2
masthead
V Praze, v úterý dne 10. prosince.
Praha
4
article
Na »Národní Listve
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor-
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Odezvy řeči dra. Körbra.
Z Vídně, 10. prosince. Ohlasy a dojmy
hrozeb, které včera pronesl ministr-president
ve večerní schůzi poslanecké sněmovny, ob-
sahují pozoruhodných momentů jen po-
skrovnu. Nelze vlastně ani říci, jaký jest
jednotný účinek. Jest tu totiž soud různýa
podle teho také chování jednotlivých stran,
pokud jsou časopisy zastoupeny.
Nejvíce se hněvá a durdí »Neue
Freie Presse.« Vykládá, že neměl dr-
Körber ke svým strašákům nižádné příčiny.
Pan Körber počíná prý vůbec býti nepocho-
pitelným.
Připomenul-li, že již jednou se ústava
sbortila, třeba prý připamatovati, že se již
sbortila po dvakráte a že pokaždé to mělo
za následek katastrofu pro stát.
napřed u Solferina, potom u Sadové. Vláda.
která prý záhrávati si chce ve Vídni se stát-
ním převratem, musí si k tomu vzíti do-
volenou v Pešti a draze ji zaplatiti.
nejspíše za cenu úplné samostatnosti »Ma-
ďarska«. Rána, kterou vypálil p. dr. Körber.
způsobila veliký hluk, ale jako signál
z nouze že byla vypálena příliš časně a jako
rána k zaleknutí jest prý však tuze slabá.
Snad má sloužiti k tomu, aby pozdravila
vyrovnání, zahájené mezi Němci a Čechy
dala stranám na srozuměnou, jak jest tato
věc důležitou.
K tomu by se mu však byla konferenc
sama lépe hodila nežli sněmovna, jíž tím
připraveno bylo pokoření.
Körber
Rán
doktor
Němec
Čecho
Vídeň
Pešť
Ma
poslanecký sněmovna
Neue Frei Presse
7
article
Tentýž list sděluje, že člen německé
strany lidové vyslovil se o řeči Körbrově
Körber na německé straně svou řečí způ
sobil takový dojem, že řeč tato zdá se býti
namířena proti Čechům, ale z různých obratů
v této řeči vychází na jevo, že ve vládních
kruzích se již spřátelili s myšlenkou na změnu
ústavy. Těmito obraty nemohlo se nic jiného
rozuměti, než hrozby státním převra
tem. Jest mnoho pánů, kteří jsou přesvěd-
čeni, že sněmovna dlouho existovat nebude
a že také pan Körber při nějaké příležitost
hrozbu tu učiní skutkem.«
»Deutsche Zeitung« vyzývá, aby
zahájila se válka proti Čechům, válka, ktera
by Čechy všech mandátů zbavila.
»Ostdeutsche Rundschau« na
proti tomu se domnívá, že bude těžko Čechy
pokořiti, možno však hleděti budoucnosti
chladně vstříc.
»Neues Wiener Journal« sdě-
luje: »Němečtí poslanci na levici se vyslo-
vili, že by Němci Čechům povolili vnitřn
úřadní jazyk, kdyby navzájem povolili Če-
chové národnostní ohraničení okresů v Če-
chách, dvojdílnost politické správy a dvoj-
dílnost úřadnických sborů.«
»Vaterland« míní, že byla-li levice
podrážděna výklady Körbrovými, musí být
příčina toho hledána nikoliv v řeči ministe
ského předsedy, nýbrž v interních poměrec
německých stran samotných.
Körbrův Körber
Čecho
Körber
Wiener
Němec
Körbrový
Čechy
Deutsche Zeitung
Ostdeutsche Rundschau
8
article
»Deutsches Volksblatt« shrnuje
svůj úsudek v tato slova: »Dr. Körber vůči
předsedům německé levice svoji řeč ani dos
málo neoslabil.«
»Arbeiter-Zeitung« posmívá se
německým vůdcům a praví: »Jak mohl pan
dr. Körber přijíti na tak podivnou myšlénku.
že nemoc, která zachvátila parlament jest
účinkem nějakých vnějších příčin? Nepocho-
puje-li dr. Körber situaci ještě pořáde, dojem
jeho řeči může mu zjednati poznání. Poslanci
byli rozechvěni. Pracovali by rádi, ale ne-
mohou. Problematický parlament musí se
sehnouti a ustoupiti skutečnému za-
stupitelstvu lidu.«
Z Vídně, 10. prosince. Ve své odpo-
vědi, udělené vůdcům levice, ujišťoval dr.
Körber, že nikterak nepomýšlí znásilnit
ústavu, že naopak chce ji chrániti a hájiti
Svou řečí chtěl prý jen ukázati perspektivu
pro případ, že by parlament, vzhledem na
veliké úkoly, jež ho ještě čekají, odepřel
svou součinnost. Jeho řeč prý neobsahuje
hrozbu absolutismem, nýbrž projevuje
strach před absolutismem. Dlužno prý
míti na mysli, že tuze pomalé tempo v pra-
cích sněmovních může pro stát přivoditi
situaci kritickou.
Z Vídně, 10. prosince. Němečt
vůdcové nalehali na dr. Körbra, aby
dnes promluvil opět a dal prohlášení ve stej-
ném smyslu, jako je dal jim. Pan dr. Körben
Körber
doktor
Körbr
Körben
Vídeň
Deutsches Volksblatt
ArbeiterZeitung
9
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
Předplacen
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Praha
10
article
odpověděl: »Nemám, co bych dodal a ne-
mám také, čeho bych ubral z toho, co jsem
pověděl.«
Z Vídně, 10. prosince. V konferenci
předsedů klubů bylo navrženo, aby německý
klub vydal osvědčení k celé veřejnosti a
vytkl v něm postaveníNěmců k řeči
dra. Körbra.
Ozvuky vřesenské.
Berlín, 10. prosince. Na říšském
sněmu proslýchalo se, že kancléř hrabě
Bülow ve své odpovědi v záležitosti vře-
senské pojedná o jejím dosahu na ci-
zinu, že však se vyhne všeliké zmínce,
pokud jde o Prusko samo, poněvadž pokládá
k tomu říšský sněm nekompetentním.
Z Berlína, 10. prosince. Ve zdejším
městě konala se protestní schůze
Poláků. Účastníků bylo na 2000. Refe-
rent útočil též na polskou frakci na říšském
sněmu německém, protože několik neděl se
rozpakovala podati dotaz ve věci vřesenské
a když jej podala, že už nátlak byl takový,
že se každý Polák za to musí hanbiti. Inter-
pellanti se prý neměli starati o německé
zájmy, nýbrž o persekuci polského lidu.
Bülow
Polák
Vídeň
Berlín
Prusko
Intrum
11
article
Polští poslanci nazváni byli »kupnými špl-
havci, zbavenými důvěry, tichošlápky«. Kon-
statováno bylo, že jest povinností všech Po-
láků čeliti všemi prostředky germanisaci,
neuzavírati žádných sňatků s Němci a děti
vychovávati polsky. V resoluci, jedno-
myslně přijaté, vyslovuje se povděk nad so-
lidaritou všech Poláků, protestuje
se proti utlačování Poláků pru-
skou vládou a projevuje se nevole nad
chováním se Poláků v říšském sněmu ně-
meckém.
Ze Lvova, 10. prosince. Na schůzích
v Kolomyji a Stanislavi, četně na-
vštívených, projeveny byly obětem pruské
persekuce sympatie. Obchodníci a živnostníci
haličtí se zavázali přerušiti své sty kv
obchodní s Němci. Shromáždění ve Sta-
nislavi zaslalo kolu polskému a polským
členům delegací výzvu, by na hr. Golu-
chowského působili,by se ujal Poláků.
Návrh na zřízení politického spolku k potí-
rání pruské persekuce a návrh, by po-
slancům polským ve Vídni a v Berlíně byla
Němec
Polák
Gola
Lvov
Kolomýt
Vídeň
Berlín
Kon
13
article
Domovské právo.
Domovské právo.
Obrázek ze skutečnosti. Zachytil Karel J. Zákoucký
Nevím již, kdo nazval to místo před radnicí
v jednom z těch našich měst, kde pěstuje se
svornost slovanská tak okázale, že v čas obec-
ních voleb mírumilovné obyvatelstvo praničím
se neliší od pitím rozvášněných voličů uherských,
»pláckem betlémským« a nevím také, jaké
k tomu byly důvody. Nezáleží však na tom,
abychom pátrali, byl-li to »občanský klub«či
jen jakýsi ferina, jenž ono jméno uplatnil, důle-
žitější jest, abych pověděl, jakou má důležitost
»betlémský plácek« pro město, ač i to slabou
jen nitkou pojí se k ději naší vzpomínky.
Vždy z rána bývá živo na »betlémském
plácku«. Okolí města je chudo. Pouze v nej-
užším sousedství města jsou nepatrné pruhy
méně úrodných polí, dále do široka i daleka
temní se městské a panské lesy, v něž tulí se
několik vísek. Chudobné jest obyvatelstvo těchto
osad. Živí se výdělkem v lesích a lesním
pychem. V »den lásky« smí totiž do panského
lesa na kousek roští každý, kdož zdarma po
několik dní v lese pracoval, ale tím se nikdo
neuživí, i nečeká nikdo na »den lásky«, ale jde
do lesa, kdy může a ztratila-li se někdy v lese
jedle nebo borovička, jistě nikde jinde se ne-
spálila, než ve zmíněném městě. Obyvatelé oněch
vísek denně přivážejí sem svoje »úlovky« a
J Zákoucký
občanský klub
14
article
prodají vám trakař dříví za sedmdesát haléřů.
jen aby se tu dlouho neblýskali — jak říkají.
bojíce se četníka.
Ale mezi těmi vesnickými »trakařníkye
vídal jsem i Molčíka. Divil jsem se tomu. Bydli
ve městě, ale slýchal jsem, že jest příslušníkem
nedaleké obce, kteráž své lidi zaměstnává v lomu
kdež může dělník vydělati i čtyři koruny denně.
Nepochopoval jsem, proč se tak nuzuje a živ
pychem.
A živil se jím. Napadl jsem ho sám, když
jednoho dne bloudil jsem těmi lesy po houbách.
Zašel jsem tehdy velmi daleko a co mé oko
slídilo po pěkných hříbcích, do kyprého mechu
zakrčených, zaslechlo ucho temné údery.
»Dřevaři,« pomyslil jsem si a zaměřil jsem
směrem, odkud se rány ozývaly. Chtěl jsem
viděti, jak klesá strom, zbaven života. Předsta-
voval jsem si, že je asi smutné, když člověk.
jenž miluje svůj vlastní život, ničí životnost.
ztajenou v tom kmeni; že je asi také velkolepé.
když takový velikán se kácí, jenž jistě třeba
celé století vzdoroval vichrům a bouřím a ta-
jemně vždy šelestil, jakoby vyprávěl zkazky
z dávných dob. Nevzpomněl jsem si, že srpen
není dobou mýtění, šel jsem.
Místo dřevaře spatřil jsem Molčíka.
Zhrozil jsem se jeho práce. Ostrou svoji
sekeru prudkými rozmachy zasekával do kořenů
jedle. Usekával je. Měl již kořenů nasekáno
skoro plný trakař.
Molčík
Předsta
15
article
»Co to tropíte?« zvolal jsem na něho
úděsně. »Vždyť ty stromy uschnou!« připo-
mínal jsem.
»Bude alespoň co kácet !« odpověděl mi,
mysle na práva příslušníků městských. »Člověk
si je musí udělat. To přece víte, že se nám,
zdejším chudým, vykazují každoročně souše,
abychom si jich vydobyli. No, a já se starám,
aby každý z nás dostal jednu a pěknou !« smál
se posupným smíchem svému vtipu. »Pečuji
o chuďasy !«
»Ale škodíte tím městskému příjmu. Po-
važte, co by se za takovýto kmen utržilo !«
připomínal jsem mu s výčitkou.
»A měl bych z toho něco?«
»Ale mělo by vám býti líto toho stromu!e
»Eh, vždyť nemá duši !«
»Ba mál«
»K smíchu!« odbyl mne a opět počal se-
kati do smolnatého kořene zpola do země za-
rostlého.
Vida, že ničeho s ním nespravím, odbočil
jsem od něho a oklikou vracel jsem se k do-
movu.
Na cestě potkal jsem hajného.
»Tam vám Molčík usekává stromům ko-
řeny,« hlásil jsem. Chtěl jsem, aby šel a mocí
svého úřadu ničení stromů zamezil.
»Zase již!« podivil se hajný. »Chlap za-
tracená, ten nám pokazí stromů !«
»A nelze ho potrestat ?«
»Nic si z toho nedělá. Odsedí si trest
jde zase a směje se, že se stará o zdejší pří-
slušníky, aby si měli v zimě čím zatopit. Znáte
Molčík