1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 8. února 1913.
Praha
4
article
Maranní avečerní listy
předplácl se.
v Prane v administraci:
sa měslo.
st leta . . . 6 K —
s dvojl donáškou:
sa měsic. . . . . . 2 K
na étvrt leta . . . . 7 K 62
ve fliAlkách!
aa něsie . . . . . 2 K BO
Poštou:
aa město. . . . .
nrt leta . . . . P K o0n
s dvoji zásilkou
a měsic,
arietn : : : k S
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
tanách, s přílohou pro venkov
112 stranách.
Praha
5
article
Nové průzory.
Nové průzory.
Když se schylovalo k obnovení války
balkánské, převládal názor, že rozhodnuti
nstane u Drinopole, kdež skutečně o-
pětně zahoukala těžká oblehací děla. Mč-
kí se za to, že pádem této pevnosti pře-
sane hlavní překážka, jež vadila skoncová-
tí míru v Londýně, ježto beztak spojenci
se nemohou nadíti větších ústupků na úze-
ní evropského Turecka, nemá-li dojíti k
ozporům pro stanoviska velmocí, při čemž
nulo na mysli hlavně zachování Cařihra-
iu s přiléhajícím územím a mořskými úži-
nami v moci sultánově.
Zatím vítězná bitva Bulharů s Turky.
wedená na poloostrově gallipolském, tvo-
šícím evropské pobřeží mořské úžiny dar-
danelské, v níž turecké ztráty se odhaduj
na 15.000 mužů, dala událostem netuše-
ný obrat, připomínajíc Evropě, že stojí před
tejchoulostivějším problémem blízkého Vý-
thodu — před otázkou, čí bude Cařihrada
kdo ovládne mořské úžiny spojující moř
Egejské s mořem Černým? Otázka ta za-
lačuje do pozadí všecek ostatní zájem, po-
kud se zabýval osudem pevností Drinopole
Skadru a Janiny, jež přece jen byly otáz-
kami vlivu místního, stavíc v popředí dů-
ležitost povahy všeevropské. S vojenského
hediska ovšem nemohli si Bulhaři nechati
v boku na 70.000 mužů vojska tureckého,
soustředěného na zmíněném poloostrověa
musili mu aspoň zatarasiti východ, ale ú-
činky politické této bitvy projevují se ne-
jen přibýváním válečných lodí velmocen-
ských k sesílení staničních lodí v Cařihra-
dě, nýbrž i málo tajenými obavami, že by
některá z velmocí mohla vystoupiti z po-
savadní reservy a tím na dobro rozbiti sou-
hlas jejich, jehož účinek ovšem nestačil ani
na skoncování jednání o mír v Londýně.
Bulhar
Turek
Černá
Janin
Drinopol
Londýn
Turecko
Evropa
Cařihr
6
article
Již samo opětné obnovení války neby-
lo některým velmocem právě vhod, čemuž
nasvědčuje i dosti rozhodné odmítnutí po-
věsti, jakoby Rusko bylo Bulharsko vy-
bídlo ke kroku tomu, „vždyť postup Bul-
harska byl pro Rusko nepříjemným pře-
lvapením právě tak jako pro ostatní moc-
osti, a bylo ruskou diplomacií v té pří-
dně vysloveno politování v Sofiji!“ Rovněž
v Anglii nebyli valně potěšení nově pro-
puklým nepřátelstvím a lord Grey stále je-
stě doufá, že zbyli delegáti spojenců a Tur-
ků přece jen nějak dojednají v Londýně
Tyto naděje sotva se již splní, vidíme-li.
že zabím Rakousko-Uhersko a Rusko na-
vazují bezprostřední styk jakožto mocnosti
ode dávna o Balkán se zajímající, a kdy jak
v říšském časopisectvu německém, tak ve
známé výstraze německého posla v Caři-
hradě srozumitelně se prohlašuje, že není
vyloučeno samostatné vystoupení jednot-
kvých mocností a Německo že považuje
Malou Asii za předmět své zvláštní ochra-
ny a pozornosti.
Vše to prozrazuje, že londýnské roz-
pravy velevyslanců nepřivodily sblížení
velmocí a že zejména nebyly s to, předejíti
iplnému pádu Turecka, o němž po vý-
sediu první válly právě tak nikdo nepo-
chyboval, jako, než vypukla, nikdo napro-
sé porážky Turecka se nenadál. Dnesi
nejoddanější příznivci Turecka vidí, že je
lotovo jak finančně tak vojenský, ba žei
zoměry v asijském Turecku jsou tak zbě-
dované, že ani uprchlíci z evropského jeho
tremí tam nenalézají přístřeší a výživy, a
mírl
Grey
Rusko
Bulharsko
Sofija
Anglie
Londýn
Rakousko
Uhersko
Balkán
Německo
Asie
Turecko
7
article
hynou hladem, pokud zoufalí se nevracejí
zpět do Cařihradu! Tu ovšem žádná z vel-
mocí na záchranu zbytků Turecka v Evro-
pě ani nepomýšlí, za to však tím žárlivěji
stopují záměry ostatních již i na — půdě
asijské.
Anglie se podezírá, že za clonou
Egypta chystá se tímto zabrati nejen čá-
sti Arabie, ale i území ještě bližšího
Zájmy Francie v Syrii a na Libanonu jsou
od let uznávány a nestrpí zajisté nijského
ohrožení rozkladem říše turecké. Jak zá-
leží Německu na Malé Asii a dalším po-
zadí jejím, o tom od počátků projektu drá-
hy bagdadské jde Evropou jediný hlas
vždyť již v první polovině minulého vělu
proslulý německý národní hospodář vypo-
četl, že v oněch končinách by se dalo u-
saditi na dvacet pět milionů osadníků!z
Malé Asie se přijde do Armenie, jejichž
hranice nejsou přesně určeny a tam dovo-
lávají se křesťané neméně úpěnlivě ochra-
ny ruské proti mohamedánským Kurdům.
jako tomu bylo na př. v Makedonií. Kdo
může dáti ubezpečení, že obmezi se ko-
nečná likvidace říše turecké pouze na o-
tázku mořských úžin a držení Cařihradua
že již těchto otázek nebylo by dosti, aby
některá z velmocí se neodhodlala postu-
povati samostatně?
Příklad takový by ovšem měl násle-
dovníky
Arabia
Cařihrad
Turecko
Evra
Anglie
Egypt
Francie
Sýrie
Libanon
Německo
Evropa
Armenia
Makedonie
8
title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
9
article
Válečné operace bulharské.
Válečné operace bulharské.
Čm. Ze Solije, 7. tinora. (Zvl. telegr-
„Nár. Listů“.) Dlužno zachovati trpělivost
Nečekejte vzrušujicích váleč-
ných činů, ale připravte se na trochu
rozčilujících, konec konců však spíše una-
vujících záchvatů válečné agonic. Velmoci
se namáhají o zakročení a lokalisování vá-
lečných operací. Bulharsko samo ne-
dychtí po nové slávě, spojené s no-
vými lidskými obětmi. Celý zápas točí seo
Odrin.o lebžleisocker ila
Kabinety naléhají v Cařihradě na brzkou
jeho kapitulaci. Bulhaři myslí, ži e ji
vynuti pouhým bombardováním
a proto okolo pevnosti stále
hřmějí děla a příšerná jejich
mluva bude pokračovat zaji s té
několik dní, než dojde k rozhod-
ným operací m.
U čataldže a před Chersonesem zůstanou
bulharská vojska v obranných
posicich. Turci v Čataldži, aby zachrá-
nili výbojný program nové vlády, pokusil
se ve středu o výpad směrem k městečku
Izedmu a řece Kabaku, byli však zahnáni
se značnými ztrátami zpět. Bulhaři sestou-
pili s výšin Kara-Dagh, by zkrátili stráž-
nou čáru poloostrova. Plán se jim plně vy-
dařil. Zahnali Turky v krvavé bitvě až do
Usiny u Bulairu. To znamená, že mí-
sto čáry 30 km. dlouhé budou hlídat jen
čáru desetikilometrovou. Dle mých infor-
mací spokojí se s timto úspěchem
a nepůjdou dále, budou-li se událost
vyvinovat tempem a směrem naznačeným
Zpráva, že Bulhaři zajali před Bulairem
10.000 Turků, není správná. Informace, dle
níž padlo na útěku 15.000 Turků, je pře-
hnaná. Lží jest, že srbští důstojníci u Odrinu
oznámili v pondělí nepříteli, že přiměří je
o 4 dny prodlouženo a hned na to začalo
se s bombardováním. Zprávy bělehradské
že Srbové pomáhají Bulharům u Čataldžea
posílají novou divisi k Odrinu, jsou nespráv-
ny. Dle spojenecké úmluvy poslali celkem
Srbové na pomoc Bulharům dvě divise po
15.000 mužích, stojících západně od Odrina
Bulhar
Turek
Srba
Čataldže
Odrin
Solija
Bulharsko
Cařihrad
Čataldži
Ized
Kara
Usina u Bulair
km
Turek
muž
11
article
Bombardování Skadru.
Z Vídně, 7. února. Z Podgorice se sdě-
luje: Skadar byl věera večer se všech stran
bombardován. Bombardování trvalo do půl-
noci. Když z pevnosti palba byla slabě opě-
tována — panovalať mlha — byla kanonáda
dobyvatelů také zastavena. Srbské houfnice
způsobily veliké škody. Dle jiné telegrafické
depeše byl velitel pevnosti Hassan Riza bey
při včerejším boji zabit. Izzed paša ujalse
velení. Čeká se, že ten se brzo vzdá.
Král Ferdinand na bojiště.
Ze Sofije, 7. února. Král Ferdinand
zitra odcestuje na bojište a bude
doprovázen předsedou sněmovny drem. Da-
nevem.
Hassan Riza
Ferdinand
zitra
Vídeň
Podgorica
Skadar
Sofijá
12
article
Zprávy cnříhradské.
Zprávy cnříhradské.
M. Z Kolína n. R., 7. února. (Zvl. telegr-
„Nár. L.“) Cařihradský korespondent Kaln
Ztgu.“ telegrafuje, že Šefket paša po pře-
hlidce vojska u Čataldže nabyl přesvědčení
možnosti dalšího boje. Ve směrodatných kru-
zích se však pochybuje o možnosti
současné ofensivy u Galipolle
Čataldže. Zalím konají se pilné přípravy
pro krvavé tažení, školy mění se v nemocnice,
polní lazarety posílají se do bitevní čáry. Di-
plomatické kruhy žádají rozmnožení cizích
válečných lodí. Porta odpírá dáti dalším lo-
dim svolení ke vjezdu, přece však musila dáti
toto svelení italským lodim.
fee
Kaln
Port
Kolín
Galipolle Čataldža
13
title
(Viz poslední zprávy.)
14
article
Odbor pro pragmatiku stát-
ních učitelů.
Odbor pro pragmatiku stát-
ních učitelů.
Z Vídně. 7. února.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů)
Odbor tento pokračoval v práci včera odpo-
ledne a dnes ráno. Přistoupeno k § 66 a schválene
toto jeho zněni: „Služební dobu, kterou strávil
suplent nebo asistent, vyjma asistenty na průmy-
slových školách, buď před získáním úplné aprobace
nebo po něm, je-li tato pro jeho služební kategorii
předepsána na státních ústavech neb na úslavech
nestátních, které jsou s oněmi v poměru reciproci-
ty, až ke svému jmenování učitelem, jest mu pro
výměr požitků pensijních započítati: a to, pokud
byl zaměstnán učebnou povinnosti skutečného u-
čitele v poměru jeho skutečného zaměstnání (lýden-
nf počet hodin) k nejmenší míře učitelské povinno-
sti skutečného učitele téže kalegorie.“ Timto pa-
ragrafem zákona započítávají se pro pepsi také lé-
ta beze zkoušek, což dosud se nedělo, jen cestou
milosti. V debatě ukazováno na nevýhodnost čá-
stečných suplentur a projeveno přání, by od nich
vůbec bylo upuštěno. Vláda prohlásila, že poku
jen bude možno, bude je omezovati na nejnutnějš
minimum. Posl. Konečný navrhl, aby započítá-
na byla také léta na ústavech s právem veřejnosti.
Naproti tomu též od členů odboru odpověděno
žejsou četné ústavy s právem veřejnosti, ale bea
reciprocity takového rázu, že všeobecně nelze ta-
kové ustanovení do zěkona dáti. Vláda prohlásila,
že nemůže bráti zřetel jen na ty ústavy, jež maji
reciprocihu. Návrh propadl všemi hlasy proti dvě-
ma hlasům poslanců českých. Posl. Konečný ohlá-
sil návrh jako resoluci v ten rozum, aby byla zapo-
čítávána léta na ústavech, jež později byly postát-
něny. Na učiněný dolaz ve příčině vpočitání zlom-
ků roku, prohlásil vládní zástupce, že doba přes
půl roku se počitá jako celý rok.
Posl
Vídeň
15
article
Přistoupeno potom k § 53. a schváleno toto
znění: „Detinitivní učitelé mají nárok na zvýšení
zákonem předepsané, jež jsou dle dosavadních zá-
konných ustanovení se změnami, vyplývajícími z
tohoto zákona, přiznána. O dosažení zvýšeného
platu se vyholovuje dekret, ve kterém jest udat
den jeho začátku. Pro zvýšení romuneraci suplentů
a asistentů mají dle tohoto zákona platnost obdob-
né předpisy, určené pro učitele definitivní. Ustano-
vení § 9. odst. 2. zák. ze dne 24. února 1907 plati
také pro delinitivní učitele tělocviku na státníck
středních školách a také na státních ústavech uči-
telských.
Posl. Held navrhl, aby osobní přídavek uči-
telů na průmyslových školách byl zákonem vpočí-
táván do pense. Proti tomu se opřela co nejrozhod-
něji vláda. Posl. Held navrhl v tom smyslu přísluš-
nou resoluci.
Posl
Held
16
article
Potem schválen § 54. v tomto znění: „Při no-
vém nebo opětném ustanovení ve služebním pomě-
ru státně učitelském, patřícím do toheto zákona.
může centrální úřad za zvláštních okolností povo-
lit započítání určilé doby pro desažení zvýšení pla-
tového. Převzetí do jiného odvětví služebního mů-
že býti podminěno, že se nebere zřetel na dobu
strávenou v dosavadním služebním odvětví pro do-
sažení zákonného zvýšení platového docela nebo
částečně“. Na dotaz posl. dra. Lukavskěho
platí-li započítávánílet v praktickém povolání strá-
vených také pro učtele na gymnasiích a reálkách
na př. pro chemiky a pu bylo vládou přisvědčeno
§ 55. schválen ve znění tomto: „Pro udělen
vyšších služebních míst jsou směrodatny: zvláštní
schopnost, pedadogická osvědčenost a obratnost.
výsledky ve vyučování a výchově, jakož i způsobi-
lost a důvěryhodnest.Posléze přistoupeno znovu k
§ 43., jednajícímu o přídavcích učifelských. Odbor-
ný cheí ryt. Galecki prohlásil jako pevné sta-
novisko vlády mez, po kterou může jíti, že možno
zvýšiti čtvrtou kvinkvenálku o 100 K a poslednío
Galecký
17
article
200 K. Přídavek 100 K při posladní kyinkvenálce
oproti původní vládní předloze učinila závislým
na tom, přijme-li odbor návrh vládní § 58., jednaji-
cího o časovém postupu. Návrh vládní za-
mítnut odborem jakonepřijstelný. O-
bor zamill také sprostředkovací návrh předsedy
svého dvor. r. dr. Germana, by poslední 3 kvin-
kvenálky byly zvýšeny každá o 100 K. trvaje ne-
ústupně na tom, aby zvýšení posunuto by-
lo de prvnich dvou kvinkvenálek.
Když po dlouhé debatě nebylo možno dosíci doho-
dy, odebral se odbor ku poradě a vyžádal si zprávy
o výši obnosů, nutných k úhradě několika modifí-
kaci kvinkvenálek. Po úradě tlumočil předseda
posl. dv. r. German zástupcům vládním, že od-
bor nemůže přistoupiti ani na návrh vládní, ani na
jeho (Germanů) sprostředkovací, núsledkem čehož
se porada o věci přerušuje.
V rozpravě vytčeno také vládě, že nechce po-
skytneuti zvýšení kvinkvenálek cvičným učitelům
učitelům hudby. Vláda zvlášlním návrhem vyzvá-
nu aby předložila, čím chce též příspěti na zvý-
šení přídavku cvičnýých učitelů a učitelů hudby. Ne-
slevi-li vláda ze svého zásadního odporu, hodného
jiných věcí, jest dle náhledu odboru další práce
vážně ohrožena.
doktor
German
18
article
Z parlameniních výborů.
Finanční plán ve výboru.
(Zvláštní telefon. zpráva „Nár. Listů.
Finanční výbor se dnes odročil na
3 neb 4dny. Byla však mylná domněnka, že
práce odpočívají. Naopak! Konají se velmi hor-
livě, úsilovnějí a hojněji než se na veřejnost
může dát. Jak věci dnes jsou, je důvodná na-
děje, že v době dozírné dospěje se k resultátům
positivním. Myslí se, že do budouci so-
boty projednána bude celá daňz
osobniho příjmu a že zbude potom pro
první dny druhé polovíce února rozprava
stran údělů, která snad vyplní jenom dvě
schůze, takže by k 18. únoru mohl býti finančni
výbor jak s daní lihovou, tak s daní z osob-
ního přijmu hotov a věci ty mohly by se do-
stati do plena, ovšem s četnými minoritními
návrhy, kterých bude snad 30.
19
article
Dnes bylo ukončeno jednání o sa zbe
berní. Poslanci naši stejně jako všichni po-
slanci ostatních stran občanských hlasovali
proti návrhům na zvýšení minima daně pro-
stého, poněvadž toto minimum 1200 K je v Ra-
kousku, vyjímaje Velkou Britanii, nejvyšší,v
malých státech německých činí 400—600 M,
v Bavorsku 600 M. v Prusku 900 M. Při malé
kapitálové síle v Rakousku lze velmi těžko
přesunouti je na zámožnější vrstvy a tím ne-
snadněji, že již podle nové sazby osobní daně
příjmové bude sazba její ve vyšších třídách
příjmových nejvyšší, desáhne až 612%, kdežto
v jiných státech činí nanejvýš 5 proc. Účelem
předlohy je rozmnožiti příjmy pro účely slu-
žební pragmatiky a nelze proto zvyšováním
minima daně prostého příjmy snižovati. Mimo
to asi země ze zvýšených příjmů osobní daně
příjmové po určitém obnosu obdrží úděl a ji
z toho důvodu nelze zamezovati vzrůst.
V dnešní schůzi finančního výberu podali posl
dr. Funk. dr. Licht a dr. Rašin společný
návrh, směřujicí k nové úpravě řízen
ukládacího při osobní dani z přijmu.
Návrhy tyto jsou výsledkem dlouhých porad, jež
téměř tři neděle denně konány byly mezi oběm
Prusek
Funk
doktor
Licht
Rašin
Velká Británie
Bavorsko
Rakousko
20
article
V drebném prodejí:
ranni čisto o sobě . . na Sh
večerni
za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranníslo . . . . . j0k
večerni . . . . . . . 5 b
lnseráty
plaí ne botovó napřed.
Předplaceni a inserte
zdministrace V Murisnské ul., e
Tam nacházejí su tež
redakce. tishárna a xnodhace
„Nhrodntch [isto
Rukopisy se novrana
Murisnský ulice
21
article
la olova
llt s
22
article
našimi zástupci, referentem drem. Lichtem a vlád-
ními zástupci odborným chefem Bareckem
ministerskými rady Gettliebem a Busnem,
a jejichž východištěm byl nůvrh posl. dra. Funka,
námi již uveřejněný.
Nynější úprava řízení sleduje dva cile: částeč-
né zjednodušení ukládacího řízení, zejména však
takovou ochranu poplatníka, aby vůbac a zvláště
pro případ odhlasování prohlídky knih poplatník
sám mobl všecky pochybnosti linaněnímu úřadu
ztran správného přiznání jenom prostředky prů-
vodními vyvrátiti, takže by prohlídka knih bud
odpadla, nebo nastati mohla jenom tehdy, kdyby
jiných důkazů nebylo.
Dle dosavadního zákona jsou poplatníkova
práva nepatrná, k tomu ještě na volněm uváženi
komise závislá.
Pokud se týče zjednodušení řízení, navržen
jest nový způsob volby komisí, při kterém do-
ručují se hlasovácí listky ihned s formulářem při-
znání, odstraňuje se tím nutnost zvláštního doru-
čení 1.000.000 hlasovacích lístků s tím uleví se
také obecním úřadům. pokud jim doručení bylo
ukládáno. Zavádí se dále v § 212, rozdělení při-
padů pro jednání komise podle toho, zdali návrh
na zdanění zni dle přiznání, či odchyluje se od
přiznání, čímž komise dosáhnou přehledu o tom,
ve kterých případech se odchyluje návrh předsed
od přiznání poplatníkova.
doktor
Gettliebe
Busn
23
article
Nová práva poplatníkova stanovena jsou vs
211. a 218. Dle § 211. odst. 3. předepsáno jest nyní,
že musí býti veškeré proveditelné důkazy, po-
platníkem nabídnuté, provedeny, že musí býti vy-
hověno žádosti za osobní výslech, že zamitnutí
důkazu může se stát jen komisí (nikoliv předsedou
neb finančními úradv) a to jen z důvodů v zákoně
tavativně uvedených: důvody zamitnutí musí být
bez další žádosti poplatníkovi sděleny. oll
V § 218. stanoví so důležitě právo pro poplat-
níka, že mají mu pro odvolání být sděleny nejen
základy vyměření daně, tedy suché cifry, nýbrž
také důvody vyměření a musí mu být na dalši
jeho žádost dovoleno, aby nahlédl do spisů
a učinil si opisy spisů.
Předpisy ty, jež byly nejobtížnější částí porad,
upraveny jsou tak, aby na jedné straně poplatník
byl chráněn, na druhé straně zamezilo se zneužití
práv k znemožnění ukládacího řízení.
Pokud se týče řízení, vedeného předsedou ko-
mise, neb komisí za účelem přezkoumání přiznání,
docíleno přesnější formulace, které osoby majív
řízení být slyšeny v ten způsob, že pojem t. zv.
esob přezvědných stotožněn s pojmem svědků a
výslovně vytčeno, že musí to být osoby důvěry-
hodné.
av
24
article
Dále vložen do zákona výslovný předpis, že
ověřené opisy bilancí mohou býti požadovány jen
komisi, nikoliv předsedou, a popletníku musí být
oznámeny na jeho žádost důvody. (Dodatek ku
§ 206.)
Dekrety, vytýkající pochybnost o přiznání, no-
vě upraveny v § 211. v ten rozum, že musí byt
přesny a srozumitelny a shrnovat pobud mečno
všechny pochybnosti najednou. K jich zodpovězení
stanoví se nyní v zákoně lhůta nejméně osmi-
denní.
Účinky kontumační pro případ nepodání při-
znáni, nedostavení se před komisi a nezodpově-
zení dekretu, vytýkajícího pochýbnosti, omtezuji
se v tem způsob, že odpadnóut musí, omluví-li se
poplatník řádně. Mimo to kontumeční účinkv na-
stali mohou jenom, nebyly-li zodpovězeny pod-
statné otázky a při uložení daně musí bět vrat
zřetel ke všem pomůckám, které komise má
po ruce. Jestlíže týkaly se dotazy jenom určitého
pramene příjmu, na př. jmění kapilálového, nemo-
hou se kontumační účinky vztahoval na důchody
poplatníka z jiného pramene přijmového, na př.
ze živnosti. domu atd.
Resolučním návrhem ku § 206 vyzývá se vlá-
da, by zavedla za spolupůsobení obchodních a
živnostenských komor. zemědělských rad a jiných
korporací, oprávněných po zákonu k zastupování
stavovských a hospodářských zájmů poplatnických,
listiny znalců, ze kterých v první řadě bylo by
dlužno znalce povolávat.
Aby zabezpečeno bylo spravedlivé odhadování
a šetření tajemství, mají být členové komise vzali
do přísahy s výslovným upozorněním na trestn
následky § 246.
Mimo to stanoví se v § 232., že uděluje se
poplatníkovi právní nárok na odpis daně pro pří-
pad klesnuti o více než jednu třetinu oprofi ob-
nosu, jenž byl vzat za základ zdanění. Dosud od-
písy ty byly závisly na volném uvážení zemského
finaněního ředitelství.
živnostenský komora
25
article
Z Vídně, 7. února. (K. k)
Vídeň
26
article
Byla skončena debata o projednávaných para-
grafech a po doslovech zpravodaje dra. Licht
a spoluzpravodaje dra. Rennera přikročuje se
k hlasování.
§ 155, schválen byl ve znění vládní předloby
a zní tedy takto: Od placení daně z přijmů jsou
dále osvobozeny osoby, jichž celkový příjem ročně
doktor
Renner
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Špičák, 6. února 1913.) Ráno probudil
ne crkot vody, řinoucí se z okapu na zin-
kvou stříšku pod oknem. V bělavém šeru
kvají smrčky těsně u okna tmavými halu-
nmi a les na návrší, stoupající od okna, vy-
tistá z husté sněhové pěny, prosvitající ještě
msoko mezi černými kmeny. Červený slou-
pek ve skleněné trubici teploměru třese se
vrivě na nule, ale mírný vítr stáčí se od vý-
chodu a páry z vlhkých korun stromoví stou-
pejí do řídkých, bílých oblaků.
Po chodbách hotelu dupou těžké lyžařské
bly, celá Prokopova kolonie spěchá se sní-
lni v jidelně, ověšené egyptskými zbraněmi
a koberci, jen aby uchytila ještě těch několik
bedin, po kterých snad déšť zkazí jízdu na ly-
lich nadobro. Norský nadporučík Halídan
Haseborg Hansen, svěží pružný mladík, stojí
ve své šedé, nenápadné uniformě před ho-
telem a shromažďuje svoji „školu“. Všichni
horlivě mažou lyže, aby nelepily ve vlhkém
sněhu, upravují vázání, svlékají těžké sweatry.
a v několika minutách mizí dlouhý průvod
v řídkém lese za domkem otce Prokopa, pro-
vléká se kolem stájí na loučku a nízkým pod-
restem na širou pláň, z níž stoupá příkrá cesta
izce vyjetými kolejemi mezi smrky nad
stráň pod Špíčákem, kde se staví můstekk
távodnímu skoku.
Dělníci nahazují na stupeň pevně udu-
saný a proutěným pletem podchycený hroma-
dy sněhu, jež se lyžemi srovnávají v hladký
přejezd. Nad můstkem vyčistěn od křoví a
smrčků široký, dlouhý rozjezd, a pod můstkem
spadá příkře na sto metrů dlouhá sněhová
dráha, pečlive rozrytá a lyžemi urovnaná,
končicí mírněji skloněnou plání v podrostu.
Prokopův
Halídan
Haseborg Hansen
Prokop
28
article
Obloha se vyčasila, slunce se rozsvětluje nad
věncem hor za nádražím, a daleký rozlehlý
kraj jiskří sněhovným povlakem s domkyv
údolí a hustými hřebeny smrčin po stráních
Je ticho kolem, jen dole v údolí supá vlak
po zasněžených kolejích a občas rachotí ry-
chle výstřely strojových pušek. Úbočí hemži
se drobnými postavami lyžařů, kteří zkoušejí
mírnější i prudší sjezdy, učí se různé druhy
jízdy, trpělivě válejí se ve vlhkém sněhua
stoupají znovu a znovu po úbočí, aby opako-
vali naučené obraty. Hansen s nezdolnou
trpělivostí odpovidá na neustálé otázky, sjíždi
zvolna, ovládaje se zázračnou jistotou svými
hubenými nohami pružné lyže, rozkládá kaž-
dý obrat ve všechny jeho prvky a zas se
vrací, na nikoho nezapomínaje, dohlíží sta-
rostlivě, aby snad neobratné pokusy začáteč-
níků nekončily úrazem. Konečně jsou dělníci
s můstkem hotovi, hráz je pevně upěchována,
jízdní dráha uhrabána, a Hansen stoupá rychle
podrostem na vrchol rozjezdu. Podél sjezdu
nastavila se celá společnost, závěrky fotogra-
fických aparátů cvakají, náhle mihne se nad
můstkem, kolem holého strůmku, tmavý stín
v jiskřivých odlescích snéhu, ozářeného slun-
cem, a štihlá postava s roztaženýma rukama
letí jasným vzduchem, jakoby se střelhbitě
vznášela nad nádherným zasněženým panora-
matek hlubokého údolí, slétne na příkrý svah.
mihne se po strmém, bílém srázu a stane oka-
mžitě mocným obratem daleko dole v hlu-
bině. — Můstek je dobrý, všichni to věří na
slovo svému vůdci, aniž by se pokoušelí sami
se o tom přesvědčit, a v krátce celá karavana
sjíždí různými stezkami lesem na louku, kde
do únavy opakuje se škola, až nastává čas
k obědu.
Odpoledne taje sice, ale sníh drží, obloha
je jasná, vítr se utišil, počasí slibuje být vý-
letu příznivé. Opustil jsem horlivou školu
Hansen
Úboč
29
article
která se vyhrnula na Pancíř, pokračovat ve
výcviku, prohlédl vázání, vzal do rance pro-
viant a aparát, a vyšel přes Prokopovu loučku
na Červené příkopy. V měkkém sněhu táhnou
se vysokým lesem úzké koleje, vyšlapané
včera vojáky, tichý les stojí bez hnutí, a lyže
šustí stejnoměrným rythmem mezi smrčím.
Sníh sešel s jehličí, husté, vodou napité
větve kloní se nad cestu — jsou obaleny ry-
šavězelenými, čerstvými výhonky. Sníh na
zemi je skropen drobounkým jehličín, krvácí
místy červenými bobulkami jeřabin, houštím
kmenů prokmitá dole rozrytá silnice k Čer-
nému jezeru. Cesta stoupá, mohutné buky
roní do bílého koberce tmavorudé ostnatě
bukvice, dlouhé pruhy cesty jsou posypány
suchými, nahnědlými lupénky, jež se chvěii
mezi zářivými jiskerkami sněžnýcho jehlic.
Zdvihá se vítr a šumí v těžkých, vlhkých ko-
runách, bílá oblaka honí se na modrém nebi.
nad šachtou Johankou poletují vrány, přes
cestu vede klikatá stopa tetřeví, a kdesiv
údoli zazní na chvíli rolničky saní. Konečně
jsem na prvním hřebenu, u laviček, odkud za-
hýbá cesta příkřeji vzhůru na stráň Jezerní
stěny.
Kolej je méně vyjeta, sníh se změnil, je
sypký, lehký a hlubší, září v odlescích, jež pro-
nikají řídkými korunami. Haluze stromů jsou
zde v závětří a na 1200 metrech již zavěšeny.
jehličí posypáno drobounkým suchým popraš-
kem, celý les má bílý háv, sesýpá občas pršku
ostrých sněhových jehlic na cestu, jež stoupá
stále příkřeji na dolní stupeň. Snih počíná se
trochu lepit na lyže, stoupání je únavnější
Zahnu z vyjeté koleje „Juránkovou cestou“
v pravo do úbočí. Sněhu je tu na metr, svě-
žího, nedotčeného, jenž tvoří mírné hrboly
a hluboké dolíky kolem smrkových kmenů.
obalených hustě mechem. Lyže brázdí si
úizkou kolej, zapadají měkce, beze zvuku tě-
měř, v hlubokém tichu spícího, zasněženéh
lesa.
Pancíř
Prokopův
Zahn
Juránkův
30
article
Všechny myšlenky, jež veze sebou člověk
mimoděk z města do horského zátiší, jichž
nezbaví se ani tam dole na mírných svazích
pod Špičákem, mizí samy sebou v té lesní
poušti a v srdci rozkvétá tichý mír, kliduá
rozkoš, bezejmenná, bezdůvodná, svěží radost
z každé drobnosti kolem, z každého bezvý-
znamného dojmu. Je třeba pozorně hledat
cestu, hlídat lyže, aby nesjížděly po příkré
stráni, zdolávat sněhové stupně, obcházet vy-
mleté dolíky — to vše poutá mysl, starost o
cestu nabývá důležitosti a opravdovosti; při
tom však bezděčně vidím sebe sama, jak stou-
pád pod sněžným příkrovem nízkých zavěše-
ných smrků pustou tišinou, zanechávaje z
sebou čerstvou stopu v bělostné půdě, až, za-
sypán sněhem, proderu se houštím na pláň na
vrcholu Jezerní stěny.
Tam opět mění se útvar lesa. Místo chu-
dých, řídkých smrků, s hubenými kmeny
lehkým popraškem, stojí tu na rovnoměrné
hladké, bílé plání hustě od země zarostlé str -
my, jako vysoké jehlance, pokryté průhled-
ným ledem. Těžké krátké větve, napité vo-
dou, zmrzly, huňaté jehličí proniká ze skle-
něného křišťálu, jenž je obaluje, a když vítr
zašumí plání, pohybují se široké, zasklené
chvosty, na strnulých, nehybných kmenech
cinkajíce svým ledovým obalem. Slunce, jež
se nachyluje nad obzor a barví oblohu na-
žloutlými červánky, rozžehuje v průhledném
ledu tisíce duhových jisker, jimiž se rozza-
řuje celá pláň, až k pevilonu, zasypanému nad
střechu závějemi.
Pavilen vyčnívá nad nízký les, a pod mo-
drou oblohou rozvírá se do široka zasněžený
kraj s ozářenými špíčkami a hřebeny hor.
31
article
Tam v dálce kdesí, za řídkými mlhami, do
nichž se skláni slunce, lze tušit v těch modra-
vých záblescích na obzoru ledovce vysokých
Taurů — celý kraj je bílý, mrtvý, beze vší
stopy lidského života. A fantasie bloudí tím
širým práznem nespoutána časem, zalétá hru-
vě do dávné minulosti, kdy před tisíci a tisíci
léty právě tak tiše zapadalo slunce nad bílým
krajem, v němž nebylo ještě člověka — a těká
do daleké budoucnosti, kdy zmizí lidstvo,
sehladne země, a slabé paprsky hasnoucího
slunce budou zářit na mrtvou tu krajinku, po-
krytou věčným sněhem a ledem, příkrovem
minulého lidstva. Hluboká, tichá oddanost v
osud a klidný, teskný mír chvějí se v duši
v té širé samotě — až dlouhé stíny hor a
stromů, mléčně šero, houstnoucí kvapem nad
krajinou, probudí starost o všední věci tohoto
světa. Lyže sviští hladce ve vyšlapané koleji,
zahnou samy v pravo nad prudký sjezd a řítí
se bleskurychle úzkou, vyhlazenou úžlabinou
mezi stromy. Celý les letí střelhbitě kolem
vzhůru, nerovná půda otřásá nohama, lyže
zučí, vyskakují nad vyjetými dolíky a přes
vyčnělé kořeny ani hele nestači zadržet prud-
ký let v úzké dráze, až konečně nad dolním
stupněm v těsném úžlabí konči sjezd divokým
přemetem do kypré sněhové podušky.
32
article
Ale nejprudší stráň mám již za sebou. Po
pádu nohy samy opatrně brzdí na širší koleji
pevně rozevřenými patami, půda kolísá již
mírněji, až objeví se mezi stromy lavíčky
Červených příkopů, zmízí zasněžený pohádko-
vý les Stěny, a v klidném, rythmickém tempu
snáším se starou cestou kolem zasněžených
balvanů, pod nahými větvemi buků, smrkovou
alejí stále níž rozkošným, klidným pohybem.
jako když lodka pluje, až k horizontální cestě
nad silnicí, k malé louce nad hotelem, velkým
obloukem do statku, kde pestré kachny s kři-
kem capkají červenými nožkami ve špinavém
sněhu, a ze stráně zvučí veselé hlasy lyžařské
školy, vracejicí se z cvičení.