1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, v pátek dne 6. března 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hist,
předplácí se
v Praze v aluinisl rak
na mie . . . .. K —h
na čtvrt leta
s dvalí čenášken
na maŘsl
na čtnt leta . . . . 7 K D0 h
ve flialkáck
na mě-te . . . 2 K 30h
ra přsic . . . . . a
na čtvrt lela . . . . 9 k ooh
s dvojí zánilkeu
. . . 1 K eo
na čtvrt lela
na pařat
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Komická „oprava“ jednacího
řádu parlamentniho.
Komická „oprava“ jednacího
řádu parlamentniho.
K celníkům a mýtným, sedícím u brány
parlamentu a zadržujícím nebo propouštějícím
libovolně, za určité celně, — vládní předlohy,«
přirovnal minulé neděle nejmladší ze ředitel
České spořitelny p. dr. Eppinger na ne-
dělní schůzi lovosické naše poselstvo ve Vídni.
Vůdce německých pokrokářů nikterak se netajil,
jak tato naše »libovolná a pohyblivá« obstrukční
methoda Němcům ukrutně překáží
v jejich postupu, jak jest jim nesnesitelnou
jako hotový skřipec, na němž je s jejich Kör-
brem napínáme a mučime. Škoda že pan dr.
Stránský, meškající touž dobou v Ji-
hlavě, nespojil se telefonem s Lovosicemii
uslyšev z úst německého vůdce tuto vášnivou
filipiku proti naší obstrukci, snad by se byl
přece poněkud zarazil ve svém opravdu již po-
divném brojení proti ní, snad by ji aspoň ne-
byl v Jihlavě prohlašoval za »škodlivé bláznov
ství«, když si již nedá vymluvit, že prý »nen
pravou cestou« k odstranění vlády Körbrovy.
doktor
Eppinger
Němec
Stránský
Vídeň
Jihlava
Český spořitelna
7
article
Učme se od nepřítele! Pozorujme, které z na-
šich zbraní on nejvíce se bojí, která válečná
taktika naše nejvíce jej znepokojuje a dle toho
držme se té taktiky a nezahazujme lehkovážně
zbraň nepříteli tak nemilou.
Zde vlastní úsudek nepřitele před vlastním
lidem jeho: »Od tří let« horlil před německými
svými stoupenci vůdce německých pokrokářů
dr. Eppinger slovně: »od tří let Mladočeši sedí
jako mýtní celníci na prahu říšské rady a roz-
hodují po vlastní libosti a uznalosti, kterou z
předloh laskavé propustí a kterou odmítnou od
prabu; i stanoví bez rozpakův cenu, za jakou
ji chtěji nejmilostivěji pardonovat, při čemž dě-
lají velmi pěkné a dobré obchody. . . . Vinu
toho má jednací řád říšské rady svými
ustanoveními o pilných návrzích, jichž
Češi promyšleně ke svému prospěchu vykoři-
stují!«
Následovalo obvyklé ohražování se něme
ekých farizejcův proti výtce, že také oni dělali
po tři léta obstrukci a to kapitálně revoluční
rabiátskou.
doktor
Eppinger
Čech
8
article
Ta byla ovšem, sedláče, zcela jiná, b
nutná pro velkou a spravedlivou příčinu — (že
se totiž nám Čechům přiznalo v našich zemich
rovné právo s Němci zdejšími) — ale my Češe
děláme prý obstrukci pro nic za nic, nám se
nestalo žádné násili, žádné bezpráví, žádná
křivda, my prý ji provozujem jen jako pouhý
sport. »Češi dělají obstrukci jen z pouhé passe.
aby dokázali neudržitelnost rakouských pomě-
rův«, namlouval dne 1. t. m. gentleman Ep
pinger lovosické »německé intelligenci«, aniž
prý se při tom zarděl. Ale to by ho pořád
ještě ani tak nemrzelo, jako spíše ta »zchytralá
a obratná pružnost« naší obstrukční taktiky,
která brzy povolí, brzy opět zatne, tu popustí,
ale hned opět kleštěmi sevře vždy dle toho,
jak prospěch věci české právě vymahá.
My Češí víme prý velmi dobře, kdybychom
v obstrukci své přestřelili a parlament vídeňský
rozbili, že by se na nás přívalila lavina ab-
solutismu, který by nám mohl býti velice
nepříjemným. »Proto — horlil p. dr. Eppinger
— zůstávají Češi těmi mýtnými a celníky u
brány našeho rajehsrátu a propouštějí práci v něj
pouze za přiměřené zaplacení« . . . Nuž, jak jen
tomuto »nedůstojnému« stavu udělat přítrž
Mohlo prý by se za to míti, že je to dosti snadné
říznou změnou jednacího řádu. Ale není, vy-
kládal p. dr. Eppinger svým posluchačům. Ta-
ková změna je vždy nožem na obě strany brou-
šeným, s nímž nutno velmi opatrně zacházet;
»Theoreticky nedá se proti zamezení všeliké ob-
strukce změnou jednacího řádu ničeho namitat.
Leč v praxi maji se věci jinak: obstrukce jest
zoufalým, posledním prostředkem menšiny proti
násilné většině. Hledí-li většina prostředky ná-
silnými udolat menšinu, pak nezbývá této, než
Čecho
Němec
Čech
doktor
Eppinger
9
article
sáhnout k obstrukci. My Němci bychom
uvalili na sebe těžkou zodpovědnost, kdybychom
k tomu působilí, abychom se zba v il
posledního svého obranného pro-
středku.« Celý problem pro německé »líbe-
rály« záleží tedy v tom, vynajíti takovou šikov-
nou změnu jednacího řádu, kterouž by toli ko
nám Čechům byla pro budoucnost vyražena
zbraň obstrukční z dlaní, ale nikdy Němcům
Nuž, o tuto kvadraturu kruhu vynasnažil
se německý »liberál« p. Grabmayr a dle
tleskající reklamy německo-ústaváckého tisku
skoro prý ji šťastně rozřešil! »Tyrolský genius«
našel prý zlatou střední cestu: jak urychlit
práce parlamentní, aniž by nieméně všeli ká
(rozuměj německá) obstrukce byla
tou měrou spoutána, aby se naskytla přiležitos
k obnovení »železného kruhu« pra vi ce. «
Jakož jsme viděli, hněte a mrzí německé
soky naše ze všeho nejvíce ta naše ob-
strukční manipulace s pilnými návrhy
Proto je také celé ostři té »geniální« páně
Grabmayrovy »reformy« jednacího řádu přijaté
právě nejužším, »referentským výborem« sně-
movny, namířeno hlavně proti posavadní
svobodě u projednávání pilných návrhův. Par-
lament nemá o nich na dále roko-
vat. Toliko navrhovatel, nebo, jeli jich více,
tedy pouze ještě jeden, první po něm v řadě,
obdrží slovo k odůvodnění, ale jinak
nikdo vlc!
Němec
Čecho
Grabmayr
Grabmayrův
10
article
Žádná diskusse, žádná opposice není pří-
pustna a byť se jednalo třeba o nejsvreho-
vanější důležitost národův, o nej
pilnější událost, ba o nejvělši myslitelnou poli-
tickou katastrofu říše: Celá ostatní sně-
movna zůstává odsouzena k na-
prosté němotě jako klášter trap-
pistů a smi toliko hlasovat; bud
návrh dvoutřetinovou většinou schválit nebo ne-
schválit a basta.
Takovým způsobem dá se ovšem každý
pilný návrh »odpravit« v jediné schůzi, na mí-
stě, ale té ubohé důstojnosti takového němého
parlamentu. A mysli, pánové, že tím opravdu
zamezi obstrukci silnější a čilé opposiční straně?
Ona tedy podá v každé schůzi nový pilný ná-
vrh a vyšle k odůvodnění jeho dva vytrvalé
řečníky, kteří dovedou vždy šest až osm hodin
řečnit; a když ti domluvl, podá druhý pilný
návrh, k němuž musí dle reformy p. Grab-
mayrovy opět ještě v téže schůzi oba jeho na-
vrhovatelé mluvit — a tak může operovat od
schůze do schůze, den za dnem.
To je pasť nastražená leda na početně
slabé strany, ale sílnější mohou i pak pilnými
návrhy práci parlamentu hatit a zdržovat jako
doposud. Jaký tu tedy z celého vtipu zisk.
Dalsí zrychlení práce parlamentu má nastati tím,
že předlohy vládní mají býti podrobeny
pouze dvojímu čtení, t. j. že mají býti hned
bez debaty přikázány výboru, vyjma že by ihned
ve schůzi, kdy vláda předlohu podala, byl učinén
návrh na prvé čtení. O návrhu takovém má
opět sněmovna beze vší debatty rozhod-
nout a — návrh pokládá se za odmitnutý, když
dvě třetiny hlasův proti němu se vysloví!
Grab
11
article
Zase jedna rakouská specialita! Ve všech
parlamentech světa jest přikázáno trojí čtení
každéhokoli návrhu, ať poslaneckého nebo vlád-
ního, pouze v cislajťánském parlamentu má se
to vyprat jen z dvojí vody hned na čisto!
Výminkou toliko — však opět jen němým
hlasováním může si parlament podovolit první
čtení, bude-li pro to něco přes třetinu
poslancův. Všude jinde žádá se k přijetí jaké-
hokoliv návrhu, aby pro něj byla aspoň nad
poloviční většina. Ale zde příjat návrh, je-li
pro něj třetina a jeden hlas! — Interpellace
se mohou sice i na dále podávat, avšak aby
byly přečtěny, k tomu je zapotřebí žádost aspoň
50 poslancův !!
Opět pravá perla německé svobodomysl-
nosti. Všude jinde stačí k tomu přání několik
interpellantů samých, zde však musí jich byti
půl sta! Vládě pak se udílí ke zodpovídání
interpellací lhůta — sesti ne d ěl, což je
zajisté uznání hodná liberálnost vůči pohodlným
ministrům, aby se mohli na odpověď dobře při-
pravit, avšak nemysliž nikdo, že jsou snad
aspoň pak zavázáni odpovědít. Nikoliv.
Interpellovaný ministr potřebuje si za těch
šest neděl vymyslit pouze nějaký důvod, pr
který neuzná za dobré interpellaci vůbec zodpo-
vědět a je odbyto. To jesť hlavní ltresť navržené
»reformy«, chatrné a nicotně to slálaniny, která
by z parlamentu učinila věru jen pouhý čeledník
všemohoucí vlády.
Interpellace
12
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
„Důkladná revise.“
Včerejší místodržitelský večerník uveřejňuje
prohlášení náměstka vrchiního kurátora c. k.
místodržitelského vicepresidenta Dörfla, o „dů-
kladné revisi“, kteráž dle vyhlášky vykonána
byla na žádost ředitelství České spořitelny ve
„všech oborech obchodů jejich a za vedení pode-
psaného náměstka vrchního kurátora“. Vyhlášk
vyličuje, kterak revisí shledána hotovost po-
kladní v nejlepším pořádku a jmění úplně souhla-
silo s knihami. Vyhláška vzdává pochvalu nad-
lidskému namáhání úřadnictva, ujišťuje, že hy-
poteční půjčky vyhovují zákonným a statuárním
předpisům a že poskytují ve spolku s půjčkami
městům, okresům a zemím, na říšské radě za-
stoupeným a s papíry první třídy pupilární jistot
a největší bezpečnost vkladatelům.
Vůbec má vyhláška velice krásné znění
škoda, že její lapidární pádnost jest trošku ru-
šena jejím prvním odstavcem, který zní
„Kuralorium České spořitelny pro-
vedlo jakožto kontrolní orgán, statulem
povolaný, pod vedením podepsaného před-
sedy ve dnech 3. a 4. března t. r. opětovně
důkladnou revisi ve všech odvětvích obchodních
na požádání ředitelství.
Kdo to jest kuratorium?
Dörfl
Český spořitelna
13
article
„Statutem povolaný kontrolní orgán Česko
spořitelny.“ Ani jediný kurátor však
nestojí mimo spolek České spoři-
telny.
V bilancích České spořitelny na konci
uvádí se:
Nynější stav spolku a snad potom;
„Vrchní kurátor“ a „zástupce vrchního kurá-
tora“, na to přijdou „ělenové“. A v jich se-
znamu nacházime všechny kurátory, jimiž jsou:
Antonín Kukuk, ryt. dr. Zahn, ryt. Vojtěch
Lanna, Jan Stüdl, šl. Viktor Riedel-Rie-
denstein, ryt. Fil. Schöller. Což doka-
zuje, že se spolek Česká spořitelna, jak se
sama sebou obrozujeak se také sama reviduje
a absolvuje. Čili jinými slovy, její o pětná dů-
kladná revise, trvající celé dva dny, vykonaná
na požádání slavného ředitelství, skládajícího
se výhradně ze členů spořitelny — byla prac
docela zbytečnou. Nepochybujeme ani
dost málo, že také první skončila co nejchvalněji,
ale jak známo, t. zv. „run“ vypukl po valné
hromadě, kteráž se konala na základě první re-
vise, a pakliže tato první revise mu nezabránila,
nebude mít na skutečné, ty pravé příčiny
návalu vkladatelů žádného vlivu ani druhá.
Kukuk
doktor
Zahn
Lanna
Stüdl
Riedel
Schöller
Česko spořitelna
Český spor
Český spořitelna
14
article
Již několikráte poukázali jsme k tomu, že
nikdo není povinen, věnovati těmto výkazům,
těmto bilancím a těmto revisím více důvěry, nežli
jest ochoten a pravili jsme také, že i pan vrchní
kurátor i jeho náměstek nemohou míti jiné
než subjektivní důvěry k ní. Ku pojmům „samo-
vlády“, „samovlastnictví, „samovolenství, „své-
zákonnosti“, „samozvanosti“ připojila organi-
sace České spořitelny také pojem „sa mo- čili
svékontroly“ a to jest právě nejtěžší výtka,
kterou proti jejímu statu máme a s námi celá
česká veřejnost národní, a české vkladatelstvo
vůbec a to proto, že jest vyloučeno nejenom toto
vkladatelstvo, ale vůbec český živel z účastenstvi
na správě spořitelny a tím už i na dozoru v ni.
Kuratorium spořitelny jest hodno podle toho je-
nom důvěry — německých vkladatelů, a poně-
vadž se tato důvěra zakládá výhradně na ná-
rodně politickém momentu, na tom, že jak člen-
stvo, tak ředitelstvo, tak i kuratorium skládá
se s vyslovených stranníků německých, ano,
Český spořitelna
15
article
přímo náčelníků výbojného němectví v Praze.
nemůže mit žádná revise, tímto kuratoriem vy-
konaná, vliv na intelligentního českého vkla-
datele. A to už proto, že se ani v revisi, včera
v místodržit. večerníku uveřejněné, nečiní ni
nejmenši zmínka o seznamu darů, Českou spo-
řitelnou i jen za minulý správní rok rozdaných.
Ani z březnové revise nejsou zřejma jména vý-
bojných, germanisticky násilnických, přímo ha-
katistických účelů, jimž všem dohromady podle
úsudku znalců možno každoročně věnovati
sumu jednomu millionu přibližnou,
aniž by to bylo znatelno na účtech bilance, n
číselných výsledeích revise.
Jakkoli tedy revise, svékontrolou podnik-
nutá, nemůže míti reální ceny, jakkoli nemůže
absolutní ceny takové dodati podpis náměstk
vrchního kurátora, nemůže býti naprosto vo-
dítkem a poučením o tom, jak se nakládá ve
spořitelně sumou, danou valné hromadě k dis-
posici na hlavní a vlastně jediný účel spol-
ku České spořitelny, kterýž jest spolkem dobro-
činným.
Praha
Český spo
Český spořitelna
spolek dobro
16
article
Samo znění revisorské vyhlášky nasvědčuje.
že kuratorium nezná aneb zneuznává pravé pří-
činy tak zvaného „runu“, návalu věřitelů na spo
řitelnu. Četli jsme sice na mnoha místech, v ně
meckých listech, že tento „run“ nemá příkladu
v dějinách peněžnictví. Prostě proto, že se v dě-
jinách poněžnictví nevyskytuje takové mon-
strum a absurdum, jako jsou privileje, České
spořitelně statutem udělené. Krakovská „Now
Reforma“ uveřejňuje o dnešních událostech
pražských obšírný článek , pod význačným titu-
lem „Útokčiobrana“, kterážto úvaha v zá-
věrku svém plasticky výrazně zachycuje skuteč
nou povahu runu, před níž rozhodující kruhy své-
hlavě zrak svůj, jinak velmi pečlivý, zastírají.
Píšeť „Nowa Reforma“:
„Po dlouhá léta podle pozorování veřej-
ností věnovala celkem malé kvoty na české
účely, a za to celou silou svých kapitálů ško-
dila Čechům, až konečně česká veřejnost sama
sebe se tázati musila, může-li své kapitály umí-
sťovati v této spořitelně. Odpověď mu-
sila vypadnouti záporně. Však ni-
kdo nebude svému nepříteli do-
dávati zbraně. Jakmile odpověd
takto dopadla, musilo nastoupi
hromadné vypovídání českých
kapitálů z německé spořitelny.
Čecho
Český spořitelna
17
article
Run v Praze to není úlok, ale obrana.“
Žádálo-li se tudíž z české strany, od níž se
vklady sice přijímají, která se však vylučuje z
jich správy, z dozoru na použití jich výtěžku,
aby byli její zástupcové pojati do ředitelstva, do
kuratorin, její příslušníci do úřadnictva spoři-
telny, podle poměru českých vkladů, a odpoví-
dá-li se včerejší vyhláškou, potom se dává Čechu
kámen místo chleba, had místo ryby. Potom se
stane run, který jest obranou a nikoli útokem
latentním, trvalým a skončí jenom jedině mož-
ným koncem, vybráním českého kapi-
tálu ze spořitelny, kdyby měl trvati mě-
síce aneb rok. O tom panuje v české národní
intelligenci jedno mínění, neboť nechce dále pod-
porovati hanbu, která se na ni páše nynějším
stavem, nynějším statutem spořitelny, soukromé
to úvěrní společnosti, použivající českých kapi-
tálů k vyhlazovacímu boji protičeskému. Tato
otázka stala se otevřenou a nezmizí už z če-
ského pořádku s Němci!
Včerejškem dosáhl úhrn vkladů z České spoři-
telny vybraných výše: 27,439.255 K.
Nával vkladatelů do »české« spořilelny. Včera
12. hod. polední byla poslední hrstka vkladatelů pro
včerejšek vpuštěna z ulice do dvorany. Celkem do-
stalo se včera do spořitelny 240 vkladatelů. Bulletin
spořitelny zní pak: na 1018 knížek vkladních vy-
placeno 1,371.654 K 41 h. Úhrnem vyplatila »českáe
spořitelna ode dne 20. února obnos 27,439.255 k.
Hned včera v poledne bylo pro vkladatele z venkova
rozdáno 170 vstupních lístků pro dnešek. Asi 50
lístků rozdáno před půlnocí. Kteří vkladatelé z ven-
kova posílají spořitelně knížky, obdrží vypovězené
obnosy poštou. Vkladatelům pražským, když zašlou
Čech
Němec
Praha
Český spor
18
article
robném prodeji:
rán ní číslo o sobě
. n sh
o poledni
ve dlialkách na venkovš-
anní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 3h
Insernt
platí se hotově supřed.
Fředplacení a luserty přijímá sdmini-
strace v Marisnské ulici č. 3.
Tam nacházejí ae též rodakne
tiskárns n ekpodice „Národnich Llasd“.
skopány se nevraerj
Národnich Llasd
Marisnský ulice
Insernt
19
article
knížky poštou, budou zaslány kupony, na něž denně
od 1.—3. hod. odpol. obdrží penize u pokladny pro
restanty.
21
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 209.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, dne 5. března.
O žádném sborovém veliteli vojenském,
o žádném generálu nebylo ve sněmovně posla-
necké ještě tolik řečí, na žádného tolik stesků
a žalob, jako na p. Gálgocza. Jméno Gál-
gocza vyskytuje se jistě v protokolech tohoto
zastupitelského sboru ze všech officiálních jmen
této poloviny říše a celé monarchie nejčastěji.
Tento moment zajisté má vážné příčiny. Tvrdí
se sice polskými poslanci, že jest Gálgoczy
u mužstva obliben, že chová se k mužstvu
šetrně a humanně, ba že jest jím nazýván
otcem, že však jsou konflikty mezi ním a dů-
stojníky a že následky těchto konfliktů po-
ciťuje potom prostý vojín. Tyto následky jsou
však tak povážlivé, četné a křiklavé, že bylo
třeba opětného vyšetřování. Co však o tomto
vyšetřování bylo sděleno sněmovně, nemůže býti
žádným upokojením, protože tresty a pokuty
nejsou v žádném poměru k vině.
Věci, které se vytýkaly polnímu zbrojmistru
Gálgoczovi byly dílem směšné a malicherné,
dilem hrozné. Zajisté vzbuditi může jen ve-
selost oznamuje-li se, že nedovoleno poddůstoj-
níkům pořádati ples v Sokolovně, poněvadž
»Sokolové jsou buřiči«, že damskému komitétu
nepovolila se vojenská hudba, že vojenští úřa-
dové pletli se do záležitosti postavení pomníku
Kosciuszkova. Jiné momenty týkají se i nelid-
ského zacházení důstojnictva s vojíny jednak,
s občany jinak. Případů je řada nekonečná.
Gál
Sokol
Kosciuszkův
Vídeň
poslanecký sněmovna
22
article
Dnes již byla čtvrtá debata o nich a zajisté
budou nové následovati. Měl pravdu ministr
zeměbrany hr. Welsersheim, že rozpravy
o událostech v obvodu, jemuž jest vojenským
velitelem Gálgoczy, jsou nekonečné, ale právě
že jsou nekonečné a že tyto případy jsou pod-
nětem k nim, právě tento moment je povážlivý
a měl by býti vojenské správě centrální pobud-
kou, aby sama učinila přítrž stavu, který —
troufáme — není k vážnosti ani Haliče, ani
armádní správy, ani Rakouska vůbec. Kromě
toho třeba poukázati, že nejsou to jen
sociální demokraté sami, kteří vystu-
pují jako žalobci proti Gálgoczovi, nýbrž jsou
to také členové klubu polského, jako Wilk
a dr. Rotter. Jest tedy podle všeho nevole
proti tomuto generálu v šeobecnou a právě
tato všeobecnost jest svědectvím, že je také
odůvodněna.
Zejtra sněmovna v krátké schůzi vyřídí
předlohy, které se týkají assanačních
opatření pro Prahu, Těšín, Morav-
skou Ostravu a BIIsko.
doktor
Rotter
Halič
Rakousko
Praha
Těšín
Morava
Ostrava
23
article
Z Vídně, 5. března. (C.-B.)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod.
15 min. dopol.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslance
dra. Šlleného a spol. po podpoře obchodnického
dorastu, zvláště česko-slovanské besedy brněnské;
— Černého a spol. po týrání nováčka 74. pěšího
pluku Kafrala závodčím Fischerem: — Freslaa
spol. po zabavených pohlednicích Špořitelna českáa
a její přátelé státn. zastupitelstvem pražským; —
Erba a spol. po zvýšení ruského cla na kosy: —
Tschana a spol. po nařízení okr. hejtmanství dě-
činského o dvojjazyčných služebních knížkách: —
Kliemanna a spol. po vyučování evang. nábo-
ženství: — Eisenkolba a spol. po zbytku sta-
vebního nákladu na římsko-katol. kostel v Kraslici;
— Ellenbogna a spol. po stavu zřízenců libe-
recko - jablonecko-tanvaldské dráhy: — Schuh-
meiera a spol. po soutěži vojenských nudeb s ob-
čanskými.
Posl. Iro (v dotazu k předsedovi) naléhá, aby
ministr zemské obrany odpověděl na jakýsi dotaz.
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na Chocův
dotaz po bytových poměrech železničních zřízenc
v Čechách, sdělením příslušných zkušeností:
— na Slámův po vlaku č. 219 a jeho připadném
spojení s osobním vlakem č. 504 ve Staré Pace, že
v tom směru nelze očekávati positivního výsledku.
Vetter
Černý
Fischer
Posl
doktor
Wittek
Chocův
Slámův
Vídeň
Čechy
Stará Paka
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 5. března.
Praha
25
article
Ve Vídni je neustále vítr a ten činí pro
Vídeň zdravou. Říšské a residenční město má
tak mnohou přednost, proč bychom ji nedopřáli
i tu, že v ní poměrně málo lidí umírá. Poslá
ním národů rakouských bylo od velikého oka
mžiku, kdy osud svůj s tímto městem spjali
vůbec mu sloužiti a je krmiti, dát se k vůli
němu a jeho slávě ubíjeti.
Doma nám Labe trhá rok jako rok —
a mnohý rok i dvakráte — v rozsahu mnoha
mil ornou půdu a pustoší náš majetek a my na
to klidně pohližeti musíme. Proč? Poněvadž ne
máme ani 20 mill., co by stála regulace této
řeky. Ve Vídni ale stálo upravení Dunaje více
než 100 millionů. Za to ale uvidíte, posadite-li
se v Klosterneuburku do zámecké zahrady, že
denně dvě, ba dokonce i tři lodi majestátné plují
kolem. V Praze máme na státních drahách na
místo nádraží prkenné boudy a v letě na výlety
jezdí náš lid v dobytčích vagonech. Ve Vídni
vystavěli za více než 60 mill. okružní dráhu, po
niž nikdo téměř nejezdí a jež nevynese ani tolik,
co stojí režie. V Praze není osm mizerných
millionů na kanalisaci Vltavy, aby ale Víden
měla lacinější uhlí, stavěti se bude odersko-du-
najský kanál nákladem aspoň dvou set millionů
korun.
Peněz pro nás tu není, jinak ale děláme
zde úžasné pokroky. Na jednom divadle dává
se opereta s libretem již zpracované Štolbovy
»Mořské panny« a ve druhém dávají operetu
»Drátenika«, již skomponoval syn bývalého vojen-
ského kapelníka Lehara, faké v Praze známého
a v té dokonce po česku se mluví, ba jeho píseř
s českým zpívá se refrainem.
Štolbův
Lehar
Vídeň
Dunaj
Klosterneuburk
Praha
Vltava
26
article
Zatím se zde hádají o výrok, jejž o Vídn
učinil své doby Richard Wagner, nazvav ji od
porným židovským městem. Jedni tvrdí, že
učinil tak k vůli množství židů, již v tomto
městě žijí, druzí k vůli »rakousko-slovanskému
pořádku«, který prý ve Vídni ze všeho již
čouhá.
Podíval bych se rád na Vídeň, kdyby vn
Slované nedělali pořádek. Kdo staví Vídeň, kdo
ji zdobí a šatí? Výhradně Slované. Kdosi již
před léty v ten smysl se vyslovil, že Vídeň po-
číná vlastně už v Podmoklech. Nevím, zdal
proto, že na cestě ze svaté římské říše národ-
nosti německé je to první město, v němž člo-
věku se dostane kloudného gulaše a dobrého
piva, ale vím, že bych vždy přednost dal té
naší Asii, byť by byla třeba zemčaty vykrmená
a povidly pomazána, než kulturně vyspělé Ev-
ropě, jež pochutnává si na shnilých flundrecha
připíjí k tomu luckenwaldské pivo pro panny
a děti.
Oficiósní jaro nastává ve Vídni teprve
1. květnem, však dnes již je v pareích uvniti
města všude zeleno. Nedostaví-li se mrazy.
bude za čtrnáct dnů všechno zeleno —
Prater.
Závidím Vídni Prater.
U nás sice je veřejných sadů dost a pěk-
ných sadů, takže žaloby v tomto směru nejsou
oprávněny, však jsou všechny poměrně malé,
pro město s 20—50 tisíci obyvately, ne ale
pro půlmillionové nemehlo.
Jak šťastný je Videňákl
Když na večer po skončeném lopocení dne
Wagner
Slovan
Eva
Prater
Vídeň
Podmokly
Asie
27
article
Pražan dlouho a dlouho uvažuje a se rozmýšlí
kam, Vídeňák odpověď na tuto otázku má stále
připravenou. Nemá zapotřebí, aby si tím lámal
hlavu: »Do Pratru!« šepce mu všechno vůkol.
Do Pratru žene ho vnitřní síla a do Pratru
veze ho za chvilenku za deset haléřů elektrická
dráha. A nemusí obávati se, že se mu vycházk
ta znechutí, vždyť uvelebiti se může každého
večera v jiněm koutě, vyhledati jiný útulek
vybrati si den co den novou zábavu.
A kdyby člověk nechtěl býti sám aktivním
v tom velikém ensemblu smíchu a veselí, vní-
mavějším a přístupnějším, stačí pouhý rozhled
vůkol, neboť nic příjemnějšího, nic milejšího
než pozorovati tisíce, jak bezstarostně plným
douškem pijí z poháru nevinné rozkoše, kterou
opatřují si prostičce a poměrně za málo peněz.
Jedněm stačí tahací harmonika, druzí utlouci si
mohou ruce pochvalou, již v nezměrně štědrosti
udilejí výkonům dámské kapely, jež oblečena cele
v bilých šatech s červenou širokou stuhou kolem
pasu třetí jezdí jako o přítrž ne na koničkách
ale na koních větších než jsou přirozené a po-
číná si při tom jako opravdový rejthar. Jiný
zase posadí se do vlaku, jejž táhne drak s ohni-
vými očima podzemními slujeme a pátý dá se
vytáhnouti velikým kolem do závratné výše . ..
Každý dle gusta něco si vyhledá, třeba by to
byla obligátní tlustá dáma, vážíci 200 kilo
poctěna bůh vi jakou »Akademii« v Belgii ve-
likou zlatou medaillí za to, že na svých prsou
unesla vyspělého muže.
Komu nelibí se rej lidový nebo kdo se h
už nasytil, zabočíti může v pravo do oddělení
pro vznešenější navštěvovatele a tam daleko přes
půlnoc meditovati pod mohutným bukem při
plzeňském aneb i bez něho. Koho baví koně
Pražan
bůh
Pratr
Belgie
28
article
ekypáže, může prostě posaditi se na lavičku při
druhém stromořadí a dívati se na defillement
celé vznešené Vídně. Kdo miluje růže, posadí
se v pravém slova smyslu do nich a také pro
toho postaráno, koho těší povalovati se v trávě
a počítati na nebi hvězdičky. Nevyruší ho z ll-
bezných fantasií drsný hlas královského zem-
ského policajta, který u nás chrání každé ste-
bélko trávy, jako by se nezměnilo na podzim
ve slámu, nýbrž ve zlato.
Že my nemáme v Praze podobného cosi
jako Praterl
Vždyť má každé velké město svůj velký
volný sad.
Paříž má svůj boulongský lesíček, Londýn
svůj »Hydepark«, jakkoli týž není nic zvlášt-
ního, Berlín svůj »Thiergarten«, Drážďany svou
»Velkou zahradu«, Pešť svůj »Varos ligel« atd.
Nu a my, máme svou Stromovku.
Pravda, krásný sad, na který můžeme býti
hrdi. Je patrno, s jakou jej pěstujeme pili
láskou, a nalezají se v něm par ie tak půvabné
jaké bychom jinde marně hledali. Přirozený
koberec před vstupem do Prahy s motivy tak
rozkošnými a originálními, jaké si jen mysliti
můžeme. Ale je malý, nestačí nám a při všem
tom je málo živý a přítažlivý.
Prater má tu výhodu, že směstná se v něm
všechna společnost vídeňská. Nalezne tam, co
hledá nejsmlsanější příslušník »high lifu« a po
baví se tam »dle svého« i poslední dělník a nej
chudší služka. U nás byla Královská Obora vy
hrazena původně stavům, jinými slovy společ
nosti nejvybranější — šlechtě a pražským patri
cijům, teprve zdemokratisováním representačních
sborů, zejmena sněmu, zdemokratisován byl také
tento sad, ne k velikému potěšení naší aristokracie.
Prater
Vídeň
Praha
Paříž
Londýn
Hydepark
Berlín
Drážďany
Pešť
královský země
Velká zahrada
29
article
Však obě tyto vrstvy společenské nemohou
se v tom srovnat, tím méně cítí se tam domo-
vem vrstva třetí, vrstva stř dní. Ostatně je
urozená společnost v Praze mnohem výlučnější
než vídeňská. Kněžny Metternichovy v Praze
není a také ne knižat a hrabat, kteří by, jak
to činí ve Vídni, tak nápadně koketovali se
starovideňskou lidovosti a jejími vzáenými již
nyní representanty.
Pro všechny není tam místa a překážejí
si navzájem.
Jinak bylo by, kdyby s Královskou Oborou
spojeno bylo letenské cvičišté. Žel, že také tam
již se staví a že ne zrovna nádherné činžáky
tam ruší všechny plány do budoucnosti. Také
není naděje na přeložení tratí železničních, jež
s obou stran železným krunýřem Oboru svírají.
Není-li ale možno, abychom se tam všichni
vtěsnali, pak bych prosil, aby Obora věnována
byla lidu, jeho zábavě a osvěžení.
Je beztoho až příliš zasmušilý a kdo jej
pozoruje, připadne bezděčně na myšlenku, že
ho cosi trápl, co nedovoluje mu upřímně se
rozveseliti a potěšiti.
ano! Je toho mnoho, co se mu tíhou
mlýnského kamene na prsa klade — ale právé
proto chtěl bych, aby mu byla poskytnuta při-
ležitost smáti se hodně a upřímně, jako to čini
zdejší lid v Prateru.
Není to myšlenka nová proměnit Králov-
skou Oboru v Prater, zabýval jsem se jí již
před dvaceti lety na tomto mistě,
zabývali se myšlenkou tou i jiní po mně
vracím-li se k ní, je to důkaz, jak se těžkou
nás za uznání bojovati musí, dle mého pře-
svědčení zdravý nápad.
Metternichův
Praha
Vídeň
Prater
Králov