ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 11f05b00-8f16-11dd-bd9c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 75, work 4, person 48, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 222.
4 article
ranni avečerní llaty předplácí sa V Praze v administranit Ba měsle. na čtvrt lsta . . . . 6 K —h a dvojí donáškout na měslo, na čtvrt lsta : . . . Kesnk ve Mllálkách na měslo . . . . . 1 K n0 Poštou a měsle, na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásílkou a měsle. na čtvrtista: . . . K
Praha Pošta
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Odročení velevyslanecké konference. Sir Edvard Grey, vůdčí člen londýnské konference velevyslanecké, učinil jakožto státní tajemník pro zahraniční záležitostiv dolní sněmovně obšírnější výklad o mezi- národní situaci, v němž především oznámil. že konference se odročila na neurčitou do- bu, protože účastníci její mají opatření to za odůvodněné. Bude-li opět obnovena a kdy se tak stane, to bude záviseti na j ed- nomyslném přání zúčastněných velmocí. Dle Greye spočívá evropský kon- cert na tak pevných základech, že odročeni konference nevzbudí nijakých pochybnosti o jeho zdraví. Hlavním úkolem konference dle něho byla dohoda o otázce albánské Egejských ostrovech a té se dosáhlo. Podobné projevy bývají obyčejně mí- něny pro okamžik, v němž ten který zahra- niční ministr mluví a mnohdy se také tato výhrada výslovně činí. Grey jí sice tento- kráte neučinil, ale ihned poukázal na ně- které neřešené otázky, jež dle všeobecného mínění rovněž náležely před konferenci velevyslanců a ne-li sem, zajisté před fo- rum velmocí, a nedostaly-li se tam, máme to za známku, že je velmoci buď nepoklá- dají ještě za dostatečně připravené a ke řešení zralé, aneb že konference obávaly se při nich o své zdraví, což by ovšem se dotklo i pevných základů evropského kon- certu.
Grey Praha Edvard Grey dolní sněmovna
6 article
To se stane ihned zjevným, uvedeme-li jen dvě takové otázky: upravení hranic turecko-bulharských a konečný nález vel- mocí o míru bukurešťském, právě uzavře- I toho již jsou doklady z jednání kon- ference londýnské, že dala vývoji událost volný průběh, když seznala, že není s to je ovládnouti. Tak se stalo při prvém vy- jednávání o mír s Tureckem, kdy zůstaveno stranám, aby ještě „trochu“ bojovaly, když Turci nechtěli vydati Drinopol. Když pak Drinopal padla, dobyta za pomoci srbské. pokračovalo se ve vyjednávání o mír a pre- liminovaný mír londýnský neporušil sice evropský koncert a dohodu velmocí, ale zůstavíl nevyřízenou otázku, jak rozděliti území Tureckem spojencům odstoupené. Vypukla válka mezi spojenci; konfe- rence velevyslanců pracovala dále, až vy- řešila otázku albanskou a ostrovní —a jednání o mír bukurešťský zůstaveno na venek válčícím stranám, ale jak nezvratně doloženo, zejména uveřejněním telegramů mezi rumunským králem a císařem Vilé- mem, velmoci při jednání tom provedly tuhý zápas a svůj vliv, takže vznikla trp- kost mezi Francií a Ruskem, že přiostřily se zájmy Francie a Italie ve Středozem- ním moří a že i mezi Německem a Rakou- sko-Uherskem se vyskytla různost názorůl To jsme předeslali ke snazšímu poro- zumění tomu, že londýnská konference se odročuje a dohoda a koncert velmocenský trvá — ač otázka rozhraničení bulharsko- tureckého jest neodkladná a velmoci, jež autoritou svou kryjí mír londýnský, než se odhodlaly konferenci velevyslaneckou od- ročiti — měly učiníti všecko i pro zacho- vání své autority. Neučinivše tak, zůstavují veřejnosti volný výklad o pevnosti evrop- ského koncertu co do budoucnosti snad velmi blízké. Sir Grey výslovně prohlásil, že v daně mezinárodní situaci trvají dvě veli ce ném.
Turek Drinopal Turecko Drinopol Francie Rusko Německo Raka skoUhersko
7 article
vážné a obtížné otázky, totiž ko- nečné vyřízení otázek thrácké a makedon- ské; pravilť: Co se týče Thracie, nedbá vláda turecká míru londýnského, sjedna- ného za účasti velmocí a obsadila Thracii a Drinopol. Jest sice možno utvo- řiti dobré hranice na základě míru londýnského, ale držení Thracie a Drino- pole by dle důvodného názoru jen ještě více zatížilo finance turecké v době míru a v době války bylo by znamenalo trvalé oslabení. Hranice od Midie k Enosu by se snad nebyla stanovila, kdyby se nebylo vědělo, že zakročí jedna neb několik vel- mocí, kdyby ve válce spojenců proti Turkům vynořila se otázka cařihradskáa mořských úžin. Když tedy velmoci zarazily postup na této čáře, jsou oprávněny oče- kávati, že Turecko poslechne jejich rad. Anglie chce zabezpečiti panství tureské za touto čarou a v Asii, ale tato politika z á- visí na dobré vůli ostatních velmocí. Dobrá vůle velmocí však nedosáhne ničeho. nebude-li Turecko dbáti rad ve příčině Thracie a Drinopole.
Thracie Drinopol Drina Midie Turecko Anglie Asie
8 article
Uváží-li se, že Turecko zarputile od- pírá říditi se radou touto, a že dovolává se podpory všeho mohamedánského světa — dělí nás od dalšího dějství snad jen nedlou- há doba; sir Grey o tom praví, že dříveč později by došlo na branné zakročen jedné neb více velmocí a na Ture- cko by přikvačila pohroma. Výrokem tímto však zároveň prozra- zuje, že všecky velmoci nejsou pro důraz- ný nátlak na Turecko, že tudíž v této zá- ležitosti mezi nimi může nastati a při tu- recké vzdorovitosti pravděpodobně nastane roztržka. Některé politické kruhy mají za to, že tu tanulo siru Greyovi na mysli branné zakročení Ruska; ale dle určitých zpráv Rusko nemíní ani v této věci postupovati o své újmě, navrhujíc, aby Turecku byl odňat evropský úvěr: také se připoušt možnost přímé dohody mezi Bulharskema Tureckem, t. j. že Bulharsko učiní Turecku další některé ústupky mimo již oznámené.
Turecko Rusko Bulharsko
9 article
Průtah v otázce drinopolské a thrácké jesk tím povážlivější, že postihuje Bulharsko,k dalšímu bojí neschopné, že ohrožuje zbylý podíl území, jenž mu v bukurešťském miru byl bývalými spojenci zůstaven. Tím se činí pochybným úspěch tohoto mírui kdyby nebyl podroben revisi velmocenské, o níž se již mluví pouze v tom smyslu, že velmoci, které upravily balkánskou rovno- váhu na berlínském kongresu, vykonají tuto revisi, jen aby dílo bukurešťské for- málně uznaly a schválily. Věcnou revisi bukurešťské smlouvy míru provádí, jak patrno, dosud pouze tu- recká armáda a vláda turecká, jež se vy- mlouvá na svou malomoc jak oproti armá- dě, tak oproti mohamedánskému veřejnému mínění. Naposledy nezbude, než aby balkán- ské státy v čele s Rumunskem samy se o to opětně postaraly, aby jim Turci na novo nepřerostli přes hlavy; že by při tom živly slovanské ještě více se staly závislými na Rumunsku a Řecku než dosud, rozumí se samo sebou. Vždyť již teď napomínají an- glické listy Srby i Bulhary, aby hledali k sobě cesty, nechtějí-li zadati budoucnost svých národů a států! Tak píše cařihrad- ský dopisovatel vážného anglického týden- níku „The Nation“: Balkánské státy, Bul- harsko a Srbsko, musí dospěti k dorozu- mění; jest to tak nutné, jako bylo nezbyt- né sjednocení Anglie a Skotska. Plemenná i jazyková příbuznost obou národů, právě tak jako hospodářské zájmy jejich, toho vymáhají. Lid obou stran nesmýšlí o sobě nepříznívě. Za to ani Rumuni, ani Řekové nejsou Slovanům přátelsky nakloněni. Me- zi těmito dvěma skupinami se rozhodne zápas o vůdcovství, ač zůstává otázka ve- dení otázkou druhého řádu.
Turek Srba Bulhar Rumun Řek Slovan Bulharsko Rumunsko Řecko Srbsko Anglie Skotsko Lido the Nation
10 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Výměna telegramů mezí císařem Františkem Josefem a králem Karolem. Z Bukurešti, 13. srpna. (K. k.) „Agence tel. Roumaine“ uveřejňuje tyto telegramy, kte- ré si vyměnili císař a král František Jo- sef a král Karol. Telegram J. V. císařea krále Františka Josefa králi Karolovi zní: „Prosím, abys přijal moje nejsrdečnější blaho- přání k dílu míru, jež uskutečněno bylo Tvým řízením, jež činí přítrž krveprolilí na Balkáně a jež zabezpečilo Tvé zemi mír. Jako až dosud mám i nadále nejživější účast na všem, co pro- spívá Tobě a zdaru Tvé země.“ Telegram krále Karola císaři a králi Františkovi Josefovi zní: „Tvoje tak srdečné blahopřání a vřelá účast na uzavření míruv mém hlavním městě velice mne potěšily a zplna srdce děkují Ti za tento nový důkaz Tvého věrného přátelství, které jsi mi v obtíž- ných okamžicích vždy osvědčoval. Kéž jest u- zavřený mír trvalým a kéž konečně na bal- kánském poloostrově, jenž v posledním roce byl tak těžce postižen, nastane klid ke zdaru všech států. Německý říšský tisk o rakouském vzdání se revise.
František Josef Karol František Jo císaře Karol císař František Josef Bukurešť Balkán spívat Toba král František Josef král
11 article
Z Berlína, 13. srpna. Berlínský tisk vesmět radí hr. Berchtoldovi velmi vážně, aby povolil a tvářil se vesele k neveselé hře. „Vos sische Zeitung“ píše: Jest politování- hodno, že monarchii postihla nehoda, že je nyní úplně isolována. Nikdo nelituje toho více než veřejné mínění v Německu, poněvadž uznává se vzácnou jednomyslností správnost stanoviska německého říšského úřadu v zále- žitosti revise. S politováním spojuje veřejné mínění Německa také naději, že rovněž v Ra- kousko-Uhersku počíná se již dospívati k po- znání spáchané chyby a nebude se chtíti drá- žditi vždy věrný spojenec, jenž jistě nikolivs lehkým srdcem politice hr. Berchtolda na její nové cestě, či lépe řečeno na scestí, odepře podporu, poněvadž to bylo v zájmu evropského míru.
Berchtold Berlín Německo Uhersko
12 article
„Lokalanz.“ praví: Bulharsko nepo- slechlo rad Evropy a nemůže nyní proto, když se karta obrátila žádati, aby velmoci vpadly vítězům do zad. Balkánské státy činily nárok. aby nebyly poručníkovány a mohly svůj osud samostatně říditi. Toto stanovisko musí býti respektováno a sice ve všech případech. Zda Kavala zůstane Řecku či Bulharsku, není pro žádnou evropskou velmoc životní otázkou, ale velmoci jsou stejně interesovány na tom, aby na Balkáně konečně nastaly spořádané pomě- ry. Také Rusko upustilo od úmyslu revise mí- rové smlouvy. Z té příčiny musí Rakousko již s těmito okolnostmí rovněž počítati. Francouzská podpora Ruska v otázce revise. Z Petrohradu, 13. srpna. Zde se pro- slýchá, že francouzská diplomacie změnila své stanovisko v příčině otázky revise buku- reštské smlouvy, když bylo zjištěno, že ruské požadavky spočívají na vážných zájmech. Francie bude nyní bezpodmínečně Rusko podporovat. Včera měl Sazonov rozmluvu s Delcasséem, načež následovala audience u ministra zahraničních věcí v Petěrhofu. Delcassé ohlašuje communiqué francouzského kabinelu k rozptýlení podezření, že výpady francouzského tisku proti Rusku měly oíi ciosní pramen. Delcassé a Sazonov. Z Paříže, 13. srpna. »Temps« oznamuje z Petrohradu: Francouzský vyslanec Del-
Sazonov Delcassé Bulharsko Evropa Řecko Balkán Rusko Rakousko Petrohrad Francie Paříž del
13 article
cassé měl dnes dlouhou rozmluvu s mini- strem zahraničních záležitostí Sazonov e m, ve které olázka Kavaly byla definitivně rozřešena. Delcassé ukázal Sazonovi depeši své vlády o záloze 99 mil. franků, poskyt- nuté turecké tabákově režii. Z telegramu vychází na jevo, že návrh byl učiněn mezí- národní společností tabákové režie, aniž Francie mohla na toto usnesení míti jakého- koli vlivu. Italské hlasy o dohodě v otázce Egejských ostrovů. Z Říma, 13. srpna. (K. k.) Časopisy pro- jevují radost nad dohodou, uskutečněnou v Londýně v otázce Egejský ch ostro vů. »Tribuna« zdůrazňuje, že poslední formule obsahuje hlavní body projevu markýze Im- perialiho ze dne 5. srpna, v němž Italie pro- hlašuje, že otázka Egejských ostrovů jest lausanskou smlouvou právně upravena, že ostrovy budou po splnění smluvních závazků, Tureckem převzatých, Turecku vrácenya že mocnosti teprve po provedení smlouvy se vysloví o osudu ostrovů. Následkem při- jaté formule uplatní Italie při rozhodování o osudu ostrovů svoje slovo i hlas na pod- kladě úplné rovnosti, která jí náleží. Odjezd mírových delegátů. Z Bukurešti, 13. srpna. (Ag. tel. Roum. Bulharští, řečtí, srbští a černohorští delegáti odjeli odtud odpoledne zvláštními vlaky. Demobilisace bulharská. Ze Sofije, 13. srpna. Včera provedena by- la demobilisace části garnisony v Sofiji. Vo- jíni vyslechli armádní rozkaz králův a po jeho přečtení provolávali slávu armádě a dynastii. Dle odzbrojovacího plánu zůstanou pouze dva ročníky ve zbrani, aby opatřovaly posádkovou službu. Vojsko na severu a jihu Bulharska ode- vzdá zbraně ve svých posádkách, jen v Plev- nu a Midii zůstane, aby zabránilo eventuelním výtržnostem. Bulharská vláda žádala v Buku- rešti, aby rumunské vojsko z bulharského úze- mí co nejdříve bylo odvoláno.
Imo Roa Francie Řím Londýn Turecko Bukurešť Bulharsko Sazonov e m
14 article
Vzájemné obviňování. Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. Bulg.) Za svých výpadů na bulharské území okresu bo- silegradském vyplenilo srbské vojsko úplně ví- ce než dvacet osad. škoda, kterou Srbové způsobilí, převyšuje milion. Turecký úsudek o situaci. M. Z Kolína n. R., 13. srpna. (Zvl. fel »Nár. Lístů«.) Turecké vůdčí kruhy dle telegramu z Cařihradu jsou toho názoru, že velmoci následkem nesjednocenosti mezi nimi panující považují hranice Marice za hotovou věc. Dobří znalci Makedonie jsou přesvědčeni, že rozdělení dle bukureštské mírové smlouvy nemůže býti trvalým, jeli- kož Bulharsko neobdrží ničeho z krajů ryze bulharských. Také přiřčení Kavaly Řecku je neudržitelně, neboť přístav pozadím bul- harským bude úplně odříznut, boykotována ničen. Kdyby velmoci chtěly ně- jak ostře zakročiti proti Ture- cku v otázce drinopolské, pře- kročí turecká armáda starobul- harské hranice. Jak se z Cařihradu ujišťuje, jest opětné zahájení diplomatických styků se Srbskem, Černou Horou a Řeckem velmi blízké. Nota Porty o domnělých ukrutnostech bulharských. Z Londýna, 13. srpna. Večerní listy oznamují z Cařihradu: Porta podala zástup- cům velmocí notu, ve které líčí do- mnělé ukrutenstvi bulharské z řekou Maricí na mohamedánském obyvatel- stvu a dodává, že by Turecko musilo Bl- harsku vypověděti válku, kdyby tato ukru- tenství okamžitě nepřestala.
Srba Marika Kolín Cařihrad Makedonie Bulharsko Řecko Srbsko Londýn Marica Turecko
15 article
V drobném prodejla ranní číslo o sobě . . za e večerní . . na d Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . večerní lnseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se téš redakce, tískárna a axpodiee „Národnich Listů“ Rukopiny se nevraceil
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. Význam úterního zasedání německého Volksratu. Že návrh, který na sjezdu německých důvěrníků dne 17. t. m. v Chomutově podá předsednictvo Svazu bývalých zemských po- slanců, jest vlastně korekturou vlast- ního usnesení plné schůze Svazu, ba téměř naprostým odvoláním statutu Pacherova, leží na bíledni a vysvítá nadbytkem ze všech komentářů, jež k věci uveřejnila »Bohemia«, pražský orgán dra. Titty. Již v úterý večer v předběžné vítězoslavné lovosické depeši upozorňuje »Bohemia« na různost mí- nění, k jaké došlo mezi bývalými zemskými poslanci německými a německým Volksratem. Podle organisačního statutu, schváleného Sva- zem, byl by býval Volksrat ze sjezdu vylou- čen, uváděla »Bohemia« výslovně, a toho jak známo německo-radikální strana domá- hala se ještě svým naléhavým telegramemz Mostu, žádajíc, aby nepolitický Volksrat byl odkázán do svých nepolitických mezí. V úterý dostalo se z Lovosic panu Rafaelu Pache- rovi poučení, že jeho, před Volksratem tak žárlivě střežený důvěrnický sněm má povahu jenom prozatímnosti a že skutečný trvalý důvěrnický sněm obdrží definitivný svůj sta- tut od výboru, v němž bude míti Volksrat první slovo.
Pacherův Pache Chomutov Most Lovosice Bohemia
18 article
Aby pak vítězství Volksratu bylo co nejúplnější, zvolena k reasumování statutu, Svazem již schváleného, forma pro dra. Tittu zrovna triumfální. Volksrat totiž béře na vědomí, že Verband v Chomutově učiní návrh, jímž sám sebe vyvrací, a k tomu musilo představenstvo Verbandu zavílati do Lovosic, aby vyslechlo krom toho ještě usne- sení Volksratu, že hodlá společně s říšskými německými a bývalými zemskými poslanci co nejdříve svolati veliký Volkstag k zaujetí stanoviska k politické situaci s dodatkem, že Volksrat schvaluje či vlastně »vítá« usne- sení předsednictva bývalých zem. poslanců, ustaviti se jako stálý výbor k hájení něme- ckých zájmů v Čechách. K této události sděluje »Prager Tag- blattu« z Vídně jistý německý poslanec z Čech, že dorozumění Verbandu s Volks- ratem bude uvíláno v nejširších kruzích ně- meckých v Čechách jako samozřejmá nutnost.
Verbanda Volksrat Prager Chomutov Lovosice Čechy Vídeň Verband
19 article
Původně navrhovaná (a také schválenál) forma organisace důvěrníků vzbudila obavy různých kruhů, že má býti jedné straně zjednána převaha, a že také německý Volksrat, skutečný původce veškeré trvající politické soudržnosti, má býti vysunut v téže době, kdy Češí, jinak dokonce ne- sjednocení, nalezli ve své české národní radě společnou základnu. Podle posledních usnesení bude míti shro- máždění německých důvěrníků do Chomu- tova na den 17. t. m. svolané toliko pří- právnou povahu. Dv. rada Bachmann umluvil toto »dorozumění« s drem. Tittou a sdělil je výboru svého Verbandu již v neděli. V Lo- vosicích usnesený »velký německý Volks- tag« je toložný s druhým, Tittovým stálým důvěrnickým shromážděním. Tomuto »sně- mu« náleží učiniti rozhodující usnesení. Neobyčejně prudce zasahuje do sporu »Nordböhm. Tagblatt«, který vytýkaje po- slancům, že chtěli Volksrat umlčeti, ujišťuje, že se Volksrat skvělým způsobem osvědčil, což prý nelze o německých poslancích z Čech jen tak beze všeho říci. Nyní prý poslanci pociťují Volksrat jako přitěž a nějchytřejší s nimi chtějí mu vyhraditi jenom platnost uvnitř mezí velké prostředkova telny mis t.
Češit Bachmann Tittův Choma Lo Čechy Volksrat
20 title
FEUILLETON.
21 article Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky. 9. srpna. Konečně! Dvě události vyvolaly tento tý- den takový osvobozující povzdech zde ve Francii. Jedna se týká vnitřní politiky, druhá zahraniční politiky. Obě zaměstnávaly mysl po celé měsíce, bližíce se klidnému rozřešení a zase se od něho vzdalujíce, utuchajíce v roz- vážných jednáních a prudce se rozbouřujíce na bojištích. Oč se jednalo? Přirozeně ne- mohlo se jednati v době mírových hesel s im- perativním „Odzbrojte!“ a v době mírových kongresů o nic jiného nežli o válku a zbrojení Senát francouzský odhlasoval, celkem velmi rychle a hladce, tříletou vojenskou služb, projednanou tak důkladně sněmovnou, a Fran- cie se pociťuje od té chvíle v bezpečí před možností býti ohrožena svým východním sou- sedem. Vyslanci balkánských států uzavřeli v Bukurešti mír, a jako jest naděje v rychlé uklidnění na Balkáně, tak možno doufati, že Evropa bude ušetřena oné vražedné podívané. jaká při svém skoro celoročním trvání už vy- žadovala poněkud příliš dlouho její pozorno- sti. Ale ani zde, ani tam na východě nejsou uzavřeny účty bez protestů a bez hořkostí a jako vždycky v podobných případech, pře- hlasovaní se smiřují se svým osudem v naději dostati se někdy jindy a to co možno nejdříve znovu ke slovu a vyříditi záležitost dle své spravedlnosti a svého přesvědčení.
Fran Francie Bukurešť Balkán Evropa
22 article
Po měsíce dělil návrh třileté vojenské služby veřejné mínění Francie a podrobná hi- storie tohoto boje, jenž se stával slovní a pa- pírovou občanskou válkou, vypsaná s uvede- ním všech promluvených řečí a všech uveřej- něných článků, by tvořila ohromně obsáhlou literaturu, kterou se pročítati by bylo nejen zajímavo, ale dokonce i velmi užitečno. Jistě jest ke cti Francouzům, jakým způsobem pro- bojovává se podobný zákon, zasahující v celý organismus jejich národního života. Je t vzplanutí myslí, je to krajní rozpoutání od- vahy, s jakou se jde v boj o přijetí a nepřijetí nové myšlenky a všechny ty články a všechny řeči a polemiky jsou vybudovány s onou jas- ností a bezpečností filosofického ducha fran- couzského. A jedné věci nelze pominouti, pře- myslíte-li si pro srovnání podobný boj jinam že nesestoupí se, až na bezvýznamné výjimky v celém tom zápase ze světa ideí v ovzduší nějakých osobních tahanic, v hokynářská po- mlouvání a sočení a ve všechny ty malicher- nosti, při nichž se má ubíti návrh pomoc osobních znehodnocení těch, kteří jej prová- dějí nebo pro něj bojují. Zde se rozumí samo sebou, že jest věcí národní cti a hrdosti, aby boj byl i při největší útočnosti čestný, aby ne- vycházel z ovzduší rozumových argumentací a ideových prostředků, a že jest věcí osobní cti, nesnížiti se nečestnou zbraní, neboť to znamená samo sebou prohrávati.
Francouz Francie
23 article
Nikdo neprožil tyto velké chvíle Francie intensivněji nežli dnešní ministerský předseda Barthou a rozhodnost a rozvážnost, s jakou vedl celý dlouhý zápas o novou vojenskou or- ganisaci země, nemohly než potvrditi v něm jednoho z nejbystřejších státníků třetí repu- bliky. Jeho neobyčejné přednosti řečnické. jeho veliké vzdělání a jeho politická i osobni čestnost poskytovaly mu nejlepší bezpečnost. býti pohotově v každém obratu boje. Ať už jakkoliv se kdo staví k nové odhlasované re- formě, v každém případě nemůže než s úctou mluviti o tom, jehož jest dílem v první řadě
24 article
který projevil se býti jistě nejobratnějším z diplomatů, jimž v posledních měsících nále- R. Kepl. želo slovo.
R Kepl
25 article
K charakteristice Bolesl. Jablonského. V jubilejním roce narození Jablonského jest dost pozoruhodná každá poznámka, která se najde v dopisech jeho vrstevníků. Proto uveřejňuji i tuto poznámku o osobě Jablon- ského, kterou přítel hradeckého gymnasisty a pozdějšího známého paedagoga Františka Zoubka, krakovský univ. posluchač (jméno neznámo, dopisy podepsány toliko Václav)v dopise z 19. ledna 1852 představil Zoubkovi našeho básníka: „... Chceš znáti Jablonského? — Před- stav si vysokého muže, milého vzezření, okrouhlé slovanské tváře s nosem velikán- ským, jenž hojnou potravou tabáční se nasy- cuje. Hlas jemný, zdlouhavý zvěstuje Ti mou- drou mysl. Upřímný, někdy žertu milovný, vtipný duch ušlechťuje spanilé jeho české srdce, jemuž se všeliké nadužívání jak du- chovního tak světského despotismu protiví, cškliví, hnusí. V mládí byl melancholickým, idyllickým, jak mně sám vypravoval. Nyní od- počívá na svém bobkovém věnci, líp by ale bylo, aby, jsa nadán básnickými schopnostmi. dále pokračovati se snažil. — Často u něho bývám a štědrý den jsem slavil u něho. Mnoho od něho jsem se přicvičil, však přece jsa ostý- chavým, k tomu mladíkem nezkušeným, ne- mohu v jeho tovaryšstvu tak mluviti, jako na př. spolu. Miluje pivo a já někdy s ním jdu do města naň, ač dobrá 1/4 hodina cesty jest .. Pokud jsem poznal Poláky, nemohu jich ještě milovati... Jablonský pravil mně: „Nám je třeba očistiti češtinu metlou, ale Polákům třeba pro polštinu hodného koštěte...“ Kaž- dou neděli navštěvuji unický chrám ... „Kdy-
Jablonski Zoubek Václav Polák Jablonský
26 article
by tak církev ta v Praze byla,“ pravil jsem k Jablonskému; on mi odvětil: „To by žádný Pražan do latinského kostela nešel.“ Dopi- tento, který psán je v Krakově, u něhožv blízkém Zwierzini Jablonský trávil, uchován je v pozůstalostních spisech po F. Zoubkovi v bibliotéce Musea král. Českého C. Merhout.
Jablonski Dop Zwierzini Jablonski Zoubek C Merhout Praha Krakov muzeum král
27 article
Dramatické umění. Plzeň v Praze. I. Eugen Seriber „Sklenice vody.“ Ve- selohra o pěti aktech. Sehrála družina plzeňského Městského divadla režií Mil. Nového v „Uranii 12. srpna. Plzeňští hosté nevybrali si k úvodnímu praž- skému vystoupení nic nového, ale také nic lehkého a jednoduchého. Nastudovavše za tím účelem zvláš proslulou Seribeovu „Sklenici vody“, kterou nemaj na svojí domácí scěně na repertoiru, chtěli patrně ukázati, že jejich umění je tak vyspělé a zdiscipli- nované, aby se mohlo právě a takřka jedním rá- zem zkusiti ve hře sedmdesát let staré, která stojí a padá svou technickou virtuositou a složitým kon- versačním tónem. Je zřejmo, že nevybíralí bem rozmyslu: již tato volba svědčí o tom, nač skupina plzeňských hostů klade hlavní váhu, a čím se chtě- la pochlubiti. Řekli jsme již stručně včera, že cel- kem dopadla jejich zkouška dobře a čestně. Třeba- že souhra jevila zřejmé stopy chvatného nastu- dování a někteří jednotlivci častým přeříkáváním odpykávali nedostatečné memorování oblížných konversačních pasáží hry, dokázali přece, že plzeň- ská činohra má v nich spolehlivý umělecký kádr, s nimž lze již něco provésti a který jí slouž- ke cti.
I Seriber Plzeň Praha
28 article
Avšak nejen po této stránce byl zajímavý úterní večer v „Uranii“. Je vždycky občas pro- spěšný takový retrospektivný pohled do dějin dra- matické techniky a třebas řemeslné machy, když je sama o sobě tak virtuosní, jak ji shledáváme u starého Aug. Eugena Seribea. Právě na Seri- beově „Sklenici vody“, která poprvé byla hrána v Comědie-Frangaise r. 1840, ačkoli pojímá histo- rické události tak banálně a plitce, osvětlujíc je výhradně malichernými intrikami a dvorskými ga- lantními hříčkami i žárlivým škorpením králov- ských oblíbenců, je přes to přese všecko viděti divadelního umělce dle slov Lansonových: umělce především v onom smyslu, že jeho dramatické kombinace nemají jiného účelu, než samy sebe. Divadlo je mu uměním, které stačí sobě; není třeba myšlenky, ani poesie, ani slohu: stačí, je-li kus dobře sestrojen. Řemeslo, technika jsou v jeho očích vším; v tom je mistrem. Po té stránce byl Seribe a bude jistě ještě dlouho vzorem a učitelem mnohým novým dramatikům a pro mnohé také zůstane vzorem nedostižným.
Aug Seribe Lansonův
29 article
Zrovna tak i novým hercům dílo Seribeovo, a třeba právě tato jeho „Sklenice vody“, může býti dobrým a vítaným zkušebním kamenem here- ckého umění. Toho umění, které dává hojnou pří- ležitost ku prokázání technické přípravy herecké. jež záleží ve správném postoji, gestu, grimasse,a hlavně v mluvě — v proudu konversace hladké zdobné, řádně členěné. Ve Seribeově konversaci není mnoho poesie ani stylu, není v ní naprosto žádných psychologických hloubek ani problémů. tím spíš možno všecku snahu vynaložiti na zev- nější vybroušení a technické zmožení těch neko- nečných slovních kaskád. A že to jsou věci základ- ní, i pro moderní herce nanejvýš potřebné, o tom zajisté nebude sporu. Obstála-li v tom všem dru- žina našich plzeňských hostí čestně bez dlouhých příprav, je to nejlepší svědectví o její zdatnosti. ka.
Seribeův