1
article
Italští královští manželé v Paříži.
Z Paříže, 14. října. (C.-B.) Pozdravení
krále presidentem v paláci elysejském bylo nad
míru srdečné. Oba potřásli sobě rukou. Také
královnía podala paní Loubetové ruku.
Zábava obou státních hlav trvala asi 25 minut.
President Loubet doprovodil pak hosty až
k vozu.
Z Paříže, 14. října. (C.-B.) Po návratu ze
státní budovy přijal král Viktor Emanue
návštěvu krále Belgičanů, kterou pozděj
opětoval.
Z Říma, 14. října. (C.-B.) Listy vyslovují
radost nad skvělým přijetím k.alovských man-
želů v Paříži.
Z Paříže, 14. října. (C.-B.) Při hostině
v Elysejském paláci pronesl president Loubet
tento přípitek: „Sir! Francie jest si vě-
doma významu návštěvy Vašeho Veličenstva
u presidenta republiky. Ona spatřuje v ní
skvělý projev těsné shody, jež mezi
vládami Italie a Francie zjednána
byla a která citům i zájmům obou
národů zadost činí. Majíc jistotu, že
obě země na příště ve vzájemné důvěře
a s touž na obou stranách dobrou vůlí své ná-
rodní úkoly konati mohou, vítá Francie Vaši ná-
vštěvu s upřímnou radostí, kterouž zdvojnásobuje
milostivá přítomnost Jejího Veličenstva královny.
Z plna srdce pozvedám jménem Francie skle-
nici na počest Vašeho Veličenstva a připíjím
slávě Vaší vlády, na Vaše blaho, na zdraví
královny, královny-matky a celé královské ro-
diny, jakož i na velikost a blaho italského krá-
lovství.“ — Král Viktor Emanuel od-
pověděl tímto přípitkem: „Pane presidente! Lí-
bezná slova, jež Jste právě ke mně pronesl, se-
silují mocné zadostučinění, jež v tuto chvíli po-
ciťuji. Nadšené uvítání, jež město Paříž a celá
Loubet
Emanue
Belgičan
Viktor Emanuel
Paříž
Řím
Sira
Francie
Elysejský palác
zdravý královna
2
article
Francie královně a mně připravily, hluboce nás
dojalo. Jako Vy, pane presidente, spatřuji i já
v tomto uvítání více než projev uhla-
zené dvornosti, kteráž je dědičnou vlast-
ností čackého franeouzského národa. Právem
považuje Franeie moji přítomnost
za přirozený výsledek šťastně do-
konaného díla sblížení obou na-
šich zemí. Zájmy Italie jdou tím směrem,
že si ze všech sil přeje zachování míru a její
postavení v Evropě poskytuje jí možnost, aby
svým chováním k uskutečnění tohoto, civilisaci
vysokou měrou sloužícího výsledku sama také
přispívala. K tomuto cíli směřuje všechno moje
nejvroucnější úsilí, jakož i stálá snaha mojí
vlády. Vím, že moje city sdílí Francie, že sdílí
je vláda francouzské republiky. Jsem tedy dvoj-
násob šťasten, že se dnes na francouzské půdě
nalézám, jsem šťasten ze srdečnosti, jež krá-
lovně a mně se osvědčuje, jsem šťasten, že
mohu povznésti svoji sklenici na Vaše zdraví,
pane presidente a na velikost i blaho Francie!“
— Oba přípitky vyslechli přítomní stojíce. Po
přípitku presidenta republiky zahrála hudba
italskou hymnu, po přípitku italského krále pak
marseillaisu.
Italia
Francie
Evropa
3
article
Ladislav doraziv do zámku, oddával se nej-
krásnějším nadějím. Den jeho triumfu nemohl
už býti daleko. Ale jak veliké bylo jeho podivení.
když Markéta druhý den opět vyrazila na výlet.
— Včerejší její dobrodružství, jak se zdá,
ji příliš nezastrašilo, myslil si Ladislav. Když
se pak Markéta vrátila domů, přistoupil k ní a
tázal se jí, kde jezdila.
— Jsem ohromně nešťastna, začala mladá
dívka zkroušeně. Před tebou nemám žádného ta-
jemství a proto ti vypovím svoji svízel. Pomysli
si, včera jsem se zamilovala do jednoho cikán-
ského chlapíka! Celou noc nemohla jsem spáti.
stále mi tkvěla před očima ta odvážná krásná
tvář. Musila jsem ho znova viděti, vyjela jsem
si tedy do tábora cikánského a mluvila jsem s ním.
Buď ten bude mým manželem, nebo nikdo!
— Ale pomysli, vždyť je to naprosto ne-
možné! — vyrazil ze sebe Ladislav celý ohromen.
Ale vše bylo marno, rozmarná holčina zcela
nezvratně se vyjádřila, nemůže-li býti jeho, žese
vůbec ani nevdá!
Ladislav upustil od všech dalších námitel
a ve dvou dnech vrátil se do Pešti.
— Až budeš Ladislavovi psáti, pravila Mar-
kéta jednoho dne své tetě, neopomeň mu dát
radu, aby pro příště volil si lépe své spojence.
Mně to bylo podezřelé a cikáni, když jsem se
jich na to tázala, nedělali s tím žádné tajnosti.
Za třicet zlatych dali se pohnouti k lupičskému
výpadu proti mně a když jsem jim dala čtyřicet.
prozradili beze všeho zdráhání, kdo tu pěknou
komedii nastrojil.
Ladislav
Markéta
Cikán
Pešť
Mar
4
article
Po odřeknuté římské návštěvě
carově.
Z Říma, 14. října. (C.-B.) Dle zpráv časo
piseckých vrátí se předseda ministerstva Za-
nardelli sem dříve, než původně zamýšlel.
Asi v sobotu bude se konati ministerská rada.
»Italie« oznamuje, že ruský velevyslanec
Nelidov měl dnes s generálním tajemníkem
ministerstva zahraničních záležitostí Malva-
nem poradu, jejíž účelem prý bylo zahájení
opětného vyjednávání o návštěvě cara Miku-
láše v Římě. Poslanec Donati bude ve
sněmovně interpelovati ministra zahraničních zá-
ležitostí Morina ve příčině důvodů, pro něž
byla návštěva cara ruského odložena.
Demonstrační manévry ruské ve
východní Asii.
Z Port Arthuru, 13. října. (C.-B.) Místo-
držitel Alexejev prohlédl si v neděli 76.000
vojáků, kteří se zúčastnili manévrů největší
ruské armády, jež byla vůbec kdy na dálném
východě soustředěna. Cizincům byla dána na-
prostá příležitost zúčastniti se tohoto podívání.
Veškerá vojenská ruská pohotovost poblíže Port
Arthuru obnáší dle úřadních sdělení 100.000
mužů. Dle vypravování úřadnictva byla účelem
těchto manévrů demonstrace vůči ostatním moc-
nostem.
Dvě staniční lodi a dva křižáky jsou na cestě
z Ruska sem, aby ruské loďstvo zdejší sesílily.
Dle mínění ruských důstojníků bude pak zdejší
ruské loďstvo silnější než japonské.
Nelidov
Mika
Donatus
Morin
Alexejev
Arthur
Řím
Asie
Port Arthur
Rusko
Malva
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jmenování nových professorů na umě-
lecko-průmyslové škole v Praze, Čecha Em.
Dítěte a Němce Alexandra Jakesche, uvítal orgán
pro všeobecné dobro poznámkou, podle kteréž
místo po zemřelém professoru Liškovi mělo býti
obsazeno německým umělcem, vláda však prý
si pomohla tím, že pro uprázdněnou »učitelskou
stolici« jmenovala dvě učitelské síly, a to Čecha
a Němce. Podobá se, že touto poznámkou vy-
foukl vítr z portefeuillu tajností mezi baronem
Wieserem, nyní přímluvčím Němců ve Vídni
vládou zajímavý list. Není pochyby, že to je
týž list, na němž upsal se dr. Körber společně
s drem. Hartlem dáblu německé prázdné do-
mýšlivosti a závisti, že na místo professora
Lišky najisto budou výhradně jmenovati Němce,
jenom aby do nenáviděného českého masa
vestřelen byl nový otrávený šíp. Jakým prá-
vem mělo býti místo úmrtím nezapomenutelného
Lišky uprázdněné obsazeno Němcem? Jakým
právem může vláda vcházeti v takové závazky,
z nichž si potom musí pomáhati, kteréž však
už z předu vylučují vítězství kvality nad ná-
rodní prostřednosti a volný konkurs o místo
činí illusorním? Nyní vidíme zřetelně, že kdy-
bychom si byli dali bez odmluvy líbiti chystané
násilí, že by bylo zůstalo na přípovědi vlády
Němcům a že by byl býval jmenován výhradně
Čecho em
Němec
Jakesch
Liška
Čecho
Wieser
doktor
Körber
Hartl
Vídeň
leckoprůmyslový škola v Praga
všeobecný dobro poznámka
6
article
Němec. Německý tisk staví se neustále na sta-
novisko utrakvismu ústavu a tváří se ovšem
velice nezdařile spekulativním pošetilcem, jako
kdyby byl přesvědčen, že utrakvismu má býti
rozuměno co do původu učitelů na umělecko-
průmyslové škole a akademii umění, tak že obě
národnosti mají býti stejným počtem professorů
na ústavech těchto zastoupeny. Ovšem nemůže
býti o tom pochyby, že se jedná o utrakvismus
vyučovacích jazyků, jemuž čeští professoři hoví
se známou pečlivostí a horlivostí. A právě jme-
nováním každého nového professora německé
národnosti poráží se tato zásada utrakvismu ky-
jem, neboť nové, německé síly učitelské vymi-
ňují si demonstrativně a k urážce českých svých
kollegů, že nesmí býti na nich žádáno, aby k če-
ským chovancům ústavů mluvili česky a úřadní
věstník také přinášívá jich jmenování s poznám-
kou výhradnosti jich německého vyučova-
cího jazyka a kde se to nestává výslovně, tam
se to děje v praxi. Bylo by záhodno, aby zřej-
mým způsobem byla o těchto okolnostech česká
veřejnost poučena také v příčině prof. Jakesche,
neboť duplicitou jmenování nástupců Liškových
podobá se, jakoby správa vyučování přistupovala
na zásadu utrakvismu ve smyslu německé agi-
tace pražské. Jinými slovy, politika jmenované
správy, pokud se týče pražských uměleckých
škol, směřuje k tomu, vychovati na útraty cel-
kového prospěchu těchto utrakvistických, podle
původu žactva a učitelů českých ústavů dosta-
tečný počet německých učitelských sil, aby v da-
ném okamžiku mohla přikročiti ke zřízení vý-
hradně německých ústavů, což by se bylo dávno
stalo, kdyby takového dostatku bylol
Němec
profesor
Jakesch
Liškův
uměleckýprůmyslový škola a akademie uměný
7
article
— Resoluční ruch v německých samo-
správných sborech rozvířený ve prospěch ně-
meckého protestu proti volbě kanovníka dra.
Schustra, který už svým doktorátem měl přede
všemi německými kandidáty právo přednosti,a
ve prospěch zřízení německých biskupstvív
Čechách, recte národnostního rozdělení církevní
správy v Čechách, pokračuje stále. Také měst-
ská rada ústecká oblékla se do obrněného usne-
sení obvyklého znění a rozhořčení nad znásil-
ňováním Němců v Čechách nyní prý také na
poli církevním. Proces úplného počeštění ducho-
venstva v německém území může prý býti sta-
ven jedině oddělením Němců od Čechů v ná-
rodnostních a církevních záležitostech, pročež
má býti vymáháno zřízení německých bis-
kupství v Čechách všemi zákonnými pro-
středky. Nejenom obce, ale i korporace
německé horlivě pomáhají šikům Frindovým.
V Chebu sešel se sjezd německých katolických
spolků západních Čech, obeslaný 19 spolkyi
usnesl se na resoluci, kterouž vítá projevy ne-
dávného chebského sjezdu německého ducho-
venstva pražské diécese a připojuje se všeobec-
nému německému přání po zřízení německého
biskupství v západních Čechách. Hnutí německé
pro rozdělení království v církvi mohutní dík
čilé agitaci vysokého duchovenstva německého,
dík porozumění německých zastupitelstev pro vý-
znam všeobecnosti takové agitace, pro sílu nacionál-
ního projevu, učiněného celým německým kmenem.
Na české straně nelze nie takového pozorovati.
Schustr
Němec
Čecho
Frindův
Čechy
Cheb
spolek západní Čechy
8
article
Včerejší schůze českého duchovenstva pražského
gen. vikariátu, jejíž usnesení v národníma
státoprávním ohledu uspokojují zajisté každého
národovce, navštívena byla pouze jediným ka-
novníkem a professorem české fakulty. Na
chebské schůzi byla německá fakulta zastou.
pena trojčlennou deputací, jeden z jejích pro-
fessorů byl referentem. Vůdcem německé strany
jest biskup, opat, fakulta, na české straně po-
nechává se boj nižšímu kleru, který setkává se
na svém postupu s neveřejným, ale důrazným
odporem církevních úřadů a lhostejností če-
ských prelátů! Vítězství chodívá s vojsky, ovlá-
danými nadšením, sdíleným i prostými i voje-
vůdci.
profesor český
9
article
— Úmrtí. V Holešovicích-Bubnech zemřel včera
po krátké nemoci pan Antonín Reissen z a hn,
majitel továrny na stroje.
— Sjezd živnostnictva s dělnictva z východních
Čech v Německém Brodě. Naléhavá potřeba oprav
řádu živnostenského a stále v před se deroucí otázka
starobního pojišťování zavdaty podnět ke svolání veli-
kého sjezdu živnostníkův a dělníků z vých. Čecb do
Německého Brodu na den 15. listopadu t. r. Přípravné
práce ke sjezdu, jenž pořádán bude za protektorátu
městské rady německobrodské a na němž požadavky
nejpoplatnějších vrstev ve státě budou tlumočeny od-
borníky na slovo vzatými, jsou v plném proudu. Čilá
korrespondence s zrvnostenskými společenstvy a ob-
cemi je zahájena.
— Jednota umělců výtvarných v Praze otevírá
dnes v novoměstských sálech ve Vodičkově ulici
(»U Štajgrů«) podzimní svoji výstavu, která potrvá
do 22. listopadu. Vedle posmrtné výstavy z pozůsta-
losti E. K. Lišky (celkem 20 děl), ve které zvláště
zajímati budou obrazy »Michelangelův sen«, »Ado-
race kříže«, »Madonna u kříže« a »Císaři Maximi-
anovi oběti jeho se zjevují«, vykazuje výstava
členů Jednoty umělců výtvarných na
40 plastik a přes 100 obrazů předních našich
umělců. Výstava zahajena bude dnes o 7. hod. ve-
čer, přístupna však pouze zvaným hostům. Širšímu
obecenstvu otevřena bude výstava zejtra o 9. h.
ranní a přístupna denně do 5. hod. več.
Vstupné všední dny obnášeti bude 60 hal.,
v neděli a ve svátek 40 hal. Spolkové
lístky na legitimaci 40 h. Illustrovaný ka-
talo g 70 h.
Reissen
E K Liška
Michelangelův
Madonna
Holešovice
Bubno
německý Brod
Praha
Vodičkův ulice
Ada
východní Čechy
10
article
— Seustavné ostouzení českých žurnalistů če-
ským časopisem, jejž vydává v Praze dr. Rašín, bude
— jak se nám z Vídně oznamuje — předmětem soud-
ního řízení trestního. Dopisovatelé pražských časo-
pisů, kteří obviněni byli z nečestných skutků u vy-
konávání své povinnosti a na jichž rodiny bylo bez-
důvodně útočeno, podají na odpovědného redaktora
i vydavatele skandalisující tiskoviny trestní ozná-
mení.
— O životě a působení Emila Kuchelmeistera,
padělatele směnek v obnosu 560.000 korun, sdělují
se s námi tyto podrobnosti: Emil Kuchelmeister na-
rodil se dne 10. ledna 1876 v Libouchci u Podmokel.
Otec jeho Václav byl tam malým rolníkem a zemřel
v roce 1891. Matka jeho Terezie od té doby chura-
věla a léčení vyžadovalo značných nákladů. Od 15.
dubna 1893 byl Emil K. zaměstnán jako komptoirista
u firmy Eichmann a spol. V roce 1897 dostal se do
vídeňské filiálky téhož závodu, kde pobyl půl roku,
načež se dostal do Holovous u Ostroměře za pokladníka.
V tomto místě setrval celý rok. Současně stal se do-
zorcem pivovaru v Hostinném. Nemoc matky se ne-
lepšila a náklady léčebné vyčerpaly veškeré úspory,
ano působily i k zadlužení nemovitostí. Proto matka
a sourozenci prosili Emila, aby jim pomohl. Kom-
ptoirista žádal firmu, u níž byl zaměstnán, o půjčku
4000 zl. a tvrdil, že tímto obnosem finančně sesílí
matku a sourozence. U firmy konala se porada a po-
něvadž byl Kuchelmeister bystrého ducha a vzbuzo-
val značné naděje do budoucnosti, vybověli mu a
Kuchelmeister dostal zápůičku 4000 zl. Později byla
doktor
Rašín
Kuchelmeister
Václav
Emil
Praha
Vídeň
Libouchec
Podmokly
Holovousy
Ostroměř
Eichmann