ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 63604e70-8fc8-11dd-9971-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 72, place 68, work 1, org 4
1 masthead
Strana z
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
14. srpna 1913. Číslo 222.
4 article Pakousko-Uhersko.
Pakousko-Uhersko. Hr. Berchtold na ústupu. Hlavní orgán pana Kánie, „Reichspost“ který ještě včera prohlašoval s naprostou ji- stotou, že Rakousko neupustí od revise buku- rešťského míru a bude vymáhati pro Bulhar- sko ústupků jak od Řecka, tak zvláště od Srbska, troubí dnes už na ústup. Dobrá vůle Rak.-Uherska, zachrániti zakročením Evropy Balkán od nových hrůz válečných v dohledné době, je marná, když ostatní velmoci jeho rady nedbají. Nespočívá v tom nijaké pokoření. jestliže Rakousko v koncertě velmocí není sil- nějším, než velmoci naproti Turecku. Plán, zrevidovati velmocemi bukurešťské úmluvy sluší tedy pokládati za odložený. Pokoření Rakouska ovšem v tom není, že ostatní velmoci se nepodrobily jeho diktátu, ale svědčí to opětně, jak špatně jsou naši diplomaté orientování nejen na Balkáně, kde vehnali Bulharsko do zoufalého boje se všemi balkánskými státy, nýbrž i v Evropě vůbee. když netušili, jak může býti přijata jejich rada stran revíse. V souvíslosti s tímto ústupem rakouské diplomacie některé noviny píší opět o brzkém odchodu hr. Berchtolda z paláce na Míčovém náměstí a o hr. Štěpánu Tiszovi jako jeho ná- stupci. O správnosti těchto pověstí pochybu- jeme. Hr. Berchtold je Uher a dle starého zvyku vystřídá ho v ministerstvě vnějších věcí Rakušan, tedy nikoli Maďar hr. Tisza. Mimo to hr. Berchtold nemůže odstoupiti dříve, do- kud se nesejdou delegace, jimž musí podati účty ze svého vedení naší zahraniční politiky. Až si vyřídí svou věc s delegacemi, pak bud na čase, aby ustoupil někomu chytřejšímu.
Berchtold Kánie Reichspost Bulhar Tisz Rakušan Maďar PakouskoUhersko Hradec Rakousko Řecko Srbsko Uhersko Evropa Balkán Turecko Bulharsko míčový náměstí Uhry
5 article
Gorické volby.
6 article
Ještě poslední den gorických sněmovních voleb, nedělní volby v kurii velkých statků přinesly neočekávané překvapení. Ve vlaš- ském volebním okrese propadli liberálové a zvoleni tam poprvé tři kandidáti vlašské strany klerikální. Boj byl tuhý, neboť kleri- kálové zvítězili jen 122 až 118 hlasy proti 114—111 hlasům liberálním. V slovinském volebním okrese zvítězili velikou většinou kan- didáti liberální strany, kteří obdrželi 78 a 68 hlasů, kdežto na novoklerikální kandidáty připadlo pouze 26 až 13 hlasů. Zvláštní je, že liberální strana v posledn chvíli, když agitací Šusteršičových novokleri- kálů ve venkovských obcích poražen bývalý vůdce gorických staroklerikálů, dr. Gregor- čič, nabídla poraženému nepříteli kandida- turu ve velkých statcích a přes to, že dr. Gre- gorčič s poděkováním kandidaturu odmítl, přece ho do sněmu zvolila. Má se za to, že dr. Gregorčič volbu přijme. Nový sněm bude míti tedy následující složení. Na straně slo- vinské bude deset samostatných liberálů, 1 taroklerikál (dr. Gregorčič), 1 novoklerikál a 2 společní kandidáti klerikální; na straně vlašské 9 klerikálů a 6 liberálů. Ve starém sněmě měli slovinští liberálové pět, kleriká- lové 9 mandátů, vlašští klerikálové 6, liberá- lové 9 mandátů. V novém sněmě bude poměr obrácený a poněvadž mezi slovinskými libe- rály a vlašskými klerikály panuje v Goricku poměr přátelský, bude míti tato skupina cel- kem 19 hlasů proti 9 hlasům oposice, nebot dr. Gregorčič s oposící asi nepůjde.
Šusteršičový doktor Gregor Gre Gregorčič
7 article
Býv. říš. posl. Ivan Vencajz j. V Lublani zemřel 7. srpna soudní rada Ivan Vencajz ve věku 69 let. Zesnulý zí- skal si platných zásluh o slovinské úřadování v Kraňsku a stál dlouhá leta v čele hlavního slovinského hudebního spolku „Glasbené Ma- tice“. Asi před 10 lety pustil se také na pole politické. Kandidoval do říšské rady na libe- rální program jako samostatný kandidát, al propadl proti jinému liberálu. Toho užíl dr. Šusteršič a nabídl mu jeden venkovský man- dát, když přejde do tábora klerikálního. Iv. Vencajz poslechl, byl zvolen, ale dlouho pod komandem šusteršičovým nevydržel. Složi v brzku mandát a vrátil se do Lublaně, kdež pracoval dále pro hudební Matíci.
Vencajz Šusteršič Iva Lublaň Kraňsko Glasbený Ma
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Jak žije makedonský lid. „Zdravlje“, list srbských lékařů, uveřej- nilo článek dra. Chranislava Joksimoviče „Jak náš lid v nových krajích“, jenž seznamu- je čtenáře, na jakém stupní kultury Makedonei stojí. Dr. Joksimovič táhl jako vojenský léka se srbským vojskem do Nagoričan, Velesu. Prilipu, do Bitolie a pobyl v mnoha vsech i městech. Příklad kulturního stavu bere ze vsi Plavešenců na Ovčím poli. Chata nízká, z chatrného materiálu, ole- pená blátem, pokrytá slamou nebo taškami, nebo kamennými deskami. Dvéře nemají zám- ků a zavírají se dřevěnými „šípy“ čili „kobyl- kami“. Stropu obyčejně není, tudíž ani půdy. Skleněná okna vídí se zřídka a jsou velmi ma- lá, 30—40 centimetrů a jsou buď v stěně nebo ve střeše jako klapka, která se otvírá nebo zavírá, jak se šňůra zatáhne. Uvnitř jest upro- střed na zemi okrouhlé ohniště, na něm hoří oheň, vaří se oběd a peče chléb. Nad ohništěm visí železný řetěz, na který se zavěšuje mědě- nec. Nádoby se také mohou postaviti na troj- nožku do ohně. Každý bochník chleba peče se zvlášť ve hliněné formě s víkem. Takové formy jsou v domácnosti 2—3. Obyčejně se vaří rýže, řídčeji zelí nebo fazole („vasulj“.
Chranislava Joksimovič doktor Joksimovič Prilip nový kraj Nagoričany Veles centimetr
9 article
Maso jídají zřídka a to obyčejně drůbež. Ve- přového dobytka málo chovají. Nejobyčejnější potravou jim jest mléko a sýr, a to většinou mléko buvolí, jež jest husté a mastné a poma- lu kyše. Sýr jest obyčejně tvrdý, slaný a ne- chutný. Pitnou vodu chovají v hliněných nebo plechových nádobách. Stůl („sovra“) je nízký, přízemní; u něho se sedá na nízkých stolicích o třech nohách. Mísky jsou hliněné, lžíce dře- věné nebo plechové, vidličky plechové. Chléb je velmi chutný. Zadělávají nař smíšenou mouku pšeničnou, žitnou a kukuřič- nou. Chléb je kvašený nebo přesný. Pekou velmi chutné koláče z kvašeného těsta. Kuku- řici zřídka sejou. Mouku melou v mlýnech na řekách a chovají v moučnicích dřevěných nebo proutěných; proutěné zevně omazávají blá- tem. Necky nejsou vydloubané, nýbrž z desek
Kuka
10 article
sbité. Velmi často se vídají na dvorečku u kučí veliké pece na chléb a maso, upleskané z hlí- ny nebo bláta. Pece vytápějí obyčejně slamou, neboť dříví je nedostatek, a také sušeným hovězím lejnem, smíšeným s řezankou. Pec chleba jim trvá 4—5 dní. Nejobyčejnějším jí- dlem jest „kačamak“ či „popaza“, jež se hoto- vi tak: voda se ohřeje a do ní se nasype mou- ka, jež se michá měchačkou, až se zpění. Když je pěna dost hustá, kačamak je hotov. Postelí nemají. Spávají na zemi na roho- žích nebo na žitné slámě, něčím pokryté. Pod hlavu si dávají slaměnou podhlavnici. Před spaním se nesvlíkají. Pokryvky jsou vlněné. Spávají kolem ohniště, jež jim v zimě zastupu- je kamna. Chata není rozdělena na sednice. Ohniště jim v noci dává nejen teplo, nýbrž i světlo. Lampičky jsou nízké, plechové nebo skleněné. Plní je petrolejem, jenž je tu laciný.
11 article
Pod jednou střechou s lidmi žije domácí dobytek, jenž někdy má své přehražené oddě- lení, anebo i nemá a žije ve společné místno- sti s lidmi. Hned jak vejdete do kuče, ucitite zápach dobytčího hnoje. Dobytek živí sla- mou a senem. Stojí-li kuča na svahu hory, zdá se míti patro; tu v přízemí žije dobyteka v patře lidé. Takové kuče jsou příhodnější, neboť lidem je snáze s hůry bránití dobytek od loupežníků. Záchodů nemají. Ráno se ně- kteří myjí a někteří ne. Mýdlo a ručník jsou věci neobyčejně. Matky děti dlouho kojí a při kojení při- krmují. Ovocných stromů skoro nevidět, ani vinohradů, přes to je vína dost, protože révy jsou velmi plodné. Z vína připravují zvláštní. velmi chutný nápoj. Sladké víno vaří, až zhou- stne jako povidla. To je vše. Toto víno se ře- dí vodou, aby se pilo, anebo se maže na chle- ba, aby se jedlo. Naší vojáci ještě nyní o něm vypravují, jak jim chutnalo. Před málo desíti- letími vařívali tak víno i v Srbsku, kde to již skoro vymizelo.
Srbsko
12 article
August Bebel.
Bebel
13 article
Stařec, jenž zemřel včera v Curychu v 73. roce věku, náleží ke zjevům v dnešní společ- nosti stále řidčím, jež dovedou ovládati ohromné massy a soustřediti ve své osobě vůdčí funkce velkého hnutí. August Bebel byl skutečným vůdcem německé sociálně-demo- kratické strany a dovedl se v tomto postaven udržetí proti všem novým proudům ve straně, které podemílaly jeho autoritu. Byl předsta- vítelem původního marxismu a nesmířitelným jeho obhájcem před forem strany, na jejichž sjezdech strhoval posluchače spíše svou ver- vou a nimbem, jenž obklopoval jeho osobnost. než důvody. Bebel byl vlastně s Liebknechtem tvůr- cem nynější sociálně-demokratické strany ně- mecké. První socialistickou organisací v Nč- mecku byl Lassalem r. 1863 založený vše- obecný německý dělnický spolek, jenž měl za účel „pokojnou a legální“ agitaci pro vše- obecné, rovné a přímé volební právo s fajným hlasováním za účelem dostatečného zastou- pení sociálních zájmů německého dělnického stavu a odstranění třídních rozporů ve spo- lečnosti. Za předsednictví Lassallova měl tento spolek jen několik tisíc členů a po jeho smrti r. 1864 pozbyl významu, až teprve když Bis- mark zavedl roku 1867 všeobecné volební právo do Severoněmeckého spolku, se roz- mohl, a když volební zákon pro Severoněme- cký spolek byl zaveden také pro německou říši, vzrostl spolek již r. 1873 na 60 členů jeho hospodářský a politický program stal se radikálnějším. Požadavky a způsob agitace blížily se již programu i agitaci druhé sociál- ně demokratické strany, která vlivem Karla
Bebel Liebknecht Lassallův Bis Karel Curych
14 article
Marxa a mezinárodní dělnické associace byla založena v srpnu 1869 Vilémem Liebknech- tem a Augustem Beblem. Mezinárodní dělni- cká associace byla od r. 1866 první meziná- rodní a zároveň radikální a revoluční sociálně demokratickou stranou. Liebknecht a Bebel, stoupenci internacionály, po dlouhém marném úsilí, přivésti všeobecný německý dělnický spolek do tábora internacionály, prosadili na všeobecném dělnickém sjezdu v Eisennachu v srpnu 1869 založení druhé strany, sociálně- demokratiské dělnické strany, která se vý- slovně ustavila jako německé odvětví inter- nacionály. Nová strana, agitační činností Be- blovou výborně organisovaná, počínalas zvláště od r. 1870 velmi čile a rychle vzrůsta- la, r. 1875 pak na sjezdu v Gothě splynuly oba směry v jednu socialistickou dělnickou stranu, jejíž hlavním orgánem se stal později „Vorwärts“. Celá agitace byla od roku 1870 rozhodně revoluční a tiskem obratně šířeny socialistícké názory i revoluční nálada v děl- nických kruzích. Bebel jako poslanec říšského sněmu sám byl hlavou revolučního hnutí proto také odsouzen r. 1872 s Liebknechtem pro velezrádnou agitaci proti německé říší a království saskému na 2 leta na pevnosta pro urážku císaře na 9 měsíců do vězení. Tím však stal se v očich stoupenců mučedníkem a nabyl tím větší vážnosti.
Vilém Liebkny Bebl Liebknecht Bebel Goth Vorwärts
15 article
Stranu sociálně-demokratickou nezničil ani výminečný zákon, vydaný proti ní p atentátu na císaře Viléma r. 1878 a prodlužo- vaný až do září 1890, od kteréžto doby nastal nový rozvoj, takže dnes čítá strana při říš- ských volbách přes 4 miliony voličů. Autorita Beblova udržovala ve straně stále aspoň formálně marxistické zásady pře to, že mnohé Marxovy these byly vědeckou kritikou vyvráceny a některé jeho předpo- klady, zejména postup proletarisace a blízk sociální katastrofa se nesplnily. Bebel prostě zakřiknul na sjezdech strany hlasy stoupěnců nového směru, t. zv. revisionistů, jichž před- ním vůdcem je Bernstein, a kteří ze strany zásadně revoluční chtějí utvořiti stranu evo- luční a reformní, která by postupovala spo- lečně se stranami liberálními v positivní zá- konodárné činnosti. Bebel zůstal nesmířitel- ným v otázce třídního boje, ač sání se z pro- stého soustružníka stal odkazem nadšeného ctitele a výnosem svých spisů boháčem, ale okolnosti byly přece silnější než zásady a fak strana sociálně-demokratická v Německu ve skutečnosti mnoho na své bojovnosti ztratila jak ukazuje také její chování vůči posledním vejenským předlohám, a také se občas nevy hýbala kompromisům i hodně křiklavým. Nyní, po úmrtí Beblově, lze očekávati, že revisionisté brzy nabudou převahy.
Vilém Marxův Bebel Bernstein Beblův Německo
16 article
Polftický skandál ve Spojených státech. Guvernér státu Nového Yorku Sulze byl obviněn, že se provinil proti zákonuo korupci tím, že použil volebních fondů ve svůt prospěch a prospekuloval je na burse. Sulzer vůči těmto veřejným obviňováním dlouho mlčel a teprve v pondělí prohlásil, že na věei není ani slova pravdy a proslýchalo se, že prý ke své ochraně hodlá použíti po případě stát- ní milice, aby se udržel v úřadě. Anglické listy dokonce mluvily o možnosti občanské války v Novém Yorku. Případ byl vyšetřován v legislatuře státu Nového Yorku, kde byla ustavena zvláštní ko- míse a ta zjistila, že Sulzer skutečně volební fondy zpronevěřil, načež posl. Levy podal návrh, aby guvernér byl dán v obžalobu. Ná- vrh byl sněmovnou příjat. Je to první případ ve Spojených státech, že guvernér bude po- staven před státní soud pro diffamující zločin. Z Nového Yorku, 13. srpna. (K. k.) Guver- nér Sulzer byl dolní sněmovnou státu Nový York dán po dlouhé noční schůzi dnes rán v 5 hod. 79 hlasy proti 34 do obžaloby, poně- vadž používal k vlastnímu prospěchu voleb- ních peněz a v této záležitosti složil křivou přísahu. Luhačovské československé porady. (Od zvl. zpravodaje »N. L.-) V Luhačovicích, 11. srpna,
Levy spojený stát Nový York Guver Nová York Luhačovice dolní sněmovna
18 article
Na to ujal se slova inspektor Technolo gického musea v Praze, posl. L. Weigne který promluvil o významu odborného škol- ství pro řemesla. Jeho obsažná a výstižná přednáška byla přijata s velkým pochopením a zaujetím. Otvírala pohledy na málo známé odborné školství české. Otázka živnostenská ve svém jádru není ničím jiným než částí otázky národní, poně- vadž stav živnostenský tvoří v městech jádro měšťanstva. V dějinách všude proniká snaha, že národové jen tehdy prospívají, dokud u ních kvete rolnictví, roste obchod, řemesla průmysl. Národové zanikají tehdy, když na- stala u nich hospodářská deprese a stagnace. Zvýšením hospodářské prosperity výrobních stavů středních získáváme nepopíratelný vý- znam v národním zápase. Dnes také sociální politikové v tom jsou za jedno, že vzdělaný dobře situovaný střední stav výrobní a ob- chodní jest vedle rolnictví mocným činitelem národního rozvoje a síly. Není ovšem ani pro řemeslníka dnešní doba příznivá. V zápase světovém, zostřeném kapitálem, technickými vymoženostmí a ne- zřízenou konkurencí, všude vysazen jest živnostník největšímu boji. Ale nesmí se ho lekati, pronikne-li živnostnictvo vědomí, že jen kulfurní vyspělost, hospodářská moca síla zaručuje neodvislost a svobodu. Malý a střední stav živnostenslý není jenom nutnou formou produktu, ale i požehnanou a nezbyt- nou formou celkového života hospodářského Ovšem třeba ihned vytýčiti, že lepší budouc- nost stavu živnostenského nespočívá snad jen v nahodilých veřejných podporách, které jsou vždy problematické, ale jediné ve vyspělost živnostníkově.
L Weigne Praha
19 article
A třeba hned v zárodcích započíti. Zá- klad k vyspělosti třeba dáti již v rodině kde vedle vypěstění citu pro právo a povin- nosti možno vypěstovati i lásku ku prác hmotné a úctu před hmotným zaměstnáním Další úkol vedle dílny musí převzíti škola. V době, kdy netušeným způsobem rozšířil se obzor evropského lidstva, kdy dalekosáhlé vynálezy technické mají silný vliv na složi- tost veškerého moderního života hospodář- ského, politického a sociálního, jest přiroze- no, že i řemeslník pociťuje silnějí potřebu prohloubení svého vzdělání také školskými institucemi. Řemeslník seznal, že v zápasech. s nimiž nucen jest se bíti, vyniká pouze ten, kdo dokonale jest vzdělán, kdo se může vy- kázati odbornou zdatností a solidností. Řečník nechce se zabývati v dnešním re- ferátu tím, zdali národ český v Čechách a na Moravě plně jest vyzbrojen odbernými škola- mi, jak by mu příslušelo. Uvádí jen, že dnešní stav školství průmyslového, zejména na Mo- ravě, neodpovídá početnosti a potřebě národa našeho, když v Čechách pro 36% Němců jest preliminováno na odborné školství v rozpočtu státním 53.2, kdežto pro 63% Čechů jen 46-8. Tento poměr ještě křiklavější jest na Moravě, kde pro 71% Čechů jest prelimino- váno pro školy odborně 36%, pro 27%% Němců však 63%, a když ve Slezsku není ani školy odborné české ani polské. Tedy to jest stav, se kterým spokojiti se nemůžeme. Avšak přes to přese všechno jsme národu slovenskému ochotní v tom, co máme, přijíti vstříc. V dalším líčí řečník roztřídění školství odborného a průmyslového, poukazuje po- drobněji na podmínky přijetí do škol průmy- slových, škol odborných, mistrovských, vše- obecných škol řemeslnických a živnostenských škol pokračovacích. Uvádí dále města, v nichž tyto školy v Čechách a na Moravě jsou zří- zeny.
Němec Čecho Čechy Morava Slezsko
20 article
Avšak nestačila by jen škola v dnešní době samá k průmyslové výchově. Když ře- meslník odkázán jest na samostatnou činnost. stěžovanou soutěží, aby v mocném přívalu pokroku se neztratil, musí následovati dalši prohloubení vzdělání, které by mu usnadňo- valo sledovati rychlý běh technického pokro- ku. K tomu účelu sloužiti mají účelně a sy- stematicky vedené kursy vzdělávací, jež tří- diti lze na kursy praktické s technickou a uměleckou stránkou, a na kursy theore- tické, které mají za účel rozšířiti kalku- lační a zbožíznalecký rozhled řemeslníkův. Jsouť praktické kursy oním místem, kde se poskytuje mistrům a pomocníkům příleži- tost naučiti se a seznati nové specielní tech- niky, nové stroje obráběcí, novotiny v řeme- sle, oživení starých technik, zkoumání mate- rialií a seznámení se s jakostí materiálů. V oboru pořádání kursů jest v Čechách a na Moravě dvojí směr; jednak pořádají se kursy při školách odborných a průmyslových, jed- nak při ústavech ke zvelebování živnostív Praze a v Brně. Řečník líčí podmínky, za kte- rých možno kursy tyto navštěvovati a vy- značuje směr, jakým se tyto kursy v Praze a v Brně pořádají. Kursovní činnost tato do-
Čechy Morava Praha Brno
21 article
plňována jest činností přednáškovou a infor- mační a k ní těsně přiléhá i další povzbuzu- jící akce, zvláště pořádání výstavek z jedno tlivých oborů výrobních, informační činnost ve směru nákupu materiálu, rozšiřování vědo- mi obchodního, napomáhání živnostnictvu v snahách úvěrových a buzení v řemeslnictvu zájmu po solidaritě a společné prácí za úče- lem hospodářským, zvláště zřizováním výděl- kových a hospodářských družstev svépomoc- ných. Velmi zajímavě dotýká se řečník v dal- ším snah umělecko-průmyslových v řemesl a průmyslu a to zvláště se zřetelem k lidu slovenskému. Jest ovšem pravda, že dnešní doba není těmto snahám přízniva. Naše vnitro- politické nesnáze zdržovány jsou zostřeným bojem národním a politickým, který zdržuje nás od pronikavého řešení umělecko-průmy- slového. Jako však na poli hospodářském jsme povinni jako národ postaviti se na vlastní nohy a vyplňovati všecky četné mezery v na- šem životě umělecké kulturní vyspělosti a ho- spodářského podnikání, jako jsme povinni jako národ žíti plným životem národním, tak zejména v průmyslu uměleckém jsme povinni vypěstovati si svoji národní individualitu svou národní svéráznost a to tím spíše, poně- vadž naše umění lidové jest tak bohatě, jako u málo kterých národů jiných. Ovšem nemysli řečník, že by bylo správno toto otrocky ko- pírovati, poněvaďž by celé tvoření modern ztrnulo, ztratilo by úplně nároky oprávně- nosti moderní kultury. Tedy snaha naše něst se musí k tomu, aby naše národní individua- lita byla svéráznou, aby naší řemeslníci umělci, šetříce základních principů umělecko- průmyslových, vytvořili nám nový sleh ná- rodní, nové umění národní, jež by odpovídalo duchu a rázu naší národní svéráznosti.
22 article
Světový boj národů vymaňuje se z boje sil fysických, jak jevil se v dobách dřívějších. a blíží se stále víc a více k závodícímu boji kulturnímu a vývoji hospodářskému. A ne- jinak jest u nás. V průmyslu a řemesle bude patřiti budoucnost oněm národům, kteří maji nejlépe vychované oči a ruce a nejšlechetněji pojímají práci. Umělecká způsobilost národ jest důležitým pramenem zámožnosti, jest mocnou zbraní v hospodářském zápase ná- rodů. Jen chudý a nepatrný národ má chudé a nepatrné umění a umělecký průmysl. Národ náš, stojící na výspě ve stálém boji, může jen tehdy zvítěziti, pozvedneme-l naše řemesla, živnosti, průmysl a obchod v každém směru, v technice, po stránce uměle- cké a hospodářské. Zde třeba započíti při naší mládeži na škole obecné, aby cvičíc se v zručnostech, upraviti dovedla záhy svůj směr a chut ku práci hmotné a záhy měla radost z práce a duch její aby se svérázně vytvořil Musíme se snažiti, aby řemeslo a umělecký průmysl stal se svérázným, abychom zatlačili do pozadí dovoz výrobků cizích, za něž ročně miliony našim nepřátelům nuceni jsme vydá- vati. Náš průmysl a obchod musí býti živen národní soběstačností. Správnou jest zásada národohospodářské vyspělosti: všechny sílyv národě využitkovati a vše připoutati k této prácí národní.
23 article
Národ česko-slovenský, před sto roky té- měř mrtvý, znovu se vzkřísil. Oživl jazyk, vznikla literatura, prohlubila se věda a nyni přichází řada na řemesla a průmysl. Jestto v každém národě přirozený vývoj. Proto naši snahou musí býti buditi a povznášeti naši vý- robu, povznésti síly pracovní k dovednosti pracovní způsobilosti a oživovati veřejný smysl pro dobrou, poctivou a solidní prácí. V tom jest pramen všeho kulturního, sociální- ho a hospodářského pokroku. Jen v odušev- nění průmyslu a řemesla vyššími těmito ideály spočívá záruka do budoucnosti, která nám může zajistiti hospodářsky lepší existencia na trhu světovém vedle toho také úctu, váž- nost národní a zájem o náš národ.
24 article
Řečník na to aplikuje tyto názory na ná- rod slovenský. Kdo si uvědomí, jaké jsou na Slovensku k disposici suroviny, jak příroda sama bohatstvím oplývá, jak Slovák jest na- dán od přírody vkusem, jak jeho lidový prů- mysl jest bohatý, nádherný, ten nebude po- chybovati o tom, že při systematicky vedene péči a při odborné výchově zdatných sil mohlo by se na poli rozvoje průmyslovéhoa řemeslného velmi mnoho dokázati. Řemeslo na Slovensku jest starého data. Slovák jest nadán pro řemeslo. Kdyby mu byla dána pří- ležitost náležitě se vzdělati, oživiti řemeslo školou, byl by zde záhy veliký pokrok. Není-li však tato k disposici na Slovensku, třeba podepříti naše Slováky našimi školami a vzdě- lavacími institucemi v Čechách a na Moravě. V tom směru řečník podává různé návrhya pokyny. Zdravý rozum nám praví, že 21/4mi- lionový, nadaný, kulturního i hospodářského života schopný národ musí se vzchopiti zmocniti obranných prostředků vzdělavacích také v tomto směru, nechce-li úplně utonouti. Končí slovy: „Bohdá, bude ještě Slovák, čím býval jinohdá!“ (Hřímavý potlesk.) Předsed p. Rotnágl děkuje vřelými slovy řečníkovi. V debatě promluvili pp.: zem. přísedíc K. Adámek poukázal na obtíže při zaklá- dání odborného školství českého, doc. dr. Fr.
Slovák Rotnágl Adámek docent doktor Slovensko Čechy Morava Francie
25 article
Hodáč zdůrazňuje součinnost Moravy, zvlá- ště Brna, Fedor Houdek upozorňuje, že soutěži s učením se v maďarských krajích. které dává slovenskému učňovi často potřeb- nou znalost maďarského jazyka, české učení obstojí jen zdatnějšími odbornými znalostmi. prof. Filip z Hradce Králové stěžuje si, ž se slovenské strany akce učňovská nesetkáv se s náležitou podporou, dr. Pavel Blah vykládá to nedostatkem smyslu pro organisaci práce na Slovensku, dr. Vavro Šrobár míní. že obtíže jsou zvláště v tom, že v některých krajích Češí jsou málo známi, tudíž lidi to ne- láká posílat do Čech děti na učení, Kornel Ptodola vyzývá, aby v zájmu poznání slo- venského lidového průmyslu a umění byly po- řádány po Čechách slovenské výstavky, dr Rudolf Raše a v souhlase s ním inspektor Weigner navrhují, aby v Čechách jednotli- vé organisace přibraly si některé kraje slo- venské jaksi v ochranu a učni v českých mí- stech aby byli svěřeni dozoru zvláštních pa- tronů, kteří by o ně pečovali vedle mistrů. Odpolední jednání točilo se kolem otázel organisace hospodářských sil sloven- ských, slovenského obchodu a obchod- nictva, družstevnictva. Promluvili pp. ná- městek ředitele Živnostenské banky R. Pi- lát, velkobchodník Fedor Houdek, dr. Ju- lius Markovič z Nového Města n. V., dr.
Hodáč Houdek profesor Filip doktor Pavel Vavra Šrobár Čo Kornel Ptodola Raš Weigner Markovič Morava Brno Hradec Králové Slovensko Čechy Nový město živnostenský banka
26 article
Pavel Blaho, velkoobchodník Burianz Prahy, P. Krojher, obchodní agent Paří- zek, dr. F. Hodáč. Debata se týkala zvláště významu potravních spolků, pokud jsou pro- spěšny a potřebny a pokud poškozují sloven- ské samostatné obchodníky a omezují nutné osamostatňování. Porada vyzněla v ten smysl, že se doporučuje zřizovati potravní spolky jen tam, kde není slovenských obchod- níků. Národohospodářskému odboru bylo od- kázáno vyříditi spor, zda bylo by lépe založit akciové družstvo v Prešpurku pro organisaci potravních spolků, nebo přičlenit je k hospo- dářskému ústředí pešťskému anebo zvlášť pro- vésti organisaci slovenského obchodu a ob- chodníctva.
Pavel Blaha P Krojher doktor F Hodáč Prešpurk Burianz Praha
27 article
Pan předseda českého odboru Zeměděl- ské rady Prokůpek doporučuje, aby v zá- jmu bližších styků českomoravského a slo- venského rolnictva byla uspořádána společná porada někde blízko uherských hranic. Sta- rosta města Uher. Hradiště, p. Beneš, zve k uspořádání takové porady v Uher. Hradišti, kde příštím rokem bude krajinská výstavka na oslavu 50letého trvání místního hospodář- ského spolku. V otázce slovenského školství učinil dr. Pavel Blaho návrh: Poněvadž ma- ďarská vláda posud na naše kulturní a škol- ské požadavky nejen že neodpovídala, ale vů- bec ani si jich nevšímala a naposled appo- nyovskými zákony vyučování slovenčině vý- slovně znemožnila a vyhazováním sloven- ských žáků z maďarských středních škol pro pěstování mateřské řeči veřejně projevila svůj dosud skrývaný úmysl: vyhubit sloven- ský jazyk a tak vyhladit náš ná- rod — proto z pudu sebeurčení, věrnosti k ideálům našich otců a z kulturní povinno- sti k našemu lidu dovoláváme se v boji o ži- vot našich dětí pomoci bratrů Čechů a Slo- váků a navrhujeme, aby příštím školním ro- kem bylo založeno v některém českém mě- stě československé reálné gym- nasium, spojené s internátem, a za tím úče- lem vyzýváme ku pomoci i americké bratry.
Prokůpek Beneš doktor Pavel Blaha Čecho Uhry
28 article
Ku provedení příprav buď zřízen v lůně Če- skoslovanské jednoty školní odbor, kterýv krátké době akci zahájí a v příslušné formě provede. Návrh byl přijat. V debatě uvedl několik zajímavých dat o slovenských studentech red. Štefánek: Podle soukromého sčítání jest asi 500 uvě- domělých slovenských studentů na středních a vysokých školách. Na gymnasiích v Uhrách 169, v Čechách 10, na reálkách 45—14, na mě- šťankách 100—18, na učitelských ústavech 21, na průmyslových školách 29, na obchodních 74, na rolnických přes 20, na universitě a tech- nice 83, na umělecké akademii 2, na evange- lických akademiích 21, v katol. seminářích asi 20, na hornické akademii 1. Nejvíce uvě- domělých slovenských studentů na střední škole jest ve Skalici — 43. Na vysokých ško- lách jest dohromady asi 127 studentů, z toho v Pešti 43, v Prešpurku 11, v Praze 21, v Brně 6, několik v Kluži, Prešově a v Šoproní. V Čechách a na Moravě bylo r. 1912—11 134 slovenských žáků, z toho 21 na vysokých školách, 35 na obchodních školách, 7 na prů- myslových, 10 na měšťanských, 10 na gymna- siích, 14 na reálkách, 2 na konservatoři, 20 na hospodářských školách, 6 na hospodyň- ských, z toho podporováno bylo Českoslovan- skou jednotou 89. Nejvíce žáků jest z nitran- ské stolice — 64, z prešpurské 14, z Turce 12.
Štefánek Uhry Čechy Skalica Pešť Prešpurk Praha Brno Kluž Prešov Šoproň Morava Turec
29 article
Podle uherské statistiky ze 71.301 žáka na středních školách jen 1530 přihlásilo ma- teřský jazyk slovenský, kromě toho 3962 prý zná i slovensky. Jak vřele jest přijímána péče o sloven- ské školství na české straně, o tom některé doklady z debaty: starosta Uh. Hradiště pan Beneš prohlásil, že město Uh. Hradiště jest ochotno poskytnout budoucímu slovenskému gymnasiu všemožné podpory, zvláště místno- sti poskytne zdarma. Pan Zrzavý, statkář z Čáslavě, slíbil pod dojmem své cesty po Slo- vensku, že nově založenému ústavu daruje 1000 K. Zástupce amerických Slováků pan Fajbík jménem Ameriky také zaručoval podporu. Předseda p. Rotnágl zakončil důvěrné Iuhačovické porady přáním, aby podobných příznivců bylo co nejvíce, že tím nejrychleji byla by uskutečněna tak potřebná slovenská střední škola. Ať maďarská vláda ví, že Slováci najdou ještě místo pod sluncem, kde by nerušeně mohli ve slovenském duchu vychovávati své děti, ať ví, že pronásledování slovenských žáků a znemožňování slovenských škol bude jen silněji působiti na učení se Slováků z uherskými hranicemi.
Beneš Zrzavá Slovák Fajbík Rotnágl Uh . Hradiště Čáslava St Amerika
30 article Postupové poměry starších berních správců.
Postupové poměry starších berních správců. (Z odborných kruhů.)
31 article
Postupové poměry berního úřadnictva v král. Českém, zejména starších berních správců jsou tak křiklavě bídné a do nebe volajícf, že je možno právem nazvati již veřejným skandálem Rakouska. Poukazovati tu v podrobnostech na svrcho- vaně neutěšené poměry berního úřadnictva vůbe bylo by již věru do omrzení čtenáři nechutné, neboť stalo se tak bezpočtukráte v tomto listu, jehož laskavosti jsme již častokrát k vylíčení na- žeho strastiplného života použili, chceme tento- kráte naši veřejnost nejen úřadnickou, ale i širší — zejména kruhy poslanecké seznámiti s oněmí bezpříkladně bídnými postupovými poměry star- žich berních správců, kterýchž nyní jest v král. Českém 55 sloužících od roku 1881, tedy přes 32 let „ „ 1882, „ „ 1883,„ „ „ 1884,„ 15 „ „ „ 1885, „ kteří až dosud marně dožadovali a dožadují se po- výšení do VIII. tř. Mladší ročníky, kde počet čekajících se opětni zvyšuje, ani zde již neuvádíme Tak zbědované poměry postupové nejsouv žádné korunní zemi naší říše; v Krajině, Koruta- nech a Dol. Rakousích čekají sice berní úřadníc na své povýšení do VIII. třídy 30—31 let, za to však ve všech ostatních zemích jsou tyto poměry daleko příznivější, tak že na př. v Haliči, Bukovi- ně, Přímoří postupují berní správcové do VIII. tří- dy za 25—27 let. Tyto neutěšené poměry v Čechách byly zavi něny jenom a pouze stálým macešským chováním se finančního ministerstva k českému hernimu úřadnictvu, kteréž proti kolegům v ostatních ze
Rakousko Dolo Rakousy Halič Buk Čechy