1
title
Telegrafcké zprávy.
2
article
Spor obce berlínské s vládou.
Z Berlína, 13. října. (C.-B.) Sbor obecních
starších vyslovil po žádosti magistrátu bez de-
baty jednohlasně souhlas, aby byl svobodné ná-
boženské obci propůjčen měšťanský sál radniční
v neděle a křesťanské svátky prozatím a na od-
volání k pořádání náboženských shromáždění.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 13. října. (C.-B.) Plukovník
Leutwein oznamuje: Dne 8. října bylv
Hoachanasu úplný klid. Witboy nebylo viděti.
Jak se proslýchá, vzbouřili se prý Hottentottové
z Gochasu.
Z Berlína, 13. října. (C.-B.) Telegrafické
spojení se Swakopmundem jest obnoveno.
Bývalý srbský ministr Todorovič.
Z Bělehradu, 13. října. (C.-B.) Soudní lí-
čení proti bývalému ministru vnitra Velimíru
Todorovičovi bylo následkem jeho one-
mocnění odročeno. Soud dovolil Todoro-
vičovi po jeho žádosti, aby se léčil doma.
Witboy
Hottentottová
Todorovič
Berlín
Afrika
Bělehrad
SF
3
article
Němec o maloruských snahách.
Němec o maloruských snahách.
Ve Vídni vycházející »Ruthenische (!!) Re
vue« přinesla »von einem Deutschen« z Drážďan
datovaný článek pod titulem »Zákaz »ruthenského«
(t. j. maloruského!) jazyka «, pojednávající
o »úkazu ze dne 5. července 1876, kterým
vrchní správa tisková v Rusku vyobcovala prý
rusínský jazyk z celého (!!) veřejného života
učinila pokus vyrvati jazyk celému národu,
což prý nenalezá v celých dějinách světových
příkladu«. Článek tento pochází buď od zcela
obyčejného agenta, pracujícího v orgánu pro
ustavičné znepokojování Ukrajiny k vědomému
cili, anebo náleží jeho pisatel k onomu druhu
pověstných německých ideologů, kteří jsou plni
zápalu pro svobodu, práva a blaho jiných ná-
rodů, jenom když národové ti takové věci ne-
žádají na Němcích i horlí proti domnělému
útisku na porobených kmenech provozovanému,
přehlížejíce při tom před vlastním nosem blaho-
volně všecky nevýslovné krutosti, v jakých sví-
její se národové, octnuvší se pod bezohlednou
pracnou spanilé Germanie. Zdá se však, že je
falšovatelem vědomým, neboť všechny příklady,
uváděné jen na potupu Ruska z dob minulých
i přítomných, zakládají se na nepravdě tak noto-
rické, že z jeho řádek přimo mezi oči bije.
Takovou ranou do tváře pravdy jest na př.
tvrzení, že ukaž ruské vlády, kterým vyhražuje
se ruskému jazyku jakožto státnímu jazyku
ruské veleříše absolutní právo úřadní řeči také
pro Malorusy platné, jest čin, jaký prý by nebyl
napadl žádnému bezohlednému dobyvatelia
žádné z velkých »metel« lidské společnosti.
Němec
Malorus
Vídeň
Manche
Drážďany
Rusko
4
article
Není třeba utikat k římským konsulům a impe-
ratorům, kteři ovšem v koloniích římských
šetřili mravu, svérázu a jazyka porobených ná-
rodů jenom z opatrných obav před vzpourami,
ani k Džingischánu a Tamerlanu, u nichž hle-
dati — jazykovou politiku jest směšno. Tam,
kde se dělo vyvraždění celých národů železem
a ohněm, nebylo třeba starati se o přenárodnění,
asimilaci potíráním jazyka. Z lásky k jazyku
slovanskému zajisté nepoložilí Germani Slovany
polabské do hrobu, aby se naň samí posadili
a uvádí-li fingovaný Němec z »Ruth. Revue«
(doslovně!), že »Německo upřímně pečujeo
jazyk lužických Srbů«, a že »poznaňští Poláci,
kteři dovedou se na Němce důkladně osopiti,
dobře vědí, že nebudou nikdy ve svém jazyce
obmezování«, pak si prostě pp. ryt. Jaworski
a Rom. Sembratowicz dělají ze svých »Ru-
thenů« blázny a ostatní Slovanstvo neslušně
uráží takovým tvrzením. Neslyšel nikdy nic
o hakatě, o martyriu poznaňských dětí ve ško
lách pro polský otčenáš, nikdy o úmyslu —
velkoněmeckými theoretiky v jich revuích ve-
řejně doznávaném, dohnati Poláky ke všeobecné
vzpouře, aby mohli býti jedním rázem potřeni?
Rakousko jest přece klassickou půdou potlačo-
vání jazyka slovanského, a neschopnost tohoto
mocnářství, vybaviti se z germanisační soustavy
odnárodňovací, jest také očividnou příčinou jeho
zhouby, jež očekává se od Němců v době zcela
blízko dohledné. V pondělí přec zbarvena dlažba
brněnská českou krví, prolitou právě pro násilné
hubení jazyka českého, prováděné brněnskou
obcí s vládou rukou společnou a nerozdílnou
Vzpoura Malorusů proti jazykové jednotě s Velko-
rusy, od nichž etnograficky odlišeni nejsou an
tak, jako Bavoři od Prusů, jest jenom důsled-
kem kletby »rozkydaných synů Slávy« a kdyby
se měl uměle sestrojiti příklad v německém
Džingischán
Tamerlan
Němec
Ruth
Srba
Polák
Jaworský
Rom
Malorus
Německo
Rakousko
5
article
dialektickém světě podstatou podobný jazyko-
vému sporu maloruskému, musili by Vestfálové
pozdvihnouti požadavek zavedení jich »platt-
düttschtiny« do úřadů a do škol; ba ani snad
tolik ne, Bavoři by musili opříti se německo-
říšskému pravopisu, před dvěma lety z Berlín
komandovanému, jako proti národnímu neštěstí.
Uváděti kuriosity, jako jest walesská keltština
v Anglii, anebo provencalština, felibrovské ama-
térství ve Francii (maloruská belletrie tiskne se
na Rusi bez závady !) za příklad, podle něhož
by se mělo řídit Rusko ve svém budovánía
upevňování jediného ruského národa z velko-
ruského a maloruského lidu, toť počínání tak
pošetilé, jako jest činem v celém Slovanstvu
povrženíhodným, když časopis, Slovany třebas
v německém jazyce vydávaný, mluví o tom, že
25 millionů Malorusů stanou se nepřáteli ruské
říše, a přímo je k tomu navádí.
Vestfálová
Bavor
Rus
Berlín
Anglie
Francie
Rusko
Slovan
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Výhradně německé nápisy na nové
poštovní budově v Trutnově. Mezi podmínkami,
jež stanovilo městské zastupitelstvo trutnovské
pro stavbu nové budovy pro c. k. poštovní
úřad v Trutnově na obecním pozemku, byl
požadavek, aby poštovní úřad byl označen vý-
hradně po — německu! Naproti tomuto ob-
myslu, kterýž jest výsměchem nejzákladnějším
pojmům zákonem nařízené jazykové rovnopráv-
nosti, uveřejňuje »Trutnovský Věstník«, orgán
českých menšin českého severovýchodu, ote-
vřený list k ministerstvu obchodu, v němž
uvádí důvody proti takovému opatření. V Trut-
nově žije přes čtyři tisíce Čechů, z valné
části jazyk německý neovládajících, mimo to
přichází letní dobou do Trutnova mnoho
českých turistů a poutníků vambeřickýcha
ti všichni by zřejmě byli poškozováni na svých
zájmech, neboť má-li budova býti ozna-
čena zevně jenom německy, lze očekávati, že
také všechny vnitřní orientační nápisy a ozna-
čení úřadoven bylo by výhradně německé
české obecenstvo by bylo odkázáno na doptá-
vání a vystaveno týrání, zdržování a odstrkování.
Čecho
Trutnov
Trut
7
article
České obyvatelstvo neslo by výhradně německé
mecké nápisy na poštovní budově i uvnitř tím
tíže, že dosavadní poštovní úřad v Trutnově
označen jest veskrze dvojjazyčně. Toť zajisté
důvody přesvědčující, ceny praktické. Nemá
však býti opomíjeno důvodu nejpádnějšího; po-
žadavek trutnovské obce jest nejenom porušením
zákona, nýbrž očividnou, úmyslnou infámií,
urážející všechen český lid a infamie této stává
se spoluvinným i ministerstvo i správa pošta
telegrafů v Čechách, už tím, že o ní vy-
jednává. — Zvůle trutnovské radnice
vůči Čechům nabyla v nejnovější době
nového svědectví. V městské čtvrti Widmuth
zvané, téže, kde zbudován Národní dům, posta-
vil občan Möhwald nový hostinec a sice v bez-
prostřední blizkosti Národního domu. Žádost
jeho o hostinskou koncesi byla opatřena od
obecního zastupitelstva nejpříznivějším doporu-
čením, zvláště poukazováno k výstavnosti no-
vého hostince a za důvod kladného vyřízení
žádosti uváděno, že čtvrť »Widmuth« stále
vzrůstá a potřeba nového hostince v místech
těch jest zjevna. Proti udělení hostinské kon-
cese »Národnímu domu«, před pěti lety posta-
venému v ceně trojnásobné, tak že proti domu
Čecho
Trutnov
Čechy
národní dom
8
article
Möhwaldovu vypadá jako palác, podala městská
rada odvolání z důvodů, že v městské čtvrti
»Widmuth« žádného nového hostince zapotřebí
není. A Národní dům před pěti lety vystavený
dosud plné koncese nemá, neboť odvolání obce
ke správnímu soudu nalezá se dosud v prů-
— Koncessionáři zemské dráhy Rumburg-
Mikulášovice proti zemskému výboru. Rumbur-
ští Němci bouří se proti rozhodnutí zemského
výboru, uzavříti s ředitelstvím státních dráh
v Praze smlouvu o dopravě na zemské dráze
z Rumburka do Mikulášovic, i usnesli se n
protestu proti podobné smlouvě, poněvadž prý
se děje přes hlavy koncessio nářu
této dráhy. Znění protestu samého, ve schůzi
koncessionářů přijatého, vzbuzuje však velice
oprávněnou pochybnost, že páni koncessionáři
rumburští vůbec nějaké hlavy mají. Aspoň to
nevysvítá z jich prohlášení v »Rumb. Ztgu«, že
pražské ředitelství státních dráh je »tsche-
chisch« (!l) a co se týče protestu samého,
citují v něm paragraf garanční smlouvy, kterým
se výslovně poskytuje zemskému výboru právo
k uzavírání smlouvy o provozování vozby, přes
to však prohlašují, že zemský výbor nesmí ta-
tahu.
kovou smlouvu sám a přes hlavy koncessionářů
Němec
Mikulášovice
Praha
Rumburk
9
title
10 K. z pokladničky č. 931 v Bohňovsku 5 K, Josek
Josek
Bohňovsko 5 K
10
article
uzavříti. Kdyby k tomu přes to dojíti mělo, vy-
hražují prý si kroky na ochranu svého práva.
— »Nechtěl bráti na radu tělo a krev . .«
Hrabě Vojtěch Schönborn obdržel velkokříž řádu
Řehoře Velikého a klerikální denník pražský
považoval za svou povinnost k této příležitosti
uvíti celou kytici z květů nejzelenějších nesmyslů.
Tak píše, kterak prý »lze o tomto vyznamenání
užiti« (?), že vyvoláno bylo velikými zásluhami
pana hraběte o katolický život, a nikoli rodem
a přízaí pokrevní. Byl by prý již dávno býval
po zásluze vyznamenán, kdyby nebyla v cestě
překážka — a tou byl zesnulý kardinál hrabě
František Schönborn, jenž nechtěl prý v této
věci zajisté bráti na radu těloa
krev,« a tak prý zůstalo vysoké uznání na
dobu přítomného arcipastýře, jenž postře hl
šlechetnou duši předního kavalíra katoli-
ckého« atd. Co to je za tajuplný obřad »bráti
na radu tělo a krev« a jakým způsobem mysti-
ckého roentgenování postřehují kardinálové šle-
chetnou duši v předních katolických kavalírech?
Jak se zdá, udělala by velebná redakce dobře
kdyby nechala na pokoji naše přátele a dopiso-
vatele o Athenách a na místo strkání prstů d
cizích redakcí hleděla si pilněji svého »Aěro-
pagu«, jak důsledně píše místo areopagu.
Schönborn
Veliký
11
article
— Úmrtí. V Příbrami zemřel včera náhle u věk
71 let pan P. Antonín Vojáček, děkan, arcib.
vikář a notář, konsistoriální rada, dlouholetý člen
obecního a okresního zastupitelstva, místní a okresní
školní rady, čestný měšťan král. horního města Pří-
brami a všech přifařených obcí, předseda místního
odboru Ústřední Matice školské a člen mnohých vla-
steneckých a dobročinných spolků. Pohřeb zvěčnělého
konati se bude v sobotu dne 15. října 1904 o půl
10. hodině dopol. z děkanského chrámu na místní
hřbitov.
— Tělesné ostatky Jana Jaroše, býv. říšského
a zemského poslance, budou v pondělí dne 17. října
t. r. o půl 9. hodině dopolední na hřbitově v Holo-
hlavech přenešeny do nové rodinné hrobky.
— Náhrobek Ludka Marolda. V üterý dne 18. t. m.
o 4. hod. odpol. odevzdá výbor Jednoty umělců vý-
tvarných v Praze veřejnosti a v ochranu kr. hl. m.
Prahy péčí jeho postavený náhrobek Luďka Marolda
na V. hřbitově olšanském. Výbor zve všechny pp.
členy Jednoty, aby v nejhojnějším počtu zúčastnili se
tohoto aktu.
— Deputace. Včera meškala v Praze k vůli po-
mocné akci nouzové deputace za okr. klatovskýa
plánický, sestávající z pp. dra. Hostaše, jako okres-
ního starosty klatovského a Ant. Vitáka, Jana Tyla
a K. Holého jako zástupců vodních družstev na
Úhlavě. Deputace, ke které připojili se posl. Kovářík
a předseda česk. odb. r. zeměd. posl. Prášek, jako
člen zemské komise vodní, intervenovala u místodr-
žitelství, kde byla přijata p. místodržitelem a u zem-
ského výboru v různých věcech, pro zemědělství
těchto okresů důležitých
P Vojáček
Jaroš
Marold
Olšanský
Hostaš
Viták
Tyl
Kovářík
Prášek
Příbram
Praha
Úhlava
12
article
Slavnost na rozloučenou i na uvílanou u fe
ditelství státních dráh. Jak známo, vstoupii ředitel
státních dráh, dvorní rada Antonín Palla do vý-
služby, a jeho nástupcem jmenován byl dvorní rada
Viktor Marek. Z příčiny té uspořádána byla ve středu
ve slavnostně vyzdobené zasedací síni ředitelství
státních dráh domácí slavnost u přítomnosti služeb-
ních hodnostů. Dv. r. Palla promluvil nejdříve
srdečnou řeč na rozloučenou. Dotkl se ukončení své
45leté služební doby, děkoval za vždy projevenou
podporu všech zúčastněných úřadů, spolupracovníků
a zřízenců, přislíbil osobní i odborný zájem také
po dobu své výslužby a blahopřál svému nástupci
v úřadě. Dv. r. Marek poukázal na veliké zásluhy
loučícího se o domácí železnictví, o okres ředitelství
a jeho služební příslušníky, děkoval za jeho přízeň
a blahopřál k ničím nezkalenému odpočínku. Dv. r.
Palla rozloučil se potom přívětivě s každým jedno-
tlivcem. Potom pozdravil dv. r. Marek slavnostní
shromáždění jakožto nový přednosta, nastínil svůj
program a prosil o podporu ve službě, jejíž nejdů-
ležitější požadavky vytkl. Potom ho pozdravila
blahopřál mu náměstek ředítele státních dráhi vl. r.
Hrazdira jménem okresu ředitelského, v němž nový
přednosta již déle působí.
— Na vzdělání českých dítek Ústřední Matíce
školské dne 12. října 1904 přispěli: Absolventi Česko-
slovanské akademie obchodní roč. III. B 28 K, při
svatbě sl. Emilie Mokré v Citově K 9.50, JUDr. M.
Antonín
Viktor Marek
Palla
Marek
Marek slavnostní
Hrazdira
Mokrý
JUDr
28 K
Citov
13
article
Mandl v Plzní legát z pozůstalosti P. Karla Appla
K 580.40, obecní úřad v Chýnově V. d. 20 K, při
svatbě p. Fr. Šamaje a Boženy Halmovy v Břeclavě
10 K. »Češi« v Ligetfallu u Prešpurku V. d. 15 K,
obecní úřad Struhy V. d. 10 K, okresní hospodářská
záložna v Nových Benátkách V. d. 100 K, obecní
úřad v Tetíně 10 K, obecní úřad ve Lhotě u Bran-
dýsa nad Labem V. d. 10 K, obecní úřad v Dolních
Černůtkách V. d. K 11.40, obecní úřad ve Velké. Vísce
V. d. K 13.70, obecní úřad v Heřm. Městci 40 K,
obecní úřad v Červ. Pečkách V. d. K 106.56, městský
úřad v Kostelci nad Černými lesy 40 K, záložna
v Kostelci nad Černými lesy 40 K, společenstvo smí-
šených řemesel v Týništi nad Orlicí 10 K, občanská
záložna v Kopidlně V. d. 10 K, obec Dřemčice V. d.
4 K, obecní úřad ve Vlkavě V. d. K 13.50, obecní
pokladna král. města Písku V. d. 200 K, obec Senice
V. d. K 6.50, odbor Ú. M. Š. v Borové u Přibyslavi
K 22.24, obecní úřad v Malých Svatoňovicích V. d.
K 28.90, obecní úřad v Oužicích V. d. 19 K, vzá-
jemný spolek záložní v Kardašově Rečici V. d. 6 K,
městský úřad v Mladé Vožici V. d. K 81.90, obecní
úřad v Doloplazích V. d. 11 K, občanská záložna
v Lešanech 5 K, mládenci »U tří mouřenínů« v Pro-
stějově V. d. 400 K, odbor Ú. M. Š. v Sedlčanech
Mandl
P Appl
Chýnův
Šamaj
Halmův
Čech
Ú M Š
Plzeň
Břeclava
Ligetfall u Prešpurk
Nová Benátky
Lhota u Bran
dýs nad Labe
Dolní Černůtky
Městec
Kostelec nad Černá
Týniště nad Orlice
Kopidlno
Přibyslav
Malá Svatoňovice
Kardašův Rečica
Mladá Vožice
Lešany
Sedlčany
obecní úřad
obecní úřad Struhy V . d . 10 K
obecní úřad v Tetín 10 K
Heř
městský úřad
obec Dřemčice
obecní úřad v Vlkava V . d
král . město Písek
obec Senica
obecní úřad v Oužice V . d . 19 K
obecní úřad v Doloplazy V . d . 11 K