ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 615508d0-7199-11dc-9818-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 37, place 26, org 3, work 1
1 article
přijaty články 19. až 38. Potom bylo jednání od- ročeno na zejtřek. Z Vídně, 8. července. (C.-B.) Císař odje dnes ráno na letní pobyt do Išlu. Z Brusselu, 7. července. (C.-B.) Ministr že- leznic, odpovídaje na dotaz ve příčině stavby dráhy z Löwenu do Cách, prohlásil, že se tratí tou zkrátí cesta o 21/2 hodiny. Z Paříže, 7. července. (C.-B.) Princezn Matylda Bonapartova byla nedávno ra něna mrtvicí a zlomila si při tom stehenní kost Poněvadž stav její vzbuzuje obavy, byl sem po- velán z Tiflisu princ Louis Bonaparte. Z Paříže, 7. července. (C.-B.) Plukovník Lajus, jenž byl velícím generálem X. armád- ního sboru, potrestán čtrnáctidenním vězením protože potrestal jistého poddůstojníka pro proti klerikální projevy a jenž se dožadoval u minister stva války v záležitosti té vyšetřování, byl dár na odpočinek. Z Londýna, 7. července. (C.-B.) Dle ob- chodního výkazu za měsíc červen v zrostl do- voz o 630.235 liber šterlinků a výv oz stouplo 1,019.577 liber proti červnu 1902. Z Londýna, 7. července. (C.-B.) V horn sněmovně podal lord Balfour of Bur- leigh osnovu zákona, kterou se mění dosa- vadní ustanovení o automobilech. V osno- vě nařizuje se, že vozy musí býti zapsány, musí míti zevní označení a bezohledná jízda se tresce.
Císař Bonapartův Bonaparte Lajus Balfour Vídeň Išlu Brusel Cáchy Paříž Tiflis Londýn Bura
2 article
Dosavadní dovolená rychlost 12 mil za hodinu se zrušuje. Místním úřadům jest zůstaveno ve svých obvodech rychlost tuto povoliti nebo usta- noviti pomalejší tempo. Na přestoupení před- pisů těch jsou ustanoveny vysoké tresty. Z Yokohamy, 7. července. (C.-B.) Setrvá-li premierministr vicomte Kocura na své demissi, bude nepochybně pověřen sestavením nového ka- binetu markýz Ito, kterýž byl včera povolán k císaři. Listy píšou velice ostře o zodpověd- nosti, kterou na se vzali ti, kdož v této kritické době přivodili krisi. Dle zpráv ze Soeulu kladou Rusové z An- ťungu do Yangampha přes řeku Yohi novou te- legrafickou trat.
Ito Rus Yokohama
3 article
Opětná krise v Řecku. Z Athén, 7. července. (C.-B.) »Ag. Havase sděluje: Ministerský předseda Theodori požádal dnes telefonicky krále z a demi ss celého kabinetu. Další zpráva sděluje, že do města táhinou rolníci, aby se tam zúčastnili demonstrací. Smýšlení jest rozechvěné. Z Athén, 7. července. (C.-B.) Dnešní s chu- ze sněmovní byla velice bouřlivá. Telegrafická zpráva z Pyrgosu oznamuje, že situace jest tam velice vážnou. Na dnešek svo- lán tam nový tábor lidu. Vláda prohlašuje, že úřadní zprávy z Pyrgosu nejsou neuspoko- jujícími. Šel. Ostatní schovali se za křoví. Jde Perunko, přijde ke smrku. Natáhne oka dole mezi smrk a nízký podrost jehličnatý, když v tom ho silná ruka uchopila za límec. Ohledne se... Byl to Saščar, pravý, jednouchý Šaščar. „Co zde děláš?“ zahřměl Perunkovi do uší. Hlaveň pušky se leskla v měsíční záři. „Já, já,“ koktal ze sebe Perunko, „já „Mluv, darebáku!“ hřměl dále hajný. Podivná myšlénka projela šedivou hlavou Pe runka. „Já, já se jdu věšet na drát na paseku, vyrazil ze sebe, „svět už člověka mrzí, zlý svě nyní .. Hajný mlčel.
Havas Theodori Perunko Hajná Řecko Atény Aga
4 article
„Teď mám vyzráno,“ pomyslil si stařeček Pe- runko, a proto pokračoval: „Zlý svět, daně plati pořád daně, člověk stárne. Doma pak praví, co s dědkem, práce jeho nestojí za nic, tak jsem šel se oběsit na drát na paseku ... Perunko skončil, zavzlykal a čekal, co řekne Šaščar. Ten se ušklíbl: „Stařečku Perunko, tento smrk tě neudrží, tamhle dole je pěkná sosna, se silnými větvemi, když nedosáhneš, podržím tě.. Překvapený Perunko byl polo vlečen hajným po stezce dolů směrem k pěkné sosně. Cesta k ní netrvala ani pět minut, ale za tu dobu stařeček Perunko zatoužil opět po životě, neboť ušklíbajícímu se Šaščarovi vyznal, že ne- měl úmyslu se uškrtit v těch okách, ta že byla na zajíce. Stařeček Perunko odseděl si potom pět dn ve vězení. Z Athén, 7. července. (C.-B.) Demonstrace po táboru v Pyrgosu byly povahy velmi vážné. Zástupy obecenstva, sesílené lid em venkovským, počínaly si velmi bouřlivěa střílely do vzduchu. Theodokis, který podal již králi demissi, prohlásil, že lze pořádek znovu zjednati jen použitím nej- příkřejších opatření. Situace zdá se velice vážnou.
Perunko Šaščar Atény
5 article Papež umírá.
Papež umírá. Z Říma, 7. července. (C.-B.) Ve 4 hodiny odpoledne se papež probudil a chtěl vstáti. Po operaci vyslovil k lékařům přání, aby mohl vi- děti vydané bulletiny. Není vyloučeno, že bude třeba ještě jednou odebrati papeži tekutinuz útrob. Z Říma, 8. července. (C.-B.) Ve 12 hod. 10 min. v noci. »Ag. Stefani« oznamuje: Ve Vatikáně jest úplný klid. Všechny osobnosti tam přítomné odebraly se k půl 11. hod. večer do svých komnat, aby se zotavily po posledních nocech. Petrské náměstí jest prázdné. Z Říma, 8. července. (C.-B.) 8 hod. 18 m. dopol. »Vore della Verita« oznamuje, že papež ztrávil noc poměrně klidně.
Stefan Řím Vatikán petrský náměstí vor della Verita
6 article Spor o diagnosu lékařů.
Spor o diagnosu lékařů. Z Říma se sděluje, že zlepšení ve zdra- votním stavu papeže trvá dále. Z této okol- nosti soudí se v lékařských kruzích, že obrat v nemoci Lva XIII. nelze si jinak vysvětliti. nežli že osobní jeho lékař učiníl o jeho nemoci nesprávnou diagnosu. Bacceli prohla- šuje, že nemoc papežova nemůže býti hyposta- tickým senilním zánětem plic, protože by při ní velice trpěl, kdežto dosud na bolesti nenaříká. ani jich necítí. Nemoc papežova musí dle Bac- celiho býti marasmus senilis, protože jedině při tomto pozorují se zjevy, jež byly zjištěny za nemoci Lva XIII. Spor lékařů o nesprávnosti diagnosy způ- sobuje pochopitelnou sensaci a zavdává podnět k různým úsudkům. Dr. Lapponi a prof. Maz- zoni ohradili se ostře proti tvrzení o nespráv- nosti svého rozpoznání nemoci, trvají na svém dobrozdání a prohlašují papežovu nemoc ob- jektivně za nebezpečnou životu, ale že neobyčejná statnost papežova připouští slabé naděje. Lapponi i Mazzoni jsou nenadálým obra- tem nanejvýše překvapeni, ba užasli nad ním. Praví, že by se ho byli nikdy nenadáli. Včera musila se bezpečně očekávati smrt, ale nyní zdá se, že okamžité nebezpečí nehrozí. Mazzoni shledává vysvětlení tohoto zjevu v mimořádné touze papežově po životu. Le XIII. mluví o smrti sice pevně a klidně, avšak ve svém srdei veškerou silou lpí na živo tě. V okamžiku, když mu Mazzoni četl krátkou báseň, popisující dojemnými slovy západ slunce, mínil papež patrně, že naráží tím na zhasína- jící jeho život a tázal se lékaře úzkostli vě, zda skutečně musí umřít. Byl pak ve- lice šťasten, když mu opatrně řečeno, že stav jeho jest sice vážný, ale že životu nebezpečným bezpodmínečně není.
Lev doktor Lapponi profesor . Maza Řím
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Splnilo se tedy horoucí přání národ- ních odpůrců našich a krise skončila tak, jak si přáli. Tušili jsme to a neoddávali se ani na okamžik klamu, víme, jak národ náš přes vše- chno své sebezapření, přes hříšnou skromnost v požadavcích svých nahoře je zapsán. V této episodě, jež odehrála se právě nyní a která na- dešla vlastně, aniž ji kdo očekával, zůstal tedy dr. Körber vítězem. Jeho zásady byly uznány správnými a dr. Rezek, tento z mírných nejmírnější, te n to pravzor české střízlivosti a české ve škole utrpení nabyté trpělivo- sti, byl z ministerstva Körbrov vyštván — poněvadž se zásadami jmenova- ného pána ovšem svuhlasiti nemohl. A jaké jsou to zásady? Jaké jiné, než starorakouských hu- bitelů říše, kteří dnes ještě se domnívají, že pětadvacetimillionový stát, v němž jest osm mil- lionů Němců, dá se předělat na německý, nebo kteří se domnívají, že dvě třetiny obyvatelstva dají si líbit útisky a urážky třetiny zbývající: centralismus a germanisaci. Politikové, ministři, jejich dvorní radové, poslanci, žurnalisté, pokud mohou, odeberou se na letní dovolenou a v září a snad teprve v říjnu sejdou se opět: k no- vému mejdanu. A co díti se bude potom Domnívá se pan dr. Körber, že snad se dají zástupci národa českého obměkčit a že jinak se zachovají? Že obstrukční zbraně zavěsí venku na hřebíčky v garderobě a že klidně na to dívati se budou, jak pan Schalk s panem E.
doktor Körber Rezek Němec Schalk
8 article
Abrahamowiczem, pan dr. Funke s panem Kathreinem »horlivě budou pracovat«? Marné naděje. Však kdyby i nechtěli, o tom necht je dr. Körber přesvědčen, oni nuceni budouv obstrukci pokračovati. A co potom? Národ če- ský odhodlán je dnes ke všemu. Körbrova tří- letá vláda bez obstrukce byla posledním pokusem zkusit to bez prostředku, jakým je obstrukce, tedy bez nejkrajnější a nejnebezpečnější, jak uznáváme, taktiky. Dnes nemožno již ani centimetr nazpět. Cesta zatarasena tak důkladně, že možno by bylo nedisciplino- vanosti si o barrieru tu hlavu rozrazit, však nikoliv ji přeskočit. Víme, co znamená slovo »nikdy« a zejmena v politice, však ne- váháme tvrditi, že všemu jednání, všem sty- kům a všem nadějím na případné sblížení se s drem. Körbrem je učiněn pro vždy konee. Zmiňuje-li se »Bohemia« posměšně o tom, s ja- kou prý rychlostí ujížděli do Vídně dr. Pacák, dr. Kramář a dr. Stránský, je to zlomyslná je- štěrčí pomluva. K dru. Körbrovi tito páni věru nejeli. Konali prostě svou povinnost, být v době kritické na místě, jak jim bylo přikázáno. Němců ve Vídni usedlých je vždy tolik, že tam mají trvalou politickou stráž a i v dobách parla- mentního klidu o všem jsou zpraveni. O to tu s naší strany šlo, o nic jiného. Krise pro- zatím vyrovnána. Bude se i na dále vládnouti proti nám. Na podzim utkáme se opět a snad za poměrů poněkud pozměněných.
doktor Funke Kathrein Körber Pacák Kramář Stránský Němec Vídeň Bohemia
9 article
— Zakázaný výlet Sokolů do Prachatic. Při letošním velikém sletu Sokolstva v Č. Budějo- vicích, jenž konati se bude ve dnech 14. až 16. srpna, jest na programu též výlet do Pra- chatic, spojený s veřejným cvičením. O povolení bylo žádáno již 14. března t. r. a naléháno na brzké vyřízení žádosti, aby se mohly žádoucí přípravy vykonati. Avšak pan okresní hejtman Fr. Hiebl dával si s rozhodnutím na čas. A když byl pořadatelstvem sletu opětně o určité vyjádření upomínán, odpověděl dne 4. června vyhýbavě, že „žádost dosud vyříditi nelze, jelikož vylou- čeno není, že do 16. srpna 1903 okolnosti pro toto vyřízení rozhodující nabudou důležitých změn.“ A tyto „důležité změny“ brzo na to asi nastaly, neboť nedlouho po tomto přípisu okr. hejtmanství prachatického došla slavnostního vý- boru soukromá informace, že výlet povolen ne- bude a konečně dne 4. července zaslalo okresní hejtmanství prachatické slavnostnímu výboru výnos, že výlet do Prachatic se zakazuje. Výnos ten zní: „Ctěné sokolské župě Husově v Čes. Budějovicích, k rukoum p. JUDra. Jos. Hezkého, advokáta tamtéž. Podáním tamním ze dne 14. března t. r. žádá ctěná župa o udělení povolení k uspořádání společného výletu do Prachatic dne 16. srpna 1903, spojeného s průvodem a veřej- ným cvičením Sokolů. Žádosti této vzhledem k panujícím poměrům místním, tedy k nebezpečí pro veřejnou bezpečnost (!), pro pořádek a ve- řejné blaho vyhověti mi nelze a zakazuji v základě § 6. zákona ze dne 15. listopadu 1867 z. ř. č. 135 uspořádání shora zmíněného výletu, průvodu a veřejnéno cvičení. Z tohoto výměru volno ve lhůtě 8 dnů podati u c. k. okr. hejtmanství v Pra- chaticích odvolání k c. k. místodržitelství v Praze.
Hiebl Husův Sokol Prachatice Č . Budějo Francie Čes . Budějovice Praha Sokol
10 article
C. k. okresní hejtman: Hiebl.“ — Tento výnos jest zřejmou urážkou českého lidu. Nedávno kopala se v Prachaticích, velkoněmecky oděných, germánská slavnost Josefinská, kteréž nejen c. k. úřadnictvo, ale i důstojnictvo se zúčastnilo. Če- chové prachatičtí, kteří tvoří zde dle úřádního sčítání čtvrtinu, ve skutečnosti však polovinu oby- vatelstva, klidně musili snášeti urážky, jichž se jim po dva dny dostávalo, avšak když česká kor- porace hodlá podniknouti klidný výlet, bez jaké- koliv tendence vyzývavé, tu úřad politický to za- káže a zákaz ten odůvodňuje obavou o veřejnou bezpečnost! Sokolové dokázali již tolikrát, že dovedou při svých podnicích a výletech udržeti nejpřísnější kázeň, o jaké na př. turnéři nemají ani ponětí, to by dokázali i v Prachaticích. Okres- ní hejtman vymlouvá se na „panující poměry“. Jaké jsou to vlastně poměry? Ne jiné, než že několik prachatických štváčů německýchsi duplo, že výlet sokolský do Prachatic povolen býti nesmí a okresní hejtman ochotně se jejich komandu podrobuje. To jsou ty „panující po- měry“ nejen v Prachaticích, ale všude, kde Něm- ci uchvátili nadvládu nad Čechy. Rozumí se, že Čechové nevstrčí „spravedlivý“ výnos prachati- ckého okresního hejtmana klidně do kapsy. — Proč v Táboře neosvětlili? K tomuto do- tazu, uveřejněnému ve včerejším ranním čísle,
Hiebl Sokol Čecho Prachatice Německo Čechy Tábor