném úžlabí konči sjezd divokým přemetem do kypré sněhové podušky.
32 article
Ale nejprudší stráň mám již za sebou. Po pádu nohy samy opatrně brzdí na širší koleji pevně rozevřenými patami, půda kolísá již mírněji, až objeví se mezi stromy lavíčky Červených příkopů, zmízí zasněžený pohádko- vý les Stěny, a v klidném, rythmickém tempu snáším se starou cestou kolem zasněžených balvanů, pod nahými větvemi buků, smrkovou alejí stále níž rozkošným, klidným pohybem. jako když lodka pluje, až k horizontální cestě nad silnicí, k malé louce nad hotelem, velkým obloukem do statku, kde pestré kachny s kři- kem capkají červenými nožkami ve špinavém sněhu, a ze stráně zvučí veselé hlasy lyžařské školy, vracejicí se z cvičení.