Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. března 1903.

4

Číslo 64.

5 article

— na Sehnalův po nedostatku železničních vozů za poslední cukrovarnické kampaně, že dotazovate- lova data o dobrovickém cukrovaru nebyla správna neboť od 12.—24. říjua 1902 nežádalo se 55, nýbrl 186 krytých vozů a dodáno jich 129h. Na konac mě- síce žádáno místo 212 vozů 221. Decentralisace služby pro podělování vozy by posavadní poměr nezlepšila Ministr orby bar. Giovanelli odpověděl na Luk schův dotaz po odborných společenstvech, že byla zavedena výnesy, svědčícími zemským výborům zemským korporacím zemědělským a připojenými dotazníky a zamýšleno vydati nástin referentské osnovy k zemským zákonům. Pezději shledáno, že lépe hude pořídit osnovu zákona k další akci. Osnova jest již vypracována a bude záhy hotova. Že urychlí se další akce — na Tschanův stran podpory zemědělských společenstav, že tenkráte vloženo do rozpočtu 256.000 korun, kterážto suma v příštím rozpočtu zvýší se o 25.000 K. Ministr chtěl také, aby sdružené siroteí pokladny přispěly k fondu hlavní pokladny společen- stevní, ale nepochodil; za to vymohl velice levný vklad pošťovní spořitelny. Troufá, že sněmovna bude řádně pracovali, že hude se míti náležitý zřetel také na tento důležitý obor hospodářského živobytí a ho- spodářským společenstvům opatří se dostatečně, čeho polřebuji Ministr zemské obrany hr Welsersheim zodpo věděl Zázvorkův dotaz po změně evidenčního řízení Chocův po nehodách vojáků Stočesa a Pochmana Holanského po klasifikaci jednoročních dobrovolníků u 28. pěš. pluku v Budějovicích, Hybešův po špat- ném zacházení s nováčky 2. mysliveckého praporu v Hradci Králové, že prý vyslýchané mužstvo tn samo popřelo; Klofáčův po urážce českého národa důstojníkem 25. dělostřeleckého pluku v Ošprech že nařčení nebylo ničím odůvodněno aj.

Sehnalův Giovanelli Tschanův Zázvorkův Chocův Stočes Pochman Hybešův Klofáčův Luka Budějovice Hradec Králové

6 article

Sněmovna rokuje o pilném návrhu posl. Daszyň ského. Pernerstorfera a spol. stran zložádův u X. a mádního sboru. Posl. Daszyňski odůvodňuje návrh zmínil se nejprve o spílání 191 m. m., jež omlouvá se rozhoř- čením členů jeho strany. Vláda nedbá jednohlas- ných usnešeni, ani resolucí a murně usiluje seo reformu vojenské služby a zrušení pevnostních re- versů. Na skutečné případy a poměry u X sborn ministr neodpověděl ještě a proto chce jasnou a urči- tou odpověď. Ministr zemské obrany je malomocný naproti ministru vojenství, jenž si sněmovních usne- šení nevšímá. Řečník pojednává o Galgoczově de- peši, zaslané ministrovi vojenství Pittreichovi, a pro- testuje, že se v ní upírá poslanecké sněmovně právo kritisovali jednání sborového velitele. V Némecku a ve Francii by se to neopovážil. Líčí, jak chová se Galgoczy k mimovojenským kruhém, jak hraje si na autokrata, jenž větří všude agitaci a spiknutí a na ministroví zemské obrany žadá, by to popřel neb dotvrdil. V Přemyšlu vzpíral se všemožně, aby tam nebyl postaven Kosciuszkův pemník. Dal hoykoto- vati 17 závedů, jež jsouce zařízeny pro vojenské po- třeby, proto zanikly. Jako k parlamentu, chová se také k soudům, nechtěje přijímatí rozsudky a p. O svého nastoupení způsobil 50 porotních přelíčení, ale všecka prohrál. Důstojníkům zakázal navštěvovati polské divadlo a polské společnosti. Na jeho vrub spadají samovraždy, zmrzačení, týrání vojákův a skutečné pronásledování těch, kdo hlásí se slovem »Jestem«. Dokud sociálně demokratičtí poslanei mají ve sněmovně místo a hlas, mají právo posuzovati činnost sborového velitele. Přecházeje ku prohlášení ministra vojensíví, při- pojenému k depeší Galgoczově, soudí, že obsažená tam pochvala je následkem masopustního rozmaru.

Posl peš Kosciuszkův Francie Přemyšl m . m

7 article

Agitátory mínil ministr ve svém prehlášení sociální demokraty, již jsou Galgoezovi trnem v oku. Pouka- zuje na prohlášení ministra zemské obrany, že vo- jenská správa nemá proč vystupovati proti ním, do- kud drží se v mezích zákona. Galgoczy začaj boj proti sociálním demokratům v Přemyšlu, nechtěje trpěti, tamní jejich organisace. Baj byl marný, ale způsobil veliké rozhokčení. Udavačství pěstují vo- jenské úřady. Sborový velitel má k disposici tajnou policii a vojenské úřady žádají také na obcích vý- kazy o brancích, již jsou příslušníky strany sociálně- demokratické nebo anarchistické. Přednešené stížnosti a nařčení mají se důkladně vyšetřiti. Zatajováním by se prokázala vojsku špatná služba, neboť by se v lidu vzmáhala nedůvěra. Mi- nistrův výklad potvrdil fakta ve sněmovně uvedená a byla-li líčena jinak, to proto, že líčí je velitelství X. armádního sboru. Jeho strana není spokojenas ministrovými vývody, neboť nebyly zevrubně. V Ha- líčí bylo odvedeno 23 choromyslných a velký poček tuherknlosních. Pro hlášení se slovem »Jesteme byle odsouzeno 28 vojáků.

Galgocza Přemyšl strana sociálnodemokratický

8 article

Řečník mění svůj návrh tak, že místo »panující poměry« má státi »poměry, jež uváděly se pří růz- ných příležitostech«. Ujímá se své strany, že nechce svým návrhem škoditi vojsku a domlouvá sněmovně, aby přijala aspoň první čásť jeho návrhu, v níž po- žaduje se zpráva o poměrech v X. sboru, aby jednou nastaly v Haliči normální poměry mezí obyvatulstvem a vojskem. (Pochvala mezi soc. demokraty.) Zahajuje se debata o přlnosti návrhu. Posl. Schneider chce slyšeti také ministra vojan- ství. Dostal dva listy, v nichž bvrdí se, že Galgoezy jest ehlihen u mužstva i důstojnictva pro svou přísnost a spravedlnest. Štvanice proti němu vyšla prý od židovských dodavatelů, neboť Galgoczy dbá, aby dodavatelé dostáli řádně převzatým závazkům. Zakázal-li důstojníkům navštěvovati některé kavárny, dobře učinil, byly to jen kavárny židovské. Rečník dobírá si ostře židy a žádá — bude-li návrh Daszyň- ského příjat — aby vyšetřováním doplnilo se, jsou-li pravdivy údaje obchodníka, e němž se zmínil. Posl. Breiter praví, že vláda je vinna, že po- slanci mluví ve sněmonně ostřeji. Musí se tu spílat, aby to bylo slyšeno, neboť jinak ocitnou se stížnosti v koši. On sám podal ministrovi zemské obrany hojný stižný materiál protí husarskému po- ručíku ve Lvově, ale podnes se proti němu nezakre- čílo. Kritisuje ostře Galgoczovu dupeši a vyčítá mi- nistru vojenství, že svým dodatkem stotožňuje se telegramem Galgoczovým.

Posl Schneider Galgoczův Halič Lvov

9 article

Národní zastupitelství, povolujíc vojenská bře- mena, má právo kritisovati armádu. Galguczy to po- pírá a proto staví se mimo zákon. Takovou smělost zněmovna trpěti nesmí. Ministr zemské obrany ne- všímal si nařízení, domnívaje se, že u X. sboru je vše v pořádku a nechtěje Galgoczovou obranou zne- snadňovati schválení branné předtohy. Možná, že Galgoczy je dobrý generál, ale jen v čas pokoje. Je mu 73 let a má zastaralé názory a proto není divu. že došlo ke koníliktu mezi ním a obyvatelstvem. Galgoczy boykotuje více než Succovatý ve Štyrském Hradci a proto musí býti pohnán k zodpovědnosti. Je armádní správě a koruně radou, aby zaměstná- valy takové generály jako Galgoczy a Succovatý pí- sařskými a administračními pracemi v ministerstvu vojenství. Lidé, již nehodí se do moderního života nesmějí zůstati na mistech zodpovědných. Řečník po lemisuje se včerejší ministrpresidentovou odpovědí konečně nabádá sněmovnu, aby hlasovala pro pil nost. (Bravol Posl. Pernemstozfer vzpomíná svého rochořčenía a svého lístu, zaslaného veliteli X. sboru za přičinou satisfakce. Lituje min.presidentova prohlášení a pro- hlašuje sám, že sogiální demokraté nikdy nevzdaji se práva kritisovati všecky veřejné orgány a třeba nejvyšši hodnosty. Ministr zemské obrany hr. Welseraheim by byo rád, kdyby přikrých slov ve schůzi 19. m. m. nebý- valo se užilo. (Posl. Daszyňski a Perners- torfer: To jsme laké řekli.) Ministr vojenství nčinil po svém právu a velitel X. shoru zůstavil povolaným oceniti svou činnost. O právu poslanecké sněmovny na kontrolu všech vládních opatření nepochybuje.

Galgocza Bravol Posl Posl Štyrský Hradec poslanecký sněmovna

10 article

Rad by však, aby původci nařčení vystupovali zjevně a tak se vždy neděje. Je povděčen, že denuncince nevycházejí se strany sociálně- demokratické, avšal faktum je, že udavači Hlačí se k poslancům z mno- hých stran a skrývají se za jejich immunitou. Od suzujeli se udavačslví a nevěří-li se mu, sluší se. aby zásadu ta platila také pro vojsko. Bylo by na pováženou, kdyby se vojáci svěřili vedení poliliků. (Posl. Daszyňski: To nechceme.) Jsem rád, že to nikdo nechce. Lepší než takový jed, byl by strychnin pro armádu. Za takýchi okol- ností nepovelil bych jí ani jediného muže, ani jedi- ného haléře. Naše vojsko nemusí se báti spravedlivé kritiky: zasluhuje vážnosti a důvěry, již osvědčilo nedávno imposantní votum této sněmovny. Vojensaá správa jest si vědoma své zodpovědnosti a staráse náležitě o vojenské záležitosti, takže není třeb mimořádných usnášení Místopředseda Kaiser volá poslance Eldersehe a Breitra k pořádku pro urážku důstojnického stavu Po Chucově česká řeči navshovatel posl. Daszyňski vzdal se doslovu a při hlasování pilnost jeho návrhu propadla a rokování pře- rušeno. Posl. Lupul odpověděl na včerejší Steinů dotaz, protestuje proti důmince, že nechce svolat branný výbor k projednání předloh dle 8 14. a opo- vídá schůzi tohoto výboru na zejtřek. Konec schůze ve 4.15 hod. adpol.; příšti bude zejtra o 11. hod. dopol.

Posl Kaiser Elderseh Breiter Chucův Lupul Stein strana sociálnodemokratický

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 5. března. (Zemské sněmy. Dolnerakouský zemský výbor požádul vládu, jal jsme ondyno sdělili, za svolání zemského sněmu v době předvelikonoční. „Vaterland“ se však dovidá, že předseda ministerstva dr. Körber pre- hlásil zemskému maršálku dolnorakouskému. jenž mu žádost zemského výboru přednesl, že nebudemožno žádosti vyhověti, po něvadž říšská rada musí vyříditi celou řadu dů ležitých praci, jež ji budou bez přetržení za- městnávati až do pozdního léta. Svolání zem ských sněmů může se tedy očekávati až v září V Praze, 5. března. (Maďarský odpon proti branné předloze.) Obstrukce op posíčních stran uherské sněmovny proti branné předloze trvá dále ve své síle. Sněmovní jednae řád, neznající klotury, poskytuje všem opposič ním poslancům možnost, aby promluvili již př povšechně debatě a nad to vyhražuje všem řeč- níkům, kteří ve své řeči učinili nějaký návrh. právo závěrečného slova na odůvodnění tohoto návrhu. Takových dodatečných návrhů k vládn branné předloze podáno již 35 a proto po vyčer pání opposičních řečníků přijde na řadu 35 závěrečných slov, která se mohou protáhnouti opět každá na celou schůzi. Již tímto postupem jest opposice s to, aby projednání branné před- lohy v letošním roce zmařila na dobro.

doktor Körber Praha uherský sněmovna

12 article

Opposice má však ještě druhou zbraň po- hotově, která může býti neméně účinsá, než ob- strukce proti předloze branné. Szellova vláda má zatímný rozpočet schválený jen do konce března a nechce-li, aby 1. dubna začal v Uhrách opět neblahý stav ex-lex, který zlomil vaz Banffovi, musí se do konce března postarati o prodloužení zatímného rozpočtu, a t se může státi jedině se svolením parlamentu. Neboť uherská ústava nezná § 14. a při placení dani Maďaři jsou velice opatrní. Nebude-li 1. dubna schváleno nové provisorjum, opposiční oběané přestanou platiti daně a vláda pozbude práva vymáhati jieh exekuci. Většina opposičních poslanců jest sice — jak sděluje jeden z pešt- ských listů — proti tomu, aby se věe hnala do krajností a způsobil se v zemi zmatek nepovo- lením nového provisoria; avšak značná část, prý asi 30 rozhodných opposičníků, zavázalo se již podpisem, že budou obstruovati také druhý za- tímný rozpočet, jestliže vláda do konce března neodvolá brannou předlohu. Ve sněmovně jsou prý známa již i jména oněch poslanců, kteří se zavázali obstruovati provisorium. Osvěděí-li se tato pověst, pak by se vláda Szellova, jež před několíka dny (26. února) mohla slaviti své čtyr- leté jubileum, ocitla v týchž poměrech, za jakýeh padl bar. Banffy.

Szellův Maďar Uhry

13 article

V Praze, 5. března. (Časopisecke hlasy o dru. Riegrovi.) Jako všechny listy vídeňské, tak i časopisy polské, slovinské uherské, jež došly dnešní poštou, přinášejí ob- šírné úvahy o významu politické a národní čin- nosti zvěčnělého dra. Riegra. Krakovský „Czas“ píše na úvodním místě: „Činnost dra. Riegra. toť část dějin národa českého i Rakouska. Publi- cista, poslanec, vůdce strany, ředitel národní po- litiky pomáhal budovati od samého začátku, od základů podívuhodnou budovu českého národ- ního obrození. Jemu spolu s jinými mocnými duchy oné doby vděčí národ český obnovení své kultury a její rozvoj, budicí svou nápadnou rychlostí, silou a všestranností obdiv celého ci- vilisovaného světa.“ Ačkoliv poměr Poláků k Če- chům za doby dlouhé Riegrovy činnosti se mění val, přece prý Poláci zachovají v dobré pamět- léta autonomní sněmovní většiny, kdy Poláci šli ruku v ruce s Čechy, a proto spojují v tyto dni svůj žal se žalem českého národa. „Nová Reforma“ uznává také v sympatické stati veliký význam Riegrův pro rozvoj politi- ckých a kulturních poměrů českého národa. Čín- nost Riegrova byla by ji však ještě sympatičtější, kdyby nebylo proslulé pouti moskevské, s níz se tento protiruský list ovšem nikdy nespřátelí. „Slovenski Narod“ velebí v Riegrovi muže jenž byl téměř půl století vůdcem českého na- roda r hlavním nositelem slovanské idey v říši rakouské. Bylť nejvýznačnější slovanský politik rakouský v XIX. století a jest jeho zásluhou, že německý terrorism nezničil slovanské národy. Z listů peštských zabývá se Riegrem nej- podrobněji „Pester Lloyd“. Ani tento list neváhá uznati plnou měrou veliké zásluhy nebožtíkovy. ale vadí mu porovnání Riegra s Deúkem, jako nechce uznati stejnou cenu historických práv království českého s právy koruny uherské.

Riegr Riegrův Polák Lloyd Deúek Praha Rakousko Čína Slovenski Narod Czas

14 article

„Pro rovnocennost českého a uherského státního práva — píše „P. L.“ — nemohli jsme se nikdy náležitě nadchnouti; rozhodloť (?) o tom již právní bádání a praktická politika. Dr. Rieger ne- dovedl na velikou škodu Čechů odkouknouti veli- kému mudrci maďarského národa (Deákovi) dvě důležité věci. Fr. Deák přizpůsobil danému po- měru k Rakousku suverenní práva Uher, jak vy- plývají z pragmatieké sankce, aniž by jim učini sebe menšího zásadního příkoří a na druhé straně prohlásil liberalismus za jediný Uhrám se hodicí vládní způsob. Rieger však utkvěl na svém theoretiekém státním právu a přeceňovalje už prote, že pedceňoval tu okolnost, že Čechy. k nimž se Morava a Slezsko dávne už nepočí- taly jako doplňující součástky, dávno už vrostly do státního tělesa rakouského.“ Druhou chybu Riegrovu vidí v tom, že nedbal pokrokového smý- šlení národa českého a chtěje uskutečniti české státní právo, spojil se se zpátečnickými živlyv Čechách. Nieméně i „Pester Lloyd“ uznává, že Rieger vykonal pro svůj národ tolik platné práce, že jeho dobrá památka v srdeích národa jesť n vždy zabezpečena.

P L doktor Rieger František Deák Riegrův Lloyd Rakousko Uhry Čechy Morava Slezsko

15 article

Z Lublaně, 2. března. (Rumunská š ko la v Istrii.) Otázka rumonské školy v Sušně vici v Istrii schyluje se ke konci. Před dávnými lety usadilo se v Sušněvici něco Rumunů. Během času se pochorvatštilí, takže dnes umějí trochu rumunsky jen nejstarší z nich. Mládež mluvi ve směs jen chorvatsky. Sušněvice domáhná se už dlouhou dobu národní školy. Tu si zemský vý- bor istrijský vzpomněl, že předkové nynějších sušněvických Chorvatů byli Rumuni a rozhotl se, že zřídi v Sušněvici školu — rumunskou. Šušněvičti proti rozhodne ti zemské školní rady protestovali; potřebují školu ehorvatskou a ne rumunskou a proto žádali za zřízení školy chor- vatské. Školní rada vyslala nedávno do Sušněviee komisaře, aby na místě zjistil přání obyvatelstva. Všichni Sušněvičtí se prohlásili pro chorvatskou školu, jen jeden starý Rumun si přál školy ru munské a jeho přání patrně rozhodne. Sušně vice obdrží rumunskou školu, které nikdo nepo- třebuje, která nikomu neposlouží, a 17.000 ehorvatských dětí, pro něž se celá léta žádá o školu, zůstane i nadále bez školního vzdělání. Je takový horentní nesmysl možný jinde, než v Rakousku?

Rumun Chorvat Lublaň Istria Rakousko Sušněvice škola ehorvatský dítě

16 article

Poněmčování Slezska školami. Ze země nemožností a logických kotrmelcův docházi ne uvěřitelná zvěst. Školní úřady slezské chystají se prohlásiti, „že učitel Čech, ač stu- doval i na čistě německém ústavě, jaký jest na př. opavský, nem usehopnění vyučovati na škole ne mecké v české vesnici.“ Zprávě té možno věřiti už z toho důvodu, že ji přináši „Slezský Věstník“, list, vydávaný nad- učitelem Gudrychem, jediným to českým členen okresní školní rady pro venkovský okres opavský Věc příliš křičí, ba, zdá se nám, že slezští ger- manisátoři národnostní zběsilosti rozpáleným mozkovicím činí takto nejraffinovanější reklamu Jestliže by školní úřady zavalovaly českým uči- telům cestu do německých škol v německých dědinách, už proto volalo by to do nebes, že čeští kandidáti, vystudovavše německý ústavv Opavě a podrobivše se stejným povinnostem jak jich němečti kollegové, mají tytéž nezkratitelne nároky. Ale přídavek „v české vesnici“ nad slunce jasněji dokumentuje děsnou bídu mo- rální, jaká zeje na nás z celého apparátu ger- manisačního ve Slezsku. Byrokratické vedení ve

Slezsko Čechy Opava

17 article

Slezsku už přes rok dává českému učiteli chléb a za to poličkuje jeho národnostní cítění, kdy- koliv se mu příležitost naskytne. A nízké niveau mravní, na jaké slezské úřady mají patent, přímo řve, srovnáme-li, jak ve skutečnosti neslýcha- ného násilí na českých obcích dopouští se okres. hejtman a předseda okr. školní rady Jirasek, jenž při dosazování mladších učitelů na pravého pašu si zahrává, jen aby plánů germansačníeh nikdo mu nehatil. Jirasek dle svých choutek po němčovacích posilá na české (pokud u nás ve Slezsku takovými mohou slouti) a utraquistické školy do českých obeí za mladší učitele lidi kteří vzhledem na jich kulturní úkol jsou du- ševními mrzáky, aby tím spíše dali se ovládat a tančiti dle jeho noty. Má v tom svůj systémí Slezští paedagogové vládou hnáni do služeb ger manisace! Jistý mladší učitel podobného rázu vyjádřil se docela upřímně ku pisateli těchto řádků, že neví, proč okresní hejtman jeho a ně- které jeho kollegy posílá do českých obcí zvláště takových, které jsou národnostně roze- štvány a kde jsou spiše na závadu a pohoršenil Těžká práce ve škole, prý, když autorita jejieh podkopává se s té či s oné strany před dětmi doma neustálým snižováním atd. Proč je okr. hejtman nedal do ryze německého místa, kde b měli alespoň svatý pokoj a kde by jistě s úspě- chem a opravdovou snahou věnovali se své práci.

Jirasek Slezsko

18 article

V tom prostém vyznání jevi se trpká pravda v své nahotě. O česká místa hlásili se kandidáti z přiborského českého ústavu, tedy se skutečnou. ne fingovanou kvalifikaci pro české školy, ale pan hejtman nedal si ujíti přiležitosti, aby při obsazování provisorních a výpomocných mist zvláště naše rozeštvané obce neobmyslil nějakým tím kulturtrégrem a tak aby živlu odrodileckému i s této stránký pomohl na nohy anebo aspoň ne- sesílil národní uvědoměni v našich dědinách. Proč na př. na školách utraquistických v ohrože- ném Hradci, Komárově, Loděnici, Vlaštovičkách a Kateřinkách postavena před škamny taková individua? Předloňský abiturient na opavském ústavě Hrabetz, zběsilý odrodilec a syn pověst- ného Hrabtze z Vlaštoviček už ke konci I. se- mestru s jistotou věděl, že se dostane do Koma- rova, aby pomohl zahřívat kukaččino vejce, jez tam nasadila prušácká Nordmarka. Obec, ryze česká, bohužel, sití germanisační zatažena. Až když se proslechlo, jak chce p. Jirasek oblažit

Jirasek Hradec Komárov Kateřinka Hrabetz

19 article

Komárov, napsána odezva do „Op. Týd.“, která — jak se zdá — vrhla silné světlo na postranní hejtmanovo buntování s odrodilci a zastihnuvši ho in flagranti, pomátla ho tou měrou, že neod- vážil se poslati do Komárova Hrabtze, ale za to dosadil na tamější utraquistickou školu rovno- cennou — jak myslil — náhradu. Jsou učitelé na českých a utraquistických školách v ryze če- ských dědinách okr. opavského, kteří nejenom že nedovedou se správně česky vyjadřovat, nýbrž uni nesestilisují a pravopisně správně nenapíšou docela jednoduché věty. Jistý mladší učitel vy- jádřil se u přítomnosti pisatelovy, že v matu- ritní písemné práci z češtiny kladl čárky na každé ik a ak. To prý mu bylo „buřt“! P'sal telik, ják, ták aj. Faktum! Člověku zrovna hus kůže naskakuje, jakými hroznými ignoranty jsou opavšti kandidáti, zvláště v české historii a lite- ratuře! Což divu, že takový člověk, mající býti kulturním obrozovatelem našeho Slezska, klesá na pouhého figuranta učitelského a že spiše svádí lid na cesty temné! Jest nad slunce jas- nější, že slezská vláda postupuje dle jistého plánu na zdoláni českého živlu, nad obyčej pro- myšleného a že v germanisaci Slezska i se strany vládní jest systém. Jaké přetěžké posta- vení pro naše české učitele, kteří s lidem na ším ve Slezsku apravdově cítí

Komárov Slezsko Komárov Hrabtz

20 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 5. března.

Praha

21 article Ministr Vitte o své cestě do Asie.

Ministr Vitte o své cestě do Asie. Ruský ministr financi podal carovi písem- nou zprávu o své cestě do Asie, jejímž hlavním účelem bylo prohlídka čínské východní dráhy. posledního článku velké sibirské dráhy. O obou dráhách praví, že jimi ještě nede- končeno velké dilo míru, započaté r. 1893. Bude třeba ještě mnoho práce a úsilí, aby přemoženy byly všecky překážky a nejedno pokolení bude se musit vystřídat, než dilo bude dokončenoa přinese to hojné ovoce, jehož možno od něho očekávali, Vidí se mu potřebným, aby podél sibirsk dráhy zřízeny byly osady, do kterých by pře- vedeni byli Rusové z Evropy. Kromě toh je třeba opraviti profil středosibirské dráhy a uspíšiti stavbu okružné dráhy bajkalské. Počet vystěhovaleů z evropského Ruska d Sibiře nepřevyšoval do r. 1880 počet 2000 oso do roka. V 90 létech vzrostla tato číslice n 56.000, nyni došla do 200.000 osob obejího pohlaví. Obyvatelstva evropského Ruska přibývá ročně 13/4 mill., při čemž tato číslice neustále roste. Odečteme-li 200.000 vystěhovalců do Si- biře, ještě zbývá roční přírostek obyvatelstv 1,300.000. Z toho vidno, že evropské Rusk může Sibiř osídlovati, aniž by oslabilo svůj ná- rodní kmen v Rvropě. Naproli tomu Sibiř je tal málo obydlena, že hustota obyvatelstva skor nikde nepřevyšuje 5 osob na 1 čtv. kilometr a ročním přílivem vystěhovalců přibývá ročně jedva 1 osoba na 1 čtvr. kilometr. Prostranstv Sibiře třikrát převyšuje prostranství evropského Ruska. Ze všeho následuje, kdyby se Rusko ne postaralo, aby v Sibiři, hlavně podél dráhy, při bylo kmenového ruského obyvatelstva, že by se Sibiř možná dost brzy ovropskénu Rusku ná rodně odcizila. Odeizení to podporovala by že lezná dráha, jež by dala podnět k založení koloní cizokmenných, když by si tu Rusové nezachoval prioritu

Rus Asie Evropa Rusko Sibiř evropský Rusk

22 article

Řecko bez vojska Dopis » N. L V Athénách, 27. února. Velmi charakteri stické pro řecké poměry jsou událostí posledníeh dnů ve sněmu, nebeť vysvětlují postavení ny nějšího ministerstva ke dvoru a všeobecnou ne spokojenost s panujícími dosud poměry. Tři tomu roky, co ministerstvo Theotokiov zorganisovalo po přání královu a dle návrhu ko runního prince vojsko. K účelu tomu zřízen byl generálni inspektorát, v jehož čelo postaven byl sám následník trůnu, a jelikož zři zení to se stalo dle návodu nejvyšších německých kruhů, nedal si německý císař uniknouti příleži. tost, aby svému švakrovi k takému úspěeh gratuloval. Již to dosťačilo svobodomyslným Řekům, aby na nové to zřízení s nedůvěrou po- hlíželi a jim opovrhovali. Samo sebou souhlasilo úplně s pruským názory o militarismu a despotismu, neboť ge- nérální inspektorát rozhodoval nejen o záležito- stech strategiekých, ale i osobních celého vojska, aniž byl někomu zodpovědem. Podával tak tu výhodu, že zničil vliv poslaneň na správu vojska, jenž byl arci v mnohém ohledu velmi zhoubný, jelikož byl ministr vojenství často nu- cen dle přání poslanců důstojníky a poddůstoj- níky přesazovati a dovolenou udiletí atd.

N L Řek Řecko Atény

23 article

Inspektorát byl v tom chledu neodvislý, z to ale povstala z něho kamarila, od jejíž milost důstojníci záviseli. Takým způsobem by byl mnohý u ní neoblíbený důstojník mohl ztráviti léta ve vzdálených provineiích, kdežto druzi by si pokojně v Athénách hověli a výsadné posta- vení zaujímali, by spolehlivou oporu vyššíeh kruhů tvořili. Ministerský předseda již ve svém programu při volbách ohlásil, že hodlá o dstraniti in- spektorát, ale nikdo se nenadál, že to učin náhle a bezohledně. Každého tedy překvapilo. když ministr vojenství 25. února podal návrh nového branného zákona. Poslední článek jeh zni krátce: „Zákon ze dne 25. března 1900 týkající se generálního inspektorátu, pozbývá platnosti.“ Tím bude krátce korunni prine jake generální inspektor sesazen a mi- nistr války nabude dřívějšího práva. Zákon ten, který mimo jiné ustanovuje čin nou službu na šestnáct měsíců, nechceme zd kritisovati, ale jest významný proto, že byl sněmu předložen, aniž by s ním král souhlasil nebo následník trůnu ho znal. Možno si tedy představiti, jaký dojem ve všech kruzích učinil Když se při té příležitosti poslanec generá Smolenský ve sněmu ministra války tázal, proč zákon ten nenazývá „zákonem o organisaci voj ska“, odpověděl mu ministr, že nyní nelz o nějaké organisaci řeckého voj ska mluviti, poněvadž Řecko žád ného vojska vůbec nemá. Na kterou adresu ta odpověď směřuje, může se každý do mysliti a zároveň představiti si, že se ji minisi války u dvora nezalichotil. Za kompliment ko runnímu princi nelze ji zajisté považovati, nebo ten stál tři roky v čele vojska a organisoval je dle vysokých němockých názorů tak radikálně. že dnes jeho podčinění existenci vojska vůbee nepřiznávají.

Atény Řecko

24 article

Jak záležitost ta skončí, nelze okamžit předvidati, neboť nynější ministerstvo neodstoup tak snadno od svých záměrů a Deljanis ne- nechá padnouti svého kollegu a za panujícíel poměrů v Makedonii nelze na pád celého mini sterstva a na nové volby mysliti. Tyto by jen po silnily nynější vládní stranu. Domácí ten nesvár nevadí, by všecky kruhy věnovaly pozornost makedonským a bulharským záležitostem, ale všude vidíme zřejmě, že Ře kové zakročením Ruska a Rakou ska jsou uspokojeni. Jde jim totiž oka mžitě jen o to, aby byla bulharské násilné pro pagandě učiněna přítrž a toho cíle oným zakroče ním do jisté míry dosáhnou. Posledně zatkli zde Bulhara Petrova, jenž již před několika měsíci byl s plukevníkem Jan- kovičem v Thessalii, když se utekli na řecké územi, zatčen a vypovězen. Z neznámých příčin vrátil se nyní zase do Alhěn, aby se odtud s ne vou četou odebral do Sv. Kateřiny u Solunu, ale zatčením jeho plán tento zmařen. —cký.

Bulhar Jan Kateřina Makedonie Rusko Petrov Thessalie Soluna

25 article

Z jižní Afriky. Vrchní komisař pro jižní Afriku Milnen zahájil dnes, jak se telegrafuje, konferenci, svo- lanou k poradě o nových želez ničníc stavbách v Transvaalu a oranžské kolonii a pravil, že systémy dráh v nových kolonifel nebudou tvořiti příště zvláštní organisaci, nýbrž budou společným majetkem jejich obyvatelstva. Ze zaručené půjčky připadne 5 milk. liber šterl na stavbu dráh, jež vyžadovati budou nákladu celkem 10 mill. liber šterl. Rozpočet Francie. Z Paříže se oznamuje, že rozpočtová ko mise sněmovny poslanců se po dohodnutí s mi nistrem financi Rouviérem usnesla, by se ministr zmocnil, aby za účelem zjednání rovnováhy ve státním rozpočtu na r. 1903 vydal za 20 mil obligaci, z nichž zaplatila by se část zaručených úroků dráh v rozpočtu uvedených.

jižní Afrika Transvaal Francie Paříž

26 article

Z Nizozemska. Předvídaný kritický včerejší den v Nizozem sku minul, ale všeobecná stávka, která v něm, jak ohlašováno, měla vypuknouti, se nedostavil a také již, jak se zdá, zahájena nebude. Ústřední výbor nizozemských dělnických syndikátů, jenž ji měl připraviti a o okamžiku jejího propuknuti se usnésti, neměl patrně dosti odvahy, aby se opakovalo druhé vydání stávky lednové. Místo stávky, jež na základě usnesení jeho odložena, vyzval zmíněný ústřední výbor zvláštním pro- voláním veškero dělnictvo, aby protestovalo proli všem třem předlohám, jež vláda následkem led- nové stávky parlamentu předložila. Ústřední výbor dělnických syndikátů přesvědčil prý se na zá- kladě rozeslaných důvěrných dotazů, že všeobecná stávka se nyní provésti nedá. Na překážku jsou jí nově se utvořivší výbory dělnické a sice kře- sťanský a protisoeialistický, které získaly si již velký počet přívrženců a pracují proti výhradně sociálně-demokratickému ústřednímu výboru s ve- škerým úsilím a nikoli bezvýsledně. Pro odložení stávky velice závažnou byla proto také okolnost, že nebylo možno zjistiti, na kterou stranu by se přidaly vlažné živly v dělnietvu, které vyčkávaji se svým rozhodnutím až na poslední chvíli. Vy- hlídky na zdar stávky zkaleny byly ústřednímu výboru také tím, že vláda učinila nejrozsáhlejš opatření, aby aspoň doprava na drahách, zejmen věcí poštovních, pokud lze, stávkou nejméně

Nizozemsko

27 article

trpěla. Možnost menších stávek vším, co uve- deno, ovšem vyloučena není, ale třeba doznati, že vláda jest si dnes vědoma, že nebude se ji opakovati, aby doprava na drahách byla tak zne- možňována, jako před několika nedělemi. Stejně nepříznivě, jako se všeobecnou stávkou, utvářily se pro dělnictvo poměry v příčině tak zv. stáv- kových tří zákonů. Liberální strana, až na mal snad výminky připojí se sice k jeho zástupcům a sražena s nimi, hlasovati bude proti vládním předlohám, ale vláda přes to prosadí, co bude chtíti. Máť ve druhě sněmovně pevnou většinu, sestávající z konservativních klerikálů a prote- stantů. Sociální demokraté nevzdávají se však veškeré naděje, že z parlamentu vyjdou vládní předlohy upraveny tak, že nebudou příštím stáv- kám a jich přípravám příliš na újmu, neboť spo- léhají, že liberální strana v první sněmovně, která má v ní většinu, předlohy ve vládním znění prostě zamítne, nebo je značně ve pro- spěch dělnictva dle jeho přání změní. Odhodlá-l se k tomu liberální strana této sněmovny, není dosud ještě známo, ale ozývají se hlasy, žesi to rozmyslí, proto že by tím dávala v šanc svoji většinu. Vlída prý jest proto odhodlána, budou-l její předlohy prvou sněmovnou zamitnuty, roz- pustí ji a vypíše nově volby, z nichž by za ny- nějších poměrů — jak vláda doufá — vyšla liberální strana velice seslabena. Z toho soudí se, že liberální strana v prvé sněmovně vládě při schválení dělnických předloh velké obtiže dělati nebude a že dělnictvo a jeho přání tento- kráte podporovati nebude.

28 article

Z Amsterodamu se telegrafuje, že ve sně- movní komisi pro stávkové předlohy, bylo pro- jednání těchto obstrukcí menšiny zmařeno, tak že na zejtřek ustanovená plenární schůze, jež s jími již měla zabývati, konati se nemůže. Men- šina žádá, by svolala se k projednání předloh anketa, ale většina trvá na tom, by se všechny tři předlohy neprodleně schválily. V zemi je již vše připraveno, aby rázem všude prohlášen byl stav obleženi. Jak se dnes sděluje, očekává se prudká, al krátká stávka, proti níž vláda nejrázněji zakročl. Ač nepřihodilo se dosud nic, pozorovati přece všude napjetí a rozechvění. K úmrtí dra. Fr. L. Riegra. Přípravy k pohřbu. Pořad pohřebních slavnosti. V pátek dne 6. března: Od 12. hod. pol. do 5 hod. odpol. bude obecenstvu poskytnut přístup k katafalku v Pantheonu musea král. českého, na kterém bude vystavena mrtvola dra. Frant. Lad. Riegra. Čestnou stráž u mrtvoly budou konat studující, členové právnického spolku » Všehrd« a Sokolové s tásenými rapíry. Příchod ustanoven hlavním vchodem z Václavského náměstí, odchod pobočním vehodem v sadech Čelakovského. V sobotu, dne 7. března: Od 8 d 11 hod. dopol. bude obecenstvu opět poskytnut přístup k mrtvole, při čemž bude zachováván týž pořádek, jako v pátek. Od 11 hod. dopol. do 142. hod. odpol. zůstane museum uzavřeno.

František L Riegr Riegr Sokol Čelakovský Amsterodam Mena Všehrdy Václavský náměstí muzeum král právnický spolek Oda 8 d

29 article

Též hrbitov vyšehradský a ulice Štuleova n Vyšehradě bude od 11 hod. dopol. uzavřena. O 42. hod. odp. otevře se museum pro účastníky pohřbu, kteří se vykáží logitimacemi, vydanými radou městskou. Přístup do Pantheonu (vstu- penky červené) vyhražen toliko příbuzným důvěrným přátelům zesnulého, zástupcům sborů zákonodárných, vynikajících korporacf i úřadů a vzdálenějším hostům a zástupcům tisku. Členům »Hlaholu«, kteří budou zpívati při církevních obřadech, vyhražena čelní galerie (vstupenky modré). Ostatní galerie určeny jsou pro dámy (vstupenky bílé). Ochozy ve vestibulu ustanoveny jsou pro zástupce měst a spolk (vstupenky zelené). Ostatní hosté shromáždí s ve vestibulu (vstupenky žluté). Hostům, majícím přístup do musea, rozdávány budou brožurky, obsahující podobiznu Riegrovu, řeč p. náměstk Neuberta, proslovenou ve sboru obecních starších dna 4. března a stručná životopisná data Fr. Lad. Riegra. Bez legitimace nebude nikomu dovolen vstu do musea Prostranství kol musea bude úplně vy- prázdněno, aby přístup do musea nebyl stěžován. Povozy budou přijížděti silnicí od nádraži Františka Josefa, přejedou rampu a odjedou sadem Čelakovského do ulice Skrélovy, kdež s budou řaditi. Po 13. hod. odpol. nebudou již povozy připuštěny. Spolky, které se zúčastní prů- vodu, seřadí se takto: v ulici Mezibranské spolky politické, lite- rární, umělecké, učitelstvo a spolky vzdělavae a pod.; v ulici Sokolské mezi ulicí Ječnou a Žitnou spolky studentské, od ulice Ječné nahoru Sokol- stvo a dělnictvo strany národně sociální; v ulici Marianské od Havličkova náměst k ulici Jerusalemské spolky hasičské, od ulic Jerusalemské k ulici Bredovské spolky sporlovnl střelecké a vysloužilecké;

Riegrův Neubert Riegr František Josef Čelakovský Skrélův Sokol Havličkův Francie Mezibranská Štuleov můj Vyšehrad Hlahol