ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61109050-8f3f-11dd-8cad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: org 6, person 50, place 15, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
19 února 1913. Číslo 49.
4 article
hledu do knih, praví řečník, že sedláci nejsou do- sud k vedení kníh vychování. Jestliže bude po- zemková daň odstraněna, pak také samozřejmě budou zemědělské kruhy podléhati náhledu do knih. Řečník přimlouvá se za provedení náhledu do knih odvolací komisí, jež by rozhodovala dvou- třetinovou většinou. Náhled do knih osvědčí se jako dobré z hojivé opatření, jak pro jednotlivce lak také pro stát. Na to byla schůze až do 4. hod. odpoledne přerušena. Po opětném zahájení schůze ujal se slova od- borový přednosta Bareck. Odvolal se především na vývody ministra financí, který vytkl již zásadnt stanovisko v otázce závazné prohlídky knih. Byl by přirozeno, kdyby prohlídka knih byla podobně jako v cizích státech upravena v nejjednodušší c možná formě. Taková stylisace nevyhovovala však přáním zúčastněných kruhů. Vláda se tudíž neroz- pakovala vyhověti již v předloze těmto přáním. Vláda jde ve svých ústupcích nyní ještě dále a ne- namítá též ničeho proti přeložení prohlídky knih z první instance do druhé. Z jistých mezí nemohou však ústupky vybočovati a to z mezí, jichž pře- kročení bylo by celému ukládání ke škodě. S těch- to hledisk zkoumala vláda podané nyní návrhy zpravodaje dra. Lichla, a dospěla k výsledku, že vlastně existuje jen jedna zásadní různost názorů. zejména pokud jde o § 277. v novém znění, dle něhož se zdá, jakoby bylo v úmyslu odníti úřadu, resp. komisi práva materiálního přezkoumání knihovních zápisů. To bylo by ovšem podstatným zhoršením nynějšího stavu. Aby byly odstraněny všechny pochyby v tomto směru, žádá vláda, aby po této stránce sáhlo se opět k vládní předloze. V dalších vývodech probíral zástapce vlády podrobná ustanovení návrhů zpravodaje dra. Lichta a prohlásil, že vláda jest ochotna spolupůsobiti k odstranění nevyřízených ještě sporných bodů.
Bareck
5 article
Posl. Fink vyslovuje se pro nahlížení do knih a prohlašuje, že se zasadí celkem o Lichtovy ná- vrhy. Samozřejmě musí nahlížení do knih postih- nouti též zemědělství, poněvadž pro žádný stav nemůže býti učiněna bezpodmínečná výjimka Obrací se profi agitaci, která se rozvíjí proti na- hlížení do knih. Posl. Kuranda protestuje proti tvrzení korrefe- renta dra. Rennera, jakoby odpor proti nahližení do knih vycházel z nejzámožnějších kruhů. Řečník dává na uváženou, zdali právě střední stav a malý obchodnik a živnostník nebude od berních úřadí zatížen daleko značněji nahlížením do knih, ne velkoprůmyslník a finančník. Kdyby finanční sprá- va předložila prováděcí předpisy výboru ke schvá- lení, a kdyby řečník z toho mohl seznati, že zájem poplatníků v nich jest dostatečně hájen, byl by milerád ochoten hlasovati pro nahlížení do knih. Výdělkové obyvatelstvo nebude se moci nikdy zhostit myšlenky, že fiskální názor o vedení ob- chodních knih jest v nejpřikřejším rozporu s ho- spodářským názorem osob, vedoucích obchodn knihy. Z toho pochází v první řadě veliký edpor protí zavedení nahlížení do knih. Předložené ná- vrhy neobsahují dostatečných kautel pro poplat- Posl. Wróbel prohlašuje, že dle jeho názoru mluví všechny až dosud proti nahlížení do kni přednesené argumenty pro nahlížení do knih. Té ozdravění úvěrních poměrů lze zavésti jen nahlíže- ním do knih. Pokud jde o námitky využitkování obchodního tajemsťví se strany členů komise, jest řečník úplně upokojen. Všechno dělání nálady proti nahlížení do knih mine se s cílem. S uspo- kojením musí konstatovati, že toto dělání nálady nenalézá ve výboru žádné ozvěny. Bude hlasovati pro nahlížení do knih s restrikcemi, navrženým zpravodajem.
Posl Fink Kuranda Renner Wróbel
6 article
Zpravodaj dr. Licht a posl. dr. Rašín po- dávají návrh o prováděcích nařízeních. Posl. dr. Diamand podává návrh, že každý poplatník, jehož roční příjem převyšuje obnos 500 kor., jest povínen vésti řádné knihy. Posl. K raf podává resoluční návrh, aby vláda nejdéle do za- hájení rozpravy o daňových zákonech v plenu, předložila tiskem prováděcí nařízení Posl. Modráček popírá, že by nahlížení do knih poškodilo maloživnostníky. Nahlížení do knil má dáti bernímu úřadu prostředek, aby zjistil sku- tečné příjmy majetných tříd a mohl je dle náleži- tého poměru zdaniti. Nahlížení do knih má zne- možniti případy defraudací daní. Dělníci a zaměst- nancí měli ještě před platností zákona o osobní dani z příjmu vlastně „nahlížení do knih“, poně- vadž jejich chefové musí mzdy a platy oznamovati berním úřadům. Proto má také pro vyšší třídy platiti nahlížení do knih. Řečník se přimlouvá z jasnou a prostou formulaci nahlížení do knih. Posl. ryt. Abrahamowicz prohlašuje, že je zásadním odpůrcem nahlížení do knih. Toto může býti pouze preventivním prostředkem, nikoliv ale podkladem odhadu. Posl. Schiegl praví, že ohlášenými návrhy zpravodaje k nahlížení do knih ponechává se vlast- ně v podstatě nynější stav. Nahlížení do knih mohlo by jen tehdy působiti preventivně, kdyby bylo pře- loženo do první instance. Sociální demokraté bu- dou žádati junktím mezi kořaleční daní a osobnl daní. Nebude-li přijat návrh dra. Rennera, bude to pro sociální demokraty vypovězením války. Příští schůze zítra v 10 hod. dop. níky
doktor Licht Rašín Posl Diamand Modráček Schiegl Renner
7 article
Schůze posl. L. Čecha rozbita sociálními demokraty. 1Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů-.) Organisace mládeže národní strany svobodo- myslné s organisací místní v Kolíně uspořádaly odhaluje své srdce. Po celodenní namáhavé práci, objížďkách, poradách, vypracovaných vojenských zprávách, usedá k svému stolku — nejednou v některém opuštěném dvorci, jehož vytlučenými okny vítr tak profukuje, že plamen svíčky neklidně tančí — vyjímá list se zlatou ořízkou a píše zámecké paní na Orlík. V prvních létech jsou dopisy většinou Irancouzské, později ovládla němčina. Ale at v té či oné řeči, vždy je to stejné citové teplo. Mít čisté svědomí, a zachovat si úctu své chot — pro to je hotov podstoupiti vše. Korespon- dence s ní je mu zdrojem útěchy, oporou v nej- těžších chvilích. Není bez dojímavosti list, da- tovaný z Francie roku 1814, v němž vítěz nad Napoleonem se přiznává, že plné tři hodiny četl všechny dopisy, zaslané mu chotí za po- sledního tažení a že z této četby vyšel osvěžen a silen. V prosinci roku 1812 zmíňuje se o jiné přihodě: „Předevčírem jsem zpozoroval, že ne- mohu pohybovat malikem. Sejmul jsem ruka- vici a spatřil, že zcela zbělal. Sestoupil jsen s koně a dal jsem si prst tříti sněhem tak dlou- ho, až se zase vzpamatoval. Pomysli si však drahá Nany, chtěli mi stůj co stáj svlécí muj snubní prsten, aby lépe mohli tříti. Slavnostn jsem proti tomu protestoval, neboť po celou dobu mého čtrnáctiletého štěstí neopustil prsten nikdy mého prstu a já doufám, že jeh fak vezmu s sebou do hrobu.
L Čecho Napoleon Kolín Orlík Francie mládež národní strana svoboda
8 article
Při četbě naskytne se často otázka, proč člověk takto založený většinu svého života strávil v poli. Ale to je právě nejzajímavější stránka Schwarzenberkovy bytosti. Hledí n své vojenské poslání jako na povinnost, kte- rou musí splatit své vlasti i svému císaři. Ne- dovedl by se radovat z rodinného štěstí, věda, že nevyužil schopností, kterými je obdařen A tak dochází v jeho nitru k neustálému zá- pasu mezi dvěma póly jeho povahy, mezi me- čem a pluhem. veřejnou schůzi, na niž pozván byl posl. Lad Čech, aby podal zprávu o jednání parlamentním v roce 1912. Kolínu předcházela pověst města velice bouř- liváckého a několik schůzí v dobách minulých va- leb, kdy insultován byl veřejně mínistr Fořt a ukři- čen dr. Kramář. dalo v ohledu politickém Kolínu pověst města, do něhož slušný člověk na veřejnou schůzi nesmí se odvážit. To však, co bylo vidět na schůzí Čechově, přesahovalo všecky meze aho- vívavosti, neboť místo organisovaných šíků soc- álních demokratů přihnalo se do sálu zámecké restaurace stádo zfanatisovaných lidí, požtvaných předporadou v Dělnickém domě. Tento dav, jemuž zdravý rozum a úsudek jsou věci absolutně ne- známé, byl výstražným znamením hlavně vedent sociálně demokratickému; neboť nejsou jíž daleko doby, kdy se může dav ten s touže hrubou silou obrátiti ke svým poslancům a ptáti se: „Co vy jste nám přinesli z parlamentu?“
Schwarzenberkův Čechův Kolín Lada Čechy
9 article
Schůze kolínská nabývá své zvlášíní povahy také tím, že dav protimladočesky rozběsněných sociálních demokratů rozhojnili státoprávní po- krokáři, kteří dokonce vyslali si na schůzi řečníka. povedéného, který zmateně promluviv, ukázal jen otevřený hrob státoprávní logiky politické. Pro- slov redaktora sociálně demokratického Koudelk správně nazván byl bezuzdným štvaním. Nebylo v něm kouska faktu, ani za mák logiky. Poslane Čech s vervou a sebevědomím, kterým naplňuje člověka pocit pravdy, odmitl ve své replice vše- cky nájezdy řečníků obou stran odpůrčích. Př replice té však běsnění sociálních demokratů radikálů dosahovalo takové meze, že žádná spro- stota a hrubost nebyla dost vhodná, aby ji nebylo hozeno po našem poslanci. Konečně pak při řeč redaktora Velínského byl řev a rámus tak veliký že vládní komisař schůzi rozpustil. Schůzí zahájil předseda organisace starosta města Kolína dr. Jírek, který zdůraznil v úvodu povinnost jednotného postupu ve všech věcech národních i politických, uvítal přítomné a udělil slovo říšskému poslanci Ladislavu Čechovi, který v obsažné řeči pravil asi následující: Kolín má pověst města velice bojovného, kde začasté střetnou se různé názory, a před Kolínem panuje obava, jakoby nebylo lze klídně tu hájit svůj názor, jakoby se tu nesneslo odchylné mínění. Mám však Kolín za město vyspělé a nebojím se tu pronésti a hájiti zájmy, o nichž vím, že nedo- jdou souhlasu veškerého tu přítomného obecenstva.
Velínský doktor Jírek Čecho Kolín Poslane Čechy
10 article
Kdc vřak nesouhlasí, nechť řekne bez vášně názor svůj. Názory lze míti různé, ale cíl náš necht jest jednotný: prospěch národa. Vše můžeme si říe otevřeně, ale formou slušnou, důstojnou politického vzdělání dnešní doby a já ochotně odpovím n všecky dotazy a interpelace, Potom obíral se v hodinové řečl p. poslane dohodou česko-německou a sítuací na radě říšské v roce 1912. O vyrovnání pravil v podstatě tolo- Dohoda česko-německá má za účel dobytí práv která v zemi české našemu národu nezadatelně náležejí, ale i spojení obou kmenů ke společnému postupu ve věcech hospodářských, aby dosáhl teto království toho postavení v říši, které mu dle jeho poplatnósti a úrovně kulturní i hospodář- ské přísluší. Národ náš po slaletí byl zdeptán krok za krokem proživali jsme obrození sprvu lile- rární a národnostní, a dnes hospodářské a průmy- slové. V jednáních dohodovacích nikdo nebyl tal prodchnut ideou spravedlnosti, jako právě my My přece Němcům dáváme vše to, co žádáme pro sebe, a celá obstrukce Němců není pro nic jiného. než aby si Němci zachovali nadvládu, která jim nepřísluší. Za čtyři léta obstrukce jsme se pře- svědčili vzájemně, že se nepřemůžeme, že musíme jen se dohodovati. Dnešní stav jest již uspokojivý a jedná se jen o některé otázky jazykové, které snad také dají se přemoci. Nemůžeme ustoupiti od požadavku, aby každý Čech kdekoliv mohl úřadně jednati česky a dostal český rozsudek, jako zase Němec i v Kolíně musel by dostat rozsudek německý. Nemůžeme ustoupiti dále od požadavku neporušitelnosti českého rázu Prahy, jen snad ty úřady byly by dvojjazyčné, které jsou odvolae instancí i pro německé kraje [fin. prokuratura a p.)
Němec Kolín Praha
11 article
Snahou celých dohodovacích konferencí v míe nemalé jest dociliti, aby těžiště této říše přesunuto bylo na správné místo, do Čech, z nynější nespráv- né země pasivní, Po dohodě nastane jiná konstelace. My vychá- zíme se stanoviska, že parlament chceme udržel jako jedinou volnou tribunu, z nfž vyjde pak dalš vývoj obrodný. My stvořili parlament všeobecného práva hlasovacího, nebylo nám však možno stvořl- Kdykoli se naskytne příležitost, vždy rad k míru. A ve všech jeho vůdcovských disposi- cích zračí se zřejmě snaha vyhnouti se bítvě nenutí-li k tomu krajní nezbytnost. Nemiluje prolévání krve ani na honbě, ačkoli je náru- živým lovcem, ani na vojně. Tento tah Schwar- zenberkovy povahy vystupuje často do po- předí. Známe-li jej, vysvěflíme si mnohý jeho skutek. Francouzští historikové na př. vytý- kají mu, že nedostál svým povinnostem při vý- pravě do Ruska, zanechav Napoleona na ho- ličkách. Korespondence však jim nedává za pravdu. Schwarzenberk vyhýbal se krkolom- ným útokům stejně v Rusku roku 1812, jako rok později na bojištích německých a fran- couzských. Hrdý voják, jímž byl, měl v sobě kus filantropa. A nejen to: jeho střízlivá mysl divala se s nedávěrou na všechny podniky. jichž úspěch nebyl předem jist. Rád opakoval si výrok maršálka Lacyho: „Pes je, kdo se ne- přítele bojí, ale blázen, kdo jím pohrdá.“
Napoleon Schwarzenberk Čechy Rusko
12 article
Avšak trocha bláznovství patří ke kaž- dému velkému činu. Příliš střízlivému Schwar- zenberkovi se jí nedostalo. Nedostávalo se mu geniality. Byl mužem středního nadání; úkoly vyžadující nadlidského ducha, jako na př. ve- litelství nad armádou v roce 1813, jej drtily nestačil na ně: z korespondence, vztahující se k tomuto období, odnáší si čtenář pocit. že bitvy byly vyhrány spíše šťastně se utváře- všími okolnostmi a početní převahou, než tak- tickým talentem maršálkovým. Ale Schwar- zenberk sám nebyl ničeho tak vzdálen jak pokládat sebe sama za druhého Napoleona Nesl svůj lidský los důstojně a prostě, nevy- dával se za nadlidského hrdinu, pro nějž mu scházely schopností. Dovedl věrně a ušlechtile naplnit své lidské poslání. Kterak mu za to odepřít naší úcly? O. T. ti všecky ty další důsledky jeho, neboť snahas rozbíjela o neblahý poměr politických stran. Par- lament potřebuje kvalifikované většiny, aby ne- vládli jen ministří byrokratičtí. U nás se často krási „honba za frakem ministerským“ dává mylný výklad. Co je to za parlament, když necháváme vládnout indiferentní byrokraty, kteří si přejí, aby radějl nebyl? Ve Francil mají starý parlamentarism a tam ani nejčervenější sociální demokrat nebojí se sáhnouti po mlnisterském portefenillu. U nás však jsme ještě nevyspělí tak vysoko, abychom pochopili, že v tom jest vrchol konstitucionalismu. míti vládu parlamentní. Rozdrobenost stran Jest přítěží, že není možno nikdy vybudovat většinu absolutně čístou. Ale je-li většina, nesmí býtí ale- spoň bez části Čechů, neboť my se nesmíme zříkat parlamentu a výhod, které nám nabízí. Dojde-l ke smíru národů v Čechách, budeme blízko u vlády parlamentní. Naže strana nepokrytě hlá- sá, že chce parlamentarismus s11it že pokládá jej za východisko k další- mu prospěchu českého národa.
Čecho Čechy
13 article
Potom promlurvil p. poslanec o řadě předloh, jež byly minulého roku uzákoněny, hlavně pak o služební pragmatice, jejích, výhodách a četných změnách, jež učinila panská sněmovna. Právě chce přistoupiti ku pojednání o mobilisačních předlo- hách, když tu přítomní soclální demokraté spusti11 hrozný rámus, žádajíce, aby oka- mžitě připuštěn byl ke slovu jejich redaktor Kou- delka. Posl. Čechs Doufám, že jsme lidé politicky vyspělí a že nebudete chlít mne ukřičet. Vy zvo- láváte si také svoje schůze a nás ani nenapadne někoho na nich okříkovat, a kdyby to někdo udě- lal, vite asi, co by se mu stalo. Je to již takový mrav, že slušný člověk slušnou řeč vyslechne. T právo, zde jako pozvaný mluvit, vzíti nedům. (Veliký odpor. Hlasy: Vy ráno spíte a my musíme do práce!) Já jako poslanee možná pracuji více než vy. Lituji, že tu není ko dr. Šmeral, ten by vám vyložil, že nejednáte správ- ně a poučil by vás o jiném. Potom za občasného hluku sociálních demo- kratů přistupuje hned k zahraničné situaci. Brzy však se musí zase ohražovat slovy: To jsou zvláštní mravy zde, ale musím je nazvat nezpůsoby. Všude nechají řečníka vymluvit. Vrhá špatné světlo jed- nání vaše, jen organisace lidí nerozumných může takto terorisovat. Nikoho jsme sem netáhli a kdo mne nechce poslouchat, tak může jít pryč. Vašich řečníků se nebojím, jako se nebojím nikoho. i mohou mne nejvýše ukřičet, ale nic více.
Posl doktor Šmeral Kou T práv
14 article
Pak pokračuje ve svých zahraničných výkla- dech a promlouvá hlavně o hospodářských pomě- rech říše a končí výkladem systému posítivní poll- tiky. (Neutuchající potlesk a ovace z řad stoupenců svobodomyslných.) Slova ujímá se soc. dem. red. Koudelka, který pronáší řeč, která jest snůškou agitačních, dávno již přežilých hesel demokratických, jimiž bouří proti Mladočechům, aby zakryl, že sociálně demokratičtí poslanci neučinilí ničeho. Předseda schůze dr. Jelínek podotýká, že jest vskutku hrozno pohledět na rozvášněné ru- šitele schůze. Nelze přece předepisovat poslanci, jak dlouho má mluvit, a mluvil-li hodinu, neni to dlouho, uváží-li se, že sociálně demokratický řeč- ník potřeboval 4 hodiny k pustému jen štvaní. Potom mluví zástupce strany státopráv n pokrokové dr. Kopal, který chce proněsti vědeckou kritiku positivní politiky, ale jeho vý- vody, hojně promísené, vrcholí v doznání: Dr Kramář jest nejsilnější polilická in- dividualita u nás, člověk, který hlu- boce o politice přemýšlí a uvažuje.. Polítika positivní není nesprávná a pod., což z úst člena výkonného výboru strany státoprávně pokrokové bylo našimi stoupenci při- jato s potleskem. Posl. L. Čech odpovídá pak na řeči obou.
Koudelka doktor Jelínek Kopal Posl L Čo
15 article
Přípomíná, že chceme docilit reformy v zemi na sněmu a proto že se pracuje na změně voleb- ního řádu na sněmu. (Hlas: „Také na pražskou radnici?") — Posl. Čech: „ale i do nemo- cenských pokladenr Chceme v I. etapě vyříditi volební reformu. Vykládá pak vojenské předlohy, demonstrační jen růz návrhů sociálně de- mokratických a přistupuje k finančnímu plánu. Praví: My jako politikové reální musíme se starat o peníze, chceme-li něco vykonat. Mám-li kuráž dělat návrhy, musím míti kuráž také hledať úhradu. S vyčitanými nám 17 mil. K pro žel, zřízence provádi se švindl. Vláda navrhla n zlepšení jejich platů 18 mil. K a my to zvýšili na 21 mil. K; tu však přišli sociální demokraté s trumfem a chtě- li dalších 17 míl. K, ale neřekll, odkud je vz4t. Tolje švindl, to je demafogiel Nové daně zatíží průměrně každého z nás Ponkazujete na daň z kořalky, tedy vás odkazuji našířícíse hnutí absti- nentní. Zvýšení osobnř daně z přijm nad 10.000 K postihne ovšem alespo ty vůdce, poslance sociálně demokra- tické. Daň z nutomobilů, šampaňského, totalisa- torů atd., to jistě zatíží sociální demokraty.
Hlas Posl Čechy
16 article
Voláte, že jsme hlasovali proti zvýšení erl- stenčního minima, daně prostého. Vždyť přece by velká část vás ztratila vůbec volební právo obcích. A to jsme vám měli udělat? Kdyby návrh ten vyšel ze řad naších, to by bylo křiku, že vás okrádáme o volební právo. Chcete zdanění důstojníků, ale pak jim musite také dát volební právo. To snad nechcete, aby u nás důstojnící získávali si vliv na politiku a dále ještě zaváděli nás na scestí válečná. Vývody p. dra. Kopala nebyly logické; chtě mnoho říci a všeho neobsáhl. Řekl, že se musime opírat o moc, ale jak jí dosíci? Je-li ten státo- právní recept zprávný, pochybují. Divím se, ž mínění Mladočechů tak často vítězí, když stále vy- kládáte, že jsme na scestí. Panu dru. Kopalovi unikl v nestřežené chvíli výrok o dru. Kramářovi. Ano, dr. Kramář jest to, jemuž za mno- ho musíte vděč1t. Nebýti dra. Krama- ře, nebylo by ani vžeobecného hlaso- vacího práva. Průběh schůze objevil. jak těžko snálíte pravdu a že jen způ- sob, jnkým hájite své, ukazuje, ke pravdu nemáte. (Potlesk u svobodomyslných křik, ba řev u soc. demokratů.) Slova ujímá se red. Velinský, který pod- robuje ostré kritíce uřvávací systém sociálních de- mokratů a jejích polltiku: rozvášnění však dosa- huje u soclálních demokratů takové výše, že není slyšet anř slova a vládní komisař schůzí rozpouši
Kopal doktor Kramář Velinský jítmokrat
17 article Výroční sjezd učitelstva mě- šťanských škol. (Dokončeníy
Výroční sjezd učitelstva mě- šťanských škol. (Dokončeníy Hlavním bodem pořadu jednacího bylo jed- nání o hmotných a právních poměrech učitelstva. Zprávu velmi podrobnou, hluboce založenou a stá- lým souhlasem provázepou přednesl starosta Jed- noty p. odb. uč. Petr Skalický. Můžeme z n jen podstatná místa uvésti. „Odstraniti německou obstrukcil“ bylo heslem politikův, aby se došlo k dělnému sněmu. Smluven denní pořad, jejž připraviti měly tři permanentní komise sněmovní. Referát komise školské ovšem nebyl na prvém místě a cestu k němu urovnati měly referáty jiných dvou komisí: národně-politi- cké a finanční. Problém národního vyrovnání jest veliký, velice obtižný a nelze ho na ráz provéstí. Řeří se tu a řešiti mají otázky, kde třeba opravdu dobré roz- vahy, založené na obsáhlých pracích přípravných. Kromě toho neřeší tak obrovský problém jen lidé kteří mait opravdovou a nejlepší vůli zjednati v této zemi snesitelnější soužiti dvou národův kultur- ně i hospodářsky vyspělých, jsou tu živlové, kte- rým nejde o spravedlivou rovnoprávnost a rovno- cennost a ti ohrožují vážně dílo smíru. Učitelstvo, jehož poměry hmotné poslední- pravou před více než desítiletím upraveny byly mě- rou nedostatečnou a které pod tlakem enormni stále a stále vzrůstající drahety těžko protloukalo své živobytí, učitelstvo jako živel čistě kulturní přálo si upřímné vyrovnání, ne snad jen proto, aby došlo brzy k úpravě, ale také proto, aby koneční byl zdolán úsporný systém, jenž tolik a na všech stranách poškozoval další zdárný rozvoj školství jenž na př. jen přeplněnými třídami nejen zne- snadňoval zdar díla školského ale jenž přímo ničí zdraví dětí a ovšem i učitelstva.
Skalický
18 article
Učitelstvo hned zprvu, když prvé potíže stavěly se zdárnému skoncování smiřovaček, trpic nevy- slovitelně, ohražovalo se, aby osud úpravy jeho hmotných poměrův spínán byl s osudem vyrovnání národního, byť i jen prvé části jeho: ale konec konců musilo počilati s daným faktem jednacího pořadu sněmovního. A vyslovovali-li se při růz- ných příležitostech zástupcové českých i německých zemských organisací, utvořivších společný výbor permanentní pro brzké zjednání na obě strany čest- ného smíru, nespojovali úpravy s vyrovnáním, ný- brž počítali s faktickým stavem, jehož nebylo lze přes koleno zlomiti, a také proto, že by i pro úpra- vu samu nebylo bezvýznamno, stala-li by se pod dojmem byť jen částečného vyrovnání — ať připo- menu jen dva vážné čínitele: velkostatkáře a vládu. Učitelstvo projevovalo opravdu ve svém celku nadmíru trpělivosti. Avšak i ta má své meze nelze ji do nekonečna napínati Když pak dílo vyrovnávaci o horkém létě loni uvázlo, bylo odročeno a po vedřinách nenavazo- váno, přešla trpělivost i těm, kdaž pověřeni byli ve společném výboru česko-německém vedením zkce. Zástupcové českých i německých organisaei učitelských zakročili i ve Vídní u vlády, aby ona opravdově se přičinila o dělnost snému a o sanování zem. financí, bez nichž velmi nesnadno snad nemožno provésti řádnou úpravu.
Vídeň
19 article
Stálý společný výbor českých a německých zemských organisací učitelských usnesl se podnik- noutí vše možné, aby úprava provedena byla mimo vyrovnání, nebude-li do stanovené doby přikroče- no ke skoncování prvé části vyrovnávacích před- loh. A také příslušné kroky učiněny. Dosavadní výsledek jest vám znám. Jde o stanovení nového denního pořadu, když oba tábory projevily chut projednati úpravu mimo vyrovnání. Sejdou-li se na nějaké linii, těžko dnes předvídati, avšak tolik jest připomenouti ku projevům těch politických stran, které hlásaly, že „otázka úpravy nemá býti spojována s řadou otázek národně-politických“, že ani na těch stranách nepředstavovalí si rozřešení této otázky jinak, nežli ve spojení se sanací zem- ských financí. Ovšem učitelstvo myslí úpravu řád- nou (anebo alespoň tak nazývanou „řádnou“, jal ji čísly právě vyjadřuje školská komise sněmovníí)- neboť jakoukoliv úpravučástečnou — „nouzoviou jednosvorně již několikráte zástupcové českých i německých zemských organisaci učitelských od- mitli. Teď mají zase rozhodné slovo polítikov S české strany i radikálové si vůbec provedeni řádné úpravy nedovedou představiti bez řešení otázky sanace zemských financi, čili jinými slovy bez projednání zprávy finanční komise sněmovní Že pak k této sanaci třeba vedle těch několik slabých a slaboučkých pramenů zemských dávek i údělů státních, na př. z projednání malého finančního plánu, právě ve finančním výboru říšské rady projednávaného, a zvýšení zemských přirážek, je každému samozřejmo.
říšský rada
20 article
Řečník dále poukazuje, že politiky plně uznán spravedlivý požadavek, sby učitelstvo bylo na ro- veň postaveno slátním úřadníkům s rovnečenným vzděláním. Tak Svaz českých poslanců prohlásil, že plně uznává důležitost a význam učitelstva a shledává úplně sprave- dlivým, aby učitelstvo škol obecných a měšťanských postaveno bylo na ro- veň jiným stavům s rovnocenný vzděláním středoškolským. A přece elaborát školské komise tomuto pro- hlášení neodpovidá. Služební pragmatika zajišťuje všemu státnímu úřadnictvu kateg. C. pravi- delný postup do VIII. třídy již po 22. roce ve- škeré doby služební, kdežto učitel obecné školy teprve v 34. roce služby dostoupí posledního stup- ně IX. třídy a překročí ji jen při 10. trienalce osob- ním přídavkem o 200 K. Rovněž tomu tak s aktiv- ními přídavky. A i tyto jsou odkázány teprv do budoucna. Je třeba zdůrazniti, že učitelé nebyli by na roveň postavení státnímu úřadnictvu s rovno- cenným vzděláním přijetím návrhu školské komise- Učitelé musí se domáhati, aby plenum sněmovní přesně stanovilo nejkratší dobu varianty, která na- prosto nevyhovuje. Řečník důtklivé upozorňuje na nebezpečí do- datku k § 38. v příčině neztenčeného požívání slu- žebních přijmů: v případě přeložení nevztahuje se na aktivní přídavky. Učitelstvo nemůže se uspoko- jiti nynější příznivější praxi překládací z příčin služebních, ale chce býti ochráněno před možnost persekuce. (Výborněl) Řečník dále žaluje na ne- patrné přídavky osobní a funkční a přechází k spe- ciálním požadavkům učitelstva měšť. škol.
21 article
Nepodařilo se vymoci, aby zatímní po třílet službě byli jmenování definitivními ad personam ale docíleno zlepšení jejich pensijního zabezpečení Není dosud zabezpečeno, aby do pětileti řečeného započítána byla i léta substituce inspektorské. Také dosud není zabezpečeno, aby výhod zákon užilo bylo u těch zatím. učitelů, kteří jsou na deli- nitivních místech, a není zabezpečen osud těch kdo ustanoveni jsou při školách měšťanských s roč- ními učebnými kursy. Nyní bude míti slovo komise [inanční Nelze uvěřitl. že by pravdu měl4 ti pe- simisté, kteří předpovídají, že cely elaborát bude vrácen školské komis k číselnému přepracováníl! Učitelstv protestuje již předem proti dalšímu oklešťování když ani s tímto minimálním návrhem nemůže být spokojeno. (Výborněl Tak jesti) Potom příjata tato resoluce L. Zastupitelstvo Zemské Ústředn Jednoty měšťanských škol češkýc v král. Českém vyslovuje toužebné přání. aby uskutečněním česko-německého vyrovnání. stejně čestného a stejně spravedlivého pro ob národy, zjednány byly v tomto království spo- řádanější a snesitelnější poměry kulturní, ho- spodářské i politické, za nichž bylo by lze odčiniti nezměrné škody, jež v posledních roz- háraných dobách způsobeny byly v nejrozma- nitějších oborech života obou národův a jež utrpělo zejména školství národní vůbec, měšťan- ské školy pak zvláště. II. Učitelstvo s naprostou jistotou očekává brzkého splnění určitých a závazných slibů daných o brzké a řádné úpravě jeho hmot- ných a právních poměrův. Poněvadž pak jest přesvědčeno, že řešení tak velikého, rozsáhlého. sle i velice nesnadného problému, jakým bez
22 article
odporu jest česko-německé vyrovnání, nelze provésti ukvapeně, tak že bude vyžadovatí delší ještě doby i při nejlepší a opravdové vůli s obou stran a poněvadž se všech roz- hodujících stran, se strany české, se strany německé i vládou samou uznána neudržitel- nost neblahých hmotných poměrův učitelstva, žádáme, aby úprava našich hmotných a právních poměrů provedena byla s největším urychlením mimo vy- rovnání stanovením takového jednaciho pořadu zasedání sněmovního, aby opatřena býil mohla potřebná úhrada.
23 article
III. Žádáme o zlepšení a doplněn elaborátu žkolské komise jednak ješlě od školské komise samy, jednak od plena sně- movního v tomto směru: 1. trvání naprosto nedostatečné varianty II. o aktivních přídavcích budiž stanoveno přesně na určitou dobu nejdéle jednoho roku; 2. budiž zvolena stálá komise sněmovní, jež by stanovila výjimky z aktivního přídavku v jednotlivých třídách po zjištění všech pod- mínek, pro takové výjimky podstatných; 3. budiž zrušen dodatek k § 38., kterým po- rušuje se právní bezpečnost učitelstva a dává se úradům svrchovaná moc trestati nepohodlně ulitele přeložením z příčin služebních na místa s menším aktivním přídavkem, tedy předpo- sledním trestem ve stupníci trestů disciplinár- ních, připustných pouze po řádném provedení řízení diseiplinárního, 4. buďtež schváleny návrhy stálého společ- ného výboru zemských organisací učitelských, týkajíci se právních poměrů těch kategorií uči- telských, o něž dosavadním elaborátem perma- nentní školské komise sněmovní buď dosud nenl postaráno vůbec anebo jen nedostatečně (od- borných učitelů při měšťanských školách se IV. třídami — substitutů za osoby učitelské, jmeno- vané okresními školními inspektory — zatímních osob učitelských, ustanovených na místech de- finitivních, dočasně uprázdněných — zabezpe- čení těch řádně zatímně ustanovených osob učitelských, jež prokazují od zkoušky způsobi- losti pro školy obecné více než 10let služebních — učitelů na školách a třídách pomocných č podpůrných) a j.
právní bezpečnost učitelstvo
24 article
IV. permanentní finanční komisi sněmovní žádáme my městšti i venkovští delegáti jednosvorně a se vším důrazem, aby zástupcové všech stran sněmovních zjednali ta- kovou úhradu, kterou by se uskutečnily všechny služební platy v elaborátu školské komise, vy- značené ať ve prospěch městského, ať ve pro- spěch venkovského učitelstva nebo jeho celku. žádáme zvlášť, aby dnes námi proklamovaná solidarita městského i venkovského učitelstva došla výrazu v tom, že zástupci městské i ven- kovské kurie ve finanční komisi svorně se za- sadí o schválení a úhradu návrhů školskou ko- misí vypracovaných, a to v plném jejich rozsahl u. Konečně žádáme, aby finanční komise při opatřování úhrady pamatovala na to, aby § 38. co nejdřive vešel v platnost a aby naznačila školské komisi lhůtu, která by se vložila do čl. II. nového zákona. K resoluci navrhl odb. uč. Čihák dodatek. aby odborní učitelé nabyli definitivy ad personam již po 3 letech a aby učitelé, kteří již byli de- finitivně na systemisovaném místě ustanovení, měli právo státi se učiteli del. ad personam. Také tento dodatek přijat. Potom prohlášen výsledek voleb funkcionářů. Zvolen jest opětně starostou odb. uč. Petr Ska- lický a to 98 hlasy zastupitelskými. Kandidát mladšího členstva Pražské jednoty ředitel Ctibor obdržel 18 hlasů. Do výboru zvoleni dále insp. Dyk a odb, uč. Grohmann. Upřímným doslovem starosty P. Skalického. který přál, aby i nadále v Jednotě byla zacho- vána jedneta, byl valný sjezdi skončen.
Petr ska Ctibor Dyk Grohmann P Skalický Zvolen
25 title
Politický přehled.
26 article Země české.
Země české. Sociálně demokratická úvaha k vyrovnací
28 article
Rozsáhlý článek k nedělnímu pronunciamentu „Neue Fr. Presse“ o stanovisku vlády k vnítrní české řeči služební příneslo také včerejší „Právo Lidu pod záhlavím „Před zmarem česko-německé dohody?“ Orgán českoslovanských autonemistů so- clálně demokratických výslovně lituje even- tuálního zmaru dohody i ujišťuje, že třeba že leckdy užilo ostřejších slov, nikdy neopustilo zázadu, že česko-německé vyrovnání jest nutno a že je jednou z eminentních otázek české poli- tiky, ovšem vyrovnání celkové a loyální, pro národ možné a přijatelné, jak ani jinak vyrovnání nelre si mysliti a jak — dodati dlužno — nikdo v Če- chách jinak si nepředstavoval, nejméně pak strany české ve vyrovnání stojící. List zmiňuje se dáleo energii na vyrovnání vyplýtvané, o jeho vlivech na celou oliciální politiku českou, s níž prý ne- bylo možno v mnohém souhlasiti, dodává však znova, že kdyby měla celá tato akce končiti nyní opětným zmarem, byl by to jistě jen nový a veliký neúspěch české politiky dvou stran, z něhož by se nebylo možno radovati snad z důvodů stranni- cky agitačních. V tomto opatrnickém uvažování sociálně demo- kratického orgánu pokračuje se týmž tónem dále. připouštějí setěžkosti a přirozené obtíže české poli- tiky, mluví se o vinách a chybách a pro případ zmaru dohody zahrnováni jsou čeští vyjednavatelé výtkou „nadměrného rozměru důvěřivosti a risika znehodnocení cílevědomosti i nepoddajnosti“, jež zápasicí národ musí míti a nikdy je ztratiti nesmí. tom případě praví se v článku dále, byl by zmar vyrovnání — vinou Němců a vlády — také prý specielním neúspěchem oficiálních českých stran. Vedle mnoha mátožných a jako k účelné záhadnosti koncipovaných vět stojí věta klasické prázračnosti, kterou dlužno doslavně citovati.
Neue Němec
29 article
„Právo Lidu“ totiž uvažujíc o tom, „co dále ?“. praví doslovně: „Daleko nesnadněji jest vrátití se k vážne a opravdové oposici, když vlastnoručně roztrhány oposiční mosty takovým dynamitem, jako výsměch oposici, prohlášení ji za negaci, po- stavení methody té na pranýř před národem jako čírou methodu agitační, neplodnou, nevážnou, proti níž „to vždycky někdo odhlasovati musí.“ A to se dělo.
30 article
S úžasem vraci se zrak k titulu listu, má-li před sebou opravdu ústřední orgán českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, který co do výsměchu oposici, kterou sám míní, a stavění jt na pranýř jako methody čiře agitační, vykonal kus práce, zastiňující každé jiné péro v Čechách. které ji odsuzovalo. Poněvadž oposíce sociálně de- mokratická nebyla s vyrovnáním — nad nimž „P. L.“ pláče podmíněné sic, ale hořké slzy — žádné souvislosti, nemůže míniti žádnou jinou opo- sici, než „neodvislou“ oposici českých radikálních stran. Snad chápe „Právo Lidu“ samo rozdíly opc- sičních stanovisek své vlastní strany a českých ra- dikálů, jimž svým článkem dodává na zejtřek ma- teriál? „Právo Lidu“ výslovně lituje případného zmaru dohody, proti níž oposici neprovozovalo, leč tenkráte, když — jak výslovně dí — dostaly se do veřejnosti zprávy o pomíjení našich národnost- ních menšin a když volební relorma byla stavěn do řady nejposlednější. Nuže, tyto dva momenty jsou se stanoviska německy strannického vydáe vány za hlavní důvody německé nechuti vyrovnatí a kdyby nebylo intriky Hochenburgrovy s jazyko- vými reserváty, zcela jistě byly by vedly ke zmaru dohody rukama německýma. České radikální stra- ny pak, jichž oposice jest „Právu Lidu“ najedneu vážnou a opravdovou, uvítaly by zmar dohody jásotem jako své vítězství, ačkoli „Právo Lidu“ samo prohlašuje, že ku případnému zmaru dojde vinou vlády a Němcůl Celý článek „Práva Lidu“ jest výsledkem ne- upřímnosti, která se nemůže rozhodnouti pro jedno minění a vážnosti tónu hledí si dodati líce prosto-
P L Čechy