1
article
přijaty články 19. až 38. Potom bylo jednání od-
ročeno na zejtřek.
Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Císař odje
dnes ráno na letní pobyt do Išlu.
Z Brusselu, 7. července. (C.-B.) Ministr že-
leznic, odpovídaje na dotaz ve příčině stavby
dráhy z Löwenu do Cách, prohlásil, že se
tratí tou zkrátí cesta o 21/2 hodiny.
Z Paříže, 7. července. (C.-B.) Princezn
Matylda Bonapartova byla nedávno ra
něna mrtvicí a zlomila si při tom stehenní kost
Poněvadž stav její vzbuzuje obavy, byl sem po-
velán z Tiflisu princ Louis Bonaparte.
Z Paříže, 7. července. (C.-B.) Plukovník
Lajus, jenž byl velícím generálem X. armád-
ního sboru, potrestán čtrnáctidenním vězením
protože potrestal jistého poddůstojníka pro proti
klerikální projevy a jenž se dožadoval u minister
stva války v záležitosti té vyšetřování, byl dár
na odpočinek.
Z Londýna, 7. července. (C.-B.) Dle ob-
chodního výkazu za měsíc červen v zrostl do-
voz o 630.235 liber šterlinků a výv oz
stouplo 1,019.577 liber proti červnu 1902.
Z Londýna, 7. července. (C.-B.) V horn
sněmovně podal lord Balfour of Bur-
leigh osnovu zákona, kterou se mění dosa-
vadní ustanovení o automobilech. V osno-
vě nařizuje se, že vozy musí býti zapsány, musí
míti zevní označení a bezohledná jízda se tresce.
Císař
Bonapartův
Bonaparte
Lajus
Balfour
Vídeň
Išlu
Brusel
Cáchy
Paříž
Tiflis
Londýn
Bura
2
article
Dosavadní dovolená rychlost 12 mil za hodinu
se zrušuje. Místním úřadům jest zůstaveno ve
svých obvodech rychlost tuto povoliti nebo usta-
noviti pomalejší tempo. Na přestoupení před-
pisů těch jsou ustanoveny vysoké tresty.
Z Yokohamy, 7. července. (C.-B.) Setrvá-li
premierministr vicomte Kocura na své demissi,
bude nepochybně pověřen sestavením nového ka-
binetu markýz Ito, kterýž byl včera povolán
k císaři. Listy píšou velice ostře o zodpověd-
nosti, kterou na se vzali ti, kdož v této kritické
době přivodili krisi.
Dle zpráv ze Soeulu kladou Rusové z An-
ťungu do Yangampha přes řeku Yohi novou te-
legrafickou trat.
Ito
Rus
Yokohama
3
article
Opětná krise v Řecku.
Z Athén, 7. července. (C.-B.) »Ag. Havase
sděluje: Ministerský předseda Theodori
požádal dnes telefonicky krále z a demi ss
celého kabinetu.
Další zpráva sděluje, že do města táhinou
rolníci, aby se tam zúčastnili demonstrací.
Smýšlení jest rozechvěné.
Z Athén, 7. července. (C.-B.) Dnešní s chu-
ze sněmovní byla velice bouřlivá.
Telegrafická zpráva z Pyrgosu oznamuje, že
situace jest tam velice vážnou. Na dnešek svo-
lán tam nový tábor lidu. Vláda prohlašuje,
že úřadní zprávy z Pyrgosu nejsou neuspoko-
jujícími.
Šel. Ostatní schovali se za křoví.
Jde Perunko, přijde ke smrku. Natáhne
oka dole mezi smrk a nízký podrost jehličnatý,
když v tom ho silná ruka uchopila za límec.
Ohledne se... Byl to Saščar, pravý, jednouchý
Šaščar.
„Co zde děláš?“ zahřměl Perunkovi do uší.
Hlaveň pušky se leskla v měsíční záři.
„Já, já,“ koktal ze sebe Perunko, „já
„Mluv, darebáku!“ hřměl dále hajný.
Podivná myšlénka projela šedivou hlavou Pe
runka.
„Já, já se jdu věšet na drát na paseku,
vyrazil ze sebe, „svět už člověka mrzí, zlý svě
nyní ..
Hajný mlčel.
Havas
Theodori
Perunko
Hajná
Řecko
Atény
Aga
4
article
„Teď mám vyzráno,“ pomyslil si stařeček Pe-
runko, a proto pokračoval: „Zlý svět, daně plati
pořád daně, člověk stárne. Doma pak praví, co
s dědkem, práce jeho nestojí za nic, tak jsem
šel se oběsit na drát na paseku ...
Perunko skončil, zavzlykal a čekal, co řekne
Šaščar.
Ten se ušklíbl: „Stařečku Perunko, tento
smrk tě neudrží, tamhle dole je pěkná sosna, se
silnými větvemi, když nedosáhneš, podržím tě..
Překvapený Perunko byl polo vlečen hajným
po stezce dolů směrem k pěkné sosně.
Cesta k ní netrvala ani pět minut, ale za
tu dobu stařeček Perunko zatoužil opět po životě,
neboť ušklíbajícímu se Šaščarovi vyznal, že ne-
měl úmyslu se uškrtit v těch okách, ta že byla
na zajíce.
Stařeček Perunko odseděl si potom pět dn
ve vězení.
Z Athén, 7. července. (C.-B.) Demonstrace
po táboru v Pyrgosu byly povahy velmi
vážné. Zástupy obecenstva, sesílené lid em
venkovským, počínaly si velmi bouřlivěa
střílely do vzduchu. Theodokis,
který podal již králi demissi, prohlásil, že
lze pořádek znovu zjednati jen použitím nej-
příkřejších opatření. Situace zdá se velice
vážnou.
Perunko
Šaščar
Atény
5
article
Papež umírá.
Papež umírá.
Z Říma, 7. července. (C.-B.) Ve 4 hodiny
odpoledne se papež probudil a chtěl vstáti. Po
operaci vyslovil k lékařům přání, aby mohl vi-
děti vydané bulletiny. Není vyloučeno, že bude
třeba ještě jednou odebrati papeži tekutinuz
útrob.
Z Říma, 8. července. (C.-B.) Ve 12 hod.
10 min. v noci. »Ag. Stefani« oznamuje: Ve
Vatikáně jest úplný klid. Všechny osobnosti tam
přítomné odebraly se k půl 11. hod. večer do
svých komnat, aby se zotavily po posledních
nocech. Petrské náměstí jest prázdné.
Z Říma, 8. července. (C.-B.) 8 hod. 18 m.
dopol. »Vore della Verita« oznamuje, že papež
ztrávil noc poměrně klidně.
Stefan
Řím
Vatikán
petrský náměstí
vor della Verita
6
article
Spor o diagnosu lékařů.
Spor o diagnosu lékařů.
Z Říma se sděluje, že zlepšení ve zdra-
votním stavu papeže trvá dále. Z této okol-
nosti soudí se v lékařských kruzích, že obrat
v nemoci Lva XIII. nelze si jinak vysvětliti.
nežli že osobní jeho lékař učiníl o jeho nemoci
nesprávnou diagnosu. Bacceli prohla-
šuje, že nemoc papežova nemůže býti hyposta-
tickým senilním zánětem plic, protože by při ní
velice trpěl, kdežto dosud na bolesti nenaříká.
ani jich necítí. Nemoc papežova musí dle Bac-
celiho býti marasmus senilis, protože jedině při
tomto pozorují se zjevy, jež byly zjištěny za
nemoci Lva XIII.
Spor lékařů o nesprávnosti diagnosy způ-
sobuje pochopitelnou sensaci a zavdává podnět
k různým úsudkům. Dr. Lapponi a prof. Maz-
zoni ohradili se ostře proti tvrzení o nespráv-
nosti svého rozpoznání nemoci, trvají na svém
dobrozdání a prohlašují papežovu nemoc ob-
jektivně za nebezpečnou životu, ale že
neobyčejná statnost papežova připouští slabé
naděje. Lapponi i Mazzoni jsou nenadálým obra-
tem nanejvýše překvapeni, ba užasli nad ním.
Praví, že by se ho byli nikdy nenadáli.
Včera musila se bezpečně očekávati smrt, ale
nyní zdá se, že okamžité nebezpečí
nehrozí.
Mazzoni shledává vysvětlení tohoto zjevu
v mimořádné touze papežově po životu. Le
XIII. mluví o smrti sice pevně a klidně, avšak
ve svém srdei veškerou silou lpí na
živo tě.
V okamžiku, když mu Mazzoni četl krátkou
báseň, popisující dojemnými slovy západ slunce,
mínil papež patrně, že naráží tím na zhasína-
jící jeho život a tázal se lékaře úzkostli vě,
zda skutečně musí umřít. Byl pak ve-
lice šťasten, když mu opatrně řečeno, že stav
jeho jest sice vážný, ale že životu nebezpečným
bezpodmínečně není.
Lev
doktor
Lapponi
profesor . Maza
Řím
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Splnilo se tedy horoucí přání národ-
ních odpůrců našich a krise skončila tak, jak
si přáli. Tušili jsme to a neoddávali se ani na
okamžik klamu, víme, jak národ náš přes vše-
chno své sebezapření, přes hříšnou skromnost
v požadavcích svých nahoře je zapsán. V této
episodě, jež odehrála se právě nyní a která na-
dešla vlastně, aniž ji kdo očekával, zůstal tedy
dr. Körber vítězem. Jeho zásady byly
uznány správnými a dr. Rezek,
tento z mírných nejmírnější, te n to
pravzor české střízlivosti a české
ve škole utrpení nabyté trpělivo-
sti, byl z ministerstva Körbrov
vyštván — poněvadž se zásadami jmenova-
ného pána ovšem svuhlasiti nemohl. A jaké jsou
to zásady? Jaké jiné, než starorakouských hu-
bitelů říše, kteří dnes ještě se domnívají, že
pětadvacetimillionový stát, v němž jest osm mil-
lionů Němců, dá se předělat na německý, nebo
kteří se domnívají, že dvě třetiny obyvatelstva
dají si líbit útisky a urážky třetiny zbývající:
centralismus a germanisaci. Politikové, ministři,
jejich dvorní radové, poslanci, žurnalisté, pokud
mohou, odeberou se na letní dovolenou a v září
a snad teprve v říjnu sejdou se opět: k no-
vému mejdanu. A co díti se bude potom
Domnívá se pan dr. Körber, že snad se dají
zástupci národa českého obměkčit a že jinak
se zachovají? Že obstrukční zbraně zavěsí
venku na hřebíčky v garderobě a že klidně na
to dívati se budou, jak pan Schalk s panem E.
doktor
Körber
Rezek
Němec
Schalk
8
article
Abrahamowiczem, pan dr. Funke s panem
Kathreinem »horlivě budou pracovat«? Marné
naděje. Však kdyby i nechtěli, o tom necht
je dr. Körber přesvědčen, oni nuceni budouv
obstrukci pokračovati. A co potom? Národ če-
ský odhodlán je dnes ke všemu. Körbrova tří-
letá vláda bez obstrukce byla posledním pokusem
zkusit to bez prostředku, jakým je obstrukce,
tedy bez nejkrajnější a nejnebezpečnější,
jak uznáváme, taktiky. Dnes nemožno již
ani centimetr nazpět. Cesta zatarasena tak
důkladně, že možno by bylo nedisciplino-
vanosti si o barrieru tu hlavu rozrazit,
však nikoliv ji přeskočit. Víme, co znamená
slovo »nikdy« a zejmena v politice, však ne-
váháme tvrditi, že všemu jednání, všem sty-
kům a všem nadějím na případné sblížení se
s drem. Körbrem je učiněn pro vždy konee.
Zmiňuje-li se »Bohemia« posměšně o tom, s ja-
kou prý rychlostí ujížděli do Vídně dr. Pacák,
dr. Kramář a dr. Stránský, je to zlomyslná je-
štěrčí pomluva. K dru. Körbrovi tito páni věru
nejeli. Konali prostě svou povinnost, být v době
kritické na místě, jak jim bylo přikázáno.
Němců ve Vídni usedlých je vždy tolik, že tam
mají trvalou politickou stráž a i v dobách parla-
mentního klidu o všem jsou zpraveni. O to
tu s naší strany šlo, o nic jiného. Krise pro-
zatím vyrovnána. Bude se i na dále vládnouti
proti nám. Na podzim utkáme se opět a snad
za poměrů poněkud pozměněných.
doktor
Funke
Kathrein
Körber
Pacák
Kramář
Stránský
Němec
Vídeň
Bohemia
9
article
— Zakázaný výlet Sokolů do Prachatic. Při
letošním velikém sletu Sokolstva v Č. Budějo-
vicích, jenž konati se bude ve dnech 14. až
16. srpna, jest na programu též výlet do Pra-
chatic, spojený s veřejným cvičením. O povolení
bylo žádáno již 14. března t. r. a naléháno
na brzké vyřízení žádosti, aby se mohly žádoucí
přípravy vykonati. Avšak pan okresní hejtman
Fr. Hiebl dával si s rozhodnutím na čas. A když
byl pořadatelstvem sletu opětně o určité vyjádření
upomínán, odpověděl dne 4. června vyhýbavě,
že „žádost dosud vyříditi nelze, jelikož vylou-
čeno není, že do 16. srpna 1903 okolnosti pro
toto vyřízení rozhodující nabudou důležitých
změn.“ A tyto „důležité změny“ brzo na to asi
nastaly, neboť nedlouho po tomto přípisu okr.
hejtmanství prachatického došla slavnostního vý-
boru soukromá informace, že výlet povolen ne-
bude a konečně dne 4. července zaslalo okresní
hejtmanství prachatické slavnostnímu výboru
výnos, že výlet do Prachatic se zakazuje. Výnos
ten zní: „Ctěné sokolské župě Husově v Čes.
Budějovicích, k rukoum p. JUDra. Jos. Hezkého,
advokáta tamtéž. Podáním tamním ze dne 14.
března t. r. žádá ctěná župa o udělení povolení
k uspořádání společného výletu do Prachatic dne
16. srpna 1903, spojeného s průvodem a veřej-
ným cvičením Sokolů. Žádosti této vzhledem
k panujícím poměrům místním, tedy k nebezpečí
pro veřejnou bezpečnost (!), pro pořádek a ve-
řejné blaho vyhověti mi nelze a zakazuji v základě
§ 6. zákona ze dne 15. listopadu 1867 z. ř. č.
135 uspořádání shora zmíněného výletu, průvodu
a veřejnéno cvičení. Z tohoto výměru volno ve
lhůtě 8 dnů podati u c. k. okr. hejtmanství v Pra-
chaticích odvolání k c. k. místodržitelství v Praze.
Hiebl
Husův
Sokol
Prachatice
Č . Budějo
Francie
Čes . Budějovice
Praha
Sokol
10
article
C. k. okresní hejtman: Hiebl.“ — Tento výnos
jest zřejmou urážkou českého lidu. Nedávno
kopala se v Prachaticích, velkoněmecky oděných,
germánská slavnost Josefinská, kteréž nejen c. k.
úřadnictvo, ale i důstojnictvo se zúčastnilo. Če-
chové prachatičtí, kteří tvoří zde dle úřádního
sčítání čtvrtinu, ve skutečnosti však polovinu oby-
vatelstva, klidně musili snášeti urážky, jichž se
jim po dva dny dostávalo, avšak když česká kor-
porace hodlá podniknouti klidný výlet, bez jaké-
koliv tendence vyzývavé, tu úřad politický to za-
káže a zákaz ten odůvodňuje obavou o veřejnou
bezpečnost! Sokolové dokázali již tolikrát, že
dovedou při svých podnicích a výletech udržeti
nejpřísnější kázeň, o jaké na př. turnéři nemají
ani ponětí, to by dokázali i v Prachaticích. Okres-
ní hejtman vymlouvá se na „panující poměry“.
Jaké jsou to vlastně poměry? Ne jiné, než že
několik prachatických štváčů německýchsi
duplo, že výlet sokolský do Prachatic povolen
býti nesmí a okresní hejtman ochotně se jejich
komandu podrobuje. To jsou ty „panující po-
měry“ nejen v Prachaticích, ale všude, kde Něm-
ci uchvátili nadvládu nad Čechy. Rozumí se, že
Čechové nevstrčí „spravedlivý“ výnos prachati-
ckého okresního hejtmana klidně do kapsy.
— Proč v Táboře neosvětlili? K tomuto do-
tazu, uveřejněnému ve včerejším ranním čísle,
Hiebl
Sokol
Čecho
Prachatice
Německo
Čechy
Tábor