1
masthead
Strana 4. Číslo 229.
3
masthead
Dne 21. srpna 1900.
4
article
* Cesta posluhy do Paříže. František Ne-
špor, veřejný posluha ústavu »Patria« č. 29, dlouho
uvažoval, jak by se originelním způsobem dostal na
pařížskou výstavu. Konečně ho napadla šťastná my-
šlénka. Půl druhého roku skládal krejcar ke krejcaru,
až konečně si uspořil asi 60 zl., s kterými hodlá pod-
niknouti obzvláštním způsobem cestu do Paříže. Čhce
s obyčejným ručním vozíkem, na nějž naloží kufr
s prádlem a šatstvem, za šest neděl doraziti do Pa-
říže. Zamýšlí uraziti denně asi 5 mil. Nešpor v po-
dobných pedestrianských výkonech není žádným no-
váčkem. R. 1896, uzavřev sázku, cestoval pěšky z
Staré Ršavy do Prahy. Cestu tuto, jež obnáší asi 178
mil, vykonal za 26 dní. Mluví plyně německy, ma-
ďarsky a trochu francouzsky. »Cestovatel« apeluje na
veřejnou podporu.
* Tah loterie na stavbn kostelů v Brně
a v Husovicích. Při prvním tahu který se od-
býval dne 18. srpna o 2. hodině odpol. v Brně, při-
padla hlavní výhra 5 kg. zlata v ceně 15.000 K
na los číslo 192.008. Druhý tah koná se dne 19.
března 1901.
* Sokolská slavnost v Českém Dubě.
V neděli konala se v Českém Dubě slavnost so-
kolské župy, při čemž došlo ke srážce mezi Čechy
a Němci, takže četnictvo zakročilo zbraní. Teprve
když se zaručil purkmistr městský za klid, nastalo
utišení mysli. Jinak nebyl pořádek porušen, ač jitření
bylo stále.
František
Němec
Paříž
Praha
Brno
Husovice
Čechy
Patria
kg
5
article
* Restaurace Svatováclavské záložny.
K nastávajícímu sjezdu literárnímu družstva Vlasti,
jakož i k době pozdější doporučujeme dpp. odběrate-
lům a čtenářům restauraci Svatováclavskou, kterou
od některé doby převzal a svědomitě vede p. Jindřich
Bílek, který stará se ze všech sil o to, aby svým
hostům k úplné spokojenosti posloužil. Kuchyně jest
výborná a plzeňské i smíchovské pivo stále čerstvé.
Místnosti jsou dobře upraveny a zvláště letní doba
hodí se nemálo k příjemnému posezení v restauraci
Svatováclavské, neboť místnost na rozsáhlém dvoře
náleží k nejlepším místnostem pražským vůbec. Pan
Bílek jest našim stálým inserentem a proto zaslouží
všeobecné podpory. Vchod do restaurace Svatováclav-
ské jest z Řetězovy a z Karlovy ulice. Podporujme
svoje lidi, abychom jim dopomohli k udržení stávají-
cích podniků. Doufáme, že tento náš hlas nevyzní na
prázdno, zvláště v době sjezdu, kdy o vše v restau-
raci bude náležitě postaráno.
* Listovní tajemství. V příčině celní praxe
týkající se zapečetěných zásilek tiskových, vydalo fi-
nanční ministerstvo následující nařízení: Žjistí- li se,
že zapečetěné zásilky, které byly poštou odevzdány
celním úřadům k prozkoumání, obsahují tiskové nebo
písemné věci, tedy musí celní úřady poštu upozorniti,
aby příjemce dostavil se osobně bud k otevření zá-
silky, neb oznámil své zásilky se týkající disposice.
V žádném případě však nesmí býti zásilky bez svo-
lení adresáta otevřeny.
Bílek
Karlov ulice
Svatováclav
6
article
Administrace obecních náplavek upo-
zorňuje, že ledové poukázky z letošního roku pozbý-
vají platnosti dnem 31. srpna t. r. Zbylé poukázky
lze vyměniti za hotové v kanceláři obecních náplavek
denně od 5. do 6. hod. odpolední.
Bezohlednost. Píše se nám: Od soboty
večer ve Vyšehradské třídě a snad i jinde zastavena
říčná voda, aniž by bylo na to upozorněno obecen-
stvo, by si mohlo v čas zaopatřit nějakou zásobu.
* Zatčený defraudant. V Opavě byl zatčen
jakýsi Tomáš Jindřich Dnettel z Londýna, v němž
byl poznán poručík Tomáš Drozda, který r. 1869
uprchl s 15.000 zl. náležejícími pluku prince z Wasů.
Konkurs uvalen krajským soudem chebským
na jmění Lud. Lederera, kupce v Chodově. Stání ko-
nají se 30. t. m., 27. září a 5. října.
* Zšílela v kostele. Před několika dny při-
šla Antonie Zoufalá, služka z Opatovic v okresu
kutnohorském, záhy ráno na mši sv. do arcibiskup-
ského chrámu Páně sv. Jakuba v Hoře Kutné, kdež
usedla do lavice a jala se horlivě modliti. Mezi mší
svatou zpozorovali lidé vedle sedící, že dívka je mysli
velice rozrušené, neboť sebou neustále vrtěla, jakoby
chtěla vyskočit a vyrážela ze sebe nesrozumitelná
slova. Toto podivné chování přičítali nějaké cho-
robě a poněvadž nebylo příliš nápadno, nevěnovali
mu zvláštní pozornosti. Když bylo po mši sv., vy-
stoupila Zoufalá rychle z lavice a kvapila ke dveřím
chrámovým, prodírajíc se rozčileně mezi lidmi z ko-
stela jdoucími. Na ulici počala najednou mávati ru-
kama a křičeti: »Zabili mi Krista Pánaa
Pannu Marii, játo musím vykřičet!«
Přivolaný strážník odvedl šílenou po dosti tuhém od-
poru do všeobecné nemocnice, kdež byla dána na po-
zorovací oddělení.
Dnettel
Drozda
Lederer
Zoufalá
Opava
Londýn
Chodov
Opatovice
Kutná
Páně svatý . Jakub
Pánao pannus Marie
7
article
* Vosami usmrcené dítě. Zvláštní nehoda
udála se jisté ženě v jedné vesnici blíže Těšína, která
šla na procházku s nemluvnětem a jeho větším bra-
tříčkem. Hošík, jenž capal vedle matky, házel kame-
ním na vosí hnízdo, z něhož vyletovaly vosy. Hošík
potom předběhl matku o kousek cesty a hrál si
s květinami. Aby se mu něco nestalo, nechala matka
vozík s dítětem státi na cestě a šla pro hošíka. Když
se vrátila, nepoznala skorem své dítě, bylo vosami
v pravém slova smyslu pokryto. Na její volání o po-
moc přikvapil jistý dělník a odehnal vosy, načež od-
nesl je do bytu rodičů. Dítěti byly sice přikládány
okamžitě studené obklady, avšak bezúčelně; zemřelo
v hrozných bolestech za krátkou dobu.
Požár v obchodě. Dne 19. t. m. večer
vypukl oheň ve skladišti prádla na Velikém náměstí
v Brně a zničil téměř všecky zásoby zboží. Škoda se
odhaduje na 20.000 korun. Příčina ohně jest dosud
neznáma.
Neblahý pád s topolu. V Olešnici u Bo-
skovic chtěl nedávno 61letý zedník Fr. Fajman ode-
hnati roj včelí s topolu, na který včely usedly. Po-
jednou však spadl s výše as 5 m. tak nešťastně, žě
rozrazil si lebku a v několika minutách následkem
tohoto zranění zemřel.
* Povětrnost. Zamračené, suché a teplé počasí trvá.
Fajman
Těšín
Brno
Olešnica u Bo
Francie
8
article
Směs.
Směs.
** Nehoda rychlovlaku. Z Vídně, 20.
srpna. (T. k.) Řiditelství státních drah sděluje: Ná-
sledkem špatného postavení výhybky, vyvolaného ne-
správnou di-posicí provozního úřadníka, dostal se
dnešní rychlovlak č. 202, vyjížděje ze stanice Welsu,
na slepou kolej. Lokomotiva a služební vůz vyšinuly
se z kolejí. Nikdo nebyl poraněn; ale vyšinuvší se
vozidla byla značně porouchána. Rychlík se zpozdil
o 3 hodiny.
*Mor v Berlíňě? Z Berlína, 20.
srpna. (T. k.) »Reichsanzeiger« praví proti tvrzení
tisku, že se v Berlíně udál případ, moru podobny,
že odborníci po ohledání vylučují podezření, že se
jedná o mor. Osoby, jež byly v pozorování, byly pro-
puštěny.
Francie objednává v Americe milion ton
uhlí v nejbližších patnácti měsících. Uhlí toto je pro
válečné lďstvo, pročež objednávka budí jakousi po-
zornost.
Rychlík
Mor
Vídeň
Wels
Berlín
Francie
Amerika
9
article
* Sionisté na svém sjezdu v Londýně pracují
neunavně celé dny a pozdě do nocí. K otázce, zda-li
sionismus má býti považován za hnutí náboženské
nebo národní mluvili dr. Kahn z Vídně, dr. Waitz-
mann ze Švýcar, dr. Herzl a j. Usneseno, že sio-
nismus jest hnutí národní, v němž jest místo pro
všechna náboženská společenstva židovská. Stanoveno
na sjezdě, že Sionisté nemohou počíti s prováděním
svých zámyslů, hlavně tedy s utvořením židovské ná-
rodní osady, dokud nebudou míti k disposici 6,000.000
korun, kdežto dosud mají pouze asi 3,750.000 korun.
Prof. Belkovský, podávaje zprávu pokladní, ujišťoval,
že kolonisační podnik, od něhož Sionisté očekávají
tak značné prospěchy, bude míti ráz čistě národní.
Dr. Gastor, náčelník portugalských židů vyslovil se
ve stejném smyslu a jeho zmínka o »národních po-
měrech v Palestině« vzbudila nadšení. Dne 16. t. m.
konán večerní banket, při němž se ujali slova dr.
Gastor s přípitkem Israeli jako národu, dr. Nordan,
Sir Francis Montefiore, dr. Herzl, Langwill a j. Síň
vyzdobena byla prapory se štítem Davidovým.
Akademii věd v posledním sezení učiněno
bylo důležité sdělení. Chemikové Deogrez a Balthazard
pracovali na sestavení sloučeniny k znovuokysličování
vzduchu v podmořských člunech. Chemikové spustili
se s aluminiovým zvonem pod hladinu moře a shle-
dáno, že mohli se tam zdržeti libovolně dlouho, oky-
sličujíce vzduch svým přípravkem. Objev tento jest
velice důležitý. Podmořské čluny nebudou míti zapo-
třebí vynořovati se nad vodu, aby nabraly čerstvého
vzduchu, nýbrž budou moci z libovolné vzdálenosti
plouti pod vodou k obrněnci, umístit pod ním torpédo
a zase pod vodou nepozorovaně se vrátit.
Kahn
doktor
Waitz
Herzl
profesor
Belkovský
Gastor
Nordan
Montefiore
Langwill
Davidová
Deogrez
Balthazard
Londýn
Vídeň
Švýcary
Palestina
Izrael
akademie věda
10
article
* Anglické uznání Dewettovi. Korespon-
dent »Daily Telegraph« při Bullerově armádě vyslo-
vuje se o Dewettovi, znamenitém vůdci Boerů, násle-
dovně: »A pořád jen Dewett! Když měsíc vychází,
vzplanou signály světelné: »Mějte se na pozoru, De-
wett je ve Vrede (Rakovník) a táhne na New-Castle.«
Když slunce vychází, heliograf oznamuje: »Pozor na
Dewetta! Je v Betlehemu (Domažlice) a zdá se, že
chce zajmouti dva prapory, jež zůstaly posádkou v La-
dysmithu.« — Za soumraku zvědové přibíhají od vý-
chodu s poplašnou zprávou: »Dewett prošel Cundycleugh
průsmykem se sedmi komandy a hotoví se napadnouti
generála Dartnella u Dundee (Humpolec). — Gene-
rálové Rundle, Hunter, Methuen, Kitchener jej honí
po tři měsíce, 30.000 mužů číhá na něho na hrani-
cích Natalu, kdežto on napadá Robertsovo spojení
s jihem a asi 7000 muži zaměstnává polovic anglické
armády. Celý prapor Yeemanrů, celý pluk milice za-
jímá, celé vagony uniforem a jiných zásob zabral, tak
že vojsko jeho je vším dobře opatřeno. Čest, komu
čest náleží. Kdyby anglický vůdce jezdectva za těchže
okolností, jaké obklopují Dewetta, zajímal 1000 mužů,
s polovici jezdectva, přerušoval spojení a vzdoroval té-
měř 80.000 nepřátel, slaven byl by jako zázračný
hrdina. Dewettovy operace budou jednou hlavním před-
mětem přednášek pro žáky jezdectva na školách vo-
jenských. Jeho způsob válčení třeba studovati a jeho
konání následovati. Nechť to s Dewettem na konec
dopadne jakkoliv, jeho jméno bude od potomstva sla-
veno jako jméno velikého partisánského válečníka.
Bullerův
Boer
Dartnell
Dundee
Methuen
Kitchener
Robertsův
Dewett
Rakovník
NewCastle
Betlehe
Domažlice
Humpolec
Natal
Daily Telegraph
Hunter
Genus
11
article
* Služebné v jižní Africe zřídka jsou bílé
pleti. Když si někdo dopřeje přepychu evropské slu-
žebné, dlouho se mu netěší, neboť ta na vdavky
dlouho čekati nemusí. Služebné černošky slouží však
velice dobře. Ve městech obstarávají posluhu v do-
mech kaferští hoši, kteří bývají učeliví a věrní. Nej-
lepší pověst mají služebníci indičtí, kteří ve svých
bílých šatech, turbanech a pestrých pásech velice ma-
lebně se vyjímají. V Royal Hotelu v Durbanu jsou
kuliové pod veedením major doma s dlouhým bílým
vousem. Ložnici upravuje tam indická žena ověšená
množstvím šperků s plnými prsty prstenů, s prsteny
i v nose a na palci nohou.
** Je prý 1844 roky stár. Z Jackson, Miss.,
se telegrafuje »Jednotě«: Jeden ze sčítatelů obyva-
telstva ve státu Mississippi, objevil nejstarší osobu na
celém světě, ovšem jsou-li její tvrzení správná. Nebot
v okresu Le Flore řečený sčítatel nalezl černocha,
jenž tvrdil, že je 184 roků stár, že byl 5krát ženat,
otcem 51 dětí, 93 vnuků a 67 pravnuků. Narodil
prý se ve staré Virginii a znal osobně Washingtona
a La Fayetta. Černoch tvrdil, že stár jest 184 roků
a proto do seznamu tak byl zanesen.
30leté trvání české osady. Oslava
30letého trvání české osady v Knox County v Ne-
brasce pořádaná byla nedávno v Niobraře a výsledek
její je velice uspokojivý. Slavnosti súčastnilo se asi
1500 osob, průvod byl imposantní, v němž vyjímaly
se velmi pěkně četné allegorické vozy. Českými řeč-
níky byli: p. Jan Rosický, chefredaktor »Pokroku
Západu« a p. Lev Palda z Elgin, Ia Anglicky ku
shromáždění promluvil redaktor omažské »Bee«, pan
Edvard Rose water.
Jackson
Černoch
Rosický
Palda
Edvard
Afrika
Durban
Mississippi
Virginie
Washington
Le Fayetta
Elgin
Royal hotel
Knox Count
12
article
** Ještěrka v žaludku. Před nějakou dobou
spolkla Anna Jonesova z Marcus Hook náhodou při
pití ještěrku. Každou chvíli vylézala ze žuludku až
k samému hrtanu, avšak vyvrhnouti nebylo ji možno.
Jonesova každou minutu očekávala, že se zadusí.
V noci nedávno naříkala si opět na nepříjemný
pocit, když v tom náhle vydechla naposled. Lékaři
tvrdí, že nikoliv ještěrka přivodila její smrt, nýbrž
představa její, že se udusí.
** Tříleté dítě usmrtilo otce. Jistý muž,
jménem Peterson, jenž bydlil nedaleko Glencoe, O.
T., sešel neočekávaným způsobem se světa. Když
spal na dvoře, jeho vříletý synáček hrál si poblíže
něho a jakýmsi nevysvětlitelným způsobem dostal se
k ostrému řeznickému noži. Hoch přiblížil se k otci
a přeřízl mu hrdelní tepnu, čímž Peter-
son vykrvácel.
Poraněný umělec. Herec Villy T halle
na Faakském jezeru byl raněn, neboť jeho pravá
ruka se dostala mezi loďku a stěnu koupelny. Byl
mu rozmačkán úplně ukazováček.
** Nekřtěňata v Pařížl. Ve Francii jest za
náboženského úpadku veliký počet nekřtěných dítek.
Pouze v Paříži počítá se takových moderních pohanů
na 70 000. Katolíci zřizují zvláštní jednotu katolických
dítek, aby vyprosily svým pohanským hrajanům milost
sv. křtu.
Jonesův
Hook
Peterson
Petra
Villa T
Glencoe
Francie
Paříž
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
— K docházce kostelní školních dítek.
Dne28. dubna byl zaslán duchovní správě v Heř-
mani tento přípis: »Čís. 1011 okr. šk. rady ze dne
14. dubna 1999. Důstojné duchovní správě v Heř-
mani. Vyřizujíce ctěný přípis ze dne 6. dubna 1899
č. 141 oznamujeme, že výměrem z dne 14. dubna
1899 č. 1011 uložili jsme správám škol v Heřmani,
Malči, Hoješíně a Klokočově, aby dítky v nejhoj-
nějším počtu súčastnily se každou neděli a každý
zasvěcený svátek u přítomnosti svých učitelů služeb
Božích, které ustanoveny jsou na půl 11. hod. dop.,
a v příčině té přesně bedlily zdejšího výměru z dne
24. listopadu 1894 č. 3070. Předseda: Haas m/p.«
— Dne 21. dubna 1900 psala ta samá okr. školní
rada mezi jiným takto: »Taktéž, že od 1. května
mají navštěvovati chrám Páně v neděli a ve svátek.«
Vyňato s výměru c. k. okr. šk. rady v Chotěboři
z dne 10. dubna 1900 č. 770. Poněvadž některé
správy škol nedbaly nařízení c. k. okr. školní rady,
vedla si duchovní správa dne 4. června 1900 stíž-
nost a na tu bylo dne 24. července 1900 č. 1541
praes. 11. srpna 1900 jak následuje odpověděno:
»Čís. 1541. C. k. okr. šk. rada v Chotěboři, 24.
1900. Důst. duch. správě v Heřmani. Vyřizujíce
stížnost duch. úřadu farního v Heřmani z dne 4.
června 1900 č. 212 usnesla se c. k. okr. šk. rada
ve svém zasedání 14. t. m. konaném jednomyslně
takto: a) Správa školy postarejž se dle nařízení z dne
17. prosince 1883 č. 37948 z. š. r. a dle § 48.
z dne 3. května 1883 všude tam, kde mládeš školní
cvičení náboženství a předepsaných výkonů nácožen-
Bož
Heř
Heřmaň
Maleč
Hoješín
Chotěboř
Haas m / p