ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 63788820-66f0-11dc-8206-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 10 celkem · entity: place 22, org 5, person 36, work 3
1 article
a vak, v kterém se nalezaly diamanty v ceně 10. 000 doll. a 200 doll. v hotových penězích, dal dopraviti do pokojíku, který mu byl přikázán. Včera večer však obchodník s hrůzou zpozoroval, že jest kufr vypáčen a vyloupen. Policie zjistila, že zloděj dostal se do pokojíku pomocí paklíče, načež s kořistí nepo- zorovaně zmizel. Po milovníku laciných klenotů není ani stopy. = Rigorosum šílence. Případ snad dosu nebývalý udál se těchto dnů na pešťské universitě. Před zkušební komisí filosofické fakulty skládal mladý kandidát Viktor L. professorskou zkoušku. Zkušební komisaři nemálo ustrnuli, když kandidát přišel do zkušební síně provázen lékařem a ošetřo- vatelem z ústavu choromyslných. Lékař oznámil pro- fessorům, že Viktor L., jenž býval supplentem na jakémsi venkovském gymnasiu, následkem namáha- vého studia stížen byl duševní chorobou a nyní na- lezá se v ošetřování v ústavu choromyslných. Mla- dík, jediná podpora své chudé matky, projevoval iv ústavu neustálé přání složiti professorskou zkoušku a konečně mu to řídící lékař dovolil. Viktor L. slo- žil zkoušku s nejskvělejším úspěchem a professorský diplom byl mu ihned vydán. Pak provázeli jej léka i ošetřovatel opět do ústavu choromyslných.
2 article
= Podivínství anglickych zákonů. Jeden z londýnských časopisů upozorňuje na ryze angli- ckou obtíž se zákony. Ačkoliv zákon žádá, aby v Anglii a Walesu do pěti dnů zapsáno bylo úmrtí každé osoby úřadníkem civilní matriky toho kterého farního okresu, není úmrtí královny Viktorie doposud úřadně zapsáno, ale nestalo se to proto, že by úřad- ník civilní matriky na ostrově Wightu, jehož to bylo úkolem, povinnost svoji zanedbal. Příčina tohoto opomenutí jest naopak zcela neobyčejná. Zákon z roku 1836, jímž se nařizuje, aby zapisována byla narození, úmrtí a sňatky, nařizuje ve druhém para- grafu, že »jeho veličenstvo podle zákona postará s o přiměřený úřad v Londýně neb Westminsteru, všeobecný úřad civilní matriky, jenž by pečovalo to, aby všechna narození, úmrtí a sňatky poddaných jeho veličenstva v Anglii byly zapisovány«. Stalo-li se tak z opomenutí autorů tohoto zákona anebo z jiné příčiny, jest přece patrno, že slova »poddaní jeho veličenstva« netýkají se panovníka samého a tudíž vzhledem k němu také ničeho neustanovují.
Anglie Wight Londýn Westminster Viktoria
3 article
Poněvadž pak tento zákon vstoupil v platnost teprve roku 1837, byla královna Viktorie první anglickou panovnicí, jejíž smrt zavdala příčinu k otázce, má-li být její úmrtí zapsáno do civilní matriky. Úmrtí prince-manžela bylo zapsáno obvyklým způsobem listina podle požadavků zákona podepsána jedním z příbuzných zesnulého, nynějším králem Edwar- dem VII. = Podařený bratříček. Alfred A. Mercen jest pomocným ve skladišti May Co. v Clevelandu, Ohlo, s platem 12 doli. týdně. Melcer odevzdal plat dceři své, aby jej donesla domů. Na nároží Wood- land avenue a Brownell streetu setkala se s šest- náctiletým svým bratrem Alfredem Melcerem, jenž revolverem v ruce ji donutil, aby mu otcovu mzdu vydala. Když peníze obdržel, prchl a nebylo o něm od té chvíle slyšet. Dívka doběhla plačíc domů, kde vyprávěla, co se jí přihodilo. O loupežném přepa- dení jejím bylo učiněno oznámení policii.
Edwar Alfréd Mertit Melcer Brownell Cleveland Viktoria May Company Woodland avenue
4 article
= Zajímavé trestní líčení. V Paříži konáno těchto dnů trestní líčení s obžalovaným Angličanem nebo Američanem, jenž má nejrůznější jména. Henry Palmer, John Wilson, George Swynei, Henry Gil- mour, Edward Smith. V noci na 14. dubna, když byl dopaden dámičkou z polosvěta, Louisou Kolbo- vou při plenění jejího bytu, těžce ji zranil, Gilmour obviněn byl z krádeže klíčů, pokusu krádeže klenotů a pokusu vraždy. Při vyšetřování tvrdošijně prohla- šoval, že jej uvedl do bytu jakýs Wilson, jenž býval dříve v úzkých stycích s Kolbovou a jenž měl klíč k jejímu bytu, a skryl jej pak v koupelně, kdež zu- stal až do třetí hodiny ranní. Pak svlékl střevíce, zahalil tvář, vzal kladivo a kus hadice, naplněné pískem a vešel do ložnice. Když přistoupil k nočnímu stolku, kde uloženy byly klíče, probudila se Kolbova, rozžehla elektrické světlo a počala zvonit. Lupič jí v tom chtěl zabránit, strhl se tuhý zápas, při němž by byla Kolbova podlehla, kdyby jí nebyly lidé přišli na pomoc. Raněná pozdravovala se jen velmi zvolna a proto konán proces teprve těchto dnů. Avšak Kolbova se nedostavila, nýbrž dala se omluvit. Gilmour odsouzen byl k doživotní nucené práci. Již dříve byl prohlašoval, že má raději francouzskou guillotinu než anglickou šibenici a že je mu Nová Kaledonie milejší, než anglická trestnice. O jeho osobnosti nebylo možno níčeho zjistit. — Hledání skvostných lodí Caligulových V Římě sestoupila se společnost s potřebným kapi- tálem, aby opět vyzvedla dvě skvostné římské barky, jež jsou potopeny v jezeře Nemi, jihovýchodně od Říma. Barky náležely císaři Caligulovi a byly to hotové plovoucí paláce, zařízené s neobyčejným pře- pychem. Dvakráte, během V. století a na počátku století XIX. konány k tomuto cíli marné pokusy.
Angličan Američan Palmer Wilson Swynei Gil Smith Louisa Gilmour Kolbův Caligulův Barek Caligula Paříž Nová Kaledonie Řím
5 article
Nový pokus má být proveden tím způsobem, že se hladina jezera podzemním kanálem sníží. Tvrdí se, že lodi leží ve hloubce méně než tří sáhů. = Falešný policista. Edward Haney ze Straulsbergu, Pa., sešel se na nádraží Union v Cle- velandu, Ohio, s cizincem slušného vzezření, jenž pravil, že má známé v Straulsbergu a pozval ho do svého hotelu, chtěje mu pro tyto své známé ode- vzdati několik podobizen. Na cestě k hotelu zastavil je jiný cizinec, tázající se po cestě k nemocnici a byl pozván do hotelu, kde se mu dostane žádaného vy- světlení. O několik kroků dále nalezl první cizinee zámeček a oba cizinci soudili se mezi sebou o dol- lar, že možno zámeček otevříti bez klíče. Odevzdali Haneyovi sázku a pokoušeli se otevříti zámek, když se tu vyskyti modrokabátník s policejním odznakem, jenž všechny tři zatkl pro smlouvání sázky na ulici. Vyzval zatčené, aby mu odevzdali peníze, jež majíu sebe a skvosty, kteréhož vyzvání cizinci ihned upo- slechli, odevzdavše policistovi své tobolky. Hane rovněž odevzdal mu 150 doll. i své skvosty. Policista nařídil Haneyovi, aby se vrátil na nádraží pro svá zavazadla a aby se přihlásil na ústřední policejní staníci, oba cizince pak odvedl přímo na sranic. Haney učinil, jak mu bylo nařízeno a když na ústřední stanici přišel, neshledal tu ani zatčené, ani falešného policistu. Stejný případ udál se nedávnov Novém Yorku. Ošízeným byl tam český vojín. Zdá se, že darebové, jimž se zde onehdy lup povedl, jsou titíž, kteří stejný kousek provedli i v Novém Yorku. Denní zprávy.
Haney Straulsberg Ohio Nový York Ošízený
6 article
— Svoji k svému. Před několika dny bylo zde konáno shromáždění, v němž proto plaidováno, aby čeští konsumenti a kupujíeí právě nyní před vánocemi nepodporovali svými zakázkami národní naše odpůrce. Shřomáždění odbýváno pod značkou radikálnou a návštěva, jak samy německé listy o tom zprávu přinesly, nebyla valná. Leč to věc vedlejší. Důležitější je, jak německý tisk tuto věc vykořisťuje. Je známo, že všude tam, kde Němci mají rozhodné slovo, Čech je bez milosti boykotován, že ne- odpírají mu roztomilí krajané druhého jazyka nejen zakázky a výživu vůbec, nýbrž i byta pobyt v místě. V oné schůzi kdosi zvolal, že kdyby Čechové u svých soukmenovců zkoupili všechno to, čeho mají zapotřebí, nebylo by nutno žádných národnostních bojů, Němci že by ze země této vymizeli sami. — Pravda-lito či ne, o tom nebudeme šířiti slov, však co“ říci tomu, když z tohoto výroku vyvozuje na pří- klad orgán páně Pradův, že o nic jiného na schůzi oné nešlo, než jak Němce z Čech vy- puditi, je vyhladiti a zničiti. Ve článku plném nepravd a zbytečné zloby, oheň a síru sype na nás zminěný list a vybízí Němce, aby oni především se řídili heslem »Svůj k svému« a bez milosti s každým Čechem naložili tak, jak hrozí Čechové Němcům. Tak prý to daleko došlo v této zemi, že se zde nepokrytě káže bartolomějská noc Němcům a vláda prý ani brvou nehne. — To ovšem nejnovější způsob dělání »bartolomějských noci«, dle této theorie mohl by býti za »vraha« prohlášen každý, kdo by si na příklad od německého kloboučníka nekoupil klobouk. Což může vláda nutit české zákazníky, aby u Němců kupovali? Nemůže, zrovna tak jako nemůže německé zákazníky nutit kupovat u českých kupců a živnostníků.
Vánoce Shřomáždění Němec Čecho Pradův Čechy
7 article
A přeje si snad »Reichenberger Volkszeitung«, aby vláda zakročila »energicky« proti agitacím dle hesla »Svůj k svému«? Kdo pak to byl, jenž před patnácti lety již vyda zvláštní seznam českých živnost- níků a obchodníků, kteří děti své zapsati dali do školy české a kdo vyzýval německé obyvatelstvo, a by každý německý muž a každá ně- mecká žena jseznam ten dali si za rámeček nad postel, aby jim denně bylo připamatováno, komu že ne- smí poskytnouti přístřeší, služby neb výděl ku? Pamatuje se na to liberecký list ? Ne-li, my mu to povíme: Byl to on s á m, který v této zemi zahájil vzteklý boykott, proti němuž nyní na po- moc volá vládu. »Jaké prý zvláštní kon- stelace panují nyní v Evropě, když možno je, aby zcela klidně rokovalo se v Praze za bílého dne a bez překážky o tom, jakým nejvhodněj- ším způsobem dali by se Němci z Čech vypu- diti?« táže se »Volkszeitung«, tak jakoby již zejtra měly býti uspořádány sicilianské nešpory na vyhubení Němců. Evropa a její konstelace Ta velmi dobře ví, že Němci v Rakousku vůbee a v Čechách zvlášť tak měkce mají ustláno, že není věru třeba, aby se kdo k vůli nim rozčiloval. To mohou jen oni farizejci, kteří, aby zakryli násilnictva a křivdy, jichž se dopouštějí na náro- dech slovanských, rozepisují se o své posici tak. jako by byla ta nejhroznější v Evropě. Na do- klad, že posice Němců v této říši je zoufalá, volá »Volks-Ztg.«: My Němci v Čechách ovlá- dáni jsme pocitem, že je míra našeho utrpení již vrchovatá a že potupné postavení, k němuž nás odsoudil zlý osud, dlouho již snésti se nedá. Však nebyli bychom Němci, kdybychom si zou- fali. Vytrváme, až nadejde doba rozhodnutí. Pak zaleskne se německé heslo: »Každému co mu patří!« Že se liberecký list nestydí před vlastními čtenáři.
Němec Čo Evropa Praha Rakousko Čechy Reichenberger Volkszeitung VolkZtg
8 article
— Německá šikovnost. Nejen polský slovanský cit, nýbrž cit každého spravedlivého člověka bouří se proti barbarskému zacházení Němců s poznaňskými Poláky. Tisk celého světa zaznamenává soudní násilnictvo vřesenské připojuje k němu nijak pro Prusko a pro Ně- mecko lichotivé poznámky a je přirozeno,že činí tak i tisk ruský, jenž nemá příčiny nej- menší straniti snad Němcům a k vůli rusko- polskému sporu zapírat své slovanské přesvěd čení. Některé listy ruské přinesly velice prudké články proti pruskému barbarismu, články oprot utlačovaným Polákům v Prusku velmi sympa- tické. Okolnosti té chytl se ihned tisk hakatistu a ostatních příbuzných jim dusí i dokazuje v bujné fantasii své, že všechno nastrojeno bylo beztoho jen panslavisty, ti že z afféry vřesenské nejvíce těžiti budou, jak patrno z jejich novin, které prý Poláky nepřestávají lákati vyměniti bezpečné bydlo pod záštitou pruského orla s doupětem medvědím s obligátní knutou a na- hajkou. Německé listy jsou toho plny, jak se. Rusové chytají událostí v Poznani a ve Lvově a jak prý ve Varšavě pořádají proti Němcům demonstrace. U nás ovšem se nikdo nedá na nemotorné tvrzení toho druhu lapiti, však jsou lidé, kteří dosud si nedovedou Rusa představit jinak, než že z jedné strany kousá svíčku, z druhé zase si pochutnává na Poláku. Žel, že se chytli na vějičku německou Poláci že čásť polského tisku k vůli tomu velmi ne- slušně na Rusko a na Rosy se vrhá proto, ze tito Poláků se ujímají. Máme, bohužel, často pří- činu zmiňovati se o různých slovanských nesho- dách, však tak smutné, jako tato, dosud nebylo, abychom totiž ujmouti se musili tisku jednoho slovanského národa, poněvadž napadenému a tý- ranému národu druhému projevoval lásku a bra- trský soucit.
Němec Polák Prusek Rus Prusko Poznaň Lvov Varšava Rusko
9 article
— »Reichswehr« o otázce jazy kové. Ve velmi pozoruhodném článku rozepsala se ví- deňská »Reichswěhr« o chystaných jazykových konferencích. List ten hned z předu prohlašuje, že konference ty zůstanou bez výsledku, proto že nikdo ze zúčastněných faktorů nejmenší nemá naděje na příznivý a šťastný konec těchto vy- jednávání. Zúčastní se jich proto, aby neuvrhli na sebe odium, že pokus o mír překazili. Oč prý hlavně jde? O to, jak německou státní řeč či zprostředkovací, a vnitřní úřadní řeč českou slíti v jednu formulku smiřovací. O tom ale řeč je naprosto nemožna, poněvadž to jsou zcela různorodé požadavky. Německá státní řeč jest sice požadavkem svatodušního programu ně- meckého, tím ale není ještě nikterak řečeno, že věc ta do onoho programu náleží. Otázka řeči státní je záležitost celku, je otázkou říše, jež nedá se nijak rozřešiti, než svobodnou úmluvou všech činitelů, kteří ve věci té jsou interessovaní: především tedy vláda císařova potom zastoupení všech kmenů v této říši. Čeho má stát v ohledu jazykovém nezbytně zapotřebí, je věcí vlády, tedy onoho činitele, který jedině vyměřiti může, kam až v této věci třeba jíti. To ale nesmí býti odvislým činěno od vůlea ochoty jednotlivých kmenů, nýbrž to musi býti koncedováno ode všech kmenu v říši. Obě tyto podmínky ale neexistují. Po- sitivně vytčená hranice, kamž až potřeba jednot- ného jazyka v životě státním sahati má, není; dosud také žádná vláda nepokusila se o to, vy- meziti tuto potřebu a stanoviti, kde počíti má volná působnost řečí národních. Tím méně vynalezena byla kdy formule, do níž by se shrnouti dal souhlas všech kmenů, aby čeho nutno v ohledu jazykovém, bylo kon- cedováno vrchnostenským právem státu.
Reichswehr
10 article
Ke všemu se otázka německého jazyka státního komplikuje také ještě tím, že není to stát, který se o ni uchází, nýbrž že jsou to Němci, tedy strana, která o její prohlášení usiluje. Tím ale záležitost podstatně posunuta, neboť z potřeby státu stala se pojednou otázka ta potře bou jednoho kmene a těžisko nespadá pak na slovo řeč »státní«, nýbrž na slovo »ně- mecká« řeč státní. To mělo za následek, že všechny národnosti rakouské byly vehnány do táhora nepřátel německé řeči státní. — Již z toho je jasno, že otázka státní řeči nespadá, v rámec programu strany, nýbrž že to požadavek státní a že otázka na česko-německých konferencích o smír postrádati bude vší právnické a logické opory. »Reichswehr« staví se tu ovšem na stanovisko nynějšího centralistického státu a i se stanoviska toho dospívá k tomu, že na konferencích, které konati se budou, otázka ta- rozřešiti se nedá. Jsme téhož náhledu. Z kon- ferenci těch všechno ostatní spíše vyjde — než. národnostní smír. — O tajuplnostech K. H. Wolfovy viny rozepisuje se »Trautenauer Wochenblatt« velice. obšírně a z hlasů všeněmeckého tisku i jiných příznaků pátrá po podstatě činu Wolfova. Upo- zorňuje na to, kterak hned po rámusu složením Wolfových mandátů způsobeném všeněmecká listy, mezi nimi »Gablonzer Ztg.«, oznamovaly, že prof. Seidl, zeť posl. Tschana, až dosud dobrý Wolfův přítel, tohoto překvapil při intimní schůzce s jeho paní. Takové narážky a doznánt o intimních stycích, kteréž se miezi ním a paní
Němec Wolfův Trautenauer Wochenblatt profesor Seidl Tschan Gablonzer Ztg