1
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Pešti, 4. července. (C.-B.) Branný vý-
bor jednal o osnově zákona ve příčině stano-
vení praesenčního stavu vojska a kontingentu
nováčků. Po řečech několika členů výboru pro-
hlásil předseda ministerstva hr. Khuen-Hé-
derváry, že nevyložil proto úplný program
v otázce branné, poněvadž vláda chtěla především
odstraniti nynější nezdravé poměry a umožniti
v říšském sněmě zdravou činnost. Ani prý mu
nenapadlo, vyhrožovati, když hájil bási z r. 1867.
Poněvadž však na této bási stojí, je prý při-
rozeno, že ji bude také proti jakémukoliv útoku
hájiti.
Pokud se týče armády, trvá předseda mini-
sterstva na prohlášení, učiněném v programu.
Správa vojenská považuje dosud své požadavky
za nutné a nenechala je padnouti. Odložením
svých požadavků uvolnila jen cestu k uklizení
zmatků. Správě vojenské nelze činiti výčitky.
že není dosud s plánem revise zákona branného
hotova. V poslední době vynořily se zcela nové
myšlénky, jako na př. dvouletá služba vojenská.
kteroužto otázku lze řešiti pouze po zralém
uvážení.
Ve příčině národních požadavků prohlásil
vláda, že stojí na stanovisku dřívější vlády. Re-
forma vojenského trestního řízení utěšeně po-
kročila.
Na konec prohlásil předseda ministerstva,
že by bylo zbytečno, předložené osnovy zákona
komplikovati se všelikými jinými otázkami, poně-
vadž by tím byl stížen hlavní účel, vyjíti z ob-
tížné situace. Při rokování o branném zákoně
bude příležitost ku projednání této otázky.
Khuen
Pešť
2
article
Potom bylo rokování odročeno na příšt
středu.
Z Pešti, 4. července. (C.-B.) „Uherská tel.
a korr. kancel.“ oznamuje: Poslanec hr. Štěp.
Tisz a prohlašuje v „Magyar Nemzetu“, že vy-
žaduje zájem Uherska, aby vyjednáván
o obchodní smlouvy co nejdříve bylo
zahájeno a to na základě nového celního
tarifu. Bylo by prý osudnou chybou, kdyby
se proti vhodnému návrhu ministerského před-
sedy vzepřeli politikové, kteří si přejou, aby
Szellova formule vyrovnací politiky v nedotčené
platnosti zůstala.
Z Haagu, 3. července. (C.-B.) Druhá
sněmovna přijala předlohu, obsahující
změnu cukerního zákona dle brussel-
ské cukerní konvence.
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) Civilní lor
admirality Pretyman podal v dolní sněmovně
resoluci, kterou se zmoeňuje admiralita, vy-
dati 8 millionů liber šterlinků na stavby ná-
mořní. Pretyman dovozoval, že 11/4 mill. liber
je třeba na stavby nové a ostatek žádaného
obnosu na doplnění a zdokonalení staveb už za-
počatých. Resoluce byla potom schválena.
Štěp
Tisza
Nemzet
Pešť
Uhersko
Haag
Londýn
3
article
Ruský státník znovu mluvil o nemožnosti
zastrašiti Německo. Jen velkou válkou dalo by
se toho docíliti a na to Rusko nebylo připraveno.
Thiers nepochodil, ale Petrohrad nemoh
opustiti, aby tak příliš zřejmě nedal na jevo
nezdar své akce. Zdržel se též z toho dů-
vodu, poněvadž chtěl mluviti s různými osob-
nostmi, zejmena s velkoknížetem Konstantinem
a carevičem.
Velmi zajímavé bylo setkání Thiersovo
carevičem, potomním Alexandrem III. Muž tento.
jenž učinil allianci francouzsko-ruskou skutkem,
již tehdy netajil své pocity rozhodně franko-
Thiers píše o své návštěvě u careviče
»Byl jsem bez meškání připuštěn k Jeho Vý-
sosti císařské v Carském Selu. Mladý prine
přišel mi vstříe a stiskl mi přátelsky pravici
Vyslovil mi potěšení, že mne vidí, neboť byl
smýšlení rozhodně Francii přátelského. Je to
krásný, statný mladý muž, intelligentní a reso-
lutní. Mluvil jsem s ním s plnou důvěrou.
Když jsem mu vyprávěl, že mé návrhy byly za-
mítnuty, poněvadž se vláda bojí války, pravil
hrdě:
»Chtěl bych vědět, kdo by se odvážil nám
vypověděti válku! Co se mne týče, neváhal
bych z příma říci Prusku mé mínění a jsem
jist, že bych mu nepotřeboval ani vypověděti
válku, abych u něho získal váhu svým slo-
vům . . .«
Na to byl přijat Thiers chotí careviče a to
velmi roztomile. Tyto dvě návštěvy byly nejjas-
nějšími chvílemi v té truchlivé pouti velkého
vlastence, prosícího Evropu o pomoc pokořené
Thiers
Konstantinos
Thiersův
Alexandr III
Prusek
Německo
Rusko
Petrohrad
Francie
Evropa
7
article
Z Brusselu, 3. července. (C.-B.) Posl.
sněmovna pokračovala v rokování o inter-
pelaci konžské. Lorand odpovídal ob-
šírně na včerejší vládní výklady a trval na tom,
aby zavedeno bylo ve státě konžském přísné
vyšetřování. Předseda ministerstva De Smet
de Nayer prohlásil, že nepovažuje nutným vy-
vraceti názory Loranda, který byl vždy za-
přisáhlým odpůrcem osad. Jansen pravil, že
vyšetřováním by se dokázalo, že ve státě konž-
ském není více zlořádů než v jiných osadách.
Ohražuje se však proti vzmáhající se tam zisku-
chtivosti. Zdá se, že král upustil od šlechetné
myšlenky, kterou byl na počátku rozvoje státu
konžského ovládán a že se z něho stal král-
obchodník. (Hlasy: K pořádku!)
Sněmovna usnesla se, že má býti o zále-
žitosti této hlasováno příští středu, načež byla
schůze skončena.
Z Athén, 3. července. (C.-B.) Ve sně-
movně poslanců účinil jeden z minister-
ských poslanců návrh, aby sněmo vn
schůze začínaly místo v 8 hod. večer
8. hodině ranní. Návrh byl přijat a schůze
na to skončena. Vehody do sněmovny byly
vojskem obsazeny. Avšak město má
vzezření klidné. Byla učiněna opatření, aby se
večer zabránilo demonstracím. v
Pyrgosu udál prý se, když došla zpráva, že byl
hrozinkový monopol zrušen, hlučná demonstrace.
Podrobnosti ještě scházejí.
Z Alžíru, 3. července. (C.-B.) Z Marnie
se oznamuje: Včera vypálil jakýsi muž z kmene
Metajů v táboře u Sidi-Aissy na Muleye Moha-
meda ránu z bambitky. Avšak kule nezasáhla
Muleye Mohameda, nýbrž poranila jednoho vo-
jáka. Útočník byl jat, petrolejem polit a spálen.
Posl
Loranda
Jansen
Muley
Brusel
Atény
Alžír
8
article
Husovy slavnosti.
Husovy slavnosti.
Slavnostní vzrušení, s jakým občanstvo
pražské chystá se ke své největší národní po-
božnosti dnešního a zejtřejšího dne, na pamět
martyria Husova a ke slavnosti položení základ-
ního kamene k jeho pomníku, zračí se již od
časného jitra.
Ulice pražské oživly ruchem a s horečným
chvatem pracuje se na dekoraci domů a na pří-
pravách k večernímu osvětlení.
Důstojně a skvěle, jak toho hodna památka
muže výtečného, mučedníka neohroženého, náro-
dovce vlasti upřímně milövného, při všeobec-
ném účastenství nejenom národa českéhoa
národů slovanských, ale i veškerého vzdělaného
světa bude manifestačním způsobem oslavena.
Husův
9
article
Vozba na elektrických dráhách bude dnes
a zejtra při osvětlení a dále při průvodu na tak
dlouho zastavena, pokud toho bezpečnost obe-
censtva bude vyžadovati.
Ke dnům Husovým do Prahy zavítavší pa
Andrée Bourrier z Paříže přednáší dnes veče
na Husově slavnosti na Žofíně. Vstup každému volný
Měšťanská beseda v Praze. K dnešnímu slav
nostnímu večeru a k zejtřejšímu koncertu mají přístup
pouze členové a venkovští hosté-
Členové Husova Domu v Praze. Členové Husova
Domu z Prahy a okolí, jakož všechny odbory ven-
kovské zúčastní se průvodu. Schůze v místnosti
Evang. besedy v Praze, Školská ul. 26 po 7. hod. ranní.
„Sokol“ v Braníce pořádá Husovu oslavuz
účasti všech vlasteneckých spolků za protektorátu
obec. zastupitelstva. Večer je lampionový průvod.
pak přednáška bratra A. Nepokoje.
Z Dejvic. Dne 1. t. m. oslavena byla v Dejvicích-
Brusce památka M. Jana Husa přednáškou br. JUC
Jana Dvořáka, pořádanou vzdělávacím odborem So
kola, která byla velice důstojnou. Zmíněnou zlehču-
jící zábavu pořádá Kroužek paní a divek při zdejším
odboru Nár. jednoty severočeské se sídlem v Dejvi-
cích-Zadních
Občanský klub v Karlíně účastní se Husovy slav
nosti
Členové Národní jednoty českožidovské se žádají
by se hojně zúčastnili průvodu za příčinou slavnost
položení základního kamene k Husovu pomníku pořá-
daného. Schůzka v neděli dne 5. července 1903
348. hod. ráno na nároží Václavského nám. a Vodi-
čkovy ulice (před restaurantem Lhotkovým).
O Mistru Janu Husovi zove se právě vyšlé po-
jednání od J. Hejreta v Plzni jako příspěvek
k dějinám našeho probuzení. Výtisk pouze 10 hal.
Pro slavnostní osvětlení uchystala zásobu lev-
ných svíček firma Ant. Černého ve Skořepceč.
422—1
Husův
Andrée Bourrier
M Hus
Dvořák
Člen
Lhotkův
Hus
J Hejret
Černý
Praha
Paříž
Žofín
školský ulice
Braník
Dejvice
Dejv
Karlín
čkův ulice
Plzeň
Husův Dom
Sokol
zadní občanský klub
Anta
Evang
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Spražené mozky. Nevíme, panuje-li v
Vídni také takové horko jako v Praze, však
z telegrafických zpráv »Bohemie« a ze článků
»Neue Freie Presse« patrno, že na Dunaji pálí
té doby slunce ještě nemilosrdněji nežli na Vl-
tavě. Člověk vidí přímo v potu skoupané, stra-
chem a úzkostí chvějící se publicistické přátele
páně Körbrovy, jak jedním uchem lapají zprávy
o průběhu krise a jak nervósním chvatems
tetelíce, je vypocují dál... Ale jak. Körber,
Böhm, třeba i Welsersheimb buďtež zachráněni,
však Rezek musí jít, jen Rezek a křeslo jeho
nesmí být nadále již obsazeno. Tak diktují,
ale hlas se jim při tom třese, nevěří sami
sobě, třeba že snad hádanku tentokráte správně
rozlousknou. S jakými ale pracují argumenty,
Proč by šel Böhm? táže se dopisovatel »Bo-
hemie«. Snad proto, že české listy obviňují ho,
že svým zákonem kontingentačním stát i sebe
blamoval. Kdo byl největším faiserem pro tento
zákon? Kdo si mohl nohy ubrousit, aby se
stal skutkem? Poslanec Maštálka a ostatní čeští
poslanci. Blamovali se tedy s ministrem financí
zároveň. Především zdá se nám, že je ja-
kýsi rozdíl mezi poslancem Maštálkou a mini-
strem financi Böhm-Bawerkem. Poslanec Ma-
štálka není finančním zástupcem státu, poslanec
Maštálka nesedí ve státní radě, poslanec Ma-
štálka nerepresentuje prestige státní — a potom
nejde tu o zákon. Ani ve znění zákona, v jeho
legislativně-technické koncepci ani v jeho parla-
mentním projednání nevězí blamáž, kterou si
Rakousko v cizině utržilo, ale blam áž
vězí v mizerném způsobu, jakým
zákon byl na konferenci brussel-
ské hájen a v tom neskonale níz-
kém niveau, na jaké cizina význam
Rakouska zařaďuje. V tom vězí blamáž,
o níž české listy na zlost »Bohemie« a »N. Fr.
Körbrův
Körber
Böhm
Rezek
Maštálek
Maštálka
Bawerk
Vídeň
Praha
Dunaj
Ma
Rakousko
Bohemia
Neue Frei Presse
11
article
Presse« se rozepsaly. A za tuto blamáž, ne-
slýchanou blamáž, jedině je zodpověděn cislaj-
tánský finanční ministr Böhm-Bawerk a ne pan
Maštálka. Pan Böhm-Bawerk prý ale zůstane.
Dobrá. Stane-li se tak, potom to bude důkazem,
že v Rakousku ztratil se pojem o politické cti
ne pouze v parlamentě, ale také v radě mini-
sterské. Po takovém mezinárodním skandálu,
jaký se udál v Brusselu, by jeho intelektuální
původce, člověk politické cti, ani okamžik ne-
váhal vyvoditi důsledky.
— Nešvary na poštovních úřadech v Kar-
lových Varech. Z Karlových Varů se nám píše:
Ač dlí ve městě našem touto dobou veliké množ-
ství českých lázeňských hostí, přece nepovažo-
valo pražské poštovní ředitelství za nutno, by
přidělilo sem alespoň na lázeňskou sezonu do-
statečný počet úřadníků češtiny znalých. Ná-
sledkem toho docnází na zdejším poštovním
úřadě denně k trapným výjevům, poněvadž se
nemohou úřadníci — velkou většinou němečtí
nacionálové — s českými stranami vůbec doroz-
uměti. Ano, došlo to i tak daleko, že nedávno
jistý americký Čech nemohl se po česku s osmi
v přízemní místnosti pracujícími úřadníky do-
mluviti. Teprve na anglické oslovení dostalo
se mu žádané informace. Podobně stalo se
pražské dámě, které po dlouhém čekání a vodění
z místnosti do mísnosti teprve ve čtvrtém sále
pracující český úřadník poskytl žádoucího vysvě-
tlení. Zjevy tyto jsou tím trapnější, poněvadž pro
nepatrný počet Angličanů a Francouzů postaráno
jest nadbytečně o úřadníky jazyků těch doko-
nale znalé, kdežto přečetní čeští lázeňští hosté
ve vlastní domovině po česku se nedorozumějí.
Böhm
Bawerk
Maštálek
Angličan
Francouz
Rakousko
Brusel
Kara
Karlová Vary
Čechy
12
article
Jest to přímý následek ustavičných štváčských
resolucí zdejšího obecního zastupitelstva, které
stále ohražuje se proti domnělému počešťování
(!) zdejších státních úřadů. Následkem toho při-
dělilo sem pražské poštovní ředitelství letos na
sezonu — na rozdíl proti dřívějším rokům —
velice málo Čechů, ale za to velké množství ne-
falšovaných německých nacionálů, kteří ani
slova česky neumějí. Následky toho se nyní ob-
jevují. Kdyby každý Čech důsledně jen po česku
na poště mluvil, musili by tito nedostatečně kva-
lifikovaní úřadníci okamžitě býti odstraněni.
Bohužel, přečetní našinci považují to úplně za
lhostejné, mluví-li na poště po česku či po ně-
mecku a dostanou-li dvoj- či jednojazyčné tisko-
pisy. Avšak ve skutečnosti má to dalekosáhlý
význam jazykový, poněvadž se dle české agendy
posuzuje dvojjazyčnost toho kterého úřadu. Jest
tedy první povinností každého Čecha, neúprosně
trvati na úplné rovnoprávnosti a důsledně jen
česky mluviti. Jaký duch vane ve správě zdejšího
poštovního úřadu, vysvítá nejlépe z toho, že
všude v úřadě jsou nápisy anglické a francouz-
ské, jenom po řeči většiny obyvatelů tohoto krá-
lovství není tam ani stopy. Ano, dokonce — prý
dle jakéhosi tajného výnosu — vydá se i na
českou poukázku česká stvrzenka teprve na
výslovné požádání. Neopomeneme svým čtená-
řům oznámiti, zda se poštovní ředitelství po-
stará o odstranění těchto křiklavých nešvarů a
učiní brzké opatření, aby v každé místnosti na
hlavní pošté a filiálkách byl vedle anglicky, fran-
couzsky a rusky mluvících úřadníků též nejméně
jeden češtiny. úplně znalý.
Čecho
Čechy