2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
14. srpna 1913. Číslo 222.
4
article
Pakousko-Uhersko.
Pakousko-Uhersko.
Hr. Berchtold na ústupu.
Hlavní orgán pana Kánie, „Reichspost“
který ještě včera prohlašoval s naprostou ji-
stotou, že Rakousko neupustí od revise buku-
rešťského míru a bude vymáhati pro Bulhar-
sko ústupků jak od Řecka, tak zvláště od
Srbska, troubí dnes už na ústup. Dobrá vůle
Rak.-Uherska, zachrániti zakročením Evropy
Balkán od nových hrůz válečných v dohledné
době, je marná, když ostatní velmoci jeho rady
nedbají. Nespočívá v tom nijaké pokoření.
jestliže Rakousko v koncertě velmocí není sil-
nějším, než velmoci naproti Turecku. Plán,
zrevidovati velmocemi bukurešťské úmluvy
sluší tedy pokládati za odložený.
Pokoření Rakouska ovšem v tom není, že
ostatní velmoci se nepodrobily jeho diktátu,
ale svědčí to opětně, jak špatně jsou naši
diplomaté orientování nejen na Balkáně, kde
vehnali Bulharsko do zoufalého boje se všemi
balkánskými státy, nýbrž i v Evropě vůbee.
když netušili, jak může býti přijata jejich rada
stran revíse.
V souvíslosti s tímto ústupem rakouské
diplomacie některé noviny píší opět o brzkém
odchodu hr. Berchtolda z paláce na Míčovém
náměstí a o hr. Štěpánu Tiszovi jako jeho ná-
stupci. O správnosti těchto pověstí pochybu-
jeme. Hr. Berchtold je Uher a dle starého
zvyku vystřídá ho v ministerstvě vnějších věcí
Rakušan, tedy nikoli Maďar hr. Tisza. Mimo
to hr. Berchtold nemůže odstoupiti dříve, do-
kud se nesejdou delegace, jimž musí podati
účty ze svého vedení naší zahraniční politiky.
Až si vyřídí svou věc s delegacemi, pak bud
na čase, aby ustoupil někomu chytřejšímu.
Berchtold
Kánie
Reichspost
Bulhar
Tisz
Rakušan
Maďar
PakouskoUhersko
Hradec
Rakousko
Řecko
Srbsko
Uhersko
Evropa
Balkán
Turecko
Bulharsko
míčový náměstí
Uhry
6
article
Ještě poslední den gorických sněmovních
voleb, nedělní volby v kurii velkých statků
přinesly neočekávané překvapení. Ve vlaš-
ském volebním okrese propadli liberálové
a zvoleni tam poprvé tři kandidáti vlašské
strany klerikální. Boj byl tuhý, neboť kleri-
kálové zvítězili jen 122 až 118 hlasy proti
114—111 hlasům liberálním. V slovinském
volebním okrese zvítězili velikou většinou kan-
didáti liberální strany, kteří obdrželi 78 a
68 hlasů, kdežto na novoklerikální kandidáty
připadlo pouze 26 až 13 hlasů.
Zvláštní je, že liberální strana v posledn
chvíli, když agitací Šusteršičových novokleri-
kálů ve venkovských obcích poražen bývalý
vůdce gorických staroklerikálů, dr. Gregor-
čič, nabídla poraženému nepříteli kandida-
turu ve velkých statcích a přes to, že dr. Gre-
gorčič s poděkováním kandidaturu odmítl,
přece ho do sněmu zvolila. Má se za to, že
dr. Gregorčič volbu přijme. Nový sněm bude
míti tedy následující složení. Na straně slo-
vinské bude deset samostatných liberálů,
1 taroklerikál (dr. Gregorčič), 1 novoklerikál
a 2 společní kandidáti klerikální; na straně
vlašské 9 klerikálů a 6 liberálů. Ve starém
sněmě měli slovinští liberálové pět, kleriká-
lové 9 mandátů, vlašští klerikálové 6, liberá-
lové 9 mandátů. V novém sněmě bude poměr
obrácený a poněvadž mezi slovinskými libe-
rály a vlašskými klerikály panuje v Goricku
poměr přátelský, bude míti tato skupina cel-
kem 19 hlasů proti 9 hlasům oposice, nebot
dr. Gregorčič s oposící asi nepůjde.
Šusteršičový
doktor
Gregor
Gre
Gregorčič
7
article
Býv. říš. posl. Ivan Vencajz j.
V Lublani zemřel 7. srpna soudní rada
Ivan Vencajz ve věku 69 let. Zesnulý zí-
skal si platných zásluh o slovinské úřadování
v Kraňsku a stál dlouhá leta v čele hlavního
slovinského hudebního spolku „Glasbené Ma-
tice“. Asi před 10 lety pustil se také na pole
politické. Kandidoval do říšské rady na libe-
rální program jako samostatný kandidát, al
propadl proti jinému liberálu. Toho užíl dr.
Šusteršič a nabídl mu jeden venkovský man-
dát, když přejde do tábora klerikálního. Iv.
Vencajz poslechl, byl zvolen, ale dlouho pod
komandem šusteršičovým nevydržel. Složi
v brzku mandát a vrátil se do Lublaně, kdež
pracoval dále pro hudební Matíci.
Vencajz
Šusteršič
Iva
Lublaň
Kraňsko
Glasbený Ma
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Jak žije makedonský lid.
„Zdravlje“, list srbských lékařů, uveřej-
nilo článek dra. Chranislava Joksimoviče
„Jak náš lid v nových krajích“, jenž seznamu-
je čtenáře, na jakém stupní kultury Makedonei
stojí. Dr. Joksimovič táhl jako vojenský léka
se srbským vojskem do Nagoričan, Velesu.
Prilipu, do Bitolie a pobyl v mnoha vsech
i městech. Příklad kulturního stavu bere ze
vsi Plavešenců na Ovčím poli.
Chata nízká, z chatrného materiálu, ole-
pená blátem, pokrytá slamou nebo taškami,
nebo kamennými deskami. Dvéře nemají zám-
ků a zavírají se dřevěnými „šípy“ čili „kobyl-
kami“. Stropu obyčejně není, tudíž ani půdy.
Skleněná okna vídí se zřídka a jsou velmi ma-
lá, 30—40 centimetrů a jsou buď v stěně nebo
ve střeše jako klapka, která se otvírá nebo
zavírá, jak se šňůra zatáhne. Uvnitř jest upro-
střed na zemi okrouhlé ohniště, na něm hoří
oheň, vaří se oběd a peče chléb. Nad ohništěm
visí železný řetěz, na který se zavěšuje mědě-
nec. Nádoby se také mohou postaviti na troj-
nožku do ohně. Každý bochník chleba peče
se zvlášť ve hliněné formě s víkem. Takové
formy jsou v domácnosti 2—3. Obyčejně se
vaří rýže, řídčeji zelí nebo fazole („vasulj“.
Chranislava Joksimovič
doktor
Joksimovič
Prilip
nový kraj
Nagoričany
Veles
centimetr
9
article
Maso jídají zřídka a to obyčejně drůbež. Ve-
přového dobytka málo chovají. Nejobyčejnější
potravou jim jest mléko a sýr, a to většinou
mléko buvolí, jež jest husté a mastné a poma-
lu kyše. Sýr jest obyčejně tvrdý, slaný a ne-
chutný. Pitnou vodu chovají v hliněných nebo
plechových nádobách. Stůl („sovra“) je nízký,
přízemní; u něho se sedá na nízkých stolicích
o třech nohách. Mísky jsou hliněné, lžíce dře-
věné nebo plechové, vidličky plechové.
Chléb je velmi chutný. Zadělávají nař
smíšenou mouku pšeničnou, žitnou a kukuřič-
nou. Chléb je kvašený nebo přesný. Pekou
velmi chutné koláče z kvašeného těsta. Kuku-
řici zřídka sejou. Mouku melou v mlýnech na
řekách a chovají v moučnicích dřevěných nebo
proutěných; proutěné zevně omazávají blá-
tem. Necky nejsou vydloubané, nýbrž z desek
Kuka
10
article
sbité. Velmi často se vídají na dvorečku u kučí
veliké pece na chléb a maso, upleskané z hlí-
ny nebo bláta. Pece vytápějí obyčejně slamou,
neboť dříví je nedostatek, a také sušeným
hovězím lejnem, smíšeným s řezankou. Pec
chleba jim trvá 4—5 dní. Nejobyčejnějším jí-
dlem jest „kačamak“ či „popaza“, jež se hoto-
vi tak: voda se ohřeje a do ní se nasype mou-
ka, jež se michá měchačkou, až se zpění. Když
je pěna dost hustá, kačamak je hotov.
Postelí nemají. Spávají na zemi na roho-
žích nebo na žitné slámě, něčím pokryté. Pod
hlavu si dávají slaměnou podhlavnici. Před
spaním se nesvlíkají. Pokryvky jsou vlněné.
Spávají kolem ohniště, jež jim v zimě zastupu-
je kamna. Chata není rozdělena na sednice.
Ohniště jim v noci dává nejen teplo, nýbrž
i světlo. Lampičky jsou nízké, plechové nebo
skleněné. Plní je petrolejem, jenž je tu laciný.
11
article
Pod jednou střechou s lidmi žije domácí
dobytek, jenž někdy má své přehražené oddě-
lení, anebo i nemá a žije ve společné místno-
sti s lidmi. Hned jak vejdete do kuče, ucitite
zápach dobytčího hnoje. Dobytek živí sla-
mou a senem. Stojí-li kuča na svahu hory, zdá
se míti patro; tu v přízemí žije dobyteka
v patře lidé. Takové kuče jsou příhodnější,
neboť lidem je snáze s hůry bránití dobytek
od loupežníků. Záchodů nemají. Ráno se ně-
kteří myjí a někteří ne. Mýdlo a ručník jsou
věci neobyčejně.
Matky děti dlouho kojí a při kojení při-
krmují. Ovocných stromů skoro nevidět, ani
vinohradů, přes to je vína dost, protože révy
jsou velmi plodné. Z vína připravují zvláštní.
velmi chutný nápoj. Sladké víno vaří, až zhou-
stne jako povidla. To je vše. Toto víno se ře-
dí vodou, aby se pilo, anebo se maže na chle-
ba, aby se jedlo. Naší vojáci ještě nyní o něm
vypravují, jak jim chutnalo. Před málo desíti-
letími vařívali tak víno i v Srbsku, kde to již
skoro vymizelo.
Srbsko
12
article
August Bebel.
Bebel
13
article
Stařec, jenž zemřel včera v Curychu v 73.
roce věku, náleží ke zjevům v dnešní společ-
nosti stále řidčím, jež dovedou ovládati
ohromné massy a soustřediti ve své osobě
vůdčí funkce velkého hnutí. August Bebel byl
skutečným vůdcem německé sociálně-demo-
kratické strany a dovedl se v tomto postaven
udržetí proti všem novým proudům ve straně,
které podemílaly jeho autoritu. Byl předsta-
vítelem původního marxismu a nesmířitelným
jeho obhájcem před forem strany, na jejichž
sjezdech strhoval posluchače spíše svou ver-
vou a nimbem, jenž obklopoval jeho osobnost.
než důvody.
Bebel byl vlastně s Liebknechtem tvůr-
cem nynější sociálně-demokratické strany ně-
mecké. První socialistickou organisací v Nč-
mecku byl Lassalem r. 1863 založený vše-
obecný německý dělnický spolek, jenž měl za
účel „pokojnou a legální“ agitaci pro vše-
obecné, rovné a přímé volební právo s fajným
hlasováním za účelem dostatečného zastou-
pení sociálních zájmů německého dělnického
stavu a odstranění třídních rozporů ve spo-
lečnosti. Za předsednictví Lassallova měl tento
spolek jen několik tisíc členů a po jeho smrti
r. 1864 pozbyl významu, až teprve když Bis-
mark zavedl roku 1867 všeobecné volební
právo do Severoněmeckého spolku, se roz-
mohl, a když volební zákon pro Severoněme-
cký spolek byl zaveden také pro německou
říši, vzrostl spolek již r. 1873 na 60 členů
jeho hospodářský a politický program stal se
radikálnějším. Požadavky a způsob agitace
blížily se již programu i agitaci druhé sociál-
ně demokratické strany, která vlivem Karla
Bebel
Liebknecht
Lassallův
Bis
Karel
Curych
14
article
Marxa a mezinárodní dělnické associace byla
založena v srpnu 1869 Vilémem Liebknech-
tem a Augustem Beblem. Mezinárodní dělni-
cká associace byla od r. 1866 první meziná-
rodní a zároveň radikální a revoluční sociálně
demokratickou stranou. Liebknecht a Bebel,
stoupenci internacionály, po dlouhém marném
úsilí, přivésti všeobecný německý dělnický
spolek do tábora internacionály, prosadili na
všeobecném dělnickém sjezdu v Eisennachu
v srpnu 1869 založení druhé strany, sociálně-
demokratiské dělnické strany, která se vý-
slovně ustavila jako německé odvětví inter-
nacionály. Nová strana, agitační činností Be-
blovou výborně organisovaná, počínalas
zvláště od r. 1870 velmi čile a rychle vzrůsta-
la, r. 1875 pak na sjezdu v Gothě splynuly
oba směry v jednu socialistickou dělnickou
stranu, jejíž hlavním orgánem se stal později
„Vorwärts“. Celá agitace byla od roku 1870
rozhodně revoluční a tiskem obratně šířeny
socialistícké názory i revoluční nálada v děl-
nických kruzích. Bebel jako poslanec říšského
sněmu sám byl hlavou revolučního hnutí
proto také odsouzen r. 1872 s Liebknechtem
pro velezrádnou agitaci proti německé říší a
království saskému na 2 leta na pevnosta
pro urážku císaře na 9 měsíců do vězení. Tím
však stal se v očich stoupenců mučedníkem
a nabyl tím větší vážnosti.
Vilém Liebkny
Bebl
Liebknecht
Bebel
Goth
Vorwärts
15
article
Stranu sociálně-demokratickou nezničil
ani výminečný zákon, vydaný proti ní p
atentátu na císaře Viléma r. 1878 a prodlužo-
vaný až do září 1890, od kteréžto doby nastal
nový rozvoj, takže dnes čítá strana při říš-
ských volbách přes 4 miliony voličů.
Autorita Beblova udržovala ve straně
stále aspoň formálně marxistické zásady pře
to, že mnohé Marxovy these byly vědeckou
kritikou vyvráceny a některé jeho předpo-
klady, zejména postup proletarisace a blízk
sociální katastrofa se nesplnily. Bebel prostě
zakřiknul na sjezdech strany hlasy stoupěnců
nového směru, t. zv. revisionistů, jichž před-
ním vůdcem je Bernstein, a kteří ze strany
zásadně revoluční chtějí utvořiti stranu evo-
luční a reformní, která by postupovala spo-
lečně se stranami liberálními v positivní zá-
konodárné činnosti. Bebel zůstal nesmířitel-
ným v otázce třídního boje, ač sání se z pro-
stého soustružníka stal odkazem nadšeného
ctitele a výnosem svých spisů boháčem, ale
okolnosti byly přece silnější než zásady a fak
strana sociálně-demokratická v Německu ve
skutečnosti mnoho na své bojovnosti ztratila
jak ukazuje také její chování vůči posledním
vejenským předlohám, a také se občas nevy
hýbala kompromisům i hodně křiklavým.
Nyní, po úmrtí Beblově, lze očekávati, že
revisionisté brzy nabudou převahy.
Vilém
Marxův
Bebel
Bernstein
Beblův
Německo
16
article
Polftický skandál ve Spojených státech.
Guvernér státu Nového Yorku Sulze
byl obviněn, že se provinil proti zákonuo
korupci tím, že použil volebních fondů ve svůt
prospěch a prospekuloval je na burse. Sulzer
vůči těmto veřejným obviňováním dlouho
mlčel a teprve v pondělí prohlásil, že na věei
není ani slova pravdy a proslýchalo se, že prý
ke své ochraně hodlá použíti po případě stát-
ní milice, aby se udržel v úřadě. Anglické listy
dokonce mluvily o možnosti občanské války
v Novém Yorku.
Případ byl vyšetřován v legislatuře státu
Nového Yorku, kde byla ustavena zvláštní ko-
míse a ta zjistila, že Sulzer skutečně volební
fondy zpronevěřil, načež posl. Levy podal
návrh, aby guvernér byl dán v obžalobu. Ná-
vrh byl sněmovnou příjat. Je to první případ
ve Spojených státech, že guvernér bude po-
staven před státní soud pro diffamující zločin.
Z Nového Yorku, 13. srpna. (K. k.) Guver-
nér Sulzer byl dolní sněmovnou státu Nový
York dán po dlouhé noční schůzi dnes rán
v 5 hod. 79 hlasy proti 34 do obžaloby, poně-
vadž používal k vlastnímu prospěchu voleb-
ních peněz a v této záležitosti složil křivou
přísahu.
Luhačovské československé
porady.
(Od zvl. zpravodaje »N. L.-)
V Luhačovicích, 11. srpna,
Levy
spojený stát
Nový York
Guver
Nová York
Luhačovice
dolní sněmovna
18
article
Na to ujal se slova inspektor Technolo
gického musea v Praze, posl. L. Weigne
který promluvil o významu odborného škol-
ství pro řemesla. Jeho obsažná a výstižná
přednáška byla přijata s velkým pochopením
a zaujetím. Otvírala pohledy na málo známé
odborné školství české.
Otázka živnostenská ve svém jádru není
ničím jiným než částí otázky národní, poně-
vadž stav živnostenský tvoří v městech jádro
měšťanstva. V dějinách všude proniká snaha,
že národové jen tehdy prospívají, dokud u
ních kvete rolnictví, roste obchod, řemesla
průmysl. Národové zanikají tehdy, když na-
stala u nich hospodářská deprese a stagnace.
Zvýšením hospodářské prosperity výrobních
stavů středních získáváme nepopíratelný vý-
znam v národním zápase. Dnes také sociální
politikové v tom jsou za jedno, že vzdělaný
dobře situovaný střední stav výrobní a ob-
chodní jest vedle rolnictví mocným činitelem
národního rozvoje a síly.
Není ovšem ani pro řemeslníka dnešní
doba příznivá. V zápase světovém, zostřeném
kapitálem, technickými vymoženostmí a ne-
zřízenou konkurencí, všude vysazen jest
živnostník největšímu boji. Ale nesmí se
ho lekati, pronikne-li živnostnictvo vědomí,
že jen kulfurní vyspělost, hospodářská moca
síla zaručuje neodvislost a svobodu. Malý a
střední stav živnostenslý není jenom nutnou
formou produktu, ale i požehnanou a nezbyt-
nou formou celkového života hospodářského
Ovšem třeba ihned vytýčiti, že lepší budouc-
nost stavu živnostenského nespočívá snad jen
v nahodilých veřejných podporách, které jsou
vždy problematické, ale jediné ve vyspělost
živnostníkově.
L Weigne
Praha
19
article
A třeba hned v zárodcích započíti. Zá-
klad k vyspělosti třeba dáti již v rodině
kde vedle vypěstění citu pro právo a povin-
nosti možno vypěstovati i lásku ku prác
hmotné a úctu před hmotným zaměstnáním
Další úkol vedle dílny musí převzíti škola.
V době, kdy netušeným způsobem rozšířil se
obzor evropského lidstva, kdy dalekosáhlé
vynálezy technické mají silný vliv na složi-
tost veškerého moderního života hospodář-
ského, politického a sociálního, jest přiroze-
no, že i řemeslník pociťuje silnějí potřebu
prohloubení svého vzdělání také školskými
institucemi. Řemeslník seznal, že v zápasech.
s nimiž nucen jest se bíti, vyniká pouze ten,
kdo dokonale jest vzdělán, kdo se může vy-
kázati odbornou zdatností a solidností.
Řečník nechce se zabývati v dnešním re-
ferátu tím, zdali národ český v Čechách a na
Moravě plně jest vyzbrojen odbernými škola-
mi, jak by mu příslušelo. Uvádí jen, že dnešní
stav školství průmyslového, zejména na Mo-
ravě, neodpovídá početnosti a potřebě národa
našeho, když v Čechách pro 36% Němců jest
preliminováno na odborné školství v rozpočtu
státním 53.2, kdežto pro 63% Čechů jen
46-8. Tento poměr ještě křiklavější jest na
Moravě, kde pro 71% Čechů jest prelimino-
váno pro školy odborně 36%, pro 27%% Němců
však 63%, a když ve Slezsku není ani školy
odborné české ani polské. Tedy to jest stav,
se kterým spokojiti se nemůžeme. Avšak přes
to přese všechno jsme národu slovenskému
ochotní v tom, co máme, přijíti vstříc.
V dalším líčí řečník roztřídění školství
odborného a průmyslového, poukazuje po-
drobněji na podmínky přijetí do škol průmy-
slových, škol odborných, mistrovských, vše-
obecných škol řemeslnických a živnostenských
škol pokračovacích. Uvádí dále města, v nichž
tyto školy v Čechách a na Moravě jsou zří-
zeny.
Němec
Čecho
Čechy
Morava
Slezsko
20
article
Avšak nestačila by jen škola v dnešní
době samá k průmyslové výchově. Když ře-
meslník odkázán jest na samostatnou činnost.
stěžovanou soutěží, aby v mocném přívalu
pokroku se neztratil, musí následovati dalši
prohloubení vzdělání, které by mu usnadňo-
valo sledovati rychlý běh technického pokro-
ku. K tomu účelu sloužiti mají účelně a sy-
stematicky vedené kursy vzdělávací, jež tří-
diti lze na kursy praktické s technickou
a uměleckou stránkou, a na kursy theore-
tické, které mají za účel rozšířiti kalku-
lační a zbožíznalecký rozhled řemeslníkův.
Jsouť praktické kursy oním místem, kde
se poskytuje mistrům a pomocníkům příleži-
tost naučiti se a seznati nové specielní tech-
niky, nové stroje obráběcí, novotiny v řeme-
sle, oživení starých technik, zkoumání mate-
rialií a seznámení se s jakostí materiálů.
V oboru pořádání kursů jest v Čechách a na
Moravě dvojí směr; jednak pořádají se kursy
při školách odborných a průmyslových, jed-
nak při ústavech ke zvelebování živnostív
Praze a v Brně. Řečník líčí podmínky, za kte-
rých možno kursy tyto navštěvovati a vy-
značuje směr, jakým se tyto kursy v Praze
a v Brně pořádají. Kursovní činnost tato do-
Čechy
Morava
Praha
Brno
21
article
plňována jest činností přednáškovou a infor-
mační a k ní těsně přiléhá i další povzbuzu-
jící akce, zvláště pořádání výstavek z jedno
tlivých oborů výrobních, informační činnost
ve směru nákupu materiálu, rozšiřování vědo-
mi obchodního, napomáhání živnostnictvu v
snahách úvěrových a buzení v řemeslnictvu
zájmu po solidaritě a společné prácí za úče-
lem hospodářským, zvláště zřizováním výděl-
kových a hospodářských družstev svépomoc-
ných.
Velmi zajímavě dotýká se řečník v dal-
ším snah umělecko-průmyslových v řemesl
a průmyslu a to zvláště se zřetelem k lidu
slovenskému. Jest ovšem pravda, že dnešní
doba není těmto snahám přízniva. Naše vnitro-
politické nesnáze zdržovány jsou zostřeným
bojem národním a politickým, který zdržuje
nás od pronikavého řešení umělecko-průmy-
slového. Jako však na poli hospodářském
jsme povinni jako národ postaviti se na vlastní
nohy a vyplňovati všecky četné mezery v na-
šem životě umělecké kulturní vyspělosti a ho-
spodářského podnikání, jako jsme povinni
jako národ žíti plným životem národním, tak
zejména v průmyslu uměleckém jsme povinni
vypěstovati si svoji národní individualitu
svou národní svéráznost a to tím spíše, poně-
vadž naše umění lidové jest tak bohatě, jako
u málo kterých národů jiných. Ovšem nemysli
řečník, že by bylo správno toto otrocky ko-
pírovati, poněvaďž by celé tvoření modern
ztrnulo, ztratilo by úplně nároky oprávně-
nosti moderní kultury. Tedy snaha naše něst
se musí k tomu, aby naše národní individua-
lita byla svéráznou, aby naší řemeslníci
umělci, šetříce základních principů umělecko-
průmyslových, vytvořili nám nový sleh ná-
rodní, nové umění národní, jež by odpovídalo
duchu a rázu naší národní svéráznosti.
22
article
Světový boj národů vymaňuje se z boje
sil fysických, jak jevil se v dobách dřívějších.
a blíží se stále víc a více k závodícímu boji
kulturnímu a vývoji hospodářskému. A ne-
jinak jest u nás. V průmyslu a řemesle bude
patřiti budoucnost oněm národům, kteří maji
nejlépe vychované oči a ruce a nejšlechetněji
pojímají práci. Umělecká způsobilost národ
jest důležitým pramenem zámožnosti, jest
mocnou zbraní v hospodářském zápase ná-
rodů. Jen chudý a nepatrný národ má chudé
a nepatrné umění a umělecký průmysl.
Národ náš, stojící na výspě ve stálém
boji, může jen tehdy zvítěziti, pozvedneme-l
naše řemesla, živnosti, průmysl a obchod v
každém směru, v technice, po stránce uměle-
cké a hospodářské. Zde třeba započíti při
naší mládeži na škole obecné, aby cvičíc se v
zručnostech, upraviti dovedla záhy svůj směr
a chut ku práci hmotné a záhy měla radost
z práce a duch její aby se svérázně vytvořil
Musíme se snažiti, aby řemeslo a umělecký
průmysl stal se svérázným, abychom zatlačili
do pozadí dovoz výrobků cizích, za něž ročně
miliony našim nepřátelům nuceni jsme vydá-
vati. Náš průmysl a obchod musí býti živen
národní soběstačností. Správnou jest zásada
národohospodářské vyspělosti: všechny sílyv
národě využitkovati a vše připoutati k této
prácí národní.
23
article
Národ česko-slovenský, před sto roky té-
měř mrtvý, znovu se vzkřísil. Oživl jazyk,
vznikla literatura, prohlubila se věda a nyni
přichází řada na řemesla a průmysl. Jestto
v každém národě přirozený vývoj. Proto naši
snahou musí býti buditi a povznášeti naši vý-
robu, povznésti síly pracovní k dovednosti
pracovní způsobilosti a oživovati veřejný
smysl pro dobrou, poctivou a solidní prácí.
V tom jest pramen všeho kulturního, sociální-
ho a hospodářského pokroku. Jen v odušev-
nění průmyslu a řemesla vyššími těmito ideály
spočívá záruka do budoucnosti, která nám
může zajistiti hospodářsky lepší existencia
na trhu světovém vedle toho také úctu, váž-
nost národní a zájem o náš národ.
24
article
Řečník na to aplikuje tyto názory na ná-
rod slovenský. Kdo si uvědomí, jaké jsou na
Slovensku k disposici suroviny, jak příroda
sama bohatstvím oplývá, jak Slovák jest na-
dán od přírody vkusem, jak jeho lidový prů-
mysl jest bohatý, nádherný, ten nebude po-
chybovati o tom, že při systematicky vedene
péči a při odborné výchově zdatných sil
mohlo by se na poli rozvoje průmyslovéhoa
řemeslného velmi mnoho dokázati. Řemeslo
na Slovensku jest starého data. Slovák jest
nadán pro řemeslo. Kdyby mu byla dána pří-
ležitost náležitě se vzdělati, oživiti řemeslo
školou, byl by zde záhy veliký pokrok. Není-li
však tato k disposici na Slovensku, třeba
podepříti naše Slováky našimi školami a vzdě-
lavacími institucemi v Čechách a na Moravě.
V tom směru řečník podává různé návrhya
pokyny. Zdravý rozum nám praví, že 21/4mi-
lionový, nadaný, kulturního i hospodářského
života schopný národ musí se vzchopiti
zmocniti obranných prostředků vzdělavacích
také v tomto směru, nechce-li úplně utonouti.
Končí slovy: „Bohdá, bude ještě Slovák, čím
býval jinohdá!“ (Hřímavý potlesk.) Předsed
p. Rotnágl děkuje vřelými slovy řečníkovi.
V debatě promluvili pp.: zem. přísedíc
K. Adámek poukázal na obtíže při zaklá-
dání odborného školství českého, doc. dr. Fr.
Slovák
Rotnágl
Adámek
docent
doktor
Slovensko
Čechy
Morava
Francie
25
article
Hodáč zdůrazňuje součinnost Moravy, zvlá-
ště Brna, Fedor Houdek upozorňuje, že
soutěži s učením se v maďarských krajích.
které dává slovenskému učňovi často potřeb-
nou znalost maďarského jazyka, české učení
obstojí jen zdatnějšími odbornými znalostmi.
prof. Filip z Hradce Králové stěžuje si, ž
se slovenské strany akce učňovská nesetkáv
se s náležitou podporou, dr. Pavel Blah
vykládá to nedostatkem smyslu pro organisaci
práce na Slovensku, dr. Vavro Šrobár míní.
že obtíže jsou zvláště v tom, že v některých
krajích Češí jsou málo známi, tudíž lidi to ne-
láká posílat do Čech děti na učení, Kornel
Ptodola vyzývá, aby v zájmu poznání slo-
venského lidového průmyslu a umění byly po-
řádány po Čechách slovenské výstavky, dr
Rudolf Raše a v souhlase s ním inspektor
Weigner navrhují, aby v Čechách jednotli-
vé organisace přibraly si některé kraje slo-
venské jaksi v ochranu a učni v českých mí-
stech aby byli svěřeni dozoru zvláštních pa-
tronů, kteří by o ně pečovali vedle mistrů.
Odpolední jednání točilo se kolem otázel
organisace hospodářských sil sloven-
ských, slovenského obchodu a obchod-
nictva, družstevnictva. Promluvili pp. ná-
městek ředitele Živnostenské banky R. Pi-
lát, velkobchodník Fedor Houdek, dr. Ju-
lius Markovič z Nového Města n. V., dr.
Hodáč
Houdek
profesor
Filip
doktor
Pavel
Vavra Šrobár
Čo
Kornel Ptodola
Raš
Weigner
Markovič
Morava
Brno
Hradec Králové
Slovensko
Čechy
Nový město
živnostenský banka
26
article
Pavel Blaho, velkoobchodník Burianz
Prahy, P. Krojher, obchodní agent Paří-
zek, dr. F. Hodáč. Debata se týkala zvláště
významu potravních spolků, pokud jsou pro-
spěšny a potřebny a pokud poškozují sloven-
ské samostatné obchodníky a omezují
nutné osamostatňování. Porada vyzněla v ten
smysl, že se doporučuje zřizovati potravní
spolky jen tam, kde není slovenských obchod-
níků. Národohospodářskému odboru bylo od-
kázáno vyříditi spor, zda bylo by lépe založit
akciové družstvo v Prešpurku pro organisaci
potravních spolků, nebo přičlenit je k hospo-
dářskému ústředí pešťskému anebo zvlášť pro-
vésti organisaci slovenského obchodu a ob-
chodníctva.
Pavel Blaha
P Krojher
doktor
F Hodáč
Prešpurk
Burianz Praha
27
article
Pan předseda českého odboru Zeměděl-
ské rady Prokůpek doporučuje, aby v zá-
jmu bližších styků českomoravského a slo-
venského rolnictva byla uspořádána společná
porada někde blízko uherských hranic. Sta-
rosta města Uher. Hradiště, p. Beneš, zve
k uspořádání takové porady v Uher. Hradišti,
kde příštím rokem bude krajinská výstavka
na oslavu 50letého trvání místního hospodář-
ského spolku.
V otázce slovenského školství
učinil dr. Pavel Blaho návrh: Poněvadž ma-
ďarská vláda posud na naše kulturní a škol-
ské požadavky nejen že neodpovídala, ale vů-
bec ani si jich nevšímala a naposled appo-
nyovskými zákony vyučování slovenčině vý-
slovně znemožnila a vyhazováním sloven-
ských žáků z maďarských středních škol pro
pěstování mateřské řeči veřejně projevila svůj
dosud skrývaný úmysl: vyhubit sloven-
ský jazyk a tak vyhladit náš ná-
rod — proto z pudu sebeurčení, věrnosti
k ideálům našich otců a z kulturní povinno-
sti k našemu lidu dovoláváme se v boji o ži-
vot našich dětí pomoci bratrů Čechů a Slo-
váků a navrhujeme, aby příštím školním ro-
kem bylo založeno v některém českém mě-
stě československé reálné gym-
nasium, spojené s internátem, a za tím úče-
lem vyzýváme ku pomoci i americké bratry.
Prokůpek
Beneš
doktor
Pavel Blaha
Čecho
Uhry
28
article
Ku provedení příprav buď zřízen v lůně Če-
skoslovanské jednoty školní odbor, kterýv
krátké době akci zahájí a v příslušné formě
provede.
Návrh byl přijat. V debatě uvedl několik
zajímavých dat o slovenských studentech red.
Štefánek:
Podle soukromého sčítání jest asi 500 uvě-
domělých slovenských studentů na středních
a vysokých školách. Na gymnasiích v Uhrách
169, v Čechách 10, na reálkách 45—14, na mě-
šťankách 100—18, na učitelských ústavech 21,
na průmyslových školách 29, na obchodních
74, na rolnických přes 20, na universitě a tech-
nice 83, na umělecké akademii 2, na evange-
lických akademiích 21, v katol. seminářích
asi 20, na hornické akademii 1. Nejvíce uvě-
domělých slovenských studentů na střední
škole jest ve Skalici — 43. Na vysokých ško-
lách jest dohromady asi 127 studentů, z toho
v Pešti 43, v Prešpurku 11, v Praze 21, v Brně
6, několik v Kluži, Prešově a v Šoproní.
V Čechách a na Moravě bylo r. 1912—11
134 slovenských žáků, z toho 21 na vysokých
školách, 35 na obchodních školách, 7 na prů-
myslových, 10 na měšťanských, 10 na gymna-
siích, 14 na reálkách, 2 na konservatoři, 20
na hospodářských školách, 6 na hospodyň-
ských, z toho podporováno bylo Českoslovan-
skou jednotou 89. Nejvíce žáků jest z nitran-
ské stolice — 64, z prešpurské 14, z Turce 12.
Štefánek
Uhry
Čechy
Skalica
Pešť
Prešpurk
Praha
Brno
Kluž
Prešov
Šoproň
Morava
Turec
29
article
Podle uherské statistiky ze 71.301 žáka
na středních školách jen 1530 přihlásilo ma-
teřský jazyk slovenský, kromě toho 3962 prý
zná i slovensky.
Jak vřele jest přijímána péče o sloven-
ské školství na české straně, o tom některé
doklady z debaty: starosta Uh. Hradiště pan
Beneš prohlásil, že město Uh. Hradiště jest
ochotno poskytnout budoucímu slovenskému
gymnasiu všemožné podpory, zvláště místno-
sti poskytne zdarma. Pan Zrzavý, statkář
z Čáslavě, slíbil pod dojmem své cesty po Slo-
vensku, že nově založenému ústavu daruje
1000 K. Zástupce amerických Slováků pan
Fajbík jménem Ameriky také zaručoval
podporu.
Předseda p. Rotnágl zakončil důvěrné
Iuhačovické porady přáním, aby podobných
příznivců bylo co nejvíce, že tím nejrychleji
byla by uskutečněna tak potřebná slovenská
střední škola.
Ať maďarská vláda ví, že Slováci najdou
ještě místo pod sluncem, kde by nerušeně
mohli ve slovenském duchu vychovávati své
děti, ať ví, že pronásledování slovenských
žáků a znemožňování slovenských škol bude
jen silněji působiti na učení se Slováků z
uherskými hranicemi.
Beneš
Zrzavá
Slovák
Fajbík
Rotnágl
Uh . Hradiště
Čáslava
St
Amerika
30
article
Postupové poměry starších
berních správců.
Postupové poměry starších
berních správců.
(Z odborných kruhů.)
31
article
Postupové poměry berního úřadnictva v král.
Českém, zejména starších berních správců jsou
tak křiklavě bídné a do nebe volajícf, že je možno
právem nazvati již veřejným skandálem Rakouska.
Poukazovati tu v podrobnostech na svrcho-
vaně neutěšené poměry berního úřadnictva vůbe
bylo by již věru do omrzení čtenáři nechutné,
neboť stalo se tak bezpočtukráte v tomto listu,
jehož laskavosti jsme již častokrát k vylíčení na-
žeho strastiplného života použili, chceme tento-
kráte naši veřejnost nejen úřadnickou, ale i širší
— zejména kruhy poslanecké seznámiti s oněmí
bezpříkladně bídnými postupovými poměry star-
žich berních správců, kterýchž nyní jest v král.
Českém
55 sloužících od roku 1881, tedy přes 32 let
„ „ 1882,
„ „ 1883,„
„ „ 1884,„
15 „ „ „ 1885, „
kteří až dosud marně dožadovali a dožadují se po-
výšení do VIII. tř.
Mladší ročníky, kde počet čekajících se opětni
zvyšuje, ani zde již neuvádíme
Tak zbědované poměry postupové nejsouv
žádné korunní zemi naší říše; v Krajině, Koruta-
nech a Dol. Rakousích čekají sice berní úřadníc
na své povýšení do VIII. třídy 30—31 let, za to
však ve všech ostatních zemích jsou tyto poměry
daleko příznivější, tak že na př. v Haliči, Bukovi-
ně, Přímoří postupují berní správcové do VIII. tří-
dy za 25—27 let.
Tyto neutěšené poměry v Čechách byly zavi
něny jenom a pouze stálým macešským chováním
se finančního ministerstva k českému hernimu
úřadnictvu, kteréž proti kolegům v ostatních ze
Rakousko
Dolo
Rakousy
Halič
Buk
Čechy