ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 26d9bb20-71f2-11dc-8141-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 12 celkem · entity: place 29, person 33, work 2
1 masthead
V Praze, v pátek dne 14. října.
Praha
2 masthead
K číslu 284 Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Válka.
Válka. Bitva u Jentaje. Z Petrohradu, 14. října. Po celou středu trval boj na celé čáře. Nejprudčí byl na východním křídle. Výsledek není dosud znám. Známý publicista Nemirovič Dančenko telegra- fuje, že generálové Rennenkampf a Ka- štalinský obklíčili Japonce, vedené Kuro- kiem, že dosáhli silnice, vedoucí do Fomchu- ačenu a že zatarasili Japoncům spo- jovací trat. Z Londýna, 14. října. Zdejší časopisy tvrdí, že Japonci dosáhli velikého vítěz- ství. Rusové prý na celé čáře ustu- pují. Generál Oku dobyl 30 ruských děl. Ru- ský ústup děje prý se ve velikém nepořádku (?) Z Tokia oznamují dále, že japonské dělostřele- ctvo dobře se osvědčilo a rozhodlo boj u Jentaje. Ve skupinách po 100 dělech při- pravovalo Rusům strašné ztráty. V ponděl Rusové na několika místech do- byli úspěchu, ale k večeru prý se štěstí obrátilo proti nim. V pondělí rozvinul se boj s největší prudkostí. Obě strany ztratily v něm dohromady 20.000 mužů. Vý- sledek však byl nerozhodný. Ve s tře d bojovali Rusové zoufale, ale byl prý obklíčeni Japonci a musil ustoupiti na sever. Mnoho ruských dů- stojníků je pobito a zraněno. Z Říma telegrafují, že japonské vojsko, které operovalo severně od Dašičaa, záleželo ze 22 divisí, ze kterých 4 operovaly samostatně na levém křídle. Předevčírem jelo z Dašičaa k se- veru 10 železničních vlaků. Z Petrohradu, 13. října. Z Mukdenu se ozna- muje, že Japonci předevčírem na pravém křídle začali opevňovati svoje posice. Dle vší pravděpodobnosti bude svedena nová velká bitva před horskými prů- smyky, jež mají dosud v moci Japonci. — Když Japonci dne 8. řijna seznali, že Rusové
Nemirovič Dančenko Rennenkampf Japonec Rus Petrohrad Ka Fomch Londýn Tokio Řím Mukden
6 article
útočně ku předu postupují, opustili Pintajcea vzali s sebou všechny zásoby, mezi nimi 4000 pytlů různých části vojenských uniforem, dále rýži, ječmen atd. Bylo hlášeno, že ustou- pily tam dvě divise. Na to vyvezli Japonci před otvor průsmyku děla a jali se na ruský přední voj střílet. Japonská dělostřelba byla umlčena, avšak boj trval neochable dále, až nastala úplná tma. Japonci ustoupili tak rychle, že opustili telegrafní vedení dél kou 14 verst, jehož nyní užívají Rusové. Generál Miščenko není obkličen. Z Londýna, 14. října. Byly vážné obavy ve příčině generála Miščenka, na pravém křídle ohroženého. Avšak zavládlo již pře- svědčení, že generál není obklíčen, poněvadž správy maršála Ojamy se o něm nezmiňují. Boje o Port Artur. Z Čifu, 14. října. (»Zeit«.) Tajemník ci- vilního guvernéra portarturského Bodmojapov přibyl včera do Čifu. Podařilo se mu z pev- nosti uniknouti. Vypravuje, že dne 29. září francouzským parníkem »Elcanor« dopla- veno do Port Arturu přes 1000 tun střeliva. Nebezpečí, že by Port Artur padl, žádného není, poněvadž jest ještě dostatek mu- nice. Nemocnice a soukromé byty v Čifu jsou přeplněny raněnými. Jest jich 16.000. Ruská zakázka torpédových lodi. Z Oděsy, 14. října. Dle autoritativníh sdělení Rusko objednalo nové torpédové lodi a nové torpédobořiče ve francouzských a něme- ckých loděnicích a též na Něvě. Celkem 30 nových kusů. Baltické loďstvo: Z Berlína, 14. října. Z Petrohradu telegra- fují: Druhá čásť baltického lod stva vy plul a. Zadržený parník »Fuping«. Z Tokia, 13. října. (C.-B.) »Reuterova kan- celář« oznamuje: Předběžné zprávy oznamují že větší část nákladu zabaveného parníku »Fu-
Pintajce Japonec Rus Miščenko Miščenka Ojama Artur Londýn Čif Rusko Něva Berlín Petrohrad Tokio Reuterův kana
7 article SIi
SIi Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
marianský
8 article
ping« sestává ze střeliva. Parník »Fuping« vy- plul z Taku, avšak nebylo známo, kam se béře. Plul pod vlajkou německou. Alexějev a Kuropatkin. V Rusku nepříznivém časopisectvu různých zemí projevuje se mínění, že generál Kuro- patkin svůj sensačně sebevědomý armádní roz- kaz vydal nikoli v pocitu vlastní síly, nýbrž na důtklivé přání ruského dvora a nepřímý nátlak místodržitele Alexějeva. »Berliner Post« na pří- klad vykládá na základě prý soukromých svých zpráv z Petrohradu: »Kuropatkinův postup způ- sobil velké překvapení, neboť teprv k jaru oče- kávalo se, že ruská armáda offensivu zahájí, až bude čítati aspoň 500.000 mužů, kdežto nyní Kuropatkin jenom asi polovinu té síly po ruce má (?). Urychlení útočného postupu přičítá se v Petrohradě vlivu mocných příznivců admirála Alexějeva, jehož akcie nedávno tak nízko stály, že se očekávalo jeho svržení, ovšem svržení na- horu, neboť pověsti o jeho nastávajícím jmeno- vání ministrem zahraničních záležitostí nebyly tak bezpodstatny, jak se zdálo. Nyní má Kuro- patkin prováděti Alexějevův plán a jest otázka, zdali už má všechno, čeho k úspěšnému po- stupu je potřebí. Důvěra, že nastal již v celé válečné situaci rozhodný obrat, je otřesena a to právě okolností, že Alexějovo strategické a po- litické mínění proniklo a platnosti nabylo.« — Co na tomto výkladu pravdy jest, ukážou za- jisté brzké události.
Kura Kuropatkinův Alexějev Alexějevův Alexějův Rusko Petrohrad Berliner Post
9 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Boj o jednaci řád v Uhrách. Z Pešti, 14. října. Odhodláním skupiny hr. Apponya připojiti se k boji proti změně jednaciho řádu, chystané hr. Tiszou, byl uza- vřen kruh celé opposice proti ně- mu. Hr. Apponyi soudí, že ministerský před- seda, vystihnuv, že všude narazil na odpor, plánu svého se vzdá. Avšak hr. Apponyi, jak se podobá, hr. Štěpána Tiszu zná velmí špatně. Na obzoru jsou nové vol by.
Tisza Štěpán Tisza Uhry Pešť Hradec
10 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Můj přitel sáša. Vzpomínka. — Napsal J. Loutchan. Sedávali jsme na verandě jeho malé školy. Teplé letní noci, prosycené výparem blízkých lučin, byly tak krásné. Víska spala. Jen odněkud z daleka zaštěkal pes, nebo dolétl sem nápěv vojáků z hlídky u skladišť. Někdy táhlá malo- ruská píseň, někdy divně skotačivý tatarský po- pěvek. Bylo mnoho Tatarů v místním pluku. Učil mne rusky a pak byli jsme dobří přátelé, trávili spolu všechen svůj volný čas. Jezdili koňmo po širokých polních cestách do lesů, lovili ryby v říčce, chodili střílet bekasiny do močálů a houpávali se na jeho ruské hou- pačce, až nad střechu nízké školy. „Sášo, už dost, co kdyby provaz se pře- trhl anebo sloup se vyvrátil.“ „Nepraskne, jen rozhoupej ještě víc!“ „Ale mohl by prasknout, to přece přiznáš a já nevím, proč bychom se měli vystavovat t možnosti, ostatně houpačka je už stará, ne- „Mohl by, ale nepraskne, jen rozhoupe víc! A proč by praskal? Srdce ze zlata, člověk dobrý jako dítě. Stu- doval původně v kněžském semináři, vyloučili ho ale v druhém roce; byl jim patrně přes míru svobodomyslným. Přímluvou dostal se na ústav učitelský a stal se tak učitelem v rodné vísce. Skrovné své příjmy rozmnožoval soukro- mým vyučováním v městě za říčkou a dovedl vydržovati dva mladší bratry na studiích. V létě vykasal si rukávy u košile a pracoval v cha- loupce svého otce za dva. Měl rád Tolsteho a nelíbal nikdy ruku místnímu popu, narážeje tím na nelibost před- stavených. Ač původem Malorus, byl přece do- jistá.
J Loutchan Tatar Sáša Malorus
11 article
brým Rusem a neměl rád Poláky. Říkával jsem mu často, že to je zbytek kozácké nenávisti, což ho zlobilo. „Já se narodil Rusem a jsem Rus celou Dvě léta jsem pracoval, abych ho získa pro myšlenku všeslovanské vzájemnosti, ale beze všeho výsledku. „U nás v semináři byli tři Srbové a jeden Bulhar, měl jsem je rád, ač byli všichni velc egoisté. Ty jsi můj přítel, prvý Čech, kterého jsem v životě potkal, mám tě rád a proto i tvůj národ. Poláků jsem znal sta, všichni hleděli na mne s vysoka, jako páni na syna maloruského sedláka, ani jeden necítil pro mne cosi, ani já pro ně. Jsme si cizi. Měl svoji filosofii. Tvrdil, že život třeb brát tak, jak je, starat se o své já, vytknout si cíl a jít k tomuto cíli. Žil však jinak. Někdy jsme se rozcházeli v malém hněvu. „Oběti nevadí, nesmí nám vadit na našt cestě životem, musíme mít někdy široké svě- domí. Nejdřív já a pak ti druzí, silnější přemáh slabšího. „Jsi darwinista, Sášo, ale pak nemáš cho- dit do kostela, nesmíš posílat bratrům a ne- máš pomähat otci. „Jen se vypovídej! Vy, Čechové, jste n polovic Němci. Dvě a jedna jsou matematicky správně tři, k tomu Pánaboha nepotřebujete. T dávám sobě, to činím pro sebe. „Dám-li žebračce u cesty pětníček aneb vojákovi na kořalku, udělal jsem něce pro sebe. ne pro ně. Mě to těší, že oni mají radost, tedy je to můj požitek. Až moji bratři dostudují budu mít velikou radost, za kterou teď rád platím.“ „A osm let střádáš a pracuješ, chodíš v otřených kalhotách, v barevné košili a ošuměte čapce.“
Polák Ruse Rus Srba Bulhar Sáša Čecho Němec Čechy
12 article
duší. „Ztratil jsem tím něco? Času dost, ještě mohu být millionářem, až uznám za dobré míti milliony. Odjížděje do Moskvy, loučil jsem se nerad s tímto svým přítelem. Psávali jsme si čas od času dlouhé listy. — Bratr Oleša je knězem, jsem tak rád, bude se s neděle ženit, snad ti sám poslal ozná- mení. Bere si vyvolenou svého srdce, bude šťasten. Před dvěma léty přišel lístek od Sáše z Moskvy. — Odvedli bratra Ivašku, znáš, nejmlad- šího. Nemohl jsem ho nechat, byl by si zoufal a matka též. Sloužím za něho, mám úlevu, je- nom dva roky a osm měsíců. Odjíždím do Irkut- ska. Těžko sloužit v Sibiři, ale přežijeme, vy- držíme.— Vzpomněl jsem si na Sášův ruský darwi- nismus. — Jdemě do války. Jdu rád, ne proto, že musím, ačkoli nenávidím válku. Ještě dobře, že jsem šel za bratra, byl jsem na nejlepší cestě státi se takovým praobyčejným Oblomovem. — To byl poslední Sášův dopis. Pak přišel lístek od Oleše. — Bratr Sáša padl za cara a vlasť v bitvě na řece Jal u. — Za cara a vlast? Nemyslím! Nemohu za- pomenouti toho ryzího srdce, těch četných ve- čerů na verandě vesnické školy. Vidím jeho velké, modré oči a hustou kštici kaštanových vlasů na prkně houpačky, vysoko nade mnou, až nad střechou. „Sášo, už dost, mohl by provaz prasknout. „Mohl by, ale nepraskne, jen rozhoupej ještě vice!“
Oleša Sáša Sášův Moskva Ivaška Irkut Sibiř Jal