2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19 února 1913. Číslo 49.
4
article
hledu do knih, praví řečník, že sedláci nejsou do-
sud k vedení kníh vychování. Jestliže bude po-
zemková daň odstraněna, pak také samozřejmě
budou zemědělské kruhy podléhati náhledu do
knih. Řečník přimlouvá se za provedení náhledu
do knih odvolací komisí, jež by rozhodovala dvou-
třetinovou většinou. Náhled do knih osvědčí se
jako dobré z hojivé opatření, jak pro jednotlivce
lak také pro stát.
Na to byla schůze až do 4. hod. odpoledne
přerušena.
Po opětném zahájení schůze ujal se slova od-
borový přednosta Bareck. Odvolal se především
na vývody ministra financí, který vytkl již zásadnt
stanovisko v otázce závazné prohlídky knih. Byl
by přirozeno, kdyby prohlídka knih byla podobně
jako v cizích státech upravena v nejjednodušší c
možná formě. Taková stylisace nevyhovovala však
přáním zúčastněných kruhů. Vláda se tudíž neroz-
pakovala vyhověti již v předloze těmto přáním.
Vláda jde ve svých ústupcích nyní ještě dále a ne-
namítá též ničeho proti přeložení prohlídky knih
z první instance do druhé. Z jistých mezí nemohou
však ústupky vybočovati a to z mezí, jichž pře-
kročení bylo by celému ukládání ke škodě. S těch-
to hledisk zkoumala vláda podané nyní návrhy
zpravodaje dra. Lichla, a dospěla k výsledku, že
vlastně existuje jen jedna zásadní různost názorů.
zejména pokud jde o § 277. v novém znění, dle
něhož se zdá, jakoby bylo v úmyslu odníti úřadu,
resp. komisi práva materiálního přezkoumání
knihovních zápisů. To bylo by ovšem podstatným
zhoršením nynějšího stavu. Aby byly odstraněny
všechny pochyby v tomto směru, žádá vláda, aby
po této stránce sáhlo se opět k vládní předloze.
V dalších vývodech probíral zástapce vlády
podrobná ustanovení návrhů zpravodaje dra. Lichta
a prohlásil, že vláda jest ochotna spolupůsobiti k
odstranění nevyřízených ještě sporných bodů.
Bareck
5
article
Posl. Fink vyslovuje se pro nahlížení do knih
a prohlašuje, že se zasadí celkem o Lichtovy ná-
vrhy. Samozřejmě musí nahlížení do knih postih-
nouti též zemědělství, poněvadž pro žádný stav
nemůže býti učiněna bezpodmínečná výjimka
Obrací se profi agitaci, která se rozvíjí proti na-
hlížení do knih.
Posl. Kuranda protestuje proti tvrzení korrefe-
renta dra. Rennera, jakoby odpor proti nahližení
do knih vycházel z nejzámožnějších kruhů. Řečník
dává na uváženou, zdali právě střední stav a malý
obchodnik a živnostník nebude od berních úřadí
zatížen daleko značněji nahlížením do knih, ne
velkoprůmyslník a finančník. Kdyby finanční sprá-
va předložila prováděcí předpisy výboru ke schvá-
lení, a kdyby řečník z toho mohl seznati, že zájem
poplatníků v nich jest dostatečně hájen, byl by
milerád ochoten hlasovati pro nahlížení do knih.
Výdělkové obyvatelstvo nebude se moci nikdy
zhostit myšlenky, že fiskální názor o vedení ob-
chodních knih jest v nejpřikřejším rozporu s ho-
spodářským názorem osob, vedoucích obchodn
knihy. Z toho pochází v první řadě veliký edpor
protí zavedení nahlížení do knih. Předložené ná-
vrhy neobsahují dostatečných kautel pro poplat-
Posl. Wróbel prohlašuje, že dle jeho názoru
mluví všechny až dosud proti nahlížení do kni
přednesené argumenty pro nahlížení do knih. Té
ozdravění úvěrních poměrů lze zavésti jen nahlíže-
ním do knih. Pokud jde o námitky využitkování
obchodního tajemsťví se strany členů komise, jest
řečník úplně upokojen. Všechno dělání nálady
proti nahlížení do knih mine se s cílem. S uspo-
kojením musí konstatovati, že toto dělání nálady
nenalézá ve výboru žádné ozvěny. Bude hlasovati
pro nahlížení do knih s restrikcemi, navrženým
zpravodajem.
Posl
Fink
Kuranda
Renner
Wróbel
6
article
Zpravodaj dr. Licht a posl. dr. Rašín po-
dávají návrh o prováděcích nařízeních.
Posl. dr. Diamand podává návrh, že každý
poplatník, jehož roční příjem převyšuje obnos 500
kor., jest povínen vésti řádné knihy. Posl. K raf
podává resoluční návrh, aby vláda nejdéle do za-
hájení rozpravy o daňových zákonech v plenu,
předložila tiskem prováděcí nařízení
Posl. Modráček popírá, že by nahlížení do
knih poškodilo maloživnostníky. Nahlížení do knil
má dáti bernímu úřadu prostředek, aby zjistil sku-
tečné příjmy majetných tříd a mohl je dle náleži-
tého poměru zdaniti. Nahlížení do knih má zne-
možniti případy defraudací daní. Dělníci a zaměst-
nancí měli ještě před platností zákona o osobní
dani z příjmu vlastně „nahlížení do knih“, poně-
vadž jejich chefové musí mzdy a platy oznamovati
berním úřadům. Proto má také pro vyšší třídy
platiti nahlížení do knih. Řečník se přimlouvá z
jasnou a prostou formulaci nahlížení do knih.
Posl. ryt. Abrahamowicz prohlašuje, že
je zásadním odpůrcem nahlížení do knih. Toto
může býti pouze preventivním prostředkem, nikoliv
ale podkladem odhadu.
Posl. Schiegl praví, že ohlášenými návrhy
zpravodaje k nahlížení do knih ponechává se vlast-
ně v podstatě nynější stav. Nahlížení do knih mohlo
by jen tehdy působiti preventivně, kdyby bylo pře-
loženo do první instance. Sociální demokraté bu-
dou žádati junktím mezi kořaleční daní a osobnl
daní. Nebude-li přijat návrh dra. Rennera, bude to
pro sociální demokraty vypovězením války.
Příští schůze zítra v 10 hod. dop.
níky
doktor
Licht
Rašín
Posl
Diamand
Modráček
Schiegl
Renner
7
article
Schůze posl. L. Čecha rozbita
sociálními demokraty.
1Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů-.)
Organisace mládeže národní strany svobodo-
myslné s organisací místní v Kolíně uspořádaly
odhaluje své srdce. Po celodenní namáhavé
práci, objížďkách, poradách, vypracovaných
vojenských zprávách, usedá k svému stolku
— nejednou v některém opuštěném dvorci,
jehož vytlučenými okny vítr tak profukuje, že
plamen svíčky neklidně tančí — vyjímá list se
zlatou ořízkou a píše zámecké paní na Orlík.
V prvních létech jsou dopisy většinou
Irancouzské, později ovládla němčina. Ale at
v té či oné řeči, vždy je to stejné citové teplo.
Mít čisté svědomí, a zachovat si úctu své chot
— pro to je hotov podstoupiti vše. Korespon-
dence s ní je mu zdrojem útěchy, oporou v nej-
těžších chvilích. Není bez dojímavosti list, da-
tovaný z Francie roku 1814, v němž vítěz nad
Napoleonem se přiznává, že plné tři hodiny
četl všechny dopisy, zaslané mu chotí za po-
sledního tažení a že z této četby vyšel osvěžen
a silen. V prosinci roku 1812 zmíňuje se o jiné
přihodě: „Předevčírem jsem zpozoroval, že ne-
mohu pohybovat malikem. Sejmul jsem ruka-
vici a spatřil, že zcela zbělal. Sestoupil jsen
s koně a dal jsem si prst tříti sněhem tak dlou-
ho, až se zase vzpamatoval. Pomysli si však
drahá Nany, chtěli mi stůj co stáj svlécí muj
snubní prsten, aby lépe mohli tříti. Slavnostn
jsem proti tomu protestoval, neboť po celou
dobu mého čtrnáctiletého štěstí neopustil
prsten nikdy mého prstu a já doufám, že jeh
fak vezmu s sebou do hrobu.
L Čecho
Napoleon
Kolín
Orlík
Francie
mládež národní strana svoboda
8
article
Při četbě naskytne se často otázka, proč
člověk takto založený většinu svého života
strávil v poli. Ale to je právě nejzajímavější
stránka Schwarzenberkovy bytosti. Hledí n
své vojenské poslání jako na povinnost, kte-
rou musí splatit své vlasti i svému císaři. Ne-
dovedl by se radovat z rodinného štěstí, věda,
že nevyužil schopností, kterými je obdařen
A tak dochází v jeho nitru k neustálému zá-
pasu mezi dvěma póly jeho povahy, mezi me-
čem a pluhem.
veřejnou schůzi, na niž pozván byl posl. Lad
Čech, aby podal zprávu o jednání parlamentním
v roce 1912.
Kolínu předcházela pověst města velice bouř-
liváckého a několik schůzí v dobách minulých va-
leb, kdy insultován byl veřejně mínistr Fořt a ukři-
čen dr. Kramář. dalo v ohledu politickém Kolínu
pověst města, do něhož slušný člověk na veřejnou
schůzi nesmí se odvážit. To však, co bylo vidět
na schůzí Čechově, přesahovalo všecky meze aho-
vívavosti, neboť místo organisovaných šíků soc-
álních demokratů přihnalo se do sálu zámecké
restaurace stádo zfanatisovaných lidí, požtvaných
předporadou v Dělnickém domě. Tento dav, jemuž
zdravý rozum a úsudek jsou věci absolutně ne-
známé, byl výstražným znamením hlavně vedent
sociálně demokratickému; neboť nejsou jíž daleko
doby, kdy se může dav ten s touže hrubou silou
obrátiti ke svým poslancům a ptáti se: „Co vy jste
nám přinesli z parlamentu?“
Schwarzenberkův
Čechův
Kolín
Lada Čechy
9
article
Schůze kolínská nabývá své zvlášíní povahy
také tím, že dav protimladočesky rozběsněných
sociálních demokratů rozhojnili státoprávní po-
krokáři, kteří dokonce vyslali si na schůzi řečníka.
povedéného, který zmateně promluviv, ukázal jen
otevřený hrob státoprávní logiky politické. Pro-
slov redaktora sociálně demokratického Koudelk
správně nazván byl bezuzdným štvaním. Nebylo
v něm kouska faktu, ani za mák logiky. Poslane
Čech s vervou a sebevědomím, kterým naplňuje
člověka pocit pravdy, odmitl ve své replice vše-
cky nájezdy řečníků obou stran odpůrčích. Př
replice té však běsnění sociálních demokratů
radikálů dosahovalo takové meze, že žádná spro-
stota a hrubost nebyla dost vhodná, aby ji nebylo
hozeno po našem poslanci. Konečně pak při řeč
redaktora Velínského byl řev a rámus tak veliký
že vládní komisař schůzi rozpustil.
Schůzí zahájil předseda organisace starosta
města Kolína dr. Jírek, který zdůraznil v úvodu
povinnost jednotného postupu ve všech věcech
národních i politických, uvítal přítomné a udělil
slovo
říšskému poslanci Ladislavu Čechovi,
který v obsažné řeči pravil asi následující:
Kolín má pověst města velice bojovného, kde
začasté střetnou se různé názory, a před Kolínem
panuje obava, jakoby nebylo lze klídně tu hájit
svůj názor, jakoby se tu nesneslo odchylné mínění.
Mám však Kolín za město vyspělé a nebojím se
tu pronésti a hájiti zájmy, o nichž vím, že nedo-
jdou souhlasu veškerého tu přítomného obecenstva.
Velínský
doktor
Jírek
Čecho
Kolín
Poslane Čechy
10
article
Kdc vřak nesouhlasí, nechť řekne bez vášně názor
svůj. Názory lze míti různé, ale cíl náš necht
jest jednotný: prospěch národa. Vše můžeme si říe
otevřeně, ale formou slušnou, důstojnou politického
vzdělání dnešní doby a já ochotně odpovím n
všecky dotazy a interpelace,
Potom obíral se v hodinové řečl p. poslane
dohodou česko-německou a sítuací na radě říšské
v roce 1912. O vyrovnání pravil v podstatě tolo-
Dohoda česko-německá má za účel dobytí práv
která v zemi české našemu národu nezadatelně
náležejí, ale i spojení obou kmenů ke společnému
postupu ve věcech hospodářských, aby dosáhl
teto království toho postavení v říši, které mu
dle jeho poplatnósti a úrovně kulturní i hospodář-
ské přísluší. Národ náš po slaletí byl zdeptán
krok za krokem proživali jsme obrození sprvu lile-
rární a národnostní, a dnes hospodářské a průmy-
slové. V jednáních dohodovacích nikdo nebyl tal
prodchnut ideou spravedlnosti, jako právě my
My přece Němcům dáváme vše to, co žádáme pro
sebe, a celá obstrukce Němců není pro nic jiného.
než aby si Němci zachovali nadvládu, která jim
nepřísluší. Za čtyři léta obstrukce jsme se pře-
svědčili vzájemně, že se nepřemůžeme, že musíme
jen se dohodovati. Dnešní stav jest již uspokojivý
a jedná se jen o některé otázky jazykové, které
snad také dají se přemoci. Nemůžeme ustoupiti
od požadavku, aby každý Čech kdekoliv mohl
úřadně jednati česky a dostal český rozsudek, jako
zase Němec i v Kolíně musel by dostat rozsudek
německý. Nemůžeme ustoupiti dále od požadavku
neporušitelnosti českého rázu Prahy, jen snad ty
úřady byly by dvojjazyčné, které jsou odvolae
instancí i pro německé kraje [fin. prokuratura a p.)
Němec
Kolín
Praha
11
article
Snahou celých dohodovacích konferencí v míe
nemalé jest dociliti, aby těžiště této říše přesunuto
bylo na správné místo, do Čech, z nynější nespráv-
né země pasivní,
Po dohodě nastane jiná konstelace. My vychá-
zíme se stanoviska, že parlament chceme udržel
jako jedinou volnou tribunu, z nfž vyjde pak dalš
vývoj obrodný. My stvořili parlament všeobecného
práva hlasovacího, nebylo nám však možno stvořl-
Kdykoli se naskytne příležitost, vždy rad
k míru. A ve všech jeho vůdcovských disposi-
cích zračí se zřejmě snaha vyhnouti se bítvě
nenutí-li k tomu krajní nezbytnost. Nemiluje
prolévání krve ani na honbě, ačkoli je náru-
živým lovcem, ani na vojně. Tento tah Schwar-
zenberkovy povahy vystupuje často do po-
předí. Známe-li jej, vysvěflíme si mnohý jeho
skutek. Francouzští historikové na př. vytý-
kají mu, že nedostál svým povinnostem při vý-
pravě do Ruska, zanechav Napoleona na ho-
ličkách. Korespondence však jim nedává za
pravdu. Schwarzenberk vyhýbal se krkolom-
ným útokům stejně v Rusku roku 1812, jako
rok později na bojištích německých a fran-
couzských. Hrdý voják, jímž byl, měl v sobě
kus filantropa. A nejen to: jeho střízlivá mysl
divala se s nedávěrou na všechny podniky.
jichž úspěch nebyl předem jist. Rád opakoval
si výrok maršálka Lacyho: „Pes je, kdo se ne-
přítele bojí, ale blázen, kdo jím pohrdá.“
Napoleon
Schwarzenberk
Čechy
Rusko
12
article
Avšak trocha bláznovství patří ke kaž-
dému velkému činu. Příliš střízlivému Schwar-
zenberkovi se jí nedostalo. Nedostávalo se mu
geniality. Byl mužem středního nadání; úkoly
vyžadující nadlidského ducha, jako na př. ve-
litelství nad armádou v roce 1813, jej drtily
nestačil na ně: z korespondence, vztahující
se k tomuto období, odnáší si čtenář pocit.
že bitvy byly vyhrány spíše šťastně se utváře-
všími okolnostmi a početní převahou, než tak-
tickým talentem maršálkovým. Ale Schwar-
zenberk sám nebyl ničeho tak vzdálen jak
pokládat sebe sama za druhého Napoleona
Nesl svůj lidský los důstojně a prostě, nevy-
dával se za nadlidského hrdinu, pro nějž mu
scházely schopností. Dovedl věrně a ušlechtile
naplnit své lidské poslání. Kterak mu za to
odepřít naší úcly?
O. T.
ti všecky ty další důsledky jeho, neboť snahas
rozbíjela o neblahý poměr politických stran. Par-
lament potřebuje kvalifikované většiny, aby ne-
vládli jen ministří byrokratičtí. U nás se často
krási „honba za frakem ministerským“ dává mylný
výklad. Co je to za parlament, když necháváme
vládnout indiferentní byrokraty, kteří si přejí, aby
radějl nebyl? Ve Francil mají starý parlamentarism
a tam ani nejčervenější sociální demokrat nebojí
se sáhnouti po mlnisterském portefenillu. U nás
však jsme ještě nevyspělí tak vysoko, abychom
pochopili, že v tom jest vrchol konstitucionalismu.
míti vládu parlamentní. Rozdrobenost stran Jest
přítěží, že není možno nikdy vybudovat většinu
absolutně čístou. Ale je-li většina, nesmí býtí ale-
spoň bez části Čechů, neboť my se nesmíme zříkat
parlamentu a výhod, které nám nabízí. Dojde-l
ke smíru národů v Čechách, budeme blízko u vlády
parlamentní. Naže strana nepokrytě hlá-
sá, že chce parlamentarismus s11it
že pokládá jej za východisko k další-
mu prospěchu českého národa.
Čecho
Čechy
13
article
Potom promlurvil p. poslanec o řadě předloh,
jež byly minulého roku uzákoněny, hlavně pak o
služební pragmatice, jejích, výhodách a četných
změnách, jež učinila panská sněmovna. Právě chce
přistoupiti ku pojednání o mobilisačních předlo-
hách, když tu přítomní soclální demokraté
spusti11 hrozný rámus, žádajíce, aby oka-
mžitě připuštěn byl ke slovu jejich redaktor Kou-
delka.
Posl. Čechs Doufám, že jsme lidé politicky
vyspělí a že nebudete chlít mne ukřičet. Vy zvo-
láváte si také svoje schůze a nás ani nenapadne
někoho na nich okříkovat, a kdyby to někdo udě-
lal, vite asi, co by se mu stalo. Je to již takový
mrav, že slušný člověk slušnou řeč vyslechne. T
právo, zde jako pozvaný mluvit,
vzíti nedům. (Veliký odpor. Hlasy: Vy ráno
spíte a my musíme do práce!) Já jako poslanee
možná pracuji více než vy. Lituji, že tu není ko
dr. Šmeral, ten by vám vyložil, že nejednáte správ-
ně a poučil by vás o jiném.
Potom za občasného hluku sociálních demo-
kratů přistupuje hned k zahraničné situaci. Brzy
však se musí zase ohražovat slovy: To jsou zvláštní
mravy zde, ale musím je nazvat nezpůsoby. Všude
nechají řečníka vymluvit. Vrhá špatné světlo jed-
nání vaše, jen organisace lidí nerozumných může
takto terorisovat. Nikoho jsme sem netáhli a kdo
mne nechce poslouchat, tak může jít pryč. Vašich
řečníků se nebojím, jako se nebojím nikoho. i
mohou mne nejvýše ukřičet, ale nic více.
Posl
doktor
Šmeral
Kou
T práv
14
article
Pak pokračuje ve svých zahraničných výkla-
dech a promlouvá hlavně o hospodářských pomě-
rech říše a končí výkladem systému posítivní poll-
tiky. (Neutuchající potlesk a ovace z řad stoupenců
svobodomyslných.)
Slova ujímá se soc. dem. red. Koudelka,
který pronáší řeč, která jest snůškou agitačních,
dávno již přežilých hesel demokratických, jimiž
bouří proti Mladočechům, aby zakryl, že sociálně
demokratičtí poslanci neučinilí ničeho.
Předseda schůze dr. Jelínek podotýká, že
jest vskutku hrozno pohledět na rozvášněné ru-
šitele schůze. Nelze přece předepisovat poslanci,
jak dlouho má mluvit, a mluvil-li hodinu, neni to
dlouho, uváží-li se, že sociálně demokratický řeč-
ník potřeboval 4 hodiny k pustému jen štvaní.
Potom mluví zástupce strany státopráv n
pokrokové dr. Kopal, který chce proněsti
vědeckou kritiku positivní politiky, ale jeho vý-
vody, hojně promísené, vrcholí v doznání: Dr
Kramář jest nejsilnější polilická in-
dividualita u nás, člověk, který hlu-
boce o politice přemýšlí a uvažuje..
Polítika positivní není nesprávná
a pod., což z úst člena výkonného výboru strany
státoprávně pokrokové bylo našimi stoupenci při-
jato s potleskem.
Posl. L. Čech odpovídá pak na řeči obou.
Koudelka
doktor
Jelínek
Kopal
Posl
L Čo
15
article
Přípomíná, že chceme docilit reformy v zemi
na sněmu a proto že se pracuje na změně voleb-
ního řádu na sněmu. (Hlas: „Také na pražskou
radnici?") — Posl. Čech: „ale i do nemo-
cenských pokladenr Chceme v I. etapě
vyříditi volební reformu. Vykládá pak vojenské
předlohy, demonstrační jen růz návrhů sociálně de-
mokratických a přistupuje k finančnímu plánu.
Praví: My jako politikové reální musíme se starat
o peníze, chceme-li něco vykonat. Mám-li kuráž
dělat návrhy, musím míti kuráž také hledať úhradu.
S vyčitanými nám 17 mil. K pro žel, zřízence
provádi se švindl. Vláda navrhla n
zlepšení jejich platů 18 mil. K a my
to zvýšili na 21 mil. K; tu však přišli
sociální demokraté s trumfem a chtě-
li dalších 17 míl. K, ale neřekll, odkud
je vz4t. Tolje švindl, to je demafogiel
Nové daně zatíží průměrně každého z nás
Ponkazujete na daň z kořalky, tedy
vás odkazuji našířícíse hnutí absti-
nentní. Zvýšení osobnř daně z přijm
nad 10.000 K postihne ovšem alespo
ty vůdce, poslance sociálně demokra-
tické. Daň z nutomobilů, šampaňského, totalisa-
torů atd., to jistě zatíží sociální demokraty.
Hlas
Posl
Čechy
16
article
Voláte, že jsme hlasovali proti zvýšení erl-
stenčního minima, daně prostého. Vždyť přece by
velká část vás ztratila vůbec volební právo
obcích. A to jsme vám měli udělat? Kdyby návrh
ten vyšel ze řad naších, to by bylo křiku, že vás
okrádáme o volební právo.
Chcete zdanění důstojníků, ale pak jim musite
také dát volební právo. To snad nechcete, aby
u nás důstojnící získávali si vliv na politiku a dále
ještě zaváděli nás na scestí válečná.
Vývody p. dra. Kopala nebyly logické; chtě
mnoho říci a všeho neobsáhl. Řekl, že se musime
opírat o moc, ale jak jí dosíci? Je-li ten státo-
právní recept zprávný, pochybují. Divím se, ž
mínění Mladočechů tak často vítězí, když stále vy-
kládáte, že jsme na scestí. Panu dru. Kopalovi
unikl v nestřežené chvíli výrok o dru. Kramářovi.
Ano, dr. Kramář jest to, jemuž za mno-
ho musíte vděč1t. Nebýti dra. Krama-
ře, nebylo by ani vžeobecného hlaso-
vacího práva. Průběh schůze objevil.
jak těžko snálíte pravdu a že jen způ-
sob, jnkým hájite své, ukazuje, ke
pravdu nemáte. (Potlesk u svobodomyslných
křik, ba řev u soc. demokratů.)
Slova ujímá se red. Velinský, který pod-
robuje ostré kritíce uřvávací systém sociálních de-
mokratů a jejích polltiku: rozvášnění však dosa-
huje u soclálních demokratů takové výše, že není
slyšet anř slova a vládní komisař schůzí rozpouši
Kopal
doktor
Kramář
Velinský
jítmokrat
17
article
Výroční sjezd učitelstva mě-
šťanských škol.
(Dokončeníy
Výroční sjezd učitelstva mě-
šťanských škol.
(Dokončeníy
Hlavním bodem pořadu jednacího bylo jed-
nání o hmotných a právních poměrech učitelstva.
Zprávu velmi podrobnou, hluboce založenou a stá-
lým souhlasem provázepou přednesl starosta Jed-
noty p. odb. uč. Petr Skalický. Můžeme z n
jen podstatná místa uvésti.
„Odstraniti německou obstrukcil“ bylo heslem
politikův, aby se došlo k dělnému sněmu. Smluven
denní pořad, jejž připraviti měly tři permanentní
komise sněmovní. Referát komise školské ovšem
nebyl na prvém místě a cestu k němu urovnati
měly referáty jiných dvou komisí: národně-politi-
cké a finanční.
Problém národního vyrovnání jest veliký, velice
obtižný a nelze ho na ráz provéstí. Řeří se tu
a řešiti mají otázky, kde třeba opravdu dobré roz-
vahy, založené na obsáhlých pracích přípravných.
Kromě toho neřeší tak obrovský problém jen lidé
kteří mait opravdovou a nejlepší vůli zjednati v
této zemi snesitelnější soužiti dvou národův kultur-
ně i hospodářsky vyspělých, jsou tu živlové, kte-
rým nejde o spravedlivou rovnoprávnost a rovno-
cennost a ti ohrožují vážně dílo smíru.
Učitelstvo, jehož poměry hmotné poslední-
pravou před více než desítiletím upraveny byly mě-
rou nedostatečnou a které pod tlakem enormni
stále a stále vzrůstající drahety těžko protloukalo
své živobytí, učitelstvo jako živel čistě kulturní
přálo si upřímné vyrovnání, ne snad jen proto, aby
došlo brzy k úpravě, ale také proto, aby koneční
byl zdolán úsporný systém, jenž tolik a na všech
stranách poškozoval další zdárný rozvoj školství
jenž na př. jen přeplněnými třídami nejen zne-
snadňoval zdar díla školského ale jenž přímo ničí
zdraví dětí a ovšem i učitelstva.
Skalický
18
article
Učitelstvo hned zprvu, když prvé potíže stavěly
se zdárnému skoncování smiřovaček, trpic nevy-
slovitelně, ohražovalo se, aby osud úpravy jeho
hmotných poměrův spínán byl s osudem vyrovnání
národního, byť i jen prvé části jeho: ale konec
konců musilo počilati s daným faktem jednacího
pořadu sněmovního. A vyslovovali-li se při růz-
ných příležitostech zástupcové českých i německých
zemských organisací, utvořivších společný výbor
permanentní pro brzké zjednání na obě strany čest-
ného smíru, nespojovali úpravy s vyrovnáním, ný-
brž počítali s faktickým stavem, jehož nebylo lze
přes koleno zlomiti, a také proto, že by i pro úpra-
vu samu nebylo bezvýznamno, stala-li by se pod
dojmem byť jen částečného vyrovnání — ať připo-
menu jen dva vážné čínitele: velkostatkáře a vládu.
Učitelstvo projevovalo opravdu ve svém celku
nadmíru trpělivosti. Avšak i ta má své meze
nelze ji do nekonečna napínati
Když pak dílo vyrovnávaci o horkém létě loni
uvázlo, bylo odročeno a po vedřinách nenavazo-
váno, přešla trpělivost i těm, kdaž pověřeni byli
ve společném výboru česko-německém vedením
zkce. Zástupcové českých i německých organisaei
učitelských zakročili i ve Vídní u vlády, aby
ona opravdově se přičinila o dělnost snému a o
sanování zem. financí, bez nichž velmi nesnadno
snad nemožno provésti řádnou úpravu.
Vídeň
19
article
Stálý společný výbor českých a německých
zemských organisací učitelských usnesl se podnik-
noutí vše možné, aby úprava provedena byla mimo
vyrovnání, nebude-li do stanovené doby přikroče-
no ke skoncování prvé části vyrovnávacích před-
loh. A také příslušné kroky učiněny. Dosavadní
výsledek jest vám znám. Jde o stanovení nového
denního pořadu, když oba tábory projevily chut
projednati úpravu mimo vyrovnání. Sejdou-li se
na nějaké linii, těžko dnes předvídati, avšak tolik
jest připomenouti ku projevům těch politických
stran, které hlásaly, že „otázka úpravy nemá býti
spojována s řadou otázek národně-politických“, že
ani na těch stranách nepředstavovalí si rozřešení
této otázky jinak, nežli ve spojení se sanací zem-
ských financí. Ovšem učitelstvo myslí úpravu řád-
nou (anebo alespoň tak nazývanou „řádnou“, jal
ji čísly právě vyjadřuje školská komise sněmovníí)-
neboť jakoukoliv úpravučástečnou — „nouzoviou
jednosvorně již několikráte zástupcové českých
i německých zemských organisaci učitelských od-
mitli.
Teď mají zase rozhodné slovo polítikov
S české strany i radikálové si vůbec provedeni
řádné úpravy nedovedou představiti bez řešení
otázky sanace zemských financi, čili jinými slovy
bez projednání zprávy finanční komise sněmovní
Že pak k této sanaci třeba vedle těch několik
slabých a slaboučkých pramenů zemských dávek
i údělů státních, na př. z projednání malého
finančního plánu, právě ve finančním výboru říšské
rady projednávaného, a zvýšení zemských
přirážek, je každému samozřejmo.
říšský rada
20
article
Řečník dále poukazuje, že politiky plně uznán
spravedlivý požadavek, sby učitelstvo bylo na ro-
veň postaveno slátním úřadníkům s rovnečenným
vzděláním. Tak Svaz českých poslanců prohlásil,
že plně uznává důležitost a význam
učitelstva a shledává úplně sprave-
dlivým, aby učitelstvo škol obecných
a měšťanských postaveno bylo na ro-
veň jiným stavům s rovnocenný
vzděláním středoškolským.
A přece elaborát školské komise tomuto pro-
hlášení neodpovidá. Služební pragmatika zajišťuje
všemu státnímu úřadnictvu kateg. C. pravi-
delný postup do VIII. třídy již po 22. roce ve-
škeré doby služební, kdežto učitel obecné školy
teprve v 34. roce služby dostoupí posledního stup-
ně IX. třídy a překročí ji jen při 10. trienalce osob-
ním přídavkem o 200 K. Rovněž tomu tak s aktiv-
ními přídavky. A i tyto jsou odkázány teprv do
budoucna. Je třeba zdůrazniti, že učitelé nebyli
by na roveň postavení státnímu úřadnictvu s rovno-
cenným vzděláním přijetím návrhu školské komise-
Učitelé musí se domáhati, aby plenum sněmovní
přesně stanovilo nejkratší dobu varianty, která na-
prosto nevyhovuje.
Řečník důtklivé upozorňuje na nebezpečí do-
datku k § 38. v příčině neztenčeného požívání slu-
žebních přijmů: v případě přeložení nevztahuje se
na aktivní přídavky. Učitelstvo nemůže se uspoko-
jiti nynější příznivější praxi překládací z příčin
služebních, ale chce býti ochráněno před možnost
persekuce. (Výborněl) Řečník dále žaluje na ne-
patrné přídavky osobní a funkční a přechází k spe-
ciálním požadavkům učitelstva měšť. škol.
21
article
Nepodařilo se vymoci, aby zatímní po třílet
službě byli jmenování definitivními ad personam
ale docíleno zlepšení jejich pensijního zabezpečení
Není dosud zabezpečeno, aby do pětileti řečeného
započítána byla i léta substituce inspektorské.
Také dosud není zabezpečeno, aby výhod zákon
užilo bylo u těch zatím. učitelů, kteří jsou na deli-
nitivních místech, a není zabezpečen osud těch
kdo ustanoveni jsou při školách měšťanských s roč-
ními učebnými kursy.
Nyní bude míti slovo komise [inanční
Nelze uvěřitl. že by pravdu měl4 ti pe-
simisté, kteří předpovídají, že cely
elaborát bude vrácen školské komis
k číselnému přepracováníl! Učitelstv
protestuje již předem proti dalšímu oklešťování
když ani s tímto minimálním návrhem nemůže být
spokojeno. (Výborněl Tak jesti)
Potom příjata tato resoluce
L. Zastupitelstvo Zemské Ústředn
Jednoty měšťanských škol češkýc
v král. Českém vyslovuje toužebné přání.
aby uskutečněním česko-německého vyrovnání.
stejně čestného a stejně spravedlivého pro ob
národy, zjednány byly v tomto království spo-
řádanější a snesitelnější poměry kulturní, ho-
spodářské i politické, za nichž bylo by lze
odčiniti nezměrné škody, jež v posledních roz-
háraných dobách způsobeny byly v nejrozma-
nitějších oborech života obou národův a jež
utrpělo zejména školství národní vůbec, měšťan-
ské školy pak zvláště.
II. Učitelstvo s naprostou jistotou očekává
brzkého splnění určitých a závazných slibů
daných o brzké a řádné úpravě jeho hmot-
ných a právních poměrův. Poněvadž pak jest
přesvědčeno, že řešení tak velikého, rozsáhlého.
sle i velice nesnadného problému, jakým bez
22
article
odporu jest česko-německé vyrovnání, nelze
provésti ukvapeně, tak že bude vyžadovatí
delší ještě doby i při nejlepší a opravdové
vůli s obou stran a poněvadž se všech roz-
hodujících stran, se strany české, se strany
německé i vládou samou uznána neudržitel-
nost neblahých hmotných poměrův učitelstva,
žádáme, aby úprava našich hmotných
a právních poměrů provedena byla
s největším urychlením mimo vy-
rovnání stanovením takového jednaciho
pořadu zasedání sněmovního, aby opatřena býil
mohla potřebná úhrada.
23
article
III. Žádáme o zlepšení a doplněn
elaborátu žkolské komise jednak ješlě
od školské komise samy, jednak od plena sně-
movního v tomto směru:
1. trvání naprosto nedostatečné varianty II.
o aktivních přídavcích budiž stanoveno přesně
na určitou dobu nejdéle jednoho roku;
2. budiž zvolena stálá komise sněmovní, jež
by stanovila výjimky z aktivního přídavku
v jednotlivých třídách po zjištění všech pod-
mínek, pro takové výjimky podstatných;
3. budiž zrušen dodatek k § 38., kterým po-
rušuje se právní bezpečnost učitelstva a dává
se úradům svrchovaná moc trestati nepohodlně
ulitele přeložením z příčin služebních na místa
s menším aktivním přídavkem, tedy předpo-
sledním trestem ve stupníci trestů disciplinár-
ních, připustných pouze po řádném provedení
řízení diseiplinárního,
4. buďtež schváleny návrhy stálého společ-
ného výboru zemských organisací učitelských,
týkajíci se právních poměrů těch kategorií uči-
telských, o něž dosavadním elaborátem perma-
nentní školské komise sněmovní buď dosud nenl
postaráno vůbec anebo jen nedostatečně (od-
borných učitelů při měšťanských školách se IV.
třídami — substitutů za osoby učitelské, jmeno-
vané okresními školními inspektory — zatímních
osob učitelských, ustanovených na místech de-
finitivních, dočasně uprázdněných — zabezpe-
čení těch řádně zatímně ustanovených osob
učitelských, jež prokazují od zkoušky způsobi-
losti pro školy obecné více než 10let služebních
— učitelů na školách a třídách pomocných č
podpůrných) a j.
právní bezpečnost učitelstvo
24
article
IV. permanentní finanční komisi
sněmovní žádáme my městšti i venkovští
delegáti jednosvorně a se vším důrazem, aby
zástupcové všech stran sněmovních zjednali ta-
kovou úhradu, kterou by se uskutečnily všechny
služební platy v elaborátu školské komise, vy-
značené ať ve prospěch městského, ať ve pro-
spěch venkovského učitelstva nebo jeho celku.
žádáme zvlášť, aby dnes námi proklamovaná
solidarita městského i venkovského učitelstva
došla výrazu v tom, že zástupci městské i ven-
kovské kurie ve finanční komisi svorně se za-
sadí o schválení a úhradu návrhů školskou ko-
misí vypracovaných, a to v plném jejich
rozsahl u.
Konečně žádáme, aby finanční komise při
opatřování úhrady pamatovala na to, aby § 38.
co nejdřive vešel v platnost a aby naznačila
školské komisi lhůtu, která by se vložila do čl.
II. nového zákona.
K resoluci navrhl odb. uč. Čihák dodatek.
aby odborní učitelé nabyli definitivy ad personam
již po 3 letech a aby učitelé, kteří již byli de-
finitivně na systemisovaném místě ustanovení, měli
právo státi se učiteli del. ad personam. Také
tento dodatek přijat.
Potom prohlášen výsledek voleb funkcionářů.
Zvolen jest opětně starostou odb. uč. Petr Ska-
lický a to 98 hlasy zastupitelskými. Kandidát
mladšího členstva Pražské jednoty ředitel Ctibor
obdržel 18 hlasů. Do výboru zvoleni dále insp.
Dyk a odb, uč. Grohmann.
Upřímným doslovem starosty P. Skalického.
který přál, aby i nadále v Jednotě byla zacho-
vána jedneta, byl valný sjezdi skončen.
Petr ska
Ctibor
Dyk
Grohmann
P Skalický
Zvolen
25
title
Politický přehled.
26
article
Země české.
Země české.
Sociálně demokratická úvaha k vyrovnací
28
article
Rozsáhlý článek k nedělnímu pronunciamentu
„Neue Fr. Presse“ o stanovisku vlády k vnítrní
české řeči služební příneslo také včerejší „Právo
Lidu pod záhlavím „Před zmarem česko-německé
dohody?“ Orgán českoslovanských autonemistů so-
clálně demokratických výslovně lituje even-
tuálního zmaru dohody i ujišťuje, že třeba že leckdy
užilo ostřejších slov, nikdy neopustilo zázadu, že
česko-německé vyrovnání jest nutno a že je
jednou z eminentních otázek české poli-
tiky, ovšem vyrovnání celkové a loyální, pro národ
možné a přijatelné, jak ani jinak vyrovnání nelre
si mysliti a jak — dodati dlužno — nikdo v Če-
chách jinak si nepředstavoval, nejméně pak strany
české ve vyrovnání stojící. List zmiňuje se dáleo
energii na vyrovnání vyplýtvané, o jeho vlivech
na celou oliciální politiku českou, s níž prý ne-
bylo možno v mnohém souhlasiti, dodává však
znova, že kdyby měla celá tato akce končiti nyní
opětným zmarem, byl by to jistě jen nový a veliký
neúspěch české politiky dvou stran, z něhož by
se nebylo možno radovati snad z důvodů stranni-
cky agitačních.
V tomto opatrnickém uvažování sociálně demo-
kratického orgánu pokračuje se týmž tónem dále.
připouštějí setěžkosti a přirozené obtíže české poli-
tiky, mluví se o vinách a chybách a pro případ
zmaru dohody zahrnováni jsou čeští vyjednavatelé
výtkou „nadměrného rozměru důvěřivosti a risika
znehodnocení cílevědomosti i nepoddajnosti“, jež
zápasicí národ musí míti a nikdy je ztratiti nesmí.
tom případě praví se v článku dále, byl by
zmar vyrovnání — vinou Němců a vlády — také
prý specielním neúspěchem oficiálních českých
stran. Vedle mnoha mátožných a jako k účelné
záhadnosti koncipovaných vět stojí věta klasické
prázračnosti, kterou dlužno doslavně citovati.
Neue
Němec
29
article
„Právo Lidu“ totiž uvažujíc o tom, „co dále ?“.
praví doslovně:
„Daleko nesnadněji jest vrátití se k vážne
a opravdové oposici, když vlastnoručně
roztrhány oposiční mosty takovým dynamitem, jako
výsměch oposici, prohlášení ji za negaci, po-
stavení methody té na pranýř před národem jako
čírou methodu agitační, neplodnou, nevážnou, proti
níž „to vždycky někdo odhlasovati musí.“ A to
se dělo.
30
article
S úžasem vraci se zrak k titulu listu, má-li
před sebou opravdu ústřední orgán českoslovanské
sociálně demokratické strany dělnické, který co do
výsměchu oposici, kterou sám míní, a stavění
jt na pranýř jako methody čiře agitační, vykonal
kus práce, zastiňující každé jiné péro v Čechách.
které ji odsuzovalo. Poněvadž oposíce sociálně de-
mokratická nebyla s vyrovnáním — nad nimž
„P. L.“ pláče podmíněné sic, ale hořké slzy —
žádné souvislosti, nemůže míniti žádnou jinou opo-
sici, než „neodvislou“ oposici českých radikálních
stran. Snad chápe „Právo Lidu“ samo rozdíly opc-
sičních stanovisek své vlastní strany a českých ra-
dikálů, jimž svým článkem dodává na zejtřek ma-
teriál? „Právo Lidu“ výslovně lituje případného
zmaru dohody, proti níž oposici neprovozovalo, leč
tenkráte, když — jak výslovně dí — dostaly se
do veřejnosti zprávy o pomíjení našich národnost-
ních menšin a když volební relorma byla stavěn
do řady nejposlednější. Nuže, tyto dva momenty
jsou se stanoviska německy strannického vydáe
vány za hlavní důvody německé nechuti vyrovnatí
a kdyby nebylo intriky Hochenburgrovy s jazyko-
vými reserváty, zcela jistě byly by vedly ke zmaru
dohody rukama německýma. České radikální stra-
ny pak, jichž oposice jest „Právu Lidu“ najedneu
vážnou a opravdovou, uvítaly by zmar dohody
jásotem jako své vítězství, ačkoli „Právo
Lidu“ samo prohlašuje, že ku případnému zmaru
dojde vinou vlády a Němcůl
Celý článek „Práva Lidu“ jest výsledkem ne-
upřímnosti, která se nemůže rozhodnouti pro jedno
minění a vážnosti tónu hledí si dodati líce prosto-
P L
Čechy