2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
7 änora 1913. čislo 37.
4
article
Tímmohl bych končiti, připojuji však po-
známku. že v otázce tak hospodářsky význam-
né a spletité, jako je otázka vodocestná, pro-
nášejí se proti poslancům různé výtky, tomu
se nedivím; proplétá se tu příliš mnoho růz-
ných zájmů, než aby ten či onen zájem necítil
se zkrácena. To dlužno také trpělivě snášeti;
neboť podaří-li se na konec věc v celku, pro-
nikne teprve jasně plný její význam. Ale tomu
se divím, že odnikud ještě nezaslechl jsem tu
nejvážnější, nejzásadnější a tudíž dle mého mí-
nění plně oprávněnou výtku, kterou vodocest-
né předloze lze činiti. Je to výtka, že před-
loha tato odchýlila se zásadně od vodocestného
zákona z r. 1901. Myšlenka dunajsko-oderské-
ho průplavu opuštěna, třeba předloha zdánlivě
ji jen odsunula; zemím, ve kterých ke stavbě
průplavů nemá dojíti (Dolním Rakousům, Mo-
ravě, Slezsku) poskytnuty v náhradu t. zv
kompensace. Na první pohled mohlo by se zdá-
ti, že se to Čech nijak netýká, protože u nás
jde hlavně o kanalisace řek. Ale byť by mělo
se tak souditi — ač ne zcela právem, protože
s dunajsko-oderským průplavem souvisí i prů-
plavní projekty naše (tak Pardubice-Přerov) —
přece nelze zamlčeti, že přístupem na zásadu
kompensací za průplav otevřeny byly široké
brány nejrozmanitějším kompensačním náro-
kům jiných, na vodocestném zákoně nezúčast-
něných zemí. Tyto nároky, jak právě nejčer-
stvější zkušenosti dokazují, jsou pro vodocest-
nou předlohu úskalím nebezpečnějším ještě, než
rusínská obstrukce. Oč lehčí bylo by postavení
naše vůči předloze, která by byla jen ryzím
provedením vodocestného zákona z r. 19011
Dolní Rakousy
Slezsko
Čechy
Pardubice
Přerov
5
article
Uznáním zásady kompensační vtlačena zástup-
cům zemí na vodocestném zákoně nezúčastně-
ných do rukou přímo zbraň, že nejde již o pro-
vedení starého, uznaného a na paktu severních
zemí s jižními spočívajícího zákona, nýbržo
stanovení něčeho nového, k čemuž třeba sou-
hlas nezúčastněných zemí vykoupiti. Že vzala
vodocestná předloha tento obrat, není vinou
českých poslanců z Čech, tedy zvláště ne vi-
nou poslanců mladočeských, mezi nimiž staří
přívrženci průplavoví zůstali svému přesvěd-
čení věrní.
Čechy
6
title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
7
article
Bulharské vítězství u Gallipole.
Bulharské vítězství u Gallipole.
Nesmělá zpráva turecká.
Z Cařihradu, 6. února. (K. k.) Úřadně
se sděluje ze dne 4. t. m.: Nepřítel,
který s částí svého vojska stoji
v území v Gallipole, posunul
několik pluků od Kadiköj ke Ka-
vaku, kdež stál jeden turecký
oddíl. Došlo k boji, který trval až do ve-
čera a jenž skončil na náš prospěch. Z
soumraku ustoupílo naše vojsko
dle rozkazu již dříve daného
k Bulaji, a to ponejvíce tak, že je ne-
mohl nepřítel stíhati. Druhý nepřátelský od-
díl postupoval k Myriofitu u Mramorového
moře a obsadil toto místo, které bylo chrá-
něno jen několika četníky. Nepřátelskému
vojsku, postupujícímu směrem k Šarköj, způ-
sobila korvetta »Zahní« vážné ztráty. Ne-
přítel nemohl postoupití za Kamilo.
Další úspěch Bulharů.
Z Berlína, 6. února. Ze Sofie se ozna-
muje »Berl. Tagbltu.«: V poledne došla
sem zpráva, že Bulhaři zabrali již
Bulair a postupují na Gallipoli.
Turci prchají v nepořádku.
Situace v Drinopoli.
M. Z Kolína n. R., (Zvl. telegr. zpráva
»Nár. Listů«.) Německý lékař bulhárského
Červeného kříže, který se vrátil z bul-
harského bojiště, sděluje »Frankf. Ztgu.e.
že záhy dojde ke kapitul a ci.
neboť obyvatelstvo se živí jenom koň-
ským a psím masem. Nynějším bombar-
dováním stala se situace mě st
ještě zoufalej ští.
Kamila
Bulhar
Berl
Turek
Cařihrad
Gallipola
Kadiköj
Ka
Berlín
Sofie
Kolín
8
article
Co učiní velmoci?
M. Z Kolína, 6. února. (Zvláštní tel
zpráva „Nár. Listů“.) Podle berlín-
ské depeše „Köln. Ztg.“ utichly dnes
nepravdivé zprávy o bezpro-
středním zasáhnutí velmocí. Přes to
nelze míti za to, že by evropské
kabinety nečinně přihlížely
ksituaci na východě. Kdyby by-
ly vojenské operace nebezpečně rozšíře-
ny až do blízkosti mořských
úžinanebo Cařihradu, mohlo b
se snad státi, že by všecky velmoci ne
zůstaly jenom nečinnými diváky.
Nespokojenost mezí tureckými důstojníky.
Z Frankfurtu, 6. února. »Frankf. Ztg.
oznamuje: Mezí důstojníky u Čataldže je velká
nespokojenost, poněvadž vláda chce odstou-
pit onu část Drinopole, ve které jsou pev-
nosti. Stále považuje se za vyloučeno, že b
Porta v příčině Drinopole mohla učinit ta-
kové dalekosáhlé koncese. Musulmanské
kruhy ukazují na to, že prý v Makedonii
Trakii bylo přes 100.000 musulmanů povraž-
děno a že tudíž žádný Turek nemůže po-
depsat takový mír.
Zoufalá sítuace Turecka.
Z Londýna, 6. února. »Daily Telegr.
uveřejňují telegram svého zvláštního dopiso-
vatele cařihradského, ve kterém líčí se ne-
obyčejně kritická situace Ture-
cka. Převážná většina obyva telstva je
proti pokračování ve válce. Velkovezín
prohlásil, že je nyni Turecku nemožno
podniknout polní tažení s vyhlídkou na
úspěch. Obě armády u Čataldže odděleny
jsou mořem bláta a louží, takže dělostřelectvu
není možno posunout se na terén ku předu
Morální a finanční situace Turecka je bez-
nadějná.
Venízelos.
Ze Sofije, 6. února. (K. k.) Venizelo
měl dnes dopoledne s předsedou ministerstva
Gešovem hodinnou rozmluvu. Král přijme
Venizela o 4. hod. odpol. Venizelos odjede ve-
čer do Soluna.
(Viz „Poslední zprávyl. )
l s
Köln
Venizet
Venizelos
Kolín
Cařihrad
Frankfurt
Drinopol
Makedonie
Turecko
Londýn
Daily Telegr
9
article
Odbor pro pragmatiku stát-
ních učitelů.
Odbor pro pragmatiku stát-
ních učitelů.
Z Vídně, 6. února.
(Zvláštní teleí, zpráva „Nár. Listů“
Tento odbor konal dnes schůzi, již předsed l
dvorní rada dr. German. Kromě zástupců mini-
sterstva vyučování a veřejných prací přítomen byl
za ministerstvo financí odborný chef ryt. Gale-
cki. Včera konala se porada vládních zástupců
ministerstva vyučování, ministerstva veřejných
prací a ministerstva financí, na které jednalo se o
záležitostech suplentských a asistentskýchrpee
Ve dnešní schůzi doplněn především § 9. odst
2. v tomto znění: „Po uplynutí této lhůty mohou
suplenti a asistenti, vyjímaje asistenty na školách
průmyslových za doby jejich ustanovení, býti pro-
puštěni jen cestou disciplinární.
doktor
German
Galus
Vídeň
10
article
Odborný chet ryt. Galecki s největší roz-
hodností na základě včerejší porady postavil se
proti požadavkům odboru v příčině výše příspěvku
pro ony suplenty a asistenty (§ 80.), kteří beze své
viny nemohou dojíti na státní škole dalšího zaměst-
nání. Připustil požadavek odboru, aby příspěvek
ten mohl býti poskytnut místo na jeden rok na
dvě lela. Dále vynechána také slova: „na základě
šetření a nahrazena slovy: „na svoji žádost“
880. po dlouhé debatě byl odhlasován za sou-
hlasu vlády v tomto znění: „Suplenti a asistenti,
kteří dle § 8. odst. 2. od úřadu školního prohlášeni
byli za stálé, nemohli však dosíci bez vlastní víny.
předpokládaje řádné ucházení se o místo, odpovi-
dající jejich učitelské způsobilosti, dalšího zaměst-
nání v úřadě učitelském, obdrží na svoji žádost při
bezvadném chování příspěvek 1200 K nejdéle po
2 leta, jsou však v tomto případě povinni přijmouti
místo sil výpomocných na státním ústavě bez dalšího
platu (pro jednotlivé učebné hodiny, práce kance-
lařské, sbírky, hry mládeže a p.)“ Konec tohoto pa-
ragrafu ponechán, jak byl usnesen minule. Na
učiněný dotaz odpověděli vládní zástupcové, že
slovy: „jednotlivé učebné hodiny“ nesmí býti mí-
něna částečná suplentura, kterážto klausule přijde
do předpisů nařizovacích a v nich bude rovněž uve-
dena maximální míra kancelářských prací.
11
article
Potom přikročeno opět k § 49. Odborný chef
ryt. Galecki prohlásil, že ministerstvo financí suplen-
tům skupiny první jest ochotno poskytnouti nanej-
výš základní plat 2040 K. (plat, jejž dnes suplenti
filologové při maximu hodin mají) a asistentům
1600 K (dnes při maximu hodin mají 1680 K) na
místě původních 1500 K. V dlouhé debatě, za které
odborný chef ryt. Galecki dal se strhnout ke slo-
vům: „buď, anebo“, proti čemuž bylo protestováno,
uvažovány byly různé modifikace základního adřuta
a zvyšování jeho ve dvouletí, resp. trojletí s pří-
slušným finančním efektem. Posléze zpravodaj posl
Kemetter navrhl minimální požaďavek základ-
ního adjuta 2100 K s 10% zvyšováním ve dvouleti.
takže by suplent skupiny prvé měl po 2 letech
příjmu 2310 K, po 4 letech 2520 K, po 6. letech
2730 K. Asistenti při základním adjutu 1600 K měli
by po 2 letech 1760 K, po 4 letech 1820. po 6 letech
1980 K. Na dotaz posl. dra. Lukavského, jak
by se to mělo se suplenty a asistenty tělocviku
aprobací vysokoškolskou, bylo zástupcem vládním
odpověděno, že tito patří mezi ostatní suplenty.
resp. asistenty: ostatní mají býti honorování dle
hodin. Na další dotaz téhož poslance, jak by byli
honorováni suplenti, kteří zároveň jsou asisťenty.
odpověděno, že jakmile by měl asistent několik
hodin suplentských, bude honorován jako suplent.
Obé bude uvedeno v předpisech nařizovacích.
Lukavský
12
article
Dlouhá debata se rozvinula zvlá-
ště při srovnávání poměrů suplent-
ských a praktikantských, které odborný
chel ryt. Galecki stále uváděl. Za rozpravy vylí-
čeny byly podstatné rozdily mezi oběma katego-
riemi státních zaměstnanců. Remunerace dle hodin
má zůstati při suplentech (asistentech) hudby
tělocviku (nemají-li vysokoškolské vzdělání) a při
suplentech, kteří nemají aprobace. Vláda s největší
rozhodností postavila se proti požadavku stejné
remunerace nezkoušených suplemtů (asistentů) se
zkoušenými. Jak se jeví, jsou zde přitěžující okol-
nostní poměry haličské, kde je veliké procento ne-
zkoušených suplentů, kteří nemají ani absolyovánu
universitu, nýbrž na př. pouze 2 leta některé fakulty.
Návrh referentův posléze přijat. Odborný che
ryt. Galecki prohlásil, že nemůže dáti vyjádřen
definitivního, bude však usilovati, aby vláda na
návrh odboru přistoupila. Potom přešlo se k § 50.
jednajícímu o percentuálním zvyšování adjuta zkou-
šených suplentů a asistentů.
Posl. G1öckel navrhoval toto zvýšování take
pro nezkoušené. Většinou hlasů přijat byl návrh re-
ferentův ve smyslu vládní předlohy, aby percen-
tuální zvyšování platilo jen pro zkoušené.
V důsledku zásadného odporu vlády proti zlep
šení poměrů suplentů nezkoušených prohlásil re-
ferent, že podá návrh, dle kterého nemůže býti
přijat do služeb školských nezkoušený suplent, resp.
asistent Vláda naproti tomu prohlásila, že má zájem
na tom, aby nebyli ustanovováni na školách suplenti
nezkoušení a bude působiti k tomu, aby zmenše-
ním počtu hodin, udílením stipendií a prostředky
podobnými bylo jim umožněno složiti zkoušky oo
nejdříve
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 6. února. (K. k)
Finanční výbor
pokračoval v podrobné debatě o zák o n e c h v
příčině
daně z příjmů.
Posl
G 1
Vídeň
zákon o můj e c h
13
article
Minístr financí ryt. Zaleski prohlašuje.
že výbor přikročuje nyní k projednávání nejdůle-
žitějších ustanovení zákona. Důkladnost a skutečně
neobyčejná, uznáníhodná horlivost výboru doka-
zuje, že členové výboru jsou proniknuti vědomín
o nufnosti nových příjmů pro stát. Řečník porov-
nává předlohu z r. 1909 s nynější vládní předlohou.
která v odporu ke dřívější předloze navrhuje
zostření už od 32. stupně příjmového a nikoli te-
prve od 43. Odmítá výtku, že tím budou značně
postiženy středostavovské vrstvy, ba dokonce zni-
čeny a poukazuje na to, že v těchto stupních jedná
se o tak nepatrné zvýšení daní, že jím střední stav
vůbec nebude ve své existenci ohrožen. Jedná se
zde jenom o zcela mírné zvýšení o 7. 8, 12 K atd.
Zaleski
14
article
Z porovnání s výměrou daní v Uhrách, Prusku
Bavorsku vysvítá, že zvýšení od 32. do 42. stupně.
jaké jest navrženo ve vládní předloze, jest velmi
skrovné a nalézá se hluboko pod výměrou daní
ve zmíněných zemích. Ministr vyslovuje se proti
návrhům Rennerovým, které usilují o to, aby ve
vyšších stupních byla výměra daní značněji zvý-
šena nad návrhy vládní předlohy. Vláda nebyla
by naprosto s to provésti zákon, který by v do-
týčných stupních stanovil zatížení větší, než jest
navrženo. Skok vládní předlohy oproti dosavadní-
mu stavu jest už beztak dost silný, citelný a pro-
nikavý. Vláda nemohla by se odvážiti učinit ještě
vyšší skok. K tomu druží se ještě ta okolnost, že
tato výměra daní má býti zostřena ještě staro-
mládeneckou daní a bude se u jednotlivce poby-
bovati mezi 7 a 8 procenty. Kdyby příjmy přes
100.000 K byly ještě více postiženy, nastalo by
nebezpečí, že dotyční poplatníci by se vystěhovali
do ciziny. Ministr zabývá se pak návrhy na zvý-
šení daněprostého minima existenčního a pozna-
menává, že přijetí těchto návrhů učinilo by vládu
a poslaneckou sněmovhu neobyčejně populární.
Rennerův
Uhry
Prusko
Bavorsko
15
article
Přes to musí ministr se vším důrazem prositi, aby
bylo odoláno tomuto pokušení. Jsou to důvody
státně-finanční povahy, které nedovolují, aby ta-
ková reforma byla provedena v nýnějším okamži-
ku. Úbytek příjmů, který by vyplynul z návrhů
koreferentových, činil by celkem 11—12 mil. K
a nemůže býti dojista v intencích výboru, aby
provedl dílo tak, že by mělo za následek úbytek
berních příjmů ve zmíněném obnosu. Ministr proto
prosí, aby návrhy tyto byly zamítnuty. Návrhy
vlády na zavedení daně staromládenecké doporu-
čuje ministr výboru k schválení. Tyto elementy
mohly by vyšší zdanění dojista lehčeji snésti než
otcové rodin. Ke konci prohlásil ministr, že vlád
musí bezpodminečně tryati na vymezeném stano-
visku vůči projednávaným otázkám. Doufá, že také
výbor bude sdíleti toto stanovisko, neboť lze jen
tenkráte doufati, že projednávané dílo reformy bu-
de provedeno, jestliže budou dodrženy tyto směr-
nice.
Když promluvili ještě někteří řečníci, byla
schůze přerušena.
Finanční výbor pokračoval v podrobném roko-
vání o 3. skupině zákona o dani z příjmu.
Posl. Hillebrand odůvodňuje svůj návrh
aby t. zv. staromládenecká daň počínala teprve při
příjmu 4000 K a navrhuje konečně, aby výnos této
daně věnován byl na podporu péče o úplně za-
nedbané děti
Debaty zúčastnili se dále posl. dr. Adol
Gross, dr. Vilém Neumann, dr. Stölzel
Kraft. Winarsky a Wrobel
Posl. Budzynovský pronáší pak řeč, mluy
střídavě německy a rusínsky.
ei o
Na to byla schůze skončena.
Přiští schůze zítra v 10 hodin do
poledne.
pnrv
Posl
Hillebrand
doktor
Adol Gross
Vilém Neumann
Stölzel Kraft
Winarsky
Wrobel Posl
16
article
Justiční výbor
pokračoval v rokování o řádu advo-
kátním.
Zprnvodaj dr. Koerner navrhuje, aby zákon
o soudech živnostenských byl doplněn v tom
smyslu, aby advokáti byli připuštění zastupovati
u soudů živnostenských, souhlasí však s podně-
tem vlády, že strana, která proces vyhrála, nemá
práva žádati náhradu výloh, potud, že. jde-li
o sporné věci v mezích bagatelního řízení (1000 K).
Vládní zástupce odbor. přednosta dr. Schauer
prohlašuje, že vláda mohla by souhlasiti s připu-
štěním advokátů k živnostenským soudům jen
tehdy, jestliže by ve věcech až do 1000 K nebyla
přisuzována náhrada. Kdyby byl tento obnos sta-
noven 100 K, pozbyl by živnostenský soud ve
všech záležitostech, jdoucích za bagatelní řízení
svého zvláštního účelu, a řízení bližilo by se
úplně řizení soudů řádných.
Při hlasování schvalují se §§ 4., 5.
a 6. s jednotlivými stylistickými změ-
nu mi.
Schvaluje se návrh referentův,
aby advokáti byli připuštěni k za-
stupování před soudy živnostenskými
a suma, od které mohou býti přiřknuty
útraty, byla po zamítnutí jiných ná-
vrhů stanovena na 1000 K.
V odpolední schůzi rokoval justiční výbor
o stavovské imunitě advokátů.
doktor
Koerner
Schauer
17
article
Posl. dr. Körner dovozoval, že již dnes při-
znává nejvyšší soud advokátům imunitu pro výro-
ky, pronášené při výkonu jejich povolání. To jest
též nezbytné. Jest žádoucno přiměřeně formulovati
v zákoně toto základní právo advokátů. Proti
návrhům vládní předlohy dlužno však leccos na-
mítati. Stanoví-li se, že advokát ručí za výroky.
přednesené urážlivou formou, dlužno proti tomu
podotknouti, že pod urážlivou formou nelze si nie
mysliti. Stačilo by říci: ve spilavé formě. Správné
jest odpadnutí imunity při projevech proti lepšímu
vědomí. Jde příliš daleko, že advokát má ručiti
za výroky hrubě nedbale přednesené, poněvadž v
praxí je zcela nemožno opatřiti si o spolehlivosti
informace dostatečné vysvětlení. Též proti tomu
jsou námitky, že advokát má ručiti za projev, jenž
zřejmě nenáleži k věci, poněvadž o tom, kdy ten-
to předpoklad jest správný, může býti velice různě
mínění. Zpravodaj podotýká též, že ustanovení,
dle něhož závazky, jež plynou pro advokáty ze
zákonných předpisů o veřejných poplatcích ao
řízení, týkajícím se těchto poplatků, zůstávají ne-
dotčeny, nemá vlastně žádného oboru použití. Pře-
hlížíjí-li se tato ustanovení, vychází na jevo, že
advokátní řád nemění ničeho na ustanovení po-
platkových zákonů o oznamovací povinnosti a že
všeobecná informační povinnost, stanovená v zá-
koně o osobní dani, netýká se předem advokátů
Od svrchu zmíněného ustanovení mělo by býti tu-
díž upuštěno
Posl. dr. šl. Baechlé navrhuje, aby byla
škrtnuta ustanovení o stavovské imunitě advokátů
Zástupce vlády odbor. přednosta dr. ryt.
Posl
doktor
Körner
šl
18
article
Schauer podotýká, že, ukládá-li se advokátu
povinnost, aby přednesl nepokrytě vše, co může
po právu v zájmu své strany přednésti, musí býti
advokátu přiznáno též právo, aby při výkonu této
povinnosti zůstal beztrestným.
Posl. dr. šl. Mühlwerth prohlašuje, že cel-
kem souhlasí s vládní předlohou. Nanejvýše že by
slova „v urážlivé formě“ nahradil slovy „v po-
tupné a spilavé formě
Po delším rokování a doslovu posl. dra. K ör-
nera byl dle navrženého kompromisu §' 12
odst. 2. schválen v tomto znění: Adyokát nene
za výroky, jež učinil jako zástupce, nebo
obhájce, trestně-právně zodpovědný m.
leč by učinil je urážlivou formou, ne-
ospravedlněnou okolnostmi, anebo přes
lepší vědomí anebo že by zřejmě ne-
náležely k věci
Příští schůze bude zítra dopo-
ledne.
Schauer
Posl
doktor
šl
19
article
Rozpočtový výbor.
Posl. Erler žádá zřízení technické vysoké
školy pro alpské země se sídlem v Iněpruku a
potírá podrobně důvody, jež uplatněny byly pro
zřízení italské fakulty. Vyslovuje se zvláště proti
její sídlu v Terstu a dochází k závěru, že — když
na Trident a Roveredo nelze pomýšleti — nemohou
nalézti ani přátelé fakulty vhodného sídla pro ital-
skou fakultu.
Posl. Kotlář prohlašuje, že omezuje se na kon-
statování, že jeho strana, jakož i celý český národ
trvá na zásadě, stanovené státními základními zá-
kony, že totiž každé ve státě bydlící národnosti
umožněn bude v každém směru volný, nezadržo-
vaný rozvoj. Proto musí býti vysokoškolské po-
žadavky, jak italské, tak jihoslov nské i rusínské
příznivě vyřízeny. Řečník žádá zřízení vysoké
školy zvěrolékařské v Praze.
Posl. Gostinčar navrhuje koneci schůze a žádá
za konstatování poměru hlasů-
Místopředseda Maštálka stanoví před hlaso-
váním krátkou přestávku. — Po opětném zahájení
schůze sděluje, že se do výboru dostavil právě
ministr vyučováhí, kteréhož jménem výboru
co nejsrdečněji vítá., (Hlučná pochvala.) Za vše-
obecné pochvaly může zajisté souditi, že mluví ve
smyslu všech členů výboru, jestliže ministrovi
blahopřeje k uzdravení a přeje, aby ministr opět
nabyl úplně všech sil. 1Opětná hlučná pochvala.)
Ministr vyučování ryt. Hussarek děkuje před-
sedovi a členům výboru za laskavé uvítání a vy-
slovuje přání, aby též jeho sdělení, která za debaty
podá výboru, se setkala s toutéž pochvalou. Na
to hlasuje se o návrhu Gostinčarově, kterýž byl
29 hlasy proti 2 zamitnut.
Posl. Němec chápe se slova.
Posl
Erler
Maštálek
Němec
Iněpruk
Terst
Praha
Trident
Roveredo
20
article
Posl. Němec prohlašuje, že čeští sociální
demokraté jsou pro reaktivování italské právnické
fakulty, jakož i pro založení rusínské a druhél české
university v Brně.
Posl. Choc prohlašuje, že bude blasovati pro
zřízení italské fakulty v Terstu, že však bylo by
mu ještě milejším, kdyby s italskou fakultou
v Terstu současně zřízena byla tam fakulta slo-
vinská. Urguje co nejdůrazněji stavbu české uni-
versity v Praze a lékařského ústavu, zvláště české
gynekologické kliniky, žádá vybudování českých
techník v Brně a Praze a obrací se pak k českým
školským otázkám ve Vídni.
Ministr vyučování Hussarek promlouvá přede-
vším o otázce, nemohlo-li by býti potřebám vlaš-
ského obyvatelstva nejlépe vyhověno zřízením
vysoké obchodni školy, čimž by pak ovšem
bylo dle souhlasného názoru vyloučeno zřízení fa-
kulty právnické. V Rakousku dlužno ještě mnoho
učiniti právě v oboru specialisace vysokoškolských
studil, jak po technické, tak i zejména po komerční
stránce, poměrně mnohem více, než ve příčině
vlastních universitních studir. Oproli tomu přiznává
se ministr beze všeho k tomu, že v oboru techni-
ckých a zejména komerčních obchodních škol vzni-
ká vyučovací správě řada úkolů, jež musí m. j
vésti především ke zřizování nových učilišť. Pový-
šeným akademie Revoltella, v Terstu již existující.
Posl
Němec
Choc
Terst
Praha
Brno
Vídeň
Rakousko
český univerzita v Brno
21
article
na vysokou obchodní školu ve vlastním slova smy-
slu, prospělo by se potřebám vlašského obyvatel-
stva nesrovnatelně více než zřízením fakulty práv-
nické. Vlachové nabyli by takto vysoké školy, sto-
jící na pravém místě, která by jim umožnila soutěž
v oboru, který v samém království Italském neni
téměř ještě naprosto pěstován. Avšak provedení
tohoto plánu musí záviseti především na přání a
vůli vlašského obyvatelstva, protože přece vyučo-
vací správa, jakkoliv správné by bylo toto řešení
vysokoškolské otázky s jejího stanoviska, se pova-
žuje daným slibem vázána potud, pokud nebude
interesovanými kruhy samotnými tohoto slova zpro-
štěna. Ministr opakuje pak námitky proti zřízen
právnické fakulty v Terstu a prohlašuje, že tyto
čistě věcné, vyučovací správou dle resortů oceňo-
vané a nevyvrácené úvahy vedou ku přesvěděení
že založení právnické fakulty v Terstu není účelné
ani přiměřené Nemohla by tudiž, kdyby takové
usnesení bylo učiněno, přijmouti je za rozřešen
otázky vlašské právnické fakulty.
Ministr shrnuje svoje vývody konečně v tento
apel: Projednávaná otázka jest otázkou svrchovaně
kulturního druhu, otázkou, jež potřebuje ke svému
rozřešení míru a klidu. Dejte této vlašské práv-
nické fakultě správné místo, kde se může v klidu
a míru rozvíjeti, pak bude věcí vyučovací správy
pečovati o její zdar. Dejte jí místo, kde se nemůže
v klidu a míru rozvíjeti, pak zakrní též tato fakult
sama.
Vlach
Terst
zřízení fakulta právnický
vlašský právnický
22
article
Po ministru vyučování ujal se slova posl
Schraffel. Prohlásil, že za dnešních poměrů jest
reaktivování vlašské fakulty v Terstu vyloučeno
Posl. Friedmann trvá i nadále na stano-
visku, aby vlašská fakulta byla zřízena v Terstu
a nikoli ve Vídni.
enu
Rokování bylo potom přerušeno.
Místopředseda Maštálka prohlašuje, že roz-
počtovému výboru bylo přikázáno mnoho vládních
předloh a přes 200 iniciativních návrhů, a povin-
ností výboru jest, je rychle projednati. Podá v nej
bližší době výboru návrh o rozdělení referátů.
Příští schůze zítra v 10 hod. dopol
Posl
Friedmann
Maštálek
Terst
Vídeň
vlašský fakulta
23
title
Politický přehled.
24
article
Země české.
Země české.
bin Z toho, co „Ceské Slov
odpovídá na naši odvetu proti jeho útoku na
dra. Kramáře pro jeho nymburskou řeč — vy-
svítá opak známého latinského pořekadla
„České Slovo“ jako vždy jest slabé ve věci
ve formě pak — sprosté. Ústřední orgán če-
ské strany národně-sociální nemá totiž an
stín zbla i nejvzdálenějšího zdání o české si-
tuaci, pokud se týče českých ménšin vůbec
O tom mluví pádně přesvědčivě jeho věta.
že „kdyby dr. Kramář uvažoval solidně náro-
dohospodářsky a politicky, byl by musil při-
jíti na to, že vlastně dle jeho pravdy by-
chom se musili omeziti na své
území ryze české a nepronikat
dále, tedy na něco, co u zdravého národa
je nemožno.“ „České Slovo“ si patrně myslí.
že taková směna obyvatelstva mezi oběma
národnostními kraji v Čechách, při níž česká
strana ztrácí sedmdesát pět procen
svých přestěhovalců z českých do německých
okresů v Čechách jest — pronikáním (li)
a že je to zdravým zjevem národní byt-
nosti české. Snad naposled zmíněné „Slovo“
uvěřilo německému tisku, který mluví neustá-
le o českém výbojí v německém území a
o dobývání německé državy?! Má-li proni-
kání z území určitého národa „dále“ býti
zdravým zjevem, musí pronikatelé skutečně
býti dobyvateli a musí v území, jímž proniklí.
zůstati národnosti své z velké aspoň většiny
zachováni, ale pronikání českého lidu do ně-
meckého území není „kolonisací“, jehož
temná představa patrně někde v podvědomí
Kramář
doktor
Čechy
25
article
„Českého Slova“ tkvětí bude, nýbrž vy stč-
hovalectvím s pomyslně nejšpatnější bi-
lancí populační. Má-li pronikání populačních
přebytků z určitého území národního býti
zdravým zjevem, musí se díti z území nejen
obyvatelstvem, ale také průmyslem a kapitá-
lem přesyceného, zkrátka protože v území
tom prostě není více místa. U nás tomu tak
není. Naši vystěhovalci za hranice země a
přestěhovalci do německých okresů musili jit
a do Vídně šly české statisíce s holýma ruka-
ma a šly, protože musily, nikoli že není pro
ně místa, ale že tu nebylo pro ně mzdy, poně-
vadž nebylo průmyslu a konsumentů jich ře-
meslné práce. My Češi dodali jsme Němcům
v Čechách nejrozhodnější koeficient jich prů-
myslového rozkvětu t. j. dělníky, a stali jsme
se konsumenty jich výroby z důvodů až dosu
ležících mimo naše síly. Proto jest náš národn
problém v Čechách tak osudný, že jest sou-
časně hospodářský a že musí býti řešen ho-
spodářsky. Tvrdí-li „České Slovo“, že našemu
podnikání nestačí toto české území, neví, co
mluví. Vyprazdňování našich českých krajů
je namnoze tak úžasné, že i pouhé „podniká-
ní zemědělské pozbývá jím pracovních si
měrou vysoce povážlivou. A ať se také po-
dívá, jak se stále ještě hrne německý průmysl
do českých krajů, což přece nesvědčí o tom.
Čech
Němec
Vídeň
Čechy
26
article
že bychom už byli hotovi ku pronikání krajů
německých. Až naše průmyslové podnikání
zaplní naše české území, přestane to chrlení
české krve do ciziny i do německého území
v Čechách a naši čeští, především praktičtí
národní hospodáři jsou šťastni, že doba tato
jest již v dohledu současu. Že tito pracovníci
jsou nejen náčelníky českého emancipačního
hnutí hospodářského, ale zároveň takřka ve-
směs předáky naší strany, je její chloubou
třeba že jsou vystavení nejhanebnějším úto-
kům socialistických stran jako prý „bařti-
páni“, „kapitalisté“, „plantážníci“ a pod. Až
se budeme moci omeziti svým populačním
přebytkem na své české území, bude to jed-
ním z nejšťastnějších momentů českého vý-
voje, neboť bude to známka hospodářského
vyrovnání a rovnováhy mezi oběma národ-
nostmi v Čechách, dosažená naším postu-
pem. Ale mluviti dnes o našem zdravém
pronikání z našeho území „dále“, v okamžiku
kdy jsme musili do kapsy vstrčit nejpalčivější
úšklebek „Schulvereinu o české obci upro-
střed našeho územi, kferá žádá schulverein-
skou školu, aby se naučila německy, aby její
lidé mohli pronikati „do Němec“, může jenom
demagog anebo člověk „bezgramotný“ či „ne-
gramotný“ anebo třebas i „něgramotný“. „Če-
ské Slovo“ si může vybrat, každý výraz mu
padne navlas, poněvadž jeho polemik jest
vůbec hospodářský — analfabet.
Němec
Čechy
27
article
Rakousko-Uhersko.
Nové bískupství v Rěce.
Chorvatský tísk dlouho přijímal s ne-
důvěrou poslední zprávy, že se uherské
vládě po desetiletém úsilí konečně podařilo
pohnouti papeže, aby svolil k vyloučení mě-
sta Rěky z chorvatské diecése seňské a zř-
zení samostatného bískupství pro Rěku
okolím. Úterní »Obzor« však s politovánín
oznamuje, že tentokráte zprávy o nověm
biskupství zdají se býti věrohodnými. Jest
však zajímavo, že uherská vláda provádí
tuto věc bez vědomí záhřebského arcibiskupe,
v jehož obor působnosti spadá i diecete
seňská, z níž Rěka má býti vyňata. Zpr-
vodaj »Obzoru« byl v záhřebské konsistoěi
a tam zvěděl následující: Když před dvěm
lety za vlády bána Tomašiče uherská vlih
se ucházela o vyloučení Rěky z diecése st-
ské a záhřebský arcibiskup Plosilovie
byl tázán o dobrozdání, podal energický
protest proti odloučení a římská kurie t-
dost uherské vlády odmítla. Nyní je správ-
cem arcibiskupství Posilovičův koadjutor
biskup Bauer. Jeho se dosud nikdo nel-
zal, souhlasí-li s odloučením a nic mu ote
věci vůbec neoznámeno, takže v záhřebsle
arcibiskupské konsistoři dosud pranic n-
vědí o věci, která je prý hotové faktum.
I to je pozoruhodný přispěvek ku po-
znání, jak uherská vláda dbá práv králot-
ství chorvatského, které ve věcech osýětnvýe
a náboženských jest úplně samosprávně a
Uher neodvislé.
Tomašič
Plosilovie
Posilovičův
Bauer
RakouskoUhersko
Uhry
28
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ruský čí slovanský jazyk bohoslužebný.
V časopise ruských misionářů již del
dobu vede se debata o tom, že by v pravi-
slavné bohoslužbě na Rusi měl býti zamýně-
církevně-slovanský jazyk nynějším ruskýni
poněvadž lid prý stovanskému textu nero
umí a proto naň bohoslužba a texty mále
působí. Mnohem silněji na duše věřicich pr
působí i jednoduché bohoslužby baptistů.
prosté vší poesie, protože jsou konány jazy
kem ruským. V samarské gubernii nušels
dokonce kněz, který se rozbodí konat boho-
služby po rusku, a poněvadž se to lidu za-
mlouvalo, obdržel na to dodatečný souhlas
i od svého biskupa. Otázka zavedení ru-
ského jazyka je tedy nastolena, ale uplyne
asi ještě mnoho vody, než bude řešena na
úkor dosavadního slovanskeho jazyka. U ny-
nějších Řeků vede se podobný spor mezi
nynější řečtinou a starou, spor občas pře-
chází i na ulici, ale posud nebyl vyřízen,
poněvadž takové dědictví staré tradice ma
neobyčejně houževnatý život.
Rus
Řek
29
article
Albanci a Srbové.
Včera nám bylo z Vídně oznámeno, že tam
přibyla deputace Albanců, jež presidiu posla-
necké sněmovny a jednotlivým poslancům po-
dala memorandum, obsahující velmi prudké
útoky na Srby.
Po stránce formalné litujeme, že presi-
dium 4 jednotliví poslanci albanskou deputac
nepoučili, že společenská i mezinárodní sluš-
nost ukládá, aby podobné projevy byly psány
mírně a zdvoříle, a že hrubosti, které jsou na
místě v divokých horách albanských, naprosto
jsou vyloučeny ze styků lidí vzdělaných.
Srba
Albanec
Vídeň
30
article
Věcně poznamenáváme:
Ucházejí-li se Albánci o zřízení samostatné
Albanie na území, které jim od starodávna
patří, podle zásady o sebeurčení národů nelz
proti tomu ničeho namítati, třebaže by pro
příští pokoj a bezpečnost na Balkáně bylo lá-
pe, kdyby si Albance podle návrhu dra. Kra-
máře, v říšské radě proneseného a odůvodně-
ného, rozebrali sousedé: Srbsko, Černá Horr
a Řecko. Když má býti samostatná Albanie,
budiž, ale Albanci si ji zřiďte a vydržujte n
vlastní náklad a nežádejte, aby jej převzal
Rakousko-Uhersko, jež není v takovém fi-
nančním stavu, aby neznámému národku,
nímž dotud jeho obyvatelstvo nemělo žádných
styků kulturných ani hospodářských, oběto-
valo ročně nějakých 80 mílionů. Ale myšlenk
„velké Albanie“ musí býti zamítnuta zvlášt
slovanskými národy Rakousko-Uherska. Chtě-
jíť Albancí, aby do „velké Albanie“ pojaty byly
také kraje, které, podporování Turky, v po-
sledních dvou stoletích uloupili Srbům. Když
Srbové r. 1690 a 1710 ze Starého Srbska u vel-
kém počtu se odstěhovali do jižních Uher, kam
byli vídeňskou vládou vábeni, Albanci vníkl
na území, kde živel srbský početně oslaben
a vybíjeli Srby dál a pozemky jejich zachva-
covali. Vůdcové loupežných čet albanskýc
osvojovali si tím způsobem veliká prostranství
půdy, již nevzdělávali, ale nyní nazývají svou.
Albánec
Turek
Srba
Albánie
Balkán
Srbsko
Řecko
RakouskoUhersko
Uhry
31
article
Ale staří držitelé této půdy dosud chovají zl-
pisy na ni, vyhotovené někdy od tureckých
úřadů. Jakmile se poměry v těchto krajích
začnou pořádati, uloupená půda musí býti na-
vrácena starým majitelům, ať jsou uchvatitelé
sebe větší hrubijání.
Mezinárodní právo zná právo výboje, ale
neuznává loupežné bandy za válčící stranu.
Právem výboje tedy starosrbské kraje, o které
jde. Albancům nenáležejí, ale náležejí nyní vi-
tězným Srbům, kteří tudíž na ně mají právo
dvojnásobné.
Ale mají na ně také právo historické.
Tam leží město Peč, jež bývalo sídlem srb-
ského patriarchy, tam leží Prizren, někdejší
residence srbských carů, tam slavný monastýr
Vysoké Dečany aj.
Nejpádnějším důkazem, že jižní část Sta-
rého Srbska má ethnickou povahu srbskou.
jest mapa rakouského gen. štábu, jež na tom
území zaznamenává 530 srbských jmen místa
albanských jen šest. Jen těch šest míst jest od
Albanců založeno a mají veskrze albanské oby-
vatelstvo. Všude jinde Srbové buď počtem pře-
vládají nebo mají velkou menšinu.
Nejchytřeji by se Albanci těchto kraj
zachovali, kdyby se smířili s tím, že jich Srb-
sko a Černá Hora zbraněmi dobyli, a snažili
se pouze získati od nových vlád potvrzení své
držby a dosíci, aby nebylo řeči o tom, jak jí
nabyli. Nejméně rozumné od nich bude, bu-
dou-li proti Srbsku a Černé Hoře konspirovali
a rebellovati.
Srba
Srb
Peč
Prizren
Srbsko
Černá hoře