ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 63a3bf50-8f34-11dd-a4df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: place 55, person 62, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
7 änora 1913. čislo 37.
4 article
Tímmohl bych končiti, připojuji však po- známku. že v otázce tak hospodářsky význam- né a spletité, jako je otázka vodocestná, pro- nášejí se proti poslancům různé výtky, tomu se nedivím; proplétá se tu příliš mnoho růz- ných zájmů, než aby ten či onen zájem necítil se zkrácena. To dlužno také trpělivě snášeti; neboť podaří-li se na konec věc v celku, pro- nikne teprve jasně plný její význam. Ale tomu se divím, že odnikud ještě nezaslechl jsem tu nejvážnější, nejzásadnější a tudíž dle mého mí- nění plně oprávněnou výtku, kterou vodocest- né předloze lze činiti. Je to výtka, že před- loha tato odchýlila se zásadně od vodocestného zákona z r. 1901. Myšlenka dunajsko-oderské- ho průplavu opuštěna, třeba předloha zdánlivě ji jen odsunula; zemím, ve kterých ke stavbě průplavů nemá dojíti (Dolním Rakousům, Mo- ravě, Slezsku) poskytnuty v náhradu t. zv kompensace. Na první pohled mohlo by se zdá- ti, že se to Čech nijak netýká, protože u nás jde hlavně o kanalisace řek. Ale byť by mělo se tak souditi — ač ne zcela právem, protože s dunajsko-oderským průplavem souvisí i prů- plavní projekty naše (tak Pardubice-Přerov) — přece nelze zamlčeti, že přístupem na zásadu kompensací za průplav otevřeny byly široké brány nejrozmanitějším kompensačním náro- kům jiných, na vodocestném zákoně nezúčast- něných zemí. Tyto nároky, jak právě nejčer- stvější zkušenosti dokazují, jsou pro vodocest- nou předlohu úskalím nebezpečnějším ještě, než rusínská obstrukce. Oč lehčí bylo by postavení naše vůči předloze, která by byla jen ryzím provedením vodocestného zákona z r. 19011
Dolní Rakousy Slezsko Čechy Pardubice Přerov
5 article
Uznáním zásady kompensační vtlačena zástup- cům zemí na vodocestném zákoně nezúčastně- ných do rukou přímo zbraň, že nejde již o pro- vedení starého, uznaného a na paktu severních zemí s jižními spočívajícího zákona, nýbržo stanovení něčeho nového, k čemuž třeba sou- hlas nezúčastněných zemí vykoupiti. Že vzala vodocestná předloha tento obrat, není vinou českých poslanců z Čech, tedy zvláště ne vi- nou poslanců mladočeských, mezi nimiž staří přívrženci průplavoví zůstali svému přesvěd- čení věrní.
Čechy
6 title
Nová válka na Balkáně.
Balkán
7 article Bulharské vítězství u Gallipole.
Bulharské vítězství u Gallipole. Nesmělá zpráva turecká. Z Cařihradu, 6. února. (K. k.) Úřadně se sděluje ze dne 4. t. m.: Nepřítel, který s částí svého vojska stoji v území v Gallipole, posunul několik pluků od Kadiköj ke Ka- vaku, kdež stál jeden turecký oddíl. Došlo k boji, který trval až do ve- čera a jenž skončil na náš prospěch. Z soumraku ustoupílo naše vojsko dle rozkazu již dříve daného k Bulaji, a to ponejvíce tak, že je ne- mohl nepřítel stíhati. Druhý nepřátelský od- díl postupoval k Myriofitu u Mramorového moře a obsadil toto místo, které bylo chrá- něno jen několika četníky. Nepřátelskému vojsku, postupujícímu směrem k Šarköj, způ- sobila korvetta »Zahní« vážné ztráty. Ne- přítel nemohl postoupití za Kamilo. Další úspěch Bulharů. Z Berlína, 6. února. Ze Sofie se ozna- muje »Berl. Tagbltu.«: V poledne došla sem zpráva, že Bulhaři zabrali již Bulair a postupují na Gallipoli. Turci prchají v nepořádku. Situace v Drinopoli. M. Z Kolína n. R., (Zvl. telegr. zpráva »Nár. Listů«.) Německý lékař bulhárského Červeného kříže, který se vrátil z bul- harského bojiště, sděluje »Frankf. Ztgu.e. že záhy dojde ke kapitul a ci. neboť obyvatelstvo se živí jenom koň- ským a psím masem. Nynějším bombar- dováním stala se situace mě st ještě zoufalej ští.
Kamila Bulhar Berl Turek Cařihrad Gallipola Kadiköj Ka Berlín Sofie Kolín
8 article
Co učiní velmoci? M. Z Kolína, 6. února. (Zvláštní tel zpráva „Nár. Listů“.) Podle berlín- ské depeše „Köln. Ztg.“ utichly dnes nepravdivé zprávy o bezpro- středním zasáhnutí velmocí. Přes to nelze míti za to, že by evropské kabinety nečinně přihlížely ksituaci na východě. Kdyby by- ly vojenské operace nebezpečně rozšíře- ny až do blízkosti mořských úžinanebo Cařihradu, mohlo b se snad státi, že by všecky velmoci ne zůstaly jenom nečinnými diváky. Nespokojenost mezí tureckými důstojníky. Z Frankfurtu, 6. února. »Frankf. Ztg. oznamuje: Mezí důstojníky u Čataldže je velká nespokojenost, poněvadž vláda chce odstou- pit onu část Drinopole, ve které jsou pev- nosti. Stále považuje se za vyloučeno, že b Porta v příčině Drinopole mohla učinit ta- kové dalekosáhlé koncese. Musulmanské kruhy ukazují na to, že prý v Makedonii Trakii bylo přes 100.000 musulmanů povraž- děno a že tudíž žádný Turek nemůže po- depsat takový mír. Zoufalá sítuace Turecka. Z Londýna, 6. února. »Daily Telegr. uveřejňují telegram svého zvláštního dopiso- vatele cařihradského, ve kterém líčí se ne- obyčejně kritická situace Ture- cka. Převážná většina obyva telstva je proti pokračování ve válce. Velkovezín prohlásil, že je nyni Turecku nemožno podniknout polní tažení s vyhlídkou na úspěch. Obě armády u Čataldže odděleny jsou mořem bláta a louží, takže dělostřelectvu není možno posunout se na terén ku předu Morální a finanční situace Turecka je bez- nadějná. Venízelos. Ze Sofije, 6. února. (K. k.) Venizelo měl dnes dopoledne s předsedou ministerstva Gešovem hodinnou rozmluvu. Král přijme Venizela o 4. hod. odpol. Venizelos odjede ve- čer do Soluna. (Viz „Poslední zprávyl. ) l s
Köln Venizet Venizelos Kolín Cařihrad Frankfurt Drinopol Makedonie Turecko Londýn Daily Telegr
9 article Odbor pro pragmatiku stát- ních učitelů.
Odbor pro pragmatiku stát- ních učitelů. Z Vídně, 6. února. (Zvláštní teleí, zpráva „Nár. Listů“ Tento odbor konal dnes schůzi, již předsed l dvorní rada dr. German. Kromě zástupců mini- sterstva vyučování a veřejných prací přítomen byl za ministerstvo financí odborný chef ryt. Gale- cki. Včera konala se porada vládních zástupců ministerstva vyučování, ministerstva veřejných prací a ministerstva financí, na které jednalo se o záležitostech suplentských a asistentskýchrpee Ve dnešní schůzi doplněn především § 9. odst 2. v tomto znění: „Po uplynutí této lhůty mohou suplenti a asistenti, vyjímaje asistenty na školách průmyslových za doby jejich ustanovení, býti pro- puštěni jen cestou disciplinární.
doktor German Galus Vídeň
10 article
Odborný chet ryt. Galecki s největší roz- hodností na základě včerejší porady postavil se proti požadavkům odboru v příčině výše příspěvku pro ony suplenty a asistenty (§ 80.), kteří beze své viny nemohou dojíti na státní škole dalšího zaměst- nání. Připustil požadavek odboru, aby příspěvek ten mohl býti poskytnut místo na jeden rok na dvě lela. Dále vynechána také slova: „na základě šetření a nahrazena slovy: „na svoji žádost“ 880. po dlouhé debatě byl odhlasován za sou- hlasu vlády v tomto znění: „Suplenti a asistenti, kteří dle § 8. odst. 2. od úřadu školního prohlášeni byli za stálé, nemohli však dosíci bez vlastní víny. předpokládaje řádné ucházení se o místo, odpovi- dající jejich učitelské způsobilosti, dalšího zaměst- nání v úřadě učitelském, obdrží na svoji žádost při bezvadném chování příspěvek 1200 K nejdéle po 2 leta, jsou však v tomto případě povinni přijmouti místo sil výpomocných na státním ústavě bez dalšího platu (pro jednotlivé učebné hodiny, práce kance- lařské, sbírky, hry mládeže a p.)“ Konec tohoto pa- ragrafu ponechán, jak byl usnesen minule. Na učiněný dotaz odpověděli vládní zástupcové, že slovy: „jednotlivé učebné hodiny“ nesmí býti mí- něna částečná suplentura, kterážto klausule přijde do předpisů nařizovacích a v nich bude rovněž uve- dena maximální míra kancelářských prací.
11 article
Potom přikročeno opět k § 49. Odborný chef ryt. Galecki prohlásil, že ministerstvo financí suplen- tům skupiny první jest ochotno poskytnouti nanej- výš základní plat 2040 K. (plat, jejž dnes suplenti filologové při maximu hodin mají) a asistentům 1600 K (dnes při maximu hodin mají 1680 K) na místě původních 1500 K. V dlouhé debatě, za které odborný chef ryt. Galecki dal se strhnout ke slo- vům: „buď, anebo“, proti čemuž bylo protestováno, uvažovány byly různé modifikace základního adřuta a zvyšování jeho ve dvouletí, resp. trojletí s pří- slušným finančním efektem. Posléze zpravodaj posl Kemetter navrhl minimální požaďavek základ- ního adjuta 2100 K s 10% zvyšováním ve dvouleti. takže by suplent skupiny prvé měl po 2 letech příjmu 2310 K, po 4 letech 2520 K, po 6. letech 2730 K. Asistenti při základním adjutu 1600 K měli by po 2 letech 1760 K, po 4 letech 1820. po 6 letech 1980 K. Na dotaz posl. dra. Lukavského, jak by se to mělo se suplenty a asistenty tělocviku aprobací vysokoškolskou, bylo zástupcem vládním odpověděno, že tito patří mezi ostatní suplenty. resp. asistenty: ostatní mají býti honorování dle hodin. Na další dotaz téhož poslance, jak by byli honorováni suplenti, kteří zároveň jsou asisťenty. odpověděno, že jakmile by měl asistent několik hodin suplentských, bude honorován jako suplent. Obé bude uvedeno v předpisech nařizovacích.
Lukavský
12 article
Dlouhá debata se rozvinula zvlá- ště při srovnávání poměrů suplent- ských a praktikantských, které odborný chel ryt. Galecki stále uváděl. Za rozpravy vylí- čeny byly podstatné rozdily mezi oběma katego- riemi státních zaměstnanců. Remunerace dle hodin má zůstati při suplentech (asistentech) hudby tělocviku (nemají-li vysokoškolské vzdělání) a při suplentech, kteří nemají aprobace. Vláda s největší rozhodností postavila se proti požadavku stejné remunerace nezkoušených suplemtů (asistentů) se zkoušenými. Jak se jeví, jsou zde přitěžující okol- nostní poměry haličské, kde je veliké procento ne- zkoušených suplentů, kteří nemají ani absolyovánu universitu, nýbrž na př. pouze 2 leta některé fakulty. Návrh referentův posléze přijat. Odborný che ryt. Galecki prohlásil, že nemůže dáti vyjádřen definitivního, bude však usilovati, aby vláda na návrh odboru přistoupila. Potom přešlo se k § 50. jednajícímu o percentuálním zvyšování adjuta zkou- šených suplentů a asistentů. Posl. G1öckel navrhoval toto zvýšování take pro nezkoušené. Většinou hlasů přijat byl návrh re- ferentův ve smyslu vládní předlohy, aby percen- tuální zvyšování platilo jen pro zkoušené. V důsledku zásadného odporu vlády proti zlep šení poměrů suplentů nezkoušených prohlásil re- ferent, že podá návrh, dle kterého nemůže býti přijat do služeb školských nezkoušený suplent, resp. asistent Vláda naproti tomu prohlásila, že má zájem na tom, aby nebyli ustanovováni na školách suplenti nezkoušení a bude působiti k tomu, aby zmenše- ním počtu hodin, udílením stipendií a prostředky podobnými bylo jim umožněno složiti zkoušky oo nejdříve Z parlamentních výborů. Z Vídně, 6. února. (K. k) Finanční výbor pokračoval v podrobné debatě o zák o n e c h v příčině daně z příjmů.
Posl G 1 Vídeň zákon o můj e c h
13 article
Minístr financí ryt. Zaleski prohlašuje. že výbor přikročuje nyní k projednávání nejdůle- žitějších ustanovení zákona. Důkladnost a skutečně neobyčejná, uznáníhodná horlivost výboru doka- zuje, že členové výboru jsou proniknuti vědomín o nufnosti nových příjmů pro stát. Řečník porov- nává předlohu z r. 1909 s nynější vládní předlohou. která v odporu ke dřívější předloze navrhuje zostření už od 32. stupně příjmového a nikoli te- prve od 43. Odmítá výtku, že tím budou značně postiženy středostavovské vrstvy, ba dokonce zni- čeny a poukazuje na to, že v těchto stupních jedná se o tak nepatrné zvýšení daní, že jím střední stav vůbec nebude ve své existenci ohrožen. Jedná se zde jenom o zcela mírné zvýšení o 7. 8, 12 K atd.
Zaleski
14 article
Z porovnání s výměrou daní v Uhrách, Prusku Bavorsku vysvítá, že zvýšení od 32. do 42. stupně. jaké jest navrženo ve vládní předloze, jest velmi skrovné a nalézá se hluboko pod výměrou daní ve zmíněných zemích. Ministr vyslovuje se proti návrhům Rennerovým, které usilují o to, aby ve vyšších stupních byla výměra daní značněji zvý- šena nad návrhy vládní předlohy. Vláda nebyla by naprosto s to provésti zákon, který by v do- týčných stupních stanovil zatížení větší, než jest navrženo. Skok vládní předlohy oproti dosavadní- mu stavu jest už beztak dost silný, citelný a pro- nikavý. Vláda nemohla by se odvážiti učinit ještě vyšší skok. K tomu druží se ještě ta okolnost, že tato výměra daní má býti zostřena ještě staro- mládeneckou daní a bude se u jednotlivce poby- bovati mezi 7 a 8 procenty. Kdyby příjmy přes 100.000 K byly ještě více postiženy, nastalo by nebezpečí, že dotyční poplatníci by se vystěhovali do ciziny. Ministr zabývá se pak návrhy na zvý- šení daněprostého minima existenčního a pozna- menává, že přijetí těchto návrhů učinilo by vládu a poslaneckou sněmovhu neobyčejně populární.
Rennerův Uhry Prusko Bavorsko
15 article
Přes to musí ministr se vším důrazem prositi, aby bylo odoláno tomuto pokušení. Jsou to důvody státně-finanční povahy, které nedovolují, aby ta- ková reforma byla provedena v nýnějším okamži- ku. Úbytek příjmů, který by vyplynul z návrhů koreferentových, činil by celkem 11—12 mil. K a nemůže býti dojista v intencích výboru, aby provedl dílo tak, že by mělo za následek úbytek berních příjmů ve zmíněném obnosu. Ministr proto prosí, aby návrhy tyto byly zamítnuty. Návrhy vlády na zavedení daně staromládenecké doporu- čuje ministr výboru k schválení. Tyto elementy mohly by vyšší zdanění dojista lehčeji snésti než otcové rodin. Ke konci prohlásil ministr, že vlád musí bezpodminečně tryati na vymezeném stano- visku vůči projednávaným otázkám. Doufá, že také výbor bude sdíleti toto stanovisko, neboť lze jen tenkráte doufati, že projednávané dílo reformy bu- de provedeno, jestliže budou dodrženy tyto směr- nice. Když promluvili ještě někteří řečníci, byla schůze přerušena. Finanční výbor pokračoval v podrobném roko- vání o 3. skupině zákona o dani z příjmu. Posl. Hillebrand odůvodňuje svůj návrh aby t. zv. staromládenecká daň počínala teprve při příjmu 4000 K a navrhuje konečně, aby výnos této daně věnován byl na podporu péče o úplně za- nedbané děti Debaty zúčastnili se dále posl. dr. Adol Gross, dr. Vilém Neumann, dr. Stölzel Kraft. Winarsky a Wrobel Posl. Budzynovský pronáší pak řeč, mluy střídavě německy a rusínsky. ei o Na to byla schůze skončena. Přiští schůze zítra v 10 hodin do poledne. pnrv
Posl Hillebrand doktor Adol Gross Vilém Neumann Stölzel Kraft Winarsky Wrobel Posl
16 article
Justiční výbor pokračoval v rokování o řádu advo- kátním. Zprnvodaj dr. Koerner navrhuje, aby zákon o soudech živnostenských byl doplněn v tom smyslu, aby advokáti byli připuštění zastupovati u soudů živnostenských, souhlasí však s podně- tem vlády, že strana, která proces vyhrála, nemá práva žádati náhradu výloh, potud, že. jde-li o sporné věci v mezích bagatelního řízení (1000 K). Vládní zástupce odbor. přednosta dr. Schauer prohlašuje, že vláda mohla by souhlasiti s připu- štěním advokátů k živnostenským soudům jen tehdy, jestliže by ve věcech až do 1000 K nebyla přisuzována náhrada. Kdyby byl tento obnos sta- noven 100 K, pozbyl by živnostenský soud ve všech záležitostech, jdoucích za bagatelní řízení svého zvláštního účelu, a řízení bližilo by se úplně řizení soudů řádných. Při hlasování schvalují se §§ 4., 5. a 6. s jednotlivými stylistickými změ- nu mi. Schvaluje se návrh referentův, aby advokáti byli připuštěni k za- stupování před soudy živnostenskými a suma, od které mohou býti přiřknuty útraty, byla po zamítnutí jiných ná- vrhů stanovena na 1000 K. V odpolední schůzi rokoval justiční výbor o stavovské imunitě advokátů.
doktor Koerner Schauer
17 article
Posl. dr. Körner dovozoval, že již dnes při- znává nejvyšší soud advokátům imunitu pro výro- ky, pronášené při výkonu jejich povolání. To jest též nezbytné. Jest žádoucno přiměřeně formulovati v zákoně toto základní právo advokátů. Proti návrhům vládní předlohy dlužno však leccos na- mítati. Stanoví-li se, že advokát ručí za výroky. přednesené urážlivou formou, dlužno proti tomu podotknouti, že pod urážlivou formou nelze si nie mysliti. Stačilo by říci: ve spilavé formě. Správné jest odpadnutí imunity při projevech proti lepšímu vědomí. Jde příliš daleko, že advokát má ručiti za výroky hrubě nedbale přednesené, poněvadž v praxí je zcela nemožno opatřiti si o spolehlivosti informace dostatečné vysvětlení. Též proti tomu jsou námitky, že advokát má ručiti za projev, jenž zřejmě nenáleži k věci, poněvadž o tom, kdy ten- to předpoklad jest správný, může býti velice různě mínění. Zpravodaj podotýká též, že ustanovení, dle něhož závazky, jež plynou pro advokáty ze zákonných předpisů o veřejných poplatcích ao řízení, týkajícím se těchto poplatků, zůstávají ne- dotčeny, nemá vlastně žádného oboru použití. Pře- hlížíjí-li se tato ustanovení, vychází na jevo, že advokátní řád nemění ničeho na ustanovení po- platkových zákonů o oznamovací povinnosti a že všeobecná informační povinnost, stanovená v zá- koně o osobní dani, netýká se předem advokátů Od svrchu zmíněného ustanovení mělo by býti tu- díž upuštěno Posl. dr. šl. Baechlé navrhuje, aby byla škrtnuta ustanovení o stavovské imunitě advokátů Zástupce vlády odbor. přednosta dr. ryt.
Posl doktor Körner šl
18 article
Schauer podotýká, že, ukládá-li se advokátu povinnost, aby přednesl nepokrytě vše, co může po právu v zájmu své strany přednésti, musí býti advokátu přiznáno též právo, aby při výkonu této povinnosti zůstal beztrestným. Posl. dr. šl. Mühlwerth prohlašuje, že cel- kem souhlasí s vládní předlohou. Nanejvýše že by slova „v urážlivé formě“ nahradil slovy „v po- tupné a spilavé formě Po delším rokování a doslovu posl. dra. K ör- nera byl dle navrženého kompromisu §' 12 odst. 2. schválen v tomto znění: Adyokát nene za výroky, jež učinil jako zástupce, nebo obhájce, trestně-právně zodpovědný m. leč by učinil je urážlivou formou, ne- ospravedlněnou okolnostmi, anebo přes lepší vědomí anebo že by zřejmě ne- náležely k věci Příští schůze bude zítra dopo- ledne.
Schauer Posl doktor šl
19 article
Rozpočtový výbor. Posl. Erler žádá zřízení technické vysoké školy pro alpské země se sídlem v Iněpruku a potírá podrobně důvody, jež uplatněny byly pro zřízení italské fakulty. Vyslovuje se zvláště proti její sídlu v Terstu a dochází k závěru, že — když na Trident a Roveredo nelze pomýšleti — nemohou nalézti ani přátelé fakulty vhodného sídla pro ital- skou fakultu. Posl. Kotlář prohlašuje, že omezuje se na kon- statování, že jeho strana, jakož i celý český národ trvá na zásadě, stanovené státními základními zá- kony, že totiž každé ve státě bydlící národnosti umožněn bude v každém směru volný, nezadržo- vaný rozvoj. Proto musí býti vysokoškolské po- žadavky, jak italské, tak jihoslov nské i rusínské příznivě vyřízeny. Řečník žádá zřízení vysoké školy zvěrolékařské v Praze. Posl. Gostinčar navrhuje koneci schůze a žádá za konstatování poměru hlasů- Místopředseda Maštálka stanoví před hlaso- váním krátkou přestávku. — Po opětném zahájení schůze sděluje, že se do výboru dostavil právě ministr vyučováhí, kteréhož jménem výboru co nejsrdečněji vítá., (Hlučná pochvala.) Za vše- obecné pochvaly může zajisté souditi, že mluví ve smyslu všech členů výboru, jestliže ministrovi blahopřeje k uzdravení a přeje, aby ministr opět nabyl úplně všech sil. 1Opětná hlučná pochvala.) Ministr vyučování ryt. Hussarek děkuje před- sedovi a členům výboru za laskavé uvítání a vy- slovuje přání, aby též jeho sdělení, která za debaty podá výboru, se setkala s toutéž pochvalou. Na to hlasuje se o návrhu Gostinčarově, kterýž byl 29 hlasy proti 2 zamitnut. Posl. Němec chápe se slova.
Posl Erler Maštálek Němec Iněpruk Terst Praha Trident Roveredo
20 article
Posl. Němec prohlašuje, že čeští sociální demokraté jsou pro reaktivování italské právnické fakulty, jakož i pro založení rusínské a druhél české university v Brně. Posl. Choc prohlašuje, že bude blasovati pro zřízení italské fakulty v Terstu, že však bylo by mu ještě milejším, kdyby s italskou fakultou v Terstu současně zřízena byla tam fakulta slo- vinská. Urguje co nejdůrazněji stavbu české uni- versity v Praze a lékařského ústavu, zvláště české gynekologické kliniky, žádá vybudování českých techník v Brně a Praze a obrací se pak k českým školským otázkám ve Vídni. Ministr vyučování Hussarek promlouvá přede- vším o otázce, nemohlo-li by býti potřebám vlaš- ského obyvatelstva nejlépe vyhověno zřízením vysoké obchodni školy, čimž by pak ovšem bylo dle souhlasného názoru vyloučeno zřízení fa- kulty právnické. V Rakousku dlužno ještě mnoho učiniti právě v oboru specialisace vysokoškolských studil, jak po technické, tak i zejména po komerční stránce, poměrně mnohem více, než ve příčině vlastních universitních studir. Oproli tomu přiznává se ministr beze všeho k tomu, že v oboru techni- ckých a zejména komerčních obchodních škol vzni- ká vyučovací správě řada úkolů, jež musí m. j vésti především ke zřizování nových učilišť. Pový- šeným akademie Revoltella, v Terstu již existující.
Posl Němec Choc Terst Praha Brno Vídeň Rakousko český univerzita v Brno
21 article
na vysokou obchodní školu ve vlastním slova smy- slu, prospělo by se potřebám vlašského obyvatel- stva nesrovnatelně více než zřízením fakulty práv- nické. Vlachové nabyli by takto vysoké školy, sto- jící na pravém místě, která by jim umožnila soutěž v oboru, který v samém království Italském neni téměř ještě naprosto pěstován. Avšak provedení tohoto plánu musí záviseti především na přání a vůli vlašského obyvatelstva, protože přece vyučo- vací správa, jakkoliv správné by bylo toto řešení vysokoškolské otázky s jejího stanoviska, se pova- žuje daným slibem vázána potud, pokud nebude interesovanými kruhy samotnými tohoto slova zpro- štěna. Ministr opakuje pak námitky proti zřízen právnické fakulty v Terstu a prohlašuje, že tyto čistě věcné, vyučovací správou dle resortů oceňo- vané a nevyvrácené úvahy vedou ku přesvěděení že založení právnické fakulty v Terstu není účelné ani přiměřené Nemohla by tudiž, kdyby takové usnesení bylo učiněno, přijmouti je za rozřešen otázky vlašské právnické fakulty. Ministr shrnuje svoje vývody konečně v tento apel: Projednávaná otázka jest otázkou svrchovaně kulturního druhu, otázkou, jež potřebuje ke svému rozřešení míru a klidu. Dejte této vlašské práv- nické fakultě správné místo, kde se může v klidu a míru rozvíjeti, pak bude věcí vyučovací správy pečovati o její zdar. Dejte jí místo, kde se nemůže v klidu a míru rozvíjeti, pak zakrní též tato fakult sama.
Vlach Terst zřízení fakulta právnický vlašský právnický
22 article
Po ministru vyučování ujal se slova posl Schraffel. Prohlásil, že za dnešních poměrů jest reaktivování vlašské fakulty v Terstu vyloučeno Posl. Friedmann trvá i nadále na stano- visku, aby vlašská fakulta byla zřízena v Terstu a nikoli ve Vídni. enu Rokování bylo potom přerušeno. Místopředseda Maštálka prohlašuje, že roz- počtovému výboru bylo přikázáno mnoho vládních předloh a přes 200 iniciativních návrhů, a povin- ností výboru jest, je rychle projednati. Podá v nej bližší době výboru návrh o rozdělení referátů. Příští schůze zítra v 10 hod. dopol
Posl Friedmann Maštálek Terst Vídeň vlašský fakulta
23 title
Politický přehled.
24 article Země české.
Země české. bin Z toho, co „Ceské Slov odpovídá na naši odvetu proti jeho útoku na dra. Kramáře pro jeho nymburskou řeč — vy- svítá opak známého latinského pořekadla „České Slovo“ jako vždy jest slabé ve věci ve formě pak — sprosté. Ústřední orgán če- ské strany národně-sociální nemá totiž an stín zbla i nejvzdálenějšího zdání o české si- tuaci, pokud se týče českých ménšin vůbec O tom mluví pádně přesvědčivě jeho věta. že „kdyby dr. Kramář uvažoval solidně náro- dohospodářsky a politicky, byl by musil při- jíti na to, že vlastně dle jeho pravdy by- chom se musili omeziti na své území ryze české a nepronikat dále, tedy na něco, co u zdravého národa je nemožno.“ „České Slovo“ si patrně myslí. že taková směna obyvatelstva mezi oběma národnostními kraji v Čechách, při níž česká strana ztrácí sedmdesát pět procen svých přestěhovalců z českých do německých okresů v Čechách jest — pronikáním (li) a že je to zdravým zjevem národní byt- nosti české. Snad naposled zmíněné „Slovo“ uvěřilo německému tisku, který mluví neustá- le o českém výbojí v německém území a o dobývání německé državy?! Má-li proni- kání z území určitého národa „dále“ býti zdravým zjevem, musí pronikatelé skutečně býti dobyvateli a musí v území, jímž proniklí. zůstati národnosti své z velké aspoň většiny zachováni, ale pronikání českého lidu do ně- meckého území není „kolonisací“, jehož temná představa patrně někde v podvědomí
Kramář doktor Čechy
25 article
„Českého Slova“ tkvětí bude, nýbrž vy stč- hovalectvím s pomyslně nejšpatnější bi- lancí populační. Má-li pronikání populačních přebytků z určitého území národního býti zdravým zjevem, musí se díti z území nejen obyvatelstvem, ale také průmyslem a kapitá- lem přesyceného, zkrátka protože v území tom prostě není více místa. U nás tomu tak není. Naši vystěhovalci za hranice země a přestěhovalci do německých okresů musili jit a do Vídně šly české statisíce s holýma ruka- ma a šly, protože musily, nikoli že není pro ně místa, ale že tu nebylo pro ně mzdy, poně- vadž nebylo průmyslu a konsumentů jich ře- meslné práce. My Češi dodali jsme Němcům v Čechách nejrozhodnější koeficient jich prů- myslového rozkvětu t. j. dělníky, a stali jsme se konsumenty jich výroby z důvodů až dosu ležících mimo naše síly. Proto jest náš národn problém v Čechách tak osudný, že jest sou- časně hospodářský a že musí býti řešen ho- spodářsky. Tvrdí-li „České Slovo“, že našemu podnikání nestačí toto české území, neví, co mluví. Vyprazdňování našich českých krajů je namnoze tak úžasné, že i pouhé „podniká- ní zemědělské pozbývá jím pracovních si měrou vysoce povážlivou. A ať se také po- dívá, jak se stále ještě hrne německý průmysl do českých krajů, což přece nesvědčí o tom.
Čech Němec Vídeň Čechy
26 article
že bychom už byli hotovi ku pronikání krajů německých. Až naše průmyslové podnikání zaplní naše české území, přestane to chrlení české krve do ciziny i do německého území v Čechách a naši čeští, především praktičtí národní hospodáři jsou šťastni, že doba tato jest již v dohledu současu. Že tito pracovníci jsou nejen náčelníky českého emancipačního hnutí hospodářského, ale zároveň takřka ve- směs předáky naší strany, je její chloubou třeba že jsou vystavení nejhanebnějším úto- kům socialistických stran jako prý „bařti- páni“, „kapitalisté“, „plantážníci“ a pod. Až se budeme moci omeziti svým populačním přebytkem na své české území, bude to jed- ním z nejšťastnějších momentů českého vý- voje, neboť bude to známka hospodářského vyrovnání a rovnováhy mezi oběma národ- nostmi v Čechách, dosažená naším postu- pem. Ale mluviti dnes o našem zdravém pronikání z našeho území „dále“, v okamžiku kdy jsme musili do kapsy vstrčit nejpalčivější úšklebek „Schulvereinu o české obci upro- střed našeho územi, kferá žádá schulverein- skou školu, aby se naučila německy, aby její lidé mohli pronikati „do Němec“, může jenom demagog anebo člověk „bezgramotný“ či „ne- gramotný“ anebo třebas i „něgramotný“. „Če- ské Slovo“ si může vybrat, každý výraz mu padne navlas, poněvadž jeho polemik jest vůbec hospodářský — analfabet.
Němec Čechy
27 article
Rakousko-Uhersko. Nové bískupství v Rěce. Chorvatský tísk dlouho přijímal s ne- důvěrou poslední zprávy, že se uherské vládě po desetiletém úsilí konečně podařilo pohnouti papeže, aby svolil k vyloučení mě- sta Rěky z chorvatské diecése seňské a zř- zení samostatného bískupství pro Rěku okolím. Úterní »Obzor« však s politovánín oznamuje, že tentokráte zprávy o nověm biskupství zdají se býti věrohodnými. Jest však zajímavo, že uherská vláda provádí tuto věc bez vědomí záhřebského arcibiskupe, v jehož obor působnosti spadá i diecete seňská, z níž Rěka má býti vyňata. Zpr- vodaj »Obzoru« byl v záhřebské konsistoěi a tam zvěděl následující: Když před dvěm lety za vlády bána Tomašiče uherská vlih se ucházela o vyloučení Rěky z diecése st- ské a záhřebský arcibiskup Plosilovie byl tázán o dobrozdání, podal energický protest proti odloučení a římská kurie t- dost uherské vlády odmítla. Nyní je správ- cem arcibiskupství Posilovičův koadjutor biskup Bauer. Jeho se dosud nikdo nel- zal, souhlasí-li s odloučením a nic mu ote věci vůbec neoznámeno, takže v záhřebsle arcibiskupské konsistoři dosud pranic n- vědí o věci, která je prý hotové faktum. I to je pozoruhodný přispěvek ku po- znání, jak uherská vláda dbá práv králot- ství chorvatského, které ve věcech osýětnvýe a náboženských jest úplně samosprávně a Uher neodvislé.
Tomašič Plosilovie Posilovičův Bauer RakouskoUhersko Uhry
28 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ruský čí slovanský jazyk bohoslužebný. V časopise ruských misionářů již del dobu vede se debata o tom, že by v pravi- slavné bohoslužbě na Rusi měl býti zamýně- církevně-slovanský jazyk nynějším ruskýni poněvadž lid prý stovanskému textu nero umí a proto naň bohoslužba a texty mále působí. Mnohem silněji na duše věřicich pr působí i jednoduché bohoslužby baptistů. prosté vší poesie, protože jsou konány jazy kem ruským. V samarské gubernii nušels dokonce kněz, který se rozbodí konat boho- služby po rusku, a poněvadž se to lidu za- mlouvalo, obdržel na to dodatečný souhlas i od svého biskupa. Otázka zavedení ru- ského jazyka je tedy nastolena, ale uplyne asi ještě mnoho vody, než bude řešena na úkor dosavadního slovanskeho jazyka. U ny- nějších Řeků vede se podobný spor mezi nynější řečtinou a starou, spor občas pře- chází i na ulici, ale posud nebyl vyřízen, poněvadž takové dědictví staré tradice ma neobyčejně houževnatý život.
Rus Řek
29 article
Albanci a Srbové. Včera nám bylo z Vídně oznámeno, že tam přibyla deputace Albanců, jež presidiu posla- necké sněmovny a jednotlivým poslancům po- dala memorandum, obsahující velmi prudké útoky na Srby. Po stránce formalné litujeme, že presi- dium 4 jednotliví poslanci albanskou deputac nepoučili, že společenská i mezinárodní sluš- nost ukládá, aby podobné projevy byly psány mírně a zdvoříle, a že hrubosti, které jsou na místě v divokých horách albanských, naprosto jsou vyloučeny ze styků lidí vzdělaných.
Srba Albanec Vídeň
30 article
Věcně poznamenáváme: Ucházejí-li se Albánci o zřízení samostatné Albanie na území, které jim od starodávna patří, podle zásady o sebeurčení národů nelz proti tomu ničeho namítati, třebaže by pro příští pokoj a bezpečnost na Balkáně bylo lá- pe, kdyby si Albance podle návrhu dra. Kra- máře, v říšské radě proneseného a odůvodně- ného, rozebrali sousedé: Srbsko, Černá Horr a Řecko. Když má býti samostatná Albanie, budiž, ale Albanci si ji zřiďte a vydržujte n vlastní náklad a nežádejte, aby jej převzal Rakousko-Uhersko, jež není v takovém fi- nančním stavu, aby neznámému národku, nímž dotud jeho obyvatelstvo nemělo žádných styků kulturných ani hospodářských, oběto- valo ročně nějakých 80 mílionů. Ale myšlenk „velké Albanie“ musí býti zamítnuta zvlášt slovanskými národy Rakousko-Uherska. Chtě- jíť Albancí, aby do „velké Albanie“ pojaty byly také kraje, které, podporování Turky, v po- sledních dvou stoletích uloupili Srbům. Když Srbové r. 1690 a 1710 ze Starého Srbska u vel- kém počtu se odstěhovali do jižních Uher, kam byli vídeňskou vládou vábeni, Albanci vníkl na území, kde živel srbský početně oslaben a vybíjeli Srby dál a pozemky jejich zachva- covali. Vůdcové loupežných čet albanskýc osvojovali si tím způsobem veliká prostranství půdy, již nevzdělávali, ale nyní nazývají svou.
Albánec Turek Srba Albánie Balkán Srbsko Řecko RakouskoUhersko Uhry
31 article
Ale staří držitelé této půdy dosud chovají zl- pisy na ni, vyhotovené někdy od tureckých úřadů. Jakmile se poměry v těchto krajích začnou pořádati, uloupená půda musí býti na- vrácena starým majitelům, ať jsou uchvatitelé sebe větší hrubijání. Mezinárodní právo zná právo výboje, ale neuznává loupežné bandy za válčící stranu. Právem výboje tedy starosrbské kraje, o které jde. Albancům nenáležejí, ale náležejí nyní vi- tězným Srbům, kteří tudíž na ně mají právo dvojnásobné. Ale mají na ně také právo historické. Tam leží město Peč, jež bývalo sídlem srb- ského patriarchy, tam leží Prizren, někdejší residence srbských carů, tam slavný monastýr Vysoké Dečany aj. Nejpádnějším důkazem, že jižní část Sta- rého Srbska má ethnickou povahu srbskou. jest mapa rakouského gen. štábu, jež na tom území zaznamenává 530 srbských jmen místa albanských jen šest. Jen těch šest míst jest od Albanců založeno a mají veskrze albanské oby- vatelstvo. Všude jinde Srbové buď počtem pře- vládají nebo mají velkou menšinu. Nejchytřeji by se Albanci těchto kraj zachovali, kdyby se smířili s tím, že jich Srb- sko a Černá Hora zbraněmi dobyli, a snažili se pouze získati od nových vlád potvrzení své držby a dosíci, aby nebylo řeči o tom, jak jí nabyli. Nejméně rozumné od nich bude, bu- dou-li proti Srbsku a Černé Hoře konspirovali a rebellovati.
Srba Srb Peč Prizren Srbsko Černá hoře