Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII

2

V Praze, v pátek dne 6. března 1903.

Praha

3

Číslo 64.

4 article

Na ranní a odpol. Hist, předplácí se v Praze v aluinisl rak na mie . . . .. K —h na čtvrt leta s dvalí čenášken na maŘsl na čtnt leta . . . . 7 K D0 h ve flialkáck na mě-te . . . 2 K 30h ra přsic . . . . . a na čtvrt lela . . . . 9 k ooh s dvojí zánilkeu . . . 1 K eo na čtvrt lela na pařat

Praha

5 title

Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.

Praha

6 article Komická „oprava“ jednacího řádu parlamentniho.

Komická „oprava“ jednacího řádu parlamentniho. K celníkům a mýtným, sedícím u brány parlamentu a zadržujícím nebo propouštějícím libovolně, za určité celně, — vládní předlohy,« přirovnal minulé neděle nejmladší ze ředitel České spořitelny p. dr. Eppinger na ne- dělní schůzi lovosické naše poselstvo ve Vídni. Vůdce německých pokrokářů nikterak se netajil, jak tato naše »libovolná a pohyblivá« obstrukční methoda Němcům ukrutně překáží v jejich postupu, jak jest jim nesnesitelnou jako hotový skřipec, na němž je s jejich Kör- brem napínáme a mučime. Škoda že pan dr. Stránský, meškající touž dobou v Ji- hlavě, nespojil se telefonem s Lovosicemii uslyšev z úst německého vůdce tuto vášnivou filipiku proti naší obstrukci, snad by se byl přece poněkud zarazil ve svém opravdu již po- divném brojení proti ní, snad by ji aspoň ne- byl v Jihlavě prohlašoval za »škodlivé bláznov ství«, když si již nedá vymluvit, že prý »nen pravou cestou« k odstranění vlády Körbrovy.

doktor Eppinger Němec Stránský Vídeň Jihlava Český spořitelna

7 article

Učme se od nepřítele! Pozorujme, které z na- šich zbraní on nejvíce se bojí, která válečná taktika naše nejvíce jej znepokojuje a dle toho držme se té taktiky a nezahazujme lehkovážně zbraň nepříteli tak nemilou. Zde vlastní úsudek nepřitele před vlastním lidem jeho: »Od tří let« horlil před německými svými stoupenci vůdce německých pokrokářů dr. Eppinger slovně: »od tří let Mladočeši sedí jako mýtní celníci na prahu říšské rady a roz- hodují po vlastní libosti a uznalosti, kterou z předloh laskavé propustí a kterou odmítnou od prabu; i stanoví bez rozpakův cenu, za jakou ji chtěji nejmilostivěji pardonovat, při čemž dě- lají velmi pěkné a dobré obchody. . . . Vinu toho má jednací řád říšské rady svými ustanoveními o pilných návrzích, jichž Češi promyšleně ke svému prospěchu vykoři- stují!« Následovalo obvyklé ohražování se něme ekých farizejcův proti výtce, že také oni dělali po tři léta obstrukci a to kapitálně revoluční rabiátskou.

doktor Eppinger Čech

8 article

Ta byla ovšem, sedláče, zcela jiná, b nutná pro velkou a spravedlivou příčinu — (že se totiž nám Čechům přiznalo v našich zemich rovné právo s Němci zdejšími) — ale my Češe děláme prý obstrukci pro nic za nic, nám se nestalo žádné násili, žádné bezpráví, žádná křivda, my prý ji provozujem jen jako pouhý sport. »Češi dělají obstrukci jen z pouhé passe. aby dokázali neudržitelnost rakouských pomě- rův«, namlouval dne 1. t. m. gentleman Ep pinger lovosické »německé intelligenci«, aniž prý se při tom zarděl. Ale to by ho pořád ještě ani tak nemrzelo, jako spíše ta »zchytralá a obratná pružnost« naší obstrukční taktiky, která brzy povolí, brzy opět zatne, tu popustí, ale hned opět kleštěmi sevře vždy dle toho, jak prospěch věci české právě vymahá. My Češí víme prý velmi dobře, kdybychom v obstrukci své přestřelili a parlament vídeňský rozbili, že by se na nás přívalila lavina ab- solutismu, který by nám mohl býti velice nepříjemným. »Proto — horlil p. dr. Eppinger — zůstávají Češi těmi mýtnými a celníky u brány našeho rajehsrátu a propouštějí práci v něj pouze za přiměřené zaplacení« . . . Nuž, jak jen tomuto »nedůstojnému« stavu udělat přítrž Mohlo prý by se za to míti, že je to dosti snadné říznou změnou jednacího řádu. Ale není, vy- kládal p. dr. Eppinger svým posluchačům. Ta- ková změna je vždy nožem na obě strany brou- šeným, s nímž nutno velmi opatrně zacházet; »Theoreticky nedá se proti zamezení všeliké ob- strukce změnou jednacího řádu ničeho namitat. Leč v praxi maji se věci jinak: obstrukce jest zoufalým, posledním prostředkem menšiny proti násilné většině. Hledí-li většina prostředky ná- silnými udolat menšinu, pak nezbývá této, než

Čecho Němec Čech doktor Eppinger

9 article

sáhnout k obstrukci. My Němci bychom uvalili na sebe těžkou zodpovědnost, kdybychom k tomu působilí, abychom se zba v il posledního svého obranného pro- středku.« Celý problem pro německé »líbe- rály« záleží tedy v tom, vynajíti takovou šikov- nou změnu jednacího řádu, kterouž by toli ko nám Čechům byla pro budoucnost vyražena zbraň obstrukční z dlaní, ale nikdy Němcům Nuž, o tuto kvadraturu kruhu vynasnažil se německý »liberál« p. Grabmayr a dle tleskající reklamy německo-ústaváckého tisku skoro prý ji šťastně rozřešil! »Tyrolský genius« našel prý zlatou střední cestu: jak urychlit práce parlamentní, aniž by nieméně všeli ká (rozuměj německá) obstrukce byla tou měrou spoutána, aby se naskytla přiležitos k obnovení »železného kruhu« pra vi ce. « Jakož jsme viděli, hněte a mrzí německé soky naše ze všeho nejvíce ta naše ob- strukční manipulace s pilnými návrhy Proto je také celé ostři té »geniální« páně Grabmayrovy »reformy« jednacího řádu přijaté právě nejužším, »referentským výborem« sně- movny, namířeno hlavně proti posavadní svobodě u projednávání pilných návrhův. Par- lament nemá o nich na dále roko- vat. Toliko navrhovatel, nebo, jeli jich více, tedy pouze ještě jeden, první po něm v řadě, obdrží slovo k odůvodnění, ale jinak nikdo vlc!

Němec Čecho Grabmayr Grabmayrův

10 article

Žádná diskusse, žádná opposice není pří- pustna a byť se jednalo třeba o nejsvreho- vanější důležitost národův, o nej pilnější událost, ba o nejvělši myslitelnou poli- tickou katastrofu říše: Celá ostatní sně- movna zůstává odsouzena k na- prosté němotě jako klášter trap- pistů a smi toliko hlasovat; bud návrh dvoutřetinovou většinou schválit nebo ne- schválit a basta. Takovým způsobem dá se ovšem každý pilný návrh »odpravit« v jediné schůzi, na mí- stě, ale té ubohé důstojnosti takového němého parlamentu. A mysli, pánové, že tím opravdu zamezi obstrukci silnější a čilé opposiční straně? Ona tedy podá v každé schůzi nový pilný ná- vrh a vyšle k odůvodnění jeho dva vytrvalé řečníky, kteří dovedou vždy šest až osm hodin řečnit; a když ti domluvl, podá druhý pilný návrh, k němuž musí dle reformy p. Grab- mayrovy opět ještě v téže schůzi oba jeho na- vrhovatelé mluvit — a tak může operovat od schůze do schůze, den za dnem. To je pasť nastražená leda na početně slabé strany, ale sílnější mohou i pak pilnými návrhy práci parlamentu hatit a zdržovat jako doposud. Jaký tu tedy z celého vtipu zisk. Dalsí zrychlení práce parlamentu má nastati tím, že předlohy vládní mají býti podrobeny pouze dvojímu čtení, t. j. že mají býti hned bez debaty přikázány výboru, vyjma že by ihned ve schůzi, kdy vláda předlohu podala, byl učinén návrh na prvé čtení. O návrhu takovém má opět sněmovna beze vší debatty rozhod- nout a — návrh pokládá se za odmitnutý, když dvě třetiny hlasův proti němu se vysloví!

Grab

11 article

Zase jedna rakouská specialita! Ve všech parlamentech světa jest přikázáno trojí čtení každéhokoli návrhu, ať poslaneckého nebo vlád- ního, pouze v cislajťánském parlamentu má se to vyprat jen z dvojí vody hned na čisto! Výminkou toliko — však opět jen němým hlasováním může si parlament podovolit první čtení, bude-li pro to něco přes třetinu poslancův. Všude jinde žádá se k přijetí jaké- hokoliv návrhu, aby pro něj byla aspoň nad poloviční většina. Ale zde příjat návrh, je-li pro něj třetina a jeden hlas! — Interpellace se mohou sice i na dále podávat, avšak aby byly přečtěny, k tomu je zapotřebí žádost aspoň 50 poslancův !! Opět pravá perla německé svobodomysl- nosti. Všude jinde stačí k tomu přání několik interpellantů samých, zde však musí jich byti půl sta! Vládě pak se udílí ke zodpovídání interpellací lhůta — sesti ne d ěl, což je zajisté uznání hodná liberálnost vůči pohodlným ministrům, aby se mohli na odpověď dobře při- pravit, avšak nemysliž nikdo, že jsou snad aspoň pak zavázáni odpovědít. Nikoliv. Interpellovaný ministr potřebuje si za těch šest neděl vymyslit pouze nějaký důvod, pr který neuzná za dobré interpellaci vůbec zodpo- vědět a je odbyto. To jesť hlavní ltresť navržené »reformy«, chatrné a nicotně to slálaniny, která by z parlamentu učinila věru jen pouhý čeledník všemohoucí vlády.

Interpellace

12 article „Česká spořitelna“.

„Česká spořitelna“. „Důkladná revise.“ Včerejší místodržitelský večerník uveřejňuje prohlášení náměstka vrchiního kurátora c. k. místodržitelského vicepresidenta Dörfla, o „dů- kladné revisi“, kteráž dle vyhlášky vykonána byla na žádost ředitelství České spořitelny ve „všech oborech obchodů jejich a za vedení pode- psaného náměstka vrchního kurátora“. Vyhlášk vyličuje, kterak revisí shledána hotovost po- kladní v nejlepším pořádku a jmění úplně souhla- silo s knihami. Vyhláška vzdává pochvalu nad- lidskému namáhání úřadnictva, ujišťuje, že hy- poteční půjčky vyhovují zákonným a statuárním předpisům a že poskytují ve spolku s půjčkami městům, okresům a zemím, na říšské radě za- stoupeným a s papíry první třídy pupilární jistot a největší bezpečnost vkladatelům. Vůbec má vyhláška velice krásné znění škoda, že její lapidární pádnost jest trošku ru- šena jejím prvním odstavcem, který zní „Kuralorium České spořitelny pro- vedlo jakožto kontrolní orgán, statulem povolaný, pod vedením podepsaného před- sedy ve dnech 3. a 4. března t. r. opětovně důkladnou revisi ve všech odvětvích obchodních na požádání ředitelství. Kdo to jest kuratorium?

Dörfl Český spořitelna

13 article

„Statutem povolaný kontrolní orgán Česko spořitelny.“ Ani jediný kurátor však nestojí mimo spolek České spoři- telny. V bilancích České spořitelny na konci uvádí se: Nynější stav spolku a snad potom; „Vrchní kurátor“ a „zástupce vrchního kurá- tora“, na to přijdou „ělenové“. A v jich se- znamu nacházime všechny kurátory, jimiž jsou: Antonín Kukuk, ryt. dr. Zahn, ryt. Vojtěch Lanna, Jan Stüdl, šl. Viktor Riedel-Rie- denstein, ryt. Fil. Schöller. Což doka- zuje, že se spolek Česká spořitelna, jak se sama sebou obrozujeak se také sama reviduje a absolvuje. Čili jinými slovy, její o pětná dů- kladná revise, trvající celé dva dny, vykonaná na požádání slavného ředitelství, skládajícího se výhradně ze členů spořitelny — byla prac docela zbytečnou. Nepochybujeme ani dost málo, že také první skončila co nejchvalněji, ale jak známo, t. zv. „run“ vypukl po valné hromadě, kteráž se konala na základě první re- vise, a pakliže tato první revise mu nezabránila, nebude mít na skutečné, ty pravé příčiny návalu vkladatelů žádného vlivu ani druhá.

Kukuk doktor Zahn Lanna Stüdl Riedel Schöller Česko spořitelna Český spor Český spořitelna

14 article

Již několikráte poukázali jsme k tomu, že nikdo není povinen, věnovati těmto výkazům, těmto bilancím a těmto revisím více důvěry, nežli jest ochoten a pravili jsme také, že i pan vrchní kurátor i jeho náměstek nemohou míti jiné než subjektivní důvěry k ní. Ku pojmům „samo- vlády“, „samovlastnictví, „samovolenství, „své- zákonnosti“, „samozvanosti“ připojila organi- sace České spořitelny také pojem „sa mo- čili svékontroly“ a to jest právě nejtěžší výtka, kterou proti jejímu statu máme a s námi celá česká veřejnost národní, a české vkladatelstvo vůbec a to proto, že jest vyloučeno nejenom toto vkladatelstvo, ale vůbec český živel z účastenstvi na správě spořitelny a tím už i na dozoru v ni. Kuratorium spořitelny jest hodno podle toho je- nom důvěry — německých vkladatelů, a poně- vadž se tato důvěra zakládá výhradně na ná- rodně politickém momentu, na tom, že jak člen- stvo, tak ředitelstvo, tak i kuratorium skládá se s vyslovených stranníků německých, ano,

Český spořitelna

15 article

přímo náčelníků výbojného němectví v Praze. nemůže mit žádná revise, tímto kuratoriem vy- konaná, vliv na intelligentního českého vkla- datele. A to už proto, že se ani v revisi, včera v místodržit. večerníku uveřejněné, nečiní ni nejmenši zmínka o seznamu darů, Českou spo- řitelnou i jen za minulý správní rok rozdaných. Ani z březnové revise nejsou zřejma jména vý- bojných, germanisticky násilnických, přímo ha- katistických účelů, jimž všem dohromady podle úsudku znalců možno každoročně věnovati sumu jednomu millionu přibližnou, aniž by to bylo znatelno na účtech bilance, n číselných výsledeích revise. Jakkoli tedy revise, svékontrolou podnik- nutá, nemůže míti reální ceny, jakkoli nemůže absolutní ceny takové dodati podpis náměstk vrchního kurátora, nemůže býti naprosto vo- dítkem a poučením o tom, jak se nakládá ve spořitelně sumou, danou valné hromadě k dis- posici na hlavní a vlastně jediný účel spol- ku České spořitelny, kterýž jest spolkem dobro- činným.

Praha Český spo Český spořitelna spolek dobro

16 article

Samo znění revisorské vyhlášky nasvědčuje. že kuratorium nezná aneb zneuznává pravé pří- činy tak zvaného „runu“, návalu věřitelů na spo řitelnu. Četli jsme sice na mnoha místech, v ně meckých listech, že tento „run“ nemá příkladu v dějinách peněžnictví. Prostě proto, že se v dě- jinách poněžnictví nevyskytuje takové mon- strum a absurdum, jako jsou privileje, České spořitelně statutem udělené. Krakovská „Now Reforma“ uveřejňuje o dnešních událostech pražských obšírný článek , pod význačným titu- lem „Útokčiobrana“, kterážto úvaha v zá- věrku svém plasticky výrazně zachycuje skuteč nou povahu runu, před níž rozhodující kruhy své- hlavě zrak svůj, jinak velmi pečlivý, zastírají. Píšeť „Nowa Reforma“: „Po dlouhá léta podle pozorování veřej- ností věnovala celkem malé kvoty na české účely, a za to celou silou svých kapitálů ško- dila Čechům, až konečně česká veřejnost sama sebe se tázati musila, může-li své kapitály umí- sťovati v této spořitelně. Odpověď mu- sila vypadnouti záporně. Však ni- kdo nebude svému nepříteli do- dávati zbraně. Jakmile odpověd takto dopadla, musilo nastoupi hromadné vypovídání českých kapitálů z německé spořitelny.

Čecho Český spořitelna

17 article

Run v Praze to není úlok, ale obrana.“ Žádálo-li se tudíž z české strany, od níž se vklady sice přijímají, která se však vylučuje z jich správy, z dozoru na použití jich výtěžku, aby byli její zástupcové pojati do ředitelstva, do kuratorin, její příslušníci do úřadnictva spoři- telny, podle poměru českých vkladů, a odpoví- dá-li se včerejší vyhláškou, potom se dává Čechu kámen místo chleba, had místo ryby. Potom se stane run, který jest obranou a nikoli útokem latentním, trvalým a skončí jenom jedině mož- ným koncem, vybráním českého kapi- tálu ze spořitelny, kdyby měl trvati mě- síce aneb rok. O tom panuje v české národní intelligenci jedno mínění, neboť nechce dále pod- porovati hanbu, která se na ni páše nynějším stavem, nynějším statutem spořitelny, soukromé to úvěrní společnosti, použivající českých kapi- tálů k vyhlazovacímu boji protičeskému. Tato otázka stala se otevřenou a nezmizí už z če- ského pořádku s Němci! Včerejškem dosáhl úhrn vkladů z České spoři- telny vybraných výše: 27,439.255 K. Nával vkladatelů do »české« spořilelny. Včera 12. hod. polední byla poslední hrstka vkladatelů pro včerejšek vpuštěna z ulice do dvorany. Celkem do- stalo se včera do spořitelny 240 vkladatelů. Bulletin spořitelny zní pak: na 1018 knížek vkladních vy- placeno 1,371.654 K 41 h. Úhrnem vyplatila »českáe spořitelna ode dne 20. února obnos 27,439.255 k. Hned včera v poledne bylo pro vkladatele z venkova rozdáno 170 vstupních lístků pro dnešek. Asi 50 lístků rozdáno před půlnocí. Kteří vkladatelé z ven- kova posílají spořitelně knížky, obdrží vypovězené obnosy poštou. Vkladatelům pražským, když zašlou

Čech Němec Praha Český spor

18 article

robném prodeji: rán ní číslo o sobě . n sh o poledni ve dlialkách na venkovš- anní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 3h Insernt platí se hotově supřed. Fředplacení a luserty přijímá sdmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí ae též rodakne tiskárns n ekpodice „Národnich Llasd“. skopány se nevraerj

Národnich Llasd Marisnský ulice Insernt

19 article

knížky poštou, budou zaslány kupony, na něž denně od 1.—3. hod. odpol. obdrží penize u pokladny pro restanty.

20 title

Říšská rada.

21 article Poslanecká sněmovna.

Poslanecká sněmovna. Schůze 209. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, dne 5. března. O žádném sborovém veliteli vojenském, o žádném generálu nebylo ve sněmovně posla- necké ještě tolik řečí, na žádného tolik stesků a žalob, jako na p. Gálgocza. Jméno Gál- gocza vyskytuje se jistě v protokolech tohoto zastupitelského sboru ze všech officiálních jmen této poloviny říše a celé monarchie nejčastěji. Tento moment zajisté má vážné příčiny. Tvrdí se sice polskými poslanci, že jest Gálgoczy u mužstva obliben, že chová se k mužstvu šetrně a humanně, ba že jest jím nazýván otcem, že však jsou konflikty mezi ním a dů- stojníky a že následky těchto konfliktů po- ciťuje potom prostý vojín. Tyto následky jsou však tak povážlivé, četné a křiklavé, že bylo třeba opětného vyšetřování. Co však o tomto vyšetřování bylo sděleno sněmovně, nemůže býti žádným upokojením, protože tresty a pokuty nejsou v žádném poměru k vině. Věci, které se vytýkaly polnímu zbrojmistru Gálgoczovi byly dílem směšné a malicherné, dilem hrozné. Zajisté vzbuditi může jen ve- selost oznamuje-li se, že nedovoleno poddůstoj- níkům pořádati ples v Sokolovně, poněvadž »Sokolové jsou buřiči«, že damskému komitétu nepovolila se vojenská hudba, že vojenští úřa- dové pletli se do záležitosti postavení pomníku Kosciuszkova. Jiné momenty týkají se i nelid- ského zacházení důstojnictva s vojíny jednak, s občany jinak. Případů je řada nekonečná.

Gál Sokol Kosciuszkův Vídeň poslanecký sněmovna

22 article

Dnes již byla čtvrtá debata o nich a zajisté budou nové následovati. Měl pravdu ministr zeměbrany hr. Welsersheim, že rozpravy o událostech v obvodu, jemuž jest vojenským velitelem Gálgoczy, jsou nekonečné, ale právě že jsou nekonečné a že tyto případy jsou pod- nětem k nim, právě tento moment je povážlivý a měl by býti vojenské správě centrální pobud- kou, aby sama učinila přítrž stavu, který — troufáme — není k vážnosti ani Haliče, ani armádní správy, ani Rakouska vůbec. Kromě toho třeba poukázati, že nejsou to jen sociální demokraté sami, kteří vystu- pují jako žalobci proti Gálgoczovi, nýbrž jsou to také členové klubu polského, jako Wilk a dr. Rotter. Jest tedy podle všeho nevole proti tomuto generálu v šeobecnou a právě tato všeobecnost jest svědectvím, že je také odůvodněna. Zejtra sněmovna v krátké schůzi vyřídí předlohy, které se týkají assanačních opatření pro Prahu, Těšín, Morav- skou Ostravu a BIIsko.

doktor Rotter Halič Rakousko Praha Těšín Morava Ostrava

23 article

Z Vídně, 5. března. (C.-B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod. 15 min. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslance dra. Šlleného a spol. po podpoře obchodnického dorastu, zvláště česko-slovanské besedy brněnské; — Černého a spol. po týrání nováčka 74. pěšího pluku Kafrala závodčím Fischerem: — Freslaa spol. po zabavených pohlednicích Špořitelna českáa a její přátelé státn. zastupitelstvem pražským; — Erba a spol. po zvýšení ruského cla na kosy: — Tschana a spol. po nařízení okr. hejtmanství dě- činského o dvojjazyčných služebních knížkách: — Kliemanna a spol. po vyučování evang. nábo- ženství: — Eisenkolba a spol. po zbytku sta- vebního nákladu na římsko-katol. kostel v Kraslici; — Ellenbogna a spol. po stavu zřízenců libe- recko - jablonecko-tanvaldské dráhy: — Schuh- meiera a spol. po soutěži vojenských nudeb s ob- čanskými. Posl. Iro (v dotazu k předsedovi) naléhá, aby ministr zemské obrany odpověděl na jakýsi dotaz. Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Chocův dotaz po bytových poměrech železničních zřízenc v Čechách, sdělením příslušných zkušeností: — na Slámův po vlaku č. 219 a jeho připadném spojení s osobním vlakem č. 504 ve Staré Pace, že v tom směru nelze očekávati positivního výsledku.

Vetter Černý Fischer Posl doktor Wittek Chocův Slámův Vídeň Čechy Stará Paka

24 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 5. března.

Praha

25 article

Ve Vídni je neustále vítr a ten činí pro Vídeň zdravou. Říšské a residenční město má tak mnohou přednost, proč bychom ji nedopřáli i tu, že v ní poměrně málo lidí umírá. Poslá ním národů rakouských bylo od velikého oka mžiku, kdy osud svůj s tímto městem spjali vůbec mu sloužiti a je krmiti, dát se k vůli němu a jeho slávě ubíjeti. Doma nám Labe trhá rok jako rok — a mnohý rok i dvakráte — v rozsahu mnoha mil ornou půdu a pustoší náš majetek a my na to klidně pohližeti musíme. Proč? Poněvadž ne máme ani 20 mill., co by stála regulace této řeky. Ve Vídni ale stálo upravení Dunaje více než 100 millionů. Za to ale uvidíte, posadite-li se v Klosterneuburku do zámecké zahrady, že denně dvě, ba dokonce i tři lodi majestátné plují kolem. V Praze máme na státních drahách na místo nádraží prkenné boudy a v letě na výlety jezdí náš lid v dobytčích vagonech. Ve Vídni vystavěli za více než 60 mill. okružní dráhu, po niž nikdo téměř nejezdí a jež nevynese ani tolik, co stojí režie. V Praze není osm mizerných millionů na kanalisaci Vltavy, aby ale Víden měla lacinější uhlí, stavěti se bude odersko-du- najský kanál nákladem aspoň dvou set millionů korun. Peněz pro nás tu není, jinak ale děláme zde úžasné pokroky. Na jednom divadle dává se opereta s libretem již zpracované Štolbovy »Mořské panny« a ve druhém dávají operetu »Drátenika«, již skomponoval syn bývalého vojen- ského kapelníka Lehara, faké v Praze známého a v té dokonce po česku se mluví, ba jeho píseř s českým zpívá se refrainem.

Štolbův Lehar Vídeň Dunaj Klosterneuburk Praha Vltava

26 article

Zatím se zde hádají o výrok, jejž o Vídn učinil své doby Richard Wagner, nazvav ji od porným židovským městem. Jedni tvrdí, že učinil tak k vůli množství židů, již v tomto městě žijí, druzí k vůli »rakousko-slovanskému pořádku«, který prý ve Vídni ze všeho již čouhá. Podíval bych se rád na Vídeň, kdyby vn Slované nedělali pořádek. Kdo staví Vídeň, kdo ji zdobí a šatí? Výhradně Slované. Kdosi již před léty v ten smysl se vyslovil, že Vídeň po- číná vlastně už v Podmoklech. Nevím, zdal proto, že na cestě ze svaté římské říše národ- nosti německé je to první město, v němž člo- věku se dostane kloudného gulaše a dobrého piva, ale vím, že bych vždy přednost dal té naší Asii, byť by byla třeba zemčaty vykrmená a povidly pomazána, než kulturně vyspělé Ev- ropě, jež pochutnává si na shnilých flundrecha připíjí k tomu luckenwaldské pivo pro panny a děti. Oficiósní jaro nastává ve Vídni teprve 1. květnem, však dnes již je v pareích uvniti města všude zeleno. Nedostaví-li se mrazy. bude za čtrnáct dnů všechno zeleno — Prater. Závidím Vídni Prater. U nás sice je veřejných sadů dost a pěk- ných sadů, takže žaloby v tomto směru nejsou oprávněny, však jsou všechny poměrně malé, pro město s 20—50 tisíci obyvately, ne ale pro půlmillionové nemehlo. Jak šťastný je Videňákl Když na večer po skončeném lopocení dne

Wagner Slovan Eva Prater Vídeň Podmokly Asie

27 article

Pražan dlouho a dlouho uvažuje a se rozmýšlí kam, Vídeňák odpověď na tuto otázku má stále připravenou. Nemá zapotřebí, aby si tím lámal hlavu: »Do Pratru!« šepce mu všechno vůkol. Do Pratru žene ho vnitřní síla a do Pratru veze ho za chvilenku za deset haléřů elektrická dráha. A nemusí obávati se, že se mu vycházk ta znechutí, vždyť uvelebiti se může každého večera v jiněm koutě, vyhledati jiný útulek vybrati si den co den novou zábavu. A kdyby člověk nechtěl býti sám aktivním v tom velikém ensemblu smíchu a veselí, vní- mavějším a přístupnějším, stačí pouhý rozhled vůkol, neboť nic příjemnějšího, nic milejšího než pozorovati tisíce, jak bezstarostně plným douškem pijí z poháru nevinné rozkoše, kterou opatřují si prostičce a poměrně za málo peněz. Jedněm stačí tahací harmonika, druzí utlouci si mohou ruce pochvalou, již v nezměrně štědrosti udilejí výkonům dámské kapely, jež oblečena cele v bilých šatech s červenou širokou stuhou kolem pasu třetí jezdí jako o přítrž ne na koničkách ale na koních větších než jsou přirozené a po- číná si při tom jako opravdový rejthar. Jiný zase posadí se do vlaku, jejž táhne drak s ohni- vými očima podzemními slujeme a pátý dá se vytáhnouti velikým kolem do závratné výše . .. Každý dle gusta něco si vyhledá, třeba by to byla obligátní tlustá dáma, vážíci 200 kilo poctěna bůh vi jakou »Akademii« v Belgii ve- likou zlatou medaillí za to, že na svých prsou unesla vyspělého muže. Komu nelibí se rej lidový nebo kdo se h už nasytil, zabočíti může v pravo do oddělení pro vznešenější navštěvovatele a tam daleko přes půlnoc meditovati pod mohutným bukem při plzeňském aneb i bez něho. Koho baví koně

Pražan bůh Pratr Belgie

28 article

ekypáže, může prostě posaditi se na lavičku při druhém stromořadí a dívati se na defillement celé vznešené Vídně. Kdo miluje růže, posadí se v pravém slova smyslu do nich a také pro toho postaráno, koho těší povalovati se v trávě a počítati na nebi hvězdičky. Nevyruší ho z ll- bezných fantasií drsný hlas královského zem- ského policajta, který u nás chrání každé ste- bélko trávy, jako by se nezměnilo na podzim ve slámu, nýbrž ve zlato. Že my nemáme v Praze podobného cosi jako Praterl Vždyť má každé velké město svůj velký volný sad. Paříž má svůj boulongský lesíček, Londýn svůj »Hydepark«, jakkoli týž není nic zvlášt- ního, Berlín svůj »Thiergarten«, Drážďany svou »Velkou zahradu«, Pešť svůj »Varos ligel« atd. Nu a my, máme svou Stromovku. Pravda, krásný sad, na který můžeme býti hrdi. Je patrno, s jakou jej pěstujeme pili láskou, a nalezají se v něm par ie tak půvabné jaké bychom jinde marně hledali. Přirozený koberec před vstupem do Prahy s motivy tak rozkošnými a originálními, jaké si jen mysliti můžeme. Ale je malý, nestačí nám a při všem tom je málo živý a přítažlivý. Prater má tu výhodu, že směstná se v něm všechna společnost vídeňská. Nalezne tam, co hledá nejsmlsanější příslušník »high lifu« a po baví se tam »dle svého« i poslední dělník a nej chudší služka. U nás byla Královská Obora vy hrazena původně stavům, jinými slovy společ nosti nejvybranější — šlechtě a pražským patri cijům, teprve zdemokratisováním representačních sborů, zejmena sněmu, zdemokratisován byl také tento sad, ne k velikému potěšení naší aristokracie.

Prater Vídeň Praha Paříž Londýn Hydepark Berlín Drážďany Pešť královský země Velká zahrada

29 article

Však obě tyto vrstvy společenské nemohou se v tom srovnat, tím méně cítí se tam domo- vem vrstva třetí, vrstva stř dní. Ostatně je urozená společnost v Praze mnohem výlučnější než vídeňská. Kněžny Metternichovy v Praze není a také ne knižat a hrabat, kteří by, jak to činí ve Vídni, tak nápadně koketovali se starovideňskou lidovosti a jejími vzáenými již nyní representanty. Pro všechny není tam místa a překážejí si navzájem. Jinak bylo by, kdyby s Královskou Oborou spojeno bylo letenské cvičišté. Žel, že také tam již se staví a že ne zrovna nádherné činžáky tam ruší všechny plány do budoucnosti. Také není naděje na přeložení tratí železničních, jež s obou stran železným krunýřem Oboru svírají. Není-li ale možno, abychom se tam všichni vtěsnali, pak bych prosil, aby Obora věnována byla lidu, jeho zábavě a osvěžení. Je beztoho až příliš zasmušilý a kdo jej pozoruje, připadne bezděčně na myšlenku, že ho cosi trápl, co nedovoluje mu upřímně se rozveseliti a potěšiti. ano! Je toho mnoho, co se mu tíhou mlýnského kamene na prsa klade — ale právé proto chtěl bych, aby mu byla poskytnuta při- ležitost smáti se hodně a upřímně, jako to čini zdejší lid v Prateru. Není to myšlenka nová proměnit Králov- skou Oboru v Prater, zabýval jsem se jí již před dvaceti lety na tomto mistě, zabývali se myšlenkou tou i jiní po mně vracím-li se k ní, je to důkaz, jak se těžkou nás za uznání bojovati musí, dle mého pře- svědčení zdravý nápad.

Metternichův Praha Vídeň Prater Králov