1
masthead
19. února 1913. Číslo 49.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
duchosti. Jak možno na jednom místě mluviti o
vině Němců a vlády a na druhém tvrditi, že české
dohodovací strany prohrály kampaň před Němei
a před vládou, když je Němcům a vládě, chtějí-li
vyrovnání zmařit, takové vítězství dáno, kdy jim
libo?
Jinak řečeno, jest „Právo Lidu“ nejméně po-
volaným rozhodčím ve věci nezdaru vyrovnánía
viny na něm. Jeho vlastní strana druhdy jako in-
fernacionála a jako rakouská sociální demokracie
a konečně jako autonomistická strana česká byla
pronásledována nejkrutějšími nehodami v doho-
dách. Naši českoslovanští sociální demokraté vyšli
z tábora největší theoretické i praktické harmonie
a takového pevného svazku s německou národností.
že se zdálo, že Aeony přetrvá. Dnes jsou ejhle
separatisty, kteří hotové vyrovnání se svými
Němci rozbili, kteří rozbili i český sociálně de-
mokratický tábor na centralistický a autonomi-
stický. Posledním dokladem jich dohodovacíhi umění
jsou českoslovanští typografové v táboře centrali-
etickém. Takž tedy
Němec
5
article
Z Moravy.
Morava
6
article
Dne 16. února 1913.
IV.
(Za sťarým sněmem a do nových vo
leb.)?)
Přicházíme k poslední skupině volební, k mě-
stům, jež volila dne 29. listopadu 1906 (užší volb
5. prosince 1906).
Města volí ve 20 volebních okresích 20 po-
slanců (2 připadají na Brno).
V prvé volbě zvoleno bylo 18 poslanců,
brněnských předměstích a na Mor. Ostravě byla
užší volba.
O dvacet poslaneckých míst ucházelo se 13
kandidátů strany lidové, 10 strany národní, 7 po-
propových, 4 samostatní, 4 sociálně-demokratičtí,
3 společní a 1 národně-sociální, celkem 42.
Zvoleno bylo poslanců: 10 lidových, 5 národ-
ních, 4 pokrokoví a 1 samostatný [Votruba), jenž
však přešel ihned do klubu poslanců lidových.
Za volební období zemřeli poslanci lidoví
Albrecht, Šílený, národní Bubela a Šromota a při
doplňovacích volbách zvoleni byli lidoví z
Albrechta Janda, za Šíleného Mohapl. za Bubelu
Šerý. Za Šromotu nebyla volba doplňovací vy-
psána.
Jaký byl poměr hlasů při volbě hlavní? Byl
odevzdáno pro kandidáty: lidové 7806 hlasů, ná-
rodní 5752 hlasů, pokrokové 3641 hlasů, sociálně-
demokratické 1141 hlasů, národně-sociální 256 hla-
sů, společné 2396 hlasů.
Pro stranu lidovou bylo tedy odevzdáno něco
více nežli 14 hlasů, společně pro kandidáty strany
lidové a pokrokové více nežli polovina všech
hlasů.
Votruba
Bubela
Šromota
Janda
Brno
Ostrava
lidový Albrecht
7
article
Chceme všimnouti si ještě jen doplňovacích
voleb. První doplňovací volba byla vykonána za
národního Bubelu v městech valašských. Tam při
hlavní volbě měl Bubela 748 hlasů, jeho lidový
protikandidát Šerý 415 hlasů. Po úmrtí Bubelově
byl tu kandidátem Šerý, jenž dostal 873 hlasů ze
1252 platných. Posice jeho byla silnější oné zr.
1906 — pro jeho osobní oblibu. V městské sku-
pině vyškovské měl při hlavní volbě lidový
Albrecht 835 hlasů proti 259 hlasům národního
Löšťáka. Při volbě doplňovací dostal Janda 933
[+ 98) proti 477 klerikálním (+- 218!). Mimo to
62 hlasů roztříštěno. Při volbě za skupinu přerov-
skou měl dr. Šílený 611 hlasů bez protikandidáta
— při doplňovací volbě lidový dr. Mohapl. 934
hlasů proti 901 hlasům oposičním, svobodo-
myslným.
Z poznámek a číslic právě uvedených je patrno.
že poměry v městech venkovských se značně mění.
Od posledních voleb vyvstala v městech nejen na
mnoha místech silná organisace svobodomyslná
[Prostějov, Přerov. Lipník atd.), nýbrž tak sorga-
nisovala se politická strana živnostenská a sešiko-
vala své řady také strana klerikální, která nesli-
bovala na sjezdech organisaci živnostenskou, jako
to činila strana lidovo-pokroková, která však tu
organisaci provedla. A také národní sociálové po
vítězství při říšských volbách v Brně, hlásí se
o slovo.
Prognosa pro stranu lidovopokrokovou do volel
není právě nejlepší. Ze sněmu odešla s 22 poslanci.
z těch bylot ze všeobecné kurie 2, za venkov 6.
za města 14. Na všeobecnou kurii asi sotva bude
moci kde počítati, na venkově všech 6 mandátů
neuhájí, musila by tedy získati v městech. A tam
na mnoha místech se posice zhoršily a ještě zhorší
Neúprosný je běh času.
Bubelův
Šerá
Albrecht 835
Janda
doktor
Mohapl
Prostějov
Přerov
Lipník
Brno
národní Löšťák
všeobecný kurie 2
933 [ + 98
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ko nedodje na boj na Kosovo)
Podle srbské národní písně car Lazar v
předvečer kosovské bitvy takto proklínal
všecky, kdož by se do bitvy nedostavíli:
„Kdo je Srb a ze srbského rodu
a nepřijde bít se na Kosovo,
bez památky rod mu zrádný vyhyň,.
beze stopy mužské zmiz i ženské
z ruky mu se živého nic nerod.
ani víno, ani pšenka bílá,
bídně scípej do nejdelší smrtil
Vynikající chorvatský básník a politik
A. Tresič Pavičič obral si prvý verš citované
kletby za název básně, kterou vyjadřuje své
nadšení pro odmestnou válku Srbů proti Tur-
kům, jejíž vítězství Srbům právě tolik slávy
vyneslo, jako kosovská porážka r. 1389 han-
by a pokoření. Báseň byla sepsána v den,
kdy srbská vojska vytrhla do pole, ale nám
byla doručena teprve před několika dni, tak
že jsme ji dříve zaznamenati nemohli. Krásný-
mi a mohutnými slovy jsou v ní vyjádřeny poci-
ty Chorvata, který je si hluboce vědom své ná-
rodní totožnosti se Srby, rád by jim přiskočíl
na pomoc, aby na sebe neuvalil kletbu cara
Lazara, ale nemůže, nesmí, jeť spoután na
rukou i na nohou. Za svůj národ volá k caru
Lazarovi chorvatský bán Mikuláš Zrinský:
„Care Lazare, zlatá koruno srbská, proč jitříš
naše otevřené rány? Proč ubližuješ srdci,
plnému hořké bolesti? Všecko Chorvatsko
jest jediný žaláří Bána nemá, násilí je plení.
Srb
A Tresič Pavičič
Srba
Chorvat
Lazar
Zrinský
Kosovo
Chorvatsko
car Lazar
9
article
Což nevidíš, že jsme okovaní, že se živi hnouti
nemůžeme. že jsme prudkým jedem otráveni
a marně se vzpružujeme, abychom vám po-
mohli? My, vězňové, vám dáti nemůžeme nic
jiného, kromě vroucích přání, aby vítězství
provázelo vaše zbraně a aby vám svitl den
svobody, slávy a radosti.“
Na tu žalobu odpovídá Miloš Obilič, nej-
slavnější z kosovských junáků:
„Turecká síla byla nepřemožitelná, doku
ty, báne, jsi ji nezlomil v Sigetě; na tvém
meči se přelomila a jim raněna začala upadat
Nelitujeme, že nejste s námi, litujeme však,
že jste vězní a přijít nemůžeře. Vaše doba
ještě nenadešla! Dosti je nás, sami půjdemel
Vy jste podle své možnosti dost učinili, že
jste pod svou střechu přijímali naši ráju a dá-
vali jste jí chleba i semena. Doba přijde, kdy
se láska splatí! A my jdeme bít se na Kosovo
nejen za ráju, nýbrž i za vás, bratříl To naši
nepřátelé dobře vědí.“
Dodáme-li, že báseň A. Tresiče Pavičiče je
vytištěna srbským písmem kyrliským, vysvitne
každému Její velký význam političko-národní, jej
význam vnitrného sjednocování Chorvatů se Srby
Obilič
A Tresič Pavičič
Chorvat
Srba
Kosovo
10
article
) Víz „Národní Listy“ 1. ledna, 8. ledna
) Víz „Národní Listy“ 1. ledna, 8. ledna
a 1. únorn.
pro jich duchovnou konsolidaci. Majíce tento jej
význam na mysli a chtějíce naň zvlášt upozorniti.
volíme toto místo.
Báseň vydána tiskem ve prospěch srbského
Červeného kříže. Svým nákladem nezištně ji dal
vytisknouti bývalý vydavatel denníku „Slavischos
Tagblate“ Aurel Sertič ve Vídni, Taborstrasse 52 3
Výtisk stojí 1 kor., poštou o 10 hal. více. Objed-
návky se dějí na adresu: Edition Adria II. Vídeř
23. anebo na adresu srbského Červeného kříže v
Bělehradě,
Rádi bychom báseň Tresičovu-Pavičičovu brzy
uviděli v českém překladě.
Věrská snášelivost u Srbů.
Věrská snášelivost Srbů černohorských jest
známa. Černohorci krásně u sebe upřavili byt ka-
tolikům i moslemům, kteří se proto ze starých
nepřátel stalí věrnými poddanými krále Nikoly.
Stejně je v Bulharsku. Srbsko mnohé listy rakou-
sko-uherské líčívaly jako věrsky nesnášelivéa
tvrdívaly, že katolíci nemají tam volnosti vy-
znání. To je velká křivda, kterou vysloviti může
jen ten, komu jde nikoli o svobodu vyznání, ný-
brž o to, aby se brány Srbské dokořán otevřely
římské propagandě. Katolíci, kteří nepřicházejí
do Srbska bořit a dobývat, požívají tam úplne
svohody vyznání. A to platí jak o vládě, tako
inteligenci a národě, a rovněž i o pravoslavném
duchovenstvu srbském. Ejhle, jak se srbský mi-
tropolit Dimitrije vyjádřil k dopisovateli sarajev-
ské »Srbské Rěči«, jenž k němu přišel poptat se
ho, co si myslí o pokusu srbské vlády, aby mezi
ní a Vatikánem uzavřen byl konkordát! Mitro-
polit pravil:
»Pan ministr osvěty a kultu nedávno mi sou-
kromě oznámil — úřadně jsem se dosud o tom
ničeho nedověděl — že se pracuje o rozřešení
otázky konkordátu, ale zdůraznil, že žádné roz-
hodnutí se nestane bez dorozumění s naší církví.
Slavischos Tagblate
Sertič
Tresičův
Pavičičův
Srba
Dimitrij
Vídeň
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Vatikán
Taborstrass 52
Edition Adrie II
11
article
Celá věc konkordátu závisí od toho, jaké budou
podmínky konkordátu. Nevím, proč bychom ne-
dovolili lidem jiného vyznání, aby se modlili bohu
tak, jak zákony jejich víry je učí, když to nen
na škodu naší církve srbsko-pravoslavně? Mně
je každý Srb stejně milý, buď on kterékoli víry.
Každého Srba jiné víry rád obejmu, jen když
bude dobrým Srbem.«
Dřívější pokusy Srbska o konkordát vždycky
se rozbíjely o to, že Vatíkán myslil pouze na
propagandu mezi pravoslavnými, k níž by žádná
srbská vláda přivoliti nemohla, leda by chtěla, by
ji národ ihned smetl. Neznamenáť věrská snášeli-
vost u Srbů lhostejnost ku pravoslavné víře
předků.
A. A. Bašmakov a slovanské obědy.
Alexandr Alexandrovič Bašmakov rázem s
dobyl populárnosti v Rusku i ve světě slovanském.
vzdav se výborně placeného úřadu hlavního re-
daktora „Pravitelstvenného Věstníku“, když mu
ministr vnitra Maklakov dal na vybranou, aby
volil jedno z dvojího: buď tuto resignaci, aneb
aby nevystupoval jako řečník a pořadatel slovan-
ských meetingů, proslulých už „slovanských obědů“
u Pálkina v Petrohradě.
A. A. Bašmakov je známý slovanský pracovník
staroslovanského směru. Přivrženci tehoto směru
jsou z přesvědčení blízci ruské vládě, o níž poklá-
dají, že jako orgán samodržavného cara musí roz-
hodně býti pro všecko ruské, v jehož pojem za-
hrnují také všecko slovanské. Konfliktem mezí mi-
nistrem a Bašmakovem učinila se trhlina v tomto
přesvědčení. Pan Bašmakov ukázal se mužem pev-
ného charakteru a neodvislého ducha, že resigno-
val. Nejen ministr Maklakov, nejen ruská vlád
vidí, že jsou v Rusku mužové, kterým slovanstv
není hračkou a zábavou. Vidí to také ruský nárot
i Slovanstvo.
bůh
Srb
Srba
Vatíkán
Bašmakov
Alexandrovič
Maklakov
Srbsko
Rusko
Petrohrad
12
article
A. A. Bašmakov je výborně obeznámen 3 Bal-
kánem, o němž vydal cenné studie. Hlavní z nich.
kniha „Makedonie“, již vydal pod pseudonymem
„Věští Oleg“, vyšla také v českém překladě. Přede
dvěma lety vydal francouzsky ilustrovaný spis
o Černé Hoře a k ní přilehlých krajích albánských.
Naší vlasť a náš život zná měně, čímž se vysvětluje
jednostrannost v jeho slovanských sympatiích, jež
se ukázala na jednom ze slovanských obědů, bez
mála již rok tomu. Avšak pro chvalitebný čin po-
sledních dnů nebudiž mu toho vzpomínáno.
V „Novém Vremeni“ A. Stolypin věnuje A. A
Bašmakovu uznalý článek, že ve službách vlády
za osobní blahobyt nezaprodal své přesvědčenía
zůstal neodvislým.
Mezitím se v neděli konal nový slovanský
oběd, na němž mluvil p. Dejnike, jenž vyložil si-
tuaci, vzniklou z války balkánské, následovně:
Evropa používala všech prostředků, aby nás
odvlékla od blízkého a obrátila k dálnému Vý-
chodu. Německo za tím účelem vymyslilo žluté
nebezpečí. Ale Rusku a Slovanství nehrozí žluté,
nýbrž německé nebezpečí. Němci už v 80. letech
nám hrozili, že nás zaženou za Volhu. Rozpadáva-
jící se Turecko dorazí si Slované sami. Rusové se
musejí věnovati Německu. Nechceme-li, aby nás
Němci později zadusíli, musíme s nimi bojovat,a
raději hned, neboť budeme-li váhati, oni sami za
3—4 leta nás vtáhnou do války. Nyní jsme silnější
my, za 3—4 leta mohou být silnější Němci.
Bašmakov
Oleg
A Stolypin
Bašmakův
Dejnike
Němec
Slovan
Rus
Makedonie
Černá hoře
Nový Vremit
Evropa
Německo
Rusko
Volha
Turecko
Bala
13
article
Miljukov o názorech rakouských Slovanů.
V „Rěči“ poslední dopis P. N. Milju ko va
datován je z Prahy. V něm shrnuje posl. Míljukov
své dojmy z pobytu ve Vídní i v českém hlavním
městě. Zdá se mu, že u rakouských Slovanů není
společného, určítého názoru na úkoly vzhledem k
dané situaci. Jen výjimečně prý možno docílit, aby
všichni Slované na říšské radě se sjednotili, jak se
stalo při otázce o národním školství. Bez výhrad
podporují výbojnou vládní politiku klerikálně-feu-
dální skupiny, které spojují ideu rakouského po-
stupu na jih s rozšířením katolicismu. Tento stře-
dověký přežitek, který tak divně kontrastuje s ná-
ladami přítomnosti, vyplývajícími ze snah o vítěz-
ství svobodného kulturního vývoje národního
demokratických zásad, nenalézá ani v slovanské
pokrokové části dosti silnou oposici, poněvadž má
na svou ochranu pohotově obvinění z vlastizrady.
Široké vrstvy slovanské prý beze sporu sym-
patisovaly s jižními bratry, jak patrno z řady pro-
jevů na severu i na jihu, bedlivě zamlčovaných po-
zornými úřady. O sympatiích k jižním bratrům
svědčí i úspěch sbírek na pomoc raněným Jihoslo-
vanům, která jmenovitě na české straně poměrně
stála nejvýše, třeba že i taková účast v balkánské
válce byla úřady omezována. Ovšem nálada širo-
kých vrstev a chování politiků není totéž. Rakou-
ská politika na Balkáně jde za minimálním cílem —
nedopustit rozšíření Srbska a postavit proti němu
velkou Albanii, a za maximálním cílem — zabrat
Srbsko nebo rozdělit je mezi Bulharskem. Černou
Horou a Rakouskem. Čeští politikové neřeší svého
poměru k rakouské politice ve smyslu této orien-
tace, na tom beřou účast jen Poláci, kdežto če-
chům předkládá se vše v podobě hotových faktů.
Miljukov
P N
Milja
Slovan
Polák
Praha
Vídeň
Balkán
Srbsko
Albánie
Bulharsko
Rakousko
vývoj národní demokratický zásada
14
article
Celkový tón poměru k Vídní v českém hlavním
městě jest jako k čemusi cizímu a vedlejšímu, na
způsob poměru Helsingforsu ku Petrohradu. Češi
nemohou dělat rakouské politiky a proto raději
neberou za ni žádné zodpovědnosti. To nezname-
ná, že by v Praze vůbec nebylo rakouských pa-
triotů a imperialistův i mezi pokrokovými slovan-
skými živly. Jsou zde dva hlavní proudy: jeden
snaží se všemožně srovnat dojmy, vyvolané udá-
lostmi na jihu a hledí na ně jako na překážku k
mírnému soužití národů v říši, druhý vidí v po-
sledních událostech symptom nufnosti reformy říš-
ského zřízení. Jední počítají s kombinacemi v par-
lamentě, druzí opírají se hlavně o nálady demo-
kratických mass, v nichž obnovuje se aristokrati-
cké kdysi heslo českého státního práva. Rozdíl
mezi těma dvěma proudy je teď zapleten poslední-
mi událostmi, takže není možna určitá taktika,
ke stanovení nového programu zdá se nutným vy-
čkat konečného rozřešení událostí, a potom se bu-
de určovat program dle toho, jaký cíl si kdo staví,
zda výhody, rakouského Slovanstva či Slovanstva
vůbec. Čeká se vojenské rozřešení, ale jední spo-
léhají, že při nastalém zmatku bude možno měnit
mapu Evropy, kdežto jiní chápou vážnost položení
a vědí, že válečné rozřešení nepřinese těch žala-
ných úspěchů. V celku nálada všude je neurčitá.
poněvadž kromě nesnadnosti orientace v samé pod-
statě otázky skrývá se nebezpečná otázka, co s
stane s Rakouskem v poměru k Německu. Vůči
těmto zjevům stojí bezradně i rakouský patrio-
tismus a málo je těch, kdož dovedou v dané chvíli
jit přímo za svým cílem.
Čech
Vídeň
Petrohrad
Praha
Evropa
Rakousko
Německo
15
article
Městské zřízení v Polsku
Podle přání konservativních skupin dumy
státní rada odmítla předlohu o městském zřízení
v Polsku, schválenou dumou, a odkázala předlohu
komisi, která navrhuje značné změny. Duma dala
volební právo všem majitelům domů, bez ohledu
na hodnotu nemovitostí, komise navrhuje census
1500 rublů. Duma dala ženám volební právo, ko-
míse to zavrhla. Duma dala volební právo nájem-
níkům, kteří platí za byt nejméně 144 r. v mě-
stech s více než 50.000 obyvateli a 60 r. v ostat-
ních městech, komise zvýšíla ten census na 540r.
pro Varšavu a 240 r. pro Loď, Lublin a Sosno-
vice. Dále odmítla komise volební právo duchov-
ních. Duma připouštěla jako jednací jazykv
městské samosprávě ruštinu a polštinu, komise
ustanovila, že polský jazyk se připouští jen za
paralelného překladu do ruštiny. Dozor nad čin-
ností samosprávnou je značně sesílen tím, že se
dává gubernátorům právo protestovat proti usne-
sením radnic nejen v případě nezákonnosti, nýbrž
i tehdy, jestliže usnesení neodpovídá místním
potřebám. Rozpuštění městského výboru mohlo se
státi jen za schválení panovníkova, dle rozhodnutí
komise může se tak státi i nařízením ministra
vnitra na dobu 6 měsíců. Neschopní členové měst-
ského výboru mohou být zaměnění členy jmeno-
vanými vládou na tři roky. Rozdělení národností
podle kurii bude záviset od generálního guberná-
tora, proti jehož rozhodnutí nelze apelovat. Práva
židů v samosprávě jsou značně zkrácena ve vý-
konných městských komisích.
Polsko
Varšava
Lublin
Sosna
16
article
Změna v presidentství republiky
francouzské.
Změna v presidentství republiky
francouzské.
Včerejší den, kdy Armand Falličres formálně
odevzdal moc, příslušející presidentu republiky
francouzské, svému nástupci Raymondu Polnca-
réovi, byl ve Francii národním svátkem a nadšené
ovace, které provázely nového presidenta cestou do
Elysejského paláce, svědčily o velké popularitě
nového chefa státu, o němž možno říci, že jeho
volbu prosadilo skutečně veřejné mínění proti růz-
ným intrikám parlamentních skupin. Pravomoc Fal-
lirova vypršela vlastně až o půlnoci a teprve
dnes ujímá se Poincaré řízení státních záležitostí.
Třetí republika je již tak upevněna, že změna
v nejvyšším úřadě je pravidelným aktem, ale tento-
kráte přikládá se mu přece zvláštní význam, ježto
v čelo republiky staví se vynikající muž, jehož výe
razná a silná osobnost a vliv se zajisté projevi
jak ve vnitřní, tak i v zahraniční politice francouz-
ské. Poincaré je ještě ve věku, kdy muži je po-
třebou činnost a nikoli odpočinek, takže při své
všestrannosti neobmezí se jen na representační po-
vinnosti jako většina jeho předchůdců, nýbrž vy-
užije plně moci, kterou mu dává ústava. Teprve
nedávno se vzdal řízení zahraničních záležitost
a je jisto, že zejména v tomto oboru bude uplat-
ňovati své rozhodující mínění.
Nový president ujímá se úřadu v okamžiku, kdy
mezinárodni situace následkem převratu na Bal-
káně je nejistá, panuje všeobecné napětí v Evropě
a kdy Německo ohromně sesiluje svou armádu
Politická minulost Poincaréova je zárukou, že Fran-
cie za jeho vedení bude loyálně postupovati v mezi-
národních otázkách v pevné allianci s Ruskem
i srdečné dohodě s Anglií, jeho lotrinský původ pak
zaručuje, že věnuje zvláštní pozornost obraně Fran-
cie proti nebezpečí, hrozicímu od východních
hranic.
Falličres
Polnc
Poincaré
Fran
Francie
Bala
Evropa
Německo
Rusko
Anglie
Elysejský palác
17
article
Ve čtvrtek očekává se jeho poselství sně-
movně, ale jeho program je znám z celé jeho poli-
tické činnosti, je to program ryzího republikána
a upřímného vlastence francouzského, s nímž musí
souhlasiti všechny republikánské skupiny, pokud
je jim všeobecný prospěch cennější než zájmy
strannické.
Odstupující president Fallires zůstal i jako
chef republiky prostým a skromným mužem i těši
se proto popularitě, v níž převládala jistá familiár-
nost. Representoval republiku důstojně, byl znám
jako obratný řečník, jenž dovedl vždy promluviti
s patra a když své řeči četl, byly vždy jeho vlast-
ním konceptem. Ve vykonávání své pravomoci
osvědčil vzácnou nestrannost a když toho poměry
vyžadovaly, jmenoval ministerskými předsedy osob-
nosti, které mu nebyly zvláště sympatickými, jako
Clemenceaua a Caillauxa, i nesnažil se nikdy pro-
váděti vliv ve prospěch svých osobních přátel nebo
svěřenců. V zahraniční politice uplatňoval svůj vliv
ve smyslu umírněnosti a zachování míru, nezadá-
vaje však ani v nejmenším vážnosti Francie. Za vy-
jednávání o Marokko a v případu agadírském pod-
poroval Fallires účinně vládu Monisovu a Čall-
lauxovu i přispěl značně svým vlivem k tomu, že
spor byl vyřízen smírně a celkem pro Francii uspo-
kojivě. Fallires odevzdává svému nástupci Francii
větší, než ji přijal z rukou svého předchůdce Lou-
beta, byla za něho rozšířena o Marokko a nabyla
zvýšené vážnosti v evropském koncertu. Může
odejíti z veřejné činnosti s hrdým sebevědomím,
že konal své povinnosli svědomitě a jako dobrý
Franeouz nejen v zájmu Francie, nýbrž i v zájmu
evropského míru.
Fallires
Clemenceau
Caillauxa
Lou
Francie
Maroko
18
article
Z Paříže, 18. února. (K. k.) Ministerský před-
seda Briand dostavil se o 2. hod. odpolednív
průvodu civilního a vojenského generálního tajem-
níka nového presidenta republiky, jakož 1 ordo-
nančního důstojníka bývalého presidenta Fallira
do soukromého bytu Poincaréova, aby doprovodil
ho k ceremonii převzetí presidentství. Když Poln-
caré s ministerským předsedou usedl ve slavnost-
ním povozu, vzdalo vojsko čest. Četně shromážděné
zástupy obecenstva aklamovaly nového presidenta
provoláním „slávy republice. President dojat dě-
koval. Ovace obnovovaly se po celé cestě až do
Elysejského paláce, kde president Fallires obklo-
pen všemi ministry a za přítomnosti předsedů sně-
movny i senátu nového presidenta uvítal a jemu
presidentskou funkei předal. Při tom pronesl Fal-
lires k Poincaréovi proslov, v němž blahopřál mu
jakoznamenitému muži, jehož celý život zasvěcen
byl službám republiky. „Vaše činnost“, končil Fal-
lires, „i na dále rozvijeti se bude s největší auto-
ritou po smyslu politiky míru, jednoty a pokroku.
kteroužto politiku národ pevně sleduje. Francie při
tom může jen získati na prestiži, síle a blahobytu.“
President Poincaré poděkoval a ocenil činnost Fal-
liěrovu jako loválního služebníka republiky a de-
mokracie, což Fallires při různých záležitostech
v poradách vládních dokázal určitým úsudkema
jasně vidoucím vlastenectvím. Poincaré prohlásil
že věnuje všechny své síly připadnuvšímu mu úkolu.
při jehož plnění doufá, že může se opříti o důvěru
parlamentu a země. Předsedové obou sněmoven,
koněil Poincaré, mohou spoléhatí na jeho neochvěj-
nou oddanost k republice a k vlasti.
Briand
Fallira
Fallires
Poincaré
Fal
Paříž
Francie
Elysejský palác
19
article
Z Berlína, 18. února. (K, k.) „Norddeutsche
Allgemeine Zeitung“ píše: Politický vývo
přinesl sebou, že za úřadování presidenta Falličresa
poměr německo-francouzský nebyl opětovně uše-
třen obtíží. Všeobecně se uznává, že Fallires v
takových případech, aniž by zapíral zájmy své
země, zaujímal a hájil stanovisko naklonění k po-
kojnému dorozumění. Kde jinak zastupoval Franci
oproti německé říši, činil to důstojným a sympati-
ckým způsobem. Při jeho odstoupení do soukro-
mého života nemůžeme potlačiti projev
upřímné úcty.
(Ostatní zprávy viz na straně 5.)
Berlín
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
20
article
Ze strany.
Ze strany.
Z organisace vinohradské. 13. t. m. konala
míst. organisace plenární schůzi v zimní zahradě
Nár. domu. Prostorná zimní zahrada byla členy
naplněna. Pan předseda V. Karbus přivítav
účastníky, gener. tajemníka p. F. Síse a zástupce
města, nastínil stručně, za jak těžkých podmínek
organisace se tvořila a jak úsilovnou prací zmo-
hutněla, o čemž nejlépe že svědčí účast při této
schůzí. V jednatelské zprávě byl přehledně za-
kreslen obraz činnosti za tři roky, který nebyl
malý, když jen ve schůzích projednalo se 46 otá-
zek politických, všenárodních, stavovských a míst-
ních. Hlučným potleskem projevili přitomní sou-
hlas s jednatelskou zprávou. V další části pro-
gramu schůze promluvil p. gen. tajemník F. Sí
posledních politických událostech a celá ř
podrobně projednávající nynější stav české poli-
tiky byla vyslechnuta s živým zájmem a všeobec-
ným souhlasem. Při volbách, které následovaly.
zvolen předsedou p. řed. V. Karbus, za místo-
předsedy pp. inž. K. Prokopec, okr. starosta
a JUDr. V. Ulrych, měst. radní. — Užší před-
sednictvo sejde se v novém složení v úterý dne
25. února o půl 8. hod. več. v Národním domě
Účast všech členů povinnál
Z Políčky. K podnětu naší místní organisace
svolána schůze k ustavení živnostenského odboru.
V Karbus
F Sís
page
Ing
K Prokopec
JUDr
V Ulrych
národní dům
21
article
Shromáždění uvítal předseda Karel Till, továrník
a objasnil účel a důležitost zřizování živnosten-
ských odborů. Dnešní doba sama vynucuje, aby
se organisoval i stav živnostenský k hájení otá-
zek stavovských. Organisace živnostenská har-
monicky doplní dohodu mezi jednotlivými články
národního celku. Po jednomyslném souhlasu usta.
ven živnostenský odbor. Zvoleni: předsedou Matěi
Vystavěl, místopředsedou Josef Ouředník, jed-
natelem Jan L. Jilek, členy výboru: Frant. Tměj.
Josef Sequardt. Úkolem odboru bude, hájit zájmy
stavu živnostenského.
Dnešní číslo pro Prahu jest og
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Till
Vystavěl
Ouředník
L Jilek
František
Tměj
Sequardt
Zvolen
Praha
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Redaktor Pavel Nebeský zemřel
Z Plzně došla včera večer zarmucující zvěst
že zemřel tam po krátké nemoci ve věku
52 let horlivý menšínový pracovník, spisoví-
tel a redaktor Ph. C. Pavel Nebeský
dlouholetý člen redakce „Plzeňských Listů“
nyní „Českého Denníku“, dramaturg českého
městského divadla, správce městské knihovny
atd. Smutná zpráva vzbudí v naší veřejnosti
vřelou účast a vděčnou vzpomínku na dobré-
ho člověka, k níž družiti se bude i uznání ve-
liké kulturní práce, kterou zesnulý kolega
na českém Západě vykonal. Nebylo kulturní
korporace, ve které by Pavel Nebeský nebyl
býval funkcionářem ne dle jména, ale dle prá-
ce. V životě zesnulého Pavla Nebeského, stu-
denta, herce a novináře, hrál vynikající roli
jedině prospěch českého lidu a k tomu směřo-
vala veškerá činnost jeho. Pavel Nebeský
vlastnostmi svými: skromností, krajní oběta-
vostí, nadšením pro vše dobré a krásné získá-
val si srdcí všech. Byl typem ideálního
nadšence, jehož nic nemohlo odvrátiti od prá-
ce jeho. — Pavel Nebeský (*1861 v Praze,
syn V. B. Nebeského) vystudovav gymnasium,
vstoupil na filosofickou fakultu university
pražské, odkudž po 3 lefech byl pro účast na
známé „aféře chuchelské“ r. 1881 relegován
Vstoupil potom do redakce Šimáčkových „če-
ských Novin“. Od r. 1884 působil jako here
a režisér při městském divadle v Plzni a při
Národním divadla v Brně za ředitelství Po-
korného. R. 1887 přešel ke společnosti Pavla
Pavel Nebeský
V B
Nebeský
Šimáčkův
Pavel
Plzeň
Praha
český městský divadlo
fakulta univerzita pražský
národní divadlo v Brno
23
article
Švandy ze Semčic, kde se později stal arti-
stickým správcem. R. 1894 vstoupil do red-
akce „Plzeňských Listů“, od r. 1898 by
správcem městské knihovny v Plzní. Psal
drobnou beletrii veršem i prosou a pracoval
pro divadlo. Jeho veselohra „Slovanská vzá-
jemnost“ dávána s úspěchem v Brně, v Plzni
a na Smíchově. Pro Brno napsal lokální, často
provozovanou hru „Baron Trenk“ a ve vino-
hradském Lidovém divadle provedeno jeho
drama „Lydie“; s E. Šimkem napsal libreto
„Lešetínský kovář“. Přeložil libreto Kienzlo-
va „Evangelisty“, Weissova „Polského žida“
Dumasova „Keana“ atd. Překládal rovněž hoj-
ně německé divadelní hry (z Hauptmanna.
Anzengrubra, Mosera a j.). — Pohřeb zesnu-
lého koná se ve čtvrtek dne 20. t. m. o 1/44.
hod. odpol. na ústřední hřbitov v Plzni.
— Potřeba lékařů pro Srbsko. Ze Srbsk
došel telegram o velké potřebě internistů.
Žádám kolegy, kteří by do Srbska jeti chtěli.
by se u mne co nejdříve přihlásili. Opatřen
cestovního pasu nutné. — Za český lékařský
pomocný sbor prof. Kukula.
— Propuštění české lékařské výprav
do Srbska. Obdrželi jsme v noci ze Zemuna
tento telegram: »Česká lékařská výprava,
sestávající z MUDrů. Dostála, Ehlera, Se-
sty a Matyse, v Zemunu zadržená, odjíždí
po účinné intervenci posl. Maštálky u mini-
sterstva vnitra a místodržitelství do Srbska
k cíli svého poslání.«
— Vyznamenání. Nejvyšším rozhodnutím ze
6. února t. r. byl udělen řediteli pražského školníhe
knihoskladu p. vlád. radovi Bertholdu Windtov
řád železné koruny třetí třídy s prominutím po-
platku.
Švanda
Baron Trenk
Lydia
Šimek
Weissův
Dumasův
Kean
Hauptmann
Anzengrubr
Moser
profesor
Kukula
Ehler
Matys
Maštálek
Windtov
Semčice
Plzeň
Brno
Smíchov
Srbsko
Mudra
Kienzlo
Český lékařský výprava
24
article
— Občanská beseda pro dolní Nové město
Praze koná ve čtvrtek dne 27. února 1913 o půl
8. hod. več. ve staročeské síní restaurace „u
Bucků“ na Poříčí svou výroční valnou hro-
madu s obvyklým programem.
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 18.ú-
nora. — Předsedal starosta p. dr. K. Groš.) Fr.
Sichrovskému, zástupci firmy Benz - Auto, povole-
no vyvěšení reklamní tabule nad vchodem do do-
mu čp. 61-II. (nároží ulice Spálené a Ferdinandovy
třídyl. — Frant. Holanovi povoleno zřízení spoušti
na sudy v chodníku před novostavbou čp. 198-v
v ul. Elišky Krásnohorské. — Bohumil Šťastný žá-
dal za povolení k rozdělení reality čp. 649-I.
(Kopmanky) při ulicích Rybní, Jakubské
Templové na 2 staveniště. Žadatel bude vyzván,
aby předložil ještě řádné stavební plány o zasta-
vění projektovaných stavenišť, tak aby současně
mohlo býti rozhodnuto o žádané parcelaci i o
příštím zastavění stavenišť. — Usneseno, abyv
městském chudobinci bylo zavedeno elektrické o-
světlení. — (Jmenování na školách.) Na
místo říd. učitele na I. ob. škole chlapecké u sv.
Kříže. Většího zvolen p. Vojtěch Kryšpín, na
místo defin, katechety na II. ob. škole chlapecké
v Libni p. Jan Nováče k, učitelem I. tř. na Ii
ob. škole chlapecké v Libni p. Lad. Hort, del
učitelem II. tř. na téže škole p. Frant. Hodík
del. učitelkou II. tř. na obec. a měšť. škole dívčíu
Studánky zvolena sl. Jaroslava Wanglero vá.
Bucek
K Groš
František
Sichrovský
Ferdinandův
Holan
Krásnohorská
Šťastná
Vojtěch Kryšpín
Nováč
Hort
Hodík del
Wanglero
Nová město
Praha
Kopmanka
Jakubský Templová
Libeň
Benzauto
61II
25
article
Usneseno, aby byla podána stížnost k
správnímu soudu do rozhodnutí zemského výboru
král. Českého, jímž zrušeno usnesení sboru obec-
ních starších ze dne 7. října 1912 v příčině vybí-
rání chudinského procenta z dražeb koží, které ko-
nají Prodejní družstvo řezníků, uzenářů a obchod-
níků v Praze, Prodejní družstvo řezníků, uzenářů
obchodníků s dobytkem pro Kladno a okolí, Praž-
ská jednota řezníků pro zcenění koží a vedlejšich
výrobků a Pražské české prodejní družstvo uzená-
řů, obchodníků s dobytkem a řezníků v Praze. —
Vyhověno 29 žádostem, zamítnuto 17 žádostí za
přiznání domovského práva. — Stavebnímu úřadu
přikázány návrhy, aby se stalo opatření za účelem
úpravy chodníku před dokončenou novostavbou
domu čp. 1083-II., a aby z ulice Jánské do Špor-
kovy III. zřízen byl přechod přes zahrádku, kterou
obec loňského roku koupila od p. Mildea. — K
návrhu komise knihovní a čítární uloženo staveb-
nímu úřadu, aby dokončil pokud možno nejrychlejí
skizzy pro novostavbu městské knihovny na sta-
veništi u Halánků.
— Z Českého učení pro vědy polítické. Dnes
ve středu přednáší rada zem. výboru dr. Eril
Roos o thematě: Poměr samosprávných korporací
k podnikům elektrickým a j. Druhou hodinu po-
kračuje dr. Egon Zeis o Samosprávě zemské. V
čtvrtek přednáší docent dr. Jos. Vacek a r. dr.
Emil Roos. V pátek končí profesor ing. Ludvik
Čížek O číštění měst a provází přednášku své-
telnými obrazy. V sobotu přednáší profesor
brněnské techniky dr. Karel Engliš: Chudin-
ství a sociální politika.
— Volby presídia českého odboru moravské
zemědělské rady. Z Brna, 18. února. (K. k.) Ve
dnešní plenární schůzi českého odboru zemědělské
rady byli opět zvoleni posl. Jan Rozkošný před-
sedou a chefredaktor Konrád Sonntag místo-
předsedou.
Halánek
doktor
Eril Roos
Zeis
Jos
Vacek
Roos
Ing
Ludvik Čížek
Engliš
Rozkošná
Sonntag
Praha
Kladno
Jánská
Špor
Brno
zemský výbor král
Český učený pro věda
český odbor moravský zemědělský rada
26
article
— Ze Spolku funkcionářů českoslovanského
peněžnictví. Spolek vzdává díky peněžním ústa-
vům všech kategorií za zodpovědění dotazníkůo
zkušenostech, nabytých peněžními ústavy v po-
hnutých dnech minulého roku. Bohatý materiál,
který se touto cestou sešel, bude předmětem roz-
hovoru, položeného na pořad jednání valné hroma-
dy spolku, která koná se v neděli, dne 23. února
t. r. o 9. hod. ranní v Obecním domě král. hlav.
města Prahy.
Praha
obecní dům
27
article
— Pragmatíka státního učitelstva. Ústřední
spolek čes. profesorů svolal po přání členstva mi-
mořádnou schůzi zastupitelstva, v níž mělo býti
zrevidováno smýšlení členstva o služební pragma-
tice stát. učitelstva, jak prošlo subkomitétem říš-
ské rady. Schůze konala se 18. t. m. v Grégrově
síní Obecního domu v Praze a zahájil ji po 10. hod.
dopol. starosta Ú. S. č. P. prof. Vykoukal. Zastou-
peny byly všecky odbory delegáty, kterým se před
tím dostalo direktivy na schůzích odborových. Po
zevrubné debatě, které se věcným referátem
zúčastnil zejména také posl. dr. Lukavský, přijata
91 hlasy proti 8 tato resoluce: „České profesorstvo
středních škol, shromážděné na schůzi zastupite!-
stva Ústředního spolku českých profesorů v Praze
dne 18. února 1913, uváživši znova, že služební
pragmatikou, kterou vláda chce státnímu učitel-
stvu poskytnouti, nebylo vůbec vyhověno základ-
ním požadavkům Říšského svazu, poněvadž v ní
není náležitě řešena otázka suplentská, nejsou u-
spokojivě upraveny poměry hmotné a poněvadž
zejména zhoršuje občanská a služební práva proti
dosavadnímu stavu, odmítá ji se vší roz-
hodností a žádá všechny české poslance, aby
příjetí této pragmatiky zamezili. Zároveň zdů-
razňuje požadavek, aby bylo v době co nejkratší
mimo rámec služební pragmatiky pro-
vedeno náležité zlepšení hmotných poměrů ve
smyslu usnesení Říšského svazu, zejména aby byla
co nejdřive řádně rozřešená otázka suplentská.
Grégrův
Vykoukal
doktor
Lukavský
Praha
obecní dom
říšský svaz
28
article
— Zpráva ze schůze Českého lékařského po-
mocného sboru dne 17. února. Ku přání z Bulhar-
ska projevenému usneseno zaslati do Bulhar-
ska různý drobnější lékařský materiál a dále vy-
pravití tam nové chirurgy, totíž MUDra. V lasá-
ka, MUDra. Smetánku, MUDra. Mannaa
MUDra. Vavroucha. Vzata na vědomí zpráva,
že z posléze vyslaných lékařů přidělení byli dr.
Pazderník a dr. Valeš bulharskému hlavní-
mu stanu v Demotice. Dr. Vazač v Dedeagačí
obdržel samostatné lékařské oddělení se 300 poste-
lemi. Za rychlé opatření nových lékařských sil
vzdal pomocný komitét přítomnému primáři dru.
Zahradnickému, který energicky ve věcí tá
zakročil, upřímné díky. Do schůze komitětu
dostavil se, byv vřele uvítán, pan profesor dr.
Jedlička a podal referát o poměrech v Srbsku
a rovněž i o nové žádosti šéfa zdravotní službyo
vyslání chirurgů do Srbska. Bylo vysláno 5 lékařů,
a to: dři. Kheil, Matys, Ehler, Dostál
Sesta, kteří odebrali se již do Srbska, byli však
— jak z novin známo — v Zemuní zadrženi. Bylo
usneseno převzíti veškeré tyto pp. lékaře do orga-
nisace Českého pomocného sboru dnem jich na-
stoupení služby v Srbsku. Rovněž tak vyhověno
bylo opětné žádosti dra. Sondermayera, aby
dr. Levit i nadále ve službách zdravotních
Srbsku setrval. — Přečten byl dopis dra. Rychlí-
ka z Cetyně o posledních událostech. Z dopisu to-
ho vyjímáme: „Úžasné, příšerné, to jsou jediná slo-
va, která můžeme o našich nových raněných užíti.
Bulhar
Mudra
Smetánka
Mannaa Mudra
Vavrouch
Pazderník
doktor
Valeš
Zahradnický
Jedlička
Kheil
Matys
Ehler
Dostál
Sestao
Levit
Srbsko
29
article
V Cetyni jest dnes 1500 raněných, v Podgorici
1200. Na všechny raněné v Cetyni byli jsme jen
my, dr. Matanovič, Novákovič a dva Rusové. Po
6 dní a nocí jsme oka nezamhouřili. Poranění jsou
děsná. Nedají se nikterak srovnati dřívější poraně-
ní s těmi, co jsme obdrželi od Bardauola. V po-
slední zásilce raněných došlo 60 těžce raněnýcha
umírajících. Někteří z nich leželi u Taraboše tří
dny bez obvázání. Rány hrozně hnisají. Amputaci
provedli jsme jen jedinou. Všechny pohádkya
theorie o prvních obvazech jsou nesmyslem při to-
lika raněných a malém počtu lékařů. Dnes krá-
lovna a ruská velkokněžna i choť následníka na-
vštívily nás se slovy díků. Oba vyslaní nám lékaři,
medikové a slečna Schulzová dojeli.“ Pomocný lé-
kařský sbor oznamuje, že ošetřovatelé a ošetřova-
telky vůbec dále přijímány nebudou a dotyčné
dotazy a nabídky zůstanou bez povšimnutí. Na
příspěvcích složeno bylo od dámského výboruv
Plzni prostřednictvím pí. M. Pokorné dále 1255 K.
čímž sbírka tohoto odboru dostihla částky 5877 K
nepočítajíc v to zásilku prádla v ceně 4000 K. —
Příští schůze lékařského odboru konati se budev
pátek dne 21. února 1913 o 6. hod. več., schůze
výkonného komitétu o půl hodiny později v Ná-
rodním klubu „Louvre“ na Ferdinandově třídě.
doktor
Matanovič
Novákovič
Rus
Schulzová
M Pokorná
Podgorica
Plzeň
Ná
Louvre
Ferdinandov třída
30
article
— Proti nezaměstnanosti techniků. Technický
sbor Svazu čes. studentstva pořádal dne 15. t. m.
schůzi absolventů všech odborů technických s pro-
gramem: „Nezaměstnanost a sociální bída absolvo-
vaných techniků a jak jí odpomoci. Na schůzi po-
dán referát, z něhož vyjímáme: Za dnešních po-
měrů není možno jednotlivci bojovati proti neza-
městnanosti a sociální bídě. Vše se organisuje,
proto je i u techniků třeba organisace a co možná
silné organisace, která by dovedla účelně čelit
stávajícím poměrům. A bylo všem účastníkům jas-
no, a každý uznal, že organišace musí být. Otázkou
technický sbor svaz če