1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. srpna 1913.
Praha
4
article
ranni avečerní llaty
předplácí sa
V Praze v administranit
Ba měsle.
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
a dvojí donáškout
na měslo,
na čtvrt lsta : . . . Kesnk
ve Mllálkách
na měslo . . . . . 1 K n0
Poštou
a měsle,
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásílkou
a měsle.
na čtvrtista: . . . K
Praha
Pošta
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Odročení velevyslanecké
konference.
Sir Edvard Grey, vůdčí člen londýnské
konference velevyslanecké, učinil jakožto
státní tajemník pro zahraniční záležitostiv
dolní sněmovně obšírnější výklad o mezi-
národní situaci, v němž především oznámil.
že konference se odročila na neurčitou do-
bu, protože účastníci její mají opatření to
za odůvodněné. Bude-li opět obnovena a
kdy se tak stane, to bude záviseti na j ed-
nomyslném přání zúčastněných
velmocí. Dle Greye spočívá evropský kon-
cert na tak pevných základech, že odročeni
konference nevzbudí nijakých pochybnosti
o jeho zdraví. Hlavním úkolem konference
dle něho byla dohoda o otázce albánské
Egejských ostrovech a té se dosáhlo.
Podobné projevy bývají obyčejně mí-
něny pro okamžik, v němž ten který zahra-
niční ministr mluví a mnohdy se také tato
výhrada výslovně činí. Grey jí sice tento-
kráte neučinil, ale ihned poukázal na ně-
které neřešené otázky, jež dle všeobecného
mínění rovněž náležely před konferenci
velevyslanců a ne-li sem, zajisté před fo-
rum velmocí, a nedostaly-li se tam, máme
to za známku, že je velmoci buď nepoklá-
dají ještě za dostatečně připravené a ke
řešení zralé, aneb že konference obávaly
se při nich o své zdraví, což by ovšem se
dotklo i pevných základů evropského kon-
certu.
Grey
Praha
Edvard Grey
dolní sněmovna
6
article
To se stane ihned zjevným, uvedeme-li
jen dvě takové otázky: upravení hranic
turecko-bulharských a konečný nález vel-
mocí o míru bukurešťském, právě uzavře-
I toho již jsou doklady z jednání kon-
ference londýnské, že dala vývoji událost
volný průběh, když seznala, že není s to
je ovládnouti. Tak se stalo při prvém vy-
jednávání o mír s Tureckem, kdy zůstaveno
stranám, aby ještě „trochu“ bojovaly, když
Turci nechtěli vydati Drinopol. Když pak
Drinopal padla, dobyta za pomoci srbské.
pokračovalo se ve vyjednávání o mír a pre-
liminovaný mír londýnský neporušil sice
evropský koncert a dohodu velmocí, ale
zůstavíl nevyřízenou otázku, jak rozděliti
území Tureckem spojencům odstoupené.
Vypukla válka mezi spojenci; konfe-
rence velevyslanců pracovala dále, až vy-
řešila otázku albanskou a ostrovní —a
jednání o mír bukurešťský zůstaveno na
venek válčícím stranám, ale jak nezvratně
doloženo, zejména uveřejněním telegramů
mezi rumunským králem a císařem Vilé-
mem, velmoci při jednání tom provedly
tuhý zápas a svůj vliv, takže vznikla trp-
kost mezi Francií a Ruskem, že přiostřily
se zájmy Francie a Italie ve Středozem-
ním moří a že i mezi Německem a Rakou-
sko-Uherskem se vyskytla různost názorůl
To jsme předeslali ke snazšímu poro-
zumění tomu, že londýnská konference se
odročuje a dohoda a koncert velmocenský
trvá — ač otázka rozhraničení bulharsko-
tureckého jest neodkladná a velmoci, jež
autoritou svou kryjí mír londýnský, než se
odhodlaly konferenci velevyslaneckou od-
ročiti — měly učiníti všecko i pro zacho-
vání své autority. Neučinivše tak, zůstavují
veřejnosti volný výklad o pevnosti evrop-
ského koncertu co do budoucnosti snad
velmi blízké.
Sir Grey výslovně prohlásil, že v daně
mezinárodní situaci trvají dvě veli ce
ném.
Turek
Drinopal
Turecko
Drinopol
Francie
Rusko
Německo
Raka
skoUhersko
7
article
vážné a obtížné otázky, totiž ko-
nečné vyřízení otázek thrácké a makedon-
ské; pravilť: Co se týče Thracie, nedbá
vláda turecká míru londýnského, sjedna-
ného za účasti velmocí a obsadila Thracii
a Drinopol. Jest sice možno utvo-
řiti dobré hranice na základě míru
londýnského, ale držení Thracie a Drino-
pole by dle důvodného názoru jen ještě
více zatížilo finance turecké v době míru
a v době války bylo by znamenalo trvalé
oslabení. Hranice od Midie k Enosu by se
snad nebyla stanovila, kdyby se nebylo
vědělo, že zakročí jedna neb několik vel-
mocí, kdyby ve válce spojenců proti
Turkům vynořila se otázka cařihradskáa
mořských úžin. Když tedy velmoci zarazily
postup na této čáře, jsou oprávněny oče-
kávati, že Turecko poslechne jejich rad.
Anglie chce zabezpečiti panství tureské za
touto čarou a v Asii, ale tato politika z á-
visí na dobré vůli ostatních velmocí.
Dobrá vůle velmocí však nedosáhne ničeho.
nebude-li Turecko dbáti rad ve příčině
Thracie a Drinopole.
Thracie
Drinopol
Drina
Midie
Turecko
Anglie
Asie
8
article
Uváží-li se, že Turecko zarputile od-
pírá říditi se radou touto, a že dovolává se
podpory všeho mohamedánského světa —
dělí nás od dalšího dějství snad jen nedlou-
há doba; sir Grey o tom praví, že dříveč
později by došlo na branné zakročen
jedné neb více velmocí a na Ture-
cko by přikvačila pohroma.
Výrokem tímto však zároveň prozra-
zuje, že všecky velmoci nejsou pro důraz-
ný nátlak na Turecko, že tudíž v této zá-
ležitosti mezi nimi může nastati a při tu-
recké vzdorovitosti pravděpodobně nastane
roztržka.
Některé politické kruhy mají za to,
že tu tanulo siru Greyovi na mysli branné
zakročení Ruska; ale dle určitých zpráv
Rusko nemíní ani v této věci postupovati
o své újmě, navrhujíc, aby Turecku byl
odňat evropský úvěr: také se připoušt
možnost přímé dohody mezi Bulharskema
Tureckem, t. j. že Bulharsko učiní Turecku
další některé ústupky mimo již oznámené.
Turecko
Rusko
Bulharsko
9
article
Průtah v otázce drinopolské a thrácké jesk
tím povážlivější, že postihuje Bulharsko,k
dalšímu bojí neschopné, že ohrožuje
zbylý podíl území, jenž mu v bukurešťském
miru byl bývalými spojenci zůstaven. Tím
se činí pochybným úspěch tohoto mírui
kdyby nebyl podroben revisi velmocenské,
o níž se již mluví pouze v tom smyslu, že
velmoci, které upravily balkánskou rovno-
váhu na berlínském kongresu, vykonají
tuto revisi, jen aby dílo bukurešťské for-
málně uznaly a schválily.
Věcnou revisi bukurešťské smlouvy
míru provádí, jak patrno, dosud pouze tu-
recká armáda a vláda turecká, jež se vy-
mlouvá na svou malomoc jak oproti armá-
dě, tak oproti mohamedánskému veřejnému
mínění.
Naposledy nezbude, než aby balkán-
ské státy v čele s Rumunskem samy se o
to opětně postaraly, aby jim Turci na novo
nepřerostli přes hlavy; že by při tom živly
slovanské ještě více se staly závislými na
Rumunsku a Řecku než dosud, rozumí se
samo sebou. Vždyť již teď napomínají an-
glické listy Srby i Bulhary, aby hledali k
sobě cesty, nechtějí-li zadati budoucnost
svých národů a států! Tak píše cařihrad-
ský dopisovatel vážného anglického týden-
níku „The Nation“: Balkánské státy, Bul-
harsko a Srbsko, musí dospěti k dorozu-
mění; jest to tak nutné, jako bylo nezbyt-
né sjednocení Anglie a Skotska. Plemenná
i jazyková příbuznost obou národů, právě
tak jako hospodářské zájmy jejich, toho
vymáhají. Lid obou stran nesmýšlí o sobě
nepříznívě. Za to ani Rumuni, ani Řekové
nejsou Slovanům přátelsky nakloněni. Me-
zi těmito dvěma skupinami se rozhodne
zápas o vůdcovství, ač zůstává otázka ve-
dení otázkou druhého řádu.
Turek
Srba
Bulhar
Rumun
Řek
Slovan
Bulharsko
Rumunsko
Řecko
Srbsko
Anglie
Skotsko
Lido
the Nation
10
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Výměna telegramů mezí císařem Františkem
Josefem a králem Karolem.
Z Bukurešti, 13. srpna. (K. k.) „Agence
tel. Roumaine“ uveřejňuje tyto telegramy, kte-
ré si vyměnili císař a král František Jo-
sef a král Karol. Telegram J. V. císařea
krále Františka Josefa králi Karolovi zní:
„Prosím, abys přijal moje nejsrdečnější blaho-
přání k dílu míru, jež uskutečněno bylo Tvým
řízením, jež činí přítrž krveprolilí na Balkáně
a jež zabezpečilo Tvé zemi mír. Jako až dosud
mám i nadále nejživější účast na všem, co pro-
spívá Tobě a zdaru Tvé země.“
Telegram krále Karola císaři a králi
Františkovi Josefovi zní: „Tvoje tak srdečné
blahopřání a vřelá účast na uzavření míruv
mém hlavním městě velice mne potěšily a
zplna srdce děkují Ti za tento nový důkaz
Tvého věrného přátelství, které jsi mi v obtíž-
ných okamžicích vždy osvědčoval. Kéž jest u-
zavřený mír trvalým a kéž konečně na bal-
kánském poloostrově, jenž v posledním roce
byl tak těžce postižen, nastane klid ke zdaru
všech států.
Německý říšský tisk o rakouském vzdání se
revise.
František Josef
Karol
František Jo
císaře
Karol císař
František
Josef
Bukurešť
Balkán
spívat Toba
král František Josef král
11
article
Z Berlína, 13. srpna. Berlínský tisk vesmět
radí hr. Berchtoldovi velmi vážně, aby povolil
a tvářil se vesele k neveselé hře. „Vos
sische Zeitung“ píše: Jest politování-
hodno, že monarchii postihla nehoda, že je
nyní úplně isolována. Nikdo nelituje toho více
než veřejné mínění v Německu, poněvadž
uznává se vzácnou jednomyslností správnost
stanoviska německého říšského úřadu v zále-
žitosti revise. S politováním spojuje veřejné
mínění Německa také naději, že rovněž v Ra-
kousko-Uhersku počíná se již dospívati k po-
znání spáchané chyby a nebude se chtíti drá-
žditi vždy věrný spojenec, jenž jistě nikolivs
lehkým srdcem politice hr. Berchtolda na její
nové cestě, či lépe řečeno na scestí, odepře
podporu, poněvadž to bylo v zájmu
evropského míru.
Berchtold
Berlín
Německo
Uhersko
12
article
„Lokalanz.“ praví: Bulharsko nepo-
slechlo rad Evropy a nemůže nyní proto, když
se karta obrátila žádati, aby velmoci vpadly
vítězům do zad. Balkánské státy činily nárok.
aby nebyly poručníkovány a mohly svůj osud
samostatně říditi. Toto stanovisko musí býti
respektováno a sice ve všech případech. Zda
Kavala zůstane Řecku či Bulharsku, není pro
žádnou evropskou velmoc životní otázkou, ale
velmoci jsou stejně interesovány na tom, aby
na Balkáně konečně nastaly spořádané pomě-
ry. Také Rusko upustilo od úmyslu revise mí-
rové smlouvy. Z té příčiny musí Rakousko již
s těmito okolnostmí rovněž počítati.
Francouzská podpora Ruska v otázce revise.
Z Petrohradu, 13. srpna. Zde se pro-
slýchá, že francouzská diplomacie změnila
své stanovisko v příčině otázky revise buku-
reštské smlouvy, když bylo zjištěno, že ruské
požadavky spočívají na vážných zájmech.
Francie bude nyní bezpodmínečně Rusko
podporovat. Včera měl Sazonov rozmluvu
s Delcasséem, načež následovala audience
u ministra zahraničních věcí v Petěrhofu.
Delcassé ohlašuje communiqué francouzského
kabinelu k rozptýlení podezření, že výpady
francouzského tisku proti Rusku měly oíi
ciosní pramen.
Delcassé a Sazonov.
Z Paříže, 13. srpna. »Temps« oznamuje
z Petrohradu: Francouzský vyslanec Del-
Sazonov
Delcassé
Bulharsko
Evropa
Řecko
Balkán
Rusko
Rakousko
Petrohrad
Francie
Paříž
del
13
article
cassé měl dnes dlouhou rozmluvu s mini-
strem zahraničních záležitostí Sazonov e m,
ve které olázka Kavaly byla definitivně
rozřešena. Delcassé ukázal Sazonovi depeši
své vlády o záloze 99 mil. franků, poskyt-
nuté turecké tabákově režii. Z telegramu
vychází na jevo, že návrh byl učiněn mezí-
národní společností tabákové režie, aniž
Francie mohla na toto usnesení míti jakého-
koli vlivu.
Italské hlasy o dohodě v otázce Egejských
ostrovů.
Z Říma, 13. srpna. (K. k.) Časopisy pro-
jevují radost nad dohodou, uskutečněnou
v Londýně v otázce Egejský ch ostro vů.
»Tribuna« zdůrazňuje, že poslední formule
obsahuje hlavní body projevu markýze Im-
perialiho ze dne 5. srpna, v němž Italie pro-
hlašuje, že otázka Egejských ostrovů jest
lausanskou smlouvou právně upravena, že
ostrovy budou po splnění smluvních závazků,
Tureckem převzatých, Turecku vrácenya
že mocnosti teprve po provedení smlouvy
se vysloví o osudu ostrovů. Následkem při-
jaté formule uplatní Italie při rozhodování
o osudu ostrovů svoje slovo i hlas na pod-
kladě úplné rovnosti, která jí náleží.
Odjezd mírových delegátů.
Z Bukurešti, 13. srpna. (Ag. tel. Roum.
Bulharští, řečtí, srbští a černohorští delegáti
odjeli odtud odpoledne zvláštními vlaky.
Demobilisace bulharská.
Ze Sofije, 13. srpna. Včera provedena by-
la demobilisace části garnisony v Sofiji. Vo-
jíni vyslechli armádní rozkaz králův a po jeho
přečtení provolávali slávu armádě a dynastii.
Dle odzbrojovacího plánu zůstanou pouze dva
ročníky ve zbrani, aby opatřovaly posádkovou
službu. Vojsko na severu a jihu Bulharska ode-
vzdá zbraně ve svých posádkách, jen v Plev-
nu a Midii zůstane, aby zabránilo eventuelním
výtržnostem. Bulharská vláda žádala v Buku-
rešti, aby rumunské vojsko z bulharského úze-
mí co nejdříve bylo odvoláno.
Imo
Roa
Francie
Řím
Londýn
Turecko
Bukurešť
Bulharsko
Sazonov e m
14
article
Vzájemné obviňování.
Ze Sofije, 13. srpna. (Ag. tel. Bulg.) Za
svých výpadů na bulharské území okresu bo-
silegradském vyplenilo srbské vojsko úplně ví-
ce než dvacet osad. škoda, kterou Srbové
způsobilí, převyšuje milion.
Turecký úsudek o situaci.
M. Z Kolína n. R., 13. srpna. (Zvl. fel
»Nár. Lístů«.) Turecké vůdčí kruhy dle
telegramu z Cařihradu jsou toho názoru, že
velmoci následkem nesjednocenosti mezi
nimi panující považují hranice Marice za
hotovou věc. Dobří znalci Makedonie jsou
přesvědčeni, že rozdělení dle bukureštské
mírové smlouvy nemůže býti trvalým, jeli-
kož Bulharsko neobdrží ničeho z krajů ryze
bulharských. Také přiřčení Kavaly Řecku
je neudržitelně, neboť přístav pozadím bul-
harským bude úplně odříznut, boykotována
ničen. Kdyby velmoci chtěly ně-
jak ostře zakročiti proti Ture-
cku v otázce drinopolské, pře-
kročí turecká armáda starobul-
harské hranice. Jak se z Cařihradu
ujišťuje, jest opětné zahájení diplomatických
styků se Srbskem, Černou Horou a Řeckem
velmi blízké.
Nota Porty o domnělých ukrutnostech
bulharských.
Z Londýna, 13. srpna. Večerní listy
oznamují z Cařihradu: Porta podala zástup-
cům velmocí notu, ve které líčí do-
mnělé ukrutenstvi bulharské z
řekou Maricí na mohamedánském obyvatel-
stvu a dodává, že by Turecko musilo Bl-
harsku vypověděti válku, kdyby tato ukru-
tenství okamžitě nepřestala.
Srba
Marika
Kolín
Cařihrad
Makedonie
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Londýn
Marica
Turecko
15
article
V drobném prodejla
ranní číslo o sobě . . za e
večerní
. . na d
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní
lnseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se téš
redakce, tískárna a axpodiee
„Národnich Listů“
Rukopiny se nevraceil
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Význam úterního zasedání německého
Volksratu.
Že návrh, který na sjezdu německých
důvěrníků dne 17. t. m. v Chomutově podá
předsednictvo Svazu bývalých zemských po-
slanců, jest vlastně korekturou vlast-
ního usnesení plné schůze Svazu, ba téměř
naprostým odvoláním statutu Pacherova, leží
na bíledni a vysvítá nadbytkem ze všech
komentářů, jež k věci uveřejnila »Bohemia«,
pražský orgán dra. Titty. Již v úterý večer
v předběžné vítězoslavné lovosické depeši
upozorňuje »Bohemia« na různost mí-
nění, k jaké došlo mezi bývalými zemskými
poslanci německými a německým Volksratem.
Podle organisačního statutu, schváleného Sva-
zem, byl by býval Volksrat ze sjezdu vylou-
čen, uváděla »Bohemia« výslovně, a toho
jak známo německo-radikální strana domá-
hala se ještě svým naléhavým telegramemz
Mostu, žádajíc, aby nepolitický Volksrat byl
odkázán do svých nepolitických mezí. V úterý
dostalo se z Lovosic panu Rafaelu Pache-
rovi poučení, že jeho, před Volksratem tak
žárlivě střežený důvěrnický sněm má povahu
jenom prozatímnosti a že skutečný trvalý
důvěrnický sněm obdrží definitivný svůj sta-
tut od výboru, v němž bude míti Volksrat
první slovo.
Pacherův
Pache
Chomutov
Most
Lovosice
Bohemia
18
article
Aby pak vítězství Volksratu bylo co
nejúplnější, zvolena k reasumování statutu,
Svazem již schváleného, forma pro dra. Tittu
zrovna triumfální. Volksrat totiž béře na
vědomí, že Verband v Chomutově učiní
návrh, jímž sám sebe vyvrací, a k tomu
musilo představenstvo Verbandu zavílati do
Lovosic, aby vyslechlo krom toho ještě usne-
sení Volksratu, že hodlá společně s říšskými
německými a bývalými zemskými poslanci
co nejdříve svolati veliký Volkstag k zaujetí
stanoviska k politické situaci s dodatkem,
že Volksrat schvaluje či vlastně »vítá« usne-
sení předsednictva bývalých zem. poslanců,
ustaviti se jako stálý výbor k hájení něme-
ckých zájmů v Čechách.
K této události sděluje »Prager Tag-
blattu« z Vídně jistý německý poslanec
z Čech, že dorozumění Verbandu s Volks-
ratem bude uvíláno v nejširších kruzích ně-
meckých v Čechách jako samozřejmá nutnost.
Verbanda
Volksrat
Prager
Chomutov
Lovosice
Čechy
Vídeň
Verband
19
article
Původně navrhovaná (a také schválenál)
forma organisace důvěrníků vzbudila obavy
různých kruhů, že má býti jedné
straně zjednána převaha, a že také
německý Volksrat, skutečný původce veškeré
trvající politické soudržnosti, má býti vysunut
v téže době, kdy Češí, jinak dokonce ne-
sjednocení, nalezli ve své české národní radě
společnou základnu.
Podle posledních usnesení bude míti shro-
máždění německých důvěrníků do Chomu-
tova na den 17. t. m. svolané toliko pří-
právnou povahu. Dv. rada Bachmann umluvil
toto »dorozumění« s drem. Tittou a sdělil
je výboru svého Verbandu již v neděli. V Lo-
vosicích usnesený »velký německý Volks-
tag« je toložný s druhým, Tittovým stálým
důvěrnickým shromážděním. Tomuto »sně-
mu« náleží učiniti rozhodující usnesení.
Neobyčejně prudce zasahuje do sporu
»Nordböhm. Tagblatt«, který vytýkaje po-
slancům, že chtěli Volksrat umlčeti, ujišťuje,
že se Volksrat skvělým způsobem osvědčil,
což prý nelze o německých poslancích z Čech
jen tak beze všeho říci. Nyní prý poslanci
pociťují Volksrat jako přitěž a nějchytřejší
s nimi chtějí mu vyhraditi jenom platnost
uvnitř mezí velké prostředkova telny
mis t.
Češit
Bachmann
Tittův
Choma
Lo
Čechy
Volksrat
21
article
Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky.
9. srpna.
Konečně! Dvě události vyvolaly tento tý-
den takový osvobozující povzdech zde ve
Francii. Jedna se týká vnitřní politiky, druhá
zahraniční politiky. Obě zaměstnávaly mysl
po celé měsíce, bližíce se klidnému rozřešení
a zase se od něho vzdalujíce, utuchajíce v roz-
vážných jednáních a prudce se rozbouřujíce
na bojištích. Oč se jednalo? Přirozeně ne-
mohlo se jednati v době mírových hesel s im-
perativním „Odzbrojte!“ a v době mírových
kongresů o nic jiného nežli o válku a zbrojení
Senát francouzský odhlasoval, celkem velmi
rychle a hladce, tříletou vojenskou služb,
projednanou tak důkladně sněmovnou, a Fran-
cie se pociťuje od té chvíle v bezpečí před
možností býti ohrožena svým východním sou-
sedem. Vyslanci balkánských států uzavřeli
v Bukurešti mír, a jako jest naděje v rychlé
uklidnění na Balkáně, tak možno doufati, že
Evropa bude ušetřena oné vražedné podívané.
jaká při svém skoro celoročním trvání už vy-
žadovala poněkud příliš dlouho její pozorno-
sti. Ale ani zde, ani tam na východě nejsou
uzavřeny účty bez protestů a bez hořkostí
a jako vždycky v podobných případech, pře-
hlasovaní se smiřují se svým osudem v naději
dostati se někdy jindy a to co možno nejdříve
znovu ke slovu a vyříditi záležitost dle své
spravedlnosti a svého přesvědčení.
Fran
Francie
Bukurešť
Balkán
Evropa
22
article
Po měsíce dělil návrh třileté vojenské
služby veřejné mínění Francie a podrobná hi-
storie tohoto boje, jenž se stával slovní a pa-
pírovou občanskou válkou, vypsaná s uvede-
ním všech promluvených řečí a všech uveřej-
něných článků, by tvořila ohromně obsáhlou
literaturu, kterou se pročítati by bylo nejen
zajímavo, ale dokonce i velmi užitečno. Jistě
jest ke cti Francouzům, jakým způsobem pro-
bojovává se podobný zákon, zasahující v celý
organismus jejich národního života. Je t
vzplanutí myslí, je to krajní rozpoutání od-
vahy, s jakou se jde v boj o přijetí a nepřijetí
nové myšlenky a všechny ty články a všechny
řeči a polemiky jsou vybudovány s onou jas-
ností a bezpečností filosofického ducha fran-
couzského. A jedné věci nelze pominouti, pře-
myslíte-li si pro srovnání podobný boj jinam
že nesestoupí se, až na bezvýznamné výjimky
v celém tom zápase ze světa ideí v ovzduší
nějakých osobních tahanic, v hokynářská po-
mlouvání a sočení a ve všechny ty malicher-
nosti, při nichž se má ubíti návrh pomoc
osobních znehodnocení těch, kteří jej prová-
dějí nebo pro něj bojují. Zde se rozumí samo
sebou, že jest věcí národní cti a hrdosti, aby
boj byl i při největší útočnosti čestný, aby ne-
vycházel z ovzduší rozumových argumentací
a ideových prostředků, a že jest věcí osobní
cti, nesnížiti se nečestnou zbraní, neboť to
znamená samo sebou prohrávati.
Francouz
Francie
23
article
Nikdo neprožil tyto velké chvíle Francie
intensivněji nežli dnešní ministerský předseda
Barthou a rozhodnost a rozvážnost, s jakou
vedl celý dlouhý zápas o novou vojenskou or-
ganisaci země, nemohly než potvrditi v něm
jednoho z nejbystřejších státníků třetí repu-
bliky. Jeho neobyčejné přednosti řečnické.
jeho veliké vzdělání a jeho politická i osobni
čestnost poskytovaly mu nejlepší bezpečnost.
býti pohotově v každém obratu boje. Ať už
jakkoliv se kdo staví k nové odhlasované re-
formě, v každém případě nemůže než s úctou
mluviti o tom, jehož jest dílem v první řadě
24
article
který projevil se býti jistě nejobratnějším
z diplomatů, jimž v posledních měsících nále-
R. Kepl.
želo slovo.
R Kepl
25
article
K charakteristice Bolesl. Jablonského.
V jubilejním roce narození Jablonského
jest dost pozoruhodná každá poznámka, která
se najde v dopisech jeho vrstevníků. Proto
uveřejňuji i tuto poznámku o osobě Jablon-
ského, kterou přítel hradeckého gymnasisty
a pozdějšího známého paedagoga Františka
Zoubka, krakovský univ. posluchač (jméno
neznámo, dopisy podepsány toliko Václav)v
dopise z 19. ledna 1852 představil Zoubkovi
našeho básníka:
„... Chceš znáti Jablonského? — Před-
stav si vysokého muže, milého vzezření,
okrouhlé slovanské tváře s nosem velikán-
ským, jenž hojnou potravou tabáční se nasy-
cuje. Hlas jemný, zdlouhavý zvěstuje Ti mou-
drou mysl. Upřímný, někdy žertu milovný,
vtipný duch ušlechťuje spanilé jeho české
srdce, jemuž se všeliké nadužívání jak du-
chovního tak světského despotismu protiví,
cškliví, hnusí. V mládí byl melancholickým,
idyllickým, jak mně sám vypravoval. Nyní od-
počívá na svém bobkovém věnci, líp by ale
bylo, aby, jsa nadán básnickými schopnostmi.
dále pokračovati se snažil. — Často u něho
bývám a štědrý den jsem slavil u něho. Mnoho
od něho jsem se přicvičil, však přece jsa ostý-
chavým, k tomu mladíkem nezkušeným, ne-
mohu v jeho tovaryšstvu tak mluviti, jako na
př. spolu. Miluje pivo a já někdy s ním jdu do
města naň, ač dobrá 1/4 hodina cesty jest ..
Pokud jsem poznal Poláky, nemohu jich
ještě milovati... Jablonský pravil mně: „Nám
je třeba očistiti češtinu metlou, ale Polákům
třeba pro polštinu hodného koštěte...“ Kaž-
dou neděli navštěvuji unický chrám ... „Kdy-
Jablonski
Zoubek
Václav
Polák
Jablonský
26
article
by tak církev ta v Praze byla,“ pravil jsem
k Jablonskému; on mi odvětil: „To by žádný
Pražan do latinského kostela nešel.“ Dopi-
tento, který psán je v Krakově, u něhožv
blízkém Zwierzini Jablonský trávil, uchován
je v pozůstalostních spisech po F. Zoubkovi
v bibliotéce Musea král. Českého
C. Merhout.
Jablonski
Dop
Zwierzini Jablonski
Zoubek
C Merhout
Praha
Krakov
muzeum král
27
article
Dramatické umění.
Plzeň v Praze.
I. Eugen Seriber „Sklenice vody.“ Ve-
selohra o pěti aktech. Sehrála družina plzeňského
Městského divadla režií Mil. Nového v „Uranii
12. srpna.
Plzeňští hosté nevybrali si k úvodnímu praž-
skému vystoupení nic nového, ale také nic lehkého
a jednoduchého. Nastudovavše za tím účelem zvláš
proslulou Seribeovu „Sklenici vody“, kterou nemaj
na svojí domácí scěně na repertoiru, chtěli patrně
ukázati, že jejich umění je tak vyspělé a zdiscipli-
nované, aby se mohlo právě a takřka jedním rá-
zem zkusiti ve hře sedmdesát let staré, která stojí
a padá svou technickou virtuositou a složitým kon-
versačním tónem. Je zřejmo, že nevybíralí bem
rozmyslu: již tato volba svědčí o tom, nač skupina
plzeňských hostů klade hlavní váhu, a čím se chtě-
la pochlubiti. Řekli jsme již stručně včera, že cel-
kem dopadla jejich zkouška dobře a čestně. Třeba-
že souhra jevila zřejmé stopy chvatného nastu-
dování a někteří jednotlivci častým přeříkáváním
odpykávali nedostatečné memorování oblížných
konversačních pasáží hry, dokázali přece, že plzeň-
ská činohra má v nich spolehlivý umělecký
kádr, s nimž lze již něco provésti a který jí slouž-
ke cti.
I Seriber
Plzeň
Praha
28
article
Avšak nejen po této stránce byl zajímavý
úterní večer v „Uranii“. Je vždycky občas pro-
spěšný takový retrospektivný pohled do dějin dra-
matické techniky a třebas řemeslné machy, když
je sama o sobě tak virtuosní, jak ji shledáváme
u starého Aug. Eugena Seribea. Právě na Seri-
beově „Sklenici vody“, která poprvé byla hrána
v Comědie-Frangaise r. 1840, ačkoli pojímá histo-
rické události tak banálně a plitce, osvětlujíc je
výhradně malichernými intrikami a dvorskými ga-
lantními hříčkami i žárlivým škorpením králov-
ských oblíbenců, je přes to přese všecko viděti
divadelního umělce dle slov Lansonových: umělce
především v onom smyslu, že jeho dramatické
kombinace nemají jiného účelu, než samy sebe.
Divadlo je mu uměním, které stačí sobě; není třeba
myšlenky, ani poesie, ani slohu: stačí, je-li kus
dobře sestrojen. Řemeslo, technika jsou v jeho
očích vším; v tom je mistrem. Po té stránce byl
Seribe a bude jistě ještě dlouho vzorem a učitelem
mnohým novým dramatikům a pro mnohé také
zůstane vzorem nedostižným.
Aug
Seribe
Lansonův
29
article
Zrovna tak i novým hercům dílo Seribeovo,
a třeba právě tato jeho „Sklenice vody“, může
býti dobrým a vítaným zkušebním kamenem here-
ckého umění. Toho umění, které dává hojnou pří-
ležitost ku prokázání technické přípravy herecké.
jež záleží ve správném postoji, gestu, grimasse,a
hlavně v mluvě — v proudu konversace hladké
zdobné, řádně členěné. Ve Seribeově konversaci
není mnoho poesie ani stylu, není v ní naprosto
žádných psychologických hloubek ani problémů.
tím spíš možno všecku snahu vynaložiti na zev-
nější vybroušení a technické zmožení těch neko-
nečných slovních kaskád. A že to jsou věci základ-
ní, i pro moderní herce nanejvýš potřebné, o tom
zajisté nebude sporu. Obstála-li v tom všem dru-
žina našich plzeňských hostí čestně bez dlouhých
příprav, je to nejlepší svědectví o její zdatnosti.
ka.
Seribeův