ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 59f39ca0-8f0c-11dd-abee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 147, place 82, org 21, work 6
1 masthead
19. února 1913. Číslo 49.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
duchosti. Jak možno na jednom místě mluviti o vině Němců a vlády a na druhém tvrditi, že české dohodovací strany prohrály kampaň před Němei a před vládou, když je Němcům a vládě, chtějí-li vyrovnání zmařit, takové vítězství dáno, kdy jim libo? Jinak řečeno, jest „Právo Lidu“ nejméně po- volaným rozhodčím ve věci nezdaru vyrovnánía viny na něm. Jeho vlastní strana druhdy jako in- fernacionála a jako rakouská sociální demokracie a konečně jako autonomistická strana česká byla pronásledována nejkrutějšími nehodami v doho- dách. Naši českoslovanští sociální demokraté vyšli z tábora největší theoretické i praktické harmonie a takového pevného svazku s německou národností. že se zdálo, že Aeony přetrvá. Dnes jsou ejhle separatisty, kteří hotové vyrovnání se svými Němci rozbili, kteří rozbili i český sociálně de- mokratický tábor na centralistický a autonomi- stický. Posledním dokladem jich dohodovacíhi umění jsou českoslovanští typografové v táboře centrali- etickém. Takž tedy
Němec
5 article
Z Moravy.
Morava
6 article
Dne 16. února 1913. IV. (Za sťarým sněmem a do nových vo leb.)?) Přicházíme k poslední skupině volební, k mě- stům, jež volila dne 29. listopadu 1906 (užší volb 5. prosince 1906). Města volí ve 20 volebních okresích 20 po- slanců (2 připadají na Brno). V prvé volbě zvoleno bylo 18 poslanců, brněnských předměstích a na Mor. Ostravě byla užší volba. O dvacet poslaneckých míst ucházelo se 13 kandidátů strany lidové, 10 strany národní, 7 po- propových, 4 samostatní, 4 sociálně-demokratičtí, 3 společní a 1 národně-sociální, celkem 42. Zvoleno bylo poslanců: 10 lidových, 5 národ- ních, 4 pokrokoví a 1 samostatný [Votruba), jenž však přešel ihned do klubu poslanců lidových. Za volební období zemřeli poslanci lidoví Albrecht, Šílený, národní Bubela a Šromota a při doplňovacích volbách zvoleni byli lidoví z Albrechta Janda, za Šíleného Mohapl. za Bubelu Šerý. Za Šromotu nebyla volba doplňovací vy- psána. Jaký byl poměr hlasů při volbě hlavní? Byl odevzdáno pro kandidáty: lidové 7806 hlasů, ná- rodní 5752 hlasů, pokrokové 3641 hlasů, sociálně- demokratické 1141 hlasů, národně-sociální 256 hla- sů, společné 2396 hlasů. Pro stranu lidovou bylo tedy odevzdáno něco více nežli 14 hlasů, společně pro kandidáty strany lidové a pokrokové více nežli polovina všech hlasů.
Votruba Bubela Šromota Janda Brno Ostrava lidový Albrecht
7 article
Chceme všimnouti si ještě jen doplňovacích voleb. První doplňovací volba byla vykonána za národního Bubelu v městech valašských. Tam při hlavní volbě měl Bubela 748 hlasů, jeho lidový protikandidát Šerý 415 hlasů. Po úmrtí Bubelově byl tu kandidátem Šerý, jenž dostal 873 hlasů ze 1252 platných. Posice jeho byla silnější oné zr. 1906 — pro jeho osobní oblibu. V městské sku- pině vyškovské měl při hlavní volbě lidový Albrecht 835 hlasů proti 259 hlasům národního Löšťáka. Při volbě doplňovací dostal Janda 933 [+ 98) proti 477 klerikálním (+- 218!). Mimo to 62 hlasů roztříštěno. Při volbě za skupinu přerov- skou měl dr. Šílený 611 hlasů bez protikandidáta — při doplňovací volbě lidový dr. Mohapl. 934 hlasů proti 901 hlasům oposičním, svobodo- myslným. Z poznámek a číslic právě uvedených je patrno. že poměry v městech venkovských se značně mění. Od posledních voleb vyvstala v městech nejen na mnoha místech silná organisace svobodomyslná [Prostějov, Přerov. Lipník atd.), nýbrž tak sorga- nisovala se politická strana živnostenská a sešiko- vala své řady také strana klerikální, která nesli- bovala na sjezdech organisaci živnostenskou, jako to činila strana lidovo-pokroková, která však tu organisaci provedla. A také národní sociálové po vítězství při říšských volbách v Brně, hlásí se o slovo. Prognosa pro stranu lidovopokrokovou do volel není právě nejlepší. Ze sněmu odešla s 22 poslanci. z těch bylot ze všeobecné kurie 2, za venkov 6. za města 14. Na všeobecnou kurii asi sotva bude moci kde počítati, na venkově všech 6 mandátů neuhájí, musila by tedy získati v městech. A tam na mnoha místech se posice zhoršily a ještě zhorší Neúprosný je běh času.
Bubelův Šerá Albrecht 835 Janda doktor Mohapl Prostějov Přerov Lipník Brno národní Löšťák všeobecný kurie 2 933 [ + 98
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Ko nedodje na boj na Kosovo) Podle srbské národní písně car Lazar v předvečer kosovské bitvy takto proklínal všecky, kdož by se do bitvy nedostavíli: „Kdo je Srb a ze srbského rodu a nepřijde bít se na Kosovo, bez památky rod mu zrádný vyhyň,. beze stopy mužské zmiz i ženské z ruky mu se živého nic nerod. ani víno, ani pšenka bílá, bídně scípej do nejdelší smrtil Vynikající chorvatský básník a politik A. Tresič Pavičič obral si prvý verš citované kletby za název básně, kterou vyjadřuje své nadšení pro odmestnou válku Srbů proti Tur- kům, jejíž vítězství Srbům právě tolik slávy vyneslo, jako kosovská porážka r. 1389 han- by a pokoření. Báseň byla sepsána v den, kdy srbská vojska vytrhla do pole, ale nám byla doručena teprve před několika dni, tak že jsme ji dříve zaznamenati nemohli. Krásný- mi a mohutnými slovy jsou v ní vyjádřeny poci- ty Chorvata, který je si hluboce vědom své ná- rodní totožnosti se Srby, rád by jim přiskočíl na pomoc, aby na sebe neuvalil kletbu cara Lazara, ale nemůže, nesmí, jeť spoután na rukou i na nohou. Za svůj národ volá k caru Lazarovi chorvatský bán Mikuláš Zrinský: „Care Lazare, zlatá koruno srbská, proč jitříš naše otevřené rány? Proč ubližuješ srdci, plnému hořké bolesti? Všecko Chorvatsko jest jediný žaláří Bána nemá, násilí je plení.
Srb A Tresič Pavičič Srba Chorvat Lazar Zrinský Kosovo Chorvatsko car Lazar
9 article
Což nevidíš, že jsme okovaní, že se živi hnouti nemůžeme. že jsme prudkým jedem otráveni a marně se vzpružujeme, abychom vám po- mohli? My, vězňové, vám dáti nemůžeme nic jiného, kromě vroucích přání, aby vítězství provázelo vaše zbraně a aby vám svitl den svobody, slávy a radosti.“ Na tu žalobu odpovídá Miloš Obilič, nej- slavnější z kosovských junáků: „Turecká síla byla nepřemožitelná, doku ty, báne, jsi ji nezlomil v Sigetě; na tvém meči se přelomila a jim raněna začala upadat Nelitujeme, že nejste s námi, litujeme však, že jste vězní a přijít nemůžeře. Vaše doba ještě nenadešla! Dosti je nás, sami půjdemel Vy jste podle své možnosti dost učinili, že jste pod svou střechu přijímali naši ráju a dá- vali jste jí chleba i semena. Doba přijde, kdy se láska splatí! A my jdeme bít se na Kosovo nejen za ráju, nýbrž i za vás, bratříl To naši nepřátelé dobře vědí.“ Dodáme-li, že báseň A. Tresiče Pavičiče je vytištěna srbským písmem kyrliským, vysvitne každému Její velký význam političko-národní, jej význam vnitrného sjednocování Chorvatů se Srby
Obilič A Tresič Pavičič Chorvat Srba Kosovo
10 article ) Víz „Národní Listy“ 1. ledna, 8. ledna
) Víz „Národní Listy“ 1. ledna, 8. ledna a 1. únorn. pro jich duchovnou konsolidaci. Majíce tento jej význam na mysli a chtějíce naň zvlášt upozorniti. volíme toto místo. Báseň vydána tiskem ve prospěch srbského Červeného kříže. Svým nákladem nezištně ji dal vytisknouti bývalý vydavatel denníku „Slavischos Tagblate“ Aurel Sertič ve Vídni, Taborstrasse 52 3 Výtisk stojí 1 kor., poštou o 10 hal. více. Objed- návky se dějí na adresu: Edition Adria II. Vídeř 23. anebo na adresu srbského Červeného kříže v Bělehradě, Rádi bychom báseň Tresičovu-Pavičičovu brzy uviděli v českém překladě. Věrská snášelivost u Srbů. Věrská snášelivost Srbů černohorských jest známa. Černohorci krásně u sebe upřavili byt ka- tolikům i moslemům, kteří se proto ze starých nepřátel stalí věrnými poddanými krále Nikoly. Stejně je v Bulharsku. Srbsko mnohé listy rakou- sko-uherské líčívaly jako věrsky nesnášelivéa tvrdívaly, že katolíci nemají tam volnosti vy- znání. To je velká křivda, kterou vysloviti může jen ten, komu jde nikoli o svobodu vyznání, ný- brž o to, aby se brány Srbské dokořán otevřely římské propagandě. Katolíci, kteří nepřicházejí do Srbska bořit a dobývat, požívají tam úplne svohody vyznání. A to platí jak o vládě, tako inteligenci a národě, a rovněž i o pravoslavném duchovenstvu srbském. Ejhle, jak se srbský mi- tropolit Dimitrije vyjádřil k dopisovateli sarajev- ské »Srbské Rěči«, jenž k němu přišel poptat se ho, co si myslí o pokusu srbské vlády, aby mezi ní a Vatikánem uzavřen byl konkordát! Mitro- polit pravil: »Pan ministr osvěty a kultu nedávno mi sou- kromě oznámil — úřadně jsem se dosud o tom ničeho nedověděl — že se pracuje o rozřešení otázky konkordátu, ale zdůraznil, že žádné roz- hodnutí se nestane bez dorozumění s naší církví.
Slavischos Tagblate Sertič Tresičův Pavičičův Srba Dimitrij Vídeň Bělehrad Bulharsko Srbsko Vatikán Taborstrass 52 Edition Adrie II
11 article
Celá věc konkordátu závisí od toho, jaké budou podmínky konkordátu. Nevím, proč bychom ne- dovolili lidem jiného vyznání, aby se modlili bohu tak, jak zákony jejich víry je učí, když to nen na škodu naší církve srbsko-pravoslavně? Mně je každý Srb stejně milý, buď on kterékoli víry. Každého Srba jiné víry rád obejmu, jen když bude dobrým Srbem.« Dřívější pokusy Srbska o konkordát vždycky se rozbíjely o to, že Vatíkán myslil pouze na propagandu mezi pravoslavnými, k níž by žádná srbská vláda přivoliti nemohla, leda by chtěla, by ji národ ihned smetl. Neznamenáť věrská snášeli- vost u Srbů lhostejnost ku pravoslavné víře předků. A. A. Bašmakov a slovanské obědy. Alexandr Alexandrovič Bašmakov rázem s dobyl populárnosti v Rusku i ve světě slovanském. vzdav se výborně placeného úřadu hlavního re- daktora „Pravitelstvenného Věstníku“, když mu ministr vnitra Maklakov dal na vybranou, aby volil jedno z dvojího: buď tuto resignaci, aneb aby nevystupoval jako řečník a pořadatel slovan- ských meetingů, proslulých už „slovanských obědů“ u Pálkina v Petrohradě. A. A. Bašmakov je známý slovanský pracovník staroslovanského směru. Přivrženci tehoto směru jsou z přesvědčení blízci ruské vládě, o níž poklá- dají, že jako orgán samodržavného cara musí roz- hodně býti pro všecko ruské, v jehož pojem za- hrnují také všecko slovanské. Konfliktem mezí mi- nistrem a Bašmakovem učinila se trhlina v tomto přesvědčení. Pan Bašmakov ukázal se mužem pev- ného charakteru a neodvislého ducha, že resigno- val. Nejen ministr Maklakov, nejen ruská vlád vidí, že jsou v Rusku mužové, kterým slovanstv není hračkou a zábavou. Vidí to také ruský nárot i Slovanstvo.
bůh Srb Srba Vatíkán Bašmakov Alexandrovič Maklakov Srbsko Rusko Petrohrad
12 article
A. A. Bašmakov je výborně obeznámen 3 Bal- kánem, o němž vydal cenné studie. Hlavní z nich. kniha „Makedonie“, již vydal pod pseudonymem „Věští Oleg“, vyšla také v českém překladě. Přede dvěma lety vydal francouzsky ilustrovaný spis o Černé Hoře a k ní přilehlých krajích albánských. Naší vlasť a náš život zná měně, čímž se vysvětluje jednostrannost v jeho slovanských sympatiích, jež se ukázala na jednom ze slovanských obědů, bez mála již rok tomu. Avšak pro chvalitebný čin po- sledních dnů nebudiž mu toho vzpomínáno. V „Novém Vremeni“ A. Stolypin věnuje A. A Bašmakovu uznalý článek, že ve službách vlády za osobní blahobyt nezaprodal své přesvědčenía zůstal neodvislým. Mezitím se v neděli konal nový slovanský oběd, na němž mluvil p. Dejnike, jenž vyložil si- tuaci, vzniklou z války balkánské, následovně: Evropa používala všech prostředků, aby nás odvlékla od blízkého a obrátila k dálnému Vý- chodu. Německo za tím účelem vymyslilo žluté nebezpečí. Ale Rusku a Slovanství nehrozí žluté, nýbrž německé nebezpečí. Němci už v 80. letech nám hrozili, že nás zaženou za Volhu. Rozpadáva- jící se Turecko dorazí si Slované sami. Rusové se musejí věnovati Německu. Nechceme-li, aby nás Němci později zadusíli, musíme s nimi bojovat,a raději hned, neboť budeme-li váhati, oni sami za 3—4 leta nás vtáhnou do války. Nyní jsme silnější my, za 3—4 leta mohou být silnější Němci.
Bašmakov Oleg A Stolypin Bašmakův Dejnike Němec Slovan Rus Makedonie Černá hoře Nový Vremit Evropa Německo Rusko Volha Turecko Bala
13 article
Miljukov o názorech rakouských Slovanů. V „Rěči“ poslední dopis P. N. Milju ko va datován je z Prahy. V něm shrnuje posl. Míljukov své dojmy z pobytu ve Vídní i v českém hlavním městě. Zdá se mu, že u rakouských Slovanů není společného, určítého názoru na úkoly vzhledem k dané situaci. Jen výjimečně prý možno docílit, aby všichni Slované na říšské radě se sjednotili, jak se stalo při otázce o národním školství. Bez výhrad podporují výbojnou vládní politiku klerikálně-feu- dální skupiny, které spojují ideu rakouského po- stupu na jih s rozšířením katolicismu. Tento stře- dověký přežitek, který tak divně kontrastuje s ná- ladami přítomnosti, vyplývajícími ze snah o vítěz- ství svobodného kulturního vývoje národního demokratických zásad, nenalézá ani v slovanské pokrokové části dosti silnou oposici, poněvadž má na svou ochranu pohotově obvinění z vlastizrady. Široké vrstvy slovanské prý beze sporu sym- patisovaly s jižními bratry, jak patrno z řady pro- jevů na severu i na jihu, bedlivě zamlčovaných po- zornými úřady. O sympatiích k jižním bratrům svědčí i úspěch sbírek na pomoc raněným Jihoslo- vanům, která jmenovitě na české straně poměrně stála nejvýše, třeba že i taková účast v balkánské válce byla úřady omezována. Ovšem nálada širo- kých vrstev a chování politiků není totéž. Rakou- ská politika na Balkáně jde za minimálním cílem — nedopustit rozšíření Srbska a postavit proti němu velkou Albanii, a za maximálním cílem — zabrat Srbsko nebo rozdělit je mezi Bulharskem. Černou Horou a Rakouskem. Čeští politikové neřeší svého poměru k rakouské politice ve smyslu této orien- tace, na tom beřou účast jen Poláci, kdežto če- chům předkládá se vše v podobě hotových faktů.
Miljukov P N Milja Slovan Polák Praha Vídeň Balkán Srbsko Albánie Bulharsko Rakousko vývoj národní demokratický zásada
14 article
Celkový tón poměru k Vídní v českém hlavním městě jest jako k čemusi cizímu a vedlejšímu, na způsob poměru Helsingforsu ku Petrohradu. Češi nemohou dělat rakouské politiky a proto raději neberou za ni žádné zodpovědnosti. To nezname- ná, že by v Praze vůbec nebylo rakouských pa- triotů a imperialistův i mezi pokrokovými slovan- skými živly. Jsou zde dva hlavní proudy: jeden snaží se všemožně srovnat dojmy, vyvolané udá- lostmi na jihu a hledí na ně jako na překážku k mírnému soužití národů v říši, druhý vidí v po- sledních událostech symptom nufnosti reformy říš- ského zřízení. Jední počítají s kombinacemi v par- lamentě, druzí opírají se hlavně o nálady demo- kratických mass, v nichž obnovuje se aristokrati- cké kdysi heslo českého státního práva. Rozdíl mezi těma dvěma proudy je teď zapleten poslední- mi událostmi, takže není možna určitá taktika, ke stanovení nového programu zdá se nutným vy- čkat konečného rozřešení událostí, a potom se bu- de určovat program dle toho, jaký cíl si kdo staví, zda výhody, rakouského Slovanstva či Slovanstva vůbec. Čeká se vojenské rozřešení, ale jední spo- léhají, že při nastalém zmatku bude možno měnit mapu Evropy, kdežto jiní chápou vážnost položení a vědí, že válečné rozřešení nepřinese těch žala- ných úspěchů. V celku nálada všude je neurčitá. poněvadž kromě nesnadnosti orientace v samé pod- statě otázky skrývá se nebezpečná otázka, co s stane s Rakouskem v poměru k Německu. Vůči těmto zjevům stojí bezradně i rakouský patrio- tismus a málo je těch, kdož dovedou v dané chvíli jit přímo za svým cílem.
Čech Vídeň Petrohrad Praha Evropa Rakousko Německo
15 article
Městské zřízení v Polsku Podle přání konservativních skupin dumy státní rada odmítla předlohu o městském zřízení v Polsku, schválenou dumou, a odkázala předlohu komisi, která navrhuje značné změny. Duma dala volební právo všem majitelům domů, bez ohledu na hodnotu nemovitostí, komise navrhuje census 1500 rublů. Duma dala ženám volební právo, ko- míse to zavrhla. Duma dala volební právo nájem- níkům, kteří platí za byt nejméně 144 r. v mě- stech s více než 50.000 obyvateli a 60 r. v ostat- ních městech, komise zvýšíla ten census na 540r. pro Varšavu a 240 r. pro Loď, Lublin a Sosno- vice. Dále odmítla komise volební právo duchov- ních. Duma připouštěla jako jednací jazykv městské samosprávě ruštinu a polštinu, komise ustanovila, že polský jazyk se připouští jen za paralelného překladu do ruštiny. Dozor nad čin- ností samosprávnou je značně sesílen tím, že se dává gubernátorům právo protestovat proti usne- sením radnic nejen v případě nezákonnosti, nýbrž i tehdy, jestliže usnesení neodpovídá místním potřebám. Rozpuštění městského výboru mohlo se státi jen za schválení panovníkova, dle rozhodnutí komise může se tak státi i nařízením ministra vnitra na dobu 6 měsíců. Neschopní členové měst- ského výboru mohou být zaměnění členy jmeno- vanými vládou na tři roky. Rozdělení národností podle kurii bude záviset od generálního guberná- tora, proti jehož rozhodnutí nelze apelovat. Práva židů v samosprávě jsou značně zkrácena ve vý- konných městských komisích.
Polsko Varšava Lublin Sosna
16 article Změna v presidentství republiky francouzské.
Změna v presidentství republiky francouzské. Včerejší den, kdy Armand Falličres formálně odevzdal moc, příslušející presidentu republiky francouzské, svému nástupci Raymondu Polnca- réovi, byl ve Francii národním svátkem a nadšené ovace, které provázely nového presidenta cestou do Elysejského paláce, svědčily o velké popularitě nového chefa státu, o němž možno říci, že jeho volbu prosadilo skutečně veřejné mínění proti růz- ným intrikám parlamentních skupin. Pravomoc Fal- lirova vypršela vlastně až o půlnoci a teprve dnes ujímá se Poincaré řízení státních záležitostí. Třetí republika je již tak upevněna, že změna v nejvyšším úřadě je pravidelným aktem, ale tento- kráte přikládá se mu přece zvláštní význam, ježto v čelo republiky staví se vynikající muž, jehož výe razná a silná osobnost a vliv se zajisté projevi jak ve vnitřní, tak i v zahraniční politice francouz- ské. Poincaré je ještě ve věku, kdy muži je po- třebou činnost a nikoli odpočinek, takže při své všestrannosti neobmezí se jen na representační po- vinnosti jako většina jeho předchůdců, nýbrž vy- užije plně moci, kterou mu dává ústava. Teprve nedávno se vzdal řízení zahraničních záležitost a je jisto, že zejména v tomto oboru bude uplat- ňovati své rozhodující mínění. Nový president ujímá se úřadu v okamžiku, kdy mezinárodni situace následkem převratu na Bal- káně je nejistá, panuje všeobecné napětí v Evropě a kdy Německo ohromně sesiluje svou armádu Politická minulost Poincaréova je zárukou, že Fran- cie za jeho vedení bude loyálně postupovati v mezi- národních otázkách v pevné allianci s Ruskem i srdečné dohodě s Anglií, jeho lotrinský původ pak zaručuje, že věnuje zvláštní pozornost obraně Fran- cie proti nebezpečí, hrozicímu od východních hranic.
Falličres Polnc Poincaré Fran Francie Bala Evropa Německo Rusko Anglie Elysejský palác
17 article
Ve čtvrtek očekává se jeho poselství sně- movně, ale jeho program je znám z celé jeho poli- tické činnosti, je to program ryzího republikána a upřímného vlastence francouzského, s nímž musí souhlasiti všechny republikánské skupiny, pokud je jim všeobecný prospěch cennější než zájmy strannické. Odstupující president Fallires zůstal i jako chef republiky prostým a skromným mužem i těši se proto popularitě, v níž převládala jistá familiár- nost. Representoval republiku důstojně, byl znám jako obratný řečník, jenž dovedl vždy promluviti s patra a když své řeči četl, byly vždy jeho vlast- ním konceptem. Ve vykonávání své pravomoci osvědčil vzácnou nestrannost a když toho poměry vyžadovaly, jmenoval ministerskými předsedy osob- nosti, které mu nebyly zvláště sympatickými, jako Clemenceaua a Caillauxa, i nesnažil se nikdy pro- váděti vliv ve prospěch svých osobních přátel nebo svěřenců. V zahraniční politice uplatňoval svůj vliv ve smyslu umírněnosti a zachování míru, nezadá- vaje však ani v nejmenším vážnosti Francie. Za vy- jednávání o Marokko a v případu agadírském pod- poroval Fallires účinně vládu Monisovu a Čall- lauxovu i přispěl značně svým vlivem k tomu, že spor byl vyřízen smírně a celkem pro Francii uspo- kojivě. Fallires odevzdává svému nástupci Francii větší, než ji přijal z rukou svého předchůdce Lou- beta, byla za něho rozšířena o Marokko a nabyla zvýšené vážnosti v evropském koncertu. Může odejíti z veřejné činnosti s hrdým sebevědomím, že konal své povinnosli svědomitě a jako dobrý Franeouz nejen v zájmu Francie, nýbrž i v zájmu evropského míru.
Fallires Clemenceau Caillauxa Lou Francie Maroko
18 article
Z Paříže, 18. února. (K. k.) Ministerský před- seda Briand dostavil se o 2. hod. odpolednív průvodu civilního a vojenského generálního tajem- níka nového presidenta republiky, jakož 1 ordo- nančního důstojníka bývalého presidenta Fallira do soukromého bytu Poincaréova, aby doprovodil ho k ceremonii převzetí presidentství. Když Poln- caré s ministerským předsedou usedl ve slavnost- ním povozu, vzdalo vojsko čest. Četně shromážděné zástupy obecenstva aklamovaly nového presidenta provoláním „slávy republice. President dojat dě- koval. Ovace obnovovaly se po celé cestě až do Elysejského paláce, kde president Fallires obklo- pen všemi ministry a za přítomnosti předsedů sně- movny i senátu nového presidenta uvítal a jemu presidentskou funkei předal. Při tom pronesl Fal- lires k Poincaréovi proslov, v němž blahopřál mu jakoznamenitému muži, jehož celý život zasvěcen byl službám republiky. „Vaše činnost“, končil Fal- lires, „i na dále rozvijeti se bude s největší auto- ritou po smyslu politiky míru, jednoty a pokroku. kteroužto politiku národ pevně sleduje. Francie při tom může jen získati na prestiži, síle a blahobytu.“ President Poincaré poděkoval a ocenil činnost Fal- liěrovu jako loválního služebníka republiky a de- mokracie, což Fallires při různých záležitostech v poradách vládních dokázal určitým úsudkema jasně vidoucím vlastenectvím. Poincaré prohlásil že věnuje všechny své síly připadnuvšímu mu úkolu. při jehož plnění doufá, že může se opříti o důvěru parlamentu a země. Předsedové obou sněmoven, koněil Poincaré, mohou spoléhatí na jeho neochvěj- nou oddanost k republice a k vlasti.
Briand Fallira Fallires Poincaré Fal Paříž Francie Elysejský palác
19 article
Z Berlína, 18. února. (K, k.) „Norddeutsche Allgemeine Zeitung“ píše: Politický vývo přinesl sebou, že za úřadování presidenta Falličresa poměr německo-francouzský nebyl opětovně uše- třen obtíží. Všeobecně se uznává, že Fallires v takových případech, aniž by zapíral zájmy své země, zaujímal a hájil stanovisko naklonění k po- kojnému dorozumění. Kde jinak zastupoval Franci oproti německé říši, činil to důstojným a sympati- ckým způsobem. Při jeho odstoupení do soukro- mého života nemůžeme potlačiti projev upřímné úcty. (Ostatní zprávy viz na straně 5.)
Berlín Norddeutsche Allgemeine Zeitung
20 article Ze strany.
Ze strany. Z organisace vinohradské. 13. t. m. konala míst. organisace plenární schůzi v zimní zahradě Nár. domu. Prostorná zimní zahrada byla členy naplněna. Pan předseda V. Karbus přivítav účastníky, gener. tajemníka p. F. Síse a zástupce města, nastínil stručně, za jak těžkých podmínek organisace se tvořila a jak úsilovnou prací zmo- hutněla, o čemž nejlépe že svědčí účast při této schůzí. V jednatelské zprávě byl přehledně za- kreslen obraz činnosti za tři roky, který nebyl malý, když jen ve schůzích projednalo se 46 otá- zek politických, všenárodních, stavovských a míst- ních. Hlučným potleskem projevili přitomní sou- hlas s jednatelskou zprávou. V další části pro- gramu schůze promluvil p. gen. tajemník F. Sí posledních politických událostech a celá ř podrobně projednávající nynější stav české poli- tiky byla vyslechnuta s živým zájmem a všeobec- ným souhlasem. Při volbách, které následovaly. zvolen předsedou p. řed. V. Karbus, za místo- předsedy pp. inž. K. Prokopec, okr. starosta a JUDr. V. Ulrych, měst. radní. — Užší před- sednictvo sejde se v novém složení v úterý dne 25. února o půl 8. hod. več. v Národním domě Účast všech členů povinnál Z Políčky. K podnětu naší místní organisace svolána schůze k ustavení živnostenského odboru.
V Karbus F Sís page Ing K Prokopec JUDr V Ulrych národní dům
21 article
Shromáždění uvítal předseda Karel Till, továrník a objasnil účel a důležitost zřizování živnosten- ských odborů. Dnešní doba sama vynucuje, aby se organisoval i stav živnostenský k hájení otá- zek stavovských. Organisace živnostenská har- monicky doplní dohodu mezi jednotlivými články národního celku. Po jednomyslném souhlasu usta. ven živnostenský odbor. Zvoleni: předsedou Matěi Vystavěl, místopředsedou Josef Ouředník, jed- natelem Jan L. Jilek, členy výboru: Frant. Tměj. Josef Sequardt. Úkolem odboru bude, hájit zájmy stavu živnostenského. Dnešní číslo pro Prahu jest og stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Till Vystavěl Ouředník L Jilek František Tměj Sequardt Zvolen Praha
22 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Redaktor Pavel Nebeský zemřel Z Plzně došla včera večer zarmucující zvěst že zemřel tam po krátké nemoci ve věku 52 let horlivý menšínový pracovník, spisoví- tel a redaktor Ph. C. Pavel Nebeský dlouholetý člen redakce „Plzeňských Listů“ nyní „Českého Denníku“, dramaturg českého městského divadla, správce městské knihovny atd. Smutná zpráva vzbudí v naší veřejnosti vřelou účast a vděčnou vzpomínku na dobré- ho člověka, k níž družiti se bude i uznání ve- liké kulturní práce, kterou zesnulý kolega na českém Západě vykonal. Nebylo kulturní korporace, ve které by Pavel Nebeský nebyl býval funkcionářem ne dle jména, ale dle prá- ce. V životě zesnulého Pavla Nebeského, stu- denta, herce a novináře, hrál vynikající roli jedině prospěch českého lidu a k tomu směřo- vala veškerá činnost jeho. Pavel Nebeský vlastnostmi svými: skromností, krajní oběta- vostí, nadšením pro vše dobré a krásné získá- val si srdcí všech. Byl typem ideálního nadšence, jehož nic nemohlo odvrátiti od prá- ce jeho. — Pavel Nebeský (*1861 v Praze, syn V. B. Nebeského) vystudovav gymnasium, vstoupil na filosofickou fakultu university pražské, odkudž po 3 lefech byl pro účast na známé „aféře chuchelské“ r. 1881 relegován Vstoupil potom do redakce Šimáčkových „če- ských Novin“. Od r. 1884 působil jako here a režisér při městském divadle v Plzni a při Národním divadla v Brně za ředitelství Po- korného. R. 1887 přešel ke společnosti Pavla
Pavel Nebeský V B Nebeský Šimáčkův Pavel Plzeň Praha český městský divadlo fakulta univerzita pražský národní divadlo v Brno
23 article
Švandy ze Semčic, kde se později stal arti- stickým správcem. R. 1894 vstoupil do red- akce „Plzeňských Listů“, od r. 1898 by správcem městské knihovny v Plzní. Psal drobnou beletrii veršem i prosou a pracoval pro divadlo. Jeho veselohra „Slovanská vzá- jemnost“ dávána s úspěchem v Brně, v Plzni a na Smíchově. Pro Brno napsal lokální, často provozovanou hru „Baron Trenk“ a ve vino- hradském Lidovém divadle provedeno jeho drama „Lydie“; s E. Šimkem napsal libreto „Lešetínský kovář“. Přeložil libreto Kienzlo- va „Evangelisty“, Weissova „Polského žida“ Dumasova „Keana“ atd. Překládal rovněž hoj- ně německé divadelní hry (z Hauptmanna. Anzengrubra, Mosera a j.). — Pohřeb zesnu- lého koná se ve čtvrtek dne 20. t. m. o 1/44. hod. odpol. na ústřední hřbitov v Plzni. — Potřeba lékařů pro Srbsko. Ze Srbsk došel telegram o velké potřebě internistů. Žádám kolegy, kteří by do Srbska jeti chtěli. by se u mne co nejdříve přihlásili. Opatřen cestovního pasu nutné. — Za český lékařský pomocný sbor prof. Kukula. — Propuštění české lékařské výprav do Srbska. Obdrželi jsme v noci ze Zemuna tento telegram: »Česká lékařská výprava, sestávající z MUDrů. Dostála, Ehlera, Se- sty a Matyse, v Zemunu zadržená, odjíždí po účinné intervenci posl. Maštálky u mini- sterstva vnitra a místodržitelství do Srbska k cíli svého poslání.« — Vyznamenání. Nejvyšším rozhodnutím ze 6. února t. r. byl udělen řediteli pražského školníhe knihoskladu p. vlád. radovi Bertholdu Windtov řád železné koruny třetí třídy s prominutím po- platku.
Švanda Baron Trenk Lydia Šimek Weissův Dumasův Kean Hauptmann Anzengrubr Moser profesor Kukula Ehler Matys Maštálek Windtov Semčice Plzeň Brno Smíchov Srbsko Mudra Kienzlo Český lékařský výprava
24 article
— Občanská beseda pro dolní Nové město Praze koná ve čtvrtek dne 27. února 1913 o půl 8. hod. več. ve staročeské síní restaurace „u Bucků“ na Poříčí svou výroční valnou hro- madu s obvyklým programem. — Z městské rady pražské. (Schůze dne 18.ú- nora. — Předsedal starosta p. dr. K. Groš.) Fr. Sichrovskému, zástupci firmy Benz - Auto, povole- no vyvěšení reklamní tabule nad vchodem do do- mu čp. 61-II. (nároží ulice Spálené a Ferdinandovy třídyl. — Frant. Holanovi povoleno zřízení spoušti na sudy v chodníku před novostavbou čp. 198-v v ul. Elišky Krásnohorské. — Bohumil Šťastný žá- dal za povolení k rozdělení reality čp. 649-I. (Kopmanky) při ulicích Rybní, Jakubské Templové na 2 staveniště. Žadatel bude vyzván, aby předložil ještě řádné stavební plány o zasta- vění projektovaných stavenišť, tak aby současně mohlo býti rozhodnuto o žádané parcelaci i o příštím zastavění stavenišť. — Usneseno, abyv městském chudobinci bylo zavedeno elektrické o- světlení. — (Jmenování na školách.) Na místo říd. učitele na I. ob. škole chlapecké u sv. Kříže. Většího zvolen p. Vojtěch Kryšpín, na místo defin, katechety na II. ob. škole chlapecké v Libni p. Jan Nováče k, učitelem I. tř. na Ii ob. škole chlapecké v Libni p. Lad. Hort, del učitelem II. tř. na téže škole p. Frant. Hodík del. učitelkou II. tř. na obec. a měšť. škole dívčíu Studánky zvolena sl. Jaroslava Wanglero vá.
Bucek K Groš František Sichrovský Ferdinandův Holan Krásnohorská Šťastná Vojtěch Kryšpín Nováč Hort Hodík del Wanglero Nová město Praha Kopmanka Jakubský Templová Libeň Benzauto 61II
25 article
Usneseno, aby byla podána stížnost k správnímu soudu do rozhodnutí zemského výboru král. Českého, jímž zrušeno usnesení sboru obec- ních starších ze dne 7. října 1912 v příčině vybí- rání chudinského procenta z dražeb koží, které ko- nají Prodejní družstvo řezníků, uzenářů a obchod- níků v Praze, Prodejní družstvo řezníků, uzenářů obchodníků s dobytkem pro Kladno a okolí, Praž- ská jednota řezníků pro zcenění koží a vedlejšich výrobků a Pražské české prodejní družstvo uzená- řů, obchodníků s dobytkem a řezníků v Praze. — Vyhověno 29 žádostem, zamítnuto 17 žádostí za přiznání domovského práva. — Stavebnímu úřadu přikázány návrhy, aby se stalo opatření za účelem úpravy chodníku před dokončenou novostavbou domu čp. 1083-II., a aby z ulice Jánské do Špor- kovy III. zřízen byl přechod přes zahrádku, kterou obec loňského roku koupila od p. Mildea. — K návrhu komise knihovní a čítární uloženo staveb- nímu úřadu, aby dokončil pokud možno nejrychlejí skizzy pro novostavbu městské knihovny na sta- veništi u Halánků. — Z Českého učení pro vědy polítické. Dnes ve středu přednáší rada zem. výboru dr. Eril Roos o thematě: Poměr samosprávných korporací k podnikům elektrickým a j. Druhou hodinu po- kračuje dr. Egon Zeis o Samosprávě zemské. V čtvrtek přednáší docent dr. Jos. Vacek a r. dr. Emil Roos. V pátek končí profesor ing. Ludvik Čížek O číštění měst a provází přednášku své- telnými obrazy. V sobotu přednáší profesor brněnské techniky dr. Karel Engliš: Chudin- ství a sociální politika. — Volby presídia českého odboru moravské zemědělské rady. Z Brna, 18. února. (K. k.) Ve dnešní plenární schůzi českého odboru zemědělské rady byli opět zvoleni posl. Jan Rozkošný před- sedou a chefredaktor Konrád Sonntag místo- předsedou.
Halánek doktor Eril Roos Zeis Jos Vacek Roos Ing Ludvik Čížek Engliš Rozkošná Sonntag Praha Kladno Jánská Špor Brno zemský výbor král Český učený pro věda český odbor moravský zemědělský rada
26 article
— Ze Spolku funkcionářů českoslovanského peněžnictví. Spolek vzdává díky peněžním ústa- vům všech kategorií za zodpovědění dotazníkůo zkušenostech, nabytých peněžními ústavy v po- hnutých dnech minulého roku. Bohatý materiál, který se touto cestou sešel, bude předmětem roz- hovoru, položeného na pořad jednání valné hroma- dy spolku, která koná se v neděli, dne 23. února t. r. o 9. hod. ranní v Obecním domě král. hlav. města Prahy.
Praha obecní dům
27 article
— Pragmatíka státního učitelstva. Ústřední spolek čes. profesorů svolal po přání členstva mi- mořádnou schůzi zastupitelstva, v níž mělo býti zrevidováno smýšlení členstva o služební pragma- tice stát. učitelstva, jak prošlo subkomitétem říš- ské rady. Schůze konala se 18. t. m. v Grégrově síní Obecního domu v Praze a zahájil ji po 10. hod. dopol. starosta Ú. S. č. P. prof. Vykoukal. Zastou- peny byly všecky odbory delegáty, kterým se před tím dostalo direktivy na schůzích odborových. Po zevrubné debatě, které se věcným referátem zúčastnil zejména také posl. dr. Lukavský, přijata 91 hlasy proti 8 tato resoluce: „České profesorstvo středních škol, shromážděné na schůzi zastupite!- stva Ústředního spolku českých profesorů v Praze dne 18. února 1913, uváživši znova, že služební pragmatikou, kterou vláda chce státnímu učitel- stvu poskytnouti, nebylo vůbec vyhověno základ- ním požadavkům Říšského svazu, poněvadž v ní není náležitě řešena otázka suplentská, nejsou u- spokojivě upraveny poměry hmotné a poněvadž zejména zhoršuje občanská a služební práva proti dosavadnímu stavu, odmítá ji se vší roz- hodností a žádá všechny české poslance, aby příjetí této pragmatiky zamezili. Zároveň zdů- razňuje požadavek, aby bylo v době co nejkratší mimo rámec služební pragmatiky pro- vedeno náležité zlepšení hmotných poměrů ve smyslu usnesení Říšského svazu, zejména aby byla co nejdřive řádně rozřešená otázka suplentská.
Grégrův Vykoukal doktor Lukavský Praha obecní dom říšský svaz
28 article
— Zpráva ze schůze Českého lékařského po- mocného sboru dne 17. února. Ku přání z Bulhar- ska projevenému usneseno zaslati do Bulhar- ska různý drobnější lékařský materiál a dále vy- pravití tam nové chirurgy, totíž MUDra. V lasá- ka, MUDra. Smetánku, MUDra. Mannaa MUDra. Vavroucha. Vzata na vědomí zpráva, že z posléze vyslaných lékařů přidělení byli dr. Pazderník a dr. Valeš bulharskému hlavní- mu stanu v Demotice. Dr. Vazač v Dedeagačí obdržel samostatné lékařské oddělení se 300 poste- lemi. Za rychlé opatření nových lékařských sil vzdal pomocný komitét přítomnému primáři dru. Zahradnickému, který energicky ve věcí tá zakročil, upřímné díky. Do schůze komitětu dostavil se, byv vřele uvítán, pan profesor dr. Jedlička a podal referát o poměrech v Srbsku a rovněž i o nové žádosti šéfa zdravotní službyo vyslání chirurgů do Srbska. Bylo vysláno 5 lékařů, a to: dři. Kheil, Matys, Ehler, Dostál Sesta, kteří odebrali se již do Srbska, byli však — jak z novin známo — v Zemuní zadrženi. Bylo usneseno převzíti veškeré tyto pp. lékaře do orga- nisace Českého pomocného sboru dnem jich na- stoupení služby v Srbsku. Rovněž tak vyhověno bylo opětné žádosti dra. Sondermayera, aby dr. Levit i nadále ve službách zdravotních Srbsku setrval. — Přečten byl dopis dra. Rychlí- ka z Cetyně o posledních událostech. Z dopisu to- ho vyjímáme: „Úžasné, příšerné, to jsou jediná slo- va, která můžeme o našich nových raněných užíti.
Bulhar Mudra Smetánka Mannaa Mudra Vavrouch Pazderník doktor Valeš Zahradnický Jedlička Kheil Matys Ehler Dostál Sestao Levit Srbsko
29 article
V Cetyni jest dnes 1500 raněných, v Podgorici 1200. Na všechny raněné v Cetyni byli jsme jen my, dr. Matanovič, Novákovič a dva Rusové. Po 6 dní a nocí jsme oka nezamhouřili. Poranění jsou děsná. Nedají se nikterak srovnati dřívější poraně- ní s těmi, co jsme obdrželi od Bardauola. V po- slední zásilce raněných došlo 60 těžce raněnýcha umírajících. Někteří z nich leželi u Taraboše tří dny bez obvázání. Rány hrozně hnisají. Amputaci provedli jsme jen jedinou. Všechny pohádkya theorie o prvních obvazech jsou nesmyslem při to- lika raněných a malém počtu lékařů. Dnes krá- lovna a ruská velkokněžna i choť následníka na- vštívily nás se slovy díků. Oba vyslaní nám lékaři, medikové a slečna Schulzová dojeli.“ Pomocný lé- kařský sbor oznamuje, že ošetřovatelé a ošetřova- telky vůbec dále přijímány nebudou a dotyčné dotazy a nabídky zůstanou bez povšimnutí. Na příspěvcích složeno bylo od dámského výboruv Plzni prostřednictvím pí. M. Pokorné dále 1255 K. čímž sbírka tohoto odboru dostihla částky 5877 K nepočítajíc v to zásilku prádla v ceně 4000 K. — Příští schůze lékařského odboru konati se budev pátek dne 21. února 1913 o 6. hod. več., schůze výkonného komitétu o půl hodiny později v Ná- rodním klubu „Louvre“ na Ferdinandově třídě.
doktor Matanovič Novákovič Rus Schulzová M Pokorná Podgorica Plzeň Ná Louvre Ferdinandov třída
30 article
— Proti nezaměstnanosti techniků. Technický sbor Svazu čes. studentstva pořádal dne 15. t. m. schůzi absolventů všech odborů technických s pro- gramem: „Nezaměstnanost a sociální bída absolvo- vaných techniků a jak jí odpomoci. Na schůzi po- dán referát, z něhož vyjímáme: Za dnešních po- měrů není možno jednotlivci bojovati proti neza- městnanosti a sociální bídě. Vše se organisuje, proto je i u techniků třeba organisace a co možná silné organisace, která by dovedla účelně čelit stávajícím poměrům. A bylo všem účastníkům jas- no, a každý uznal, že organišace musí být. Otázkou
technický sbor svaz če